Pivovar filmových Postřižin v Dalešicích na Třebíčsku chystá řadu kulturně společenských akcí. Již tento pátek mohou zamířit do pivovaru všichni, kdo mají rádi mariáš.

Koná se tu totiž mariášový večer s výukou začátečníků. Vstup je zdarma. Oblíbenou karetní hru budou „vyučovat“ profesionálové od 19 hodin. O den později, tedy v sobotu, propukne v dalešickém pivovaru pivovarská zabijačka. Pochutiny z vepříka budou kmání od rána. Večer v 19 hodin pak vystoupí loutkové divadlo Alfa se Třemi mušketýry. Po skončení představení si pak poměří síly mariášoví borci v turnaji. „Zapojit se mohou i ti, kdo v předchozím dni získali čerstvou zkušenost s touto karetní hrou,“ vzkázal za pořádající pivovarskou chasu Petr Voneš.

Dění v pivovaru neustrne ani v dalších měsících. Na březen je připraveno tradiční velikonoční tvoření, kdy si tu mohou zájemci vyrobit vlastní velikonoční dekoraci. V dubnu startuje hlavní pivovarská sezona. Mimo jiné zahrnuje červnové setkání veteránů či Postřižinské slavnosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Strahovský pivovar láká na masopustní pivo

Neuvěřitelných jeden a půl miliardy korun bude stát dvouhektarové společenské centrum Breda & Weinstein. Koncem ledna dostala společnost DEVELON CZ, s. r. o., stavební povolení, a tak už nestojí nic v cestě tomu, aby se mohlo začít stavět.

Kromě šestisálového multikina a tradiční pivní restaurace s mikropivovarem zde vznikne také nákupní centrum. Nebude chybět ani zábava, kultura či volnočasové aktivity. Počítá se také s podzemním parkovištěm.

Redakci to potvrdila asistentka marketingu firmy Develon Martina Cicvárková. Centrum, které by mělo být otevřeno v listopadu příštího roku se stane podle jejích slov dobře přístupným místem pro Opavany i návštěvníky z regionu.

„Projekt bude přímo napojen na centrální pěší zónu a vnitřní městský okruh a umístěn jen pár kroků od zastávek MHD a regionální autobusové dopravy. Díky dvěma nezávislým vjezdům do podzemních garáží z vnitřního městského okruhu bude projekt velmi dobře dostupný také pro osobní dopravu,“ uvedla Cicvárková s tím, že se projekt začne realizovat na jaře.

„Nové společenské centrum vznikne v historickém centru Opavy na půdorysu bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar a bude pokračovat ve více než stoleté tradici této obchodní značky. Základní cíle developera se shodují s představou spoluzakladatele značky Davida Weinsteina z poloviny dvacátých let 20. století,“ vysvětluje.

Jak dále zmínila, projekt bude výjimečný díky architektuře. „Stávající historicky cenné budovy pivovaru budou zrekonstruovány a vytvoří zajímavý kontrast s novými moderními budovami celého komplexu. Dvě hlavní pasáže centra, kterým bude dominovat starý pivovarský komín, překlene prosklená střecha, díky které budou veřejné prostory centra osvětleny denním světlem,“ podotkla a doplnila, že součástí komplexu budou také venkovní prostranství osázené stromy a lavičkami.

V současnosti probíhá demolice přístaveb, které nebudou součástí centra. Nutno podotknout, že části demolic probíhají ručně. Společnost chce totiž zachránit sto metrů krychlových původních cihel specifických rozměrů a struktury, které jsou zapotřebí pro opravu pohledových částí historických budov.

Fotogalerii naleznete zde...

Vizualizace

Zdroj: Opavský deník.cz | Autorka: Lucie Orbanová

Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, jak se vaří pivo. Hostem bude chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Diskusní pořad můžete sledovat ve vysílání informačního televizního kanálu Vysočiny V PRAVIDELNÝCH ČASECH - 13:10, 16:10, 18:10, 20:10 A 22:10.

VIDEO UPOUTÁVKA:

Zdroj: i Vysočina.cz

Od přelomu února a března bychom měli opět ochutnávat mok tradiční chutě. Zpočátku se má vozit z Waldsassenu

Jak jsme již informovali, v Chebu se bude opět nabízet Chebská hradní 11° společně s dalšími produkty původního chebského pivovaru. Projekt, který se má zejména našim chuťovým pohárkům představit již v nejbližších dnech, si dal za cíl zachovat na Chebsku pivovarnické tradice.

„Šéfka jednoho z posledních funkčních pivovarů na území historického Chebska Ulrike Hartová, dcera chebského rodáka a čestného občana města Chebu Antona Harta, a tým vedený sládkem bývalého chebského pivovaru Jaroslavem Malkovským založili společnost Chebský pivovar a.s., která vaří a začne již i distribuovat původní chebské pivo. Zatím z nedalekého Waldsassenu, kde je technologie podobná té původní chebské, v plánu je však i stěhování do samotného centra Chebu,“ prozrazuje chebský zastupitel Tomáš Linda.

Jak připomíná, po překvapivém rozhodnutí o uzavření chebského pivovaru v roce 1994 tehdejším vlastníkem, Plzeňským Prazdrojem, byla ve městě po neuvěřitelně dlouhé době přerušena výroba piva, tradující se od 13. století. Dlouhá léta se nestalo, že by v Chebu nikdo pivo nevařil. Se ztrátou pivovaru přišel Cheb o jednoho ze svých významných zaměstnavatelů, ale i o produkty, které naše město proslavovaly daleko za jeho hranicemi. „Vždyť chebský pivovar patřil ještě počátkem devadesátých let minulého století mezi deset největších českých pivovarů a směle konkuroval např. krušovickému či velkopopovickému pivovaru,“ dodává Linda.

Projekt obnovení chebského pivovaru reprezentuje vedle rodiny chebského patriota Antona Harta a zkušeného sládka Jaroslava Malkovského také ředitel nově založené společnosti Radek Vomočil. Chebské pivo by podle něho mělo zaujmout konzumenty především tradičně vynikající chutí a zajímavou cenou. Výjimečné má být i tím, že nebude pasterováno a zachová si tak všechny živé kultury.

Tedy prý od přelomu února a března…

Zdroj: Město Cheb.cz | Autorka: Martina Kuželová, mluvčí Městského úřadu Cheb

Pivo značky Bazal, které ve spolupráci s fanoušky fotbalového klubu Baník Ostrava představil v září roku 2008 pivovar Ostravar, už nebude k dostání v lahvích. Pivovar totiž ukončil stáčení Bazalu do lahví, a dále bude toto pivo distribuovat již jen v sudech do restaurací. „Předpokládáme, že poslední lahve budou v obchodech zhruba do poloviny února. Fotbaloví příznivci tak mají poslední příležitost získat originální balení piva s etiketami, na nichž jsou tváře fotbalových fanoušků,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Ostravar původně plánoval vařit pivo Bazal pouze do konce roku 2009. I když končí stáčení Bazalu do lahví, pivovar nyní rozšířil počet restaurací, do kterých toto pivo rozváží. „Bazal si lidé nejraději dopřejí ve své hospodě s přáteli či kolegy. Doma pak spotřebitelé tradičně preferují světlá piva,“ popisuje chování spotřebitelů Útlý.

Jeho slovům odpovídají také prodejní výsledky polotmavého ležáku Ostravar Bazal. Zatímco jeho lahvová podoba splnila plán, točený Ostravar Bazal předčil původní očekávání několikanásobně a plán na rok 2009 splnil na 250 procent. „Proto jsme se rozhodli v distribuci točeného Bazalu pokračovat,“ říká manažer značky Útlý.

„Již loni na podzim jsme řekli, že ve vaření piva Ostravar Bazal budeme pokračovat i v letošním roce. Poptávka po fotbalovém pivu měla v hospodách na severní Moravě stále rostoucí tendenci, a proto jsme naopak na přelomu roku rozšířili jeho distribuci do dalších míst.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na otázky, jak to dopadne s koupí znojemského pivovaru či s přijetím podmínek, které Znojmo dalo společnosti Heineken, zatím poslední čtvrteční jednání obou stran neodpovědělo

Za přítomnosti právníků se zástupci města i Heinekenu snažili najít společnou řeč. „Po čtvrteční schůzce nepadlo žádné definitivní řešení. Proto se k dalšímu jednání sejdeme za týden,“ informoval starosta Znojma Petr Nezveda.

Podle něj nejde o věc, kterou lze řešit jednou schůzkou. „Musíme projednat podmínky, které si obě strany daly a najít společný kompromis. A věřím, že se najde. Pak stačí podmínky přetavit do smlouvy,“ řekl Nezveda.

Určitý vývoj potvrzuje i mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. „Po posledním jednání se nedospělo ke konkrétnímu záměru. Obě strany se ale na závěr jednání dohodly, že podrobnosti nebudeme zveřejňovat. Další schůzka je naplánovaná na příští týden. Zatím si obě strany vyjasnily stanoviska a snaží se dojít k dohodě,“ popsala Eliášová.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto jsme pivovar jako prvnímu nabídli právě městu Znojmu,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Starosta Nezveda už minulý rok shrnul podmínky, za kterých je město ochotno pivovar koupit. „Za prvé: kupní cena šestadvacet milionů korun bude uhrazena ve splátkách. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí budeme chtít po dohodě hradit půl na půl,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. To chce Heineken. Co se ale týče areálu hradu, nechceme se zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem, že bude odebírat produkty pivovaru Heineken. I to si v současných podmínkách firma vymiňuje ,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autorka: Monika Choděrová

Kto má najlepšie pivo? Na túto otázku včera hľadali odpoveď na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore. V tvrdej konkurencii zabodovalo aj slovenské pivo.

V kategórii pivné špeciály obsadil tretie miesto 16- stupňový Urpiner, ktorý získal ocenenie Česká pivní pečeť. Toto slovenské pivo bolo pritom jediným úspešným zástupcom krajiny v celej súťaži. Pred ním skončili české pivovary – na prvom mieste Svijany a na druhom Veľké Březno.

„Získané ocenenie je najlepším potvrdením toho, že aj slovenský pivovar môže konkurovať povestným českým pivám, ako aj veľkým nadnárodným pivovarom,“ tešil sa z ocenenia Branislav Cvik, šéf predstavenstva banskobystrického pivovaru, ktorý pivo vyrába.

Na akcii v českom Tábore sa zúčastnilo 95 domácich a zahraničných výrobcov piva.

V kategóriách svetlé a tmavé výčapné pivo, svetlý a tmavý ležiak, nealko a polotmavé pivo zvíťazili českí výrobcovia. Z ocenených pív je pre Slovákov asi najznámejšie Krušovice desítka, ktorá získala druhé miesto v kategórii svetlé výčapné pivo. Túto kategóriu vyhralo pivo Zlatopramen z pivovaru Krásne Březno.

Zdroj: Pluska.sk

Budou muset milovníci piva při návštěvě znojemského hradu v příštích deseti letech hasit žízeň pouze produkty nizozemského Heinekenu? Čtvrteční zhruba hodinové jednání vedení Znojma s představiteli pivovarnického koncernu na to zatím neodpovědělo.

Obě strany, vyzbrojeny svými právníky, se proto sejdou opět za týden. "Projednali jsme nějaké varianty, ale zatím není nic definitivního, co bych mohl předložit zastupitelstvu," popsal včerejší schůzku znojemský starosta Petr Nezveda.

Nejde o málo. Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od koncernu areál bývalého pivovaru Hostan, který je součástí hradu. Dosavadní majitel areálu Heineken, který v zemi vlastní několik dalších pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky.

Pivovar prodáme, ale nesmí se v něm vařit pivo, požaduje Heineken

Jedna z nich je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo. A v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"Když provozovatelem areálu bude město, tak se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno Nezveda. Dodal však, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Tento bod je jedním z těch, o kterých se stále jedná," potvrdila včera mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu. A to jej musí koupit.

Cesta k hradu i rotundě vede přes pozemky pivovaru

Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup k hradu či rotundě svaté Kateřiny. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě majiteli pivovaru.

Od minulého týdne se navíc policie zabývá trestním oznámením, jehož obsah sice se současným plánovaným prodejem nesouvisí, avšak dotýká se prodeje minulého.

Znojmo před deseti lety převedlo svůj asi třetinový podíl na tehdejšího vlastníka pivovaru za údajně podezřele nízkou cenu. Zastupitelstvo tehdy souhlasilo s převodem podílu města na zbývající společníky Hostan za částku odpovídající základnímu vkladu, tedy 75 tisíc korun.

Zároveň sice schválilo zásady smlouvy o zbudování a provozování jižní přístupové cesty na hrad, k této cestě si však tehdejší radní nevymínili majetková práva. "Město se takto zbavilo své účasti v pivovaru a nyní prakticky nemáme nic," komentoval situaci současný radní Jiří Kacetl.

Konec pivovaru

Už v roce 2005 převedl Heineken ze Znojma do brněnského Starobrna výrobu lahvového Hostanu. Důvodem bylo podle Heinekenu rozšíření prodeje do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.

Od té doby byl patrný také útlum výroby sudového piva ve Znojmě. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, předloni jen jeden. Pivo se tam přestalo vařit loni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

Modernizace strakonického pivovaru je na samém počátku.

Výměna stáčecí linky na lahve. Tím začala v úterý první etapa modernizace Měšťanského pivovaru Strakonice. „Souběžně dochází i ke stavebním úpravám. Budou se dělat nové lité podlahy v místech, kde umístíme novou technologii,“ uvedl ředitel společnosti a předseda představenstva Jaroslav Tůma.

V rámci první etapy modernizace se počítá také s vybudováním nového topení ve stáčírně lahví. „Dále boudou vyřezané a vyčištěné veškeré rozvody elektřiny a staré vody,“ doplnil Jaroslav Tůma.

Měšťanský pivovar Strakonice zatím financuje veškeré náklady spojené s modernizací z vlastních zdrojů. „Nemáme na tuto akci žádné úvěry ani leasingy,“ pokračuje Tůma. Výměna stáčírny lahví by měla stát podle ředitele společnosti bez daně 15, 8 milionu korun, z toho 1,3 milionu korun budou vynaloženy na stavební práce. „Vlastní technologie stojí asi 14 a půl milionu korun. Topení je dělané mimo tuto zakázku a vyjde na necelých tři sta tisíc,“ řekl Tůma. „Náklady hradí pivovar ze svých prostředků,“ potvrdil místostarosta Pavel Pavel (ODS).

Někteří zastupitelé se k modernizaci staví spíše nedůvěřivě. „Při předložení návrhu modernizace jsem postrádal názor odborníka, podle jehož vyjádření bych si mohl udělat nějakou představu o tom, nakolik je modernizace potřebná a co přinese,“ řekl zastupitel Josef Štrébl (VPM).

Modernizace se dotkla samotné výroby lahvového piva. „Museli jsme se v lednu předzásobit, takže jsme vyráběli pivo dle našeho odhadu a statistik na celý únor,“ sdělil ředitel. V roce 2009 byl výstav 70,3 tisíce hektolitrů, v roce 2010 pivovar plánuje prodat až 72 tisíce hektolitrů.

Modernizace by měla zvýšit mikrobiologickou čistotu v provozu a vést také k prodloužení trvanlivosti piva až o jeden měsíc. Celá akce je rozložena do tří etap a potrvá do roku 2018.

Nová technologie nahradí práci dvou lidí

Měšťanský pivovar Strakonice se musel kvůli modernizaci předzásobit lahvovým pivem. Vyrábí nyní jen pivo sudové. „Předvyrobené pivo je nyní uloženo v pronajatých prostorách a podle potřeby se zaváží v kamionech sem do pivovaru na expedici,“ řekl ředitel společnosti Jaroslav Tůma.

Plánovaná modernizace se dotkne i pracovních sil pivovaru. „Modernizací se zajistí snazší obslužnost linky. Znamená to ale i to, že automat nahradí práci dvou lidí. S těmito zaměstnanci počítáme i nadále, budou pracovat na jiných úsecích tady v pivovaru, takže propouštět nebudeme,“ uvedl Jaroslav Tůma.

Od 1. března by podle ředitele měly začít první provozní testy. „První tři dny bychom měli být schopni na lince stáčet půllitrové lahve o výkonu 70 procent za 24 hodin výkonu linky, následně by měla stáčet půllitrové láhve na sto procent, podle potřeby,“ sdělil Tůma.

První etapa sice začala 2. února, ale některé práce jsou už hotovy z minulého roku. Například šroubový kompresor na vzduch za 1,2 milionu korun, zrealizovány jsou nové rozvody piva ve sklepě. Druhá etapa modernizace je naplánována na roky 2011 až 2014 a třetí etapa od roku 2015 do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Malečová Suková

Pivovarský dvůr Zvíkov se snaží znovu obnovit pivovárenskou tradici na hradě Zvíkov, kde se pivo vařilo po staletí. Jak funguje tamní pivovar dnes prozradila jednatelka Dagmar Voldřichová.

Jakou má váš pivovar tradici?

Jsme malý pivovar. Pivo jsme začali vařit před patnácti lety. Když jsme začínali, vařili jsme pouze spodně kvašená piva. Navazovali jsme na tradici, která byla na hradě Zvíkov.

Kolik piva vaříte?

Vaříme hlavně pro svojí restauraci. Chceme, aby to co uvaříme, vypili lidé u nás. Jezdí k nám právě za naším pivem. Ale ozývají se nám i hospody, které chtějí točit naše pivo.

Jaké pivní speciality nabízíte?

Pivovarnictví na Zvíkově nejvíce vzkvétalo za panování rodu Švamberků. Ti měli ve znaku labuť a podle nich jsme jedno z našich piv pojmenovali Zlatá labuť. Také vaříme takový bonbónek – Královskou zlatou labuť. To je druhé nejsilnější pivo v republice, které má 12 procent alkoholu. Pije se ledově vychlazené. Točíme jej ze speciální pípy obložené ledem. Když jsme slavili třinácté výročí založení pivovaru, uvařili jsme si Zvíkovského Raráška. To je svrchně kvašené pivo. Červený Rarášek má malinovou příchuť.

Letos už podruhé roznášejí vaše pivo dívky v kostýmech raráška...

Má to velký úspěch, lidé je tahají za čepičky. Když pak přijdou k výčepu, máme tu figurku raráška.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová | Foto: David Peltán

Zamíchat pivem ve skleničce, přivonět a poválet na jazyku. Má ten správný říz, chuť, pěnu a barvu? Na tuhle otázku si během táborských pivních slavností musela Dagmar Vlková odpovědět snad stokrát.

„Jako sládková Měšťanského pivovaru Strakonice jsem na táborských pivních slavnostech jedním z desítek degustátorů a musím pozorně vnímat třeba i to, jak vypadá pěna,“ líčí devětatřicetiletá žena, které učarovala chuť piva už před léty.

Když se před osmi lety přestěhovala za manželem ze severních do jižních Čech, našla si práci znovu v pivovaru.

„Začínala jsem v laboratoři v pivovaru v Lounech, pak jsem se vdala a přestěhovala do Mladějovic. Nejbližší pivovar byl v osmnáct kilometrů vzdálených Strakonicích. Z postu podsládka mne na ten sládkovský před dvěma roky vytáhl tehdejší sládek Jindřich Vondřička,“ popisuje svou kariéru.

Ve svém domovském pivovaru musí začít pivo ochutnávat už kolem páté hodiny ranní. „Degustujete mladinu, která odchází z varny do spilky, to ale ještě není hotové pivo. Potom se zkouší pivo, které jde ze sklepů na filtraci, a potom finální výrobek. Takový litr během dne vypiju,“ připouští s úsměvem.

Pivo Vlková považuje za nápoj pro muže i ženy. „Obsahuje přece širokou škálu vitamínů B, minerály a další prospěšné látky, které příznivě působí na žaludek, játra i slinivku. Samozřejmě, konzumace se nesmí přehánět,“ připomíná hned.

Své tvrzení dokládá i nedávným výzkumem, kdy část jihočeských vysokoškoláků ve zkouškovém období pila denně dvě třetinky piva a jejich kolegyně jednu. „Testy v nemocnici se pak zjistilo, že to snižovalo hladinu stresových faktorů.“

Vlková do Tábora jezdí degustovat pivo už osm let a láká ji sem především možnost ochutnat i piva z jiných pivovarů. „My pivovarští jsme dobrá parta a rozhodně od sebe nelákáme receptury. Ale každý sládek je rád, když to jeho v degustační soutěži zaboduje,“ připomíná. Naposledy si odtud do své strakonické kanceláře odvážela třetí místo za tmavý ležák. Sama se prý občas zajde do mladějovické hospody přesvědčit, jak šenkýř o pivo pečuje. „Musím mu přiznat, že má čisté trubky i výčepní zařízení,“ dodává.

Sládková je zastánkyní klasické výroby piva. „Otevřené kvašení ve spilce, dokvašování v ležáckém tanku, slad a žatecký chmel. Mám ráda piva plné chutě s řízem a jemnou zakulacenou hořkostí, která doznívá po napití na zadním patře,“ zdůrazňuje.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Ze stáčecí linky pivovaru Klášter začaly v těchto dnech sjíždět pivní láhve se zcela novými etiketami. Je na nich tajemný mnich, který se tak po několikaleté pauze vrací „na své místo“.

O záhadném mnichovi se žádné zprávy nedochovaly. Víme ale, že na etiketách piva klášterského pivovaru se poprvé objevil již v první polovině minulého století. V době socialismu z etiket zmizel, aby jej současný vlastník pivovaru, společnost K Brewery Group, opět vrátila tam, kam tradičně patřil. Na etiketě je vyobrazena také gotická brána bývalého cisterciánského kláštera, která v areálu pivovaru stojí dodnes.

Stáčecí linka navíc je schopna na lahve aplikovat i staniolový přebal uzávěru. Ten se na českém trhu používá převážně pro prémiová piva a u piva Klášter je novinkou. Nově jsou zavedeny názvy jednotlivých druhů piv: „Světlé“ pro světlé výčepní pivo (10 %), "Ležák“ pro světlý ležák (11 %) a „Premium“ pro světlý ležák (12 %).

Změny na etiketách piva Klášter nejsou samoúčelné. Jak říká marketingový manažer pivovaru Petr Božoň, nové etikety symbolizují nový přístup k výrobě tohoto piva. Celý management, který v Klášteře začínal svou práci teprve před několika měsíci, má jasnou vizi – povýšit kvalitu piva na co nejvyšší úroveň a zajistit dlouhodobě její stabilitu.

Podle vrchního sládka Lukanča Trifončovského to předpokládalo návrat k tradičním výrobním postupům a zvýšení pracovní kázně, aby celý proces vaření a zrání pivního moku byl pod permanentní kontrolou. Že se to daří, ukazují výsledky prodeje z posledního období. Poptávka po pivu Klášter vzrůstá nejen v tradičních lokalitách, ale i za hranicemi středočeského regionu. Podařilo se uzavřít i zajímavé kontrakty s odběrateli ve Finsku, Chorvatsku a své zákazníky má toto pivo i v Rusku.

Pivovar Klášter koupila v roce 2008 ryze česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Klášterský pivovar v letošním roce oslaví 440 let své existence, která se datuje již od roku 1570. Při této příležitosti se připravuje účast na kulturních, sportovních a společenských akcích v regionu. V pivovaru samotném se pak připravuje v jarních měsících Den otevřených dveří a v červnu tradiční Pivobraní.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Pivní trh v České republice zaznamenal v minulém roce propad v celkovém prodeji piva o téměř 8 %.

Na pozadí tohoto předběžného údaje o celkovém prodeji piva u nás vyniká aktuální údaj prodeje piva Rychtář z hlineckého pivovaru. Výsledek za rok 2009 je obdivuhodný – oproti roku 2008 pivovar svůj prodej naopak o 6 % zvýšil a prodal tak na českém trhu přibližně 80.000 hl piva. Po pomalejším rozjezdu v prvních měsících loňského roku došlo k obratu tak, že v posledním čtvrtletí 2009 se prodalo tohoto piva o více než 14 % více v porovnání s obdobím roku předchozího.

„Dařilo se nám především v sudovém pivu, a to jak v domácím regionu Pardubického kraje a Vysočiny, tak i v sousedních regionech. Největší zájem byl o náš světlý ležák Premium, který tvoří téměř polovinu naší výroby“, uvedla Lenka Vedrová, obchodní ředitelka pivovaru.

Pivovar Rychtář prošel za poslední léta ozdravným procesem, kdy se zmodernizovaly prakticky všechny jeho provozy, případně prošly, jako například varna, důkladnou rekonstrukcí. Zcela nová kapitola hlineckého pivovaru se začíná psát v září roku 2008. Tehdy se stává novým vlastníkem pivovaru společnost K Brewery. V jejím portfoliu je dnes již dalších šest pivovarů, které co do kvality piva důstojně konkurují daleko známějším značkám. Také v Hlinsku vsadili na tradici a poctivý přístup k vaření zlatého moku. V průběhu posledních let byla uvedena do provozu nová spilka, která výraznou měrou zlepšila technologický úsek hlavního kvašení při zachování klasického výrobního postupu.

Snahou pivovaru je poskytovat spotřebiteli výrobky vysoké kvality s příznivou cenou, vyráběné klasickou českou technologií, které umožňují dodávat pivo skvělé chuti se zachováním všech jeho přirozených vlastností.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes nově založenou vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku a Plzeňsku.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Nový pivní speciál - Valentýnské pivo - bude vařit pivovar U medvídků v centru Prahy; pivo bude celé růžové, včetně pěny, a ochutnat je bude možné na svátek zamilovaných 14. února. Ve středu o tom informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Pivo má růžovou barvu, medovou vůni a dochuť. Je jemně nasládlé, aby chutnalo jak ženám, tak i mužům.

Valentýnské pivo bude od 10. února vyrábět z vody, ječného sladu, chmele, kvasnic, medu a speciální směsi bylinek pivovar U medvídků v centru Prahy Na Perštýně. Na růžový mok se počítá s limitovanou sérií 500 litrů. K dostání bude čepované i lahvové.

"Česká republika se již třetím rokem potýká s poklesem počtů západních turistů a právě takového gastronomické zajímavosti či lokální gastronomické speciality by mohli postupně přispět ke zvýšení návštěvnosti," domnívá se Okamura.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Dana Rybáková

Mají před sebou hodně práce, na kterou se však většinou těší. Porotci letos musí posoudit až 380 vzorků piv.

Sládkové, majitelé pivovarů, odborníci přes pivo na slovo vzatí. Ti všichni včera v devět dopoledne po roce usedli za degustátorské stoly Jihočeské univerzity a hodnotili první vzorky dvacátých Slavností piva. Jako první byla na řadě světlá výčepní piva, desítky.

Všichni účastníci si hned zkraje pochvalovali zejména organizaci i způsob hodnocení. „Tipy žádné nemám, je tu hodně degustátorů i piv. Je tedy těžké říci vítěze. Díky tomu je podle mě soutěž relativně spravedlivá, vše se navíc koná anonymně,“ říká Rudolf Kajan ze slovenského pivovaru Hurbanovo. Nejvíce mu, jak jinak, chutná pivo z vlastní produkce – Zlatý bažant.

Odborníci opět hodnotí základní vlastnosti moku – chuť, říz, plnost a doplňují je ty doplňkové, jako je barva, pěna, a nakonec i celkový dojem. Panuje názor, že pivo je zdravé.

„Není to tak dávno, co byla prováděna studie testující studenty vysokých škol ve zkouškovém období. Prokázala, že i malé množství piva, které jim bylo podávano, snižuje stres. Navíc obsahuje velké spektrum vitamínu B i minerálů. Vše v přírodní formě,“ podotkla sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková. Pivem doslova žije. Přivedla ji k němu maminka, následně vystudovala pivovarskou školu a vypracovala se až na sládkovou. Strakonické pivo je nejen v soutěžích, ale budou ho moct ochutnat i lidé na sále.

„Máme světlé výčepní, ležáky, polotmavé i tmavé, kvasnicové. Žádaný je nesladký polotmavý ležák Klostermann, který vznikl pouze k výročí narození i úmrtí spisovatele. Stal se však za krátko velice populárním mezi muži ale i ženami a dnes ho vyrábíme 200 hektolitrů za 14 dní,“ pochlubila se Vlková. Degustace na Slavnostech piva se jí libí i proto, že si rozšíří obzor a udělá obrázek o konkurenci.

Degustátoři zasedají nad pivy od úterý do zítra vždy od 9 hodin v kongresovém sále táborské Jihočeské univerzity, vše se koná za dozoru oficiálních garantů.

Porotci letos posuzují 380 vzorků piva v 17 kategoriích. Největší konkurence je mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 45 vzorků piva. Vítěz každé kategorie získá Zlatou pivní pečeť.

Co vás dnes čeká

V Hotelu Palcát dnes od 16 hodin na návštěvníky čeká opět plný sál stánků s pivy.

Kromě ochutnávek zlatavých dobrot však nebudou chybět soutěže i hudební vystoupení. Večerem dnes bude provázet dýdžej a moderátor Vladimír Kosťa Kostínek. Na pódiu přivítá nejen dechovou hudbu Melody Band, ale také legendární českou zpěvačku Věru Martinovou.

Mimo hlavní sál pak můžete zaslechnout Josefa Maturu alias harmonikáře Pepína i harmonikářku Pavlu Koudelkovou.

K pivu mě přivedla máma

Už osm let se Dagmar Vlková věnuje Měšťanskému pivovaru ve Strakonicích. Přes nejrůznější pivovarské profese se dostala až na post sládka. Je jím dva roky.

První otázka je nasnadě, jak jste se k pivovarnictví dostala?

Mamka pracovala v pivovaru. Moc se mi tam líbilo. A ta vůně mláta… Pak jsem pivovarnictví studovala. Práci miluji, byla to dobrá volba. Navíc, v branži pracuje spousta správných lidí.

Co je základem dobrého piva?

Kromě surovin je to kolektiv. Produkujeme například pivo nepasterizované, které vyžaduje naprostou čistotu při výrobě. Nedílnou součástí je pak právě láska, srdce všech pracujících, k pivu a jeho vaření.

Většinou je na postu sládka vidět muž…

Ano, dříve tomu tak bylo. Nyní tipuji, že je to půl na půl. Není to o pohlaví, ale o chuti a praxi. K funkci sládka vede dlouhá cesta přes všechny pivovarnické profese.

Pijete pivo?

Piji a myslím, že je to na mě dost vidět. Každý den vstávám brzy ráno a už v šest ochutnávám první piva.

A táborské slavnosti piva?

Jsou velice profesionální a je to také skvělá příležitost se s ostatními lidmi sejít. Dík patří panu Srbovi. Je super, že setkání udržuje.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor a foto: David Peltán

Prodej technologie zrušeného kutnohorského pivovaru vlastněné společností Heineken městu s největší pravděpodobností padne.

Vyplývá to z informací, kterými disponuje starosta Kutné Hory Ivo Šalátek. „Postranními cestičkami jsem se dozvěděl, že Heinekenem navrhovaná cena bude poměrně značná. Za čtyři miliony korun, které za technologii Tebis tehdy utržil, to určitě prodat nehodlají,“ upřesnil Šalátek.

Mluvčí společnosti Heineken nabídku komentovat zatím nechtěla s tím, že s ní bude nejdříve oficiálně seznámen právě starosta. Ve Vlašském dvoře by ji měli mít na stole v řádu několika dní. „Pakliže ta částka výrazným způsobem překročí sumu, kterou avizovalo zastupitelstvo, tak to pro nás bude s největší pravděpodobností nepřijatelné,“ předeslal starosta s tím, že by zřejmě město začalo tlačit na odstranění technologie ze své nemovitosti a brzké vypovězení nájemní smlouvy, aby se v ideálním případě mohl do díla pustit nový investor.

Budoucnost vaření piva v Kutné Hoře by však ani bez Heinekenu a jeho technologie nemusela být ohrožena. Podle prvních ohlasů mají totiž pivovarníci o pronájem areálu v Lorci relativně značný zájem.

„Prakticky hned, jak Heineken oznámil, že ukončuje výrobu piva v Kutné Hoře, se ozvalo několik zájemců. Minimálně u dvou skupin se mi zdá, že jejich zájem je velmi vážný. Jsou ochotny si pronajmout areál pivovaru i bez zmiňované technologie,“ poznamenal Šalátek.

Podle jeho slov se jedná o střední až menší pivovarnické firmy bez nadnárodní účasti, které hodlají lorecký areál využívat výhradně k vaření piva. To, co je podle starosty na investici v Kutné Hoře láká nejvíce, je tradice pivovaru sahající až do 16. století a marketingově cenná známka Kutné Hory.

„Až bude nemovitost k dispozici a volná, tak rada města vypíše výběrové řízení. Předpokládám, že by to mohlo být někdy z kraje dubna,“ naznačil první předběžné termíny kutnohorský starosta.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Cesty k některým vesnicím v okolí pivovaru Herold jsou zaváté sněhem, a tak je třeba použít těžší techniku pro zásobování. Nemůžeme přeci nechat naše zákazníky bez piva. Pivovar vaří i při mrazech přes mínus dvacet stupňů Celsia, pivo zraje v ležáckém sklepě až dva měsíce a musíme mít navařeno na jaro.

Kamión do Švédska s vyhřívaným úložným prostorem naplněný světlým dvanáctistupňovým ležákem Herold nakonec odjel a nezůstal zahrabán ve sněhu, i když to bylo velmi napínavé...

Občas musí některý zaměstnanec přespat v pivovaru, to když zjistí že cesta domů je zavátá sněhem. Letošní zima nás všechny v pivovaru zkouší, co vydržíme. Na pracovníky údržby často čeká nějaké mrazivé překvapení, občas něco zamrzne, praskne nebo v extrémním mraze nefunguje. Ještě že mají "zlaté české ruce".

Zdroj> Pivovar Herold.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2009 navzdory kríze o niečo vyššie tržby ako rok predtým. Kým v roku 2008 dosiahli celkové tržby výšku 14,07 mil. eura, za rok 2009 to bolo 14,14 mil. eura, čo bolo o 2,5% viac ako predpokladal podnikateľský zámer. Pivovar zaznamenal za vlaňajší rok zisk po zdanení vo výške cca 900-tisíc eur, v porovnaní s 1,546 mil. eur za rok 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Napriek tomu, že výsledky sú zatiaľ iba predbežné a musí ich potvrdiť audit, považujeme ich vzhľadom na prebiehajúcu krízu za veľmi dobré. Slovenský trh s pivom bol v roku 2009 poznačený všeobecným poklesom spotreby. Preto skutočnosť, že pivovar STEIGER o niečo zvýšil tržby a zostal ziskový, je viac než potešiteľná. Kríza sa podpísala na o niečo nižšom hospodárskom výsledku, ale aj na potrebe väčšej podpory predaja. Preto STEIGER vynaložil vlani na propagáciu o 10 percent viac prostriedkov ako v roku 2008, čo predstavovalo viac ako 10 percent tržieb z predaja“, vysvetlil J.Vysloužil.

Dodal, že porovnávacia základňa z roku 2008 bola pritom najvyššia za posledné roky. Veď ešte v roku 2007 mal pivovar zisk iba necelých 160-tisíc eur a to po predchádzajúcich piatich stratových rokoch. ,,Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí aktívnej obchodnej filozofii manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. V súčasnosti vyrába a distribuuje aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr, Budvar a Litovel. Dôležitý je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Pivovar si už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Za dobré ekonomické výsledky vďačí dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 190 pracovníkov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Topvar má ako každé pivo svoju špecifickú receptúru. To, že sa chuť piva Topvar v budúcnosti nezmení, jednoznačne potvrdzuje Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, ktorý sa pivovarníctvu venuje už 25 rokov: „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva Topvar vyrábaného v závode v Topoľčanoch a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod značkou Topvar.“

Medzi ľuďmi pretrváva názor, že voda je najdôležitejšou surovinou pri výrobe piva. Voda skutočne patrí medzi základné suroviny, avšak jej význam sa zvýrazňuje neprimerane.

„Samozrejme, že voda musí spĺňať určité kritéria, ale tie už dnes nie je problém dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody, ktoré zabezpečia aj jej celoročne vyrovnanú kvalitu. Aj pivovar Topvar varil pivo z viacerých zdrojov vody. Len rovnaká kvalita varnej vody, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby,“ dodáva J. Píry.

Stanislav Lacika, ktorý v roku 1964 uvaril prvé pivo Topvar sa nedávno priznal, že dnes by si asi netrúfol postaviť sa k pivovarníckym zariadeniam a uvariť pivo, aj keď ho to láka. „Pivo Topvar je mojím najobľúbenejším pivom a keďže viem, že jeho kvalita ani chuť sa po presune výroby nezmení, budem ho piť aj naďalej. Páči sa mi jeho svetložltá až zlatistá farba, to ako chutí sladko, ale neskôr aj horko. Jeho vôňa po chmeli mi ešte stále pripomína, s akým vzrušením som varil prvú várku tohto piva,“ spomína S. Lacika.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar