Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Martina Ferencová odpovídá...


verze pro tisk

Martina Ferencová odpovídá...

Martina Ferencová odpovídá...

Na Vaše otázky odpovídala paní Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Martina Ferencová

Paní Ferencová vystudovala obor provoz a ekonomika na České zemědělské univerzitě v Praze. Profesní dráhu zahájila v Pivovarech Staropramen, kde působila 11 let na různých pozicích v rámci finančního oddělení. Poté se přesunula do funkce vedoucí sekretariátu a koordinátorky zodpovědnostních projektů ČSPS (více info zde ). Od ledna 2017 je výkonnou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven.


Zbyněk Sekal

1) Jaké pivo ráda pijete (značky, styly)?

Rozhodně čepované. Neurazíte mě pěkně vychlazeným ležákem s dobrým řízem, ale moje skutečně nejoblíbenější pivo je v poslední době pšeničné. Držím se toho, že pro ženu je ta správná míra max. dvě třetinky denně, ale když se u piva sejde dobrá parta, dopřeju si i víc. Během Dnů českého piva, které pořádáme vždycky na konci září, ráda ochutnávám nejrůznější speciály, které pro tuto příležitost pivovary uvaří.

2) Nenašel jsem na stránkách ČSPS seznam členů. Je někde možné ho získat?

Všechny důležité informace o Českém svazu pivovarů a sladoven najdete nawww.ceske-pivo.cz. Seznam členů je dostupný z home page přes záložku „O Nás“, sekce ČSPS.

3) Mohou se soutěže České pivo zúčastnit i pivovary, které nejsou členem ČSPS?

Degustační soutěže České pivo, která probíhá každoročně v rámci Svatováclavské slavnosti, se mohou účastnit všechny tuzemské pivovary produkující roční pivní výstav nad pět tisíc hektolitrů.

4) Co ČSPS vede ke spíše komediálním kampaním typu "Řídím, piju nealko pivo"?

Všechny zodpovědnostní projekty, kterým se v ČSPS věnujeme, pokládáme za důležité, protože dokazují samoregulační schopnost našeho oboru – uvědomujeme si společenská rizika související s naším podnikáním a chceme jim předcházet. A přestože se všemožně snažíme udržet tradici dobrého českého piva a posezení s přáteli v příjemné hospůdce, bagatelizovat problémy spojené s nadměrnou konzumací nebo požíváním alkoholu mladistvými by nebylo správné.

Kampaň „Řídím, piju nealko pivo“ motivuje aktivní řidiče k zodpovědnému chování za volantem. Tento projekt funguje již od roku 2011 a jen v roce 2017 se ve spolupráci s Policií ČR podařilo na silnicích oslovit bezmála 7200 řidičů, kteří byli za své příkladné chování odměněni alkohol testerem a nealko pivem. Za celou dobu trvání projektu pak skoro 35 000 řidičů.


Marek Kamlar

Dobrý den, Martino, rád bych se zeptal na toto:

1) Když se na vás člověk podívá, je zřejmé, že do typicky obtloustlého milovníka piva máte hodně daleko. Sice vím, že běháte, ale kdo se pohybuje v pivním světě, musí také ochutnávat, no a skloubit to není zrovna jednoduché, to vím z vlastní zkušenosti. Mohla byste tedy prozradit svůj recept na štíhlost?

Řídím se zdravým selským rozumem a heslem všeho s mírou. Ve sportu i v konzumaci a ochutnávání piva není důležité množství, ale vytrvalost. Užít si všeho tak akorát, aby to neomezilo ostatní aktivity. Marku, vím, že jste taky sportovec, tak vám přeji hodně naběhaných kilometrů ve zdraví a jsem zvědavá na výsledky z Gladiátora. Mohli bychom je probrat třeba u piva, co říkáte?

2) Předseda sdružení přátel piva TomᚠErlich by chtěl v rámci boje proti alkoholismu prosadit návrh zákona o snížení věkové hranice pro konzumaci piva na 16 let, to by ale mělo být podmíněno konzumací v restauracích, kde by údajně byla mládež pod společenským dohledem (viz zde... ). Jaký názor na to máte vy coby hlavní tvář projektu „Alkohol zodpovědně “, který podle informací v nové Pivovarsko - sladařské ročence brojí proti konzumaci alkoholu nezletilými, a jak se k tomuto nápadu postaví Svaz jako takový?

Je pravdou, že v Rakousku či Německu je legální hranice pro konzumaci piva nastavena na 16 let. Je tam součástí jakési rodinné tradice, že rodiče dohlédnou na zodpovědnou konzumaci svých potomků a zároveň odpadá ona lákavost zakázaného ovoce. Je tak úplně běžné, že se v hospodě nebo na nejrůznějších slavnostech, které mají zejména Němci v oblibě, sejde u piva několik generací. V Česku tato cesta zatím nijak formálně diskutována není, nejspíš proto, že to není tzv. politicky korektní téma. Na rozdíl od hranice trestní odpovědnosti, kde se diskutuje dokonce o jejím snížení ze současných 15 na 13 let.

3) Další otázka se bude týkat soutěže České pivo. Dle vašeho webu by se mělo jednat o nejvýznamnější degustační soutěž roku. Když se ale v tisku dočtu, že se např. v rámci ročníku 2017 hodnotilo pouhých 75 vzorků od 18 pivovarů, přičemž podmínku výstavu většího než 5 tisíc hl piva za rok u nás splňuje cca 65 pivovarů, vypadá to spíš na totální fiasko. Nemůže být třeba problém v přemrštěném poplatku za přihlášení vzorku? A kolik vlastně činí? Z vašeho webu se to z nějakého důvodu nedočtu, přitom jiné tuzemské degustační soutěže s jeho zveřejněním problém nemají, a to ani ty nejdražší, např. Pivex (13 310 Kč za vzorek) či World Beer Idol (150 Euro za vzorek). Není na čase s tím něco udělat, aby to nevypadalo tak, že si účast v této soutěži mohou dovolit jen opravdu bohaté pivovary, kterým se to ale i tak vyplatí, protože pak mají nějakou cenu skoro jistou a mají se spotřebitelům čím chlubit?

Vstupní poplatek do degustační soutěže České pivo činí pro členy ČSPS 7 500 Kč, pro nečleny 10 000 Kč bez DPH. Pravdou je, že bychom si přáli, aby byla tato soutěž pro pivovary lákavější, než je tomu doposud. Proto už letos nebyl zpoplatněn jeden vzorek do kategorie ležáků. Cítím to jako svůj závazek do budoucna, abychom soutěž zatraktivnili.

Je to o to t잚í, že existuje celá řada dalších soutěží, kam mohou pivovary své vzorky přihlásit. Například Zlatá pivní peče (v rámci Mezinárodního pivního festivalu České Budějovice - dříve v Táboře), Zlatý pohár Pivex (Brno), Jarní cena českých sládků (na Zvíkově - výhradně pro minipivovary), Pivo České republiky (v rámci Slavností piva v Českých Budějovicích) či Dočesná (Žatec).

4) Když jsme u té netransparentnosti, na vašem webu také nikde nevidím, jaká je výše členského příspěvku a příspěvku na náhradu nákladů, příp. kolika hlasy který z členů disponuje při hlasování na valných hromadách (pokud jsem dobře počítal, aktuálně máte 33 činných členů včetně zaniklého pivovaru ve Vyškově, kteří dle zápisu z poslední valné hromady disponují 94 hlasy – viz zde... ). Tohle by se slušelo zprůhlednit, nebo to zavání něčím nekalým.

Všechny tyto informace najdete ve Stanovách ČSPS na www.ceske-pivo.cz. Dostanete se k nim z home page přes záložku „O Nás“, sekce ČSPS - Stanovy. Členský poplatek je 5 000 Kč/rok bez DPH. Ve Stanovách je popsán i mechanismus hlasování.

5) Můj poslední dotaz se bude týkat EET a protikuřáckého zákona, s nimiž se Svaz zřejmě příliš neztotožňuje a na jejichž bedra klade pokles zájmu konzumentů o pití piva v hospodách. Co konečně přestat svalovat vinu na zákony a namísto toho se zamyslet nad tím, zda problém nemůže být v něčem jiném, třeba ve špatné kvalitě piva? Osobně už sice do hospod nechodím tak často jako dřív, ale když se k tomu přece jen odhodlám, většinou narazím na pivo se spoustou senzorických vad (zoxidované, zkyslé, diacetylové, s obilnou pachutí apod.), výjimkou nejsou ani špatně umyté či dokonce poškozené sklenice, někdy také neútulné prostředí a nepříjemná obsluha. Fakt si myslíte, že spotřebitelé jsou natolik hloupí, aby platili i víc než 30 Kč za půllitr něčeho nekvalitního? Jistě, s bídnou kvalitou se lze setkat i v případě lahvových či plechovkových piv, nebo ze špatně vyrobeného piva ani sebelepší skladování božský mok neudělá, ale mnohdy to stojí třetinu toho, co v hospodě, a to je hodně velký rozdíl…

Vím, že pivu opravdu rozumíte a nechci se tu pouštět do nějaké odborné polemiky, ale nemyslím si, že by to byl typický obrázek české hospody. U takových excesů, jako popisujete, funguje přirozená selekce. Když mi pivo někde nechutná, nebo mi ho protivná obsluha natočí do špinavé sklenice, víckrát už tam nepůjdu. Je normální, když v průběhu roku skončí několik desítek hospod, přibližně stejný počet jich totiž vždycky stejně přirozeně vznikl. Rok 2017 bude ale v tomhle ohledu přelomový. Kumulace regulací objektivně zapříčinila, že skončily stovky provozoven, kde se lidem líbilo a pivo jim tam chutnalo. Většinou se jedná o venkovské hospody, pro které to přestalo být ekonomicky únosné. Náhrada za ně tam ale nevznikla a místním tak zbývá akorát zajít do supermarketu pro lahváče v akci nebo do garáže k sousedovi na jedno z „petky“. Každý pivař ale ví, že chu čepovaného piva je nedostižná a rád si za ni zaplatí. Navíc, do hospody přece nechodíme jen kvůli pivu, důležitá je i ta možnost si s někým popovídat, probrat jak jde život, pochlubit se, postěžovat si… Tahle funkce hospody je v životě Čechů nezastupitelná a měli bychom se k ní stavět jako k otázce národní cti.


Richard Chodora, PIVNÍ|INFO

1) Můžete nám v kostce vysvětlit činnost Českého svazu pivovarů a sladoven. Nezasvěcený člověk má k dispozici jen Vaše webové stránky a tam se toho moc nedozví. Jaký je přínos pro členy svazu?

Zjednodušeně řečeno ctíme pravidlo, v jednotě je síla. Sdružujeme 26 pivovarských společností, 7 sladoven a 20 přispívajících členů. Naším hlavním cílem je prosazování a obhajování práv a společných zájmů svých členů. Zajišujeme kontakty s legislativními a správními orgány, předkládáme jim společné návrhy a stanoviska. Svaz zastupuje zájmy svých členů i na mezinárodním poli v pivovarských a sladařských institucích a organizacích.

2) V České republice existuje více degustačních soutěží. Z logiky věci by nejprestižnější měla být vaše soutěž o České pivo. Bohužel zastoupení prakticky jen velkých pivovarů z ní dělá spíše, z mého pohledu, směšnou frašku. Neuvažujete o tom, jak ji pro pivovary zatraktivnit? Nebo jste spokojeni se stávajícím stavem?

Částečně jsem odpověděla již ve třetí otázce pana Marka Kamlara: Soutěží, kterých se mohou zúčastnit prakticky všechny pivovary, včetně minipivovarů, je dnes celá řada. My jsme se rozhodli pro kategorie Světlý ležák, 11% Světlý ležák, Světlé výčepní pivo, Tmavé pivo a Nealkoholické pivo, které mohou nominovat všechny tuzemské pivovary s výstavem nad pět tisíc hektolitrů. Přemýšlíme nad tím, jak soutěž pro pivovary zatraktivnit, aby byla jednoznačně nejprestižnější akcí svého druhu v ČR. Je evidentní, že budeme muset začít tím, že se pokusíme vyvrátit řadu mýtů, které jsou s ní spojeny.

3) Společenskou odpovědnost osobně vidím jako sebemrskačský nástroj. Pivovaru musí jít především o co nejlepší ekonomické výsledky, což spočívá v tom, aby prodal co nejvíce piva za co nejvyšší možnou cenu při co nejmenších nákladech. Proč někoho odrazovat od koupě vlastního výrobku? Od toho jsou přece zákony, které to zakazují, proč na to ještě plýtvat prostředky, které by mohli být využity lépe pro rozvoj pivovarů?

Jestli něco neprospívá ekonomice pivovarnictví, tak jsou to právě nadměrné regulace, nikoli společenská zodpovědnost, kterou si pivovary uvědomují. Podporovat to, aby řidiči pili místo klasického piva to nealkoholické a aby prodejci dokázali čelit snaze mladistvých si koupit alkohol, není sebemrskačství. Naopak. Lidé, kteří pijí pivo s mírou a umějí si vybrat ten správný produkt pro tu kterou situaci, jsou pro pivovary dlouhodobě mnohem zajímavější než ti, kteří si podobným uvažováním hlavu nezatěžují. Ani pivovar nestojí o to, aby se konzument jenom opíjel, pak měl problémy doma a v práci, přišel o ni apod. Chce, aby si konzument pivo vychutnával co nejdéle a pravidelně. Tak přináší nejvíce užitku.

4) Jak vnímáte Vy osobně a z pohledu představitele ČSPS současný boom minipivovarů?

Důvody vzniku takového množství minipivovarů jsou různé – od obnovení dávných tradic v tom kterém místě až po čistě ekonomické motivace. Není to až tak překvapivé, tradice vaření piva je v Česku velice silná, rozmáhají se nejen minipivovary, ale také domácí vaření piva. Z pohledu jejich celkového výstavu piva to navzdory jejich množství nejsou nijak zásadní hráči, ale přinášejí na trh pro mnohé konzumenty atraktivní rozmanitost. Bohužel to s sebou nese i některá negativa – mnohdy je cítit, že to řemeslo tam ještě není úplně usazené a je to poznat na kvalitě produktů. Minimálně na její nestálosti.

5) Dny českého piva. Podle Vás jde o podporu pití piva v restauracích. Má to ale vůbec smysl? Nenajdou si spotřebitelé dobrou hospodu, kde naleznou zajímavé pivo a dobré jídlo po celý rok?

Dny českého piva jsou především oslavou české pivovarnické tradice a příležitostí lidem připomenout, jak příjemné je sejít se s přáteli u piva, osobně si popovídat. Osobně se vždycky moc těším na speciály, které pivovary pro tuto příležitost připravují. A taky mám radost z velkého zájmu lidí o akce, které pivovary pro své návštěvníky připravují. České pivo je prostě české rodinné stříbro a Dny českého piva jsou svátkem, kdy se tahle velká rodina sejde pěkně pohromadě. Srdečně vás všechny zvu na jejich již šestý ročník, který proběhne na konci září 2018. Informace o programu budeme postupně přidávat na www.dnyceskehopiva.cz.

6) Chcete něco vzkázat našim čtenářům?

Milí čtenáři Pivního.infa, přeji vám do všech nadcházejících let, aby vždycky bylo kam jít na dobré české pivo, abyste kolem sebe měli dostatek lidí, se kterými se budete chtít u piva potkat a abyste se co nejdéle těšili z jeho příznivých účinků, když si jej budete dopřávat v přiměřeném množství. Na zdraví! A Dej Bůh štěstí!

Děkujeme paní Ferencové za odpovědi...



[Pivní.info] [Zobrazeno 519x] [20. prosinec 2017]
[Offline rozhovor] [comments: 1] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Chody

pondělí, 4. prosinec 2017
09:03

Chody

Ještě do zítra, do úterý 5.12.2017, můžete zasílat otázky na paní Ferencovou


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]


Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň