Ve Vyškově skončilo dlouhé čekání. Ztrátový pivovar má provozovat společnost Czech beverage industry company.

Měsíce marných pokusů o výběr nájemce státem ovládaného ztrátového pivovaru ve Vyškově končí. Z několikrát opakovaného výběrového řízení vzešel konečně vítěz – mezi pivovarníky neznámá pražská společnost Czech beverage industry company.

Pivovar je jediným provozem státem řízené společnosti Jihomoravské pivovary. A Czech beverage industry company, vzniklá loni v srpnu, byla zas jediným zájemcem v tomto tendru.

"Hodnotitelská komise doporučuje vyhlašovateli Jihomoravské pivovary uzavřít smluvní vztah s uchazečem,“ vyjádřila se Tereza Dvořáčková, mluvčí ministerstva zemědělství, které v Jihomoravských pivovarech zastává akcionářská práva.

Vyjádření vítěze tendru se nepodařilo získat. Předseda představenstva firmy Jiří Kopenec působí zároveň jako předseda představenstva loni zkrachovalé společnosti Agra CZ. Czech beverage industry company přichází do pivovaru, jehož produkce se pohybuje kolem pouhých 20 tisíc hektolitrů piva, kterému roky klesají tržby a kumulovaná ztráta už přesáhla 81 miliónů korun. Jen o vlas nedávno unikl likvidaci.

"Tuhle firmu nikdo z oboru nezná," komentuje výběr provozovatele Vyškova manažer jedné z předních pivovarnických skupin v Česku.

Zůstalo jen pár věrných

Začít podnikat ve vyškovském pivovaru je podle něj hodně složité. "Za roky postupného úpadku je trh Vyškova slabý, zůstalo jen pár věrných hospod. Technologicky na tom sice nejsou ve Vyškově špatně, ale na tom bídném stavu se podepsalo předchozí vedení," říká oslovený manažer, který chtěl zůstat v anonymitě.

Ministerstvo už hledalo nájemce pro pivovar před víc než rokem. Dvě kola tendru byla tehdy neúspěšná, jediný zájemce – třeboňský pivovar Regent ve finále účast v soutěži vzdal. Neúspěchem skončilo výběrové řízení loni v létě, kdy MZe už dokonce rozhodlo o ukončení provozu pivovaru. Ještě před koncem tehdejšího tendru však ministerstvo otočilo, soutěž zastavilo a rozhodlo o pokračování výroby pod novým vedením.

V listopadu byla vypsána nová soutěž, přihlásili se dva zájemci, které však komise údajně kvůli formálním nedostatkům vyřadila.

Teď naposled státem řízené Jihomoravské pivovary zmírnily některé podmínky pro účast v tendru. Zůstala stejná například minimální výše ročního nájemného, která činí 2,5 milionu korun. Zůstala i povinná praxe v pivovarnickém oboru. Snížila se však na polovinu kauce pro účast v tendru, která původně činila dvojnásobek ročního nájemného. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je po Budějovickém Budvaru druhým státem ovládaným pivovarem u nás. Zatímco o případném prodeji Budvaru se stále vedou diskuse, Vyškov je neprodejný. Objekty jsou totiž součástí církevních restitucí a o tento majetek bude církev usilovat.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

První české pivo určené pro pacienty s bezlepkovou dietou bylo oceněno výroční pivovarskou cenou. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven představuje tento výrobek velký přínos pro lidi nemocné celiakií, protože splňuje jejich zdravotní nároky a zároveň oproti dosavadní nabídce chutná jako pivo českého typu.

Celiakie je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva, která se projevuje alergií na lepek, surovinu, která se objevuje v obilovinách. Pacienti, kterých žije v Česku kolem 100 tisíc, se proto musejí vyhýbat výrobkům z pšenice, ovsa, ječmene a žita, tedy pečivu, těstovinám, jídlům zahuštěných moukou - a kvůli sladu také pivu. "Pro nemocné lidi představuje zapovězené pití piva zejména společenský problém, protože mnoho věcí se v Česku děje právě u půllitru," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský proto pracoval na technologii, která by umožnila přefiltrovat lepek z uvařeného piva. Praktickou stránku výzkumu si vzal na starost Žatecký pivovar a minulý rok se tak do českých obchodů dostalo první bezlepkové pivo Celia. "Prodali jsme již 50 tisíc lahví a snažíme se pivo exportovat i do zahraničních zemí - na Slovensko, do Německa či severských států, kde o něj projevili zájem," tvrdí obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Pivo Celia má podle něho výhodu v tom, že se oproti dosavadní nabídce zahraničních značek nejvíce podobá typickému českému pivu s bohatou pěnou a nahořklou chutí. "Navíc jeho cena nepřevyšuje dvacet korun. Dovážené značky stojí až třikrát tolik," doplňuje Vincík. Jedenáctistupňový světlý ležák je prý k dostání v běžných obchodech. "Doufám, že jednou budou moci lidé chodit i na točené, ale to nás čeká ještě dlouhá cesta," dodává Vincík.

Výroční ceny F. O. Poupěte:

Jsou udělovány za významný počin roku v českém pivovarnictví a sladařství. Jejich smyslem je podpořit věhlas českého piva, jeho rozvoji a společenskému přínosu. Ocenění není udělovány každoročně. poprvé se tak stalo v roce 2007.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Hana Jandová

Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do zahraničí 605 tisíc hektolitrů piva, což je největší objem ve 115leté historii fungování podniku. Oproti roku 2009 vzrostl vývoz zlatavého moku z Českých Budějovic o 4,3 procenta, tedy o 25 tisíc hektolitrů. On-line deníku TÝDEN.CZ to oznámil mluvčí pivovaru Petr Samec.

„Byl to historický rekord za 115 let existence pivovaru," prohlásil Samec s tím, že Budvar tak posílil svou pozici mezi největšími českými exportéry. „Každé páté pivo loni vyvezené z České republiky pocházelo z Budvaru," dodal.

Výsledky Budvaru jsou opačné než u většiny jiných tuzemských pivovarů, protože podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven poklesl loni celkový český export piva o 12 procent.

Nejdůležitějšími trhy pro Budvar jsou Německo, Velká Británie a Slovensko. „Do těchto tří zemí směřuje zhruba šedesát procent našeho exportu," vypočítává Samec. Podnik se však neustále rozhlíží po nových odbytištích po světě, loni na podzim začal například dodávat pivo do miliardové velmoci Indie. I v letošním roce plánuje další expanzi. „Vedeme jednání s potenciálními importéry v několika asijských zemích," uvedl Samec s tím, že konkrétní země zatím nelze jmenovat.

Mezi 59 zeměmi, kam loni Budvar dodával své produkty, se vyskytl problém v Kyrgyzstánu, takže pivovar tam vývoz svých produktů pozastavil. Podle Samce tento výpadek neznamenal pro podnik velkou újmu. „Výpadek našeho prodeje činil řádově jen stovky hektolitrů a my jsme byli schopni tento výpadek nahradit jinde," uzavřel Samec s tím, že Budvar v blízké budoucnosti podnikne kroky, aby se na kyrgyzský trh vrátil zpátky.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek

Pivovar Vyškov, patřící prostřednictvím akciové společnosti Jihomoravské pivovary státu, možná přece jen najde svého nájemce. Do dalšího výběrového řízení se sice přihlásil jediný uchazeč, jeho nabídka ale splňuje požadavky, a pivovary tak posoudí, zda nabídku využijí, anebo ne. Lhůta pro podání přihlášek skončila v pátek, dnes byla obálka s nabídkou otevřena.

„Zájemce prošel otevíráním obálek a jeho nabídka bude hodnocena. Rozhodnutí o vítězi soutěže padne v nejbližších dnech,“ řekla deníku E15 mluvčí ministerstva zemědělství, které je jediným akcionářem Jihomoravských pivovarů, Tereza Dvořáčková. Která firma to je, to ale zatím nechce MZe říct. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je několik let ve ztrátovém hospodaření. V roce 2009 dosáhl ztráty 30 milionů korun při tržbách jen o čtyři miliony vyšších. O rok dříve činila ztráta 9,7 milionu korun, ještě rok předtím pak asi 20 milionů. Loni v květnu rozhodlo vedení pivovaru o utlumení provozu.

Prodat vyškovský pivovar ale stát nemůže, neboť do majetku státu přešel do té doby církevní pivovar po komunistickém převratu 25. února 1948. Podle zákona je prodej takového majetku blokován. Privatizaci podle Dvořáčkové nedoporučilo v minulosti ani ministerstvo financí.

Předchozích několik pokusů najít pro pivovar nájemce skončil neúspěšně. Loni v červnu pivovar oslovil dva zájemce a přihlásil se jediný, výše nabídnutého nájmu ale nedosáhla podle pivovaru požadované tržní hodnoty.

O půl roku se přihlásili rovněž dva zájemci, ale jejich nabídky komise vyřadila. Nyní majitel požaduje podle podmínek soutěže nájemné a minimální výši úplaty za výkon práv k ochranným známkám 2,5 milionu korun ročně bez DPH a také roční kauci ve výši nejméně jednoho ročního nájemného navrhnutého vítězem soutěže. Kvůli předchozím neúspěchům byly podmínky aktuální soutěže zmírněny, například původně požadovaná kauce byla dvojnásobná.

Velké tuzemské pivovary o nájem vyškovského podniku zájem podle všeho nemají, například Staropramen si podle mluvčího Pavla Barvíka pivovary nepronajímá, a proto u Vyškova žádné aktivity nevyvíjí. Zájem dříve projevila i tuzemská skupina K Brewery, nyní se ale nepřihlásila. „Do aktuálního výběrového řízení jsme přihlášku nepodali. Po důkladné analýze jsme dospěli k názoru, že ačkoli došlo ke zmírnění některých podmínek, nájem pivovaru ve Vyškově pro nás není zajímavý,“ řekl deníku E15 generální ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Stále nejasnější souvislosti vyplouvají na povrch v případě prodeje městského pivovaru v Náchodě. Zdánlivě neproblematický obchod v únoru 2009 uskutečnila radnice vedená tehdejším starostou Oldřichem Čtvrtečkou, když provoz prodala liberecké společnosti LIF. Ta však záhy změnila charakter akcií (původně na jméno) na akcie nemajitele, které jsou ovšem anonymní. Kdo doopravdy vlastní náchodský pivovar, tak najednou neví ani samotné město. Podle soudu, který se nejasnostem v prodeji věnuje, vše vykazuje znaky korupčního jednání.

"První věc, kterou nový, průhledný vlastník pivovaru udělal, bylo to, že vlastnickou strukturu zcela zneprůhlednil," konstatoval senátor za Náchodsko Petr Pakosta (ODS) a za pravdu mu dává i radnice. Starosta Jan Birke uvedl, že je velmi znepokojen nejasnou strukturou vlastnictví pivovaru.

Společnost LIF však v charakteru akcií nespatřuje problém. "Žádný úmysl v tom nebyl. Zatím to zákon umožňuje, tak jsme toho využili," uvedl Miroslav Kučera z LIFu. Kdo akcie drží v ruce, však odmítl prozradit.

Další podezřelé okolnosti vyšly najevo při projednání obžaloby bývalého starosty Čtvrtečky kvůli podezření z machinací při prodeji. Ředitel pivovaru Josef Hlavatý dostal od LIFu milionovou odměnu. Podle Hlavatého šlo jednak o dorovnání mzdy, dílem ale také o profit za slib tučných akcií. "Pokud výsledky budou na nějaké úrovni, tak potom mám ve vztahu k výsledkům slíbené opce akcií," uvedl Hlavatý.

Okresní soud, který se případem zabývá, proto konstatoval, že případ vykazuje známky korupce. "Jsou zjištěna podezření, že netransparentní řízení bylo provedeno záměrně s cílem poškodit město Náchod a umožnit prospěch pro jinou osobu," uvedl soudce Pavel Ruml. Státnímu zástupci proto přidělil úkol zjistit, zda cena 150 milionů, za kterou město akcie prodalo, odpovídá tržní hodnotě pivovaru. Souběžně totiž probíhá proces, v němž pivovar Holba, neúspěšný zájemce o koupi pivovaru, žádá zrušení prodeje. Výsledek výběrového řízení je totiž podle něj neplatný, protože sám nabídl milionů 185.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Společnost Klášterní pivovar Želiv, s.r.o., byla založena v roce 2003 kanonií premonstrátů a dalšími dvěma společníky.

Neprosperovala a finanční potíže přivedly firmu v roce 2010 k likvidaci. Hned 1. března 2010 založili premonstráti novou společnost s názvem Želivský klášterní pivovar, s.r.o, kde už mají stoprocentní podíl.

Původní firma má však své závazky. Dle zákona musí společnost s ručením omezeným uhradit své pohledávky do výše základního jmění, které je stanoveno na 200 tisíc korun. Ty je podnik povinen zaplatit, pokud se dostane do likvidace, a to i v případě, že jsou jeho pohledávky vyšší. Společnosti Creative trade, která se snažila želivské pivo prosadit v Kanadě, pivovar dluží 130 tisíc korun.

Pivo na export bylo vadné

„Pivovar dodal pivo, které se v záruční době začalo kazit, bylo nepoživatelné a muselo být kompletně staženo z obchodů. Pivovar reklamaci uznal a vystavil dobropis. V době, kdy vypršela platnost dobropisu, byla naše společnost ujištěna, že částku obdrží,“ uvedl majitel Creative trade Daniel Hill.

Dlouho se nic nedělo a po naléhání na klášter se Hillovi dostalo vyjádření právního zástupce kanonie Václava Dvořáka, kde mimo jiné stálo: „V zastoupení Kanonie premonstrátů v Želivě jsem vám zmocněn sdělit, že můj klient vám v žádném případě nehodlá vaši uplatňovanou pohledávku na mém klientovi uhradit, neboť jako společník Klášterního pivovaru, s.r.o., v likvidaci nemá žádnou uhrazovací povinnost s odkazem na ust. § 56 odst. 6 a § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.“

„Ano, světský zákon toto církevním organizacím umožňuje. Ale kde je vlastně v tu chvíli desatero? Stojí někde v koutě a krčí se mezi paragrafy a právnickými gesty,“ ohradil se Hill.

Správce klášterního majetku a likvidátor firmy František Marek určitou morální povinnost přiznává, ale: „Peníze prostě nemáme. Proč se pan Hill neobrátí i na ostatní vlastníky a pana Pavelce, jehož vinou bylo špatné pivo dodáno? Kanonie je jen třetinovým vlastníkem a argumentovat morálními aspekty mi přijde účelové,“ opáčil Marek.

Podle provisora firmy Creative trade Davida Hyšplera se společnost snažila jednat jak s panem Pavelcem, tak i s bratislavským spoluvlastníkem, firmou Fend.

„Pavelec nám říkal každou chvíli něco jiného, a když se blížila likvidace, přestala úplně komunikovat i slovenská firma,“ zmínil Hyšpler. Podle něho by fakt, že pivovar nemá peníze, chápal v případě, že by ihned po vyhlášení likvidace nevznikla společnost nová pouze s mírně upraveným názvem.

„Pokud ihned založí firmu novou, musí do ní dát základní vklad, který vysoce převyšuje hodnotu jejich závazku k nám,“ dodal Hyšpler.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jan Cihlář

Pivovar PRIMÁTOR a.s. dosáhl v roce 2010, přes nepřízeň počasí v letních měsících a všudypřítomnou ekonomickou krizi, nárůstu prodejů o 3 % proti předchozímu roku. Z celkového dosaženého výstavu 126.618 hl činil export více jak 20%, a i to je v porovnání s rokem 2010 zvýšení téměř o 4%. Nárůstu prodejů v zahraničí bylo dosaženo především díky dlouhodobým partnerským vztahům na trzích v Polsku, Rusku, Slovensku, Anglii a Švédsku. Navíc se v minulém roce podařilo začít slibnou obchodní spolupráci např. v Austrálii, Gruzii, Řecku, Dánsku, Litvě, Normandských ostrovech nebo Maďarsku. V tuzemsku pak bylo dosaženo nárůstu výstavu především díky velice úspěšnému rozšiřování výborné novinky 11% ležáku. Tyto výsledky zvláště pozitivně vyznívají v kontextu očekávání více jak desetiprocentního propadu celého pivovarského oboru.

Pro letošní rok plánuje pivovar další rozvoj zahraničního obchodu především do tradičních destinací, jakými jsou Rusko, Polsko apod. a také další rozšiřování distribuce po celé Evropě. V tuzemsku se pak chce pivovar opírat již tradičně o světlý ležák PRIMÁTOR® Premium jehož podíl výroby tvořil vloni necelou třetinu produkce, ale současně i o novinku PRIMÁTOR® Ležák 11%, která je na trhu od května roku 2009 a jejíž obliba mezi návštěvníky gastro provozoven stoupá každým měsícem. Důkazem je poslední čtvrtletí loňského roku, kdy se toto pivo stalo jednoznačně nejprodávanějším z celého širokého portfolia značky PRIMÁTOR®.

Pivovar již sedm let také pod značkou PRIMÁTOR® vyrábí 7 druhů limonád, kterých se v roce 2010 prodalo 6.513 hl (narůst o 0,5%). Limonády si zákazníci oblíbili jak v lahvové, tak čepované podobě a to zejména klasickou „malinovku“ a colu.

Vedle prodejů se dařilo pivu PRIMÁTOR® získat celou řadu tuzemských i zahraničních ocenění a potvrzovat tak svoji špičkovou kvalitu. Celkem 18krát stál v loňském roce na stupních vítězů, z toho 9krát pak na stupni nejvyšším. Asi nejcennějším je ocenění na mezinárodní prestižní degustační soutěži World Beer Awards 2010 v Londýně, kde „Nejlepším pivem na světě“ v kategorii Ležáků byl zvolen právě světlý ležák PRIMÁTOR® Premium. V tuzemsku pak nejvíce potěšilo získání Zlaté pivní pečeti pro novinku PRIMÁTOR® Ležák 11% v degustační soutěži v Táboře.

Zdroj: Primátor.cz

Pivovar Radegast patří tradičně k atraktivním turistickým cílům Moravskoslezského kraje. V roce 2010 se s vařením správně hořkého piva přišlo do Nošovic seznámit 9.088 návštěvníků. Většina z nich dorazila z České republiky, nejpočetnější zahraniční skupinou byli Poláci, kteří se na celkovém počtu návštěvníků podíleli 5 %. Významnou novinkou pro pivovar i celý region bylo v září roku 2010 otevření zbrusu nového Návštěvnického centra.

„Pivovar Radegast je jedním z mála evropských pivovarů, který umožňuje zájemcům nahlédnout do reálného procesu vaření piva. Během exkurze mají návštěvníci příležitost se doslova podívat sládkům přes rameno,“ představuje výjimečnost prohlídky pivovaru Radegast jeho manažer Ivo Kaňák.

Velkou událostí pro pivovar i jeho návštěvníky bylo v loňském roce otevření nového Návštěvnického centra. To nabízí výrazně lepší komfort a zároveň návštěvníky ještě více přiblíží k pivu Radegast. Na prohlídce samotného pivovaru a degustaci v síni nad pivovarem s výhledem na panorama Beskyd se nic nezměnilo.

„Jsme rádi, že nové Návštěvnické centrum zvýšilo v posledních měsících zájem o prohlídku našeho pivovaru. V roce 2011 očekáváme, že návštěvnost dále poroste i díky novému speciálu Radegast Extra Hořký, který jsme 3. ledna uvedli na trh,“ dodal Ivo Kaňák.

Pro pivovar je důležitá skutečnost, že nové Návštěvnické centrum je místem, kam lidé přicházejí nasát atmosféru piva pro pravé chlapy a nakoupit předměty z široké kolekce Radegast či samotné pivo. Prohlídku pivovaru s degustací přitom nemusí absolvovat.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Češi čím dál častěji objevují krásy domácí kotliny na úkor zahraničí. Minimálně ve středních Čechách to platí. Do největšího tamního pivovaru ve Velkých Popovicích zavítalo meziročně o třetinu návštěvníků více. Rostoucí zájem si v pivovaru vysvětlují popularitou Velkopopovického Kozla. Jeho příznivce zajímá, kde a jak se Kozel vaří. Největší nárůst návštěvnosti mají na svědomí přímo čeští turisté. Do pivovaru jich přišlo o 42% více než v předchozím roce. Celkový počet návštěvníků činil 19 008.

Na meziročním nárůstu se největší měrou podíleli domácí návštěvníci, kterých v roce 2010 zavítalo do pivovaru jedenáct a půl tisíc, tedy 60% všech hostů. U zahraničních turistů zaznamenali v pivovaru zhruba poloviční nárůst proti návštěvníkům z Čech. Nejčastěji do Velkých Popovic míří občané Ruska. Ti v loni tvořili více než pětinu návštěvníků.

Na rostoucí návštěvnost Velkopopovického pivovaru ale rozhodně není dílem náhody. Místní pivovar nemá svojí malebností daleko do krásy Ladových obrázků a svůj podíl na rostoucím zájmu turistů o Velkopopovický pivovar má jistě i nově otevřená prohlídková trasa. Návštěvnost je navíc podpořena i celou řadou kulturních akcí, které se zde každoročně konají a pivovar těží mimo jiné i z blízkosti hlavního města Prahy.

„Když jsme letos v srpnu přivítali 10 000. návštěvníka opět o měsíc dříve než v roce předešlém, trochu jsme již v překonání čísel z roku 2009 doufali. Ale přiblížení se metě 20 000 jsme opravdu nečekali. Nicméně více než 19 000 návštěvníků je příjemným překvapením a zároveň oceněním práce všech pracovníků návštěvnického centra,“ chválí si Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Nejúspěšnějšími akcemi v pivovaru v loňském roce byly Pochod krajinou Františka Ringhoffera, Den Kozla, Ladovská zabijačka, nebo letní Velkopopovická pouť s Kozlem. Loňská premiéra Ladovské zabíjačky přilákala do pivovaru více než tisíc návštěvníků, což jen potvrzuje úspěšnost tematických akcí pořádaných v pivovaru. Na druhou stranu v pivovaru zaznamenaly i nárůst individuální turistiky především z řad cyklistů, kteří využívají sítě cyklotras ve středočeském kraji přitom pouhých 15 kilometrů od hlavního města.

„Kozel je nejen v České republice stále populárnější, jeho kvalitu potvrdilo i vítězství Kozla Medium a Premium v posledních třech ročnících prestižní soutěže České Pivo roku. A lidé chtějí vidět, kde jejich oblíbené pivo vzniká,“ dodává k rostoucí návštěvnosti Jaroslav Hacko, ředitel Velkopopovického pivovaru.

Milovníci piva a dobré kuchyně ocenili květnové otevření značkové restaurace - Velkopopovické Kozlovny - přímo v areálu pivovaru. V pořadí již šestá Kozlovna s atraktivním interiérem a jedinečným nefiltrovaným pivem Velkopopovický Kozel symbolicky završuje novou prohlídkovou trasu pivovaru. Pivovarský Kozlí obchůdek se suvenýry se v roce 2010 dočkal rozšíření sortimentu. A novinky na prohlídkové trase se chystají i na další turistickou sezónu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Je to spor, který asi nikdy neskončí. Novým bojištěm ve sporu mezi českým pivovarem Budvar a americkým pivním gigantem Anheuser-Busch je Velká Británie.

Po více než třiceti letech, kdy obě firmy vstoupily na jeden z nejdůležitějších evropských trhu s pivem, tak nejvyšší soud v Evropské unii, Evropský soudní dvůr v Lucemburku znovu řeší, kdo má v zemi právo používat světoznámou značku Budweiser.

Celý spor vlastně začal v roce 1976, kdy si budějovický pivovar ve Velké Británii zaregistroval značku Bud. O tři roky později Američané podali přihlášku značky Budweiser, v červnu 1989 pak o Budweiser požádal také českobudějovický Budvar.

Obě firmy společně

Po dlouhých soudních řízeních rozhodly v roce 2000 britské úřady o tom, že Budweiser mohou používat obě firmy.

Američané se ale s tímto verdiktem nesmířili a v květnu 2005 požádali úřad o to, aby registraci značky budějovické firmy prohlásil za neplatnou. "Požádali jsme o značku Budweiser dříve než Budvar, máme na ni právo," uvedli zástupci amerického pivovaru. Důležité je, že Američané zaútočili na Budvar jeden den před uplynutím pětileté lhůty.

Ta je podstatná, pokud by totiž obě firmy současně značku pět let po sobě používaly, podle práva EU už není možné značku firmám odebrat.

Českobudějovický pivovar se proto obrátil na britský soud a postup pivovaru Anheuser-Busch označil za fintu - jednodenní lhůta totiž českému výrobci vzala možnost účinné obrany.

Americká jednodenní finta

Britský soud ale nerozhodl a nyní se obrátil na Evropský soudní dvůr. Ten má rozhodnout, zda je postup americké firmy v souladu s právem EU vzhledem k tomu, že obě společnosti dlouhou dobu značku Budweiser užívaly společně.

Právní válka mezi oběma pivovary, počet jejichž vzájemných soudních sporů od roku 2000 výrazně přesáhl stovku, tak pokračuje i přesto, že letos v létě rozhodl soud v Lucemburku, že právo na značku Budweiser v celé Evropské unii patří české firmě.

Kromě britského případu se přitom firmy stále soudí o značku Bud. Podle budějovického pivovaru tato značka evokuje místo, kde se pivo vyrábí, tedy České Budějovice.

Američané ale argumentují tím, že spotřebitelé v Evropě nemohou výraz "Bud" vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice v jeho německé verzi (Budweis).

Evropský soud sice před dvěma roky rozhodl ve prospěch Budvaru, podle generálního advokáta Soudního dvora EU by ale měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat.

Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek

Victora Cibicha, slavnou tvář ústeckého piva Březňák, roku 1938 na etiketách nahradil blonďák s árijskými rysy. Světoznámá tvář bodrého pivaře zřejmě padla za oběť nacistických rasových zákonů. Historici míní, že za to může židovský původ paní Cibichové.

Bodrý padesátník třímající orosený půllitr pomáhal jako maskot ústeckých pivovarů prodávat místní pivo po celém světě už od roku 1906. Tehdy Cibich, přednosta železniční stanice Velké Březno na Ústecku, prodal svou tvář na kresbu místnímu pivovaru.

Dle legendy to bylo za doživotní rentu třiceti piv týdně. A i když o deset let později, roku 1916, zemřel, zůstal patronem svého piva až do okupace v roce 1938. Nástupem nacismu se ale tvář ústeckého piva zásadně proměnila.

Korpulentního požitkáře s doutníčkem v ruce tenkrát zastoupil urostlý mladík árijských rysů se zářivě blonďatou hřívou. Neexistuje pro to přímý doklad, ale je velmi pravděpodobné, že někdo na Cibicha vytáhl jeho nevhodný rasový profil, a tak musel z piva zmizet.

Napovídají tomu rodinné dokumenty, které nyní poskytli ústeckému muzeu poslední příbuzní Victora Cibicha, dnes žijící v Norimberku a Weilheimu. Z nich je patrné, že manželka přednosty stanice Augusta se narodila ve významné pražské židovské rodině profesora Edvarda Bunzela.

"V archivu jsme už dříve dohledali doklady, že oba Cibichovi synové, Paul a Bruno, byli za války perzekuovaní. Paul byl propuštěn z rasových důvodů ze svého místa na říšských poštách a v roce 1944 byl nakonec i s bratrem Brunem nuceně povolán na otrocké práce pro Todtovu pracovní organizaci."

"Doposud nám ale chyběl jakýkoli doklad, že by to bylo kvůli židovskému původu. Ve sčítání lidu totiž celá rodina uvádí římsko - katolické vyznání," přibližuje záhadu Vladimír Kaiser, ředitel Archivu města Ústí nad Labem.

Po nacistech vadila Cibichova tvář i komunistům

Byť přejala Augusta Cibichová katolickou víru, podle rasových zákonů zůstávala čistou židovkou a děti z jejího manželství s Victorem byly považovány za míšence prvního stupně. Od transportu do koncentračního tábora ji zachránila jen přirozená smrt. Zemřela v 81 letech pouhých pár měsíců před okupací, 9. března 1938.

Bruno a Paul nacistické vyhlazování Židů přežili. Bruno se už do Československa nevrátil. Paul dorazil do Velkého Března poté, co ho američtí vojáci v květnu 1945 vysvobodili z internačního tábora v Derenburgu v Sasku - Anhaltsku.

Jenže už za rok byl bez ohledu na nacistickou perzekuci zařazen jako Němec do odsunu. Nastěhoval se za bratrem do Norimberku, kde oba jako poslední přímí potomci Victora Cibicha zemřeli bezdětní roku 1967.

"Některé dokumenty jsou v češtině, některé v němčině, jiné vydala židovská obec. Příbuzní ani nevědí, co přesně znamenají," komentoval před časem povědomí rodiny o svém slavném předkovi Hans Helmut Rösler, ústecký rodák a rodinný přítel Bruno Cibicha.

Cibichův obrázek se vrátil na lahve ústeckého piva až 20 let po skončení války, ale jen na pár měsíců. Pro změnu komunistickým ideologům vadila jeho údajná podobnost s Leninem. Plné rehabilitace se tak dočkal až po roce 1989. Tehdy už ale šlo o bezejmennou tvář, jejíž historii rozluštili historici až na začátku 21. století.

Slavná tvář

Cibich coby geniálně zvolené logo celou dobu sklízel obchodní úspěch. Dokazuje to i fakt, že ho v průběhu 20. století nelegálně kopírovaly pivovary v Rumunsku, Francii či Itálii, ale také na Kostarice, v Uruguayi a ve Vietnamu. Některé zahraniční pivovary kresbu s jeho portrétem užívají dodnes.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek

Zatímco členové rozpočtového a zemědělského výboru sněmovny tvrdili, že hlavní je debata o trhu, pivovarníci jim na semináři servírovali boj proti antialkoholické lobby.

Nalákat české poslance do práce je stále těžší. Včera nezabralo ani to, když sněmovní výbory místo v parlamentu odjely zasedat do smíchovského pivovaru Staropramen.

"Těším se, že po letech ochutnám kvasnicové pivo," tvrdil už předem bývalý pražský primátor za ODS Pavel Bém. Jenže stejně jako většina poslanců včera do pivovaru nedorazil, pokud tedy nepřišel až na neoficiální část - prohlídku a ochutnávku.

Výlet do největšího pražského pivovaru je přitom skoro jediný, který si poslanci v době velkých úspor a šetření mohou dopřát. Oblíbená kratochvíle z minula - zahraniční cesty do Vietnamu, Peru či třeba jen na Slovensko jsou totiž buď úplně zakázány, nebo omezeny na minimum. "V tomto případě náklady nejsou. Jedeme tam tramvají, a navíc není nutné zajišťovat nocleh," ujišťuje o úspornosti zasedání komunistický poslanec Jiří Dolejš, který mimochodem před pivovar přijel v luxusním audi. Pravda, neřídil, ale nechal se dovézt.

A proč vlastně členové rozpočtového a zemědělského výboru jednají na půdě soukromého pivovaru, a nikoliv ve sněmovně? "Na programu je zpráva o situaci na trhu a debata o nastavení daní v této komoditě," vysvětluje vážným hlasem Dolejš. Tím měl patrně na mysli zhruba patnáctiminutovou prezentaci Českého svazu pivovarů, kterou si poslanci vyslechli nad půllitrem piva. Pak totiž následovala už jen prohlídka útrob Staropramenu.

A tak se zdá, že účel setkání nejlíp vystihli sami pivovarníci, když do své brožury napsali, že si "seminář kladl za cíl bojovat proti antialkoholické lobby".

"Loni se tam řešila spotřební daň na pivo v souvislosti s tehdejším Janotovým balíčkem, co se bude řešit nyní, nevím. Takovéhle akce já nesdílím, byť pan tajemník rozpočtového výboru by vám jistě řekl, že je to nejméně desetiletá tradice," značně skepticky odmítl účast poslanec za ODS Michal Doktor.

Účastníci jednání byli smířlivější. "Vinaři jsou v parlamentu vidět častěji, pivaři vůbec, tak to teď dohánějí," říká Dolejš.

Poslanci rozpočtového výboru vyráželi na výlety i v minulosti, podívali se třeba do vizovické likérky a nevynechali ani jihomoravské vinné sklepy. Ovšem, když si mají vzpomenout, kdy jednali třeba na půdě nějaké automobilky, jde to hůř. "Podívejte, já jsem tady dvacet let, já si to teď nevybavím. Ale v tomhle funkčním období jsme nikde nebyli," říká komunista Dolejš.

Jedno se však musí poslancům přiznat - jednání s pivovarníky na rozdíl od loňského roku v nejmenším neskrývali a organizátoři na akci ochotně pustili všechny novináře, kteří měli zájem.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autorka: Marie Valášková | Foto: Martin Svozílek

Rodinný pivovar BERNARD má za sebou úspěšný rok. V době všeobecnému útlumu na českém pivovarnickém trhu se mu podařil vystavit rekordní objem piva. Daří se mu především díky strategii, která se zaměřuje na tradičně vařené a chuťově zajímavé pivo.

Rodinný pivovar BERNARD v loňském roce vystavil rekordní objem nepasterizovaného piva, a to celkem 204 tis. hektolitrů. Daří se mu navzdory celkového poklesu českého pivovarnického trhu, který dle nejpesimističtějších odhadů v roce 2010 klesl až o 12 procent.

"V roce 2010 se každý den vypilo přes 112 tisíc piv, nealkoholických piv či ovocných nápojů z Rodinného pivovaru BERNARD, to je pro nás samozřejmě velice příjemná informace," komentuje rekordní výstav spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Znamená to tedy, že si například každý plnoletý obyvatel města Plzně mohl dát každý den jednoho BERNARDA.

Další pozitivní zprávou je pak zvýšený podíl nealkoholických piv a nápojů na celkovém výstavu Rodinného pivovaru BERNARD. Ten se meziročně zvýšil o 1,3 procenta. Hlavním důvodem jsou podle pivovaru inovace v podobě nového nealkoholického nápoje na bázi piva Bernard s čistou hlavou Višeň, kterou lze společně se Švestkou připravit i jako svařený nápoj. Oproti předchozím rokům pivovar zaznamenal také nárůst podílu prodeje speciálů a vícestupňového piva na celkovém výstavu.

Rekordní výstav pivovar podpořil také rekordním množstvím ocenění - celkem 24 cen za uplynulý rok. "Všechna ocenění pro nás mají vypovídající hodnotu a velice si jich vážíme. Na druhou stranu, tím nejpodstatnějším pro nás je spokojený zákazník," doplňuje Stanislav Bernard.

Zdroj. Protext.cz

Náchodský okresní soud vrátil státnímu zastupitelství k došetření případ bývalého starosty Náchoda Oldřicha Čtvrtečky. Ten je podezřelý, že při prodeji náchodského pivovaru zneužil své pravomoci a porušil povinnosti při správě cizího majetku. Za to může jít do vězení.

Soud rozhodl o vrácení případu státnímu zastupitelství při předběžném projednání obžaloby.

Vyšetřovatelé z policejního útvaru pro odhalování korupce tvrdí, že smlouva, kterou Čtvrtečka uzavřel s novým vlastníkem pivovaru, libereckou firmou LIF, neodpovídala návrhu schválenému zastupitelstvem.

Policisté bývalého starostu viní například z toho, že změnil datum na kupní smlouvě o prodeji sta procent akcií pivovaru. Také některé formulace smlouvy prý byly dodatečně změněny.

Podle policie tak vznikla Náchodu škoda 35 milionů korun. Jiný zájemce, který ve výběrovém řízení neuspěl, totiž nabízel víc.

Holba žaluje město

Oním zájemcem byla společnost Holba, která v další kauze žaluje město Náchod a požaduje, aby soud prohlásil kupní smlouvu na bývalý městský pivovar za neplatnou. Prodej prošetřuje také Evropská komise.

Bývalý starosta se ale hájí, že nabídka společnosti Holba byla pro město nevýhodná a žádala odklad platby konečné sumy až na několik let. Podle starosty Holba podmiňovala zaplacení nabízené částky tím, že se pivovaru bude několik let na trhu dařit.

"To je, jako by někdo koupil váš dům, pár let v něm bydlel a teprve potom se rozhodoval, jestli vám ho zaplatí nebo ne," řekl před časem Čtvrtečka.

Vinu odmítá, poukazuje na rozhodování zastupitelstva jako celku a obává se podjatosti místního Okresního soudu v Náchodě.

Zda na dnešní líčení osobně dorazí není jasné, ve středu před procesem ale nebyl k zastižení. Podle rodinných příslušníků odjel mimo město a nechal doma telefon.

Přestože prodej náchodského pivovaru u řady obyvatel města budil obavy a nelibost, vedení pivovaru dnes tvrdí, že se podniku daří mnohem lépe než dříve. Zaměřil se na speciály a využívá třeba distribuční sítě pivovaru Svijany, který rovněž vlastní společnost LIF.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Na konci roku se konají různé taškařice a veselice, soubor Furiant z Bakova nad Jizerou jezdívá na exkurze do pivovarů.

Vánoční a silvestrovské radovánky jsou za námi. A tak nám nezbývá, než si zavzpomínat na pěkné chvíle ve společnosti prima lidí a těšit se buď na další svátky, na dovolenou a nebo na další advent.

A nebo si ten nadcházející rok zpříjemnit třeba takovým zajímavým výletem, jako to udělali na konci roku členové souboru Furiant a jejich známí a kamarádi, když se vypravili na exkurzi do pivovaru. A protože už navštívili v uplynulých letech pivovar v Nymburce a Nové Pace, tentokrát se rozhodli pro pivovar vzdálenější, aby si užili projížďky vlakem.

Je to s podivem, ale z Bakova nad Jizerou až do Rychnova nad Kněžnou bylo pohodlné a celkem rychlé spojení bez zbytečných časových prostojů při přesedání, a že se přesedalo celkem čtyřikrát.

V pivovaru přivítal výpravu v dobových kostýmech jednatel společnosti a po vypovězení krátké historie pivovaru obeznámil přítomné i s dlouhou historií budovy. Pak už skupinu o třiceti lidech vedl rovnou ke zdroji.

Varna je v Rychnově sice malá, ale útulná a hned v úvodu dostanete třetinku výborného piva. Následovala procházka po dalších místnostech pivovaru, kdy se všichni pohodlně usadili v palírně a ochutnávali Zilvara, Kněžnu a Habrováka. Že vám názvy něco připomínají? Správně, knihu Karla Poláčka Bylo nás pět. Ten zde ve městě tvořil a asi by se hodně divil, kdyby potkal Furianty, protože všichni vypadali jako by právě vyšli z povedeného televizního seriálu s Petrem Bajzou v čele.

V palírně se ale ochutnávala i skvělá hruškovice, a tak poté vzaly žaludky přítomných za vděk utopenci, či nakládaným hermelínem. Oběd v hotelu na náměstí byl také bezchybný, a tak se všichni mohli přesunout na nádraží a pohodlně docestovat zase zpět do Bakova.

Ostatní cestující vzali se sympatiemi za společnost rozjařenou partičku a někteří i děkovali, že se mohli s folklórním souborem vrátit o mnoho a mnoho let zpátky. Tak uvidíme, kam nás Furianti pozvou před příštím Silvestrem.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka a foto: Monika Čapková

V Jihlavě uvařili v loňském roce sto čtyřicet tisíc hektolitrů piva. Prodej piva v regionu tak za poslední dva roky více než zdvojnásobili.

Nejvíce jihlavského piva Ježek vypijí obyvatelé Vysočiny. Dopustit na něj nedají ale ani Slováci a spousta jiných národů, včetně exotických.

„Jsem rád, že už jsou za námi velkoobjemové exporty laciného piva do Itálie, Maďarska a Polska za bývalých majitelů. Za zcela jiných podmínek již třetím rokem probíhá export kvalitního piva do tradičních a nových odbytišť. Konkrétně je to tradiční Slovensko, Rakousko, Německo, Itálie a Švédsko. Nově Lotyšsko, Litva a Ukrajina. Ze vzdálenějších a exotičtějších zemí pak Hong Kong a Jižní Korea,“ vyjmenoval výrobní ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ještě před několika lety se jihlavský pivovar pohyboval nad existenční propastí. Jeho piva se v roce 2008 uvařilo pro domácí trh méně než třicet tisíc hektolitrů. Od té doby se ale situace výrazně změnila. Vedení pivovaru si dalo za cíl ukončit nevýhodné exporty, vrátit se k původní receptuře Ježka a začít znovu budovat jeho věhlas.

Dnes jihlavské pivo nabízejí stovky restaurací na Vysočině. Jeho prodej loni dosáhl hranice osmdesáti tisíc hektolitrů, což představuje šestnáct milionů pivních půllitrů. Piva celkem v Jihlavě uvařili sto čtyřicet tisíc hektolitrů. Oproti předchozímu roku je to mírné zlepšení.

„Za tímto úspěchem stojí především návrat k původní chuti piva. Začali jsme vařit pivo tak, jak jsme vždy chtěli, a vrátili jsme pivu Ježek jeho tradiční chuť. Zároveň jsme znovu začínali s budováním exportu. V našem pivovaru se sešla parta lidí, kterým velmi záleží na našem pivu, a to se pochopitelně odráží ve vynikajících výsledcích,“ vysvětlil Kalina.

Vrchol objemu výroby a exportu piva byl ve středověku. „Je doloženo, že od sv. Jiří roku 1588 do sv. Jiří roku 1589 jihlavské pivovárky navařily 1118 várek po šestnácti sudech. To představuje 17 888 sudů piva. Středověká míra jeden sud se rovnala čtyřem českým vědrům. Jedno vědro pak 56,6 litru. Meziroční výstav piva tak byl neuvěřitelných čtyřicet tisíc hektolitrů piva,“ uvedl Jaromír Kalina.

V té době se spotřebovala podstatná část v Jihlavě a okolí, část pak byla exportována do Brna a na císařský dvůr do Vídně.

Prodej nejoblíbenějšího piva Ježek 11 se za poslední půlrok zvýšil o více než dvacet procent. Stejně dobře se prodávala také Šenkovní 10 a speciály. Nárůsty jsou patrné zejména v sudovém pivu, u láhví je prodej stabilní.

Pivovar musel na podzim zvýšit cenu svých výrobků, do kterých se promítl nárůst vstupních surovin. „Pokud chceme udržet kvalitu našeho piva, znamená to vařit ho z nejlepších surovin, které na trhu jsou. A ty zdražily. Přesto se naše piva dnes prodávají za ceny nižší, než je obvyklé u ostatních. Je to tím, že pivo nevozíme po celé republice a neinvestujeme miliony do reklamy,“ popsal Miloš Vostrý, obchodní ředitel Pivovaru Jihlava.

Loni slavil jihlavský pivovar výročí sto padesát let od doby, kdy poprvé uvařili pivo. Zároveň si připomenul také téměř sedm set let sladovnictví a pivovarnictví v královském městě Jihlavě, jehož přímým pokračovatelem je současný pivovar.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Staronová měděná „dvojnádobovka“ postupně nahrazuje v původním prostoru varny svou děravou železnou předchůdkyni a pomalu se tak stává její hrdou nástupkyní - Reportáž ZDE. Práce vrcholí i přes nepřející škarohlídy (diskuzní fórum ZDE) a o dalším vývoji Vás budeme informovat.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Nový pivní speciál Radegast Extra Hořký, první v historii pivovaru Radegast, míří za svými spotřebiteli do stovek hospod a restaurací po celé Moravě. Jeho čepování zahájí ve čtvrtek 6. ledna v 18:00 hod. moravské osobnosti v čele se zlatými olympioniky Jiřím Raškou a Davidem Moravcem. Radegast Extra Hořký načepuje osm osobností na sedmi různých místech Moravy ve stejnou chvíli.

Nový speciál od nošovických sládků Radegast Extra Hořký je unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je chmel nejvyšší kvality. „Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Přes svou vysokou intenzitu však zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Čepování piva Radegast Extra Hořký bude oficiálně zahájeno ve čtvrtek 6. ledna v 18 hod., a to hned v sedmi moravských městech najednou.

Do ostravské restaurace U doktora v pasáži Vesmír dorazí bývalý hokejista Vladimír Vůjtek a kapitán vítkovických hokejistů Jiří Burger. V Radegastovně ve Frenštátě pod Radhoštěm načepuje první Radegast Extra Hořký zlatý olympionik Jiří Raška. Podobně tomu bude i v Orlové, kde v Centru přivítají hokejistu Davida Moravce. Osobnosti spustí výčepní kohouty ve všech městech v jeden okamžik. Po oficiálním zahájení čepování pak budou připraveny se podepsat fanouškům či se s nimi vyfotit.

„Speciální pivo uvařil Radegast poprvé ve své historii. Jsme velmi rádi, že k tak významné události, jako je zahájení čepování piva Radegast Extra Hořký, přijali pozvání praví moravští chlapi, z nichž mnozí jsou skutečnými legendami,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek. Nový speciál je k dostání nejen v hospodách, ale také v lahvové variantě v prodejnách.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nové webové stránky Rodinného pivovaru Bernard, jejichž spuštění bylo avizováno již na podzim právě uplynulého roku, byly dnes spuštěny. Redesignovaný web klade důraz na image a kult značky a má podpořit její prémiové vnímání.

Aktualizaci a správu obsahu nové prezentace Rodinného pivovaru Bernard zajišťuje Edee CMS, redakční systém z dílny agentury FG Forrest. Stejná agentura také nový web vytvářela. „Tuhle spolupráci jsem si moc užil. Bylo fajn vytvářet web s klientem, který ví, co chce a zároveň si nestojí paličatě na svém a nechá si od Vás poradit. Pro mě tedy příjemná práce se super výsledkem, který si pochvaluje i klient“, zrekapituloval spolupráci na projektu Michal Šíma, Project Manager společnosti FG Forrest.

Zdroj: MaM iHNEd.cz | Autor: Michal Kříž

Na první pokus nezdarem skončil dnes neobvyklý let vzducholodi mezi Plzní a Prahou. Vzdušný koráb, který měl přepravit sud piva z plzeňského pivovaru do pražské restaurace u Pinkasů, už po 15 kilometrech musel kvůli nepřízni počasí přistát u Rokycan.

Nápad na kuriózní akci se zrodil při předvánočním setkání staršího obchodního sládka Prazdroje Václava Berky a ředitele pražské pivnice U Pinkasů Františka Novotného.

"Václav Berka tvrdil, že dobrý pivovar dodává pivo včas bez ohledu na štípající mráz a sněhové závěje, i kdyby to mělo být třeba vzducholodí. Nakonec se pánové vsadili o to, zda ještě letos pivovar dodá pivo z Plzně do Prahy právě vzducholodí," uvedla Daniela Bittmannová ze společnosti Balóny Praha.

Akce má pokračovat dnes (28.12.2010), a vyvrcholit U Pinkasů, kde má být sud v 18 hodin slavnostně předán. "I kdyby vzducholoď nemohla doletět, se sudem pomůžeme a dopravíme ho tam jinak," sdělila Daniela Bittmannová.

Ta uvedla, že dnešní let měl být pokusem o rekordně dlouhý let vzducholodí v Česku. Neúspěch organizátory neodradil. "Příští rok to každopádně zkusíme znovu," prohlásila.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autor: Jaroslav Nedvěd | Foto: Jiří Bervida