Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen bude mít nového vrchního sládka. Dosavadní šéf ostravského pivovaru, osmatřicetiletý Robert Kužela, se totiž stal novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Jméno nového vrchního sládka zatím firma tají, oznámí ho prý do konce letošního roku. Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality od roku 1993. Pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar zastával od roku 2001. Nyní již řídí veškeré logistické operace společnosti a vede celý tým oddělení logistiky v Praze.

"V Ostravaru jsem strávil šest let a musím přiznat, že mi za tu dobu pivovar i místní kraj přirostly k srdci," přiznává Kužela, který nabídku šéfovat oddělení logistiky přijal v době, kdy Ostravar prožívá velmi úspěšné období. "Pivovar splňuje ty nejvyšší standardy společnosti InBev, což potvrzuje mimo jiné i udělení zvláštní certifikace VPO, kterou Ostravar nedávno získal," uvedl bývalý vrchní sládek.

Kužela jako vrchní sládek pivovaru Ostravar uvařil více než tři miliony hektolitrů piva. Pivovar již letos podle Kužely překonal výstav 600 tisíc hektolitrů, což je plán celého letošního roku. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva. Ostravský pivovar si v těchto dnech připomíná 110. výročí svého založení, za dobu své existence uvařil zhruba 6,4 miliardy půllitrů.

Pivovary Staropramen s patnáctiprocentním podílem na domácím trhu jsou druhým největším producentem piva v ČR. Patří do skupiny InBev, přední světové pivovarnické společnosti. V prvním pololetí Pivovary Staropramen prodaly bez započtení zahraniční licenční výroby 1,58 milionu hektolitrů piva, což byl meziroční nárůst o devět procent. Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. (Moravskoslezský deník)

Stejné množství půllitrů piva jako je na zeměkouli lidí uvařil za 110 let své existence pivovar Ostravar ze skupiny Pivovary Staropramen. Od svého založení v roce 1897 totiž ostravský pivovar vyrobil přibližně 6,4 miliardy půllitrů, řekl dnes Martin Procházka ze zastupující mediální agentury.

Své 110. narozeniny oslaví pivovar ve středu. "Ostravar se stále vaří jako za starých časů metodou spodního kvašení v otevřených kádích. Zatímco ale na začátku jeho vzniku vařil pivovar střídavě světlé nebo černé pivo, dnes vyrábí hned několik značek. Výstav pivovaru se zdesetinásobil," uvedl. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 tisíc hektolitrů. Roční produkcí se podle Procházky řadí mezi deset největších producentů piva v Česku.

Historie ostravského pivovaru se začala psát 24. října 1897, kdy 187 ostravských občanů založilo Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (později přejmenovaný na pivovar Ostravar) v hodnotě 1200 zlatých, připomněl Procházka. První várku piva uvařil nový pivovar o rok později. V roce 1939 atakoval hranici 100.000 hektolitrů za rok. Následnou fúzí se Strassmannovým pivovarem se výroba zdvojnásobila.

Další expanze Ostravaru pokračovala v 50. letech minulého století, kdy nejprve Ostravar převzal výrobu za Hukvaldský pivovar a posléze začal dodávat pivo na Karvinsko. V 80. letech pivovar investoval do rekonstrukce a modernizace a výstavby vysokokapacitní varny. Pivovar překročil hranice regionu. "Zatímco na konci 19. století byl k dostání pouze v několika hospodách v Ostravě, dnes je k dostání třeba pár kroků od stadionu Chelsea v Londýně," uvedl Procházka.

Ostravar, který patří do skupiny Pivovary Staropramen od roku 1996, se může pochlubit tím, že jeho klíčovou značku vyhlásili čeští sládci i pivovarští odborníci v několika degustačních soutěžích nejlepším pivem v zemi. Od společnosti InBev, jejíž součástí je pivovar od roku 2000, získal před třemi lety titul pro nejvíce se zlepšující pivovar ve střední Evropě. Od září se Ostravar může pyšnit i certifikátem, kterým InBev potvrzuje vysokou kvalitu výroby piva. Pivovar Ostravar vyrábí světlý ležák Ostravar Premium, světlé výčepní pivo Ostravar Originál a pivní speciály Strong, Velvet a Kelt. (Moravskoslezský deník)

Hanušovický pivovar Holba výrazně uspěl na letošním Gastrosetu v Praze, který každoročně představuje novinky z oboru gastronomie, potravin a nápojů. Jeho součástí byla i speciální soutěž pivovarníků a vinařů.

Pivovary soutěžily o nejhezčí pivní sklo, zatímco u vinařů byla hodnocena vinná láhev včetně etikety. Návštěvník veletrhu si mohl prohlédnout přihlášené exponáty a pak prostřednictvím hlasovacího lístku zvolit favorita. „Nejvíce se líbil krýgl z hanušovického pivovaru Holba, který se celkově umístil za sklenicemi z Pivovaru Nová Paka a Bernarda,“ informovala mluvčí pivovaru Hana Matulová.

„Je to první soutěžní úspěch nového džbánku, do kterého se holba čepuje teprve tři měsíce a chválí ho i naši konzumenti. Džbánek je již tradičně nejvíce využívaným sklem, ve kterém se pivo podává nejčastěji, proto nás ocenění těší,“ okomentovala úspěch Alena Chylová z marketingu pivovaru Holba.

Holba se čepuje do nového skla od léta. Jedná se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry o objemech 0,3 a 0,5 l.

„Podařilo se dokonale vyladit nejen celkový tvar, ale i ucho džbánku. Tvar i velikost džbánku napomáhá jeho celkové stabilitě a u ucha je důležitá snadná uchopitelnost pro konzumenta i obsluhu.,“ dodala Alena Chylová. (Právo)

O víkendu proběhl v hanušovickém pivovaru Holba tradiční výlov pivovarského rybníka. V rybářských sítích tentokrát uvízli především kapři a amuři

Největším úlovkem mezi kapry byl kousek o váze téměř 6 kg. Počasí tentokrát přálo rybářům i divákům. Bezprostředně po výlovu proběhlo nezbytné čistění a za několik dnů bude rybník zase plný vody a připravený na nové ryby, které sem pivovarníci vypustí na jaře příštího roku. Revitalizace pivovarských rybníků, která byla zahájena před pěti roky, dnes patří k úspěšným ekologickým projektům pivovaru. Rybníky opět pozitivně ovlivňují přirozenou rovnováhu krajiny a současně zdobí pivovarské nádvoří. Žijí v nich nejen ryby, ale i chránění živočichové jako rak říční, užovka obojková, skokan hnědý, čolci a další obojživelníci. (Web Holba)

Zubr letos významně navýšil prodej piva na Slovensku. Zatímco běžně vyveze k sousedům do 30 tisíc hektolitrů pěnivého moku ročně, letos jen do konce září prodal už 35 tisíc hektolitrů. Přitom poptávka dále roste.

Podle vyjádření vedení přerovského pivovaru se očekává, že odbyt Zubra na Slovensku letos dosáhne rekordních 40 tisíc hektolitrů. Nárůst se nyní zvýšil o více než třetinu, což představuje velký úspěch.

Jeho zdroj nevidí vedení pouze v oblíbenosti českého piva a silné tradici značky Zubr. „Ke slovenskému trhu přistupujeme stejně jako k domácímu. Intenzivně se věnujeme nejen obchodu a distribuci, ale současně i servisním službám a marketingové podpoře značky,“ informoval ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Hranický deník)

V prestižní soutěži Cena českých sládků 2007 pořádané redakcí časopisu Pivní kurýr a Pivní galerií Praha, která se uskutečnila u příležitosti Dne českého piva v úterý 25. září v pivovaře Kutná Hora, získalo pivo Rebel dvě ocenění.

Pivo Rebel Premium z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. dosáhlo v královské kategorii světlých ležáků nejvyššího ocenění – 1. místo.

Soutěž se konala už po čtrnácté a zúčastnilo se jí 19 pivovarů, v šesti kategoriích soutěžilo celkem 57 vzorků piv, které hodnotili sládci zúčastněných pivovarů. V kategorii světlých výčepních piv získal Haškův C. K. Rebel třetí příčku.

„Jedná se už o páté ocenění našeho piva v letošním roce, ve stejné soutěži v loňském roce získalo pivo Rebel černý také nejvyšší ocenění ve své kategorii,“ přiblížil Václav Korda, sládek brodského pivovaru.

Podle vyjádření vedení pivovaru roste v současnosti obliba piv značky Rebel u konzumentů. „Je potěšitelné, že se tento trend projevuje v postupném nárůstu prodejů sudového piva nejen v obvyklém odbytovém regionu Havlíčkobrodska, ale stále více i mimo něj v dalších částech Vysočiny. Zájem o brodské pivo se zvyšuje také v zahraničí,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Pivo Rebel bylo jediným oceněným pivem regionu Vysočiny v letošním ročníku této prestižní soutěže. „Poslední velmi cenná ocenění z Kutné Hory pouze navazují na celou řadu ocenění z tohoto roku i let minulých. Svědčí to o týmové práci v pivovaru, bez které se dobrý vedoucí pracovník neobejde. Kolektiv zaměstnanců našeho pivovaru své práci rozumí, odvádí dlouhodobě kvalitní práci a každý z nich je, troufám si tvrdit, na svůj pivovar a značku Rebel patřičně hrdý,“ odpověděl Václav Korda na otázku, v čem spočívá podstata posledních úspěchů brodského piva.

Vedení pivovaru se v letošním roce rozhodlo pro rozsáhlou rekonstrukci, která bude zaměřena na zkvalitnění výroby a její racionalizaci. (Web Rebel)

Nejlepším nealkoholickým pivem roku je humpolecký Bernard Free. V prestižní degustační soutěži České pivo 2007 pořádané Český svazem pivovarů a sladoven nenašel Bernard v kategorii nealkoholických piv konkurenci. Bernard Free přišel na trh loni v červenci po zavedení nového silničního zákona. Během jediného roku se stal hitem v nejrychleji se rozvíjejícím segmentu nealkoholických piv. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard oslaví 4.10. ve 4:10 odpoledne 410. výročí založení pivovaru v Humpolci koncertem kytarového virtuóza Štěpána Raka," říká generální ředitel Stanislav Bernard.

První doložená zmínka o vaření piva v Humpolci pochází již z roku 1597 a po staletí pivovar vařil pivo především pro zákazníky z okolí. Po skončení druhé světové války pivovar znárodnili a začátkem devadesátých let v důsledku nedostačující úrovně investic bylo rozhodnuto o jeho likvidaci.

Díky privatizaci pivovaru v roce 1991 byla však v Humpolci zachována tradice výroby českého nepasterizovaného piva, které dnes pod značkou Bernard šíří slávu města Humpolce nejenom po celé České republice, ale i v mnoha zemích světa.

Pivovar vaří deset druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholická pivo Bernard Free a Bernard Free Jantar. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále vyváží do Švédska, Velké

Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Výstav nepasterizovaného piva Bernard byl v lednu až srpnu v roce 2007 více než 106 tis. hl., což je devítiprocentní nárůst oproti roku loňskému.

"Jako dárek k významnému výročí pivovar získal další z řady ocenění. Bernard Free vyhrálo nově vzniklou soutěžní kategorii nealko piva v Českém pivu 2007, v oficiální degustační soutěži pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a tím se stalo historicky prvním nealko pivem v České republice, které tento úspěch získalo. Značka Bernard současně také získala třetí místo v anketě popularity Naše pivo 2007," hodnotí význam úspěchu generální ředitel Stanislav Bernard. (Protext)

Kritici nákladné přestavby hradeckého pivovaru na krajský úřad dosáhli dílčího vítězství. Kraj vytrvale odmítá zveřejnit leasingovou smlouvu na rekonstrukci, teď ale narazil u Nejvyššího správního soudu.

Královéhradecký krajský úřad neuspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS) s kasační stížností proti verdiktu, podle kterého musí znovu rozhodnout o zveřejnění celé leasingové smlouvy s firmou Immorent. Smlouva byla uzavřena kvůli financování přestavby pivovaru v centru města na nové administrativní centrum a podle kritiků je nevýhodná.

Zveřejnění se u soudů domáhá Irena Dernerová z Třebechovic pod Orebem, manželka opozičního zastupitele Vladimíra Dernera. V jejích nárocích ji v březnu podpořil už Krajský soud v Hradci Králové, proti jehož verdiktu se poté kraj odvolal u NSS.

„Žadatelce nebyla část této smlouvy poskytnuta s odkazem na obchodní tajemství. Bylo však zjištěno, že rozhodnutí (ředitelky krajského úřadu Ivany Křečkové informace neposkytnout) je nesprávné v tom, že v něm neodůvodnila všechny znaky obchodního tajemství. Naplnila jen dva, ostatními se v podstatě vůbec nezabývala,“ odůvodnila včerejší verdikt mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Dernerová se k soudu obrátila poté, co ji úředníci nenechali nahlédnout do textu smlouvy, jejímž prostřednictvím kraj získal část peněz na přestavbu v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun. Nejvyšší správní soud se již jednou postavil na stranu Dernerové, ovšem kompletní text smlouvy včetně přesného výpočtu leasingu stále zveřejněn nebyl.

„Jsme spokojeni, že nám soud opakovaně dává za pravdu. Ovšem hrubě mě pohoršuje, že krajský úřad rozhodnutí vytrvale ignoruje,“ reagoval Derner. Tvrdí, že kraj nechce smlouvu s firmou zveřejnit, protože je nevýhodná, kraj má tratit až 300 milionů korun.

Krajští politici od počátku tvrdí, že zveřejnění celé smlouvy, která prý obsahuje obchodní tajemství, by mohlo poškodit firmu Immorent. Výpočet leasingu je údajně součástí know-how společnosti.

Do nové budovy Královéhradeckého kraje by se zaměstnanci měli nastěhovat na přelomu listopadu a prosince. Pracoviště změní 350 úředníků. Část prostor bude kraj pronajímat soukromým firmám, bude tam i katedra univerzity. Stavba začala předloni v dubnu.

Co je víc: Veřejný zájem, či obchodní tajemství?

„Žádný soud ještě nikdy neřekl, zda je důležitejší veřejný zájem, nebo obchodní tajemství,“ obhajuje své rozhodnutí nezveřejnit informace o leasingové smlouvě na přestavbu hradeckého pivovaru ředitelka krajského úřadu Ivana Křečková.

„Verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS) mi neukládá smlouvu zveřejnit, věc musí znovu projednat krajský soud (KS),“ dodala.

V tom se ale shoduje s NSS. „Z našeho rozsudku neplyne povinnost zveřejnit smlouvu. Plyne z něj ale povinnost vypořádat se s tím, jak smlouva naplňuje znaky obchodního tajemství. Pokud je naplňovat bude, kraj smlouvu vydat nesmí, pokud je naplňovat nebude, smlouvu vydat musí,“ řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

A co na to mluvčí kraje Imrich Dioszegi? „Protože NSS již dříve zamítl odkladný účinek rozhodnutí KS, krajský úřad poté ve sporu vydal nové rozhodnutí. A v něm vytýkaná procesní pochybení napravil. Vzorec výpočtu leasingu však zveřejnit nemůžeme, porušili bychom tím obchodní tajemství.“ Foto zde ... (Pardubický deník)

Tak co budete žrát, zeptá se nevybíravě šenkýřka a za chvíli už začne snášet na stůl kuřátka a kachny, pstroužka, jehněčí kotletky a žebírka opékaná na ohni. „A chlastat se nebude?“, pokračuje kurážně a nabídne vám „pivo lásky“ nebo „kozí chcanky“, jak tu přezdívají kávě. Mezi jídlem, které se tu zásadně jí jen holýma rukama, vás budou svádět helmbrechtnice, žebráci loudit kůrku chleba a divoký kazatel vám před očima zmrská ženu jako čarodějnici. Vítejte ve středověké krčmě v Dětenicích.

„Loupežníky z Prahy“ tu vidí rádi a Pražáci tu tvoří téměř třetinu všech návštěvníku. 80 km od města je sice dost, ale větší úsek trasy vede po dálnici a cesta tak netrvá déle než hodinu. Cesta autobusem a vlakem už je poněkud komplikovanější. Hlavně díky poslednímu spoji, který odsud vyráží už ve 20.30. Dětenice jsou proto ideální tip na víkendový výlet. Vedle krčmy můžete navštívit místní pivovar s rázným výkladem paní sládkové nebo dětenický zámek, který patří mezi deset nejoblíbenějších v Čechách. Krčma je ale, vzdor kapacitě sedmi set „pacholků“, díky zájmu natolik vytížena, že se na pátky a soboty musíte rezervovat až dva měsíce dopředu. Doporučujeme tedy nejdříve malý nezávazný výlet se středověkou večeří kdykoli mezi úterkem a čtvrtkem. Nebo zkuste štěstí na tel. 493 599 142.

Ve srovnání s elektrifikovanými podniky vyzařuje krčma příjemné teplo. Všude hoří svíce a nad rožněm se smaží špízy masa, placky z hub a vloček, jablka a paličky kukuřice. Ta se sice dostávala do Evropy až v 16. a 17. století, ale nikdo není dokonalý. Jiné místní jídla pocházejí z nefalšovaných historických receptur. Např. „Kačena dokrmovaná šiškami“ podle receptu Beatrice Zilvarové ze 16. století. Čtvrtka vyjde na 200 Kč a cena za masový talíř se pohybuje kolem 300 Kč. Jde ale o samé větší kousky. Třeba kilové „kolínko uhranuté svině“ vyjde na 250 Kč. Myslí tu i na vegetariány a menu obsahuje položku „pro nenapravitelné kytkožrouty. „Tak jen doufám, že budeš mít čím zaplatit, ty holoto“.

Nevybíravá staročeská mluva rozděluje místní hosty přibližně do tří skupin. Příslušníci první z nich jsou koprníci, co tuhnou hned, když vejdou do hostince a výčepní pacholek jim zahlaholí do ucha: “Hej ty sedláku, máš rezervaci?“. Ti z údivu a studu nevyjdou. Když k nim pak přiskočí žebrák v ošuntělé pytlovině, začne se lísat a vyprošovat „stříbrňáček“, začnou se někteří z nich štěpit do dalších podskupin. Buď přistoupí na hru a hodí mu do misky cinkáček, to jsou ti zmatení a mírní, nebo ho hrubě odbudou, a to jsou ti praví středověcí páni, a teď záleží už jen na vtipu a na slovníku.

Další možností je chovat se tu prostě normálně, jak jsem se o to pokoušel já, ale to je vám taky platné jako koze klobouk a z normality vás tu brzy vyvedou. Když si tu objednáte bramboračku, přistane na stole kastról s bramborsračkou, cola je močka, pečínka chcíplá kočka. A když jsem se tu pokoušel schovat za noviny, přišla mi ke stolu jedna láryně a začala se vyptávat co píšou a pak mi noviny vzala a koukala do nich obráceně, že prý má jen jednotřídku, a abych se s ní radši otočil v kole. Večeře v Dětenicích je středověké divadlo, ve kterém chtě nechtě hrajete i vy. Vedle žebráků, šejdířů a mnichů, se tu objevují fakýři s hadem, tanečnice na stolech, potrhlí kazatelé, kteří s vaší ženou provádějí ordál, šermíři se tu rozhádají a všichni vám tykají a jsou neuvěřitelně sprostí.

Většina hostů se rychle přizpůsobí atmosféře. Skupinka Rusů, která seděla vedle mne, se do středověku dostala jako mávnutím proutku. Všichni zarytě hryzli kosti, máčeli chleby v omáčkách a po očku pozorovali dění kolem. A když pak ve vedlejší místnosti odhalili jednu návštěvnici jako čarodějnici, začal někdo křičet „a svléknout do naha“. Středověk zkrátka neskončil. Díky Dětenicím si to můžete ověřit i vy. (Prageout)

Šéfa Strany zelených Hradeckého kraje Stanislava Pence vyšetřuje policie. Bude jí vysvětlovat, jak si mohl dovolit nechat vyvěsit pět tisíc plakátů s motivem konopí. Z této rostliny se vyrábí marihuana.

Zvláštní ovšem je, že list toho samého konopí zcela legálně zdobí etiketu speciálního piva, které vyrábí pivovar v Nové Pace . „Je to s posvěcením kriminalistického ústavu, bez jeho souhlasu bychom si uvést výrobek na trh nedovolili,“ podotkl ředitel pivovaru Jaromír Bulko. Výrobků s „marihuanovým“ motivem je na českém trhu víc.

Policie šetří Pencovy kontroverzní plakáty na vlastní popud. Žádné trestní oznámení mu nepředcházelo. A pro dvojí metr má vysvětlení. „Věc jsme začali šetřit na základě článku, který se objevil minulý týden v Hradeckém deníku a v němž Penc vystoupil se svými názory. Plakát to pouze dokresloval,“ uvedla policejní mluvčí Hana Klečalová.

Nekouřit, léčit!

V inkriminovaném článku z 10. října ale Penc kouření marihuany nijak nepropaguje. Právě naopak. Ale odkazuje na léčebné účinky konopí. „Vyrábí se (z něj) spousta léčebných prostředků a mastiček na ekzémy, na léčbu lupénky, Alzheimerovy choroby i roztroušené sklerózy,“ tvrdí Penc v Hradeckém deníku. A dále kritizuje, že kvůli marihuaně jsou lidé zavíráni. „Samotné pěstování konopí nemůže být trestným činem. Až třetina mladých užívá konopí, nebo chcete–li marihuanu, k relaxačním a léčebným účinkům. Je nesmyslem, aby kvůli tomu byli kriminalizováni,“ píše Penc. Svou plakátovou kampaní reaguje na řadu případů z poslední doby, kdy policie začala uživatele marihuany stíhat.

A nejde jen o teenagery. Z pěstování drog ve velkém nedávno policie obvinila 82letou důchodkyni z Bruntálska. Ta marihuanu nechávala kouřit svého vnuka. Policie u ní zadržela nevídané množství „trávy“ – dvě kila. „Jde mi o rozpoutání veřejné diskuze o přetrvávající a nesmyslné kriminalizaci marihuany. Je to obrovské tabu, které se svými letáky snažím prolomit,“ říká Penc.

A dodal, že k výslechu na policii si s sebou vezme do jedné ruky konopný džus, zakoupený v běžném obchodě, a do druhé novopacké konopné pivo. Budou argumentem a zároveň otázkou policii, v čem se propagace konopí v Pencově podání liší od obou výrobků. THC, tedy droga obsažená v marihuaně, je přítomna i v novopackém pivu. „Ale v podprahovém množství,“ říká ředitel pivovaru.

Penc podle svých slov zaplatil kampaň ze svého, stála ho 14 tisíc korun. Ve východních Čechách kandidoval za Zelené do parlamentu, znám je především jako chovatel koz. (Hradecký deník)

Po čtyřech letech přichází náchodský pivovar s novým designem etiket. Na přelomu měsíců září a říjen začíná pivovar postupně dodávat svým zákazníkům lahvové pivo PRIMÁTOR s novými etiketami, které svým grafickým zpracováním i obsahem respektují současné nejmodernější trendy a spotřebitelské preference. „Pilotní“ etiketou, kdy bylo poprvé použito nové logo pivovaru, byl v loňském roce Primátor English Pale Ale – svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu, kde již na toto pivo byl použit i nový styl etiket.

Změnu logotypu společnosti a nové etikety celého portfolia výrobků připravila ve spolupráci s managementem pivovaru náchodská reklamní agentura Peacock, a.s.

V novém pojetí etiket je důraz kladen na dynamiku uspořádání a lepší zviditelnění značky tak, aby reprezentovala vysokou kvalitu piva a jasně se odlišila od konkurence. Nové originální etikety respektující připomínky spotřebitelů jsou koncipované tak, aby vývojově navazovaly na etikety předešlé. Z hlediska dobré orientace koncového zákazníka při nákupu bylo v podstatě zachováno původní základní barevné ladění jednotlivých piv a některé základní a tradiční jednotící charakteristické prvky s etiketami předchozími – historická pečeť a náchodský zámek. Použití těchto dvou prvků připomíná spotřebitelům místo, kde se pivo vaří a zároveň napomáhá i propagaci města Náchoda.

U vlastních piv nedošlo ke změně názvů použitých na čelních etiketách, kdy zde zákazníci jistě uvítají i větší a lépe čitelné písmo. Ke změnám nedošlo pouze u grafiky čelních etiket, ale i u etiket zadních a také se změnila podoba krčkových etiket a „šátečků“ na hrdle. Zadní etikety všech piv obsahují přesné označení podle platné legislativy. Mimo nealkoholického piva, Diamantu a Primátoru Světlého jsou všechna piva vybavena opět Alu šátečkem. Vícestupňové speciály budou mít i nadále na korunce číselné označení stupňovitosti a Weizenbier je označen písmenem W. Korunkové uzávěry u Primátoru: Premium, Premium Dark, Světlý, Diamant, Nealko a English Pale Ale budou označeny shodně a to červeným logem (tak jako byl dosud označen pouze English Pale Ale). Samozřejmě zůstal plně zachován „původní obsah“ a osvědčené NRW lahve.

Nové etikety podle prvních zkušeností obchodníci i konzumenti uvítali a vnímají je jako moderní, kdy oceňují především jejich příjemnou tvář a eleganci.

Originální podoba etiket odlišuje značku Primátor od přímých konkurentů a vytváří předpoklady pro další posílení pozice značky na trhu a oslovení a získání nových zákazníků.

Etikety u limonád zůstávají prozatím nezměněny - jejich facelift je plánován na příští rok, také design plechovky 0,5 l Primátoru Premium - světlého ležáku si na svoji novou podobu ještě nějakou dobu počká. Postupně dojde také ke změně designu u všech multipacků.

Uvedení inovovaných etiket bude postupně doprovázeno novými POS materiály. (Web Primátor)

Letošní rok se po stránce úspěchů ze soutěží stává pro náchodský pivovar přímo rekordním. Po zisku dvou ocenění za začátku roku za pivo Diamant (Stříbrná pivní pečeť – Tábor a titulu Pivo České republiky 2007 – České Budějovice) a čtyř umístění ze srpnové žatecké Dočesné (první místo v kategorii Ležák polotmavý - 13% Primátor Polotmavý, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva - Primátor Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů - Primátor Diamant se na stupínku vítězů ještě umístil na třetím místě Primátor Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý) obdržel pivovar v měsíci září celkem pět nových ocenění.

V podzimní Ceně českých sládků 2007 konané 25. září v Pivovar Kutná Hora si pivovar přivezl z příslušných kategorií dvě druhá umístění a to za Primátor Premium – světlý ležák a Primátor Dark a jedno místo třetí – za Primátor Nealko. Soutěž, kterou pořádá - letos již po čtrnácté - časopis Pivní kurýr a po odborné stránce zajišťuje Výzkumný ústav pivovarsko sladařský Praha, je specifická v tom, že jsou volné regule, pokud jde o účast degustátorů. Degustátoři – sládci jsou rozděleni do skupin, kde dostanou stejná piva. Ochutnají je a seřadí podle pořadí, které bylo nejlepší. To nejlepší postupuje dál. Letos v šesti kategoriích 24 degustátorů hodnotilo 57 piv z 19 pivovarů.

Další úspěch je velmi významný a týká se soutěže České pivo roku 2007. Primátor Premium Dark zde obhájil své vítězství z loňského roku v kategorii tmavých ležáků. Nejlepší piva vyráběná v České republice byla 27. září 2007 vyhlášena na Svatováclavské slavnosti českého piva v Kongresovém centru Praha a v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. Pivovarští odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty rozhodli ve dvoukolovém testování o nejlepších pivech z produkce pivovarů v České republice. Zkoumali senzorické vlastnosti piv, kontroloval se původní extrakt – stupňovitost (tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii) a dále se hodnotila chuť piv. O vítězství v pěti kategoriích soutěžil rekordní počet 77 piv. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky.

Ve stejný den získal pivovar své první letošní zahraniční ocenění a to za světlé speciální pivo Primátor 16% Exkluziv, které zvítězilo v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě - „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“ a to v kategorii „World´s Best Strong Lager (Standard Strong)“ Tato soutěž je trojkolová, vzorky jsou hodnoceny anonymně a účastní se jí stovky různých druhů piv z celého světa. Soutěží se v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo. Celá procedura hodnocení je poměrně obsáhlá a náročná, hlavně vzhledem k širokému spektru produktů v soutěži. Předseda poroty, známý světový britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz, k tomu říká: „Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze. Doufám, že nejen celkoví vítězové naší soutěže, ale všechny zúčastněné značky získají zaslouženou pozornost spotřebitelů a budou jim přinášet radost a potěšení.“

Získání titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla opravdu piva z celého světa. Exkluziv, který v Náchodě vyrábíme od prosince 1995, tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků a jeho prodej průběžně roste a část produkce - zhruba 20% - také vyvážíme do zahraničí.

Každý zisk dalšího zahraničního ocenění vytváří předpoklady pro posílení exportu pivovaru, který již letos z celkového výstavu za období leden až září činí 15 428 hl (15,3%). V porovnání se stejným obdobím roku 2006 (14 536 hl) jde o zvýšení o 6%.

Zisk titulu České pivo roku 2007 tmavého ležáku se stal zároveň jubilejním – stým - v novodobé historii pivovaru. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich do dnešního dne z různých degustačních soutěží obdržel, celkově 101, z toho 24 zahraničních - PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejúspěšněji si právě vedou obě naposledy zmiňovaná piva, kdy Premium Dark jich již získal 21 a Exklusiv 20. Celkově letos pivovar získal již 11 nových ocenění. (Web Primátor)

Pivo se v Liberci začalo vařit před sto třiceti pěti lety, vratislavický pivovar Konrad si letos ke svým kulatým narozeninám nadělil pestřejší etiketu a chystá pro své zákazníky překvapení.

Pro své příznivce chystá Konrad tak zvané obohacené pivo. Mělo by rozšířit řadu specialit a navázat na úspěšné červené pivo s přídavkem bylin. „Novinka bude postavena na podobné bázi, vycházíme z toho, že by mělo být i zdravé,“ doplnil ředitel Pivovaru Konrad Vratislavice Petr Hostaš.

Pivovar sáhl ke kontrastnějšímu probarvení etikety. Nápis je podle ředitele pivovaru lépe čitelný a víc zákazníky upoutá. Změna bude jistě pobídkou pro sběratele, stejně jako limitované série s vyobrazenými historickými auty, které pivovar vydává od roku 2005. Etiket už pivovar vydal osm, v tradici chce pokračovat. „Připravujeme etiketu, která bude poctou tradičního výrobce aut LIAZ. Je úzce spjata s regionem, stejně jako všechny naše na etiketách vydané značky.“ Sběratelé musí být rychlí, například etiketa s vyobrazeným prvním veteránem vyrobeném v Liberci ke stému výročí založení automobilky LINSER zmizela i s jedenáctistupňovými pivy z pultů během čtrnácti dní. Pivovar při unikátní projektu spolupracuje s Automuzeem, které v areálu pivovaru sídlí. První nálepka například připomněla století od založení Autoklubu v Liberci se dvěma historickými automobily RAF. Další etikety připomínaly 130 let, které uplynuly od narození vratislavického rodáka a slavného konstruktéra aut Ferdinanda Porsche. K letošnímu jubileu si pivovar nadělil i desetiprocentní zvýšení výroby. „Loni jsme vyrobili devadesát tisíc hektolitrů, letos sto deset. Vliv mělo počasí, ale i to, že se dostáváme stále více do podvědomí zákazníků,“ uvedl Hostaš. Pivovaru se podařilo proniknout i na zahraniční trhy, pivo znají v Německu, Itálii, ve Francii nebo ve Španělsku. (MF Dnes)

Vratislavický pivovar, který letos slaví 135 let od svého založení, uvaří do konce roku rekordních 110 tisíc hektolitrů piva. Je to zhruba o 12 procent více než před rokem, kdy na trh dodal 98 tisíc hektolitrů.

Letošní výstav je nejvyšší od obnovení výroby v pivovaru před sedmi lety. Firma za něj vděčí hlavně vývozu. Zhruba šedesát procent produkce totiž vyveze do Německa, Francie, Itálie a Španělska. (iDnes)

Soukromý pivovar Hols uvařil letos už 100 tisíc hektolitrů piva, což je rekordní výstav v obnovené historii pivovaru.

Do konce roku firma předpokládá, že na trh dodá více než 112 tisíc hektolitrů piva. Pivovar, který letos oslavil 135 let od svého založení, vděčí za růst výroby hlavně exportu. Za hranice putuje 60 procent produkce, hlavně do Německa, Francie, Itálie a Španělska.

Prodeje rostou i pivovaru ve Svijanech

Letošní výstav pivovaru Hols bude zhruba o 14 procent vyšší než loňský, kdy firma dodala na trh 98 tisíc hektolitrů piva.

Podobný nárůst výroby předpokládá letos i konkurenční Pivovar Svijany, který podle ředitele Františka Horáka dodá do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva.

Zhruba o čtvrtinu vzroste výstav nejmenšího z těchto pivovarů v kraji - Pivovaru Rohozec. Do konce roku v něm uvaří asi 40 tisíc hektolitrů piva, když loni vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak místní pivovary uvaří přes 412 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce se přitom vypije přímo v kraji. Vratislavický pivovar koupila v roce 1999 pražská společnost Hols od Pražských pivovarů, které ve Vratislavicích ukončily v roce 1998 výrobu. Součástí prodeje byla tehdy i část zařízení, nikoli ale ochranná známka.

Místní pivovar tak musel vytvořit vlastní značku - pivo firma pojmenovala po nástupci knížete Vratislava -Konradovi. Nová značka si přesto našla místo na trhu i v zahraničí. (MF Dnes)

Speciální pivo Březňák 14%, který vaří skupina Drinks Union v pivovaru Velké Březno na Ústecku, bude zrát v nových tancích. „Jde zatím o tři menší tanky o objemu 10 hektolitrů, které jsme umístili do ležáckých sklepů. Připravujeme ale ještě další. Menší tanky jsou mnohem operativnější pro rostoucí zájem o tento lahodný speciál v některých našich restauracích, jejichž návštěvníci si na toto silnější pivo již zvykli,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Vedle nových tanků dostal Březňák 14% speciál také novou láhev s novou etiketou. „Nová etiketa vychází ze změn, kterou prošly i ostatní druhy piv značky Březňák – světlé výčepní, světlý ležák a tmavé výčepní. Etiketě vedle pana Cibicha dominuje také velké označení 14% charakterizující vyšší stupňovitost tohoto piva opravdových znalců,“ doplnil marketingový manažer značky Jan Sedláček.

Rostoucí zájem o Březňák 14% není náhodný a dokládá ho i nedávný úspěch z degustační soutěže na jubilejní 50. Žatecké dočesné. „Březňák 14% chutnal degustační komisi a vyhrál ve své kategorii. To jen potvrzuje, že tento speciál vaříme poctivě. Používáme nejen vybrané suroviny, ale také klasický způsob vaření známý již po staletí,“ doplnil ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn.

Změnami prošel v nedávné době také samotný pivovar ve Velkém Březně. „Vybudovali jsme zcela novou laboratoř, která nám umožní ještě lépe sledovat kvalitu piva vyráběného v tomto pivovaře. Je skutečně na co se dívat,“ uvedl Daniel Váša. V říjnu pak čeká pivovar úprava etiketovačky, která přijde zhruba na 1,5 milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)

Z tváře Victora Cibicha vyzařuje klid a pohoda. Kdyby lidé věděli, že jde o někdejšího velkobřezenského přednostu stanice, šlo by napsat, že to je asi nejznámější železničář. Jenomže už od roku 1906 je jeho bodrý obličej součástí etiket piva Březňák, a tak ho znají spíš pivaři než železničáři.

Teď se dostal i do Rumunska a Vietnamu. Nikoliv však s Březňákem. Sáhly po něm tamní dva pivovary, které si Cibichův portrét "půjčily". A nebylo to poprvé.

Nejstarší historicky doložené kopie jeho podobizny pocházejí už z roku 1935, kdy se objevily v italském Turínu. Později třeba i v Uruguayi, USA, Francii či Kostarice. "Nelze ale vyloučit, že se objevily i jinde," říká Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci pivovarské skupiny Drinks Union, která Březňák v pivovaru Velké Březno vaří.

Cibich a "Gambrinuz"

V Hanoji se "Cibich", paradoxně doprovázený nápisem Gambrinus s otočeným "es" na konci, objevil v jednom z restauračních pivovarů. "Ale jen na táccích. V něm se pivo do lahví nestáčí. Jakmile jsme začali fotit, pakovali nás ven," říká Petr Žižkovský, který důkaz do Čech přivezl. Smůlou Drinks Unionu ale je, že tuhle ochrannou známku má chráněnou jen v Česku a Německu. Tedy na svých nejsilnějších trzích. Proto s plagiáty mimo tato území nemůže nic dělat.

A jak se značka dostala do Vietnamu? "To lze spojit s citem Asiatů pro obchod. Ti jsou schopni téměř neomylně vycítit, co zákazníky zaujme," míní Vejlupek.

Navíc, v zemi je české pivo velmi populární. Schází se u něj i lidé, kteří si jej pamatují ze svých pracovních pobytů v srdci Evropy. Českou technologií vaří v Hanoji i dalších městech hned několik restauračních pivovarů, některé dokonce s českými sládky.

Symbol pivařovy pohody

"Představa brunátného staršího výčepního s knírem, který s úsměvem nese půllitr, se objevuje už v pohádkách. Je to tvář evokující dobré pivo. Hlavně v českém a německém pivovarnictví se pro pivaře stala tradičním symbolem," vysvětluje její úspěch Pavel Vlček z týdeníku Marketing&Media.

Na tyto kořeny podle něho sázejí i některé menší zahraniční pivovary, které po Cibichově tváři sahají. Chtějí prostě přilákat spotřebitele a k tomu se jim osvědčená symbolika, vzbuzující dojem tradice, hodí.

Také podle Žižkovského, který pro Drinks Union pracuje jako externí historik, se tvář pohodáře k pivu náramně hodí. "Po válce si ji Němci mířící za oceán vzali s sebou," vysvětluje její cestu do Ameriky.

Už předtím se tam podobně s německými přistěhovalci dostal z Čech Budweiser nebo Michelop. Tedy piva z Budějovic a Měcholup. I ta byla pro Evropany symbolem kvality.

Mezi největšími

V roce 1906 bylo Cibichovi padesát let. Podle dochovaných zpráv za svůj "marketingový tah" dostal doživotní rentu 30 piv týdně. Pro ně si sám chodil do restaurace Tivoli nedaleko pivovaru ve Velkém Březně.

Ten je dnes součástí šestky českého pivovarského trhu s ročním výstavem kolem milionu hektolitrů. Drinks Union má kromě něj pivovary i v Krásném Březně, Lounech a Kutné Hoře. Čtvrtinu produkce vyváží. V Německu je se zhruba 260 tisíci hektolitry piva největším českým exportérem. I sem míří lahve s "vousatou" etiketou. Hlavní značku Zlatopramen pak licenčně vyrábí také v Rusku. (iHNed)

Nejsilnější pivo ve své historii, speciální Březňák 21°, které uvařila ve svých pivovarech skupina Drinks Union, již putuje do lahví. „Speciální pivo s deseti procenty alkoholu jsme již začali stáčet do lahví, které jsou polepené speciální etiketou. Název piva určeného primárně pro německý předvánoční trh je Doppel-Doppel Bock, což znamená Dvojitý – dvojitý kozel,“ říká výrobně technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Pivo má barvu tmavého jantaru a jde o jakýsi pivní likér určený především pro vychutnání. „ Jsme jediní z velké sedmičky domácích pivovarů, kteří tak silné pivo vyrobili,“ dodal Daniel Váša.

Protože šlo o velmi neobvyklou zakázku, která vzešla z požadavku dceřiné společnosti Drinks Union v Německu, museli se na přípravě tohoto piva podílet prakticky všechny pivovary. „ Na přípravě receptu se podíleli téměř naši sládci ze všech čtyř pivovarů. Pivo se kvůli technologii muselo vyrobit v pivovaru Kutná Hora a kvůli speciálním požadavkům na obaly se stáčí v pivovaru Louny,“ uvedl Daniel Váša

Německý trh možná není jediným, kam se takto silné pivo dostane. „V jednání je také možný export tohoto piva do USA,“ doplnil manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

Speciální Březňák sládci Drinks Unionu uvařili na přelomu loňského a letošního roku. „Doba ležení v ležáckých sklepích byla více než půl roku. Bylo nutné, aby se sladila chuť a hořkost piva a aby se chuťově schoval také alkohol,“ vysvětlil Daniel Váša. Pivovar vyrobil 500 hektolitrů tohoto speciálního piva.

Pivovary skupiny Drinks Union ve své historii nevařily silnější pivo, než je připravený speciál Březňák. „ Pouze v meziválečném období pivovar Velké Březno vyráběl 18 druhů piv, vařil osmnáctistupňový Doppelbock, tedy Dvojitého kozla,“ doplnil historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Dodal, že z pivovarů, které nyní patří do skupiny Drinks Union, vyráběl silnější pivo pouze v meziválečném období dnešní pivovar Zlatopramen a to 22° Patriota. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pro návštěvníky bude připraveno posezení u krbu i prohlídky vyzdobených interiérů. Až do listopadu je pro veřejnost otevřen stále navštěvovanější zámek v Chyši. Ani po tomto datu však nebude zcela uzavřen.

„Chceme také v listopadu umožnit prohlídky zámku, a to pro předem objednané skupiny. Stačí i pět šest lidí, kteří se ozvou dopředu a my jsme ochotni je po zámku i s výkladem a vším, co k tomu patří, provést,“ říká zámecká paní Marcela Lažanská.

Po loňské mimořádně úspěšné novince – otevření zámku pro veřejnost v době adventu, se Lažanští rozhodli v této nové tradici pokračovat i letos. Interiéry zámku budou stylově vyzdobeny, podle zámeckých historických zvyklostí a kromě výkladu budou mít návštěvníci možnost poslechnout si povídání majitele zámku Vladimára Lažanského o historii sídla, dokonce i o zkazkách a strašidlech, kterých je prý v starém sídle více.

„Povídání bude probíhat u krbu, doufám, že se nám opět podaří zajistit kouzelnou vánoční atmosféru i tímto způsobem,“ doplňuje Lažanský. Brány zámku se do ´plné´ sezony otevřou opět v dubnu příštího roku. Bez přestávky je však otevřen domácí zámecký pivovar. Po svatováclavské patnáctce se chystá samozřejmě i vánoční specialita. (Karlovarský deník)