Českobudějovický krajský soud zakázal Budějovickému měšťanskému pivovaru používat označení Budweiser Bürgerbräu jako značky piva. Soud vyhověl žalobě Budějovického Budvaru, podle níž značka vzbuzuje dojem, že pivo je jeho výrobek. Podobné spory vedou oba také pivovary v zahraničí. "Budějovický měšťanský pivovar nesmí toto označení užívat," uvedl mluvčí budějovického Budvaru Martin Doležal.

Budějovický Budvar tvrzení o záměně doložil u soudu průzkumem mezi spotřebiteli, podle kterého se polovina z dotázaných domnívá, že pod touto značkou se skrývá budvarské pivo. Rozhodnutí soudu nenabylo právní moci. Předcházelo mu předběžné opatření v loňském roce na žádost Budějovického Budvaru.

Šéf Budějovického měšťanského pivovaru pokládá spor za uzavřený. "Soud jen potvrdil skutečnost existující více než dva roky. Vyhověli jsme tehdy předběžnému opatření a od té doby používáme novou chráněnou značku B.B. originál světlý ležák s označením původu Budweiser Bürgerbräu," uvedl Miroslav Leština. (iDnes)

Třeboňský pivovar Bohemia Regent dál zůstává rodinnou firmou podnikatele Ferdinanda Staska. Ten 22.1.2004 odmítl zprávy o prodeji podniku, kolující v pivovarských kruzích. Podle něho k tomu není žádný důvod. "Jeden velký pivovar se zde byl skutečně ptát. Jiný to šíří, ale rozhodně Regent nebudu prodávat," uvedl Stasek. Podle něho možné investory lákají hlavně ochranné známky, registrované téměř ve třiceti zemích, a tradiční způsob vaření piva. Předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš ale popírá, že by to byl právě tento podnik, ovládaný nizozemským kolosem Heineken, kdo by se o Regent zajímal. "Akvizice záleží na strategii Heinekenu. Kudy se ale bude ubírat, v této chvíli nevím," řekl. Připustil však, že tuzemský pivní trh ještě není zcela stabilizovaný a že lze čekat připojování menších pivovarů k těm silnějším. "Po vstupu Česka do unie se tržní tlak na pivovary zvýší. To je zřejmé," vysvětlil Krakeš. Pivovar Bohemia Regent Stasek koupil v létě 2000 s výstavem kolem 65 000 hl od předlužené někdejší firmy Jihočeské pivovary České Budějovice. V dalších dvou letech jeho produkci zvýšil na 105 a 109,6 tisíce hektolitrů. Loňský rok firma, hospodařící bez úvěrů, ukončila s tržbami přes 266 miliónů korun a zhruba stotisícovým výstavem. Ten se proti předchozímu roku snížil asi o deset tisíc hl. Majitel firmy to vysvětluje především snahou optimalizovat platbu spotřební daně ve vazbě na vyrobené množství. "Našim cílem není vytvářet velká čísla, ale produkovat zisk," uvedl. Pivovar proto nevaří žádné levné výčepní pivo, ale téměř výlučně jen ležák. Většinu ho prodá v Česku, menší část i v Dánsku, Švédsku, Nizozemsku a Rakousku. Zahraniční obchod má od května posílit díky exkluzivním smlouvám se dvěma rakouskými obchodními sítěmi. (Hospodářské noviny)

Budějovický Budvar (BB) smí v Japonsku používat pro své pivo označení ochrannou známkou Budějovický Budvar a pro obchodní firmu název Budweiser Budvar N.C. Rozhodl o tom tamní Nejvyšší soud, když zamítl dovolání americké společnosti Anheuser-Busch (AB) proti předchozímu verdiktu Vrchního soudu. Proti tomuto rozsudku už neexistuje žádný opravný prostředek. "Rozhodnutí japonského Nejvyššího soudu pochopitelně vítáme, protože právní jistota přispěje k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na japonských ostrovech," řekl v pátek Právu ředitel Budvaru Jiří Boček.

Soudní spor o ochrannou známku Budějovický Budvar a obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. začal v roce 2000 atakem společnosti Anheuser-Busch, která se snažila zamezit prodeji budějovického ležáku na japonském trhu. O právu Budvaru používat ochrannou známku Budějovický Budvar a svou obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. rozhodl v roce 2002 tokijský soud první instance a poté i japonský Vrchní soud, který v roce 2003 zamítl odvolání AB.

Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současnosti brání své obchodní pozice a práva ke známkám ve více než 40 soudních sporech a 70 správních řízeních. (Právo)

O sto procent zvýšil za tři roky Plzeňský Prazdroj výrobu tmavého piva ve svém závodě Velké Popovice. Loni se ho prodalo téměř sto tisíc hektolitrů, což byla téměř desetina odbytu velkopopovického pivovaru. Jeho produkty byly nejvíce rostoucími značkami z portfolia Prazdroje. "Podnik letos počítá s dalším výrazným růstem prodeje tmavého ležáku," řekl mluvčí Alexej Bechtin. Černý Velkopopovický Kozel, který je od roku 2000 jediným tmavým pivem v portfoliu Prazdroje, upevnil loni svoji pozici jedničky na trhu tmavých piv v Česku.

Tržní podíl této značky se zvýšil o více než tři procenta a oproti roku 2000 se více než zdvojnásobil. Podle výzkumu ACNielsen, monitorující prodej piva v obchodní síti, vzrostl prodej Černého Velkopopovického Kozla také v restauracích. "Počet provozoven, kde se toto pivo čepuje, narostl od roku 2000 o 40 procent," uvedl Bechtin.

Kozel obdržel loni v prosinci už popáté za sebou ocenění "Tmavé pivo roku" pro rok 2004, které udělují čtenáři časopisu Pivní kurýr. Pivo se vyrábí z tmavého takzvaného karamelizovaného sladu. Kozel Černý je vyroben podle originální receptury z unikátní směsi speciálních tmavých sladů, používá se také speciální kvasničná kultura. Řezat je možné jakkoli, záleží na chuti, na náladě. Malý přídavek tmavého Kozla (1:9) vytváří typ piva, který vešel do povědomí pivní veřejnosti mezinárodně uznávaným názvem "vídeňské". Kombinací tmavého Kozla se světlým pivem (1:1) vzniká polotmavé "řezané pivo", které má nižší hořkost. (iDnes)

Nymburk loni zopakoval objem výroby z předchozích let, když vystavil necelých 150 000 hektolitrů piva. Proti roku 2002 však zdvojnásobil export, což se mu podařilo především posílením tradičních trhů v západní Evropě, ale i v Austrálii. Řekl to ředitel společnosti Pavel Benák. Tržby společnosti vzrostly asi o dvě procenta na 120 miliónů korun. Podíl exportu se zvýšil z necelých pěti procent v roce 2002 na loňských deset procent, a to především zvýšením dodávek do Německa a Švédska. Tradiční partnery má pivovar také v Itálii a Španělsku a na konci roku vyvezl první dodávky do Francie. Dva kontejnery nymburského piva dorazily po Novém roce do Austrálie. (Hospodářské noviny)

Golden Bohemia. Právě pod tímto názvem mohou lidé na druhém konci světa najít v regálech pivo uvařené v Nymburku. Koncem loňského roku totiž český pivovar získal zatím nejexotičtější zakázku dodat dva kontejnery lahvového piva do Austrálie. Cesta po moři trvala měsíc a půl. Pivo si mohou u protinožců koupit teprve dva týdny. „To je ještě krátká doba na to, aby se nám doneslo, jak jsou s ním spokojeni. Doufám ale, že jim bude chutnat,“ říká šéf pivovaru Pavel Benák.

K zakázce prý pivovar přišel úplnou náhodou. Jeden obchodník chtěl dovézt český národní nápoj do Austrálie a hledal, která značka by byla nejvhodnější. Nakonec si vybral Postřižinské pivo z Nymburka. Pivovar si proto alespoň orientačně zjistil, jaká piva mají Australané nejraději. „Nejspíš to budou piva typu světlých ležáků, které mají od 4,5 do pěti procent. Takže žádná vyloženě slabá to nejsou,“ vysvětluje Benák. Zatím není jasné, jestli se dodávka do Austrálie zopakuje: záležet bude na tom, jak ho zdejší pivaři přijmou.

Nymburský pivovar proslavil spisovatel Bohumil Hrabal, který se sem s otcem - správcem nastěhoval jako šestiletý v roce 1920. Život v pivovaru mu učaroval, a tak své zážitky popsal ve slavných Postřižinách. Letos v březnu by navíc Hrabal oslavil devadesátiny, a pivovar se proto rozhodl, že na spisovatelovu počest uvaří speciální dvanáctistupňové pivo. Jestli bude světlé či tmavé a jakou bude mít chuť, to zatím ponechává v tajnosti. (iDnes)

Pivovar Klášter chystá společně se švédskou firmou projekt na podporu pivní turistiky. Ještě v únoru by mělo do Kláštera Hradiště nad Jizerou přijet čtyřicet autobusových zájezdů ze Švédska. Majitelé pivovaru míní, že hosté pivo nejen ochutnají, ale že si ho nechají poslat i domů. Zájemci absolvují prohlídku pivovaru, ochutnávku piva ve sklepě, pohoštění v unikátní skalní restauraci, a především si budou moci objednat libovolné množství klášterského piva v rámci takzvaného distančního prodeje.

Zprostředkovatelská firma jim podle jejich objednávek pivo připraví k expedici a zajistí dodávku až do švédských domovů. Pivovar Klášter loni vyvážel pivo především na trhy v USA, Německu, Finsku a Švédsku. Celkem měl loni pivovar výstav asi 75000 hektolitrů, tedy o 5000 hektolitrů méně proti roku 2002.

Podle generálního ředitele Josefa Špyňara se nové vedení pivovaru zatím zaměřilo především na zlepšení kvality piva, která byla v předchozích letech kolísavá. "Kvalitu se nám podařilo upevnit tak, že dnes nemáme žádné oprávněné reklamace," řekl Josef Špryňar.

Od první poloviny loňského roku má pivovar nového majoritního akcionáře. Ten letos dokončí opravy kotelny a rozvodů dusíku, kyslíku a kysličníku uhelnatého za několik desítek milionů korun. (iDnes)

Novou tvář dostalo lahvové pivo Braník, druhé nejprodávanější pivo v Česku. Kromě etikety na lahvi byl změněn také design plechovky. Podle manažera marketingu Petra Dvořáka producent cítil potřebu etiketu oživit a zmodernit a oslovit tak širší okruh konzumentů. V nové etiketě je zachován historický motiv s ikonou sv. Václava - patrona sladovníků - s anděly. Tato ikona je součástí loga pivovaru Braník, jehož první výtvarné pojetí vytvořil malíř Mikoláš Aleš již od roku 1899. Ikona s anděly na nové etiketě dostala však zjednodušenou, modernější podobu. Podle marketingového manažera Pivovarů Staropramen Petra Dvořáka je omlazení Braníku - druhého nejprodávanějšího lahvového piva u nás - podpořeno i reklamní kampaní v tisku a televizi. Nová etiketa nahradí dosavadní, která provázela pivo Braník od roku 1996. (Večerník Praha)

Slovenské pivo Šariš sa v menších objemoch dostalo už aj na americký trh. Podľa špecialistky pre vzťahy s verejnosťou Pivovaru Šariš Drahomíry Jančovičovej tento rok sa ho v USA predalo viac ako 300 hektolitrov. Zatiaľ môžu zákazníci nájsť Šariš v štátoch Connecticut, Pensylvánia, Ohio, Illinois, Arizona a Georgia a už v najbližšom čase sa jeho dovoz rozšíri aj o Michigan a New York. Slovenská pivovarnícka dvojka Pivovar Šariš, a. s., Veľký Šariš, ktorý ovláda juhoafrický SAB, v tomto roku investoval 44 miliónov Sk do novej scedzovacej kade a rekonštrukcie súvisiacich technológií, aby tak zvýšil svoju výrobnú kapacitu. Celkové investície spoločnosti SABMiller, ktorá je vlastníkom Pivovaru Šariš, presiahli od vstupu tejto spoločnosti do pivovaru v roku 1997 hodnotu 1,4 miliardy Sk. Ročná produkcia fabriky aktuálne presahuje 1 milión hektolitrov piva. Podiel Pivovaru Šariš, ktorý patrí do skupiny Plzeňský Prazdroj, na slovenskom pivnom trhu predstavuje asi 26 %. Rok 2002 uzavrel pivovar so ziskom 109,8 milióna Sk, pričom predal rekordných takmer 1,255 milióna hektolitrov piva, teda o pätinu viac ako rok predtým. Necelú polovicu z celkového minuloročného objemu predaja tvorila značka Šariš, najväčší nárast predaja ale dosiahol Velkopopovický Kozel, ktorý pivovar vyrába v licencii. (hnonline.sk)

Ačkoli to zní neuvěřitelně, roční objem piva vyrobeného v nošovickém Pivovaru Radegast by mohl zaplnit zhruba 400 bazénů, jaký hodlá v příštím roce v aquaparku u Olešné postavit město Frýdek-Místek. Výstav v pivovaru v Nošovicích letos dosáhne asi 2,160 miliónu hektolitrů. A bazén u Olešné bude padesát metrů dlouhý o čtyřech plaveckých drahách. Jenomže napouštět pivem bazény by přece byl těžký hřích. A zvláště pivem nošovickým, které v poslední době sklízí úspěchy doma i v zahraničí. Prestižní první a druhé ceny byly v americkém Aspenu (World Beer Cup 2002) uděleny nošovickému světlému ležáku, výčepní světlé desítce i nealkoholickému Birellu, prvním místem, Zlatým pohárem Pivexu - Pivo 2003, byl oceněn světlý ležák Radegast Premium v Brně, první ceny z Bruselu (soutěž 42nd World Selection 2003 of Beers) putovaly do Nošovic pro Original a Premium, druhá cena pro Birell. "Při zachování technologických postupů, které jsou neměnné desítky let, se v udělených oceněních odráží práce našich odborníků a všech lidí ve výrobě i kontrole," poznamenal Petr Kwaczek, nový sládek (oficiálně manažer výroby) pivovaru Radegast. Je mu dvaatřicet let a v pivovaru v Nošovicích pracuje už osmým rokem. Nošovické pivo má obzvlášť hořkou chuť, i když pivaři tvrdí, že velmi příjemnou. "Hořkost, která je pro české pivo typická, tomuto nápoji dodávají chmel a chmelové výrobky. Naše pivo je charakteristické výraznou hořkostí, která je dána vyšším chmelením, než je obvyklé u jiných pivovarů, dále plnou chutí, dobrým řízem a pěnivostí. Hořká chuť je pro Radegast tak charakteristická, že ji chceme udržet, přestože chmel je jednou z nejdražších surovin při výrobě piva a s tím jsou spojené vyšší výrobní náklady," řekl šéf výroby. Může mít pak sládek po dni stráveném v provozech pivovaru ještě večer chuť dát si zlatavý pěnivý mok doma nebo v restauraci? "Pivo kontrolujeme v každé fázi výroby. Při řízených degustacích nebo kontrolách po hlavním kvašení se samozřejmě pije malé množství. V práci jsem do večera, a když pak přijdu domů, rád si dám pivo po večeři. V pohodě lépe chutná. A také si rád dám čepované o víkendu, třeba s kamarády na bowlingu," přiznal. "Pivo nesmí chybět ani na Silvestra. Samozřejmě nepohrdnu šampaňským nebo kvalitním vínem, ale pivu dávám přednost," dodal. (Právo)

Dodávky piva z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod nesměřují jen do míst Havlíčkobrodska a blízkého okolí. Jak informoval ředitel společnosti Jiří Hušek, vedení pivovaru nyní zhodnocuje distribuční cestu k zákazníkovi ve vzdálenějších místech. "Důsledky minulosti nás přinutily zaměřit se na nové regiony. Získání prestižních ocenění v druhé polovině tohoto roku 2003 a úspěch v nových regionech dokazuje, že pivo po stránce, která se týká kvality, nemá problém, ale budování prestiže značky bude záležitost na delší dobu,"vysvětluje ředitel. V létě 2003 se na trhu objevilo nové desítkové pivo s názvem Tudor. Jak potvrzuje ředitel, právě Tudor umožnil pivovaru úspěch v jiných regionech. Přesto se čekalo, že prodej piva této značky bude vyšší. "V tomto směru velmi záleží na dostatku peněz na reklamu a propagaci. Nyní tedy chceme zvážit, do jaké lokality budou náklady na podporu značky směřovat. Pokud totiž zavedeme celoplošnou reklamu, podraží pivo, a to nechceme,"podotýká ředitel. Pivo Czech Rebel Beer, dříve určené pouze pro export do USA, je pro tuzemské konzumenty k dostání prozatím v lahvových třetinkách, a tak jde na odbyt hlavně v barech a na diskotékách. "Pro rok 2004 zvažujeme jeho uvedení i v půllitrech. Jedná se o pivo s odlišnou technologií výroby a musí být spíše v kategorii dražších piv." Ačkoliv horké počasí léta 2003 pomohlo k prodeji piva, plány odbytu jsou vyšší. "Určité procento volné kapacity existuje. Pro rok 2004 máme nasmlouvané kontrakty pro export do zahraničí, které vzniklý prostor bez problému vyplní,"nechává se slyšet ředitel. Zároveň podotýká, že se ale pivovar jednoznačně orientuje na tuzemský trh a nemá v plánu přesáhnout 25 % exportu do zahraničí. Ziskovost společnosti se nemění, a tak v roce 2003 dosáhne podobné úrovně zisku jako v minulých letech. (Vysočina)

Říká v rozhovoru HN Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, o boji o hostinské, do kterého se sám pustil.. Pivovarníci jsou spokojeni, léto zvedlo prodej. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Bernard, Stanislav Bernard, byl vždy zastáncem malých českých pivovarů a brojil proti přeplácení hostinských. V polovině roku 2001 však padesát procent firmy prodal belgickému pivovaru Duvel Moortgat, tím přišel o daňové úlevy, které pro drobné producenty v parlamentu vyloboval. Ve stejné době se po vzoru konkurence pustil do boje o hospody. "Jiná cesta možná nebyla," říká.

- Jaké jsou největší plusy působení Belgičanů ve firmě?

V době, kdy jsme se rozhodli hledat partnera, tak naším hlavním motivem bylo to, že celý obor je vysoce konkurenční, vede se velmi tvrdý boj o restaurace, a jednání s obchodními řetězci jsou velmi náročná. Nechtěli jsme ustrnout, ale akcelerovat. To se nám podařilo a považuji to za největší plus našeho spojení s Duvelem.

- Kolik finančních prostředků jste od vstupu Duvela investovali?

Za tu dobu jsme splatili všechny úvěry, oddlužili firmu a poměrně výrazně investovali. Jenom loni to bylo přes šedesát miliónů korun.

- Dá se tedy říct, že pokud by žádný investor nepřišel, tak byste na investice neměli?

Měli, ale ne na tak výrazné. Mohli jsme si dovolit novou stáčírnu sudů, kterou jsme dokončili loni v létě, nové sklady, novou jídelnu či sociální zařízení pro zaměstnance.

- Dodáváte pivo na belgický trh?

Ne. Samozřejmě jsme tyto věci diskutovali, ale export nebyl primárním záměrem. Ale belgického Duvela jsme přivedli do České republiky.

- S jakým úspěchem?

Dostali jsme se do sítí a některých restaurací. Duvel je však odlišné pivo od klasického českého ležáku, které chuťově připomíná pšeničná piva a má vysoký obsah alkoholu. Prodeje nejdou do velkých objemů.

- Vy jste byl odpůrcem přeplácením hostinských. O hospody jste nakonec začali intenzivně bojovat. Proč?

Já jsem byl vždy proti tomu, ono to degraduje celý trh. O tom, kde se čepuje dané pivo totiž nerozhoduje jeho kvalita, ale míra investic ze strany pivovaru. Rozhodnutí, že to musíme začít také dělat nebylo lehké, ale jiná cesta možná již nebyla.

- Kolik jste získali od té doby hospod?

Na jaře 2001, kdy jsme začali investovat, jsme měli osm set hospod a nyní jich máme patnáct set.

- Vy říkáte slovo investovat. Co si pod tím mám představit? Co mi jako pivovar dodáte?

Chladící zařízení, výčep, montáž, prvotní vybavení reklamními materiály - to jsou věci, které se poskytují standardně. Investice, to jsou peníze navíc.

- Takže investice rovná se úplatku.

To jste řekl vy. Je potřeba přísně odlišovat dvě věci. Pokud je to nová hospoda a hostinský se rozhoduje o značce piva, tak vybavení pro něj znamená poměrně dost peněz. Jestliže mu pivovar v daném okamžiku pomůže s tím, že část investic pokryje, tak to nemá korupční charakter. To je čistě podnikatelské riziko pivovaru. Pokud ale přijde zástupce pivovaru a hostinskému řekne, "kolik chcete peněz, když přejdete ze značky X na naši značku", tak to vnímám, že to korupční charakter je. Ale po právní stránce je to samozřejmě oše-třené.

- Tento postup je obvyklou praxí na českém trhu?

Ano.

- Po fúzi Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic jste prohlásil, že se obáváte deformace českého trhu. Vyplnila se tato vaše obava?

Skutečnost je taková, že skupina Plzeňského Prazdroje každoročně roste o dvě až tři procenta. Ale v jejich objemech to je ročně několik malých pivovarů, jejichž kapacitu získají. Takže růst tu je, oni sílí a skupina malých pivovarů oslabuje. Na trhu je nyní 48 průmyslových pivovarů, bývalo jich 72. Podle mého odhadu, tak zhruba desítka z nich má výrazné ekonomické problémy.

- Když jsme u trendů. Kde by se mohla zastavit spotřeba na hlavu? Poslední číslo hovoří o 162 litrech na osobu za rok.

Moc prostoru tu není, již v tuto chvíli je to světový rekord. Svaz pivovarů a sladoven však v posledních letech začal dělat osvětovou kampaň s názvem České pivo, naše pivo. To má zlepšit image piva. Po revoluci mělo pivo pověst levného nápoje, který se konzumuje v putykách. Nyní se komunikuje lepší kultura prodeje - pivní zařízení, sklenice, ubrusy apod. Zdůrazňujeme také zdravotní aspekty - podle lékařů jsou dva půllitry denně pro zdravého muže přínosem, pro ženu je to o čtvrtinu méně.

- Mají podle vašeho názoru šanci prosadit se na českém trhu speciální piva?

Záleží na trhu, jak je bude přijímat. A není to pouze o dovozových speciálech, ale i tom, jaké speciály budou nabízet české pivovary.

- Vy máte ve svém portfoliu i sváteční ležák v láhvi s patentním uzávěrem. Je to speciální pivo?

Ano. Toto pivo je s přídavkem jemných kvasnic a sekundárně dokvašuje přímo v lahvi. Mohl jste to před chvílí vidět (pan Bernard jednu z láhví při rozhovoru otevřel - pozn. red.), jak se pivo chová, jako pivo šampaňského typu, na dně se usadí kvasinková sedlinka, má to vliv na chuť a vůni - tím je zajímavé.

- Zaujalo zákazníky toto pivo?

Loni jsme ho prodali přes pět tisíc hektolitrů. Pro velký pivovar to není nijak zajímavé číslo, ale pro nás ano.

- Pivo se prodává ve speciálních lahvích, ve dřevěných bednách a s patentním uzávěrem. Kolik vás to stálo?

Náklady na obaly, úpravy stáčecí linky a dalších věcí nás do těchto dnů přišli na zhruba 25 miliónů korun.

- Vyplatí se taková investice?

Odpovím naším sloganem - chceme jít vlastní cestou. (iHNed.cz)

V závěru roku 2003 obdržel Rodinný pivovar Bernard další ocenění kvality svého nepasterizovaného piva, tentokrát od Sdružení přátel piva. Sdružení udělilo 2.místo polotmavému ležáku Bernard v kategorii polotmavých piv. Soutěž piv, minipivovarů, hospod a sládků probíhá celoročně a má dvojkolový systém hodnocení. Pivovar tím završil velice úspěšný rok, ve kterém získal celkem 10 různých ocenění.

„Za kvalitu piva jsme získali tři první, dvě druhá a jedno třetí místo. V novinářské anketě „Naše pivo 2003“, ve které hlasovalo 81 redakcí a nezávislých novinářů, se umístila značka Bernard na 5. místě mezi 41 značkami piv z celé České republiky. Za kreativní reklamu, kterou se pivovar v současné době prezentuje, např. motivem Smrt otvíráku na billboardech, získala reklamní agentura EURO RSCG a.s. další dvě ceny - Zlatou pecku a Stříbrný louskáček,“ hodnotí úspěšný loňský rok spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává:“ Velice cenný je rovněž zisk národní značky kvality pro české potraviny a zemědělské produkty KlasA od Ministerstva zemědělství. Tento certifikát získal Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek v lahvi s patentním uzávěrem při výstavě Země živitelka.“

Seznam získaných ocenění v roce 2003:

2.místo Česká pivní pečeť Tábor, výčepní světlé pivo 10°

1.místo Česká pivní pečeť Tábor, speciální černé pivo 13°

Zisk dvou stříbrných Louskáčků za reklamní motiv Pisoár a Smrt otvíráku, motiv - EURO RSCG a.s.

1.místo Pivo České republiky, speciální černé pivo 13°

Zisk certifikátu Klasa, značka nejvyšší kvality výrobku, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

1.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, světlý ležák 12°

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, polotmavý ležák 11°

5.místo v Novinářské anketě „Naše pivo 2003“ – značka Bernard

Ocenění - Zlatá pecka za tiskovou reklamu Smrt otvíráku motiv - EURO RSCG a.s.

2.místo v hodnocení Sdružení přátel piva pro rok 2003, polotmavý ležák 11°

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Krajský soud v Hradci Králové prohlásil 13.ledna 2004 konkurz na společnost Pivovar a sodovkárna. Správcem konkurzní podstaty ustanovil Milana Karla. Ve svitavském pivovaru se přestal zlatavý mok vařit již v roce 2002. V současné době je část budov zbourána a místo nich stojí obchodní dům Hypernova. "Ve zbývající části se zvažuje další obchodní činnost," řekl starosta města Václav Koukal. Prodeji samotného objektu pivovaru předcházel prodej tradičních značek místního piva Svitavák a Doktor. Získal je, včetně receptur, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. Značky svitavského piva koupil poté, co kvůli vysoké ceně zkrachovala jednání o koupi celého pivovaru. Svitavský pivovar vystavil v roce 2001 necelých 50 000 hektolitrů piva, což byla zhruba šestina jeho kapacity. O rok později vyrobil do uzavření provozu 10 300 hektolitrů piva, tedy 42 procent předešlé pololetní skutečnosti. Společnost se dlouhodobě potýkala se ztrátami. (Hradecké noviny)

Děkujeme za informace o umístění našeho piva Platan na krásném prvním místě ve Vaší anketě. Je nám vždy potěšením vyrábět špičkové pivo pro náročné zákazníky, kteří nehledají podle slevových akcí v nápojovém oddělení supermarketů a v otázce kvality toho co pijí mají jasno. Věřte, že výroba kvalitního pivního moku vyžaduje prvotřídní suroviny, mnoho lidské práce a spoustu času a je nám potěšením, že jsou stále konzumenti, kteří toto ocení. A my věříme, že do budoucna bude prvotřídní kvalita klasického českého ležáku opět slavit v globalizované Evropě svůj oprávněný úspěch. S pivovarským "Dej bůh štěstí" - Ing. Kovaříček Jaroslav, Městský pivovar Platan s.r.o. Protivín

Českobudějovický pivovar Budvar plánuje v roce 2004 vstup na tádžický trh „Pět set hektolitrů není nijak moc, je to reálný odhad, ale chceme si tu začít budovat pozici,“ uvedl zástupce pivovaru. S místním pivovarem jednal o možné spolupráci a o obchodním zastoupení. Zatím menší plánovaný export souvisí i s tím, že vzhledem ke špatné ekonomické situaci by si českobudějovické pivo mohlo dovolit koupit asi jen 5 % ze zhruba šesti milionů obyvatel středoasijského Tádžikistánu. Jihočeský pivovar v Dušanbe usiluje hlavně o zajištění určitého standardu prodeje piva a exkluzivní zastoupení. Tádžikistán je vedle Uzbekistánu a Kyrgyzstánu postsovětskou zemí, kam českobudějovický pivovar zatím nevyváží, ale plánuje to. V Tádžikistánu navíc nedávno Budvar obhájil svoji registraci. (Budnews)

Na slavnostním vyhlášení výsledků třináctého ročníku spotřebitelské ankety odborného listu Pivní kurýr zástupci Budějovického Budvaru, n. p. převzali titul Pivo roku 2004. Budějovický Budvar popáté v řadě za sebou vstupuje do nového roku s tímto titulem. Již celkem sedmkrát se mu podařilo v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků zvítězit a potvrdit tak jedinečnost své chuti a kvality. „Rádi bychom poděkovali všem, kteří náš prémiový ležák zvolili nejlepším pivem Česka. Ocenění si velmi vážíme, protože o jeho udělení rozhodují přímo naši konzumenti, jejichž názor je pro nás nejdůležitější. Těší nás, že český pivař stále dokáže ocenit kvalitu tradičního českého ležáku,“ řekl Jiří Boček, generální ředitel Budějovického Budvaru n.p., který ocenění převzal a dodal: „tohoto ocenění si velmi vážíme“. Budějovický Budvar získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v roce 2003 v Edinburgu. Za vynikající pivo a výborné ekonomické výsledky byl Budějovickému Budvaru udělen odbornou porotou i titul Pivo XX. století v České republice. Pivovar Budějovický Budvar je čelný představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v Česku, ale v současné době také ve více než 60 zemích celého světa. Americké konkurenci je však prosperující národní podnik z komerčních i ideologických důvodů stále trnem v oku a pronásleduje ho po celém světě soudními žalobami. Zaoceánští dogmatici zašli dokonce tak daleko, že když jim čeští politici odmítli pivovar prodat, tak přestali odebírat český chmel a pokouší se vypěstovat si jej sami. Zde ale naráží na nepřenosnost místních geologických a klimatických podmínek, která znemožňuje produkovat stejně kvalitní surovinu. (Haló noviny)

Budějovický Budvar vyhrál spor s americkým pivovarnickým kolosem Anheuser-Busch v Jižní Koreji a může tam používat své ochranné známky. Agentura AP uvedla, že o tom rozhodl jihokorejský soud, podle něhož není používání známek Budvaru v konfliktu s používáním značek amerického pivovaru. Budvar sdělil, že jeho ochranné známky neomezují pivovar Anheuser-Busch na jeho právech. Anheuser se ale proti rozhodnutí ještě může odvolat k nejvyššímu soudu. Budvar se s pivovarem Anheuser o používání známek v Jižní Koreji soudí od konce devadesátých let.

Oba pivovary spolu vedou známkoprávní spory několik desítek let a oba si činí nárok na známky Budweiser a Bud. Český pivovar většinou argumentuje zeměpisným názvem a tím, že pivo už vaří od roku 1265. Pivovar Anheuser-Busch založili němečtí přistěhovalci v USA v roce 1876. Představitelé amerického pivovaru tvrdí, že Budvar nemá na značku Budweiser právo, protože AB ji začal používat 19 let předtím, než byl českobudějovický pivovar založen.

Budvar má zaregistrováno téměř čtyři sta ochranných známek ve více než stovce zemí. Se společností Anheuser-Busch nyní vede přes 40 soudních sporů a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady. (iDnes)

Americký výrobce piva AnheuserBusch vyhrál spor s Budějovickým Budvarem o používání značky Bud v Tádžikistánu. Budvaru úřad na ochranu obchodních známek v Tádžikistánu používání známky Bud zakázal, uvedl včera Anheuser-Busch prostřednictvím služby PRNewswire. Oba pivovary spolu vedou známkoprávní spory několik desítek let a oba si činí nárok na známky Budweiser a Bud. Český pivovar většinou argumentuje zeměpisným názvem a tím, že pivo už vaří od roku 1265. (Právo)

Výstav n.p. Budějovický Budvar loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles asi o 3,5 procenta. Zatímco vývoz vzrostl o pět procent na 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar ztratil. Prodej v ČR činil 633.000 hektolitrů a proti roku 2002 poklesl o devět procent. Výsledky Budějovického Budvaru oznámil na dnešní tiskové konferenci jeho ředitel Jiří Boček.

Finanční ukazatele se loni zlepšily, protože výnosy vzrostly o dvě procenta na 2,484 miliardy korun. Očekávaný hrubý zisk je 350 milionů korun, tj. o 24 procent více než v předchozím roce. Důvody snížení výstavu vidí Boček v rostoucím prodeji laciných piv, která Budvar nevaří, a v sílící konkurenci na tuzemském trhu, především ze strany Plzeňského Prazdroje. Ten loni zvýšil prodej na domácím trhu o 3,6 procenta a poprvé v historii pivovaru překročil prodal na domácím trhu před osm milionů hektolitrů piva.

Vztahům se zákazníky podle ředitele Budějovického Budvaru příliš neprospěly ani diskuze o případné privatizaci pivovaru, které se dostaly i na stránky zahraničních médií. "Museli jsme jim celou situaci dlouho vysvětlovat," poznamenal Boček. Pivovar loni také pokračoval v soudních sporech s americkou společností Anheuser-Busch a uspěl mj. v Japonsku, Jižní Koreji či Litvě. Žalobě čelil i ze strany Budějovického měšťanského pivovaru.

Boček zdůraznil, že strategie vedení pivovaru upřednostňuje před objemem výroby hodnotu. Do svého rozvoje Budějovický Budvar loni investoval 183,3 milionu korun. Mezi významné technologické investice patřilo vybudování nového skladu chmele, energetický audit a modernizace vodního hospodářství. V areálu pivovaru vzniká také návštěvnické centrum. (Lidovky.cz)