Humpolecký Rodinný pivovar Bernard loni uvařil přes 127 tisíc hektolitrů piva, v porovnání s předchozím rokem o čtyři procenta více. Tržby za pivo meziročně stouply o 17 procent na 176 milionů korun. „Ve vyšším růstu tržeb se promítlo i zdražení piva,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. K navýšení cen podle něj vedla inflace i rostoucí náklady.

Pivovar vaří sedm druhů nepasterizovaného piva a zásobuje 1600 restaurací v celé zemi. Asi pět procent produkce loni vyvezl na Slovensko; v tomto roce by se dodávky měly zvýšit z 6500 hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký Bernard mohou ochutnat i zákazníci ve Švédsku, Německu, Chorvatsku či Rusku. Nyní podnik poslal první zásilku lahvového piva do Španělska a připravuje vývoz do USA. „V těchto zemích je především zájem o exkluzivní balení s lahvemi s patentním uzávěrem,“ podotkl mluvčí.

Pivovar zaměstnává 90 lidí. Vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí 6500 tun sladu. Dvě třetiny její produkce prodává. V roce 2002 zvedl výstav o 15 procent na 109.000 hektolitrů. O rok později se výroba piva zvýšila o dalších 13 procent na 123.000 hektolitrů a Bernard se stal největším pivovarem v kraji Vysočina. Od privatizace v roce 1991 do poloviny letošního února pivovar uvařil 1,5 milionu hektolitrů piva, tedy tři miliony padesátilitrových sudů. „Mohly by lemovat trasu z Humpolce do Paříže,“ uzavřel mluvčí. (MF Dnes)

Rozpočet v minulém roce na reklamu a marketing: V roce 2004 jsme na reklamu a marketing neplánovali utratit ani korunu. Tento úkol se nám podařil, řekl Ing. Karel Witz, předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce.

1) Jaký účinek má členství v EU pro Váš pivovar?

Žádný

2) Jaké faktory omezující náš úspěch v EU?

Rozsah výroby

3) Myslíte, že malé pivovary mohou přežít bez daňové podpory?

Ne

4) Jaké cíle má Vaše firma?

a) Růst

b) Ocenění kvality

c) Podíl na trhu

d) Zisk

e) Vývoz

5) Jaké nátlaky má Vaše firma?

a) Trh (preference spotřebilů)

b) Distribuce

c) Suroviny

d) Vysoká cenová konkurence

e) Zaměstnanci

f) Kapitál

g) Obchodní překážky

6) Kanály pro distribuci točeného piva jsou?

Relativně otevřené

7) Kanály pro distribuci baleného piva jsou?

Relativně otevřené

8) Distribuce mimo hranice Vašeho regionu je?

Složitější než v našem regionu

9) Jaké jsou podle Vás hlavní faktory, určující spotřebu v pivovarnictví jako celku?

a) Kvalita a chuť výrobku

b) Cenová politika

c) Regionální preference

d) Reklama

e) Balení

10) Jaké faktory jsou podle Vás hlavními určujícími faktory ve spotřebě našeho piva?

a) Kvalita a chuť výrobku

b) Cenová politika

c) Regionální preference

d) Balení

e) Reklama

11) Myslíte, že konsolidace odvětví je ukončena?

Ne

12) Je současná úroveň pivovarů trvale udržitelná?

Ne

13) O kolik procent si myslíte, že se zvýší cena českého piva během následujících pěti let?

O 10-50%, spíše o 10%

14) Co motivuje Vaše zaměstnance?

a) Plat

b) Tradice firmy

c) Výsledky na mezinárodních soutěžích piva

15) Jaká je průměrná délka zaměstnání Vašich pracovníků?

Více než 5 let

16) Jaký je Váš názor na stížnosti, týkající se kvality podané Michaelem Jacksonem a CAMRA?

Odhlížeje od jiného typu piva než sleduje CAMRA, některé pivovary částečně nedodržují u levných piv předpisy pro České pivo, ale s tím musí počítat již předem a dříve bez upozornění CAMRA

17) Jaké je Vaše mínění o kampani Budvaru "Desatero dobrého pivovarnictví"?

České pivo nepotřebuje takovou podporu

18) Kvalita českých piv se během posledních 15 let?

Zlepšila

19) Co si myslíte o posledních technologických inovacích?

Zlepšily kvalitu - například německý mikrobiální filtr "Handtman" vyřadil z procesu stáčení lahvového piva průtokový pastér (12/2004)

20) Zahraniční vlastnictví českých pivovarů?

Nemá žádný účinek na pivovarský průmysl

(Ing. Karel Witz, předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce)

Polička je desetitisícové městečko nedaleko Litomyšle. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří Měšťanský pivovar z roku 1517, přesněji řečeno ležák Záviš. S láskou jej čepují hostinští v pěti stovkách hospod od Hradce Králové až po Moravskou Třebovou. Libý stav je dílem kytaristy Karla Witze. Vystudoval v Praze ekonomii, pak se vrhl na dráhu rockového muzikanta. Hrával ve slovenských skupinách Collegium Musicum a Modus, v roce 1993 však nastal v jeho životě zvrat.

V Poličce bylo 112 domů, které měly od 16.století právo vařit pivo. Pivovar vlastnili jejich majitelé, právováreční měšťané. Rod Witzů obýval dvě budovy, patřily mu tedy dvě stodvanáctiny podniku. Zatímco Poličanům stát pivovar vrátil, plzeňští právovárečníci bojují o totéž marně už patnáct let. Poličský pivovar byl malý, jeho vlastnictví přehledné, v majetku zrušeného okresního soudu se jako zázrakem dochovala bedna kompletních dokladů. Obrazně řečeno, Witz odložil trsátko a přvzal pivovar.

Zasedací kancelář zdobí staré reklamy a vzpomínkové předměty. Na zdi visí lepenkový reliéf z konce devatenáctého století, který zachycuje budovu pivovaru postavenou roku 1865. Valach táhne povoz se sudy, nad střechami letí balón s nákladem piva. Na stole leží pivní tácky, pamětní medaile a pohlednice s propagačními slogany. "Pivoservis rychlejší než Rychlé šípy!" Nebo "Pivovar Polička zlehka čeří stojaté vody."

Witz přináší zažloutlou fotografii, na které je zachycen sbor důstojných pánů. Správní rada pivovaru z roku 1930. Jedním z mužů na obrázku je vzdálený příbuzný Rudolf Witz. Hostitel o něm ukazuje záznam v brožuře s názvem Lid bible v Poličce. "Továrna likérů a obchod s lihem dr. R. Witz, bytem v č.p. 179, majitel i č.p. 180," píše se v ní. Čísla označují právovárečné domy rodiny Witzovy. V roce 1941 se osud Rudolfa Witze naplnil: gestapo, Terezín, smrt.

Witz šetří, Váša vaří. "Když jsem do pivovaru přišel poprvé, nic nefungovalo," vypráví Witz, nyní předseda představenstva. "Zastaralé zařízení, podřadné suroviny, pivo nestálo za nic. Komunisti určili pivovar k likvidaci, pivo se mělo vařit jen v nedalekých Svitavách." V roce 1993 se v sousedním městě vyrábělo 220 000 hektolitrů ročně, v Poličce 42 000 hektolitrů. Pětisetletá tradice vaření poličského piva zanikala.

Noví vlastníci investovali do zařízení, dbali o kvalitu. Poličské pivo konkurovalo svitavskému čím dál více, až se situace otočila. V roce 2002 pivovar ve Svitavách zanikl a pivo z Poličky ovládlo regionální trh. Šťastný vývoj pomáhal nastartovat dlouholetý zaměstnanec pivovaru Jiří Váša, znamenitý sládek a poličský patriot. Witz měl na starosti prodej piva a reklamu, Váša vaření. Witz začal nakupovat nejlepší suroviny, kvalitní slad a český chmel, poloranný červeňák. Pivovar nechal uklidit, vyčistit a vybílit. První velký stroj, který koupil byla myčka za pět miliónů.

Váša se pustil do modernizace sklepů. Dubové sudy nahradily tanky z nerezové oceli. V chodbách pod pivovarem, kde je stálá teplota 2 st. C, jich je dnes osmadvacet, jeden za tři sta tisíc korun. V říjnu 1994 zavedl poličský pivovar přímo v podniku nonstop prodej. Kdo zatouží třeba o půlnoci koupit láhev piva, může ji mít. Předseda představenstva Witz zve hosty občas "ke korytu", sto let starému měděnému korýtku, do nějž teče z nablýskaných kohoutů teplý, sladký nápoj. je to sladina, ječmenný slad. Sládek jej stáčí do kotle, kde se k němu přidává chmel, jímž pivo hořkne. Za jedenáct let soukromého provozu zdvojnásobili právovárečníci roční výstav poličského piva na dnešních pětaosmdesát tisíc hektolitrů. (Týden)

Pivovar Náchod a.s. - výrobce piva značky PRIMÁTOR - dosáhl v roce 2004 výstavu 143 915 hl piva, což je oproti roku 2003 (140 576 hl) zvýšení o 3 339 hl, tj. o 2,38%. Z celkového výstavu činil export 9 538 hl (6,63%), v porovnání s rokem 2003 (8 783 hl) jde o zvýšení o 8,6%, kdy se náchodské pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie. Další významná množství se prodala do států jako je Německo, Rusko, USA, Španělsko, Řecko a Švédsko. Nejvyšší celkový nárůst prodejů zaznamenaly shodně nealkoholické pivo (Primátor je jeho druhým největším výrobcem v celé ČR) a 24% tmavý speciál Double - o 25%, dále tmavý ležák - o 21% a 16% světlý speciál Exkluziv - o 16%. Rozhodující podíl na výstavu má i nadále světlý ležák Premium - 42% a světlé výčepní pivo - 39%.

I v roce 2004 se pokračovalo v modernizaci výrobních zařízení a pivovar svým vybavením patří technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky. Moderní zařízení umožňuje vařit pivo klasickou, staletími prověřenou, technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachová svou nezaměnitelnou lahodnou chuť. V současnosti pivovar vyrábí pod registrovanou obchodní známkou PRIMÁTOR rozsáhlý a ucelený sortiment piv (nejširší v České republice), který umožňuje splnit očekávání širokého spektra přímých konzumentů i nejnáročnějších obchodních partnerů. Pivovar dokáže uspokojit poptávku po pivu lahvovém, v plechovkách, KEG sudech a k dispozici jsou i speciální dárková balení.

Pivo Primátor je produkováno z prvotřídních pečlivě vybraných domácích surovin - sladu z jižní Moravy, aromatického žateckého chmele a vysoce kvalitní vody pocházející z přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko - především technologií spodního kvašení. Pivo má plnou a říznou chuť bez vedlejších příchutí a na jazyku ponechává pocit příjemné, pozvolna se ztrácející hořkosti bez drsného a svíravého nádechu. Výraznou předností náchodského piva je jeho dlouhá trvanlivost při zachování výborných vizuálních a chuťových vlastností.

Rozhodující část výroby pivovaru tvoří proslulý prvotřídní PRIMÁTOR Premium (světlý ležák) a PRIMÁTOR Světlý (světlé výčepní pivo), konzumenti však mohou ochutnat i pivní speciály jako je PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů - dříve DIA). Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplnilo na konci roku 2003 svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. V roce 2004 se jej prodalo více než tisíc hl. a to především v lahvích - toto pivo má spolu s nealkoholickým pivem pro pivovar největší růstový potenciál.

Značka PRIMÁTOR si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčí o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích - v roce 2004 to bylo 11 nových. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 67, z toho 18 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Pivovar Náchod také nabízí organizovaným skupinám návštěvníků možnost exkurzí do moderních výrobních prostor, kdy se dozví vše podstatné o historii a produkci piva. Exkurze může být zakončena ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky. Pro veřejnost každý rok pivovar pořádá pod názvem Den s Primátorem den otevřených dveří. V roce 2005 se uskuteční 21. května a návštěvníci mohou jako již tradičně očekávat pestrý program.

Pivovar Náchod a.s. - některé základní údaje:

založen v roce 1872 jako městský Pivovar Náchod

od 1. 1. 1993 Pivovar Náchod akciová společnost 100% ve vlastnictví Města Náchod (základní jmění spol.: 72 mil.Kč)

počet zaměstnanců: 89

sortiment - vyráběná piva: 9 druhů

sortiment - vyráběné limonády: 5 druhy a sodovka

maximální roční kapacita: 200.000 hl

(Tisková zpráva Pivovaru Náchod)

Trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesl prodej piva o šest procent na 107.900 hektolitrů. Hlavním důvodem snížení prodeje byl výpadek dodávek cisternového piva, kterého pivovar ročně prodával od 3000 do 6000 hektolitrů. „Odbyt lahvového a sudového piva zůstal loni téměř stejný,“ řekl jednatel pivovaru Karel Janko. Přes nižší prodej by měl pivovar vykázat zisk, jeho přesnou výši zatím nemá spočítánu. Předloni pivovar vykázal zisk téměř šest milionů korun. Letos chce Krakonoš, který je v kraji po Pivovaru Náchod druhým největším, udržet prodej na loňské úrovni. (MF Dnes)

Soukromý pivovar Svijany na Liberecku chystá transformaci na akciovou společnost. Mělo by to zvýšit důvěryhodnost firmy a také umožnit snadnější získávání investičních prostředků potřebných na další rozvoj. "Předpokládáme, že by proces transformace mohl skončit ještě v letošním roce," řekl jednatel společnosti Tomáš Kučera. Pivovar Svijany má tradici od roku 1564 a se svými 80 zaměstnanci patří k nejmenším českým pivovarům. Společnost, kterou vlastní skupina soukromých osob, loni realizovala zakázky za 200 milionů korun. Pro letošní rok plánuje podnik investovat do moderních technologií a rozšíření výroby kolem 40 milionů korun a dalších 30 milionů bude stát modernizace Pivovaru Malý Rohozec, který firma koupila loni. Většinu své produkce dodává pivovar na trh v Libereckém kraji, o který se dělí s konkurenčním Pivovarem Vratislavice nad Nisou. Přesto se mu daří každoročně zvyšovat produkci. Loni tak odběratelům dodal 178.000 hektolitrů piva, což bylo o 12 procent více než před rokem. Na letošní rok počítá plán s výrobou 185.000 hektolitrů piva. "Už první měsíce roku ale ukazují, že růst bude zřejmě vyšší," poznamenal Kučera. (igenus.cz)

Dnes začíná předprodej vstupenek na 6. Svijanský pivní bál, který se uskuteční v pátek 18. března v Domě kultury v Liberci od 20 hodin. "Na našem bále vystoupí například Věra Špinarová, Jakub Smolík nebo Petr Spálený s Miluškou Voborníkovou a Apollo Bandem, Janovského orchestr a moderátor Petr Kumpfe. Jakékoli pivo bude za deset korun," zve ředitel Pivovaru František Horák s tím, že nebude chybět erotická přehlídka ženského prádla a vystoupí také známá taneční skupina Takt. (Mojenoviny)

Skutečný klokan přivítal 12.února 2005 návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Hols ve Vratislavicích n. N. "Náš vratislavický pivovar letos v květnu oslaví již 5. výročí znovuobnovení výroby piva značky Konrad, a tak se chceme o tu radost podělit i se svými příznivci. Proto jsme připravili Dny otevřených dveří s exkurzemi do všech výrobních prostor, včetně sladovny," uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. Klokan Konrad obývá výběh hned za vrátnicí a ani mráz mu ve vyvádění nebrání. Vidět klokana na sněhu bude vskutku zážitek. Poté ředitel pivovaru Petr Hostaš osobně provedl návštěvníky postupně všemi výrobními prostory, jenž jsou potřebné pro výrobu zlatavého moku. Zajímavá exkurze pro dospělé byla na závěr zakončena patřičnou degustací v Pivovarském šenku. Pro všechny věkové kategorie byla v areálu pivovaru samozřejmě otevřena i nově vznikající expozice motoristického muzea. "Například pro děti máme nachystán historický automobil Praga z roku 1923, který si zahrál v pohádkovém seriálu Arabela. Pro dospělé může být lákadlem legendární automobil Volkswagen Brouk, který zkonstruoval vratislavický rodák Ferdinand Porsche," zval Zdeněk Najman z automuzea. (Deník Jablonecka)

Domažlický pivovar, kde se údajně kvůli malému zájmu a prodělečnosti přestalo vařit pivo v roce 1996, bude mít nového majitele. A znovu i výrobu piva. Zastupitelstvo na středečním jednání schválilo prodej pivovarského areálu firmě, která ve spolupráci s dalšími dvěma partnery vybuduje hotel se 100 lůžky, restauraci, a obnoví rovněž výrobu zlatavého moku.

Výročí chtějí oslavit vlastní značkou. „Bylo by skvělé, kdybychom si mohli připít vlastní značkou už příští rok. Slavíme totiž 665leté výročí výroby piva v Domažlicích,“ říká starosta Domažlic Jan Látka (ČSSD).

Když Plzeňský prazdroj před třemi lety ve městě skončil s výrobou piva, město pivovarský areál vykoupilo. „Noví majitelé dali za budovy a pozemky přes sedm miliónů,“ sdělil radní Stanislav Antoš. Kupce už našla i horní část areálu o velikosti 0,9 hektaru. „Vznikne tu nový obchodní dům,“ potvrdil starosta.

Pivovar bude na pozemku o velikosti asi 0,3 hektaru v dolní části areálu. „V názvu by se mělo objevit, že je městský nebo domažlický. Radnice do obnovy pivovaru nechce investovat, hodlá ale turisticky využít 664letou tradici vaření piva ve městě,“ dodal Látka.

Nikdo neví, zda se vrátí kvasnicové pivo Prior, tmavý Purkmistr nebo značky jako Radní či Písař. Nikdo nezaručuje, že se výstav vrátí na někdejších 200 tisíc hektolitrů ročně. Nejspíš ne. Městu je to ale jedno. „Na tom ani nezáleží. Hlavně že pivovarský areál znovu ožije,“ říkají radní. Provozovatelé domažlických restaurací si ještě pamatují regionální značky. „Tmavý Purkmistr byl výborný. Ostatní se tolik netočily, byly mírně nasládlé. Štamgasti mají raději piva hořká,“ vzpomínají. (Právo)

Zklamáni odcházeli z jednání zastupitelů města Domažlice členové občanského sdružení Tusta. Ti nesouhlasí se záměry radnice odprodat pivovar. K avizovanému jednání o prodeji spodní části pivovaru totiž vůbec nedošlo. Důvodem byla podle vyjádření domažlického starosty Jana Látky nepřítomnost zástupců tří společností, které měly o koupi objektu bývalé sladovny a několika pozemků zájem. "Krátce před jednáním se Jiří Kappel, který tu měl zájemce zastupovat, omluvil. Prý uvízl na cestě z Prahy, kde došlo k havárii několika vozidel," vysvětloval Látka. Kappel, který zastupuje pražskou Bohdaleckou obchodní společnost měl městským zastupitelům předložit nabídku na odkoupení spodní části pivovaru za cenu stanovenou dle znaleckého posudku. Ta se pohybuje okolo sedmi milionů korun. Zájem o zbylou část pivovaru projevil před časem také Stavební podnik Klatovy, který uvažoval o možné výstavbě bytů. Nakonec ale podle Miloslava Millera z domažlického městského úřadu od svého záměru upustil. Demoliční práce v pivovaru však i přes krach jednání o prodeji spodní části pokračují. Postupně je na úroveň sladovny ubourávána část bývalého obytného domu směrem do Komenského ulice, aby došlo k rozšíření vjezdu do areálu. V horní části by měl v budoucnu vyrůst supermarket s parkovištěm. (Domažlický deník)

Hned několik kmotrů měl křest premiérového cédéčka okresní kapely Chodská vlna, který se uskutečnil po desáté hodině večerní v domažlickém Městském kulturním středisku. Pivem z Chodovaru pokřtili album nazvané Alou! sládek chodovarského pivovaru Jiří Pleska společně s Antonínem Vlčkem majitelem horšovskotýnské stavební firmy, Václavem Váchalem z kdyňského nahrávacího studia a Janem Pluháčkem, ředitelem ZUŠ ve Staňkově.

"Věříme, že si při poslechu našeho alba užijete pořádného dudáckého bigbítu a vaše srdéčko zaplesá. Jsme rádi, že jste na náš křest přišli a mnohokrát vám za vaši přízeň děkujeme," pronesl krátce po křtu zpěvák a kytarista Chodské vlny Pavel Morysek a jal se přihlížejícím divákům rozdávat zbylé láhve Chodovaru. Navíc s ostatními členy vhodil do publika pivní tácky s tím, že kdo je chytí, má točené pivo zdarma.

Křtu desky předcházela domažlická premiéra dokumentárního filmu amerického režiséra Jesse Brawna Ještě hrajou dudy, která sklidila bouřlivý potlesk. Poté se návštěvníkům křtu představila skupina Poitín prezentující se tradiční akustickou hudbou z Irska a Skotska. Ta svou roli předkapely splnila a publikum na očekávané vystoupení Chodské vlny správně nažhavila. Bohužel avizované vystoupení folkového kytaristy Zdeňka Hartla se neuskutečnilo, protože jej skolila chřipková viróza. Celým večerem doprovázel Gery Weschke. (Mojenoviny)

Rozvoj turistiky na Tachovsku má podpořit nový tříhvězdičkový hotel U Sládka, jehož investorem je rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku. Ubytovací zařízení je situováno na náměstí v třípodlažní budově, která byla majitelům pivovaru před třemi roky vrácena v restitucích. Dříve sloužila budova jako výrobna opasků, herna a prodejna železářství. Dnes je v nadstandardně vybaveném domě 90 lůžek ve 38 pokojích. „Práci tu našlo deset lidí,“ říká prezident pivovaru Jiří Plevka. Na slavnostní otevření si pozval řadu hostů včetně krajského hejtmana Petra Zimmermanna (ODS). Posteskl si, že i když bude hotel sloužit rozvoji turistiky v celém regionu, musel pivovar investovat do přestavby zchátralé budovy ze svého, a nikdy nedostal ani tu nejmenší státní podporu. „Naopak, úřady mají navíc tendenci ještě trestat. Když jsme v roce 2000 otevírali restauraci Ve Skále s 240 místy a zaměstnali 30 lidí, dostali jsme pokutu, že u nás nepracují lidé se změněnou pracovní schopností,“ kritizoval Plevka. Hejtman Zimmermann kritiku nepřijal a zdůraznil, že na krajské úrovni je jiná politická reprezentace než na té vládní. „Nicméně žádná státní dotace nezaručí blahobyt,“ řekl. Starosta Chodové Plané Pavel Vopat (nez.) si myslí, že kvalitní ubytování v obci je prvním krokem k tomu, aby region začali více navštěvovat turisté. „Pracujeme na tom, aby sem přijížděli na delší pobyty. Společně s okolními obcemi hodláme zřídit síť cyklostezek, po kterých se turisté dostanou od německých hranic až ke Stříbru,“ řekl. V plánu je i česko-německý projekt s názvem Geopark. Půjde o turistickou stezku se zastávkami u významných hornických děl, starých štol a tam, kde vyvěrají minerální prameny. „Zatím ale nemohu říci, kdy tyto představy uvedeme v život. Na papíře vypadají hezky, ale chybějí nám peníze,“ přiznal Vopat. Rekonstrukce budovy musela začít u střechy, napadené dřevomorkou. Zůstaly prakticky jen obvodové zdi, zbytek je nový. „Máme soukromé parkoviště ve vnitřním dvoře, hosté se nemusejí obávat krádeží,“ pochvalují si majitelé. Z vybavení i cen je patrné, že převažující klientelou budou zahraniční turisté. Přenocování v jednolůžkovém pokoji v hlavní sezóně totiž stojí 1020 korun. Do budoucna má komfort hotelu doplnit ještě půjčovna kol, sauna, a vířivka. (Právo)

Prezident pivovaru Chodovar řekl:

Pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku má dlouhou historii. Jaké jsou její nejdůležitější milníky?

Jsme nejstarším pivovarem v západních Čechách, první zmínka o nás pochází z roku 1593. V roce 1962 byl pivovar začleněn pod Plzeňské pivovary a stejně jako podniky v Chebu či Domažlicích byl určen k likvidaci. My jsme ale dokázali v 90. letech podnik převzít a už 13 let ho úspěšně provozujeme.

Jaké nápoje vyrábíte?

Roční výstav je 70 tisíc hektolitrů, vyrábíme sedmi, deseti, jedenácti, dvanácti a třináctistupňová světlá piva, tmavé a kvasnicové pivo. Od loňska stáčíme i do patentových lahví. Kromě toho jsme proslulí stáčením minerální vody Il Sano, z níž vyrábíme limonády. Pramen Il Sano, o kterém je první zmínka z roku 998, je unikátní v tom, že obsahuje dvojmocné železo. Minerálku neodželezňujeme. Takže lidé s nedostatkem železa v krvi nemusejí kupovat Fe tabletky, ale stačí jim pít naši vodu a budou zdraví.

Jaký je rozdíl mezi velkým pivovarem a malým rodinným?

Velké pivovary dávno upustily od klasické výroby, provádějí hlavní kvašení i dokvašení v jedné nádobě, pak se pivo sytí a za 14 dní je hotové. My používáme staré a osvědčené postupy, kdy všechno trvá sice déle, ale pivo je kvalitnější.

Je výroba piva lukrativním byznysem?

To bych neřekl, uspět na trhu přecpaném agresivními velkopivovary vůbec není jednoduché. My svoji ekonomickou pozici zajišťujeme tak, že vhodně investujeme všechny zisky do ubytovacích a stravovacích služeb. Máme třeba restauraci s 240 místy, provoz zahájila v roce 2000, postavili jsme hotel, počítáme s dalším rozšířením z nynějších 90 lůžek až na 120, máme k dispozici ještě dva hektary ploch určených k rozvoji podniku. (Právo)

Pivovar Platan investuje velké částky do výměny technologických zařízení. Ředitel Jaroslav Kováříček k tomu řekl: "Jednou z těch největších a pro pivovar zásadních je výměna myčky na láhve. Staré zařízení na mytí pivních lahví již dosluhovalo. Šlo o zastaralou technologii s vysokou spotřebou vody a energie, a to nás vedlo k nutnosti změnit celé zařízení. Ve výběrovém řízení byli kromě dvou českých firem zastoupeni i zahraniční výrobci, protože tato technologie je specifická a výrobců je málo. Nakonec zvítězila česká firma NATE Chotěboř. Nejdříve jsme rozřezali a demontovali starou linku a nyní již pracovníci chotěbořských strojíren instalují nové zařízení. Na celou rekonstrukci máme jen velmi málo času, v řádu zhruba deseti dní, protože nemůžeme posunovat stáčení piva. Nová myčka umyje dvacet čtyři tisíc pivních lahví za hodinu. Jedná se o elektronicky řízené velice moderní zařízení, které splňuje i ty nejnáročnější požadavky a velmi zrychlí a usnadní celou výrobu a stáčení piva. Myčka podobného charakteru běží v současné době v naší republice ve společnosti vyrábějící nealkoholické nápoje. Pro náš pivovar to znamená investici deset milionů korun. A jak se daří obnova bývalého Měšťanského pivovaru v Písku v Hradišťské ulici? Měli bychom tam v květnu letošního roku otevřít pro veřejnost novou restauraci. To bude dokončení první etapy rekonstrukce tohoto objektu a ta bude ještě pokračovat. V současné době tam práce finišují, dokončuje se výstavba příček, sociálního zařízení a další dokončovací stavební práce. (Listy Písecka)

Převod pivovaru pod akciovou společnost Měšťanský pivovar je v současné době prakticky u konce a připravují už se předávací protokoly. Ještě předtím by mělo dojít i k úplné účetní uzávěrce za uplynulý rok. "To vše jsou samozřejmě jen administrativní záležitosti. Fakticky má město pivovar v rukou už od začátku roku," zdůraznil starosta Pavel Vondrys. Předávání pivovaru se neobešlo bez komplikací. Nebyly však nijak zásadní a podařilo se je vyřešit. "Bezproblémové nebylo třeba předání seznamů závazků a pohledávek," zmínil se starosta. Tak se například stalo, že se ozvali věřitelé s fakturou po lhůtě splatnosti v ruce a podobně. Na druhé straně na účtě přebíraného státního podniku zůstaly nějaké prostředky, takže se vše postupně dalo do pořádku. Časté jsou také otázky, zda bude pivovar městu vydělávat. "Každopádně předpokládáme, že úvěr, který si město vzalo na koupi pivovaru, by měly příjmy pokrýt," nastínil Pavel Vondrys. Každoročně je však začátek roku slabší, a tak je zatím předčasné hodnotit, jaký bude trend. Jedním z prvních kroků nového vedení společnosti byla snaha posílit obchodní oddělení. Jak se projeví tato změna či další včetně uvedení nové značky piva na trh, ukáže budoucnost. (Listy Strakonicka)

Strakonický Měšťanský pivovar Nektar bude vyvážet své pivo do Anglie. Britské ostrovy se přitom stanou jedním z nejvýznamnějších odběratelů piva ze Strakonic a ročně tam poputuje až pětina produkce, tedy bezmála patnáct tisíc hektolitrů piva ročně. Strakonický pivovar koupila v privatizaci místní radnice a podpis smlouvy se zprostředkovatelskou firmou na vývoz piva je jejím prvním větším obchodním počinem.

"Jednotlivé smlouvy bychom už podepisovali my. Už jsme poslali do Anglie vzorky piva a věříme, že do měsíce bude první kontrakt do Velké Británie," řekl ředitel pivovaru Karel Seknička. Pivovar na břehu řeky Otavy bude muset za zprostředkování firmě zaplatit. Kolik, to ale tají. "Je to obchodní tajemství a tato provize se promítne do ceny piva," řekl Seknička.

Z pivovaru, který byl až dosud jedním z posledních státních na jihu Čech, do Anglie zamíří celý sortiment piva. Tedy desetistupňové, jedenácti, dvanácti i nealko, a to balený jak v lahvích, tak i v plechovkách. Postupem času chce pivovar distribuovat svůj výrobek i v cisternách. "Angličané strakonické pivo znají, protože radnice už roky spolupracuje právě s anglickou oblastí Calderdalle. Naše pivo není pasterované, a přitom vydrží 8,3 měsíce. To je pro zahraniční odběratele zajímavé, protože takové pivo oni vyrobit neumějí," řekl ředitel Karel Seknička.

Strakonický pivovar měl loni výstav piva 77 tisíc hektolitrů. Ročně chce přitom do Anglie prodat až pětinu této produkce, tedy bezmála 15,5 tisíce hektolitrů piva. (iDnes)

Předání pivovaru ve Strakonicích do rukou města ze státního podniku Pivovary České Budějovice brzdí už jen účetní závěrky. Takže pouze formální krok, pak už bude pivovar zcela města, které zřídilo společnost Měšťanský pivovar Strakonice. Do čtrnácti dnů ale dostaneme kompletní dokumentaci. Už nyní ale máme připravenu smlouvu o vývozu strakonického piva do Velké Británie, kam jsme již poslali první vzorky. Nejdříve lahvové pivo a později bychom chtěli i v plechovkách. Do léta chceme také stihnout vybudovat přímo v pivovaru restauraci s přístupem od řeky Otavy. (MF Dnes)

Co spojuje portské, parmazán a šampaňské? Kromě toho, že náramně chutnají, všechny tyto gurmánské lahůdky mají zaručené místo původu. Byly vyrobené pouze v té lokalitě na světě, jak napovídá obal nebo etiketa lahve. Podobně jako pravé šampaňské vzniká jen z hroznů vypěstovaných v oblasti Champagne a portské v Portu i pivo Budweiser Budvar se vaří pouze ve stejnojmenném českobudějovickém pivovaru. Ten, kdo si vychutnává doušky tohoto lahodného piva, má jistotu originálu nápoje, který vzniká ve starobylém městě na jihu Čech podle tradiční receptury. Z obalu je zřejmé místo jeho původu – České Budějovice.

Díky dlouholeté kvalitě a jedinečnosti piva Budweiser Budvar zařadila Evropská unie toto světoznámé jihočeské pivo mezi výrobky „chráněné zeměpisným značením“. V zemích unie se toto označení vztahuje jen na mimořádné výrobky a potraviny, které se vyrábějí jen v určitém regionu nebo místě. Jejich originalitu ovlivňují zvláštnosti životního prostředí, skladba surovin a zručnost místních lidí Speciální logo garantuje, že kvalita a chuť těchto produktů se nemění. Je stále stejně výlučná.

Pivo Budweiser Budvar se do této elitní skupiny zařadil pro nezaměnitelné geografické podmínky Českých Budějovic a profesionální zacházení místních pivovarníků s těmi nejkvalitnějšími surovinami – aromatickým žateckým chmelem a vybraným moravským sladem. Výjimečnou lahodnou chuť budějovického piva Budvar do značné míry způsobuje vynikající pramenitá voda, která se bere z 300 metrů hlubokých artéských studní přímo v areálu pivovaru.

V době, kdy lze kdekoliv a téměř cokoliv vyrobit, je naprosto nemožné vařit pivo Budějovický Budvar jinde, než v Českých Budějovicích. Žatecký chmel i moravský slad lze exportovat vcelku kamkoliv. Avšak transportovat jinam unikátní vodu, která vyvěrá z třetihorní českobudějovické pánve, si nedokáže představit ani ten nejpošetilejší boháč na světě. Kvalita varní vody má pro chuť piva Budweiser Budvar klíčové postavení. Upravit podobné složení vody na jiném místě je nemožné. Podobně jako minerální voda Mattoniho kyselka bude navždy spojená jen s oblastí u Karlových Varů i pivo Budweiser Budvar neuvaří nikde jinde na světě, než právě v českobudějovickém pivovaru, na jehož dvoře čeká v hlubokých studních nenahraditelná voda na další várky. (iDnes)

Budějovický Budvar od března zdražil pivo. Ostatní jihočeské pivovary zatím vyčkávají. Cenu světlého i tmavého ležáku v sudech zvedl Budvar o korunu na půllitr, lahvového o čtyřicet haléřů. Lahvová desítka podražila o dvacet haléřů. Hospodští nyní za sudový ležák zaplatí 1440 korun. „Co můžu dělat. Budu na tom bitý. Hospod je tolik, že si nemůžu dovolit zdražit,“ komentoval krok pivovaru majitel budějovické restaurace U Berana Tomáš Kupec.

Na vyšší cenu budou reagovat i obchody. Českobudějovická Jednota ve svých řetězcích Terno, Tempo a Tip zatím nezdražila, ale v blízké době tak učiní. „Pokud Budvar v obchodech zdraží, na jiné pivo kvůli několika haléřům přecházet nebudu. Navíc ho doma vypiju málo. Ale kdyby ho zdražili v hospodě, to už by mi vadilo,“ poznamenal čtyřiatřicetiletý Jiří Marek z Českých Budějovic. Pivovar, který cenu zvedal naposledy loni v květnu, zdražení odůvodnil vyššími cenami energií a materiálu. Na jejich případný letošní růst čekají ostatní jihočeské pivovary, žádný se ještě zdražit definitivně nerozhodl. (MF Dnes)

Národní podnik Budějovický Budvar se letos stal třetím nejlepším zaměstnavatelem Jihočeského kraje. Stejně jako firmy na předchozích dvou místech - Robert Bosch a Dura Automotive CZ - nabízí svým zaměstnancům nejen vysoký plat, ale i široké sociální zázemí.

Jednatřicetiletý pomocník vařiče Vlastimil Hornák pro Budvar pracuje s přestávkou, během níž se pokoušel věnovat soukromému zemědělství, osm let. Kromě vysokého platu a dalších výhod si cení příspěvků, které Budvar poskytuje svým zaměstnancům na dovolené. „Ta sleva je úplně super, člověk se rád někam podívá a navíc s sebou může vzít přítelkyni,“ uvedl.

Několikatisícový příspěvek na dovolenou odvislý od početnosti rodiny zaměstnance uděluje pivovar jednou za dva roky. Každý rok dostává šest set sedmdesát zaměstnanců Budvaru třináctý plat. Jejich průměrná mzda přitom činí dvacet jeden tisíc korun, což je téměř o sedm tisíc více než jihočeský průměr.

K tomu mají „Budvaráci“, jak se označují, týden dovolené navíc, dotované závodní stravování nebo lékařskou péči. Budvar svým zaměstnancům nabízí také kulturní zájezdy nebo permanentky do sportovních zařízení. A každý měsíc si mohou domů odnést pivo, na jehož výrobě se podílejí - buď čtyřicet půllitrových lahví nebo dvaasedmdesát třetinek.

A co za to musí správný Budvarák splňovat podle představ vedení? „Především musí umět svou práci. Očekáváme také, že každý náš zaměstnanec bude loajální a že bude reprezentovat firmu,“ vysvětlil ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Každý zaměstnanec musí podle něj vystupovat tak, aby se za něj pivovar nemusel stydět. „U řidiče to například znamená, že nevyjede se špinavým autem, že bude vhodně oblečený, že bude vstřícný vůči zákazníkovi,“ vyjmenoval Jánský. Čeho si firma cení na zaměstnancích nejvíce, dokladoval Jánský na třech bodech, k nimž se podle kolektivní smlouvy přihlíží při určení osobní složky platu: charakteru zaměstnance, jeho pracovního nasazení a odbornosti. Jánský zdůraznil především jejich pořadí. (MF Dnes)