Budějovický Budvar prodal v prvním poletí tohoto roku na domácím trhu o 10,85 procenta piva více než ve stejném období roku 2006. Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven přitom český trh s pivem ve sledovaném období vzrostl jen o 3 procenta. Celkem vystavil Budějovický Budvar pro tuzemský trh 319 737 hektolitrů piva.

Obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt ve zprávě zaslané serveru iHNed.cz celkový nárůst prodeje přičetl lepší marketingové a obchodní politice společnosti "Projevily se výsledky naší aktivní obchodní a marketingové politiky, zlepšila se práce obchodního týmu a efekt začaly přinášet další projekty, které jsme připravili v minulých letech," řekl. "Nejlepších výsledků jsme dosáhli v prodeji nealkoholického piva. Tam bylo meziroční zvýšení o 55 procent" dodal Chrt. Nealkoholické pivo však stále zůstává spíše "popelkou", tvoří totiž jen zhruba dvě procenta produkce budějovického pivovaru. (iHNed)

Zahájení spolupráce Budějovického Budvaru s americkou společností Anheuser-Busch se projevilo výrazným zvýšením prodeje piva, které se v zahraničí prodává pod názvem Czechvar. I když je zatím předčasné hodnotit celkovou ekonomickou bilanci pro rok 2007, během prvního pololetí zaznamenal pivovar zvýšení exportu svého piva do USA o téměř šedesát procent.

„Jsme velice spokojeni, že se podařilo dosáhnout tak pozitivních výsledků, které předčily naše očekávání,“ komentuje výsledky obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt a dodává: „Naši partneři dále usilovně pracují na propagaci a dalším zvýšení prodejů Czechvaru.“

Czechvar se v USA nejvíce prodává ve třetinkových láhvích balených po šesti kusech. Nyní se začal zvyšovat počet restaurací, které nabízejí točený Czechvar a prodej sudového Czechvaru tak za první pololetí stoupl o 32 procent, je tedy vyšší než jeho prodej za celý minulý rok 2006.

Pivo značky Czechvar bylo také v březnu vybráno jako jeden z nových klíčových produktů, které společnost Anheuser-Busch propagovala na své výroční obchodní konferenci v New Orleans, které se účastnilo přes šest tisíc velkoobchodníků. „Podle ohlasů, které jsem slyšel, je naše pivo přijímáno velmi příznivě díky jeho jemné chuti,“ sděluje dojmy z konference Robert Chrt.

Spekulace některých médií, která uzavření importní smlouvy mezi pivovary Budějovický Budvar a Anheuser-Busch zpochybňovaly, se ukázaly jako neopodstatněné. „Rozhodně se nejedná o dohody, které by ohrožovaly hodnotu známky nebo předurčovaly cestu privatizace. Já osobně považuji za úspěch, že se nám podařilo využít distribučních kanálů firmy Anheuser-Busch,” konstatoval ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Podle analýzy ministerstva zemědělství je smlouva standardní obchodní smlouvou a nelze z ní vyvozovat jakékoliv jiné nároky AB vůči Budvaru nebo České republice. Uzavření smlouvy nemůže mít za následek jakékoliv spojení obou podniků. (Euro)

Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní přepravy lahvového a sudového piva. V těchto dnech byly do provozu nasazeny tři nové tahače pro velkokapacitní kamionové návěsy, tzv. Budvar Expresy. Flotila Budvar Expresů se v současné době skládá ze 14 návěsů, každý s kapacitou 33 paletových míst a nosností 26 tun. Úkolem Budvar Expresů je zajištění základní přepravy piva z pivovaru do jednoho z osmi obchodních středisek rozmístěných po celé České republice, nebo přímo k významným odběratelům. Budvar Expresy převážejí mimo jiné i speciální kontejnery s nepasterovaným pivem. Budvar Expresy jsou celoročně vybavené „termoplachtami“, které v létě chrání pivo před přehřátím a v zimě před mrazem. Lokální dopravu piva z obchodních středisek k zákazníkům zajišťují menší skříňové automobily.

„Nové tahače značky Scania nahradily opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2000 a 2001. Každý z tahačů za tu dobu najezdil kolem 1 350 000 km. Náklady na jejich provoz již však byly nepřiměřeně vysoké a hlavně se začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí dopravy Budějovického Budvaru.

Nové tahače jsou technicky dokonalejší, splňují emisní limity EURO 5 a mají úspornější provoz. Spotřeba motorové nafty se u těchto tahačů při plném vytížení a jízdách po České republice pohybuje okolo 33 litrů/100 km. Tahače jsou vybaveny klimatizací i nezávislým topením pro ulehčení náročné práce řidičů. Hodnota investice je přes 6 mil. Kč. Zvláště ve vrcholící letní sezóně budou nové tahače zárukou plynulých dodávek piva do distribučních středisek Budějovického Budvaru v celé České republice. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

"V nadcházejících letech by mělo být na různých místech v České republice každý rok otevřeno přibližně pět nových Kozloven," uvedli zástupci Velkopopovického pivovaru v tiskové zprávě.

Pivovar Topvar je v Česku v rámci skupiny SABMiller nejbližším partnerem společnosti Plzeňský Prazdroj s jeho pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. (Aktuálně)

Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončil zavedení systému na jímání kvasného CO2 z výroby, který bude zpětně použit při jiných fázích výroby piva. Tento systém je tedy šetrný k životnímu prostředí hned dvakrát.

Zavádění jímání kvasného CO2 z výroby bylo ve Velkých Popovicích dokončeno začátkem léta a investováno do něj bylo 13,3 milionu korun. Princip je jednoduchý: oxid uhličitý vzniká kvasným procesem při výrobě piva a do této doby byl vypouštěn do ovzduší. Zároveň bylo nutné nakupovat jiný oxid uhličitý, vyrobený z fosilních zdrojů, který byl potřeba při dalším stupni výroby piva. Je tedy ideální použít kvasný CO2 a šetřit fosilní zdroje. Tento systém už funguje v pivovarech v Plzni a Nošovicích, v Popovicích však byl zprovozněn v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu. Nyní je tedy i velkopopovický pivovar schopen jímat kvasný CO2 a používat ho zpětně pro svou potřebu na stáčírnách a při výrobě piva.

„Šetříme tím životní prostředí hned nadvakrát – jen za první rok provozu zařízení nebude nutné vyrobit z fosilních zdrojů asi 2000 tun oxidu uhličitého, a navíc pak toto množství nebude končit v atmosféře jako odpadní produkt pivovaru,“ říká manažer pivovaru Velké Popovice Pavel Šemík.

V období let 2005 - 2007 snížil Plzeňský Prazdroj objem skutečných emisí CO2 o 55 tisíc tun. Zároveň preferuje jako topné médium zemní plyn, který uvolňuje nejnižší množství CO2 ze všech paliv, a kromě něho ještě ve svých provozech spaluje ekologické biopalivo. Výsledkem je, že na jednu tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého připadá v pivovarech Plzeňského Prazdroje 25,5 tisíce piv, což je nejlepší výsledek ze všech evropských pivovarů skupiny SABMiller.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a úsporami energie je minimalizace emisí CO2 v Plzeňském Prazdroji nedílnou součástí projektů společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Od začátku června se v českých obchodech začíná objevovat zcela nová a unikátní přepravka na pivo Velkopopovický Kozel, která má netradiční dřevěný vzhled. Tato přepravka je zcela ojedinělá i ve světovém měřítku a již získala ocenění Obal roku, udělované českou obalovou asociací SYBA. Během následujících měsíců (1 rok) bude vyměněno celkem 650 000 kusů. Změna přepravky je součástí celkové změny obalů, v dubnu přešel Velkopopovický Kozel na moderní lahve typu Gold, které jsou například o 20 % lehčí oproti předchozím lahvím.

Světově unikátní přepravky byly během posledních 8 měsíců vyvinuty ve spolupráci se specializovanou anglickou designérskou firmou Radius Desing a belgickým výrobcem přepravek DW Plastics. Tato nová přepravka kopíruje dřevěný grafický styl značky, používaný v posledních letech. Jako první se s ní setkáte v celé obchodní síti u výrobků Velkopopovický Kozel 11° Medium a Černý.

„Právě dřevo charakterizuje tradiční hodnoty a tradiční recepturu tohoto tradičního českého piva. Nová přepravka má povrchovou strukturu jako dřevěný masiv, potisk loga připomíná tisk na dřevo, který zdůrazňuje jeho strukturu. Právě toto byl největší oříšek pro výrobce, který nakonec vyrobil přepravku, která je skutečně originální a specifická,“ uvádí Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

„Dřevěná“ přepravka byla oceněna označením „Obal roku“ obalovou asociací SYBA, která hodnotí obaly výrobků. Nový design přepravek a lahví Velkopopovického Kozla je součástí projektu zlepšení obalů všech značek Plzeňského Prazdroje. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Slováci pravděpodobně ještě letos budou chodit na pivo značky Kozel do nových restaurací. Pivovar Topvar, který na tamním trhu Kozla zastupuje, už vypsal výběrové řízení na podobu nových restaurací.

Aktuálně.cz má k dispozici vizualizace od firmy, která je zatím favoritem na nový design. "Zadávali jsme výběrové řízení. První fázi vyhrála společnost Moravia Propag. Nové restaurace plánujeme. Zatím ale nemáme stanovený pevný termín pro jejich otevření. Je možné, že se ještě pozmění i design hospod," říká mluvčí Topvaru Drahomíra Mandíková. Hospody, které by měly na Kozla přilákat nové zákazníky a posílit image značky na Slovensku, se liší od českého konceptu.

Přibude i českých Kozloven

"Zadání bylo udělat hospodu pro sportovce ve věku 25-40 let. Má oslovit hlavně lidi, kteří rádi jezdí na kole, jezdí na raftu nebo létají na paraglidingu. Všechny tyto prvky jsme do interiéru vsadili," říká Zdeněk Krajina z Moravia Propag.

Slovenská Kozlovna má mít podobně jako česká uprostřed dřevěné lavice. Rozdíl je ale ve výzdobě prostoru a ve speciálních prvcích. Na Slovensku by kvůli zaměření na sportovce mělo být například osvětlení ve tvaru padáku nebo barové stoličky připomínající cyklistické sedlo. V rozích hospody se počítá se speciálními pohodlnějšími a luxusně působícími kouty pro menší skupinky lidí.

V Česku už Kozel jednu pilotní Kozlovnu otevřel. Na rozdíl od plánovaných slovenských hospod je ale určena pro trochu jinou cílovou skupinu. Sice také míří na mladé lidi a má moderní design, ale měla by oslovit i starší zákazníky.

Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union, je po rozsáhlé rekonstrukci již opět plně v provozu. „Po více než půl roce náročné rekonstrukce můžeme naši pivovarskou bránu opět plně využívat,“ řekl ředitel pivovaru Zdeněk Siblík.

Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, byla za dlouhé roky používání již velmi opotřebovaná. Drinks Union, jehož je Pivovar v Kutné Hoře součástí, se proto po dohodě s památkáři a vedením města rozhodl tuto část stavby zrekonstruovat. Práce na opravě brány začaly v listopadu loňského roku. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru stála více než jeden a čtvrt milionu korun.

Jedním z důvodů rekonstrukce brány bylo podle Zdeňka Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána byla staticky narušena, proto jsme ji museli opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázích stavebních prací nejprve specializovaná firma sundala původní historickou klenbu brány tak, aby mohly být opraveny nosné pilíře. V další fázi pak stavební firma zrekonstruovala klenbu v původní podobě. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovary Staropramen prodaly areál pivovaru Braník v Praze společnosti ING Real Estate Development, která v objektu plánuje výstavbu bytů. Sdělila to mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová s tím, že ING Real Estate Development zvítězila ve výběrovém řízení. Cenu transakce neuvedla.

"S ohledem na nutnou změnu územního plánu a celý schvalovací a povolovací proces předpokládáme, že s novou výstavbou v areálu bývalého pivovaru Braník začneme pravděpodobně do tří let, a to s investicí zhruba dvou miliard korun," uvedla mluvčí ING Real Estate Development Renáta Kodadová.

O finální podobě projektu podle ní zatím není rozhodnuto. ING Real Estate ale předpokládá výstavbu bytů, doplněnou o občanskou vybavenost, maloobchod a další služby.

Výběrové řízení na prodej areálu vyhlásily Pivovary Staropramen v březnu letošního roku. Pozemek má rozlohu zhruba 52.000 metrů čtverečních. V areálu se nachází 13 budov s celkovou zastavěnou plochou všech podlaží 33.500 metrů čtverečních.

"V rámci jednání s budoucím investorem nás samozřejmě zajímal také záměr investora, který s areálem má. Těší nás, že v objektu bývalého pivovaru vzniknou nové byty, je to důstojné pokračování využití tohoto místa," uvedl Zdeněk Lux, dřívější vrchní sládek pivovaru Braník, nyní vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Podle výrobního a technického ředitele Pivovarů Staropramen Františka Šámala se výstav pivovaru Braník neustále zvyšoval a v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva. Rostoucí výstav ale vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Pivovary Staropramen jsou s 15procentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Nyní mají v Česku dva výrobní provozy - Staropramen a Ostravar. Společnost je součástí skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa.

ING Real Estate je mezinárodní realitní společností s celkovým portfoliem více než 91 miliard eur. Je součástí ING Group Foto zde .. . (České noviny)

Jsme pravděpodobně jediní v Čechách, kteří točí pivo z dřevěného, vysmoleného sudu. Sudy jsou vyrobeny na zakázku z dubového dřeva, které je nařezáno kolmo nebo lehce s odchylkou k letokruhům aby později po zatažení pórů neunikal ze sudu tlak. Po nařezání se dřevo nechává vyschnout na vzduchu - 1 cm dřeva ročně z každé strany. Dřevo na pivní sudy je mnohem silnější (od 40 – 50 mm) nežli dřevo na sudy vinné nebo na destiláty, protože musí udržet i tlak CO2, který při dozrávání vína a co.není potřeba.

Z tohoto důvodu se také sudy smolí smolou, která je přírodním produktem a získává se pomocí destilace z pryskyřic stromů. Smolení pak pozitivně ovlivňuje chuť piva a musí se nejpozději jednou za rok obnovovat.

Pivní sudy se narážejí palicí přes mosazný kohout a čepují se samospádem. Existuje mnoho druhů napodobenin dřevěných sudů s nerezovou nebo durolitovou plastovou vložkou, ale uznejte sami, to není to pravé dubové nebo snad ořechové??

Tuto raritu si nenechte ujít každý čtvrtek od 17 hod. Na co se můžete těšit? Máme skladem sudy od 10 do 400 litrů nevysmolené z různých druhů dřev a krajin, ve kterých budou piva dozrávat až několik let než je ručně nalahvujeme a necháme ještě trochu uležet, pak teprve je budete moci ochutnat.

Já osobně se těším na naše piva z Francouzského (Barrique) sudu čepované z Bavorského vysmoleného sudu samospádem mosazným kohoutem !!!

Myslím, že pro pivo a jeho chuť děláme hodně a že u nás jsou a budou piva, která jsou ORIGINÁLEM! Ti co přijdou bez nápadu po nás, budou jen kopií originálu a každá i ta sebelepší kopie je a zůstane jen pouhou kopií. (F. Richter - Web Pivovar U Bulovky)

Spoločnosť Heineken Slovensko osadila v hurbanovskom pivovare novú fermentačnú nádrž s brutto objemom 4000 hektolitrov (hl). Ročná kapacita pivovaru sa tak zvýši o takmer 150 000 hl.

"Už na jeseň minulého roka sme avizovali investície vo výške viac ako 100 miliónov korún do nášho pivovaru v Hurbanove. Ich súčasťou je aj nová fermentačná nádrž, ktorá slúži na kvasenie mladiny a výrobu mladého piva," informoval TASR manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak, a zároveň tiež uviedol, že momentálne v Hurbanove prebieha aj inštalácia novej plniacej linky Krones s kapacitou 24 000 fliaš za hodinu.

Podiel spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom pivnom trhu je stabilne nad 40 %. V Hurbanove Heineken okrem pivovaru vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície Heinekenu v SR presiahli výšku 5 miliárd Sk, čo je približne 70 % celkových investícií v odvetví. (Orange)

Slovenské pivá nemajú skvelý chýr. Nikdy sa v zahraničí nemohli hrdiť takým menom ako najznámejšie značky z Česka, Nemecka, Holandska, Írska či USA.

Vývoz slovenských pivovarníkov spolu neprekračoval pár desiatok tisíc hektolitrov ročne a exportné objednávky, aké dostával Plzeňský Prazdroj či Budějovický Budvar, boli pre Slovákov nesplniteľný sen.

Napríklad vlani sa vývoz všetkých českých značiek do cudziny dostal na 3,5 milióna hektolitrov, čo bolo len o 300-tisíc hektolitrov menej než celá slovenská výroba tohto nápoja.

Ťah na východ

Slabý predaj slovenského piva za hranicami začal meniť holandský Heineken. Rozhodol sa, že zo Zlatého Bažanta urobí strategickú značku pre región strednej a východnej Európy.

Tesne pred pádom socialistického bloku sa ho vyvážalo zhruba 30-tisíc hektolitrov ročne. Vlani sa ho za hranicami predalo rekordných takmer 370-tisíc hektolitrov. Prvý krok bol zvýšený vývoz koncom milénia.

Nasledovalo spustenie menších licenčných výrob v iných dcérskych pivovaroch Heinekenu v Maďarsku a Českej republike. No skutočný prelom priniesol predminulý rok, keď Holanďania rozbehli zmluvnú výrobu tohto piva v Petrohrade.

Na severe Ruska začali variť Zlatý Bažant pre tamojší obrovský trh. Výsledky sa dostavili ihneď. Vlani ho tam navarili vyše 200-tisíc hektolitrov. Viac, ako vie vyrobiť a predať menší slovenský pivovar. Navyše v petrohradských plánoch na ďalšie roky sú ešte väčšie čísla.

Prvý rok licenčného Bažanta v Rusku potvrdil, čo znamená veľkosť trhu. V Česku, kde bolo toto pivo známe desaťročia, sa nikdy nepodarilo dosiahnuť ani štartovací predaj z tejto obrovskej krajiny. Vlani ho v brnianskom pivovare Starobrno, ktorý tiež patrí Holanďanom, navarili stotisíc hektolitrov.

„Ruský rozbeh Bažanta je veľmi sľubný. Tamojší kolegovia zo skupiny Heineken si nás už teraz doberajú, že oni ho budú za chvíľu variť viac ako my na Slovensku,“ hovorí Dimitar Alexiev, generálny riaditeľ Heinekenu Slovensko. Ak by to Rusi mysleli vážne, museli by produkovať ročne aspoň 550-tisíc hektolitrov. Práve toľko ho odchádza z Hurbanova.

Ťah na bránku sa ruským manažérom Heinekenu uprieť nedá. Vlani boli pre svoj licenčný Bažant na Slovensku natočiť reklamný spot. Žiadne iné slovenské pivo nikde v zahraničí takúto drahú marketingovú podporu nedostalo.

Význam licencií

Heineken robí z hurbanovského piva značku širšieho regionálneho významu. „Zlatý Bažant sa stal pre skupinu strategickým pivom pre celý okolitý región,“ upozorňuje D. Alexiev. Okrem neho si spoločnosť v strednej a východnej Európe podobne cení už len rakúsku značku Gösser, ktorá sa tiež predáva vo väčších objemoch aj mimo domáceho trhu.

Ruská, česká a maďarská licenčná výroba nemusia byť pre Zlatý Bažant posledné. Podľa D. Alexieva nie je rozbehnutie ďalších podobných projektov nereálne. Hovorí, že ak to sesterské spoločnosti v rámci koncernu budú vnímať ako perspektívne, slovenský Heineken im licencie určite ponúkne.

Okrem iného poplatky za licencie zlepšujú účtovníctvo slovenskej firmy. Perspektívny by pre Bažant mohol byť aj Balkán, kde Heineken tiež pôsobí a navyše tam chodí veľa slovenských dovolenkárov. Šéf hurbanovskej firmy dodáva, že pre jeho spoločnosť bude vždy prioritná výroba a predaj piva na Slovensku.

Heineken má s licenčnou výrobou Bažanta aj jednu nie najlepšiu skúsenosť. Pred niekoľkými rokmi ho začal koncern variť v Poľsku. Dlho to nevydržalo. Firma ukončenie poľskej licenčnej výroby komentovať nechce, ale podľa informácií TRENDU za tým bolo to, že Poliaci licenčný Bažant veľmi piť nechceli. Ďalej vyhľadávali balenia Made in Slovakia.

Nová skúsenosť

Skúsenosti z tohto biznisu na celom svete ukazujú, že pre pivovary je vždy kľúčový domáci trh s dlhoročnými spotrebiteľmi osobitých národných značiek. No v roku 2002 vyrobili slovenské pivovary 4,8 milióna hektolitrov a vlani si vypýtal trh o milión hektolitrov menej. Prepad spotreby na domácom slovenskom trhu dáva rozširovaniu Bažanta v cudzine nový rozmer. Je jasné, že rásť sa dá hlavne cez predaj v cudzine.

Ďalší silný hráč slovenského pivovarníctva – juhoafrický SABMiller so svojimi tuzemskými značkami Topvar, Šariš či Smädný mních na zahraničie útočiť nechce. „V prvom rade plánujeme posilňovať predaj našich značiek na Slovensku,“ informuje Drahomíra Mandíková, hovorkyňa firmy Pivovary Topvar, pod ktorou má koncern zastrešené slovenské aktivity.

Juhoafričania nechcú obnovovať licenčné výroby, ktoré mal v Rusku a v Rumunsku topoľčiansky Topvar ešte v čase, keď ho ovládali predchádzajúci slovenskí vlastníci.

Jednu výrobu slovenských pív ale SABMiller v zahraničí predsa len má. V jednom budapeštianskom pivovare skupiny sa plní plechovkový Šariš. No všetko toto pivo sa vracia na Slovensko a v Maďarsku sa robí iba preto, lebo SABMiller nemá na Slovensku linku na plechovky. (E-Trend)

K pivovarství se Jan Dohnal dostal po základní škole z vůle rodičů. „Původně jsem sice chtěl na leteckou průmyslovku, ale to nebylo možné. Tak jsem se dal na sladovníka,“ vzpomíná sládek a spolumajitel minipivovaru Valášek, který sídlí na začátku vsetínského údolí Jasenka. Nastoupil na tříletý učební obor sladovník v Litovli, po druhém ročníku v tomto oboru pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské v Praze. „Jinak jsem mimochodem pivo do osmnácti let vůbec nepil. Teprve až v učení jsme ho začali chutnat,“ doplnil.

Rodák z jižní Moravy od Uherského Hradiště dostal po vojně umístěnku do Severomoravských pivovarů, které jej poslaly pracovat do pivovaru ve Vsetíně. Zůstal v něm až do roku 1995, kdy jej získala při privatizaci skupina ostravských podnikatelů.

„Také ve Vsetíně vznikla skupina lidí, která po devadesátém roce chtěla pivovar koupit. Vše ale ztroskotalo na tom, že jsme nedostali úvěr. Poté, co pivovar získal nový majitel, jsem z něj po dvou měsících odešel,“ uvedl Jan Dohnal.

Pivo mu však zůstalo souzeno i nadále. Podnikal v oblasti jeho prodeje a provozu restaurací, v roce 2000 pak dostal jeho syn nápad vybudovat vlastní minipivovar s restaurací. Stavět se na vsetínské Jasence začalo v létě příštího roku, pivovar otevírali v prosinci před pěti lety. „Za poměrně dlouhou dobu třiceti let jsem se s výrobou piva skutečně sžil.

Nejvíce vždy potěší, když nám lidé pivo a jídlo pochválí, ale přijmeme i kritické hlasy. Kdyby nás jenom chválili, bylo by to podezřelé,“ řekl s úsměvem.

Hlavní odbyt piva z minipivovaru, který Jan Dohnal založil a řídí společně se synem Romanem, je přímo v jeho restauraci na Jasence, dodává ale také do Olomouce, Prostějova, Zlína a dokonce do slovenského Púchova. „Odebírají od nás třeba i pivo mandlové, višňové, kávové, takové speciály,“ doplnil Dohnal. (Zlínský deník)

V pátek 29. června se v pravé poledne otevřou návštěvníkům brány fotbalového stadionu v Třinci-Borku, kde se festival Noc plná hvězd již tradičně koná a velkolepá oslava léta a dobré rockové hudby skončí až hluboko po půlnoci ze soboty na neděli. A protože letní festivaly nejsou jen o muzice, ale také o setkávání, přátelství a letní idylce, je pro všechny samozřejmě připraven dostatek chlazeného Radegastu, který se stal generálním partnerem celé akce.

Vojenské cvičení připomínají přípravy značky Radegast na víkendový festival. Tradiční dostaveníčko příznivců rockové a metalové muziky je letos poprvé spojeno s pivem Radegast. To přivezou na jeden z nejstarších festivalů na Moravě dvě cisterny o celkovém objemu 110 hl. Další tisíce litrů piva budou připraveny v klasických sudech.

Pivo poteče proudem z 52 píp na 26 místech. O správnou míru se postará více než 100 výčepních. Radegast očekává, že účastníci hudebního svátku letos vypijí až 80 tis. piv.

K hlavním zahraničním hvězdám letos patří Doro Pesch, Destruction, Waltari, Pungent Stench nebo No Name. Návštěvníkům festivalu se představí také celá plejáda špiček tuzemské rock/metalové scény. Tu budou reprezentovat seskupení Cocotte Minute, Harlej, Anna K., Petr Bende & Band, Vlasta Horváth, Aleš Brichta Band, Doga, Kreyson, Silent Stream Of Godless Elegy, Memoria a mnoho jiných.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, kromě piva bude připravena i zábava: "Očekáváme, že letos účastníci vypijí 70 až 80 tis. piv. Pro značku jde o největší akci z hlediska množství vyčepovaného piva a tomu odpovídají přípravy. K dispozici budou i čtyři velkokapacitní stany a Radegast městečko zábavy s mnoha atrakcemi a soutěžemi". (Morava 24)

Již podruhé ožije tuto sobotu, 23. června naučná stezka vedoucí k pramenům řeky Morávky. Jediná vzdělávací trasa v regionu a pravděpodobně i v celém Česku, kterou je možné absolvovat také na kole přivítá účastníky 2. ročníku putování k pramenům Morávky. Akci tradičně pořádá značka Radegast ve spolupráci s obcí Morávka. Start je v 9.00 hod. u parkoviště Na Lipovém. Odměnou za absolvování trasy je pro účastníky kromě pobytu v krásné přírodě i pamětní diplom. Každý si navíc může vylosovat drobnou pozornost z nůše plné dárků, v niž budou například poukázky na prohlídku pivovaru Radegast v Nošovicích.

Délka stezky, která byla vybudována v roce 2006, je asi 13 kilometrů a absolvovat ji lze pěšky či na kole. Méně zdatní turisté mohou zvolit kratší variantu posunutím startu k 5. zastavení naučné stezky, které je u konečné autobusu v Morávce. V každém případě je ale nutné u startu Na lipovém získat otisk razítka a dorazit k poslednímu zastavení stezky do pravého poledne. Jen tak bude totiž možnost získat originální pamětní diplom a malý dárek.

Jak říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, celá akce má zejména propagační a vzdělávací účel: „Putováním chceme upozornit na přítomnost stezky, která má pomoci k rozvoji turistického ruchu v našem regionu. Tato podpora je i cílem značky Radegast, která je s řekou Morávkou velmi úzce spojená.“

Naučná stezka vedoucí k pramenům Morávky byla slavnostně otevřena v červnu loňského roku. Jejím duchovním otcem je pan Miroslav Lysek a její vybudování umožnilo získání grantu z programu Občanské volby Plzeňského Prazdroje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Letošní 7. ročník tradičního cyklistického závodu Cyklo Patria Direkt Jizerská 50 proběhne již tento víkend. Letos poprvé se účastníci tohoto závodu horských kol budou moci během svých zastávek osvěžit nejoblíbenějším nealkoholickým pivem v České republice - Radegastem Birell z portfolia Plzeňského Prazdroje.

Jizerské hory jsou ideální nejen pro lyžaře, kteří tu svou Jizerskou 50 běhají na lyžích už od roku 1968, ale i pro milovníky cyklistiky. Od 90. let se tu proto trénuje i v létě, tentokrát na horských kolech. Cyklističtí nadšenci se vždy o jednom jarním víkendu scházejí, aby si společně zajeli 60 kilometrů chráněnou krajinnou oblastí Jizerských hor. Na této trati se nachází hned několik stanic s občerstvením, na kterých se závodníci mohou osvěžit drobnými pochoutkami, jako například čokoládou nebo ovocem, a také nezbytnými nealkoholickými nápoji. Nově je mezi nimi i nealkoholické pivo Radegast Birell.

„Jsme moc rádi, že můžeme naše nealkoholické pivo nabídnout i závodníkům Jizerské 50. Radegast Birell je v podstatě přírodní iontový nápoj, protože obsahuje celou řadu tělu prospěšných živin, a je pro sportovce velmi vhodný. Doufám, že tedy závodníky nejen příjemně osvěží, ale také jim pomůže k lepším výkonům,“ říká manažer značky Radegast Birell Karel Kraus.

Jizerská 50 ale neslibuje jen cyklistický závod. Pro účastníky i jejich fanoušky je také připraven doprovodný program – například závod historických kol, soutěže o ceny, dětský koutek nebo koncert kapely Ready Kirken.

Závod je určen široké veřejnosti, svou trať si tu vybere i sváteční cyklista. Program začíná již v pátek 8. června, start hlavního závodu ale proběhne o den později. Více informací najdete na www.jiz50.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Slavnosti pivovaru Ostravar se tuto sobotu staly již tradičně velkou oslavou výborného piva a skvělé muziky. Atraktivní hudební program, řada soutěží inspirovaných fotbalem, výtečné kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckého sklepa nebo prohlídka varny přilákaly do pivovaru více než dvanáct tisíc návštěvníků, kteří v průběhu sobotního odpoledne vypili 250 hektolitrů piva.

Své brány otevřel pivovar již ve 13.00 hodin. V tu dobu se již před pivovarem tísnily tisíce fanoušků, kteří si nechtěli nechat ujít vystoupení Divokýho Billa, který program Slavností otevíral již o půl druhé.

Návštěvníci pak nevěděli, kam dřív. Zda si zasoutěžit při Ostravar Ball Cupu, míčovém šestiboji, podívat se na minizápasy v kopané do zóny FCB či si dát výborné kvasnicové pivo.

Vrchní sládek pivovaru Ostravar zářil spokojeností. „Co víc si přát? V celém areálu vládne výborná nálada a počasí je takřka ideální.“ Sám pak ve čtyři hodiny odpoledne pronesl na hlavním pódiu společně s Radkem Pastrňákem ze skupiny Buty narozeninový přípitek k letošním 110. narozeninám pivovaru Ostravar.

Velká spokojenost byla vidět i na návštěvnících. „Slavnosti si každý rok nenechám ujít,“ tvrdil Jindřich Novák z Fifejd a dodal, že ty letošní jsou podle něho úplně nejlepší.

V podvečer se pozornost návštěvníků přesouvala zpátky k hlavnímu pódiu. Nikdo si nechtěl nechat ujít hvězdu poslední Superstar Petra Bende nebo populární českou zpěvačku Annu K. Výsadní postavení zakončit letošní narozeninové Slavnosti měla tentokrát kapela Support Lesbiens. Své role se zhostila víc než na výbornou a i ona měla velkou zásluhu na tom, že se nikomu z přítomných po desáté večer nechtělo opouštět areál pivovaru Ostravar. (Tisková zpráva Pivovarů Straopramen)

V sobotu 16. června proběhne v Ostravě devátý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Ani letos na něm nebude chybět jedna z jeho hlavních atrakcí – kvasnicový ležák Ostravar, vařený jen pro tuto příležitost.

S přípravou kvasnicového ležáku začal vrchní sládek pivovaru Robert Kužela už minulý měsíc. „Vzhledem k tomu, že letos díky mimořádně nabitému programu začínají Slavnosti o hodinu dříve (již ve 13.hodin), musíme být připraveni na vyšší spotřebu kvasnicového piva,“ míní Kužela. Nejvíce se zatím v devítileté historii vytočilo kvasnicového piva v roce 2003. Tehdy návštěvníci Slavností během slunečného odpoledne vypili 36 tisíc půllitrů kvasnicového ležáku.

Kvasnicový ležák přitom patří k nejoblíbenějším pivům vrchního sládka. „Je to dáno jeho ostravarskou recepturou, která díky absenci filtrace a pasterizace dává kvasnicovému ležáku zcela výjimečné vlastnosti a chuť,“ vysvětluje vrchní sládek. Naráží přitom na přítomnost kvasnic, které mohou v pivu výjimečně zůstat, jelikož se kvasničák během Slavností čepuje přímo z tanků pivovaru. Celková doba přípravy tohoto piva, aby mělo správnou chuť a říz, je šest týdnů.

Společně s kvasnicovým pivem bude Ostravar na Slavnostech čepovat další čtyři značky z produkce pivovaru: Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet a Kelt.

Hudebními hosty Slavností budou skupiny Divokej Bill, Buty, HorkýžeSlíže a Support Lesbiens. Pozvání na letošní ročník přijali také Petr Bende a čerstvá zpěvačka roku Anna K. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Se začátkem hlavní pivařské sezóny rozjel Pivovar Litovel několik akcí na podporu prodeje. Prodej točeného litovelského piva v restauracích a barech podporuje atraktivní obsluha nahoře bez, moderované soutěže o zajímavé ceny a skvělá zábava. Akce s názvem „Pivní invaze – litovelská show“ právě probíhá v restauracích a hospodách po celé Moravě. Potrvá do konce roku.

Prodej čepovaného piva Litovel zvedá v tomto letním období i soutěž o Divokou jízdu. Za každých 5 vypitých piv mohou štamgasti restaurací a hospůdek vyhrát pro sebe a své přátele fantastickou párty s grilovaným seletem, bečkou piva a striptýzem. Místo a čas si může každý výherce určit sám.

Prodej lahvového piva v obchodních řetězcích podporuje nová soutěž a ochutnávkové týmy, které objíždí supermarkety a nákupní aliance po celé Moravě. Spotřebitelé sbírají akční korunky z uzávěrů lahví a vyhrávají zahradní grily a soudky litovelského piva. Akce trvá do konce srpna. (Moderní obchod)

Od čtvrtka do soboty probíhala v Českých Budějovicích v pořadí druhá ze čtyřech největších českých anonymních degustačních soutěží - Pivo České republiky 2007. Utkalo se v ní mezi sebou celkem 180 piv ze 42 českých a jednoho slovenského pivovaru. O tom, která z nich jsou nejlahodnější a nejkvalitnější, rozhodovalo na již jedenáctém ročníku této soutěže 65 profesionálních degustátorů. Opět jsme se nevrátili domů bez medailí.

Zlatá pro Litovel FREE Nealkoholické pivo Litovel FREE vyhrálo. Získalo zlatou medaili a titul Pivo České republiky 2007. To potvrzuje, že naše fríčko je asi opravdu bezkonkurenčně nejlepším nealkoholickým pivem v celé zemi. Už letos na počátku roku vyhrálo první anonymní degustační soutěž a to Zlatou ČESKOU PIVNÍ PEČEŤ 2007 v Táboře a loni tuto Českobudějovickou soutěž PIVO ČR 2006 také vyhrálo. Dá se tedy říct, že své prvenství mezi všemi nealko pivy naše fríčko nyní obhájilo a nikdo ho z trůnu zatím stále nedokázal sesadit.

Protože fríčko dodáváme i v sudech do řady hospod, chtěli bychom všechny příznivce opravdu dobrého piva v těchto vedrech pozvat do hospod, kde je naše fríčko na čepu, aby s námi tento velký úspěch oslavili! Ochutnejte i vy naše fríčko, hned poznáte, za co ty své tituly má!

Bronzová pro Litovel DARK Naše tmavé klasické pivo získalo v Českých Budějovicích bronzovou medaili. A bylo to velmi těsné. Na první místo nám chyběly jen pouhé dva bodíky.

Klasika opět bezkonkurenčně kralovala Pro zajímavost za zmínku ještě stojí, že ve všech jedenácti kategoriích, ve kterých se v Českých Budějovicích utkalo mezi sebou celkem 180 piv ze 43 pivovarů, vyhrála piva vařená klasickým výrobním postupem (tedy vařená na stupňovitost, hluboce prokvašená za studena v otevřených kádích a dlouho dozrávající v pivovarských sklepích) stejně jako litovelské pivo. To jen potvrzuje, že klasicky vařené je skutečně nejkvalitnější a nejchutnější. (Web Litovel)