Nejprve po Dunaji, pak po českých a slovenských silnicích. Taková byla cesta dvou cylindrokonických tanků, které včera ráno smontovali dělníci v brněnském pivovaru Starobrno. V nádobách vysokých 21 metrů o průměru přes 5,5 metru bude kvasit pivo od června. „Nové tanky nahradí menší ocelové z ležáckých sklepů,“ uvedl Aleš Řiháček z brněnského pivovaru. (MF Dnes)

Kdysi slavný a stále populární hokejový klub Kometa Brno, má šanci získat silného sponzora. Pivovar Starobrno. V rozhovoru pro Rovnost to potvrdil generální ředitel pivovaru František Krakeš. Podle něj by se hokejový klub mohl dostat k velmi zajímavé částce.

Nová láhev je pro pivo jako nové šaty pro ženu

Pražan v čele brněnského pivovaru. To je František Krakeš. Zatímco Prahu považuje za velkoměsto pod velikým mezinárodním vlivem, v Brně vidí město ideální velikosti, kde k sobě mají lidé blíž. To je podle něj vidět i na silném postavení Starobrna. To podle něj zůstalo moravskou značkou i přesto, že pivovar už dlouho neovládají domácí podnikatelé.

Projevila se nějak změna lahví, kterou Starobrno nedávno provedlo?

Když žena nezmění oblečení přestává být atraktivní a to platí pro každý obal. Ke špičkovému výrobku musí zákazník dostat i špičkový obal. Proto jsme přišli na trh s novými lahvemi a trochu revolučně i s lahvemi zelenými, což je určitě trochu návrat do minulosti, kdy si zákazníci vybírali mezi lahvemi zelenými a hnědými. Starobrno má zelenou, protože ta sluší těm nejšpičkovějším značkám.

S novými lahvemi souvisí také kampaň ve vozidlech brněnské hromadné dopravy, kdy na tyčích visely papírové napodobeniny pivních lahví. Byla podle vás tato kampaň etická s ohledem na to, že byla na očích i dětem?

Byl to netradiční nápad reklamní agentury a byl to počin, který z minulosti neznáme. Přestože reklama byla v městské hromadné dopravě, byla to spíš reklama na obal než na obsah. Nemyslím, že by mohla na děti působit negativně.

Ale obal bez obsahu si jde představit těžko.

To samozřejmě nejde. Ale nemyslím, že byla porušena jedna ze zásad a to nedělat reklamu pro děti. Domnívám se, že je to v pořádku. Myslím, že jsme nikoho neurazili.

Reklama už je stažena. Nestalo se to právě kvůli negativním ohlasům?

Splnila už svůj účel. Informovala o novém obalu a její stažení nesouviselo s negativními reakcemi.

V tramvajích, trolejbusech a autobusech jsou reklamy na alkohol stále výjimkou, ale pivo nechybí na velkých sportovních akcích. Bude se Starobrno víc angažovat v brněnském sportu?

Jsme připraveni sponzorovat brněnskou Kometu. Před revolucí bylo Brno hlavní město hokeje, bohužel po revoluci hokej rychle odešel. Jsme rádi, že znojemský pivovar Hostan sponzoruje Orly. Byli bychom ještě radši, kdyby se dařilo hokeji v Brně a my se na tom mohli podílet. Jsme připraveni jednat o zajímavé částce pro Kometu. Zatím je ale příliš brzy na to sdělovat přesnou částku.

V restauracích se však často čepuje jen Starobrno, přitom pod pivovar patří mnohem víc značek. Chystáte se rozšířit nabídku?

Záleží na zájmu majitele i zákazníků. Konzumenti, kteří mají hlouběji do kapsy, ocení spíš levnější výčepní pivo, než dražší Baron Trenck. Snažíme se budovat síť restaurací, které budou nabízet všechna piva vyráběná, nebo distribuovaná Starobrnem. V dubnu chceme otevřít první takovou restauraci. Sice ne přímo v Brně, ale na jižní Moravě.

Kde cítíte, že má Starobrno co zlepšovat?

Je potřeba zlepšovat kvalitu čepování piva. Musí být čisté výčepní zařízení i místo okolo výčepu. Tam se nám nedaří, jak bychom si přáli, ale všechno se zlepšuje. Těší mě zájem především mladých lidí, kteří chtějí pivo čepovat kvalitně. Vyrobit dobré pivo nestačí.

Co přineslo Starobrnu spojení s Heinekenem a naopak?

Heineken je nejprodávanější značka na světě a z toho vyplývá výlučné postavení této značky. Pro nás znamená vstup Heinekenu především zlepšení marketingu, prodeje a distribuce. Je to výhodné pro obě strany. Zahraniční značky se totiž na českém trhu stále neprosazují. Jejich chuť je trochu odlišná, než u tradičního českého piva. Spojení se Starobrnem znamenalo reálné uvedení značky Heineken na český trh. Loni se nám podařilo znásobit prodej a naše cíle jsou velmi ambiciózní. Chceme prodávat desetitisíce hektolitrů Heinekenu. Vzhledem ke konzervativnímu smýšlení to nikdy nebude o stovkách tisíc hektolitrů.

Jakou konkurencí jsou pro Starobrno menší pivovary?

Všechny pivovary jsou konkurencí. Místo malých je zejména v oblasti specialit. Jsou to piva jedinečná, za které si zákazník připlatí a zároveň jsou to piva odlišná. Vyhovují široké škále chutí konzumentů. Díky tomu je na trhu místo pro malé pivovary.

Hlavními konkurenty velcí hráči. Jaký je boj s nimi?

Tvrdý. Na trhu působí silní soupeři po stránce značek, kvality i silných vlastníků. Záleží nejen na kvalitě piva, ale hlavně na marketingových kvalitách pivovaru, aby si v náročném prostředí udržel postavení. Velké pivovary mají svá města. Například Plzeň, České Budějovice a Brno.

Kolik času trávíte prací a jaké jsou vaše mimopracovní koníčky?

Mým největším koníčkem je operní hudba, které mohu holdovat při vemi zdařilých operních inscenacích v Janáčkově divadle. A dalším koníčkem je cestování. Oboje mi pomáhá relaxovat při mé náročné práci. V ní strávím asi třináct hodin denně.

Může se ředitel pivovaru uvolnit na delší dobu z práce a třeba měsíc cestovat?

Na takovou dobu jsem si zatím dovolenou nebral, ale myslím, že bych mohl. Úroveň řízení závisí na tom zda firma funguje i bez přítomnosti ředitele. Pokud funguje, je to dobře řízená firma. Pokud ne, je něco špatně. Maximum rozhodnutí musejí dělat podřízení, vedení firmy musí přijímat strategická rozhodnutí.

Jako Pražan a ředitel brněnského pivovaru, jak vnímáte půtky Praha versus Brno?

Brno vidím velice pozitivně a žije se mi tu lépe. Praha je veliké a příliš internacionální město. V Brně k sobě mají lidé blíž. Ale vidím to i z toho hlediska, že v Praze nemá nikdo předsudky vůči Brňanům. V Brně je to trochu naopak. Podobný vztah funguje i v Rakousku. Občané, kteří nežijí ve Vídni, ji nemají rádi, protože metropole je vnímána jako město, které jde proti zájmům ostatních. Přitom metropole žádné předsudky nemá. Je to vidět i na tom, kolik brněnských umělců je v Praze.

Kdo je František Krakeš

Narozen 26. září 1941 v Praze

V roce 1968 vystudoval VŠE v Praze

V pivovarech začal pracovat v roce 1961

Je ženatý, má dvě děti

Od roku 1994 generální ředitel pivovaru Starobrno

Od roku 2005 předseda Českého svazu pivovarů a sladoven

(Rovnost)

Každodenní pracovní ruch a tisíce pivních sudů vystřídá poslední březnový den hrobové ticho a desítky lavicí pro vzácné hosty a lékařské odborníky.

V přednáškový sál se opět po roce promění výrobní hala humpoleckého pivovaru Bernard. Rozlehlý sál bude hostit třetí český seminář o vlivu alkoholu na lidské zdraví. „Budeme muset přestěhovat stovky pivních sudů ven. Snad už bude tepleji a pivo nám v nich nezmrzne,“ přiblížil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Halu zaplní dřevěné lavice používané i při tradičních pivních slavnostech, vyroste v ní i malé podium a výčep. „Několik sudů musíme v hale nechat kvůli akustice,“ dodal Mikulášek.

Do Humpolce by se na konci měsíce mělo sjet na osmdesát odborníků na problematiku alkoholu. Vesměs se bude jednat o lékaře, kteří se věnují neurologii, dermatologii a hematologii. „Seminář by měl mít podobu přátelské diskuse nad sklenicí piva,“ uvedl Mikulášek.

Odborné přednášky doplní svým vystoupením i několika slovy na odlehčení houslistka Gabriela Demeterová a Dixieland 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. (MF Dnes)

Měšťanský pivovar v Poličce na Svitavsku v loňském roce zvýšil tržby přibližně na 88 milionů korun. Bylo to asi o dva miliony korun více než v roce 2004.

„Mezi spotřebiteli byl vyšší zájem o dražší ležáky, jejichž prodej stoupl asi o dvě procenta,“ řekl předseda představenstva poličského pivovaru Karel Witz.

Výstav pivovaru zůstal přibližně na stejných 85 000 hektolitrech. Čistý zisk činil zhruba 13 milionů korun po předchozí mírně ztrátě.

Pivovar podle předsedy letos nehodlá zdražovat ceny pěnivého moku. Ceny nezvyšoval ani v loňském roce, zdražil pouze o deset procent dopravu. Řada zákazníků si však pro pivo jezdí sama. (MF Dnes)

"Požár nám byl nahlášen ve 23:30. O půlnoci mohl velitel zásahu nahlásit, že je oheň lokalizován," řekl iDNES vyšetřovatel hasičů z Rychnova nad Kněžnou. Hořela střecha a takzvaná prachová půda nad varnou, kterou předchozí požár nezasáhl. Škodu majitelé předběžně vyčíslili na 100 tisíc korun.

"Příčinu požáru vyšetřujeme a samozřejmě prověřujeme souvislost s předchozím ohněm," uvedl vyšetřovatel rychnovských hasičů.

Na konci února zatím z neznámých příčin shořela sladovna pivovaru. Při požáru se propadla střecha dovnitř budovy a škoda byla vyčíslena na 30 milionů korun. - více zde

Budova pivovaru v Dobrušce byla postavena v roce 1870. V roce 1996 byl pivovar uzavřen. Znovu slouží od roku 2002, od kdy se zde nejen vaří pivo, ale majitelé nabízejí i turistické prohlídky funkčním zařízením včetně sladovny a varny. (iDnes)

Trutnovský pivovar Krakonoš loni zopakoval prodej 108.000 hektolitrů piva z roku 2004. Podařilo se mu tak zastavit pokles odbytu trvající od roku 2001. Pivovar je druhým největším v Královéhradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, který měl loni výstav 133.420 hektolitrů. Asi 60 procent odbytu trutnovského pivovaru najde kupce v regionu Krkonoš a Podkrkonoší. „Přes velkou konkurenci se snažíme držet pozice v regionu a posilovat je. Letos bychom chtěli zopakovat loňský výsledek,“ řekl jednatel Karel Janko. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský podnik žádné pivo nevyváží. Asi 80 procent výstavu pivovaru loni připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka či speciální čtrnáctistupňový ležák. (MF Dnes)

Celkově tak dosáhl 204 900 hektolitrů. S takovým růstem výroby původně nepočítal, plán předpokládal zvýšení na 185 tis. hektolitrů z předloňských 178 tis. hektolitrů.

"Růst bychom chtěli udržet i v letošním roce, i když už ne tak výrazný. Chceme na trh dodat kolem 215 tis. hektolitrů piva," řekl ředitel pivovaru František Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila ve společnost akciovou. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery bylo cílem zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564.

Firmě s 80 zaměstnanci se podařilo v posledních letech zvýšit výrobu téměř dvojnásobně. Prakticky přitom nevyváží. Daří se jí prosadit i přes poměrně silnou konkurenci velkých pivovarů a také dvou dalších regionálních výrobců. Těm se ale loni tak dobře nedařilo.

Pivovar Rohozec, který svijanská firma předloni koupila, zůstal s výstavem 30 tis. hektolitrů na úrovni předchozího roku. "Pro letošní rok ale počítáme s růstem na 40 tis. hektolitrů, přičemž kolem 17 % bychom chtěli vyvézt,“ sdělil ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovaru Hols Vratislavice dokonce podle ředitele Petra Hotaše výstav mírně klesl na 49 tis. hektolitrů. "Letos bychom ale chtěli produkci zvýšit a přiblížit se 60 tis. hektolitrů," dodal Hostaš. Zvýšit by se měl také export. Vratislavické pivo míří hlavně do Německa, Španělska a Itálie. (Moderní obchod)

Nápojářská skupina Drinks Union podpoří v letošním roce Louny jedním milionem korun. Příslušné memorandum bylo podepsáno v minulých dnech.

"Dlouhodobě se snažíme podporovat kulturu, sport i sociální oblast ve městech, v kterých sídlí naše pivovary. Výjimkou proto nejsou ani Louny, ve kterých naše skupina vlastní Pivovar Louny," řekl předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan. Pivovar Louny s městem spolupracuje dlouhodobě. Vzájemná spolupráce vyústila v propůjčení znaku města pivovaru pro využití při propagaci lounského piva. "Nesmírně si ceníme možnosti spojit naše pivo přímo se znakem města Louny. Zdůraznění původu piva je vždy pro jeho úspěch velmi důležité," poznamenal Hagan. Společnost Drinks Union v Lounech například podporuje místní fotbal. Aktivně se účastní také pravidelných městských slavností Lounské vábení. Pivovar Louny pak stál na začátku devadesátých let u zrodu závodů hendikepovaných sportovců a podporuje je dodnes. Také díky této spolupráci se závod, který se uskuteční v červenci, letos poprvé stane oficiálním Mistrovstvím Evropy v Handbike.

Drinks Union je česká nápojová skupina, kterou vlastní několik fyzických osob. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Jarošov, Louny a Dačický. Do skupiny patří i a sladovna v Jarošově. Drinks Union má vlastní chmelnice nedaleko Žatce, kde pěstuje vlastní chmel jako přísadu do svých piv. Součástí skupiny je také divize KB LIKÉR, výrobce několika desítek druhů lihovin v čele se Starou mysliveckou. V loňském roce společnost prodala, včetně exportu a licenční výroby více než milion hektolitrů piva. Do zahraničí směřovala zhruba čtvrtina produkce. Drinks Union byl loni čtvrtý největší výrobce piva v ČR, udržel si také pozici největšího domácího exportéra piva na německý trh.

Pivovarnická skupina

Drinks Union byl loni čtvrtý největší výrobce piva v ČR, udržel si také pozici největšího domácího exportéra piva na německý trh. (Deník Lučan)

Výrazné zvýšení tržeb přinášejí Rodinnému pivovaru Chodovar aktivity zaměřené na pivní turistiku. Zatímco stabilní prodej nápojů mu přináší dlouhodobě ročně 100 milionů korun, zajistí letos restaurace, hotel, pivní lázně a areálu malého pivovaru dalších zhruba 50 procent navíc.Řekl to ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Restaurace Ve skále pro 260 hostů, která funguje od června 2000 v bývalých pivovarských sklepích, utrží ročně 20 milionů až 30 milionů a zhruba stejnou sumu vynáší tříhvězdičkový hotel U sládka s 89 lůžky, také v areálu pivovaru, který je v provozu rok. Pivovar dále otevřel ve čtvrtek v hotelu pivní lázně na léčbu kožních cévních a ischemických chorob.

Hotel je podle Plevky zamluven do konce roku ze 65 procent. Lázně jsou vyprodány do začátku září. Podle balneologa Romana Vokatého si je objednávají zejména Češi jako dárky, hlásí se také zájemci z Bavorska.

"Balneoprovoz je takovou atrakcí, že určitě přinutí hodně lidí, aby u nás zůstávali delší dobu," uvedl starosta Chodové Plané Pavel Vopat. Už dnes je podle něj obec významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a díky hotelu místem pořádání kongresů a seminářů.

Pivovar loni i letos vyrobí 90.000 hektolitrů piva a zhruba 10.000 hektolitrů limonád Ilsano, které firma vyrábí z vlastní minerální vody, jednoho ze 40 pramenů na Mariánskolázeňsku. Potrubí vede přímo do areálu pivovaru.

Firma prodává pivo ve zhruba 300 západočeských restauracích. Loni vyvezla 5000 hektolitrů piva do Německa, Švýcarska a Ruska. "O vývoz se postarali turisté, kteří nás navštívili a naše pivo je zaujalo," řekl Plevka. Po dvou letech pivovar zdražil od března ceny nápojů o jednotky procent.

Do jara 2007 chce Chodovar rozšířit hotel, který vznikl z bývalého statku, na 130 lůžek. Ze dvou třetin ho navštěvují zahraniční turisté - zejména Němci, Nizozemci a Španělé. "Loňská obsazenost lůžek byla 40 procent, což je na první necelý rok existence hotelu, který nebyl napojen na žádného zprostředkovatele, skvělé," řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Nyní hotel uzavírá smlouvy se 20 cestovními kancelářemi, převážně za zahraničí. Díky pivním lázním se zájem o ubytování výrazně zvyšuje. Podle Prokeše jsou ceny za lůžko asi o polovinu levnější než v nedalekých Mariánských Lázních. (agris)

V Chodové Plané na Tachovsku v areálu zdejšího pivovaru zahájily provoz první Pivní lázně v Čechách.

"Chtěli bychom využít potenciálu, který místní lokalita nabízí, a poskytnout odpočinek celému tělu - uvolnění svalů, prohřátí kloubů, ozdravnou kůru pro pleť a vlasy. Látky, které ke procedurám využíváme, prokazatelně zlepšují obranyschopnost těla," vysvětlil spolumajitel rodinného pivovaru Jiří Plevka mladší.

Pravá pivní lázeň probíhá v rehabilitační vaně a je připravena z vody, minerální vody Il-sano, která zde vyvěrá, a to v poměru jedna ku jedné.

"Hlavní přísadou koupele o teplotě 34 stupňů je tmavé Koupelové pivo vyráběné tradiční metodou podle chráněné originální receptury," prozradil Plevka.

Při vstupu hosta do lázně je její hladina pokryta charakteristickou pivní pěnou karamelové barvy a prostor je aromatizován vůní čerstvě uvařeného tmavého piva.

"Host je optimálně ponořen do lázně o obsahu 55 litrů, která je doplněna dávkou živých kultur pivovarských kvasnic a směsí sušených drcených bylin a chmele," popisuje balneolog Roman Vokatý.

Koupele mají širokou škálu blahodárných účinků - příznivá teplota způsobí mírné postupné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu v celé cévní soustavě. Zároveň prohřeje pokožku a uvolní póry, kterými se při mírném pocení odplavují škodlivé látky z podkoží.

"Směs bylin působí jako očistný peeling, pivní kvasnice předávají pokožce celou řadu vitamínů B, proteiny, sacharidy a přispívají k její celkové regeneraci," doplnil Vokatý.

Pro zvýšení účinku koupele je hostům doporučována sklenice jedinečného nepasterovaného Skalního ležáku obsahující živé kultury kvasnic, které příznivě působí na trávicí trakt. Doba pobytu v lázni je dvacet minut.

"Po koupeli čeká klienta zábal - prostěradlo a deka z ovčího rouna. Zklidnění trvá zhruba pětadvacet minut," doplnil balneolog. Lázně najednou pojmou sedm zákazníků v koupelích a stejný počet na lehátkách. Cena procedury je stanovena na 550 korun.

Provozovatelé Pivních lázní počítají s tím, že zpočátku bude zájem spíše o víkendové pobyty. Využít přitom mohou i další nabídky zdejšího regionu - turistické nebo cyklistické stezky, golfové hřiště nebo kulturní program v nedalekých Mariánských Lázních.

"V budoucnu bychom chtěli v nabídce léčebných produktů pokračovat. Vznikají také první kosmetické prostředky," dodává Jiří Plevka mladší. (iDnes)

Nejlepšími pivy pro tento rok jsou světlý ležák Gambrinus premium a mezi světlými výčepními pivy Zubr Gold. O vítězích soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2006 rozhodlo přes dvacet degustátorů. "O titul letos soutěžilo 23 pivovarů se třiačtyřiceti značkami piv," řekl Richard Morávek ze spolupořadatelské agentury. Ocenění převzali zástupci pivovarů včera na Galavečeru pivovarníků a sladovníků v Brně. Druhou příčku obsadily značky Březňák světlý ležák a Velkopopovický Kozel výčepní světlý. Třetím místem ohodnotila porota piva HOLBA Premium a Ostravar desítka. (Plzeňský deník)

Strakonický pivovar, který od ledna patří městu, chce do léta otevřít vlastní hospodu. Bude se nacházet v pivovaru, v prostorách spilky. Podle místa, kde dříve kvasilo pivo, se bude i jmenovat. Pivovar ji chce využívat při turistických exkurzích spojených s ochutnávkou piva. (MF Dnes)

Americký pivovar Anheuser-Busch se odvolal proti dřívějšímu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který firmě zakázal v Portugalsku prodávat pivo pod značkou Budweiser. Jde o jeden ze 40 známkoprávních sporů, které vede Anheuser s českým pivovarem Budějovický Budvar po celém světě.

Anheuser-Busch se odvolal k soudu ve Štrasburku v reakci na rozhodnutí nejvyššího portugalského soudu z roku 2001. Tento soud tehdy rozhodl, že český pivovar má právo známku Budweiser v Portugalsku používat na základě smlouvy o ochraně původu, která byla uzavřena mezi ČR a Portugalskem v roce 1986.

Anheuser-Busch v první stížnosti před soudem pro lidská práva tvrdil, že rozhodnutí portugalského soudu je v rozporu s právem pivovaru na klidné užívání ochranné známky. Tuto stížnost soud vloni v říjnu odmítl. Odůvodnil to tím, že právo pivovaru na klidné užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože pivovar neměl ochrannou známku Budweiser v Portugalsku nikdy zaregistrovanou.

Anheuser-Busch se nyní odvolal k nejvyšší komoře soudu, která se skládá ze 17 evropských soudců. Stížnost americké firmy byla podle včerejšího sdělení soudu přijata a soud se jí bude zabývat. Datum projednávání případu není známo.

Největší americký pivovar se s Budvarem soudí ještě o několik dalších ochranných známek, na které si činí nárok. Spor trvá více než 100 let a oba pivovary se v něm opírají převážně o historické tradice a smlouvy.

***

Budvar versus Anheuser-Busch

*Budvar (německy Budweis) byl založen v roce 1895 v Českých Budějovicích. Pivo se tam ale vaří už od roku 1265.

*Anheuser-Busch sídlí v St. Louis (USA), pivo začal vařit roku 1876. Zakladatelé Anheuseru přišli do USA z Německa. Svému pivu dali název Budweiser kvůli jeho oblibě v jejich původní zemi. (Lidovky)

Společnost Budějovický Budvar se ohrazuje proti opakované snaze Českého olympijského výboru medializovat spor týkající se reklamní kampaně Hokejiáda ještě před konečným rozhodnutím soudu. Touto medializací se ČOV snaží vzbudit dojem, že naše společnost jednala protiprávně, a tím poškozuje její dobré jméno. Předběžné opatření vydané z podnětu ČOV Krajským soudem v Českých Budějovicích není pravomocným rozhodnutím ve věci samé, ale pouze předběžným rozhodnutím, na jehož základě musí být podána žaloba. V řízení o předběžném opatření nedostal Budvar možnost ani vyjádřit se k tvrzením ČOV ani předložit vlastní důkazy. Předběžné opatření není tedy v žádném případě vyjádřením stanoviska soudu v otázce viny či neviny. Teprve řádné soudní jednání, kde vystoupí OBĚ strany, může přinést definitivní rozhodnutí celé kauzy.

Vyzýváme proto Český olympijský výbor, aby se nadále zdržel jakýchkoliv dalších kroků, které by poškozovaly dobré jméno naší společnosti a vyčkal konečného rozhodnutí nezávislého soudu.

Český olympijský výbor uvádí jako domnělé důkazy porušení Olympijské charty prakticky stále stejné argumenty – neoprávněné použití osoby hokejisty Milana Hniličky jako jednoho z protagonistů TV spotu, údajné zneužití symbolu olympijské pochodně a údajné zneužití samotného slova olympiáda v rámci reklamní kampaně. Z provedených právních rozborů, jejichž stručný souhrn je přílohou tohoto prohlášení, je ale zřejmé, že k žádnému z výše uvedených porušení zákona či Olympijské charty ze strany našeho podniku nedošlo.

Budějovický Budvar je oficiálním partnerem českého hokeje již od roku 2003 a má právo používat v reklamních kampaních slogan „Oficiální pivo českého hokeje“. Cílem kampaně „Hokejiáda“ byla podpora národního týmu českých hokejistů, kterou našemu týmu dává Budvar při všech velkých hokejových turnajích.

Jak vyplývá z dostupných dokladů, postup ČOV byl iniciován opakovaným nátlakem společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. (PPAS), která požadovala, aby neprodleně a razantně zakročil proti Budějovickému Budvaru a dosáhl zastavení reklamní kampaně. V opačném případě hrozila PPAS uplatněním náhrady škody, eventuelně dalšími sankcemi.

Velmi litujeme skutečnosti, že ČOV byl tímto způsobem zatažen do konkurenčních vztahů mezi oběma pivovary. Doufáme, že se nakonec podaří celý spor vyřešit korektně a na úrovni tak, aby neměl negativní dopad ani na český olympijský tým, ani na český hokej.

Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovický Budvar n.p.

Další informace a dotazy:

Hauska & Partner, s.r.o. Budějovický Budvar, národní podnik

Radka Spiesová Petr Samec, PR manager

Tel.: +420 - 221 592 450 Tel: +420 38 77 05 284

+420 – 604 761 605 +420 606 757 997

E-mail: radka.spiesova@hauska.cz E-mail: petr.samec@budvar.cz

Příloha k prohlášení Budějovického Budvaru, n. p. ze dne 1.3.2006

Souhrn výsledků nezávislých právních rozborů

Domnělý důkaz číslo 1:

Použitím hokejisty Milana Hniličky jako jednoho z protagonistů TV spotu došlo k porušení Olympijské charty, konkrétně jejího článku 41.

Jaká je skutečnost: Podle čl. 41 odst. 3 Olympijské charty platí zákaz využívání sportovců (účastníků olympiády) k reklamním účelům pouze po dobu trvání příslušných Olympijských her. To ostatně výslovně potvrdil i sám místopředseda ČOV Jiří Zedníček v rozhovoru pro časopis Týden z 6.2.2006, když řekl: „...zdržet se takové činnosti musejí pouze po dobu olympijských her. Na nominační období se taková pravidla nevztahují.“ Vysílání spotu s Milanem Hniličkou bylo od začátku naplánováno a také skutečně proběhlo v období od 3. do 6. února 2006, tedy ještě před zahájením olympiády. Kampaň pak pokračovala spoty, ve kterých již Milan Hnilička neúčinkoval. S ohledem na uvedenou skutečnost proto nemohlo ze strany Budějovického Budvaru dojít k porušení čl. 41 Olympijské charty. Argumentace ČOV je v tomto bodu proto zavádějící.

Domnělý důkaz číslo 2:

Budějovický Budvar použitím parafráze olympijské pochodně (zde je myšlen svazek několika zapálených hokejek, které v jednom ze spotů nesou hlavní protagonisté reklamy, Bob a Dave) porušil zákon č.60/2000 sb. o ochraně olympijských symbolik.

Jaká je skutečnost: Uvedený zákon (konkrétně ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 3) poskytuje zjevně ochranu pouze konkrétní olympijské pochodni, která je symbolem těch kterých Olympijských her. To mimo jiné výslovně vyplývá z čl. 13 odst. 2 Olympijské charty, podle které se olympijskou pochodní rozumí přenosná pochodeň (či její replika), schválená Mezinárodním olympijským výborem (MOV) a určená pro „hoření“ olympijského ohně. Již ze zběžného pohledu na přenosný oheň použitý v reklamě Budějovického Budvaru (tedy na svazek hokejek) je jednoznačné, že ani v nejmenším nepřipomíná oficiální, tedy zákonem chráněnou, pochodeň XX. Zimních olympijských her v Turíně. Navíc je z povahy věci zřejmé, že žádný zákon nemůže poskytovat výlučné oprávnění jedinému konkrétnímu subjektu (v tomto případě ČOV) k používání pochodně (přenosného ohně) jakožto obecně přijímaného symbolu poselství, sounáležitosti a společného cíle určité skupiny lidí. Každodenní život přináší bezpočet důkazů o tom, že pochodeň není vnímána výlučně jako symbol olympijských her (viz např. http://www.mmr.cz/index.php?show=001021320). Argumentace ČOV je proto i v tomto bodu účelová.

Domnělý důkaz číslo 3:

Sdělením „Budějovický Budvar n.p. není sponzorem Olympijských her ani Českého olympijského týmu“, které bylo uvedeno v závěru každého spotu vysílaného v průběhu olympiády, došlo k porušení zákona.

Jaká je skutečnost: Je více než všeobecně známo, že Budvar je dlouhodobým partnerem a sponzorem českého hokejového týmu. Vzhledem k účasti českého hokejového týmu na XX. Zimních olympijských hrách bylo účelem sdělení jednoznačně informovat diváky/spotřebitele, že Budvar není nijak napojen na Olympijské hry ani na Český olympijský tým. Vytýkat učiněnému preventivnímu opatření protiprávnost pro užití chráněných symbolů, je argumentací stejně absurdní, jako by nápis „kouření způsobuje rakovinu“ pod inzercí tabákového výrobku byl vykládán jako součást reklamního sdělení a tedy považován za propagaci kouření. S tímto stanoviskem souhlasil i Krajský soud v Českých Budějovicích, když v předběžném opatření konstatoval, že užití takovéhoto sdělení není protiprávní. Z uvedeného vyplývá, že i v tomto bodu je argumentace ČOV účelová.

Domnělý důkaz číslo 4:

Použitím výrazu Hokejiáda porušil Budvar zákon č 60/2000 sb. o ochraně olympijských symbolik.

Jaká je skutečnost: Užitím výrazu „hokejiáda“ nemůže dojít k porušení zákona č. 60/2000 sb. Kořenem chráněného slova „olympiáda“ je totiž zcela jednoznačně výraz „olymp“. Kořen slova „hokejiáda“ (tedy výraz „hokej“) nemá s výrazem „olymp“ nic společného. Český jazyk nepochybně zná řadu slov s koncovkou „–iáda“, jejichž význam nemá s výrazem „olympiáda“ nic společného, ani žádnou související asociaci nevyvolá (např. spartakiáda, univerziáda, kuličkiáda, autogramiáda). Hokejiáda je jen dalším slovem v této řadě; slovní hříčkou, pod kterou si člověk znalý českého jazyka jednoznačně představí hokejovou soutěž, nikoli olympijské hry. Argumentace ČOV je tak i v tomto případě zavádějící.

Odvolací soud ve Stockholmu potvrdil 16. ledna 2006 dřívější rozhodnutí obvodního soudu. Budějovický Budvar, n. p. je tak nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“.

Americký koncern Anheuser-Busch, Inc. žalobou podanou v roce 1999 požadoval, aby bylo Budějovickému Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle odvolacího soudu není používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy a český pivovar tak může i nadále používat k označování svého piva ochrannou známku „Budějovický Budvar“. Rozhodnutí dosud není konečné a obě strany mohou ještě podat dovolání k nejvyššímu soudu.

„Vzhledem k tomu, že naše výrobky vyvážíme do Švédska nepřetržitě již od roku 1981, považujeme rozhodnutí odvolacího soudu v této věci za správné a pro nás vysoce pozitivní. Přesto ještě prostudujeme část rozhodnutí, která nám zakazuje používat slova „Budweis“ a „Budweiser“ a zvážíme případné opravné kroky,“ říká právnička Budějovického Budvaru Mgr. Helena Lejtnarová. Petr Samec, PR manažer k tomu dodává: „Průběžný výsledek sporu navazuje na naše nedávné vítězství ve Finsku. Umožní nám ještě více stabilizovat obchodní vztahy a pokračovat v rostoucích prodejích našeho piva na švédském trhu.“ V roce 2005 se export Budějovického Budvaru do Švédska meziročně zvýšil o 10 %. (Moderní obchod)

10. ročník soutěže Král výčepních znamenal pro Richarda Kučeru z krušovické Divadelní restaurace v Rakovníku příležitost k obhajobě loňského titulu Král výčepních 2005. V historii soutěže se to nikomu nepodařilo a Richard nakonec tuto tradici neprolomil. V klasifikačním kole se mezi 32 účastníky dostal zcela suverénně do vedení, když jeho třetinku a posléze půllitr ocenila dvanáctičlenná porota nejvyšším počtem bodů. Ve finále, kam, postoupilo šest finalistů z celých Čech a Moravy se ale výsledky klasifikace nezapočítávají. Richard nepatrně zaváhal na třetince. Plně se potom soustředil na závěrečný soutěžní půllitr a 7 členů ocenilo jeho výkon maximálním bodovým ziskem 9. Přesto zůstal několik bodů za Tomášem Hussem ze Znojma. Richard ještě v době studií získal titul Princ výčepních a také v soutěžích dospělých má dnes vynikající výsledky. Mezi gratulanty na závěrečném galavečeru pivovarníků v hotelu Voroněž nechyběl generální ředitel Královského pivovaru Krušovice ing. Pavel Gregorič a ředitelka pro marketing a komunikaci dr. Draha Pittnerová. (Web Krušovice)

Jako v populárních Hrabalových Postřižinách to včera vypadalo v nymburském pivovaru, který provoněly čerstvé jitrničky. Podle hesla, že v každém správném pivovaru musí být jednou do roka zabijačka - a ten postřižinský ji má i filmově zdokumentovanou - porazili včera pivovarníci dva pašíky. A pak už se stovka zaměstnanců dala do díla a později samozřejmě do jídla. Všechno zvládli i bez řezníka. A pivo pochopitelně teklo proudem. (Středočeské Deníky Bohemia)

O 20 tisíc hektolitrů pěnivého moku více prodal místní pivovar za první dva měsíce letošního roku ve srovnání s loňskem. "To je o deset procent více než loni. Stejnou měrou se na tom podílel export a tuzemský trh," řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Před několika týdny přišly některé velké pivovary, například Budvar, s novinkou. Pivo stáčejí do originálních lahví, které se barevně odlišují a mají vyražené své logo. Nymburský pivovar zatím podobnou aktivitu nechystá. "Myslím si, že podobné kroky by v důsledcích mohly vést i ke zničení trhu s vratnými obaly," uvedl Benák. Konečné slovo k této záležitosti by mělo padnout příští týden na setkání šéfů malých pivovarů v Poličce. Jednu novinku však pivovar přece jen chystá. "Zhruba za dva měsíce připravujeme výměnu technologie na stáčecí lince. Půjde o investici asi 10 milionů korun," řekl ředitel. Pomocí nové technologie by se měl stáčet i chystaný nový druh nápoje. Pivovar tradičně sbírá nejrůznější ocenění po celé republice. Nejinak tomu bylo loni na různých festivalech a soutěžích. Stal se držitelem titulu Česká pivní pečeť či Pivo České republiky. Jednu z nejvýznamnějších cen získal v závěru loňského roku. "Francinův ležák obsadil druhé místo v anketě o nejchutnější pivo, která se konala v Trutnově," pochlubil se Benák. Podle jeho slov se v podobných soutěžích koná několik degustátorských vyřazovacích kol, sítem projde jen úzká skupinka piv. Na pátek chystá vedení pivovaru druhý ročník zabijačky pro své zaměstnance. Gulášek, jitrničky a pochopitelně pivko budou připravovat členové vedení včetně Benáka. "Jednou za rok se přezujeme do holínek a ukážeme, co umíme," usmívá se Benák. Loni se zabijačka těšila obrovskému zájmu zaměstnanců, podobná účast se očekává i v pátek. (Nymburský deník)

Kto si zvykne na čerstvé pivo, ťažko sa vracia k "fľaškovému"

Niektorým konzumentom piva stačí zájsť do obchodu a kupiť sa ľubovoľné flaškové. Mnoho milovníkov penivého moku však upredností čapované, narazené priamo zo suda. Nájdu sa však i takí fajnšmekri, ktorí chcú pivo čerstvé a "neskazené" konzervačnými látkami. V Košiciach to nie je žiaden problém. Podľa tradičného českého receptu, podobne ako v pražskej pivárni "U Fleků, varia pivo už štvrtý rok v minipivovare "Golem".

Košickí štamgasti iste poznajú jeho chuť i buket. Menej známa je však samotná výroba. Prinášame vám preto pohľad do golemáckej pivárskej kuchyne.

Pivárňou sa tiahne špecifický pach a treba si naň zvyknúť. "Viem že niekomu aróma vareného sladu a chmeľu nevyhovuje. No keď tú našu typickú vôňu necítim ja, tak mi chýba," hovorí spolumajiteľka pivárne a minipivovaru Golem pani Beáta. "Na nápad variť pivo prišiel môj bývalý spoločník. Mal rád pivo a páčili sa mu české krčmy. Bol taký Prahológ. Chceli sme mať u nás kúsok Prahy, typickú českú krčmičku so svojou atmosférou a všetko sme tejto myšlienke podriadili." Interiér navrhoval český architekt a zariadenie je dovezené z Česka. Aj mohutný Golem, ktorý víta zákazníkov, bol vyrobený v Prahe.

Majiteľka nie je pivárskym fajnšmekrom, ale vlastné pivo jej chutí. Pár hltov z každého novouvareného degustuje. "Ak si niekto zvykne na naše pivo, ťažko sa vracia k bežným značkám." Golemácke pivo je totiž nefiltrované, nepasterizované a kvasinkové. Také sa inde v Košiciach kúpiť nedá.

Výroba piva

Pod pokrievku obrovitých medených pivovarských kotlov stojacich v podniku nám dovolil nakuknúť hlavný sládek pivárne Július Husár. "Niektorí ľudia si myslia, že sú len atrapami na dekoráciu pivárne. My v nich však pivo skutočne varíme. Medené sú len zvonka kvôli efektu, dnu sú nerezové."

Pivo Golem pripravuje J. Husár podľa českej receptúry, ktorú sa naučil v 60-tych rokoch v plzenskej pivovarníckej škole. Pivárenstvu sa venuje už 38 rokov a svoju kariéru začínal pri výrobe piva Gemer v Rimavskej Sobote. "Vtedy to bolo vynikajúce pivo, lebo mali dobrú vodu. Kvalitou sa približovalo k plzenskému. Voda je pri výrobe piva najdôležitejšia. Pivovar sa staval vždy tam, kde bola kvalitná voda." Pomer horčíka, mangánu a vápnika je vo vode veľmi dôležitý, pretože určuje jej tvrdosť. Najideálnejšia je voda o tvrdosti 7 nemeckých stupňov. Pivo uvarené z mäkkej vody má lahodnejšiu chuť i lepšiu penivosť.

V Goleme sa varí 11,5-stupňové svetlé a tmavé pivo. Pripravujú ho približne každý štvrtý alebo piaty deň, pretože presne toľko im vydrží zásoba v pretlačnom tanku. Varenie je náročná záležitosť, vyžadujúca si dodržiavanie prísneho technologického postupu, neustálu kontrolu počas výrobného procesu. "Veľa ľudí si myslí, že pivo dnes navarím a môže sa hneď piť. To je omyl. Pivo sa môže piť až po dozretí, t.j. minimálne po 30 dňoch od uvarenia."

Sládek ho varí spolu so synom Júliusom a verí, že bude jeho pokračovateľom v pivovarskom umení. "Základné suroviny na výrobu piva sú voda, slad, chmeľ a ľudský faktor," vyratúva J. Husár. "Slad sa vyrába v sladovni špeciálnou technológiou zo sladovníckeho jačmeňa. Vodu na varenie piva používame z mestskej siete. Pivo varíme jednormutovým spôsobom. Pri rmutovaní je veľmi dôležité dodržiavanie teplôt v jednotlivých fázach varenia."

Účelom rmutovania je previesť cenné škrobové látky pri určitých teplotách a v určenom čase za pomoci alfa a beta amylázy do roztoku, čím vzniká sladový cukor - maltóza. Toto všetko prebieha v tzv. rmutovom kotli. "Po prečerpaní obsahu do scedzovacej kade získavame sladinku, ktorá sa po odpočinku prečerpá do mladinového kotla. Sladinka sa povarí s chmeľom, ktorý tiež dovážame, čím získavame mladinu. Tento proces sa nazýva chmeľovar, ktorý trvá 1,5 2 hodiny. Pri tomto procese sa šíri špecifická, aromatická a typicky pivovarnícka vôňa do širokého okolia". Sladinka je výťažok zo sladu (maltóza), ktorá priaznivo pôsobí na horné dýchacie cesty. "Jej pitím sa občas preliečuje aj šéfka" prezrádza domácu medicínu sládek.

V ďalšom procese sa mladina chladí na zákvasnú teplotu 6 8 stupňov celzia. Do vychladenej mladiny sa pridajú pivovarské kvasnice. Tým sa začína proces hlavného kvasenia, ktorý trvá 8 10 dní. Teploty nesmú presiahnuť 9 stupňov Celzia. Účelom kvasenia je premena cukrov na alkohol, oxid uhličitý, pričom sa vytvára teplo. Po dosiahnutí zdanlivého prekvasenia sa "tank zahradí" a pivo sa začne chladiť na požadovanú technologickú teplotu.

Týmto sa začína proces dozrievania piva. Jeho cieľom je zjemňovanie horkosti o plnosť a rezkosť, nasycovanie piva oxidom uhličitým. Pri dozrievaní je nutné dodržať požadovaný tlak. "Krúžkovaním sa zvyšuje penivosť piva, ktorá je v našom pivovare vynikajúca. Pre udržanie penivosti je dôležité správne čapovanie. Ak pena na pive drží, je kvalitné, preto sa má čapovať na trikrát." Toto prízvukujem aj barmanom, tvrdí sládek. Kvôli stiesneným priestorom musia s varením začínať v nočných hodinách, aby ho ukončili do príchodu zamestnancov pred otvorením prevádzky.

Do tmavého piva sa pridávajú okrem svetlého aj špeciálne slady karamelový a farebný slad. Karamelový slad dodáva tmavému pivu charakteristickú chuť a vôňu. "S obľubou ho pijú aj ženy a niektoré si myslia, že od neho pribúda materinské mlieko. V niektorých literatúrach to však vyvracajú, nakoľko pivo obsahuje alkohol a ten nie je vhodný pre dieťa."

Kvasenie piva musí byť pod neustálym dozorom. Sládek kontroluje teplotu a tlak kvasenia, sedimentáciu kvasiniek, penivosť, čírosť a iné. Mŕtve kvasinky spadnú na dno deviatich cylindrickokónických tankov a pravidelne sa vypúšťajú. Keď je pivo dozreté, začína sa pretláčať do pretlačného tanku, odtiaľ sa čapuje zákazníkom.

Výroba piva si vyžaduje bezchybnú hygienu a sanitáciu, ktorú v pivovare dôsledne dodržiavajú. Výsledkom je kvalitné pivo bez cudzích vôní a chutí. "Pravidelné kontroly z regionálnej veterinárnej a potravinovej správy sú dôkazom, že ju dodržiavame. Preto nemáme žiadne záporné hodnotenia," vraví sládek.

Pochvala od Čechov

Pri varení piva sa môže hocičo stať. Môže sa aj pokaziť. Nočnou morou je pre sládeka napríklad výpadok elektrického prúdu. Má s tým totiž už jednu nepríjemnú skúsenosť. "Elektrinu sme nemali dve hodiny. Obával som sa, že teplota piva klesne na 37 stupňov, vtedy by skyslo. Podarilo sa mi však udržať jeho teplotu na 52 stupňoch a pivo som zachránil."

Do pivovaru Golem občas zavítajú aj skupinky cudzincov. Česi si vraj košické pivo veľmi pochvaľujú. "Tvrdia, že oni doma také nemajú. Aj v Čechách dokážu uvariť horšie pivo. Bol som tam v jednom pivovare, kde som ochutnal ich pivo a tú horkosť v krku som cítil ešte na Slovensku." Horkosť piva závisí od množstva a spôsobu dávkovania chmeľu. Ak je príliš drsná, ostáva v hrdle dlhú dobu, čo nie je veľmi príjemné. "Horkosť musí byť jemná. Taká aby sa behom pár minúť krásne rozplynula po chuťových kanálikoch. Pivo je lahodné vtedy, ak sa vám rozplýva na jazyku a máte chuť napiť sa ho znovu," vysvetľuje pivárske gurmánstvo.

V pivárni Golem raz mali takého spokojného zákazníka, že v nej prenocoval. No spánok na neho prišiel vo vyhradených pánskych priestoroch... Nepohodlie na toalete ho zobudilo v čase, keď podnik opustili nielen jeho parťáci, ale aj personál. Na blúdenie zamknutého štamgasta v podniku reagovalo len poplašné zariadenie. Privolaní esbeeskári nevedeli, čo sa deje. Nenašli totiž nič vylomené, nič rozbité... "Keď som ráno prišiel do roboty, zľakol som sa," spomína sládek. "Ten muž sedel pred barom na lavičke. Povedal, že mu to prenikavé pípanie išlo na nervy, preto radšej do rána zotrval na jednom mieste, kde ho snímač nezachytával..."

Sládek chce golemácke pivo ešte vylepšiť, pretože ako sám vraví, stále je čo naprávať. Aj keď mu pivo chutí, za veľkého pivára sa nepovažuje. Zo všetkých pív má najradšej to svoje. "Fľaškové pivo pijem nerád. Filtráciou ho úplne zbavujú kvasiniek, pasterizujú ho, dávajú do neho stabilizátory aby vydržalo čím dlhšie a to má vplyv na jeho kvalitu. U nás v pive ostávajú zdravé kvasinky."

Na kvalitu piva má vplyv nespočetne veľa faktorov. "Poviem vám, že pivo je ako žena," tvrdí sládek. "Namojdušu, ženy a pivo sú nevyspytateľné." To však neznamená, že sa nie vždy podarí. "Keď sa muž nebude venovať žene dostatočne má po chlebe. Sklame ho, nájde si druhého. A takisto je to s pivom. My sa o pivo staráme a smažíme sa zachovať jeho kvalitu, čím si vieme udržať svojich klientov." Piplať sa s ním veru musia stále, ani jeden deň nemôže ostať pivo v tankoch bez "opatery".

Od roku 1990 fungovalo na Slovensku 24 minipivovarov, dnes sa varí zlatistý mok už len v siedmich. Plány na rozširovanie toho košického sú. Snom majiteľov je golemácke pivo distribuovať v rámci celého mesta. Keďže sa im nepodarilo rozšíriť priestory, viac piva vyrábať nemôžu. Tak ako vo všetkom, aj v tomto prípade všetko závisí od financií. A spokojnosti štamgastov...

***

Pivo je staré ako naša civilizácia. Staršie než víno, a údajne staršie ako chlieb. Jeho vek sa odhaduje na 10 tisíc rokov a pivo sa dokázateľne varilo už v období okolo roku 4000 pred n.l.

Je veľkou zásobárňou aminokyselín, potrebných na stavbu bielkovín v tele, má veľkú kalorickú hodnotu a preto môže slúžiť ako zdroj energie, ktorá sa v tele rýchlo uvoľňuje. Pivo ďalej obsahuje množstvo vitamínov, prevažne zložiek B-komplexu i veľa minerálnych ióntov a dokáže rýchlo dodať telu chýbajúce soli vylúčené potom a močom. Podporuje trávenie, doporučuje sa pri podvýžive, v rekonvalescencii, pri telesnej vyčerpanosti a podľa najnovších výskumov pomáha regenerovať poškodenú pečeň. Svojim obsahom estrogénov má priaznivý vplyv na pohlavnú hormonálnu činnosť a na celkový metabolizmus. Tieto liečebné vlastnosti piva si všimli už v starom Egypte, kde sa aktívne využívalo na lekárske účely.

Podľa talianskeho časopisu "Birra e malto" sa pivo doporučuje dojčiacim matkám, pretože obsahuje vitamíny a dráždivé látky, ktoré priaznivo pôsobia na ich telesný stav. Pre porovnanie: 100 gramov plzenského piva má 45 kalórií, teda toľko, koľko má 100 gramov ovocnej šťavy, ale pivo má pritom trikrát menej cukru. Napríklad 100 g koňaku má 75 kalórií, rovnaké množstvo sladkého vína 140 kalórií a kúsok torty 450 kalórií. Výživná hodnota štvrť litra piva zodpovedá napríklad 150 g zemiakov, 50 g chleba, 12,5 ml slnečnicového oleja, 15 g masla alebo 90 g mäsa.

Podľa prof. Thorella, inak nositeľa Nobelovej ceny, malé množstvo alkoholu v pive povzbudzuje duševnú činnosť a schopnosť reakcie. Azda jeho jedinou nevýhodou je nízky obsah sodíka, preto je ideálne dochutiť si ho niečím slaným.

Zdroj: Cassovia.sk | Autor: Andrea Božinovská

Jedinou ocenenou slovenskou pivnou značkou na najväčšej prehliadke pív v susednej Českej republike v meste Tábor, bol koncom minulého týždňa Zlatý Bažant nealko z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko. Viac ako 60 sládkov a ďalších odborníkov z pivovarnického priemyslu ho počas „Reprezentačních slavností piva“ v Tábore ocenilo prestížnou Striebornou českou pivnou pečaťou v kategorii nealkoholických pív.

V kategórii 10stupňových svetlých výčapných pív sa stalo najlepším českým pivom Starobrno tradiční a získalo Zlatú českú pivnú pečať 2006. Starobrno sa od roku 2003, ako súčasť portfólia spoločnosti Heineken Slovensko, distribuje aj na Slovensku. Jediná česká značka v portfóliu lídra slovenského trhu s pivom si tak upevnila svoju pozíciu najčastejšie oceňovaného piva na odborných i laických degustačných súťažiach.

Tohtoročné slávnosti piva v českom Tábore boli v doterajšej histórii s účasťou celkovo 250 vzoriek v jedenástich kategóriách v počte súťažiacich rekordné a sú suverénne najväčšou súťažnou prehliadkou pív v ČR. Kvalitu pív hodnotilo počas štyroch dní celkovo viac ako 170 sládkov a pivovarníckych odborníkov.

Heineken Slovensko je s podielom stabilne nad 40 % na slovenskom trhu s pivom suverénnym lídrom. Holandský investor vstúpil na Slovensko pred desiatimi rokmi strategickou investíciou do pivovaru v Hurbanove. Do svojho portfólia získal ako prvú značku Zlatý Bažant. Dnes má v portfóliu aj Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (Tisková zpráva Heineken Slovensko)