Vypít několik piv, poslechnout si živou kapelu a zasmát se s přáteli u nějaké zábavné soutěže. Nic víc si v sobotu ráno lidé mířící do Velkých Popovic na 12. ročník Dnu Kozla nepřáli. Podobně to vypadlo i v Ostravě, kde se lidé bavili v pivovaru Ostravar.

Mraky nad Popovicemi. Když se však v poledne nad oslavujícím pivovarem, který si letos připomněl 130 let vzniku, zatáhla obloha a začalo silně pršet, přibylo přání další: "Kdyby tak bylo vedro a slunce jako minulý rok." I přes nepřízeň počasí se však do Velkých Popovic sjelo několik tisíc lidí. Už při romantické jízdě parním vlakem ze Strančic k pivovaru bylo vidět na tvářích lidí nadšení. Děti byly u vytržení: "Ať si klidně leje. Hlavně, že to nezchladilo kotel téhle skvělé mašinky," řekl asi desetiletý klučina a vyklonil se z vagonu. Studené kapky vody mu nevadily.

To, co odlišuje slavnosti zdejšího pivovaru od ostatních, bylo pro tento ročník skryto. Rozlehlé náměstí s parkem a přilehlé rybníky, jindy plné bavících se lidí, zely prázdnotou. Návaly deště s občasným zahřměním vyhnaly všechny slavící návštěvníky do velkých stanů. Kapely po většinu času hrály jen pro "dešťové kapky“. Avšak ne všechny mrazivý déšť trápil. "Nejsme přece z cukru, nenecháme si Den Kozla zkazit deštěm. Obcházíme disciplíny, ať se děje, co se děje," smál se Lukáš Bláha. Prý už zvládl vytahování sudu lanem, postavil komín z pivních bas a teď se chystá táhnout dodávku. Musí se pohnout o metr, aby mohl dostat razítko. Za čtyři bude mít pivo zdarma.

Letošní soutěže byly ve znamení síly, stejně jako hlavní lákadlo, velká silácká show mistra světa v tahání a zvedání obřích břemen René Golema Richtera. Silák zvaný Golem své přezdívce dostál. V uličce utvořené zvědavými lidmi se zapřel do žebříku a za pas měl "přivázaný" obrovský kamion. Lidem se při jeho řevu tajil dech, ovšem Renault Magnum se ne a ne pohnout. Silák Golem kroutil hlavou. Řidič se po chvíli přiznal, že nechal zataženou ruční brzdu. Po odbrzdění se několikatunový kolos opravdu o tři metry pohnul. "Fakt díky za tu brzdu. Lano bylo dvakrát tak napnutý. Kdyby se utrhlo, tak mě pěkně pořeže," vzkázal nakonec s úsměvem o polovinu menšímu řidiči. Po vystoupení opět přišel déšť. Lidé vyhledali úkryt a zbytek dne se odehrál "pod střechou". (iDnes)

Královskému pivovaru Krušovice loni stoupl zisk na 94,5 milionu korun. Ve srovnání s rokem 2002 vzrostl o téměř 128 procent. Na pozitivním hospodaření firmy se projevil především větší export pivovaru, který se loni zvýšil o 41 procent. Výstav naopak klesl o tři tisíce hektolitrů na 675 tisíc hektolitrů. Pivovar za hranice Česka vyvezl 105 tisíc hektolitrů. Významný nárůst exportu firma zaznamenala v Německu a Rusku. Na německý trh pivovar vyvezl přes 13 tisíc hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst 42 procent. Informovalo o tom představenstvo firmy na pondělní valné hromadě. Podle generálního ředitele Pavla Gregoriče je nárůst výsledkem změny pozice krušovického piva v portfoliu hlavního distributora Radeberger Gruppe. "Černé krušovické pivo je jedničkou mezi černými pivy našeho distributora," dodal. Největší nárůst však pivovar zaznamenal v Rusku. Loni do Ruské federace vyvezl přes 14 tisíc hektolitrů piva, což je téměř o 80 procent více než v roce předchozím. Královský pivovar Krušovice je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Deník Lučan)

Pivovarnická skupina Drinks union (DU) má zájem o pivovar v Kutné Hoře. „Pivovar koupit chceme, ale zatím neprobíhají žádná konkrétní jednání. Zpracováváme nabídku na základě znaleckých posudků. Věříme, že výrobu v Kutné Hoře udržíme a pivovar se stane úplnou součástí naší skupiny," uvedl generální ředitel Drinks Union Milan Hagan. DU v současnosti provozuje pivovar na základě dlouhodobé nájemní smlouvy prostřednictvím své dceřinné společnosti Pivovar Kutná Hora. Navíc má předkupní právo k pivovaru. „Součástí naší dlouhodobé strategie je podpora a rozvoj lokálních značek piva, rozvoj místní výroby a zvyklostí. Drinks Union se vydává na křížové tažení proti Europivům za podporu českého piva“, dodal Hagan. DU v loňském roce posílila svou pozici mezi výrobci piva v ČR. Z loňského celkového výstavu více než 887 tisíc hektolitrů piva vyvezla 180 tisíc hektolitrů. Firma se chce stát u nás čtvrtou největší pivovarnickou skupinou. Plánuje přesáhnout objem ročního výstavu jeden milion hektolitrů. (Euro Online)

Ústecká nápojová skupina Drinks Union, do níž patří pivovary v Krásném a Velkém Březně, chce koupit kutnohorský pivovar. Ten má v současnosti v dlouhodobém nájmu. Konkrétní jednání ještě nezačala, Drinks Union zpracovává podle znaleckých posudků nabídku. "Věříme, že výrobu piva v pivovaře Kutná Hora udržíme a že se pivovar Kutná Hora stane úplnou součástí naší skupiny", sdělil generální ředitel Drinks Union Milan Hagan. "Součástí dlouhodobé strategie Drinks Union je podpora a rozvoj lokálních značek piva, rozvoj místní výroby a podpora místních zvyklostí", dodal. Do pivního portfolia skupiny patří Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický, který se vyrábí právě v Kutné Hoře. Drinks Union loni vyrobila přes 887 tisíc hektolitrů piva, z toho 180 000 hektolitrů putovalo na export. Pro letošek společnost plánuje vyrobit přes jeden milion hektolitrů piva. (iDnes)

Pivovarnická skupina Drinks Union má zájem o koupi kutnohorského pivovaru V současné době spravuje firma pivovar v Kutné hoře na základě dlouhodobé nájemní smlouvy prostřednictvím své dceřinné společnosti Pivovar Kutná Hora. Navíc má předkupní právo k pivovaru. V uplynulém roce se skupina hodně zaměřila právě na podporu regionálních značek patřících do rodiny. V rámci této podpory byl změněn kompletní vizuální styl včetně nového loga a etiket mimo jiné také u značky Dačický. Podle průzkumů trhu byly tyto změny přijaty jak odbornou veřejností, tak především spotřebiteli velmi dobře. Jako poděkování patriotům regionálních značek proběhlo velké množství reklamních akcí pro štamgasty v hospůdkách i pro zákazníky lahvového piva. V pivovaru Kutná Hora se podařilo radikálně zvýšit kvalitu piva, které se prodává pod značkou Dačický. Drinks Union plánuje v dalším roce i nadále posilovat své významné postavení mezi největšími pivovary na českém trhu a chce se stát čtvrtou největší pivovarnickou skupinou. Skupina plánuje přesáhnout objem ročního výstavu jeden milión hektolitrů. Dále chce pokračovat v rasantním prosazování se na zahraničních trzích. (iStrategie)

Lobkowiczký pivovar bude vařit na Sibiři. Jako první malý nezávislý pivovar začal v Rusku s licenční výrobou pro tamní trh. Společnost z Vysokého Chlumce na Příbramsku se dohodla na spolupráci se Sibirským pivovarem s kapacitou kolem 200 tisíc hektolitrů ročně. "Lobkowiczký pivovar by měl podle licenční smlouvy v Rusku ročně prodávat až 20 000 hektolitrů piva. To je čtvrtina aktuální roční produkce," řekl ředitel pivovaru Petr Peništek.

Sibirský pivovar patří k nejmodernějším pivovarům v Rusku. Větší část produkce prodává v Irkutském a Krasnojarském kraji. První láhve s lobkowiczkým pivem vyrobeným v Rusku by se na tamním trhu měly objevit v polovině června. Půjde o tradiční světlý ležák vyráběný podle původní české receptury.

"V Rusku je obvyklé konzumovat pivo převážně z láhví a plastových obalů, minimální množství se prodává v sudech do restaurací," dodal Peništěk. Cena se pohybuje mezi 10 až 25 rubly (asi devět až 22 Kč), což podle něj odpovídá ceně kvalitních ležáků v České republice. "Pro Lobkowiczký pivovar představuje zahájení licenční výroby na ruském trhu další možnost, jak posílit exportní prodeje," uvedl Peništek. Firma vyváží přes polovinu produkce. Licenční výroba by ji také mohla umožnit do západní části Ruska a na další východní trhy exportovat i pivo vyrobené v Česku. (iDnes)

Klášterské pivo si vychutnávejte ve své oblíbené hospůdce. A pokud přeci vyrazíte za humna svého bydliště, jeďte tam, kde oblíbené klášterské pivo dostanete natočené v očekávané kvalitě. Pro orientaci pivařů uvádíme některé červnové akce, kde pracovníci Pivovaru Klášter budou točit své pivo. Tou nejdůležitéjší akcí je pochopitelně 11. pivobraní v sobotu 26. června přímo v areálu Pivovaru Klášter.

Pivní slavnost začíná v sobotu 26. června ve 12 hodin a potrvá až do následujícího nedělního rána. Účastníci tradičního Pivobraní se mohou těšit na přírodní nepasterované pivo ve všech variantách vyráběných v místním pivovaře. To znamená, že ve stáncích se bude točit výčepní pivo světlé i tmavé, světlé ležáky jedenáctistupňové i dvanáctistupňové, světlé speciální čtrnáctistupňové pivo i kvasnicové nefiltrované pivo. V doprovodném hudebním programu se na pódiu vystřídají Mirek Hoffmann a skupina Zelenáči, dámská kapela Viktorky, regionální skupiny KTP a Seven. Samozřejmě nebudou chybět soutěže a prodeje pivních suvenýrů. Novinkou bude stánek specializovaný na prodej replik historických kuriozit s pivní tématikou. K nejžádanější sběratelské zajímavosti jistě bude patřit zdařilá napodobenina historické kovové cedule s logem klášterského pivovaru, jejíž originál z roku 1904 pracovníci pivovaru objevili na jedné z klášterských králikáren. Dnes je již v mnichovohradišťském muzeu. V rámci letošních pivních slavností se připravuje křest nového oficiálního loga Pivovaru Klášter, které má symbolizovat novou éru klášterského piva. V době od 12 do 20 hodin je pro zájemce o klášterské pivní slavnosti zajištěná kyvadlová autobusová doprava z Mnichova Hradiště od vlakového nádraží, od místní sokolovny a z náměstí. Vstupné do areálu Pivovaru Klášter na 11. ročník pivobraní stojí padesát korun.

4.-5. 6. Svijanský Újezd - mezinárodní setkání majitelů vozů Fiat

5. 6. Vostrov Hněvousice - koncert Báňaná, Gaia Mesiah,

Garage&Tony Ducháček

5.-6. 6. letiště Boskovice - mezinárodní motocyklové závody

12. 6. Bělá pod Bezdězem - jarmark s rádiem Jizera

12. 6. Vostrov Hněvousice - koncert 100ř, Gulo čar, Eggnoise

18.-19. 6. Svijanský Újezd - sraz motorkářů

18. 6. Valečov - koncert Waldemara Matušky a KTO

19. 6. Mnichovo Hradiště - oslavy výročí 725 let od založení města

19. 6. Vostrov Hněvousice - koncert Pražský výběr

20. 6. Dolní Bousov - mistrovství ČR v autokrosu

24.-27. 6. letiště Hoškovice - setkání VW Brouk klubu

26. 6. Klášter Hradiště nad Jizerou - Pivní slavnosti Pivovaru Klášter

26. 6. Nymburk - jarmark s rádiem Jizera

26. 6. Mladá Boleslav - středověký jarmark

26. 6. Vostrov Hněvousice - vostrovní karneval

Klášterské pivo se točí po celých Čechách v kamenných hospodách i ve stáncích při jednorázových akcích. V červnu to bude například při plaveckých kvalifikačních závodech pro letošní OH v pražském Podolí (4.-6. 6.), při oslavách 500 let města Noviny pod Ralskem (5. 6.), při prezentaci Arboeka v Obříství u Neratovic (17. 6.), při dvoudenním jarmarku v Liberci (19.-20. 6.), nebo při jarmarku v Železném Brodě (27.6.) a pouti v Semilech (27. 6.). Klášterský pivovar se stal výhradním partnerem pořadatele hudebních koncertů Brother Records v amfiteátru Ranč Vletice na Příbramsku. V letošním létě tady vystupují Eagles&Horses, Žal-man a spol. s hostem Robertem Křesťanem a Čechomor s hostující Lenkou Dusilovou (26. 6.), Ready Kirken, 100ř, Oskar Petr&Fabrica atomica a Koller band (17.7.) a Olympic (27.8.). (Boleslavský deník)

Pivní unikáty u příležitosti pátého ročníku Slavností pivovaru Staropramen, který proběhne na pražském Smíchově v sobotu 12. června, má pro návštěvníky připraven tento známý pivovar. Kromě tradičního Staropramenu Kvasničáku, který je k dostání pouze v areálu pivovaru, se bude na více než 140 pípách čepovat i speciálně vybraný nefiltrovaný světlý Ležák a Granát.

„Výběr provádíme podle toho, abychom postihli vlastnosti nejlépe odpovídající určitému typu piva,“ sděluje vrchní sládek Milan Jeřábek. „ Jde tedy o subjektivní pocity nás, degustátorů. Vybíráme z desítek tanků ty, které jsou podle našeho názoru chutí, barvou a vůbec kvalitou skutečně ojedinělé. Samozřejmě, kvalita vstupních surovin je podstatná, ale ta je u všech druhů piv stejná. Ovšem každé pivo dozrává jinak, i když rozdíly jsou takové, že je poznají jen skuteční odborníci.“ prozradil vrchní sládek.

Z pivních vzorků, které s velkým předstihem vybírá sklepmistr Miloš Erben, se potom pečlivě hodnotí, co se nabídne hostům. Těch se i v letošním roce očekává kolem dvaceti tisíc, tak jako loni, kdy se vypilo 450 hektolitrů piva, z toho 150 hektolitrů stále více oblíbeného Granátu. (Právo)

Bez obav se mohli oddávat pivařské vášni návštěvníci Pivního festivalu v Olomouci. Na popíjení dohlížela, a to dokonce s radostí, hlídka výčepní bezpečnosti. Při pohledu na žlutobílé vozidlo s nápisem VB sice leckoho zamrazí, ale lidé se nemuseli obávat žádné represe. Jediným cílem výčepní bezpečnosti je poskytnout pivařům zábavu. Výčepní bezpečnost vznikla na podporu prodeje točeného piva. "Objíždí hospody a pořádá v nich laserovou show," přiblížila poslání VB mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

"Osazenstvo hospod střílí z laserových pistolí a za odměnu získávají vítězové pivní sklenice, trička VB a propagační předměty. Ze zkušeností můžeme říct, že ani několik vypitých piv správnou mušku nekazí." Od loňského června už hlídka VB objela desítky hospod a restaurací na Moravě, kde se pivo Zubr čepuje. Kvůli příznivému ohlasu budou ve své činnosti pokračovat i letos v létě. "Přijetí je většinou velmi dobré. Každá hospoda má svoji atmosféru, vřelejší ale většinou bývají lidé na venkově. Děláme pro ně zábavu a odměňujeme je za to, že jsou našemu pivu věrní," podělil se o zkušenosti člen výčepní bezpečnosti Jakub Wagner.

Na cestách po výčepech se osazenstvo recesistického vozu nevyhnulo ani legračním situacím. "V jedné vesnici jsme měli velký úspěch a tamní osazenstvo včetně hospodského pak za námi jezdilo celý týden. Doma nechali hospodu zavřenou. Poté jsme se dozvěděli, že chtěli obléct fotbalové družstvo do našich triček, proto soutěžili o sto šest," vypráví Wagner. Do střelecké soutěže se přitom nezapojují jen zarytí pivaři. Například ve Zlíně se vítězkou stala šestiletá dívka. Pozornost vzbuzuje i vozidlo silně připomínající auta veřejné bezpečnosti z dob totality. "Někdy mají lidé šok, když vyjdou z hospody a uvidí naše auto. Zpozorovali jsme také, že někteří řidiči při pohledu na ně nápadně zpomalují," líčí Wagner. Jednu věc ale štamgasti hlídce VB přece jen vyčítají. "Nelíbí se jim, že si nedáme pivo. Jsme ale v práci, a proto žízeň zaháníme většinou kofolou." (iDnes)

Navzdory dešti čekaly včera v areálu želivského kláštera na Pelhřimovsku desítky lidí na příjezd prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Klaus je prvním prezidentem, který zavítal do tohoto koutu země. Svůj třídenní pobyt na Vysočině zahájil autogramiádou. V doprovodu opata Bronislava Ignáce Kramára si poté prohlédl klášter a se svým doprovodem ochutnal i klášterní staročeské pivo, jehož výstav řeholníci loni obnovili. Klášter byl premonstrátům vrácen v roce 1991, za tu dobu stát na jeho obnovu přispěl téměř dvěma miliony korun. Prezident si na rozdíl od opata myslí, že rozsáhlou památku lze opravit i bez potřebného hospodářského zázemí. Řeholníci si na údržbu vydělávají částečně turistickým ruchem, spoléhat se musejí na dary farníků z domova i ze zahraničí. "Myslím, že klášter ani kostel nejsou v žádném katastrofickém stavu,"řekl Klaus. "Myslím, že to tady nějakým způsobem žije. Už to, že ten řád tady je a funguje, to je naděje do budoucna," uvedl prezident. Z Želiva pokračoval do Pelhřimova a Jihlavy. Dnes navštíví první ze tří památek v kraji na seznamu světového dědictví UNESCO - renesanční Telč, následně také baziliku svatého Prokopa a unikátní židovské ghetto v Třebíči. Ve středu třetí z nich - kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. (Rovnost)

Svoji třídenní návštěvu Vysočiny zahájil prezident Václav Klaus doprovázený manželkou Livií v pondělí dopoledne v Želivě. Centrem setkání se stal areál želivského premonstrátského kláštera, kde Klaus na závěr návštěvy ochutnal pivo z místního klášterního pivovaru. Mniši zde vaří tři druhy piva, tmavý ležák Gottschalk, medovinový Castulus a višňové pivo Siard Falco. Ještě včera navštívil prezident Pelhřimov a Jihlavu. Klausova návštěva Vysočiny skončí ve středu. (Právo)

Na počátku 90. let se rozhodl, že zkusí podnikat. Zadlužil se a spolu se dvěma společníky vydražil zchátralý pivovar v Humpolci. Dnes patří Rodinný pivovar Bernard k nejprogresivnějším hráčům na českém pivním trhu.

Než jste vydražil humpolecký pivovar, žil jste v Opavě a pracoval na okresním úřadě. Jak se stal z úředníka podnikatel?

Moje pracovní historie byla ve skutečnosti pestřejší. Coby vystudovaný silnoproudař jsem pracoval v různých technických pozicích. Jednu dobu jsem měl na starosti nákup kusových strojů pro továrnu, což obnášelo nejen zajištění technické stránky, ale i vyjednávání s bankou. Na okresním úřadě jsem pracoval až po revoluci, a to poměrně krátce, asi rok. Podnikatelskou zkušenost jsem tedy neměl a ani jsem ji v podstatě mít nemohl, ale jistý manažerský základ tu byl. A proč jsem s podnikáním začal? Chtěl jsem konečně zkusit něco dělat pořádně, se vším všudy.

Proč zrovna pivovar v Humpolci? Tenkrát na tom nebyl vůbec dobře a vy jste ho navíc koupili za cenu, která jeho účetní hodnotu výrazně převyšovala.

Pivovar v Humpolci byl zařazen do dražby v rámci malé privatizace a my jsme o tom věděli. Vyvolávací cena pivovaru se rovnala účetní hodnotě devět a půl milionu korun. Nakonec jsme ho vydražili za 47 milionů, k tomu bylo nutno přičíst ještě zásoby, takže dohromady jsme zaplatili 52 miliony. Neumím moc vysvětlit, proč jsme do toho tenkrát tímhle způsobem šli, snad že jsme příliš nehleděli na výhodnost samotné investice, ale vnímali jsme to jako příležitost jak začít něco dělat. Naštěstí se nám to podařilo hned od začátku rychle rozběhnout, ale nechtěl bych to prožívat znova - bylo to svým způsobem veliké dobrodružství.

Jak se na to velké dobrodružství dívala vaše paní? Nevynadala vám, že jste se asi zbláznil?

Ne, nic takového neproběhlo. Musím říct, že manželka se k celé věci postavila naprosto skvěle, vzala to spíš jako příležitost něco dokázat než jako problém.

Dlouho jste bydleli v malém bytě přímo v pivovaru, jak je to dnes?

Už třetí rok bydlíme ve vlastním domě na pěkném místě u lesa. Je to jednoduchý, prostorný dům se zahradou ve funkcionalistickém stylu, žádné podnikatelské baroko. Myslím, že se docela povedl, bohužel samozřejmě není zadarmo, splátky hypotéky dost zatěžují rodinný rozpočet, na druhé straně asi nebylo možné žít pořád v pivovaru a nemít potřebné soukromí.

Pivovar Bernard má v názvu slovo rodinný. Platí to dodnes? A jak vidíte budoucí vývoj?

Je pravda, že moje žena tu vede ekonomický úsek a i ze strany mého společníka Vávry tu dnes pracuje řada rodinných příslušníků. V budoucnu bych byl rád, kdyby se vedení podniku ujal můj syn, který nyní studuje na VŠE. Přívlastek rodinný je důležitý, protože vyjadřuje náš vztah ke značce, k našim zákazníkům a vypovídá o naší firemní kultuře, ale sám o sobě není nejpodstatnější. Hlavní je udržet kontinuitu a rozvíjet se dál, v duchu našeho sloganu: Bernard - jít svou cestou.

Jak se odráží firemní kultura na vnitrofiremních vztazích?

Naší snahou je, aby byla stanovena jasná pravidla, aby každý přesně věděl, co má dělat. Ta pravidla jsou poměrně tvrdá, ale tvrdý je i sám život, pokud odhlédneme od iluzí sociálních demokratů, kteří si malují svou virtuální realitu a přitom bez okolků zadlužují zemi.

Zajímáte se o dění na politické scéně?

Nejsem jen úzce zaměřen na svou firmu, rozhodně mi není jedno, co se děje ve světě kolem mě a záleží mi na tom, aby tento stát prosperoval. O to bolestněji vnímám kroky této vlády, která řídí zemi špatným směrem - k vysoké míře zdanění a vysoké zadluženosti. Odkládá zásadní reformy, jakou je například důchodová reforma. To ale není problém jen této vlády, ale i těch předchozích.

Změnilo vás nějak podnikání?

Myslím si, že dost. Hodně mi vzalo iluze. V pivovarnictví je velmi nezdravé konkurenční prostředí, kde spolu nesoutěží kvalita a dobrá propagace značky, ale mnohem více se o zákazníka bojuje korupčními praktikami, kdy pivovary uplácejí hospodské, aby odebírali jejich pivo. A v konečném důsledku to musíme dělat i my, jinak bychom neobstáli. To mi bere radost z podnikání. Mě nezaráží, že to někdo zkusí. Ani mě nezaráží, že to trh přijme - kdybyste byl hospodský a někdo vám nabídl peníze za to, že budete brát jeho pivo, také nebudete nic namítat. Ale co mi vadí, je to, že totálně selhala kontrolní funkce státu a potažmo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nekoná tam, kde by konat měl a nikomu to nevadí.

Přenášíte si pracovní problémy i domů, nebo umíte vypnout?

Daří se mi vypínat, i když někdy se člověk neubrání a přinese si špatnou náladu domů. Snažím se regenerovat síly, protože jinak to ani nejde. Najdu si čas i na dovolenou, snažím se sportovat. Workoholizmus ve svém důsledku vede ke snížení výkonnosti. To nemluvím o tom, kdy je nárazově nutno zabrat víc než obvykle, aby se udělalo v termínu vše, co je třeba, ale o dlouhodobém přístupu.

STANISLAV BERNARD

Narodil se 14. 10. 1955 v Opavě, maturoval na opavském gymnáziu, poté vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Do roku 1990 působil na různých technických pozicích. Roku 1990-1991 byl úředníkem okresního úřadu v Opavě, souběžně šéfoval vydavatelství regionálních týdeníků Region. Od konce roku 1991 je spolumajitelem Rodinného pivovaru v Humpolci. Založil Český svaz nezávislých pivovarů, stál u zrodu rádia Vysočina, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary získal titul Pivovarská osobnost století, roku 2000 získal ocenění Brand manager roku. Je ženatý, s manželkou Helenou má dvě již dospělé děti - dceru Hanu a syna Filipa. (Profit)

Milovníky hlineckého desetistupňového piva Rychtář, kteří si ho půjdou koupit do obchodů v Proseči či Jarošově na Chrudimsku, čeká překvapení. Lahvová desítka se totiž dodává do obchodů v jedenácti vesnicích mikroregionu Toulovcovy Maštale s novým názvem Toulovec.

Sdružení obcí si od toho slibuje své další zviditelnění."Snažíme se, aby o nás lidé věděli. Specifické pivní etikety považujeme za nenásilný propagační prostředek. Doufáme, že návštěvníky našeho kraje zaujmou jako dárek z výletu i jako sběratelská kuriozita," řekl manažer mikroregionu Leoš Malina.

Láhve s Rychtářem přejmenovaným na Toulovce se mají v Proseči a jejím okolí objevit již koncem tohoto týdne. "Připravujeme zvláštní dodávky lahvové desítky označené jako Toulovec do prodejen v mikroregionu Toulovcovy Maštale. Zákazníky mohu ubezpečit, že půjde o desetistupňové pivo Rychtář, na které jsou zvyklí. Bude to vyznačeno i na jeho etiketě. Pouze v oblasti Maštalí se bude prodávat pod jiným názvem," řekl ředitel Pivovaru Rychtář v Hlinsku Milan Vedra.

Podobné změny názvu a etiket hlineckého piva jsou na přání odběratelů prý prováděny i na lahvích dodávaných například do Německa.

Některé lidi z obcí sdružených v mikroregionu Toulovcovy Maštale prý mrzí, že nemají vlastní lokální pivovar, který by do lahví stáčel zcela odlišné pivo. "Asi by to bylo pro propagaci regionu lepší. Bohužel pivovar s malým výstavem by se u nás nejspíš neuživil," řekl Malina. (iDnes)

Češi jsou přeborníci v pití piva. Podle předsedy představenstva poličského pivovaru Karla Witze budou lidé v České republice pít hodně piva i nadále. "O tom, které si koupí, ale rozhoduje hlavně cena. Pivo budou u nás lidé vždy pokládat za levnou věc. Nevěřím, že by se z některých konzumentů stali lidé podobní vinařům, kteří jsou ochotni za kvalitu zaplatit hodně peněz," tvrdí Witz.

* Je rozdíl mezi chutí piva vyráběného v malém pivovaru a ve velkovýrobě?

Rozdíl je velký. Ale lidi skutečně hlavně zajímá, kolik zaplatí. Z tradičních důvodů pijí naše, ovšem dají si i Gambrinus. To je moderní pivo, které se ale dělá silné a ředí se vodou. Jediné dělení pivovarů je na ty v růstu a ty ostatní.

* Je těžké prosadit pivo do vzdálených měst nebo do Prahy?

Je i není. V Praze máme několik hospůdek, které naše pivo točí, v Karlových Varech například berou naše kvasnicové pivo. Jenže právě v Praze se lidé, kteří provozují restaurace, velmi rychle mění a jsou zaměřeni hlavně na výdělek. Takže máme několik hospod, které točí naše pivo, není jich moc, ale jsme rádi, že je máme.

* Jak se díváte na působení nadnárodních společností, které vlastní v České republice pivovary?

Bylo by vše v pořádku, kdyby jim tak nerostl výstav. Jenže na druhou stranu jsou dobří, když se jejich piva tolik prodá. Zaniklo u nás téměř třicet pivovarů, ale úbytek se netýkal těch velkých. Naopak, některé malé podniky jsou nyní už také koupené firmami ze zahraničí. Myslím ale, že nehrozí, že by tyto firmy zrušily výrobu typicky českého piva a začaly vařit cizí značky.

* Malé pivovary tedy v budoucnu přežijí?

Buď uvaří konkurence schopné pivo, nebo zaniknou. Ovšem pokud například pivo Opat má výstav sedm tisíc hektolitrů ročně, tak je to špatně pochopené pivo. I zaniklý pivovar ve Svitavách je dobrý příklad špatného hospodaření. Ale bylo by opravdu tristní, kdyby skončily všechny malé pivovary. (Mladá fronta DNES)

Hasiči ze Svitav a Poličky museli v noci z neděle na pondělí vyjet k požáru v Měšťanském pivovaru v Poličce. Oheň poničil strojovnu chlazení. Podle vedení pivovaru se však příznivci poličského piva nemusí obávat, že jejich oblíbeného nápoje bude nedostatek.

Pivovar prý dál pracuje na plný výkon. "Příčinou vzniku požáru byla pravděpodobně technická závada na motorovém spouštěči kompresoru. Vyjeli k němu profesionální hasiči ze Svitav a Poličky, kteří oheň během dvou hodin zlikvidovali," uvedla tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje Vendula Horáková.

Požár zničil elektroinstalaci a řídicí počítač. Poškozeny byly i kompresory a místnost strojovny. Škoda byla předběžně vyčíslena na půl milionu korun. I přes způsobené škody se v pivovaru pivo vaří dál. "Škody, které oheň způsobil, provoz pivovaru nijak nezkomplikují. Opravy proběhnou bez toho, že bychom museli omezit výrobu," řekl Karel Witz z Měšťanského Pivovaru v Poličce. (iDnes)

Náchodské pivo zaznamenalo velký úspěch v oregonském konferenčním centru, kde se uskutečnil 10. ročník jednoho z největších jarních festivalů zasvěcených alkoholickým nápojům The Spring Beer and Wine Fest. Česká piva zde reprezentoval náchodský Primátor, který se prostřednictvím svého dovozce představil se dvěma pivy - světlým Primátorem Exkluziv a tmavým Primátorem Double, který je nejsilnějším českým pivem. Právě Double mělo veliký úspěch. I přes velkou konkurenci 54 pivovarů svedl obrovský boj o první a druhou pozici. Neřešitelnou situaci musel nakonec rozhodnout los, který Náchodu přiřadil "až" druhou příčku. "Pro celkově dobrý ohlas, i u běžných návštěvníků této akce, byl náš dovozce již pozván i na příští ročník tohoto festivalu, což je pro značku Primátor velkým oceněním. Získané umístění by mělo náchodskému pivovaru pomoci v budoucnosti zvýšit svůj export do USA," dodal vedoucí marketingu pivovaru František Meduna. (Noviny Náchodska)

Ulicemi Tachova probíhá skupinka účastníků pivní poutě. Celkem 65 kilometrů měří trasa z Chodové Plané do německého Windischeschenbachu, po níž dnes pivaři začali valit stolitrový dubový sud s jedenáctistupňovým českým pivem. Devět dvojic, které vystartovaly z nádvoří pivovaru Chodovar, tlačí historický sud po silnicích tzv. ficáky, dřevěnými holemi, a střídají se po třech kilometrech. Mezi nimi jsou dvě ženy. Akce je součástí oslav vstupu do EU. Právě ženskou dvojici, která dovalila kolem 10:00 sud do Tachova, přivítala na náměstí zhruba padesátka lidí. "Pivo bude určitě Němcům chutnat," řekl starosta Tachova a senátor Ladislav Macák.

"Je chladno, ale hřeje nás sportovní výkon a naše pivo," řekl mistr světa v koulení sudů a prezident malého regionálního pivovaru Jiří Plevka. Podle něj překročí sud česko-německou hranici po poledni na turistickém přechodu Branka a kolem 16:00 by měl průvod pivovarských s deseti doprovodnými vozy vybavenými ampliony a houkačkami skončit pivní pouť poblíž hradu Neuhaus v partnerském Windischeschenbachu.

Nad akcí podle Plevky převzali záštitu hejtmani krajů Plzeňského, Neustadt a Tirschenreuth. Doprovodné vozy, které vezou do Německa deset hektolitrových sudů s chodovoplánským pivem, staví v každé obci na trase a nabízejí pivo zdarma. Pivní pouť vede po tzv. zlaté stezce - staré kupecké cestě z Čech do Bavor, kudy putovali čeští králové na korunovaci do Norimberku. Na piknik na německém hradě jsou pozváni zástupci všech partnerských regionů. "Tato akce je zároveň tradičním otevíráním pivní sezony," dodal Plevka.

Navazující akcí, která se koná 15. května, bude Chodovar Cup - barmanská soutěž v přípravě pivních míchaných nápojů. Na 8. ročník mezinárodního mistrovství ČR v koulení sudů, které se koná v areálu pivovaru 26. června, je pozvána řada týmů z celé Evropy. Loni přijelo 35 družstev, včetně osmi ženských, z toho dvě z Bavorska a šest z Velké Británie, kde od roku 1930 koná mistrovství světa v koulení sudů ve městě Burton. (Lidovky)

Nejstarší a nejznámější plzeňská pivnice Parkán, která byla uzavřena v roce 1998, začne od pondělí znovu sloužit veřejnosti. Nový majitel Plzeňský Prazdroj, který před dvěma lety obnovil přerušenou přestavbu objektu, napojil staročeský šenk na sousední Pivovarské muzeum. Podle mluvčího společnosti Alexeje Bechtina dosáhly investice desítek milionů korun.

Interiéry pivnice, o níž jsou první písemné zmínky z roku 1511, jsou zcela rekonstruovány a měly byt mít charakter staročeské restaurace se stovkou míst v několika místnostech. Kuchyně nebude nabízet klasická jídla, ale pouze specifickou staročeskou gastronomii včetně studené pivní kuchyně. Do přízemí Parkánu byl přemístěn nejoblíbenější exponát muzea - model historické varny. Opravená budova, kam byla rozšířena část muzeální expozice, bude podle Bechtina sloužit pro pořádání besed, přednášek a promítání. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám, do dalších prostor přestěhoval majitel depozitář muzea.

Restaurace, která bude otevřena denně od 11 do 23 hod. a v pátek a v sobotu až do dvou v noci, nabídne zřejmě i nepasterizované a nefiltrované kvasnicové čepované pivo. "Musí se ještě udělat testy. Pokud dopadnou dobře, bude se pivo čepovat od června," dodal Bechtin.

Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace. (Plzeňský deník)

Jedna z nejznámějších a nejstarších plzeňských pivnic, Parkán, znovu ožívá. Restauraci její majitel, Plzeňský Prazdroj, uzavřel v roce 1998 a po několikaletém chátrání ji příští týden otevře. O restauraci existuje písemná zmínka už z roku 1511, bude mít kapacitu zhruba sto míst.

"Parkán se stal součástí sousedního Pivovarského muzea. Kuchyně bude nabízet rozmanitá staročeská jídla včetně studené pivní kuchyně a specialit vhodných k pivu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Hospoda nabídne jako jediná v Plzni nepasterizované a nefiltrované kvasnicové točené pivo. "Vyrábíme ho v Prazdroji, pouze pro potřeby Parkánu," dodal Bechtin. Restaurace bude organizačně spadat pod další z podniků Prazdroje, kterou je plzeňská pivovarská Spilka - největší restaurace ve střední Evropě. Díky tomu, že Parkán bude cílovou stanicí prohlídky sousedního Pivovarského muzea, získá i některé exponáty - třeba model historické varny.

Podle mluvčího však bude Parkán přístupný i běžným hostům, nikoliv pouze návštěvníkům muzea. Opravená budova má sloužit také pro pořádání besed, přednášek, promítání a dalších podobných akcí. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám. Do dalších prostor se přestěhují depozitáře muzea. Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace, ale zatím je pouze staveništěm uprostřed města. (iDnes)

Vyhlášený plzeňský podnik Na Parkánu je od pondělí opět v provozu. Pivnice, která patřila k nejznámějším v Plzni, byla zavřená od roku 1998 a z bývalých štamgastů by ji dnes už asi nikdo nepoznal. Tehdejší restaurace se totiž proměnila ve staročeský šenk, jehož vybavení navozuje atmosféru plzeňských hospod devatenáctého a první poloviny dvacátého století.

"Parkán začal sloužit nejen veřejnosti, ale zároveň se stal i součástí a vlastně poslední zastávkou prohlídkového okruhu po sousedícím Pivovarském muzeu," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje, který muzeum i šenk provozuje.

Exponátem, na který budou návštěvníci asi zvědaví nejvíc, je zdejší rarita - nepasterizovaný a nefiltrovaný Pilsner Urquell. "Tedy kvasnicové pivo v podobě, v jaké chutnalo našim pradědečkům," podotkla Eliášková. Vizuální podobu zašlých časů navozují repliky dobového hospodského nábytku i originální předměty z depozitářů muzea včetně řady historických džbánů, tupláků a lahví. Jedno ze zákoutí je vyhrazeno unikátnímu modelu pivovarské varny, kterým se chlubilo Československo na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu.

Staré časy i dle jídelníčku Staré časy by měl od června připomínat i zdejší jídelníček. "Naši kuchaři pátrají po starých receptech, možná se zde bude vařit i podle Magdaleny Rettigové," poznamenala Eliášková.

Zatím si zde mohou nad jídelníčkem zavzpomínat alespoň pamětníci starého Parkánu, tehdejší speciality - tatarský biftek a guláš Flamendr - jsou v nabídce i nyní.

Generální přestavba restaurace, kterou nechal pivovar zavřít pro její špatný technický stav, přišla na dvacet dva miliónů. "Vysoké náklady si vyžádalo například statické zajištění středověkých studní pod objektem," upozornila Eliášková. Ve zmíněné ceně jsou ale i zrekonstruované městské hradby v sousedství Parkánu, kde bude k vidění ukázka starého typu chmelnice, a také nové expozice umístěné v patře nad šenkem. "Zde se budou moci návštěvníci seznámit s historií nádob určených pro nápoje i s různými kuriozitami. Třeba s největším a nejmenším džbánem," přislíbila ředitelka muzea Markéta Formanová. Uvedené části muzea budou přístupné od 4. června. Kapacita staročeského šenku činí i s venkovní terasou sto míst, otevřeno je denně. (Právo)

Po zhruba 50 letech obnovil Budějovický Budvar výrobu černého piva. Tmavý dvanáctistupňový ležák má vyplnit mezeru v jeho sortimentu. Zatím jej pivovar bude nabízet pouze sudový a na domácím trhu. První várku stočili v pivovaru v pondělí. Přípravy na zahájení výroby ale začaly už loni. Podle statistik se v České republice vyrobí zhruba 18 miliónů hektolitrů piva, z toho dvě procenta činí podíl tmavého piva. "Chceme vyjít vstříc všem příznivcům tmavého piva a nabídnout jim prvotřídní ležák," uvedl vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec.

V první fázi pivovar vyrobil 2100 hektolitrů černého budvaru a bude jej stáčet do dvacetilitrových sudů. K prvním konzumentům se tmavé pivo z Českých Budějovic dostane začátkem příštího týdne. "Začínáme doma, bude-li však zájem i v zahraničí, jsme připraveni exportovat i tuto novinku," konstatoval ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Podle sládka Budvaru Josefa Tolara je tmavý ležák Budweiser Budvar vyroben stejným postupem jako světlý ležák. "Vedle chmele a vody se k výrobě používá několik druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních barevných ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Charakterizuje jej výrazná tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti," řekl Tolar. (Právo)