Kdo by si nevybavil známou scénu z oblíbeného filmu Postřižiny. Konzervativní sládek Jiří Schmitzer chodí po pivovaru a ochutnává z naběraček pěnivý mok. Je takový obrázek dnes už pasé? "Postřižiny byly vytvořené pro zábavu a relaxaci. Pivovarnické řemeslo bylo v tomto filmu idealizováno. Byla to vlastně těžká nádeničina," zamyslí se ředitel Platanu a pokračuje: "Ale zrovna tuhle scénu, kdy sládek se svými podřízenými degustuje pivo, byste viděli i v dnešních pivovarech. To se skutečně děje." Degustací se totiž hodnotí věci, které není možné změřit. "To znamená chuť, barva, říz, pěnivost, cizí zápachy a příchutě v pivu," vypočítává Jaroslav Kováříček. Na tom prostě nezmění nic ani počítač, ani technika. Jen degustační komise.

Další postřižinový výjev, kdy Schmitzer na svém prskoletu objíždí hospody a kontroluje, zda je pivo správně servírováno a je správně o něj pečováno, už ovšem reálný není. "Tak to už je utopie," povzdechne si ředitel. "Vztah s odběrateli je dnes ryze obchodní. Bohužel, věta jednoho velkého státníka, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu, vůbec neplatí. Pozice odběratele je daleko pevnější než pozice dodavatele. Nemůžeme si dovolit přikazovat nebo vyhrožovat našim odběratelům. To je pro dodavatele jistá smrt," popisuje situaci na současném trhu Kováříček.

Zlidovělý je i výrok z další české komedie Vesničko má středisková. Nejlepší pivo je ze sedmého schodu. Co na to ředitel Platanu? "To je do jisté míry pravda," potvrzuje slova Rudolfa Hrušínského. "Pivo totiž nesnáší tepelné šoky. Autor tohoto výroku chtěl tudíž říci, že pivo je ideální, má-li stálou, přiměřeně nízkou teplotu," vysvětluje ředitel. A ještě jedno varování pro hospodyňky: Přinesete-li pivo z obchodu, v žádném případě ho nedávejte zchladit do ledničky pod mrazák. "Pivo do ledničky vlastně nepatří vůbec. Není-li však jiná šance, mělo by se dávat alespoň úplně dolů do šuplíčků, tam, kam běžně ukládáme zeleninu," zní rada odborníka. (Listy Písecka)

Příjemné a veselé pivo? Ano. Už je na světě. V sobotu odpoledne představil ředitel protivínského Pivovaru Platan Jaroslav Kováříček nové pivní miminko - Schwarzenberskou knížecí jedenadvacítku. "Do lahví jsme ji stočili teprve v pátek," informoval Kováříček zvědavé návštěvníky soutěžních pivních slavností v Belvederu. Kmotrem nového přírůstku do pivní rodiny se stal ředitel jihočeské divize Vydavatelství Vltava-Labe-Press Jiří Šonka. "To je fakt veselé pivo," smál se po ochutnání jeden z hostů. "Stačí si loknout . . ." předvedl názorně sílu jedenadvacítky. "Je dobré," přidal se další. Jen ženy byly zdrženlivé. "Jo, ochutnala jsem ho. Po jednom bych ji měla jako z praku," podotkla žertovně jedna zástupkyně něžného pohlaví. Křest nového protivínského piva byl v sobotu třešničkou na dortu celoodpoledního zábavného klání mezi pivovarníky a novináři. Již tradiční soutěž těchto týmů neměla tentokrát ani vítěze, ani poražené. Rozhodla o tom porota poté, co se pivovarníci tajně vytratili. (Českobudějovické listy)

Pivovar Kutná Hora, součást společnosti Drinks Union, prodal za prvních šest letošních měsíců 15 tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. Podle sdělení manažera pro regionální značky Petra Landy si kutnohorské pivo udrželo loňskou vysokou úroveň prodeje i přes nepřízeň počasí v úvodu léta, které přineslo většině pivovarů pokles produkce. Letošní výsledek je po předchozím období propadu dokladem stabilizace výroby tohoto pivovaru od loňského roku, kdy jej převzala Drinks Union. (Právo)

Banskobystrický Pivovar Urpín, ktorý je už dlhšie v konkurze, predal v 1. polroku tohto roka vyše 56 000 hektolitrov (hl) piva. Oproti vlaňajšku sa tak jeho predaje síce znížili o necelých 30 %, ale podľa správcu jeho konkurznej podstaty Vladimíra Noska je pivovar schopný dosiahnuť vyrovnané hospodárenie aj pri celkových ročných predajoch na úrovni asi 100 000 hl.

Tohtoročný plán pivovaru predpokladá pritom až výrobu 120 000 hl piva, a to aj napriek tomu, že správca v záujme zníženia nákladov pristúpil k racionálnemu zníženiu počtu pracovníkov len asi na tretinu. Dnes tak vo firme na výrobe piva pracuje len niečo viac ako 100 pracovníkov. Dôležité podľa Noska je, že o ich fľaškové pivo Urpiner majú záujem obchodné reťazce, a rokuje sa aj o jeho exporte do Turecka, Poľska a Maďarska.

Správca zdôrazňuje, že firma sa ekonomicky stabilizuje a po vyriešení súdnych sporov s bývalým majiteľom Pavlom Čupkom sa začne odpredaj jej nosnej výrobnej časti. Čupka totiž pred vyhlásením konkurzu prevádzal majetok Urpína na iné firmy a teraz sa správca snaží o jeho vrátenie. Zatiaľ správca začal predávať iba rôzne pohostinstvá, sklady a predajne bývalej Čupkovej firmy. Z týchto predajov zatiaľ pre veriteľov Urpína získal asi 40 miliónov Sk.

"Zámerom vedenia pivovaru je naďalej pokračovať v stabilizácii ekonomických ukazovateľov, aby sme mohli pivovar predať za čo najvyššiu cenu strategickému investorovi. Predávame iba rôzne pridružené prevádzky, ktoré nesúvisia s hlavnou podnikateľskou činnosťou," povedal Nosko. Pripomenul, že situácia sa po vyhlásení konkurzu v auguste 2003 výrazne stabilizovala. Firma si už plní všetky záväzky voči zamestnancom, daňovým úradom či dodávateľom energií v stanovených lehotách.

Správca konkurznej podstaty i veritelia na jednej strane a Čupka na strane druhej vedú od vyhlásenia konkurzu už vyše 20 súdnych sporov. Jedným z najzaujímavejších je podľa Noska spor o technológie za takmer 70 miliónov Sk. Čupka ich žiada vylúčiť z majetku Urpína. "Vložil ich do na tento účel založenej spoločnosti Gastrofit, s. r. o., Banská Bystrica. Obchodný podiel pivovaru potom predal fiktívnej ruskej firme Mižetek so sídlom v Moskve," povedal správca, ktorý zahrnul všetky technológie do konkurznej podstaty Pivovaru Urpín. Prvé pojednávanie v uvedenej veci 29. júna 2004 odročili.

Dva spory vyvolali incidenčné žaloby o platnosť dvoch zmeniek v celkovej výške 1,4 miliardy Sk so splatnosťou v minulom roku. Podpísal ich v roku 2001 sám Čupka, v účtovníctve pivovaru sa však nenachádza žiadna protihodnota k nim. Držiteľom zmeniek sú spoločnosť Multi z Banskej Bystrice a fyzická osoba Slobodan Erceg z Bratislavy. Banskobystrická firma Bomar, ktorá má ďalšiu zmenku v hodnote 700 miliónov Sk, sa neozvala.

Najväčším veriteľom Pivovaru Urpín je spoločnosť Vinaco Holding Limited so sídlom na Cypre, zastupovaná Pentou Group, so 710-miliónovou a Daňový úrad 1 v Banskej Bystrici so 460-miliónovou pohľadávkou. (HNonline.sk)

Dne 28. června byly v Amsterdamu slavnostně předány ocenění 43. ročníku mezinárodní soutěže kvality Monde Selection 2004. Značka Radegast se soutěže účastnila druhým rokem a stejně jako loni porota ocenila hned tři její produkty.

Zlatou medaili získalo pivo Radegast Premium, stříbrnou Radegast Original a také nealkoholický Radegast Birell. V loňském ročníku značka Radegast bodovala s Radegastem Premium a Radegastem Original, které získaly zlaté medaile a pivo Radegast Birell porota ocenila stejně jako letos stříbrem. Ze čtyř degustačních soutěží v letošním roce získala značka Radegast již sedm ocenění.

V kategorii piva se letošního ročníku účastnily pivovary ze 37 zemí světa a přihlášeno bylo více než 1000 produktů. „Pivo Radegast se vaří v nejmodernějším pivovaru v České republice. K výrobě se používaná špičková technologie, která pivu zaručuje stálou a prvotřídní kvalitu, konkurence schopnou na mezinárodní úrovni. Řada pravidelně získávaných ocenění to jen dokazuje. Osobně si vážím našich zkušených odborníků a lidí, kteří tady pivo vaří, protože vím, že svou práci dělají srdcem a věřím, že to je v pivu znát,“ vysvětluje úspěchy značky Radegast manažer pivovaru, Ivo Kaňák.

Při hodnocení piva se posuzují jeho chuťové vlastnosti, vzhled i grafické ztvárnění etikety. Hodnotící komise je sestavená ze čtyř týmů po pěti specialistech. Výrobky, které jsou vybrány komisí, jsou podrobeny laboratorní analýze a senzorickým testům. Na základě těchto testů, jejichž výsledkem je bodové ohodnocení, pak mezinárodní odborná porota uděluje ocenění.

Mezinárodní institut kvality Monde Selection vznikl v roce 1961 v Belgii. Důvodem jeho vzniku bylo vytvoření mezinárodního označení kvality, které je pro spotřebitele zárukou, že si kupuje výrobky vysoké kvality. Monde Selection organizuje každý rok soutěž World Selections of Quality (Světový výběr kvality), určenou pro výrobce, velkoobchodníky a distributory potravinářského zboží. (Marketingové noviny)

Sponzorský dar 15 tisíc korun předal včera řediteli Zoologické zahrady na Svatém Kopečku u Olomouce Zdeňku Slavotínkovi výkonný ředitel hanušovického pivovaru Holba Vladimír Zíka. Jde o příspěvek na chov rysa ostrovida v této zoo. Původně mělo dojít i ke křtu dvou z trojice nejmladších přírůstků zdejšího chovného páru. Proti se však postavila matka rysích mláďat, která se od nich nenechala chovateli odlákat. Zřejmě se bála, že by je už nespatřila, tak jako v případě jejího třetího mláděte, samečka, kterého si odvezl režisér Václav Chaloupek, aby se stal hrdinou dalších večerníčků.

Chov rysa ostrovida chce hanušovický pivovar sponzorovat i nadále. "Jeho podporu vnímáme jako přirozenou. Vyrábíme ryzí pivo z hor uprostřed Jeseníků, kde se ohrožený rys vyskytuje ve volné přírodě. Jako důležitý vnímáme rovněž chovný program v zajetí, a proto jsme se jej rozhodli podpořit v zoologické zahradě našeho kraje," uvedl Zíka. Dvě zmíněná mláďata ponesou jméno Holba a Šerák.

Rys ostrovid žije v ČR ve volné přírodě v omezené míře na Šumavě, v Beskydech a Jeseníkách. Vyhledává nejraději skalnatý terén s hustým podrostem, který mu poskytuje dostatek úkrytů. Dorůstá do hmotnosti okolo 20 kilogramů. Živí se zejména hlodavci, zajíci a bažanty. V přírodě se dožívá v průměru sedmnácti, v zajetí pak až 24 let. Rysy ostrovidy chová Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce prakticky nepřetržitě od roku 1965. Narodilo se tu zatím 21 mláďat. (Právo)

19. července 2004 byl zahájen provoz v novém distribučním centru Hostan Těšetice – Znojmo. Stávající odbytové centrum ve Znojmě –Oblekovicích tímto dnem přesouvá veškeré aktivity právě do nově zbudovaného distribučního centra Hostan v Těšeticích

Lepší kvalita poskytovaných služeb. Na celkové ploše bezmála 9 000 m2 a skladovací kryté ploše 3 300 m2 nabízí nové distribuční centrum podstatně lepší dopravní obslužnost a také vhodnější skladovací prostory pro kvalitu distribuovaných piv i nealkonápojů.

Širší nabídka sortimentu. Větší skladovací plocha umožní nabízet a distribuovat více produktů. Kromě celého portfolia pivních značek distribuovaných STAROBRNO, a.s. (Hostan, Starobrno, Červený Drak, Black Drak, Schlossgold, Zipfer, Zlatý Bažant a Amstel) bude výrazně posílena nabídka nealkonápojů (minerální vody – Korunní, Magnesia, Mattoni, limonády – Zon, Kofola, Mona,…).

Další rozšíření nabízených služeb distribučního centra Hostan v Těšeticích u Znojma na podzim 2004. Od podzimu 2004 budou služby distribučního centra Hostan v Těšeticích u Znojma rozšířeny o služby technického servisu a skladu propagačního materiálu. Docílí se tak flexibilního zabezpečení všech služeb pro zákazníky z jednoho místa.

Nové kontakty. pr@starobrno.cz , 543516324, Objednávky/dispečink 515218562, Fakturace 515218566-568, e-mail: objednavky@hostan.cz (Tisková zpráva Starobrno a.s.)

Letošní slavnosti piva, které pořádal pivovar Hostan již po třinácté, začaly originálně - příjezdem historického automobilu, který na své korbě přivezl první sud nového speciálního piva Hostan Zámecké. Tento první sud narazil místostarosta města Znojma pan Molín za asistence obchodního ředitele a.s.STAROBRNO ing.Imrýška a sládka pivovaru Hostan pana Čaňka. Kmotry nového piva se staly osobnosti společenského a sportovního života spojené s HC JME Znojemští Orli - pan Vlasák, pan Kaňkovský a kapitán klubu Peter Pucher. Tito pánové si připili nejenom na úspěch nového piva, ale také na úspěšný průběh letošních slavností. A ty letošní úspěšné opravdu byly! I přes to, že se v pátek i v sobotu nad Znojmem stahovaly zlověstné dešťové mraky a chvílemi hodně pršelo, byl počet návštěvníků rekordní. V pátek přišlo přes 6000 lidí a v sobotu přes 4000 lidí. Všichni se jak v pátek tak v sobotu skvěle bavili a publikum bylo opravdu výborné. Zábavu zajišťovaly kapely jako Ready Kirken, Horkýže Slíže, Těžkej PokondrTurbo, Buty a Helmutova stříkačka. Poslechnout jste si také mohli Annu K nebo Evu Pilarovou a samozřejmě místní osvědčené kapely jako Freeband, Květinka, Sabrinband a Paroháči. Ti co rádi soutěží, si mohli zasoutěžit v různých pivních disciplínách a také ukázat svoje odborné znalosti při degustování různých vzorků piv. Výsledky těchto soutěží najdete v Hostanově knize rekordů. Pro milovníky piva byl na čepu celý sortiment piv jak z distribuce místního pivovaru Hostan, tak z celé společnosti Starobrno. A pro zajímavost, nové speciální pivo Hostan Zámecké zachutnalo přítomným tak, že se po celém množství, které bylo stočeno pro slavnosti, doslova zaprášilo. (Web Hostan)

Nepříznivé počasí zejména v květnu a červnu se podepsalo na propadu výroby malých pivovarů na jižní Moravě. Červenec ztrátu zřejmě ještě prohloubí, takže případné vysoké teploty v pokračujícím létě už mohou pokles produkce jen vyrovnat, odhadem na loňskou úroveň. Pivovaru Vyškov propadla v pololetí výroba piva meziročně o patnáct procent na 33 000 hektolitrů. Šestiprocentní pokles na 69 500 hektolitrů vyrobeného piva zaznamenal v pololetí i Pivovar Černá Hora na Blanensku. "Není to úbytkem zákazníků, prostě se nepije," uvedl ředitel pivovaru Ivo Štorek. Oba dva regionální pivovary stále vidí velkou šanci v exportu po otevření trhu Evropské unie. Vyškovští mají slibné kontakty na polský trh a nadějný je i možný vývoz do USA. Černohorští se orientují na Francii a zřejmě i na Slovensko. (iHNed)

O další značku se rozšířily možnosti pro pivaře z Velkomeziříčska. Při nedávných městských slavnostech začal prodávat nové světlé i tmavé pivo Harrach nový meziříčský minipivovar. Podnikatel Lubomír Jurek bude zásobovat vlastní restauraci a hotel. "Rádi bychom dodávali i do dalších podniků," řekl. Pivovar může ročně uvařit až čtyři tisícovky hektolitrů. V Meziříčí se pivo naposled vařilo před pětapadesáti lety, ale v jiné budově; prodávalo se pod názvem Velkomeziříčské pivo nebo Granát. Na název nového piva podnikatel vyhlásil veřejnou anketu. Obdržel asi 260 návrhů od stovky milovníků piva. Místní patrioti by v názvu chtěli odrazit především název města, proto byly časté návrhy jako Velmezák nebo Mezek. Nepasterizované pivo plzeňského typu nakonec převzalo jméno bývalého majitele panství, hraběte Harracha. Pivovar vznikl v bývalém Malostránském mlýně, kde je i hotel se třiapadesáti lůžky a stylová rybí restaurace. Technologie nového pivovaru pochází ze skanzenu v Rožnově pod Radnoštěm, kde stála bez využití. Podle Jurka není okolí města tak atraktivní, aby areál mohl spoléhat na turisty, proto hotel vybavil i prostorami vhodnými ke školení. "Jsme blízko dálnice. Cesťáci, kteří projíždějí republikou, mají zájem se ubytovat," dodal. Podle něj zájem o přenocování ve městě roste především během brněnských veletrhů. (iDnes)

První pivo začal prodávat nový minipivovar ve Velkém Meziříčí. Světlé i tmavé pivo s názvem Harrach mohla veřejnost poprvé ochutnat během městských slavností o víkendu. Podnikatel Lubomír Jurek bude zlatavým mokem zásobovat vlastní restauraci a hotel. "Rádi bychom dodávali i do dalších podniků,"řekl. Pivovar může ročně vystavit až 4000 hektolitrů. V Meziříčí se pivo naposled vařilo před 55 lety, ale v jiné budově; prodávalo se pod názvem Velkomeziříčské pivo nebo Granát. Na název nového piva podnikatel vyhlásil veřejnou anketu. V textových zprávách, telefonicky i písemně obdržel asi 260 návrhů od stovky milovníků piva. Místní patrioti by v názvu chtěli odrazit především název města, proto byly časté návrhy jako Velmezák nebo Mezek. Nepasterizované pivo plzeňského typu nakonec převzalo jméno bývalého majitele panství, hraběte Harracha. (Rovnost)

První pivo začal prodávat nový minipivovar ve Velkém Meziříčí na Žďársku. Světlé i tmavé pivo s názvem Harrach mohla veřejnost poprvé ochutnat během městských slavností o víkendu. V Meziříčí se pivo naposled vařilo před 55 lety, ale v jiné budově. Prodávalo se pod názvem Velkomeziříčské pivo nebo Granát. Na název nového piva podnikatel vyhlásil veřejnou anketu. V textových zprávách, telefonicky i písemně obdržel asi 260 návrhů od stovky milovníků piva. Místní patrioti by v názvu chtěli odrazit především název města, proto byly časté návrhy jako Velmezák nebo Mezek. Nepasterizované pivo plzeňského typu nakonec převzalo jméno bývalého majitele panství, hraběte Harracha. Pivovar vznikl v bývalém Malostránském mlýně, kde je i hotel s 53 lůžky a stylová rybí restaurace. Technologie pivovaru pochází ze skanzenu v Rožnově pod Radnoštěm, kde stála bez využití. Podle Jurka není okolí města tak atraktivní, aby areál mohl spoléhat na turisty, proto hotel vybavil i prostorami pro školení. "Jsme blízko dálnice. Cesťáci, kteří projíždějí republikou, mají zájem se ubytovat," dodal. Podle něj zájem o přenocování ve městě roste především během brněnských veletrhů. (Právo)

Tropická horka posledních dnů citelně zvedla zájem o pivo a v pivovarech museli přidat na obrátkách. Rodinný pivovar Bernard v Humpolci už také prodává piva více než před týdnem. "Díky současnému počasí jsme v těchto dnech zvýšili prodej piva ve srovnání s minulým rokem zhruba o dvacet procent," potvrdil Právu spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Současná čísla by měla odpovídat měsíčnímu objemu patnáct a půl tisíce hektolitrů piva. "Loni jsme ve stejném období prodali zhruba necelých třináct tisíc hektolitrů," dodal Bernard. Humpolecký pivovar potvrzuje, že zejména v létě je trh s nápoji velice citlivý na výkyvy počasí. "Je to hlavní ukazatel. Děláme samozřejmě celou řadu aktivit, získáváme další restaurace, je za tím kupa práce. Počasí ale sehrává velmi významnou roli," poznamenal spolumajitel v současnosti největšího pivovaru na Vysočině. (Právo)

V sobotu 3.července bude ukončena v pořadí již čtvrtá kampaň zpracování sladovnického ječmene ve Sladovně Bernard v Rajhradě u Brna. Za čtyři roky její produkce bylo vyrobeno celkem 26.400 tun sladu, z něhož se uvařilo 330 miliónů půllitrů piva. V letošní kampani bylo vyrobeno 6.650 tun sladu, zhruba jednu třetinu zpracuje Rodinný pivovar Bernard, ostatní se prodá dalším pivovarům v České republice. Část produkce je vyvezena do zahraničí (Belgie a Polska).

„Hlavní dodavatelé sladovnického ječmene jsou z okolí Brna, část nakupujeme na Českomoravské vrchovině“ konstatuje generální ředitel sladovny Ing. Josef Vávra a dodává „O humnový slad je pro jeho tradiční charakteristické vlastnosti v posledních letech zvýšený zájem.“

Sladovna byla založena v květnu roku 1872 a v září téhož roku se již začal vyrábět slad. V průběhu let se objektu využívalo pro různé účely a na konci druhé světové války sladovna vyhořela. V roce 2000 byla ve sladovně ukončena výroba. V září téhož roku ji koupil Rodinný pivovar Bernard a v krátké době obnovil výrobu.

Obrat za 1.čtvrtletí roku 2004 je 5.886 tis. Kč, hospodářský výsledek 1.845 tis. Kč a tržby za slad 5.629 tis. Kč. Ve sladovně je zaměstnáno 25 zaměstnanců.

Další informace: Zdeněk Mikulášek 565 532 407, pivovar@bernard.cz ,www.bernard.cz , Jiří Šusta 547 230 031, sladovna@bernard.cz . (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Spolumajitel Rodinného pivovaru Stanislav Bernard plní svůj slib daný před zahájením EURO 2004 českým fotbalovým reprezentantům a celému realizačnímu týmu. Pro každého je připravena pivní prémie ve výši 80 litrů nepasterizovaného piva Bernard. Prémii získali za postup ze základní skupiny na letošním fotbalovém mistrovství Evropy v Portugalsku.

„Kromě samotných výsledků si cením morální síly reprezentačního družstva ve chvílích, kdy se nedařilo“ říká Bernard. „Především s reprezentací Nizozemska odehráli velké utkání. Gratuluji Karlu Brücknerovi a všem hráčům k postupu ze skupiny a držím jim palce do dalších zápasů. Věřím, že budu moci splnit i druhou část svého slibu a předám všem motivační prémii 160 litrů.“

To je množství, které získají reprezentanti v případě zisku zlatých medailí. Navíc trenér české reprezentace pan Karel Brückner obdrží doživotní roční rentu ve stejné výši. Toto množství piva staví Českou republiku již několik let na první příčku ve spotřebě na jednoho obyvatele ve světě. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Po zkušebním provozu se dne 1.6.2004 naplno rozjela nová myčka lahví a stáčecí linka piva Konrad v Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Nejmodernější zařízení svého druhu naplní za hodinu 15 tisíc lahví. "Do provozu jsme chtěli linku uvést u příležitosti 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích, a to se nám podařilo. Nové technologické zařízení patří ke světové špičce, elektronické čipy a počítače vyhodnotí každou nepřesnost, a tak každá lahev všech sedmi druhů piv, která vyrábíme, projde nejdůkladnější kontrolou v historii pivovaru," uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš s tím, že evropské normy jsou v novém komplexu mnohonásobně překročeny. V letošním roce tak firma završila splnění všech hygienických požadavků Evropské unie, včetně nových sociálních zařízení pro svých 50 zaměstnanců. Spokojeni jsou i dělníci pohybující se kolem linky pod vedením Karla Vacka - Jan Kundrát, Marie Grešová, Leona Grossgottová, Lenka Koptíková, Naďa Schmidtová nebo Petr Procházka. "Nově jsou vybaveny i laboratoře, takže máme speciální měřiče stupňovitosti mladiny a kalu, tedy trvanlivosti piva, což má velký vliv na stabilní kvalitu jednotlivých várek," vysvětlil ředitel. I letos uvařil vratislavický pivovar ke slavnostem Dne Konrada, který se uskuteční v sobotu 26. června v areálu pivovaru, populární a úspěšný dvanáctistupňový ležák Červený král. "Tu červeně barvicí bylinku však neprozradím," dodal a prozradil, že výstavba mycí a stáčecí linky s úpravami budovy přišla cca na 20 miliónů korun. Červeného krále ochutnají návštěvníci pivních slavností Den Konrada 26. června, kde se například představí skupiny Kabát Revival, Těla a Šance. Pro děti bude jezdit koňský povoz či seskočí parašutisté. Proběhnou také nejrůznější pivní soutěže - hod prázdným sudem, běh ve dvojicí se sudem plným i tradiční pití tupláků na čas. "Bude také vyhlášen vítěz naší celoroční soutěže "Poznej všechny Konrady", který odjede domů v renaultu," připomněl Jaroslav Toman z obchodního oddělení. "A ten návštěvník, který přinese nejvíce zátek s písmenem K, dostane 365 piv, tedy pivo na každý den," doplnil. (Liberecký den)

Zlatopramen 11 začal s projektem budování sítě vlastních profilových restaurací. První z nich otevřel na náměstí ve staré části Mladé Boleslavi. Do konce roku vybuduje Zlatopramen minimálně čtyři další ve městech nad 20 tisíc obyvatel a v okrajových čtvrtích velkých měst. Všechny profilové restaurace Zlatá Kovadlina budou mít jednotný styl interiéru. Prostředí připomíná kovárnu. Každý hostinec ponese jak prvky z kovářského prostředí, tak i prvky vztahující se přímo k lokalitě, kde bude restaurace vystavěna. Dominantu tvoří výčep, výčepní zařízení ve tvaru kovadliny a kovářská výheň. Všechny restaurace konceptu Zlatá Kovadlina budou mít v interiérech další typické prvky, mezi které patří dřevěné stoly, lavice a židle, dobové fotografie a kovářské náčiní. „Restaurace chceme v první fázi otevírat všude tam, kde značka Zlatopramen ještě není příliš známá v segmentu točeného piva. Je to jedna z cest, jak expandovat v gastro sektoru po celé republice," uvedl Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen. Otevření další profilovky připravuje firma v srpnu v Liberci. Pak bude následovat Praha. Kovadliny budou i na Moravě. (EURO online)

Už za dva roky se chystá majitel zámku v Chyši na západě Čech Vladimír Lažanský otevřít značně poškozený zámecký pivovar a začít v něm vařit pivo nesoucí český název. Jaký přesně, to není ještě jisté. Kromě zlatavého moku chce zámecký pán zřídit v zámku i muzeum. Poslední várka piva se v zámeckém pivovaru uvařila roku 1926 a pivo neslo německý název Chiescher Bier.

"Celý objekt někdějšího pivovaru se v současné době opravuje. Pan Lažanský chce tradici pivovarnictví v Chyši uchovat, takže se milovníci dobrého piva mají na co těšit," uvedla Hana Tylová ze zámku v Chyši. Novinkou blízké budoucnosti bude i muzeum. "Už nyní se snažíme shromažďovat nejrůznější předměty, které si lidé budou moci v muzeu prohlédnout. V Chyši muzeum není, takže se bude jednat také o novinku," dodala Tylová.

V přízemí zámku lákají k prohlídce barokní interiéry se štukovou výzdobou a nástropní malbou Petra Brandla. Stálá expozice Karla Čapka připomíná spisovatelův pobyt na zámku v roce 1917. Návštěvníci se po dohodě s průvodci mohou dostat i do zámeckého sklepení, reprezentujícího pozdně gotickou fázi původního hradu. (iDnes)

Také plzeňský architekt Karel SVOBODA si myslí, že plzeňský Měšťanský pivovar, který byl základem akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, je stále majetkem plzeňských právovárečníků. Podle nich bylo znárodnění pivovaru neplatné.

Proč soudní spor vedete? Pro peníze? Je to tak časově náročné a navíc s výsledkem v nedohlednu, že se nedá vést pro peníze. Pokud nějaké získám, stejně je věnuji na opravu církevních památek. Jde mi o princip. Mám závazek vůči svému dědovi, který byl předsedou sdružení Plzeňského právovárečného měšťanstva. Byl pracovitý a úspěšný jako jeho předkové, jenže znárodňovací dekrety je postavily na roveň kolaborantů.

Spory už probíhají několik let. Proč myslíte, že se o majetek zatím nesoudilo město, které je vlastníkem práva várečného k největšímu počtu domů? Město se chová diplomaticky, nemůže přece vykopat válečnou sekeru s největším pivovarem v zemi. Ale svého pozorovatele na valnou hromadu sdružení město vyslalo, protože kdybychom spor vyhráli, jeho odškodnění by nebylo zanedbatelné.

Co si mohu pod právem várečným představit a jaké výhody z tohoto práva plynuly? Plzeňských domů s právem várečným, které společně Měšťanský pivovar vlastnily, bylo původně 250, některé byly zbourány, nyní je jich přes dvě stovky. Podíl na právu várečném má 2500 lidí, protože právo várečné bylo vázané k domu, v některých případech se ale dělilo i mezi 35 podílníků. Fungovalo to přibližně na principu akciového podílu, z podílu na právu várečném vyplýval například adekvátní podíl na zisku pivovaru.

V Plzni byly původně čtyři pivovary, jak to, že před válkou už tu fungoval jen jeden? Prior a Světovar Měšťanský pivovar koupil a utlumil zde výrobu, Plzeňský akciový pivovar, který vařil pivo Gambrinus, se stal jeho součástí. (Plzeňský deník)

Hned několik novinek přichystalo na letošní sezonu Pivovarské muzeum v Plzni. Návštěvníci budou moci na konci prohlídky dokonce ochutnat nepasterované a nefiltrované pivo. Nový projekt muzea nese název Příběh piva a věnuje se historii zlatého moku.

"Expozice muzea nyní mapuje historii vaření piva od raných starověkých počátků přes český středověk až po vrcholné období našeho pivovarnictví koncem 19. a v první třetině 20. století," vysvětluje Markéta Formanová z muzea.

Lidé z muzea postupně předělali všech osm expozic muzea. Téměř vše, co nyní mají návštěvníci šanci spatřit, je nové. "Lidé tak spatří běh šesti tisíciletí, po které se pivo vaří," uvedl Pavel Jechort, který stojí za vznikem nejnovější expozice. Ta představuje historii toho, bez čeho by se pití zlatavého moku rozhodně neobešlo, tedy nádob.

K vidění jsou třeba pivní džbány z doby faraona Tutanchamona, či Julia Caesara, doplněné věrnou rekonstrukcí egyptského pivovaru královny Kleopatry. Nová výstava se zabývá i pivním sběratelstvím a kuriozitami, které mají k pěnivému nápoji vztah. Takovými exponáty jsou například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr, nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři.

Expozice Příběh piva vznikala postupně v průběhu uplynulých tří let a byla dokončena právě nyní společně s rekonstrukcí budovy Na Parkánu - právě v ní se nyní návštěvníkům výstavní trasy - ale i běžným zákazníkům - točí nefiltrovaný ležák z Plzeňského Prazdroje, který v jiné restauraci na světě k mání není.

V muzeu zkrátka nepřijdou ani milovníci tradičních středověkých řemesel a cechů. V unikátní gotické sladovně, která svým stavebním významem přesahuje rámec středoevropského regionu, lze najít množství ojedinělých exponátů, vztahujících se k bohatým dějinám plzeňského pivovarnictví.

Vzniku a rozvoji Měšťanského pivovaru, tedy dnešnímu Plzeňskému Prazdroji, je věnována samostatná část výstavy. A návštěvníci uvidí i to, jakým životem žil takový plzeňský právovárečný dům. "V komplexu Pivovarského muzea a šenku Na Parkánu jsme dokončili i nový právovárečný dvorek, který byl navrácen do své původní podoby, včetně kůlny, necek a králíkárny s živými králíky," vysvětlila Formanová. (iDnes)