"A já pořád kdo to tluče, on to bednář na obruče." Tak tahle lidová píseň je od úterka v Plzni vysoce aktuální. Po téměř padesáti letech totiž místní slavný pivovar opět obnovil vlastní výrobu těchto dřevěných nádob. Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Nové velké bečky vlastní výroby nahradí vysloužilé sudy, které se v Plzeňském Prazdroji používají ke kontrolní výrobě piva tradiční metodou.

"Je třeba mít srovnání, zda naše pivo dělané nejmodernějším způsobem je stejné jako to, které vařili naši dědové a které třeba leželo v dřevěných sudech. A protože některé původní nádoby jsou starší sta let, je třeba pořídit nové," vysvětluje sládek Prazdroje Václav Berka.

Bednáři - ohrožený druh?

Parta bednářů Prazdroje - poslední své profese ve střední Evropě - čítá nyní deset členů. Někteří ještě pamatují doby slávy tohoto řemesla.

"I v roce 1957 jsem byl u toho, když jsme tady v pivovaru dělali poslední nový sud. No vidíte, stačilo čtyřicet osm let a je to tu znovu," říká s úsměvem hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák.

Prazdroj se obnovením výroby ležáckých sudů vrací ke kdysi slavné tradici. Ještě v osmdesátých letech minulého století využíval na pět a půl tisíce těchto ležáckých nádob. Teď má pivovar ve sklepích pět desítek sudů. Zrání v dubových nádobách je nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

Jak dlouho vzniká sud

Příběh nového sudu - v Prazdroji prvního po půlstoletí - začal před deseti lety. Právě tehdy se k zemi skácely duby v lese u Zbiroha na Rokycansku, jejichž dřevo si nakonec plzeňští bednáři vybrali ke stavbě nádoby.

"Jen materiál ke stavbě jednoho sudu přijde na padesát tisíc korun, plus samozřejmě další doplňky, třeba obruče, které si upravujeme na míru sami. A pak už jen práce," usmívá se hlavní bednář Plzeňského Prazdroje.

Samotná výroba sudu trvá plzeňským řemeslníkům asi tři týdny. Nejdůležitější je trpělivost, nic se nesmí uspěchat, aby se dřevo nepoškodilo," říká Ladislav Bešťák.

Ten už dnes ví, že obnovená tradice jedním sudem neskončí. "Ročně bychom rádi postavili tak tři další," říká hlavní bednář.

Pro budoucnost dnes už téměř zapomenutého řemesla je třeba, aby Prazdroj našel nové lidi, kteří převezmou zkušenosti svých kolegů. "Ale naše řemeslo se už nikde nevyučuje. Takže si musíme pomoci sami - prostě přeškolíme nějakého šikovného truhláře," dává recept na výchovu bednáře první muž plzeňské party. (iDnes)

Prodejcům občerstvení na festivalu Na ulici se nelíbí, že nemohou čepovat pivo. Prý se kvůli tomu stávají terčem kritiky návštěvníků, kteří prý často, když zjistí, že si nemohou dát pivo, nekoupí si ani nic k jídlu a jdou pryč.

"Tohle tu nikdy nebylo. Vždy se řeklo, jaké pivo se bude čepovat a za kolik, a mohl ho mít každý. Letos to není. Co když za rok nebudeme moci prodávat ani klobásy," láteří jeden z prodejců.

Podle ředitele pořadatelského servisu Esprit Hanuše Klůse je příklad z klobásami přehnaný.

"U piva to tak je, protože takovou podmínku měl jeden z hlavních sponzorů Plzeňský Prazdroj. Smlouva s ním je postavená jinak než loni. Záleží mu na tom, aby vidělal, proto si pivo prodává sám ve speciálních stanech a stáncích," vysvětlil Klůs. Podle něj na zákaz prodeje piva ostatní prodejci přistoupili, když se uzavíraly smlouvy s nimi.

"Komu se to nelíbilo, nemusel tu prodávat. Mohl jet jinam," dodal Klůs.

U scén festivalu se tak prodává jen pivo Pilsner Urquell za 27 korun půllitr. Výjimkou jsou prodeje do kelímků kamenných restaurací. Těm prodej piva zakázat nelze. Levnější pivo tak lze koupit například v Pizza Baru ve Smetanově ulici, Hifi klubu a Bistru na náměstí Republiky (Gambrinus10/20 korun) a U Mansfelda (Pilsner Urquell/25 Kč). (Plzeňský deník)

Představte si, že přijdete do restaurace, sednete si ke stolu, načepujete si své pivo, a kdykoli budete chtít, si budete moci půllitr opět sami naplnit, aniž byste museli vstávat od stolu. Že je to sen? Ne tak docela. V Plzni už totiž funguje restaurace, kde je na každém stolu výčepní zařízení a z něj si hosté čepují pivo podle vlastní libosti sami.

Tato restaurace je dnes otevřená přesně týden a o zákazníky nemá nouzi. Například na zítřejší večer je už zarezervována drtivá většina z desíti samooblužných stolů.

"Jsme zatím ve zkušebním provozu, ale každý večer je tu obrovský frmol," říká jeden z výčepních, který se představil jako Tomáš. A nával asi jen tak nepomine. Lidé jsou novinkou nadšeni.

"Nemusíme pro pivo chodit na bar, nemusíme čekat na obsluhu a nemusíme se ani rozčilovat, že nám udělali nízkou nebo vysokou pěnu. Stačí si jen při příchodu vyzvednout sklenici a pak už pijete jen to, co si sami vytvoříte," říká jeden z hostů Lukáš Němec.

Myšlenka postavit samoobslužnou restauraci napadla dva plzeňské podnikatele. K realizaci se připojil i Plzeňský Prazdroj.

"Je to novinka, k níž nemáme žádnou studii, kolik piva se v takové restauraci vytočí. Připadala nám ale velmi zajímavá, proto jsme zainvestovali technologii," říká za pivovar Vladimír Jurina.

Jedná se o to, že se pivo vede z tanku do chaldicí místnosti a odtud pak trubkami z pivního tanku ke každému stolu zvlášť. Na stole je výčep s jedním až třemi kohouty a nad nimi displej, kde se objevují informace o množství vyčepovaném z každého kohoutu. Když hosté dopijí poslední doušek, dají ovládáním na displeji obsluze znamení, že u stolu chce zákazník platit. Obsluze se pak na centrálním počítači zobrazí propitá částka. Ta se stanovuje přesně podle vyčepovaného množství. Měřidla mají přesnost na setinu litru. (Plzeňský deník)

Premiér zahájil agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích. Mimo jiné prohlášil, že jeho vláda chce zachovat podobu Budějovického Budvaru jako národního podniku.

Budvar: vše při starém

Privatizace pivovaru by totiž byla politickým rozhodnutím a vzhledem ke krátké době do voleb se toho politici neodváží. "Stále platí usnesení vlády z roku 1992, že Budějovický Budvar je vyloučený z podniků, které mají být privatizovány, a to my respektujeme," uvedl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Management Budějovického Budvaru se přitom sám před osmi lety pokusil stav zvrátit. Netají se myšlenkou, že by prosperující podnik od státu odkoupil.

"Přesto se chováme tak, že na rozdíl od jiných navyšujeme jmění. Prohlášení pana premiéra mě uspokojuje, každý manažer potřebuje mít jistotu do budoucna," řekl Boček.

V názoru na české zemědělství pohledem premiéra Paroubka a prezidenta Agrární komory Jana Veleby to při oceňování českých výrobků v Pivovarské zahradě vypadalo, jako by každý mluvil jinou řečí. Zatímco premiér podmínky zemědělců chválil, Veleba kritizoval vládu za špatnou agrární politiku.

"Máme nerovné podmínky s farmáři z jiných zemí Unie. Problémem jsou masivní dotace sousedních států do zemědělství a jejich dovozy k nám. Ekonomiku českých dodavatelů pak devastují obchodníci," tvrdí Veleba.

Také přihlížející farmáři byli kritičtí. "Ani mě tyto řeči nezajímají. Zemědělci prodávají obilí pod cenu, aby měli na sadbu. Výkupní ceny se za třicet let nezměnily, přitom nafta stála pětikorunu," připomněl Josef Herna z Pelhřimovska.

Farmáře projevy nezajímaly

"To si můžu přečíst v novinách, pro to tady nejsem. Vládnou obchodníci, u zemědělců se zvedly vstupy desetkrát. Chci si tady prohlédnout vystavené věci," poznamenal Miloslav Martínek z Kutnohorska.

Paroubka po zahájení výstavy čekalo několik záludností. Podepsal se do památníčku dvanáctiletého Radka Čurdy z Dačic, kde už figurovaly podpisy Petra Muka, Waldemara Matušky a Vladimíra Špidly.

Půl hodiny pak strávil telefonováním s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. V pavilonu Českého zemědělského intervenčního fondu posvačil a připil si vodkou, aby vzápětí musel ochutnat školní mléko od firmy Laktea. (iDnes)

Královský pivovar Krušovice chmel z nedaleké žatecké oblasti při vaření piva tradičně využíval a využívá. V současné době 80 procent chmele, který dává krušovickému pivu charakteristickou chuť a vůni, tvoří právě dvě odrůdy českého žateckého chmele - poloraný červeňák a Premiant. V loňském roce vyrobil Královský pivovar Krušovice 690 386 hektolitrů piva, z nichž 153 813 hektolitrů vyvezl do zahraničí. Export přitom loni vzrostl a vyvíjí se velice příznivě i letos. Do 31. května vyvezl krušovický pivovar už 77 107 hektolitrů (loni za stejné období to bylo 55 270 hektolitrů). Celkový výstav pivovaru za stejné období činí 309 931 hektolitrů, což představuje meziroční nárůst 118,3 procenta. Nejnovějším oceněním kvality krušovického piva jsou ale výsledky degustační soutěže Pivo České republiky 2005 konané v rámci Slavností piva v červnu v Českých Budějovicích. Celkem 41 pivovarů z České republiky a dva ze Slovenska přihlásily do soutěže 179 vzorků piv ve 22 kategoriích. Krušovické pivo Mušketýr získalo v kategorii Světlé výčepní pivo druhé místo. V kategorii světlý ležák Premium ocenila porota krušovický ležák Imperial nejvyšším počtem bodů a medailí za první místo. (MF Dnes)

Nový kapitál a trhy by měly Knížecímu pivovaru Lobkowicz z Vysokého Chlumce u Sedlčan přinést změny ve struktuře vlastníků.

„Ceny piva ani postavení zaměstnanců se tato změna nedotkne,“ slíbil ředitel a prokurista pivovaru Petr Peniaštek.

* K jakým vlastnickým změnám tedy došlo?

Dosavadní vlastník pivovaru, jedna z tuzemských firem spravující majetek rozvětvené rodiny Lobkowiczů, rozdělila a prodala svůj stoprocentní obchodní podíl novým majitelům. Polovina zůstává v rukou rodiny Lobkowiczů, reprezentované Williamem Lobkowiczem, druhým podílníkem se stává německá firma LBC Management, kontrolovaná Rainerem Schrothem. Ten od roku 1993 budoval importní firmu pro naše pivo a jeho distribuci na celém území Spolkové republiky Německo.

* Proč to majitelé udělali?

Změna vlastnické struktury má přímou souvislost s exportními úspěchy pivovaru posledních let. Jen loni prodal do zahraničí více než 55 procent své výroby a tímto podílem obsadil první místo mezi českými pivovary. Svoji pozici v zahraničí chce ještě posílit.

* Jaké cíle mají noví vlastníci?

Jejich hlavní motivací je zefektivnění a navýšení výrobních kapacit pivovaru a stabilizace růstu exportů do zemí Evropské unie.

* Jaké byly výsledky pivovaru v loňském roce?

Celková produkce piva Lobkowicz bez licenční výroby dosáhla v roce 2004 množství více než 93 tisíc hektolitrů.

* Kam všude pivo vozíte?

Zásobujeme zejména okresy Příbram, Benešov, Tábor a Písek, kde patří mezi jeho pravidelné odběratele zhruba 150 restaurací s pivem točeným a dále 150 prodejen s lahvovým. Nejvíce vyvážíme do zemí EU, zejména Německa, Švédska, Velké Británie a Francie. Menší část putuje také do zámoří, tedy USA a Kanady. (MF Dnes)

I přes nepřízeň počasí využila tuto sobotu řada cestujících zvláštního přímého zrychleného vlaku Liberec - Harrachov v čele se žlutočervenou lokomotivou firmy Viamont. Ten z Tanvaldu do Harrachova vytlačila motorová ozubnicová lokomotiva. Na harrachovské železniční zastávce přestoupila část cestujících do vláčku s gumovými koly jedoucího na pivní slavnosti v areálu Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. "Jednalo se o první jízdu organizovanou Železniční společností Tanvald, o.p.s., propojenou s akcí v harrachovské sklárně a minipivovaru," informoval systémový specialista Českých drah Jindřich Berounský. Již ve vlaku proto bylo k dostání točené pivo z harrachovského pivovaru. "Další spoje následovaly v průběhu celého dne," dodal Jindřich Berounský. Ozubnicová lokomotiva vyrazí na nejstrmější a jedinou ozubnicovou železnici v Česku letos ještě při třech víkendových akcích, a to 13. srpna, 10. září a 1. října. (Deník Pojizeří)

Maďarské burzovní sdružení obhajující zájmy malých akcionářů zažalovalo koncern Heineken kvůli pěticípé rudé hvězdě používané v logu firmy. Podle ekonomického internetového portálu FigyelóNet.hu sdružení tvrdí, že hvězda propaguje komunistickou ideologii.

Pokud je v souladu se zákonem použití loga Heinekenu, nic údajně nebrání tomu, aby se v regálech obchodních domů objevilo také zboží s fašistickými symboly.

Maďarské zákony totiž zakazují propagovat jak komunistické, tak fašistické symboly.

Podle FigyelóNet není žaloba sdružení proti Heinekenu první. Předchozí dva pokusy u soudů prvního stupně ale skončily neúspěšně. Soud tehdy své rozhodnutí odůvodnil tím, že nelze prokázat, že rudá hvězda v logu firmy představuje ztotožnění se

firmy s komunistickou ideologií.

Rudá hvězda je podle Heinekenu ikonou společnosti od samého vzniku v roce 1863 jako starý symbol pivovarníků. Během studené války však společnost hvězdu přemalovala na bílo s červenými okraji. Po pádu komunismu se k rudé hvězdě vrátila. (iDnes)

Letná festivalová sezóna je na Slovensku v plnom prúde. Už tradične sa aj Pivovar Šariš zúčastňuje prostredníctvom svojich značiek niektorých letných kultúrnych podujatí a ďalších regionálnych aktivít. Cieľom tejto podpory je pomôcť dobrým projektom, ktoré obohacujú letnú sezónu a sprevádzať ich v duchu kvalitného piva.

Už prvý prázdninový víkend sa v Nových Zámkoch uskutoční tradičný medzinárodný festival rockovej hudby Velkopopovický Kozel Klikkfest. Táto značka podporí i mnohé regionálne akcie ako napríklad 3. ročník hviezdneho hokejbalového turnaja putovného pohára primátora mesta Trenčianske Teplice - Gatorade Cup 2005, alebo 9. ročník Country folk fest-u Liptovskom Hrádku.

Dávnu slávu Detvianskych folklórnych slávností výborne dopĺňa značka Šariš. Druhý júlový týždeň sa bude konať už jedenásty ročník tohto famózneho podujatia, ktorý minulý rok navštívil okrem medzinárodných účastníkov aj samotný pán prezident. Najkvalitnejšia značka Pilsner Urquell nebude chýbať na golfových turnajoch na ihrisku Gray Bear na Táloch, alebo v rakúskom Schonfelde.

Vo štvrtok 30. júna sa začína v Nových Zámkoch na Sihoti trojdňový maratón dobrej hudby nazvaný Velkopopovický Kozel Klikkfest. Hudobné dianie si návštevníci budú môcť vychutnať až na piatich scénach naraz. Na hlavnej scéne vystúpia napríklad domáce rockové skupiny ako Desmod, Vidiek, finalista Superstar Robo Mikla a jeho Projekt Náhoda či Polemic. Medzi hosťami sú maďarská rocková skupina Beatrice, český Arakain či moldavský Zdob Si Zdub a ďalší. Okrem toho bude v prevádzke bluesové pódium, ktoré sa sústredí na dobrý blues, world music pódium poteší fanúšikov zaujímavej etnicky ladenej hudby a tanečné projekty s viacerými domácimi a zahraničnými DJ´s isto nenechajú stáť nikoho bez pohybu. Veľkosť medzinárodných rozmerov, hudba rôznych žánrov, energická show kvalitných účastníkov a kvalitné pivo k tomu ponúkajú skvelý zážitok na Velkopopovický Kozel Klikfest 2005.

Vo štvrtok 7. júla sa začína už tradičná akcia, ktorú sponzoruje pivo Šariš, a to sú Podpolianske folklórne slávnosti Detva. Tento rok je to okrúhly 40. ročník! Počas štyroch dní sa predstavia folklórne súbory zo Slovenska vrátane Lúčnice, detské súbory i amatérske združenia, ktoré majú veľkú radosť z toho, že môžu zachovávať hudobné a tanečné tradície. Okrem toho Detvu prídu pozdraviť súbory z Kanady, Rumunska, Poľska, Čiech, Maďarska, Srbska, Francúzska a ďalších kútov sveta. Súčasťou podpolianskych folklórnych slávností je niekoľko výstav ľudovej tvorivosti a remesiel, tvorivé dielne a stretnutia ľudí dobrej vôle, ktorí majú radi dobrú zábavu, ľudovú muziku a kvalitné pivo. (Pivovar Šariš)

Pivařům se ale začíná blýskat na lepší časy. Ve Zlíně by měl vzniknout nový malý pivovar

Ve Zlíně se možná po více než sto letech opět začne vařit pivo, výrobek, v němž je Česko světovou špičkou. I když baštou pivovarnictví zůstávají jižní a západní Čechy, chudou historii v tomto směru nemá ani Zlínský kraj.

Minulý týden oznámila společnost Černá Hora, že by ve Zlíně mohl v rámci nového sportovního a kulturního areálu vzniknout i malý pivovar. „Postoj města je vstřícný, bylo by to nesporné oživení,“ říká mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová.

Starý zlínský pivovar zanikl už začátkem minulého století, na jeho místě pak stával okresní soud.

Pivo má v kraji tradici

Oživení v podobě nového pivovaru by mohlo navázat na minulé časy. I když region nepatří mezi tradiční bašty, kde se pivo vyrábí, v historii se zde vařilo na mnoha místech. Z některých už však zůstaly pouze pomníčky bývalé tradice a úspěchů.

Počátky místního pivovarnictví sahají dokonce do třináctého století. Měšťanský pivovar v Kroměříži byl založen již v roce 1278. „Kroměříž už je přece Haná a Haná je proslulá ječmenem, který je jedním ze základů dobrého piva,“ popsal Jaroslav Horehleď, sládek největšího regionálního pivovaru Janáček v Uherském Brodě.

Pamětníkem Lucemburků na českém trůnu byl pivovar v Uherském Ostrohu. „Nejstarší zmínku o vaření piva v Uherském Ostrohu najdeme v listině císaře Zikmunda z 10. srpna 1435,“ píše se na internetových stránkách o historii piva. Panovník glejtem osvobodil měšťany od daní a mezi jejich nově nabytými právy bylo také vaření piva. Podle uherskobrodského sládka tak lze mluvit o pivovarnické tradici, i když v trochu jiném smyslu, než v jiných částech republiky. „Dobře víme, že lidé u nás mají rádi také slivovici a víno. Tedy produkty, které si mohou vyrobit sami. I to je rozdíl například oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení,“ soudí Horehleď.

Menší pivovary nepřežily

Patrně nejznámější, i když dnes již nefunkční, je budova pivovaru v Jarošově. „Léta tam stál, stát bude dál,“ zpívá se o něm ve známé písni skupiny Argema. A ve skutečnosti nestál léta, ale více než tři staletí. Jeho vznik se datuje k roku 1688, činnost ukončil v prosinci 1997.

K jeho modernizaci a prosperitě pomohlo, že se pivovaru v druhé polovině devatenáctého století ujal majitel realit z Uherského Ostrohu Salomon Braun, člen bohaté židovské rodiny. „Jarošovský pivovar byl pojmem. V devatenáctém století i za první republiky šlo o velký a významný podnik, který navíc přesahoval i hranice regionu. Prosperoval velmi dobře,“ uvedl Horehleď.

Právě Jarošov však byl také jednou z obětí nástupu tržní ekonomiky. V devadesátých letech svou činnost ukončila řada menších pivovarů. Podle brodského sládka z mnoha důvodů. „Majetkové vztahy, privatizační projekty, obchodní politika a investice - to vše vytvořilo začarovaný kruh. Mnoho menších podniků to neustálo,“ soudí Horehleď.

Plánovaný pivovar ve Zlíně by ale takový osud potkat neměl. „Ještě musíme počkat na finální návrhy firem. Ale pivovar má být součástí velkého nového areálu, od něhož si slibujeme kulturní a společenský rozměr,“ říká Dana Daňová.

A jak se na projekt dívá sládek úspěšného uherskobrodského Janáčka? „Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice,“ popsal Jaroslav Horehleď. (MF Dnes)

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen investoval bezmála deset milionů korun do modernizace své stáčecí linky. Jde o investici, která souvisí s přípravou pivovaru na hlavní sezonu a s rostoucí poptávkou po značce Ostravar. Ta je rok od roku vyšší.

"Před prázdninami jsme na 14 dní přerušili provoz ve stáčírně láhví a nainstalovali zde supermoderní novou prohlížečku prázdných lahví," uvedl vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Zařízení bylo vyrobeno v Německu a podle sládka kontroluje láhve před jejich naplněním.

Kromě investic do modernizace výrobních zařízení se Ostravar podle Kužely připravil na vrchol hlavní sezony tím, že se snaží o rozšíření letních zahrádek v Ostravě a začátkem července zahájil novou billboardovou kampaň.

Značka se především v Moravskoslezském kraji těší značné oblibě a v některých oblastech výrazně překonává před léty úspěšnější Radegast. Ostravský pivovar boduje především na venkově, kde ostatním značkám konkuruje hlavně cenou.

V posledních létech ale slaví úspěch také díky osobité chuti, která je podle znalců výrazně jiná, než jakou znali pivaři na začátku devadesátých let.

Pivovar Ostravar je největším regionálním producentem piva v Moravskoslezském kraji. Loni vyrobil 575.000 hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho novodobé historii. V roce 2003 uvařil 475.000 hektolitrů piva. Letošní prodej má opět vzrůst.

Společnost Pivovary Staropramen, kam kromě Ostravaru patří pivovary Smíchov a Braník, loni zvýšila meziročně prodej o 2,2 procenta na 2,84 milionu hektolitrů. V tuzemsku má společnost čtrnáctiprocentní podíl, což je nejvíce po lídrovi trhu Plzeňském Prazdroji. Pivovary Staropramen jsou součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew. (iDnes)

Kvasnicové pivo si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Ještě před časem ale bylo v místních restauracích k mání spíše výjimečně, přestože zájem o něj byl velký.

Kvasničák, jak se kvasnicovému pivu většinou říká, je nepasterované pivo s přirozeným obsahem neodfiltrovaných kvasinek. Svoji lahodnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasnicové pivo poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě, přičemž tato doba činí minimálně 40 dnů, konstatoval ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Zároveň uvedl, že díky rostoucí poptávce se plánuje rozšíření počtu hospod, kde bude kvasničák k mání, a to nejen v Přerově, ale i v okolí. Kvasnicové pivo však vyžaduje vysoké nároky na skladování a ošetřování. Právě to v minulosti způsobilo, že tento druh piva od výčepu téměř zmizel i přes skutečnost, že zájem o něj byl obrovský, zdůraznil Svoboda. Nyní však vše nasvědčuje tomu, že alespoň na střední Moravě se kvasnicové pivo, které je bohatým zdrojem vitamínů B, ke konzumentům vrátí. (Haló noviny)

Přerovský pivovar prodal do konce června 141 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Lidé pijí letos více piva než loni. Svědčí o tom alespoň nárůst spotřeby, který v prvním pololetí zaznamenaly v Olomouckém kraji přerovský pivovar Zubr a hanušovický pivovar Holba.

Za uplynulých šest měsíců prodal jen Zubr 141 tisíc hektolitrů piva, což je o šest tisíc hektolitrů více než ve stejném období loni.

„Vzrostl především prodej sudového piva, kterého bylo prodáno o sedm tisíc hektolitrů více než za první pololetí loňského roku. Celkem 74 tisíc hektolitrů,“ řekl ve čtvrtek novinářům ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Naopak export podle něj v porovnání s rokem 2004 o něco poklesl. Firma letos prodala v tuzemsku do konce června celkem 125 tisíc hektolitrů piva, v zahraničí pak 16 tisíc hektolitrů. V letošním pololetí utržila 200 miliónů korun, což je o tři milióny korun více než v prvních šesti měsících loni.

„Loni byl kvůli špatnému počasí slabší květen, vše se pak dohnalo v červnu. Letos je počasí naopak poměrně vyrovnané. Výrazně přitom zvýšila odbyt tropická vedra na konci května. Zvýšení prodeje o každé procento je však velmi obtížné, protože konkurence na trhu je velká,“ poznamenal ředitel. Podle něj vzrůstá mezi konzumenty pěnivého moku obliba vícestupňových piv. Zájem o desítku klesá.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle Svobody je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda.

Loni pivovar zaznamenal dvojnásobný nárůst exportu na Slovensko, kam se vyvezlo 16 500 hektolitrů piva, což bylo 45 procent veškerého exportu. Přerovského Zubra ale během loňského roku mohli ochutnat také lidé v Maďarsku, Polsku, ve Slovinsku, Švédsku, v Itálii, Řecku, Rusku, Anglii, ve Finsku, v Izraeli a také v Kolumbii či Turkmenistánu.

V letošním roce by již konzumenti přerovského piva neměli podle Svobody pocítit zvýšení cen. „Ceny upravujeme jednou ročně obvykle v březnu, letos už se k tomuto kroku nechystáme,“ podotkl Svoboda. Poměrně nízké ceny piva v ČR jsou podle něj evropským fenoménem.(Právo)

Zvýšit vývoz do zahraničí plánuje vyškovský pivovar. Ten začal v letošním roce dodávat své pivo na trhy ve Spojených státech, v Maďarsku, na Slovensku a v Německu. Zájem o ně nyní projevili také obchodníci v Bulharsku a Itálii.

" Pokud si chceme udržet výrobní kapacitu, musíme vycházet z toho, že více piva se na domácím trhu už asi jen těžko prodá. Navíc se mění životní styl, roste spotřeba vína a dalších druhů alkoholu právě na úkor piva. Musíme tedy hledat i odbytiště v zahraničí," vysvětlil rostoucí export ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

" Vše je zatím ve stadiu jednání. Nejslibněji se zatím jeví možnost dodávat vyškovské pivo do Bulharska. Zájemcem je dopravní společnost, která dováží zboží do České republiky a hledá vytížení pro svá vozidla na cestu zpátky. Do Itálie jsme dodali vzorky, které měly slušný ohlas," upřesnil ředitel.

Podle vedoucího marketingu pivovaru Pavla Pily se pivovaru sázka na export vyplatila. " Odhaduji, že na konci roku bude činit podíl vyváženého piva na celkovém obratu šest až osm procent, a to není zanedbatelné číslo," řekl Pila. Drtivá část vyškovského piva určeného pro tuzemský trh putuje k odběratelům z vyškovského okresu.

Největší zahraniční obrat dělá vyškovský pivovar v Maďarsku, nejobtížněji se prosazuje ve tvrdém konkurenčním prostředí v Německu. O další várku vyškovského piva projevil zájem i odběratel ve Spojených státech. " Novou zásilku dvanáctistupňového piva do USA jsme stáčeli tento týden, odejít by měla v pondělí nebo ve čtvrtek," řekl Piňos.

Podle něj nyní plánuje pivovar i rozšíření sortimentu o další produkty. " Začali jsme stáčet do sudů limonády ze sodovkárny ve Zlíně. Zájem je poměrně velký, takže plánujeme, že v areálu pivovaru vybudujeme novou stáčírnu limonád, které bychom tu sami vyráběli," uzavřel Piňos. (Rovnost)

Ve Zlíně se možná bude vařit pivo. Pivovar Černá Hora jedná s radnicí o tom, že by v centru Zlína vybudoval řádově za 200 milionů korun zábavní sportovní areál. Jeho součástí by se mohl stát i malý pivovar.

„Nabízíme městu spolupráci. Pokud se dohodneme, tak bychom mohli začít stavět ve druhém pololetí příštího roku a do konce roku 2007 by mohl být areál hotov,“ upřesnil záměr generální ředitel Pivovaru Černá Hora a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Pivovar projevil zájem o prostor pod zlínskou sportovní halou, radnici by se však podobné aktivity více líbily v továrním areálu. „Mělo by to být jakési polyfunkční centrum zábavy. Něco jako Stodolní ulice v Ostravě,“ konstatoval primátor Zlína Tomáš Úlehla. Počítá se zde se sportovišti, soláriem, saunou, kavárnami i restauracemi. Fusek předpokládá, že v areálu by mohlo vzniknout až 100 pracovních příležitostí. Pivovar by měl vařit podle zvláštní receptury nové Zlínské pivo, které by se prodávalo přímo v restauracích a částečně se i plnilo do láhví. „Stala by se z něj místní specialita,“ navrhuje Fusek.

Pivo by se ve Zlíně nevařilo poprvé. Právě před sto lety ukončil ve Zlíně výrobu tohoto nápoje pivovar, který sídlil v Soudní ulici, kde později pracoval až do roku 2003 okresní soud. (MF Dnes)

Dvanáct statných chlapíků ve speciálních pivních dresech brázdících moravské i české silnice na koloběžkách. A speciální čtyřapůlmetrová koloběžka Kvasarka postavená z dílů motocyklu Jawa 250. Přesně takový obrázek se může naskytnout každému, kdo potká účastníky Kvasarka Tour 2005.

Ti vyrazili v sobotu v sedm hodin ráno z Adamova na týdenní koloběžkovou pouť na jih Čech.

"V plánu máme návštěvy pivovarů i pamětihodností. Chceme ochutnat regionální piva, dozvědět se něco o technologii jejich výroby, poznat krajinu jižních Čech i lidi, kteří tam žijí. Zároveň jsme ale také jakýsi reklamní předmět pivovaru Černá Hora," popsal těsně před startem Kamil Vašíček, vedoucí výpravy, otec koloběžky Kvasarka a současně předseda Sdružení přátel piva Adamov, které podobné výpravy do nejrůznějších koutů nejen naší republiky pořádá každé léto už od roku 1998.

"Chceme, aby o nás lidé slyšeli a napříště věděli, že nejsme jugoslávské pivo, jak si stále mnozí myslí," vysvětlil Hubert Adámek z propagace Pivovaru Černá Hora.

Celodenní vysedávání u chmelového moku ale adamovské pivní koloběžkáře rozhodně nečeká. Denně musejí urazit zhruba padesát kilometrů. Ti z nich, kteří pojedou na Kvasarce, navíc budou držet v pohybu stodevadesátikilový stroj.

"Jsme sdružení přátel piva, nejsme ale sdružení přátel opilců. Propagujeme pohyb, pivem budeme spíš doplňovat vypocené tekutiny. Není nic horšího, než potkat opilého koloběžkáře," brání se Vašíček případným nařčením, že výprava bude porušovat dopravní předpisy.

Těsně před startem panovala mezi přáteli piva i přes brzkou ranní hodinu a dlouhou předodjezdovou přípravu dobrá nálada. Ke jmennému seznamu potřebnému pro vstup do jaderné elektrárny Temelín, který hodlají adamovští koloběžkáři navštívit, připisují výšky, váhy, věk či obvody pivního pupku. Týdenního koloběžkování po jižních Čechách, které podle svých slov vůbec neznají, se nebojí.

"Náročné budou první dva dny, pak si tělo zvykne. Nebezpečná bude hlavně jízda z kopce, brzdí se totiž brzdami, patami či skokem do trávy," popsal nejstarší účastník závodu, čtyřicetiletý Radek Peterek.

Doprovodné vozidlo na osmou Kvasarka tour výjimečně nejede. "Terén snad bude přívětivý a lidé vstřícní, neočekáváme větší komplikace," zadoufal Vašíček těsně před prvním koloběžkářským odrazem. (iDnes)

Návštěvníci Hedeinheimu ochutnají jihlavské pivo. Zástupci Jihlavy se o tomto víkendu zúčastní Mezinárodního pouličního festivalu Heidenheim „Straßenfest 2005“. Jako každý rok se zde budou prezentovat všechna partnerská města Heidenheimu a budou nabízet své speciality - tentokrát typický nápoj svého regionu. Jihlava bude nabízet zdarma jihlavské pivo Ježek 11%. Delegace do Heindenheimu veze čtyři soudky, celkem tedy 200 litrů piva. (Politikon, kráceno)

V roce 1991 vydražil v Humpolci místní pivovar Stanislav Bernard se svými kamarády Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem. Bernard dal pivu své jméno a na ceduli Připsal první rodinný pivovar v Čechách. Do znaku umístil dva bernardýny a začal s rekonstrukcí pivovaru a objížděním restaurací.

Původní stará chuť humpoleckého piva je pryč díky Bernardovu kamarádovi Vávrovi. "Ten do rodiny také patří, vždyť vaří pivo, které nese moje jméno," říká Bernard.

Vlastní rodinu Bernard do Humpolce přestěhoval až o něco později, ale jak sám přiznává, bylo to důležité rozhodnutí.

"Helena mě vždy podporuje a je mi v životě velkou oporou," říká Bernard. Aby ne. Stará se totiž o peníze.

Když ho žena Helena v červnu 1993 následovala do několik set kilometrů vzdáleného, pro ni tehdy cizího města, musela zapomenout na předchozí učitelské roky. "Naštěstí jsem nevěděla, co mne čeká. Dnes mi protékají rukama miliony měsíčně," říká Helena.

Finance dělá dodnes, ale postupně jí do toho stále více mluví i jejich syn Filip. Čerstvý absolvent VŠE má v pivovaru omladit pohled na finance a kontrolu. Před čtyřmi lety do té doby rodinná firma přibrala do party i dalšího vlastníka - belgický pivovar Duvel Moortgat. Na české poměry středně velkému pivovaru se tím ulevilo a mohl myslet nejen na přežití, ale i na další rozvoj.

V Humpolci si Bernard postavil dům a považuje ho za druhý domov, místní ho zvolili do zastupitelstva. Když ho někdo pošle do "háje", moc mu to nevadí. V Háji ve Slezsku má svůj první domov.

"Kuličky jsem v Humpolci s klukama necvrnkal. Když přijedu domů do Slezska, máme na co vzpomínat: chytání pstruhů v potoce, fotbálek, ale i holky. Mám dvě místa, kde jsem rád, a nijak to neřeším," říká Bernard.

Vlastní cestou se vydal další člen z rodiny, dcera Hanka. Svoji budoucnost nespojila s pivovarem jako bratr, ale vrhla se na zahradní architekturu. Vystudovala ji nejen v Česku, ale i v Barceloně a nyní se tím živí v Brně. (iDnes)

Ve městě se znovu pije dvanáctistupňové pivo, které se zde podle originální receptury začalo po mnohaleté přestávce vařit. Zatím je k dispozici pouze v pivovaru, do budoucna se počítá s oficiální distribucí. V obnoveném pivovaře lze posedět nad půllitrem ve stylové hospůdce, prohlédnout si pivovarský klenot - starou sladovnu, ale také si jít zahrát bowling. Malým návštěvníkům slouží dětský koutek a hřiště.

Přestavba pivovaru na zábavní centrum pokračuje podle plánu.

"Ještě letos hodláme v areálu otevřít další velkou restauraci s více než sto padesáti místy. Ta již funguje, ale pouze na vybrané akce. Pracujeme také na projektu pivovarského muzea, shromažďujeme materiály," uvedla provozní zařízení Radka Svobodová.

Sladovat se přestalo v polovině června.

"Máme dezinfekční pauzu, nová výroba bude zahájena v září," sdělila provozní. Hlinecká firma, která pivovar rekonstruovala, pro zájemce pořádá také celodenní exkurze.

"Program zahrnuje prohlídku starých sklepů, tradičního vybavení a samozřejmě nechybí ochutnávka piva," dodala Svobodová. (Krkonošské noviny)

Soukromý Pivovar Svijany na Liberecku díky investicím od roku 1998, kdy ho získali současní majitelé, zvýšil téměř pětinásobně výstav z původních 38.000 hektolitrů na loňských 178.000 hektolitrů piva. Podnik v posledních letech do modernizace technologie a rozšíření výroby vložil kolem 150 milionů korun. "Letos výroba dál poroste, předpokládáme, že uvaříme téměř 200.000 hektolitrů piva," řekl ředitel pivovaru František Horák.

Pivovar Svijany má tradici od roku 1564 a se svými 80 zaměstnanci patří k nejmenším českým pivovarům. Společnost, kterou vlastní skupina soukromých osob, loni realizovala zakázky za 200 milionů korun. Jen v letošním roce investoval pivovar do modernizace a rozšíření kapacity zhruba 40 milionů korun a dalších 30 milionů by měla stát modernizace Pivovaru Malý Rohozec na Semilsku, jejž firma koupila v loňském roce.

"Dokončili jsme dvě nové stáčecí linky na plnění sudů, které jsou schopny jich za hodinu naplnit 115," řekl Horák. Pivovar také podle něj vybudoval šest nových kvasných kádí a ležácký sklep rozšířil o dalších deset tanků, do nichž se vejde 6300 hektolitrů piva. "Výrobní kapacita pivovaru se tím zvýšila na 230.000 hektolitrů piva za rok. S dalšími investicemi zatím nepočítáme," dodal Horák.

Svijanský pivovar prodává většinu své produkce "kolem komína" - téměř 90 procent piva se spotřebuje přímo v Libereckém kraji, zbytek míří do Prahy a dalších regionů. "Vyvážíme minimálně, export nepotřebujeme, protože veškerou produkci prodáme doma," vysvětlil Horák. O místní trh se přitom pivovar dělí ještě se Soukromým pivovarem Hols Vratislavice. Přesto každoročně odbyt roste a svijanští podle Horáka dokonce musejí odběratele odmítat. "Letos jsme počítali s výstavem kolem 185.000 hektolitrů, ale už teď je jasné, že bude nejméně o 10.000 hektolitrů vyšší," dodal ředitel pivovaru. (iGenus)