Devadesát procent mužů v České republice pije pivo, podíl žen je mezi 50 až 60 procenty. Informace vyplývá z průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR (CVVM) a včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Podíl mužů a žen pijících pivo alespoň občas se významně neliší podle kategorií jako věk, vzdělaní nebo příjem. Také množství konzumovaného piva se v uvedených letech pohybovalo mezi 7,9-9,5 půllitru týdně u mužů a 1,9-2,4 u žen. Mírně nižší spotřebu vykazují nejmladší ročníky (18-29 let), naopak největšími konzumenty jsou muži ve věku 45-59 let. Potvrdilo se, že pivo nadále zůstává nápojem, který je nejčastěji konzumován ve společnosti jiných lidí.

Podle zveřejněných výzkumů je názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarnictví dlouhodobě poměrně optimistický. Z výzkumu vyplývá, že 69% obyvatel se přiklání k názoru, že některé české pivovary prorazí na zahraniční trhy. Zhruba tři čtvrtiny obyvatel se neobávají, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. V horizontu deseti let se však zvětšila skupina těch, kteří sdílejí určité obavy. V této souvislosti má 42% obyvatel obavy z ohrožení menších pivovarů.

Podle průzkumu se zdá, že se veřejnost již smířila s tím, že ceny piva porostou. Dokonce stoupá počet těch, kteří jsou o tom silně přesvědčeni. U konzumentů piva je dlouhodobě patrná preference při volbě piva, které pijí. V letech 2004 až 2008 osciluje kolem 80% u mužů, u žen se oscilace pohybuje kolem 53%.

Konkrétní značku si vybírají konzumenti s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácnosti. Výzkumy CVVM také potvrdly, že tradičně nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je podle hodnocení samotných spotřebitelů jeho chuť. Aspekty ceny nebo reklamy se umisťují až na konci seznamu právě za chutí, značkou, zvykem nebo stupňovitostí. Chuť je při výběru piva důležitější u mužů než u žen. Ty naopak při výběru více zohledňují aspekt ceny. Obecně bylo vysledováno, že s růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny nápoje.

Na českém trhu piva se stalo v posledních dvou letech významným fenoménem nealkoholické pivo, jehož spotřeba dramaticky stoupá. Je to způsobeno především mnohem lepší kvalitou piva, dále přísnějším postihem řidičů konzumujících alkohol a v neposlední řadě i stále se rozšiřujícím počtem míst, kde je nealkoholické pivo k dispozici, ať již lahvové, nebo točené. Nealkoholické pivo není pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva, avšak 45% mužů a 16% žen jej volí jako nápoj v okamžiku, kdy normální pivo konzumovat nemohou.

Ženy dávají více přednost černému pivu (11%) oproti mužům (jedno procento). Padesát procent mužů pije více než 14 ležáků za týden. Ležák má v oblibě 79% mužů s příjmem nad 32 tisíc korun. Muži s příjmy pod 14 tisíc pijí ležák z 57 procent. Čím jsou lidé starší, tím častěji pijí pivo o samotě, u mužů nad 60 se jedná o 38%. Naopak lidé v rozmezí 30 - 44 let pijí pivo sami jen ze 17 procent. Muži z 60% považují za důležitější chuť než cenu, u žen je to 48%.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Radnice v Žirovnici udělala další krok k uskutečnění renovace bývalého pivovaru. Po získání dotace z evropských peněz ve výši třiceti devíti milionů korun teď hledá stavitele, který renovaci budovy provede.

O zvelebení kulturní památky, které spolkne celkem čtyřicet devět milionů korun je podle starosty Žirovnice Františka Plešáka velký zájem.

„Do výběrového řízení se už přihlásilo dvanáct firem. A ještě můžou přibýt další. O tom, která z nich se do renovace pivovaru nakonec pustí, rozhodneme v pondělí,“ potvrdil Plešák. Pokud všechno půjde podle plánu, mělo by se s opravou památky začít za tři měsíce.

Dokumentace volně k nahlédnutí

Historická budova si vyžádá kompletní rekonstrukci. Je ve velmi špatném stavu. Hroutí se stropy a opadávají omítky. Práce na opravách skončí v roce 2011. Zvelebený pivovar poslouží jako muzeum.

„Své místo v něm najdou stálé expozice knoflíkářství, šicích strojů a pivovarnictví. Od přebudování nevyužívané budovy na muzeum očekáváme zvýšení turistického ruchu ve městě,” sdělila Ivana Musilová, ředitelka žirovnických kulturních zařízení.

Do projektové dokumentace na opravu pivovaru může kromě zájemců z řad stavebních firem nahlédnout také široká veřejnost. Kompletní dokumentace je totiž k dispozici na oficiálních webových stránkách města.

Záchrana památky stojí dost peněz

A co na renovaci pivovaru říkají Žirovničtí? Někteří obyvatelé jí fandí, jiní si myslí, že stojí zbytečně moc peněz.

Oprava se zamlouvá například Lucii Pánové. „Myslím si, že pivovar si rekonstrukci zaslouží. Byla by věčná škoda, kdyby úplně zchátral,“ mínila Pánová.

Líbí se jí i myšlenka využití budovy jako muzea. „Na expozici šicích strojů a knoflíků už jsem docela zvědavá. Podle mého názoru je to rozumný nápad, že se pivovar po renovaci využije pro muzejní účely. Pro výstavy tam bude jistě více místa než na zámku,” dodala Pánová.

„Rekonstrukce sice není nejlevnější záležitost, ale hlavní je zachránit kulturní památku. Kdybychom budovu neudržovali, museli bychom za to platit pokuty,” uzavřel starosta Plešák.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Nela Kyselová

Prvú časť projektu za 5,48 milióna eur (165 miliónov Sk), ktorý je zameraný na modernizáciu osivárskych kapacít a sladovne v Leviciach, má za sebou spoločnosť Osivo Zvolen. Projekt má za cieľ zlepšiť kvalitu osív a zvýšiť objem vyrobeného jačmenného sladu asi o polovicu na 25.000 ton ročne.

"V prvej etape, ktorá sa realizovala vlani, sme investovali približne 2,32 milióna eur (70 miliónov Sk)," povedal TASR riaditeľ pre ekonomiku a služby spoločnosti Osivo Ján Slančík. "Ešte predtým sme ale do prípravných prác a samotného projektu vložili 132.776 eur (4 milióny Sk)," dodal. Firma investovala najmä do logistiky a úspor energií. Len modernizácia technológií na sušenie sladu stála asi 1,19 milióna eur (36 miliónov Sk). Najväčšia časť výdavkov, viac ako 2,99 milióna eur (90 miliónov Sk), ich ale čaká tento rok.

Osivo realizuje projekt za pomoci eurofondov a štátu, vlastných zdrojov a úveru. Z prostriedkov EÚ a štátu prefinancujú polovicu nákladov.

Spoločnosť predáva slad z Levíc najmä malým pivovarom so slovenskou účasťou. Najväčším odberateľom je Pivovar Urpín v Banskej Bystrici. Podstatnú časť, asi 85 %, ale vlani vyviezli do zahraničia, predovšetkým do Maďarska, Rumunska, na Ukrajinu a tiež na Kubu. "Priestor na predaj sladu doma i v zahraničí tu stále je," podotkol Slančík.

Výroba jačmenného sladu plzenského typu tvorí pre Osivo významnú zložku tržieb. Jeho cena sa vlani pohybovala na úrovniach 432 až 465 eur (13.000 až 14.000 Sk) za tonu.

Firma kúpila sladovňu v Leviciach len pred niekoľkými rokmi a nadviazala tak na tradíciu výroby sladu v regióne, ktorej počiatok sa datuje do roku 1973. Dôležitá zložka výroby piva sa vtedy z tohto mesta vyvážala do viacerých krajín Európy, Ázie a Severnej aj Južnej Ameriky.

Zdroj: oPeniazoch.sk | Autor TASR

Rekordní zájem o vstupenky zaznamenali pořadatelé 19. ročníku Reprezentačních slavností piva, který se od 3. do 6. února odehraje v hotelu Palcát v Táboře. Během čtyř hodin byly téměř vyprodány vstupenky na závěrečné dva dny slavností.

Po vstupenkách se doslova zaprášilo i přesto, že organizátoři letos rozšířili slavnosti do celého hotelu Palcát, díky čemuž se na jeden z největších pivních festivalů v Česku dostane denně 1000 lidí. Ti budou moci ochutnat 85 druhů piva od 35 pivovarů a čeká je i bohatý doprovodný program či tradiční pivní soutěže.

Podle pořadatele slavností Aloise Srba z firmy Revel se během 19 let existence pivního festivalu mění přístup milovníků pěnivého moku: "Dochází k tomu, že lidé, kteří dříve byli zvyklí konzumovat poměrně velké množství piva, se už s přibývajícím věkem mění. Nastupující mladá generace má od tohoto oboru jiné požadavky, především hledá lepší, speciální či nestandardní konzumaci piva. Myslím si, že právě myšlenka představení našim hostům pivní nabídky a různých specialit byla nadčasová a překročila stín, který se na obor přinesl z minulé doby."

Zdroj: Rozhlas.cz

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zní staré přísloví. Bílina by se mohla opět stát pivovarnickým městem. Město se ve spolupráci s Němci bude totiž snažit získat dotace z EU v rámci přeshraniční spolupráce na rekonstrukci pivovaru.

Jan Boháč z oddělení rozvoje města nastínil základ projektu. „Jednou z podmínek pro přijetí finanční dotace je nalézt vhodného partnera, který by se podílel na revitalizaci bílinského pivovaru. Našli jsme vážné zájemce ze Saska v rámci přeshraniční spolupráce. Jedná se o dotační titul Cíl 3 a rekonstrukce pivovaru by měla mít několik etap. Většinový podíl by v tomto projektu mělo město a menšinový saská strana.“

Včera proběhlo setkání zástupců města s německým zájemcem. Hlavním důvodem včerejší návštěvy zatím bylo zmapování situace. Starosta Bíliny Josef Horáček vysvětlil, že návštěva z Německa si z prohlédla areál pivovaru a také bílinských lázní. Nyní budou chtít, aby město připravilo konkrétní představy o tom, jak by se pivovar dal rekonstruovat a co by z něj po rekonstrukci mělo být. Německá strana pak vše posoudí a na základě toho se rozhodne, zda bude možné projekt rozjet. Němci budou přemýšlet i o bílinských lázních. „Je to vše ve startovací fázi,“ zmiňuje starosta. Dodal, že je tedy potřeba nechat vypracovat studii, která by se v případě neúspěchu se současným zájemcem dala využít i pro jednání s dalšími investory. Samotný projekt je již možné zpracovávat pro konkrétního investora. Je jasné, že jde opět o dlouhodobější záležitost. Město v současnosti čeká ještě na stanovisko ministerstva kultury, které by se mělo vyjádřit k vyjmutí několika částí objektu ze statutu kulturní památky. Na tom stojí veškerá další práce. Přeshraniční spolupráce by nabízela možnost získání velkého objemu finančních prostředků a pro chátrající pivovar velkou šanci. Pokud by se zadařilo, budova pivovaru by se opět stala místem, kde se bude vařit lahodný mok.

Historie bílinského pivovaru se datuje od roku 1615 do roku 1977. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, odebrán Lobkowiczům a přeměněn na státní podnik. Již v té době bylo jeho zařízení zastaralé. Pivovar prošel poslední rekonstrukcí na konci 19. stol. Po roce 1989 byl pivovar vrácen původním majitelům, ale v roce 1997 získalo pivovar město. Od té doby hledá bílinská radnice vhodného investora, neúspěšně.

Jan Boháč dodal, že je potřeba postupovat velmi opatrně a vše pečlivě promyslet, aby byl projekt přizpůsoben především potřebám města. „Musí to být realizovatelné, ale také provozovatelné,“ vysvětluje základní požadavky. Aby se investice opravdu vyplatila. Pro zařazení projektu do žádostí o dotace, musí tento splňovat určité podmínky.

Zdroj: Teplický deník.cz | Autor: Jana Šimková a Lada Laiblová | Foto: Zdeněk Traxler

Ani plížící se krize, ani vyšší ceny piva neovlivnily v Česku produkci pivovarů. Zatím je to spíš naopak. A tak není divu, že se staví další pivovary. Už v únoru zahájí provoz dva nové minipivovary - Tambor ve Dvoře Králové a Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou.

V dubnu odstartuje v Chotěboři nový regionální pivovar od developerské firmy Ross Holding a v příštích letech se chystá na zvýšení produkce světový gigant Heineken v Královském pivovaru Krušovice.

Rychnov i královédvorský Tambor budou v pořadí už 79. a 80. malým pivovarem v zemi. Investor a královédvorský podnikatel Nasik Kiriakovský by rád spustil výrobu několika značek Tambora 28. února - přesně třicet let poté, co ve Dvoře Králové skončila produkce piva. Ve městě bude sice Tambor jediný pivovar, ale v blízkém okolí mu budou konkurovat třeba pivovary Náchod, Trutnov, Nová Paka.

Příprava na stavbu začala v roce 2007 pořízením vlastního zdroje vody ze 130 metrů hlubokého vrtu. Dnes už je prakticky vše hotovo. "Zpočátku budeme vařit kolem tisíce hektolitrů ročně," připomíná Kiriakovský. Další podrobnosti - třeba o výši investice - si prý nechá až na termín spuštění.

V Rychnově je většinovým vlastníkem pivovaru tamní Podorlická sodovkárna. Ročně tisíc hektolitrů piv s názvem Rychnovský Zilvar, Klášter, Kněžna nebo Habrovák bude vznikat v prostorách bývalého pivovaru, který získal v restituci vnuk původních majitelů pivovaru a nynější vlastník Podorlické sodovkárny Jan Mikš.

Boom minipivovarů v Česku tím ale nekončí. Podle Václava Potěšila z firmy Pivo Praha, která se zabývá i stavbou minipivovarů, se jich v následujících dvou letech připravuje ještě minimálně deset. Přitom na začátku 90. let existoval u nás jen jeden - v Praze U Fleků.

"Před lety jsme říkali, že tyhle malé restaurační pivovary mají šanci hlavně v místech s velkou návštěvou turistů. Lokálně vařená piva patří u nás k těm dražším," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Ale ukazuje se, že i tuzemští konzumenti zatím ještě mají peníze a jsou ochotni utrácet za různé místní pivní speciality," dodává.

Jde jen o rozšíření pestrosti na pivním trhu, ovládaném často unifikovanými značkami velkých koncernů. Samotný podíl všech minipivovarů na celkové tuzemské produkci piva je totiž zanedbatelný. Necelých sto tisíc hektolitrů v porovnání s téměř 20 miliony hektolitrů.

Celková domácí spotřeba piva přitom dál stagnuje a největší průmyslové pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem u nás rostou v posledních letech především díky posilování exportu.

Investice v Chotěboři

Viditelnějším konkurentem na českém trhu má být od dubna pivovar, jehož výstavbu zahájila loni s pomocí zkušených sládků v Chotěboři společnost Ross Holding.

Roční výroba má dosáhnout 25 tisíc hektolitrů. Jde přitom v pořadí už o 49. průmyslový pivovar v zemi. První na zelené louce od doby, kdy zahájil provoz ještě v minulém režimu pivovar v Nošovicích.

Stavba nového pivovaru má podle ředitele Ross Holdingu Romana Stryka smysl i v době, kdy nadnárodní skupiny u nás zavírají po jejich ovládnutí menší pivovary. "Pozice pro další průmyslový pivovar tu je. Tím spíš, že budeme těm velkým konkurovat klasickou staročeskou technologií," říká Stryk.

Projekt stavby průmyslového pivovaru a za tímto účelem speciálně vytvořenou společnost Pivotech koupil nynější investor loni od Angličana Iana Jefferyho. Tento velký fanda českého piva provozuje v Anglii síť prodejních řetězců, ale sen o vlastní výrobě v Česku kvůli vážnému onemocnění vzdal.

Rozšiřovat výrobu piva se chystají i velké pivovary. Například nizozemský Heineken v ovládaném Královském pivovaru Krušovice, který má vyšší kapacitu, než zatím vyrábí. Rozšířit produkci chce Heineken především díky masivnímu nárůstu exportu do Ruska. "Díky značným investicím v minulosti je naštěstí pivovar kapacitně zcela schopen pokrýt současné nároky," říká mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

O průnik na zahraniční trhy se vedle velkých koncernů snaží i menší pivovary. Včera Pivovar v Černé Hoře uzavřel smlouvu s čínským partnerem a do Asie vypravil první dva kontejnery piva za zhruba půl milionu korun.

Zatímco počet průmyslových pivovarů v zemi klesl ze 176 v roce 1950 na nynějších 48, průměrná produkce na jeden pivovar prudce narostla. Za stejné období z 53 tisíc hektolitrů na nynějších více než 400 tisíc.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Dánsky pivovar Carlsberg plánuje zrušiť najmenej 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a pobaltských štátoch. Oznámil to vo štvrtok generálny riaditeľ spoločnosti Jorgen Rasmussen. Plánované prepúšťanie označil za súčasť reštrukturalizačných opatrení, ktorými spoločnosť reaguje na neistú situáciu na trhu. Pivovar pokračuje v opatreniach, ku ktorým už pristúpil vo Francúzsku, Británii a Taliansku, poznamenal Rasmussen. Po oznámení o plánovaných reštrukturalizačných opatreniach klesli akcie Carlsbergu o 6 percent. Rušenie 400 pracovných miest vo Francúzsku, Taliansku a Británii oznámil Carlsberg minulý rok.

Zdroj: Ekonomika SME.sk

Nejen v Mnichově mají svůj Oktoberfest. Svátek piva, klobásek a dechovky můžete pořádně oslavit i na opačném konci planety - v chilském přístavu Puerto Varas i v dalších městech, která tady na drsném jihu založili v 19. století němečtí osadníci. A pohled na černovlasé Chilany v zelených kloboucích a kalhotách s „padacím mostem" opravdu stojí za to.

Elegantní kavárny, domky pobité barevnými šindeli a na březích jezera Llanquihue stovky sportovních rybářů, kteří se sem sjíždějí na lov lososů. Pohodová atmosféra dnešního Puerto Varas ostře kontrastuje s každodenním bojem o holý život, který tu před půl druhým stoletím museli svádět první němečtí kolonisté. Místo ráje na Zemi a rychlého zbohatnutí, které jim doma v Evropě naslibovali agenti chilské vlády, tu na ně čekaly jen zasněžené vrcholky sopek a neprostupné pralesy, jimiž si museli prosekávat cestu ke svým novým pozemkům.

Boom malých pivovarů

Kvůli naprosté izolaci od okolního světa si německé osady dlouho žily svým vlastním životem, takže si tu dodnes připadáte spíš jako v podhůří Alp než jako v Jižní Americe. Cukrárny nabízejí sladké apfelkuchen, na hlavní třídě stojí budova Německého klubu a z kopce na město shlíží červenobílý kostel, který místní okopírovali podle několika chrámů ve Schwarzwaldu. A když německá kultura, tak samozřejmě nemůže chybět ani pivo.

Na rozdíl od zbytku Chile, kde vládnou dvě velké značky Cristal a Escudo, je na jihu nabídka zlatavého moku přeci jen o něco pestřejší. Valdivijskému pivu Kunstmann, které mnozí Chilané považují za vůbec nejlepší ležák v zemi, tu v posledních letech zdatně sekundují také výrobky z mnoha nově vznikajících minipivovarů. Jen na posledních pivních slavnostech v Puerto Varas se dalo ochutnat pivo z jedenácti různých míst.

Nueva Braunau? Chilský Broumov

Pro turistu z Česka může být ale ještě zajímavějším zážitkem návštěva vesnice Nueva Braunau (Nový Broumov), která leží jen pár kilometrů od Puerto Varas. „Většina lidí si myslí, že se jmenujeme podle Hitlerova rodiště Braunau. Vesnici ale založili němečtí kolonisté z Broumova v Čechách," vypráví Pedro Felmer, který si tu před pár lety otevřel vlastní muzeum. Labuť, kterou má východočeské město ve znaku, tu proto najdete na nejrůznějších suvenýrech i na vlajce, která visí na stožáru před muzeem. „A tohle jsou moji předkové, kteří se tu v 19. století usadili," ukazuje na fotografii se jmény Theodor Niklitchek a Marie Stara. „Česká jména? To jsem vůbec nevěděl. Vždycky jsem si myslel, že to byli čistokrevní Němci," diví se.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Libor Hruška | Kráceno

Čierno-biely spot z roku 1955 je súčasťou kampane k 250. narodeninám pivovaru. Pozrite si ho.

V čierno-bielej reklame s názvom „Sea Lion“ z roku 1955 oživila agentúra SH Benson tukana s pohárom piva na zobáku, ktorý bol hlavným hrdinom úspešnej printovej kampane v 30. rokoch minulého storočia. Prvý spot sa začína slovami „A Guinness poster comes to life – Plagát Guinness ožíva“.

Spot sa na obrazovky vracia vďaka „stroju času“, ktorý pripomína „250 nezabudnuteľných rokov“. Podľa MediaGuardian sa v narodeninovej kampani postupne vystriedajú všetky najznámejšie spoty Guinnessu. Pivovar však ich zoznam neupresnil, divákov chce prekvapiť. Spoty budú dostupné aj online.

V Írsku kampaň podporia outdoory s obrázkami zvierat - tukana, pštrosa a pelikána, ktoré vystupovali v reklamách na Guinness. Oslavy vyvrcholia 26. septembra v Dubline.

Pivovar začal s oslavami narodenín už minulý rok. V septembri odštartoval kampaň „17.59. It's Guinness Time.“ (17.59. Čas na Guiness) za 5 miliónov libier (190 mil. SKK; € 6,3 mil.) z dielne dublinskej agentúry Irish International BBDO. V jednom z televíznych spotov si zahralo niekoľko desiatok akrobatov v zlatých trikotoch, ktorí znázorňovali bublinky v pive.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Dáša Stanková

Novým přínosem pro dánské pivovarnictví je deset různých „mladých pivovarů“, které mají mimo jiné bohatý vzhled, který působí na dánské pivovarnické scéně. Pro své pivovarské výrobky získávají kvalitativní regionální, národní a mezinárodní ocenění. Zastoupení všech deseti malých dánských pivovarských podniků se podílí stejnou měrou na výsledku, při kterém je dánské pivo stále více žádáno.

Mnoho výrobků produkovaných minipivovary je k dostání především v regálech supermarketů za současného využití propagačních materiálů. Velkou měrou se na tomto stavu se podílí obchodní síť COOP se svými zhruba 1 650 filiálkami.

Cenové rozdíly a pestrá škála výrobků nové generace jsou spojeny s kvalitou, rozmanitostí a pivovarskými inovacemi. Prostřednictvím obchodu je dosaženo atraktivního rozpětí těchto vlastností.

Dánský spotřebitelský trh hodnotil a konzumoval různorodé nové tuzemské speciality. Na základě hospodářských podnětů se provádí výsledná kalkulace minipivovarů, kdy se využívá kompletních opatření v souvislosti výrobními náklady. Zohledňuje se bohatý sortiment ve vztahu ke skutečnému celkovému objemu výroby. Dánský trh s pivem zpětně reaguje na vysoké ceny piva, které by ne u všech minipivovarů mohly dosáhnout hranice, která reaguje na konkurenční situaci. Některé malé pivovary za výrazně zpřísněných podmínek hledají v zahraniční nejen dodatečná odbytiště, ale získávají mezinárodní pozornost vzhledem ke svým inovacím. Jako stálý pohotový informační, komunikační kanál a jako nákupní platforma je v současné době stále více využíván internet.

Všechny nové minipivovary hledají další veřejné příležitosti pro efektivní odbyt díky spotřebitelským reakcím využívajícím příležitostí 1. evropského pivního festivalu, který proběhl v Kodani.

Se zhruba 110 velkými, malými a restauračními pivovary mohlo Dánsko využít tuzemský přírůstek potenciálu a postupně ho zvyšovat. Tak jsou mladí pivovarníci nuceni vidět a měnit průkopnické novinky občas i proti podnikatelskému konsolidačnímu souboru opatření. Nicméně desetiletý vývoj na dánském trhu s pivem způsobil výraznou výrobkovou revoluci.

Mnohostranná pivní kultura je orientovaná na spotřebitele. Obchodní standard je zajišťován většinou inovačních pivovarů, kdy dochází k přirozenému a očekávanému doladění reakcí na trh, které zajišťují další trvání změn v této oblasti nápojářství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Jediná sušárna chmele z nepálených cihel v České republice je v Odrlicích, místní části Senice na Hané. Budova ze sedmdesátých let 19. století je bohužel na seznamu zchátralých památek okresu Olomouc.

„Sušárna je ve velmi špatném stavu, chybí jí okna a topení. Především je však nutné objekt staticky zabezpečit,“ řekl František Chupík z Národního památkového ústavu v Olomouci.

První krůčky však již pomalu začínají. Bývalá starostka Senice na Hané Eliška Dostálová založila s dalšími lidmi občanské sdružení Aktiv plus a hodlají sušárnu odkoupit.

„Je to ojedinělá památka, máme objednaný geometrický plán, aby se mohl pozemek oddělit a potom odkoupit od vlastníka Břetislava Staroštíka,“ popisuje Dostálová.

Téměř dvacet let památnou budovu nikdo nevyužíval, předtím sloužila zemědělskému družstvu jako sklad.

„Určitě z toho nechceme udělat výdělečný podnik, předběžně by tam mohla být taková malá výstava, muzeum pivovarnictví regionálních značek. Již dříve jsem zajistila statika, ale bohužel nebyla vůle zastupitelů cokoliv měnit,“ uvedla Dostálová, která pracuje na Pozemkovém úřadu v Olomouci.

Objekt je především potřeba zajistit proti pádu.

„Hliněná konstrukce sušárny chmele byla součástí stodoly, která vyhořela. Část stodoly je přestavěná, ale památkově chráněná je sýpka. Jenže rekonstruovat musíme i stodolu. Za dobu, kdy sušárnu nikdo nevyužíval, lidé vyřezali stropní trámy, které držely patra. Budova tedy není staticky vůbec zajištěná, navíc se oddroluje vnější část, může se tedy například při přívalových deštích kdykoli celá zbortit,“ říká architekt Pavel Pospíšil, který má připravit projekty na její obnovu.

Zastaveníčko pro cyklisty

Jen samotné statické zajištění, na které existuje projekt již několika let, bude stát milion korun. Náklady na celkovou opravu se podle architekta pohybují kolem dvou a půl milionu korun.

„Plánujeme tam udělat takové zastavení na cyklotrase nebo by se tam dalo dojít i od auta. V létě by byla na místě trvalá služba, která by hlídala například expozici sušení chmele, jinak by byla k dispozici pro návštěvníky cedulka s informací, kde najdou klíče. Podobně jsem to viděl v Senetářově s muzeem knoflíkářství. Sušárna má tři patra, určitě by se však nedalo všude chodit, ale plánujeme udělat alespoň lehké schodiště s plošinkou do všech pater,“ říká Pospíšil.

Vlastníkem je stále Břetislav Staroštík

„Doufám, že se sdružení záměr podaří. Nabízím sušárnu za symbolickou cenu, zkoušel jsem to prodat i pivovaru v Litovli. Jenže všechny předchozí akce byly neúspěšné,“ říká Staroštík, který sušárnu zdědil po pradědečkovi.

Ten se v roce 1857 do Odrlic přiženil a propagoval pěstování chmele. Zhruba o dvacet let později začal stavět budovu, kde měl dvě česačky a dvě sušičky. Chmel pěstovali také v sousední Seničce, Cholině a v Senici, kde zůstalo pětačtyřicet hektarů dodnes. V letech 1968 až 1969 propadl majetek státu, Staroštíkovi jej získali zpět po revoluci v roce 1989.

Úpravy by podle architekta Pospíšila mohly začít za dva roky, záleží na jednání s památkáři a na tom, jestli získá sdružení peníze.

Zdroj: Olomoucký deník | Foto: NPÚ

Už po devatenácté se v jihočeském Táboře od 3. do 6. února uskuteční největší slavnosti piva v ČR. Soutěžit bude 280 vzorků piv a také 20 vzorků minerálních vod.

Slavnosti piva a minerálních vod se uskuteční především v táborském hotelu Palcát. Součástí budou i odborné degustace piv a minerálek v prostorách Jihočeské univerzity. „Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho pět ze Slovenské republiky, dva z Polska a po jednom pivovaru z Itálie a Belgie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky. V soutěži minerálních vod bude ve dvou kategoriích soutěžit o titul Zlatý český pramen pět největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva ze Slovenska,“ prozradil pořadatel akce Alois Srb.

V odborné části se už tradičně bude soutěžit o titul Česká pivní pečeť ve 13 kategoriích: nealkoholické pivo, pivo se sníženým obsahem cukru, světlé výčepní pivo, světlý ležák, světlý ležák prémium, tmavé výčepní pivo, polotmavé pivo, tmavý ležák, tmavé speciální pivo, světlé speciální pivo, světlé pivo z minipivovaru, tmavé pivo z minipivovaru a kvasnicové pivo.

Ve veřejných ochutnávkách nabídne akce 85 druhů piv z 35 pivovarů. Konečné vyhlášení výsledků vítězů, se uskuteční 6. února na slavnostním večeru v hotelu Palcát, kde bude udělena i cena veřejnosti jak v nejlepších pivech, tak v nejlepších minerálních vodách.

Organizátoři připravili po celou dobu slavností i bohatý doprovodný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, budou zde také 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna. Jedním z hostů bude i zpěvák Jakub Smolík.

Vstupenky budou v předprodeji od 12. ledna v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

U středně velkých pivovarů se často hledí na to, aby byly vhodně využívány omezené prostory pro skladování a pohyb zboží. Je třeba, aby docházelo k optimalizaci, která by vedla k tomu, aby se mohl vývoj objemů výroby přizpůsobit situaci na současném trhu.

Nákladné přesuny zboží a pracovní procesy zeslabují možnost konkurence, proto se nabízejí dvě doporučené varianty k řešení vzniklých problémů.

1) Rozšíření stavby, vestavbou nebo přístavbou, na stávající ploše podniku, nebo

2) Vybudováním nové budovy logistického centra postaveného na „zelené louce“ (s možností přejíždění tam a zpět v průběhu výroby )

Kompletní přemístění logistiky, například na okraj obce nebo do blízko položených průmyslových zón je pravidlem pro nejčastější způsob řešení, které je zaměřené na budoucnost.

Řízení a kontrola skladování

Stále znovu se klade důraz na kontrolu skladování, která bývala často opomíjena, resp. nevyužívala důležité informace k přesnému řízení, jež nebyly vždy k dispozici, jako například:

- placení za skladovací obaly

- kompletování celků a částí určených k třídění výrobků

- dosažitelné vzdálenosti mezi jednotlivými druhy zboží

- náklady, absolutní a relativní, například na hodinu stohování obalů

- průběžný čas použitých vozidel, které se uplatňují při přísunu i výstupu zboží

- doba na zpracování zakázky

- charakteristické náklady určené k oceňování zaměstnanců

Zdroj: Agronavigátor | Autor: Iva Hvízdalová

Do redakce PI přišel tento mail, který se asi nejvíce hodí právě do téhle rubriky:

"Dear Sir,

I am a representative of Marche Selecta SAC a Peruvian company specialized in European beers. I would like to import and distribute your products in the Peruvian market and I would like to contact the person on charge about this matter. I really appreciate your kind reply.

Best regards,

Javier Romani

Marche Selecta SAC

Commercial Manager

Tel: 51 1 3482522

www.marcheselecta.com"

Pro nás, kdož nevládneme cizím jazykům snad pomůže volný překlad:

"Jsem reprezentant peruánské firmy Marche Selecta SAC, která se specializuje na evropská piva. Rád bych dovážel Vaše produkty a distribuoval je do marketů v Peru a rád bych kontaktoval osobu zainteresovanou v této věci (někoho, kdo by měl zájem o export). Opravdu oceňuju Vaši laskavou odpověď."

Takže, pivovarští, kteří chcete prodávat do Peru, neváhejte kontaktovat pana Javiera Romani.

Ještě před zhruba patnácti léty byla Čína na třetím místě ve světové produkci piva. Dnes je země s výstavem 395,4 milionů hektolitrů piva nepopiratelně vedoucím výrobcem na světovém trhu. Současnému trendu se daří díky účinku svého působení v celé výši a šíři.

Počátkem devadesátých let minulého století zásobovalo čínský trh okolo 1 300 většinou středních pivovarů, ale také i výrobci s výstavem milionů hektolitrů. Největším současným problémem se jeví nedostatečné obsazení odborných pracovních míst a zastaralé strojní zařízení. Většina odpovědných vedoucích pracovníků pochází z řad stranických kádrů.

Proto je nezbytné hodnotit odborné znalosti technologů, zejména jejich činnost vzhledem k odpovídajícím postupům, které se odrážejí v konečných nákladech a v kvalitě vyráběného piva. V mnoha případech je základním způsobem hodnocení degustace.

Počátkem a uprostřed devadesátých let se pivo velice často dostávalo na domácí stůl místních obyvatel. Proto bylo nutné se stále více zaobírat otázkami kolem plánování výroby, její organizace a logistiky. Na tom se musí podílet dostatečně proškolení vedoucí činitelé pracující ve výrobě, kteří ještě v těchto podnicích chybí. Dalším velkým problémem zbránění příchodu nových technologií do stávajících pivovarů byl důsledek hospodářské izolace Číny.

Až do konce osmdesátých let se běžně používalo zařízení konstruované na základě plánů německých podniků, které zde působily na počátku třicátých let.

V současné době je čínský trh na prudkém vzestupu. V příští dekádě se očekává se desetiprocentní nárůst objemu výroby, ale vyskytují se zde však oprávněné pochybnosti. Úspěchem by byl i nárůst na konečných pět až šest procent.

Vyskytují se i obavy z ukončení činnosti malých pivovarů, které usilují o to, aby se staly většími. Stále se hledají správné cesty, které by ovlivnily špatný stav výnosů a dovedly činnost pivovarů k výraznému zlepšení. Na trhu dochází ke značné kladné odezvě vzhledem k rostoucí kvalitě čínského piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Na pozemku bývalého pivovaru v Košiciach okrem pôvodného pivovarníckeho komína stojí dnes aj stavba, ktorá pripomína kus histórie a slávy bývalého pivovaru. Dnešný jej názov je Komplex Cassovar, v ktorom investor ponechal aj významnú časť domu zakladateľa pivovaru – Bauerneblov dom. Bauerneblovci boli najznámejšou košickou pivovarníckou rodinou. Vyše sto rokov varili a predávali pivo nielen pre Košice, ale exportovali ho do celého Rakúska-Uhorska.

Historická budova bývalého pivovaru, v ktorom sa naposledy varilo pivo ešte v roku 1997, sa začiatkom tohto roku nebezpečne naklonila a museli ju zbúrať. Spoločnosť, ktorá na mieste pivovaru stavia obytný komplex, sa vtedy zaviazala, že budovu zachráni. Výstavba bude stáť takmer 60 miliónov korún (asi dva milióny eur), povedal zástupca investora Miroslav Marynčák. Na záchranu budovy použili aj pôvodné tehly a iné prvky. Chýbajúce časti doplnili modernými materiálmi. Stavebníci postupovali podľa plánov, ktoré sami pripravili. Pôvodné plány budovy totiž už v archíve nenašli. Budovu podľa Marynčáka podrobne zamerali a nafotili ešte vlani a podľa dokumentácie neskôr pripravili projekty.

Bývalý Bauerneblov dom však už nebude dôslednou kópiou pôvodnej, vyše storočnej stavby. Jednu časť bude podľa Marynčáka tvoriť fasáda zo skla a z hliníka. Prvky, ktoré sa nepodarilo zachrániť, sa totiž architekti rozhodli od vzhľadu pôvodnej stavby jednoznačne odlíšiť.

Niekoľkoposchodová tehlová budova z roku 1903 sa naklonila o viac ako tri metre po tom, čo spoločnosť Global Group začala s výstavbou obytného komplexu za dve miliardy korún (66,4 milióna eur). Dokončená by mala byť v septembri budúceho roku. Celý komplex Cassovar je v súčasnosti dokončený už na 98 percent, uviedla pre HN Zuzana Stavárová zo spoločnosti Cassovar.

Opätovné postavenie historickej budovy je na Slovensku skôr ojedinelé. V polovici júla napríklad v Žiline zbúrali budovu historickej fary, ktorú vyhlásili za národnú kultúrnu pamiatku. Podnikateľ George Trabelssie, ktorý plánuje výstavbu nákupného centra, pôvodne sľúbil, že faru rozoberie a potom nanovo zloží. Zbúraním sa investori na Slovensku zbavili historických budov už viackrát. Napríklad aj spoločnosť HB Reavis Group zbúrala v Bratislave historické budovy v areáli bývalého podniku Kablo, hoci jednu z nich navrhovali na zaradenie medzi pamiatky. Podobne v centre Nitry vlani zrútili budovy starých mlynov, ktoré má nahradiť zábavné centrum.

V Košiciach prvý priemyselný pivovar aj s parnými strojmi postavil v roku 1857 Ján Bayer na terajšej Floriánskej ulici. Neskôr, v roku 1885, vzal za spoločníka Moravana Konštatína Bauernebla, ktorý od neho v roku 1903 kúpil celý pivovar. Bauernebl a syn (tak sa volala firma) si vedľa na Žriedlovej ulici 10 postavili koncom 19. storočia aj vilu a namiesto starej kaplnky venovanej patrónovi pivovarníkov Floriánovi vybudovali v roku 1923 novú murovanú.

Bauernebl ešte stihol tiež kúpiť hotel na Hlavnej ulici číslo 63, ktorý hneď aj prestaval na kaviareň Royal, dnešnú Sláviu. Vznikol najkrajší secesný dom v meste.

Najslávnejšie časy Bauerneblov pivovar zažíval začiatkom 20. storočia, keď v roku 1915 jeho produkcia dosiahla 100 000 hektolitrov, čo bolo obrovské množstvo na tú dobu, veď Košice mali vtedy len 40 000 obyvateľov. Varili tri druhy – Kráľovské, Korunné a Macove pivo v stupňoch 10, 12 a slávne čierne šestnásťstupňové pivo Florián.

Unikátom bolo, že Bauerneblov pivovar, ako jeden z mála v Uhorsku, rozvážal pivo v chladiarenských železničných vagónoch už v roku 1908.

Po druhej svetovej vojne Baeurneblov pivovar zoštátnili. Existoval až do 21. storočia, ale niekdajšiu slávu už nikdy nedosiahol. Liberalizácia slovenského trhu a obchodu začiatkom 21. storočia znamenala pre košický pivovar, ktorý vyrábal pivo pod značkou Cassovar, postupný úpadok a nakoniec krach.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Martina Ruttkayová

Projekty Iniciativy zodpovědných pivovarů zaměřené proti konzumaci alkoholu za volantem a jakékoli konzumaci alkoholu mladistvými budou pokračovat i v příštím roce.

To se týká mimo jiné dlouhodobého programu ČSPAS s názvem „Domluvme se!“, na němž svaz spolupracuje s Ministerstva dopravy – BESIPem a Fórem PSR, a který je zaměřen na mladé lidi ve věku 17–35 let. „Kampaň je oslovuje prostředky a formami, které jsou pro ně přijatelné, např. hudebními akcemi. Během 1deseti koncertů kapel Wanastovi Vjecy, deseti dvojkoncertů skupin Divokej Bill a Tři sestry a deseti koncertů kapely Chinaski byli mladí upozorněni frontmeny skupin na nebezpečí řízení pod vlivem alkoholu. Tyto akce navštívilo v letošním roce 61 328 diváků,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Jan Veselý.

Filozofie kampaně je podle jeho slov založena na statutu domluveného řidiče, který na sebe dobrovolně vezme roli abstinujícího, aby zajistil odvoz svým přátelům. Cílem kampaně bylo zatraktivnit pozici „domluveného“ řidiče tak, aby byla přijatelná a vyhledávaná mladými lidmi. Kampaň byla realizována v rámci celoevropského projektu „Euro-Bob – Designated Driver“.

Dalším projektem s podporou ČSPAS jsou internetové stránky www.pobavme-se-o-alkoholu.cz, které obsahují mnoho podnětných informací určených mladistvým i jejich rodičům. Kromě toho se připravuje výrazně inovovaný projekt „Přibrzdi, nezletilým nenaléváme“, jenž si klade za cíl zamezit podávání a prodeji alkoholu mladistvým.

„Jsem přesvědčen, že u nás není pivovarník, který by si neuvědomoval negativní důsledky přehnané konzumace alkoholu a jeho nebezpečí pro mladistvé a řidiče a nepodporoval akce, které rozumně, realisticky, a hlavně pravdivě oslovují veřejnost s touto problematikou. Podporujeme proto takové formy osvěty, o kterých si myslíme, že vhodně komunikují především s mladými lidmi. Mladí návštěvníci koncertů věří svým idolům a toho chceme využít,“ tvrdí Veselý. Projekt bude podle něj pokračovat i v příštím roce a kromě toho chystá svaz na příští rok další novinky. "Snažíme se získat podporu dalších institucí, o nichž se domníváme, že sdílejí naši filozofii a jsou ochotné se k nám připojit,“ uvedl Veselý.

Členové ČSPAS chtějí do osvětových akcí zapojit i pivovary které nejsou členy svazu a přesvědčit je o nutnosti dodržovat principy samoregulace v oblasti komerční komunikace. ČSPAS uspořádal v letošním roce dva odborné semináře s cílem zvýšit informovanost v této oblasti. V březnu se konal seminář s názvem „Etický kodex a principy samoregulace v reklamě“ a v listopadu „Samoregulace v pivovarnictví a její uplatňování v praxi“. „Snahou ČSPS je rozšířit řady pivovarů, které pravidla vtělená do Etického kodexu důsledně dodržují. Zejména o menší průmyslové pivovary a minipivovary,“ uzavírá Veselý.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivo je v České republice tradičním, oblíbeným a hojně užívaným nápojem. Však se mu také přezdívá „tekutý chléb“. Proto v praxi často padají otázky jako: Kdo může pít pivo i o pracovní době? Mohu si dát jedno pivo na obědě v restauraci – o pracovní přestávce, když jsem mimo pracoviště?

Zatímco někteří zaměstnanci si v práci o pivu mohou nechat jen zdát, zaměstnanci pivovarů si mohou oprávněně klást otázku, zda mohou pivo dostávat jako odměnu za práci. Zákoník práce zaměstnancům ukládá mimo jiné povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, a rovněž nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.

Střízliví na služební cestě a někdy i doma

Oficiálně nesmíte požít alkohol na služební cestě ani během přestávek v práci. To se vztahuje i na přestávky v práci na jídlo a oddech. To znamená, že dát si během oběda třetinku piva je zakázáno, protože po skončení přestávky byste nastupovali na své pracoviště pod vlivem alkoholu.

Ovšem někdy si alkohol nesmíte dát ani doma, mimo pracovní dobu. To za předpokladu, že by vliv alkoholu mohl přetrvávat až do nástupu do práce.

Například, po vypití půllitru desetistupňového (tj. výčepního) piva je obvyklá doba potřebná k vymizení alkoholu z organismu (krve) 1 hodina, u půl litru dvanáctistupňového piva (ležáku) 3 hodiny. Samozřejmě, vše je ovlivněno rychlostí spalování alkoholu, tělesnou hmotností, pohlavím apod. Takže abyste ráno nebyli schopni nastoupit v řádném stavu do zaměstnání např. na ranní směnu, stačí, když předtím večer vypijete pět dvanáctistupňových piv.

Co je alkoholický nápoj

Lihovina, víno a pivo a další nápoj, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.

Pití piva může být dovoleno

Ne všichni zaměstnanci však mají nezměnitelný zákaz pití alkoholických nápojů v pracovní době. Pivo si mohou dát třeba ti, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách. Jde zvláště o horké provozy, jako hutě a slévárny. Můžete si tam však dát pouze pivo se sníženým obsahem alkoholu, lidově zvanou „osmičku“ nebo „sedmičku“.

Alkoholické nápoji mohou pít i ti, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Jde zvláště o degustátory, sládky a různé ochutnávače při výrobě, kontrole a posuzování kvality alkoholických nápojů. Ovšem omezení zákazu se vztahuje pouze na tyto činnosti a ne na požívání alkoholických nápojů k jinému účelu.

Alkoholické nápoje v horkých provozech jsou dovoleny

Pivo se sníženým obsahem alkoholu (mající nejvýše 1,2 objemových procent alkoholu; 1,0 procent hmotnostních) nebo pivo nealkoholické (mající nejvýše 0,5 procent objemových; 0,4 procent hmotnostních).

Jenže ani zaměstnanci v hutích a sklárnách si nemohou dovolit pít běžné výčepní pivo či dokonce ležák, ale pouze nízkostupňové nebo nealkoholické.

Rozdíl mezi výčepním pivem a ležákem

Výčepním pivem se rozumí pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8 až 10 % hmotnostních, ležákem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních. Ale pozor, nezaměňte procento alkoholu s hmotnostním procentem mladiny, tzv. stupňovitostí. Jde o odlišné parametry.

Výčepní piva obvykle mívají 3,6 – 4,1 objemových procent alkoholu, ležáky pak 4,6 – 5,2 %. Samozřejmě existují i výjimky, například pivo Jihlavský Ježek Jedenáct je pivem výčepním a obsahuje 4,7 objemových procent alkoholu, výčepní pivo Krušovice Mušketýr obsahuje 4,5 objemových procent alkoholu, naproti tomu Plzeňský Prazdroj, ačkoliv je ležákem, má 4,4 objemových procent alkoholu.

Stupně se už neuvádějí

Převážně z tradice a z marketingových důvodů uvádějí někteří výrobci piv současně stupňovitost i objemová procenta alkoholu. Ovšem dnes se setkáte nejčastěji s uváděním pouze objemových, resp. hmotnostních procent alkoholu. Mezi příklady piv s dvojím uváděním patří Jihlavský Ježek Jedenáct (výčepní pivo), Zlatopramen 11° a Zlatopramen 12° (ležák) nebo Velkopopovický Kozel 11° Medium (ležák).

K obědu jen nealkoholické

Ostatní pracovníci si mohou, třeba k obědu, dopřát pouze nealkoholické pivo. Nealkoholické pivo se svou chutí a kvalitou sice nikdy nevyrovná běžnému pivu výčepnímu či dokonce ležáku, avšak současný sortiment nealkoholických piv je v České republice natolik bohatý a chuťově různorodý, že si může vybrat každý a s čistým svědomím pak sednout za volant nebo se vrátit na pracoviště.

Zajímavostí je, že pivo se sníženým obsahem alkoholu nebo pivo nealkoholické může být zaměstnavatelem za stanovených podmínek podáváno zaměstnancům i jako tzv. ochranný nápoj.

Pivo jako naturálie

Někteří zaměstnavatelé stále nabízejí výhody v podobě naturálních složek mzdy (typicky „deputátní“ uhlí, levnější mléčné výrobky, pečivo apod.) Naturální mzda může být poskytována ve formě výrobků nebo jiných plnění spočívajících ve výkonech, pracích a službách. Zákoník práce nedefinuje obecně alkoholické nápoje, ale umožňuje poskytovat jako naturální mzdu lihoviny. Jako naturální mzda (nikoliv plat) tedy může být poskytováno i pivo.

Zdroj: Měšec.cz | Autor: Richard W. Fetter

Po dvou za sebou jdoucích devastujících sklizních, došlo u vedoucích velkých pivovarů k vyprázdnění skladovacích prostor. Nově vzniklá situace má vliv na prudké zvýšení cen. Z nejnovějších informací vyplývá, že sklizeň v roce 2008 ve smluvních podmínkách zpětně odráží nové změny ve výměrách a celkových výnosech. Stejně jako pro pěstitele, tak i pro výrobce piva bylo přínosem, že v roce 2008 byla severní polokoule ušetřena působení strašlivého počasí předchozích dvou let. V této době již současný stav odráží znaky stability trhu, poměr nabídky a poptávky, změnu výše akcií pivovarů a rostoucí výměry u pěstitelů. Nejdůležitějším faktorem je, že se zvyšuje důvěra v budoucnost tohoto druhu průmyslu. Průmysl znovu získal na síle, došlo k jeho ozdravení. Pěstitelé realizovali nové investice do zavlažování a nákupu strojních zařízení a došlo i ke zdokonalení infrastruktury. Dva největší pěstitelské regiony mají v tomto roce lepší výnosy, než tomu bylo v letech 2006 a 2007.

Podle odhadu specializované organizace na výzkum trhu v Německu, byla letošní úroda vynikající, odhadovaná na 36 800 tun v porovnání s 32 000 tunami vyrobenými v loňském roce. Na zlepšeném stavu se rozhodujícím způsobem podílí zvýšení produkce v průměru o 20 procent u veškerých chmelových odrůd. To má pozitivní vliv na výrobu piva v zemích po celém světě.

Britští odborníci, kteří sledují produkci chmele oznámili, že dochází k výraznému příspění ke stabilitě britského trhu, kam je dováženo padesát procent zpracovávaného chmele. To odráží skutečnost, že se situace v letošním roce zlepšila. Přitom loni již zavládla panika kolem současné úrody. Letošní sklizeň byla hlavním tématem telefonátů a odborných diskusí po celém světě.

Tento rok byla zaznamenána velká úroda v Německu, průměrná sklizeň se zvýšila jak ve Velké Británii, tak i ve Spojených státech amerických. Přitom prodeje piva zůstávaly na nízké hranici odrážející malou poptávku po chmelu v tomto roce. Nárůstu v mnoha pěstitelských regionech napomáhá skutečnost, že je odbyt předmětem mnoha předem přichystaných smluv. To je hlavním krokem, který napomáhá ke stabilitě trhu, kde se potenciálně projevují nákupní ceny ovlivněné výrobou, která dříve sužovala pěstitele po celém světě.

Důvěra v promptní trh, která se u producentů piva postupně vytvářela v devadesátých letech a počátkem jednadvacátého století, nepotřebovala u smluv uzavřených pro budoucnost předpoklad, že bude vždy dostatek chmele. V letech 2006 a 2007 se situace dramaticky změnila a výrobci piva byli omezeni. Za poslední dvě léta byl vytvořen ohromný posun v budoucnosti tohoto oboru. Výsledkem jsou pohodlné závazné objednávky mezi obchodníky s chmelem a pěstiteli, stejně jako mezi obchodníky a výrobci piva. Tento posun mezi uvedenými obchodními vztahy měl za následek, že devadesát procent produkce roku 2008 byla v Německu prodána již před ukončením sklizně.

Ve Spojených státech amerických bylo již dopředu prodáno 99 procent celkové produkce. Některé obchodní kontrakty byly rozšířeny až do roku 2015, čímž byly vytvořeny optimální podmínky pro pěstitele. Nicméně u některých výrobců chmele ještě zůstávají následky způsobené situací kolem roku 2006 s podmínkami ovlivňujícími nižší cenu výroby.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Milovníci piva v Británii dostali v utorok dobrú správu, najmä v čase finančnej krízy: Povestná pinta piva, sa nebude meniť na európsky polliter.

Po dlhotrvajúcej diskusii, či EÚ prinúti britské krčmy, aby pivárom nalievali namiesto pinty (0,568 litra) štandardný európsky polliter, Európsky parlament rozhodol, že Británia môže zostať pri svojich tradičných mierach a váhach. Týka sa to napríklad aj míle a ďalších jednotiek.

Britská ministerka pre európske záležitosti Caroline Flintová povedala, že toto rozhodnutie ušetrí zbytočné náklady britským firmám, ktoré by museli v ťažkých hospodárskych časoch zaplatiť výdavky v súvislosti s vytlačením nových etikiet.

"Je to víťazstvo zdravého rozumu. Rozhodnutie je dôkazom toho, že EÚ načúva potrebám podnikateľov a spotrebiteľov a nemá v úmysle zaviesť systém jednej miery pre všetko tam, kde to nie je nevyhnutné," konštatovala ministerka.

Zdroj: SME.sk | Autor: TASR