Zvykli jsme si, že v restauracích pijeme globální značky, zvykli jsme si na nekvalitní nápoje i jídla. O to příjemnější pak je, když se objeví vlaštovka v podobě malého pivovaru, který dokáže své hosty i výtečně nasytit.

V březnu tohoto roku se takový podnik objevil v městečku Slaném, vzdáleném necelých padesát kilometrů od okraje Prahy. Jmenuje se Pivovar Antoš a sídlí přímo pod náměstím ve Vinařického ulici.

Ondřej Antoš zde vařil pivo již od roku 1536. Nicméně posledních 135 let zůstala budova doslova pivu prázdná. Až nyní v příliš hektickém století se tato krásná tradice obnovila.

Interiér pivovaru je rozdělen do dvou pater. Přízemí vévodí vyleštěný tank a místa zde naleznou nekuřáci, v patře naopak kuřáci. V přízemí jsem nenašla volnou židli a proto navzdory tomu, že nekouřím, zamířila jsem do výšin po poměrně úzkých točitých schodech. Rozhodně je nezávidím obsluze, která po nich běhá stokrát denně s plným tácem.

V kuřáckém patře mě příjemně překvapil svěží, a kupodivu nezakouřený, vzduch a pohled na obrovské hodiny. Navíc se mi líbil i dostatek přírodního světla díky částečně prosklené střeše. Stejně tak mě zaujala i dřevěná lávka, po níž se jde ke stolům. Dřevo se tu ostatně objevuje v mnoha podobách, vévodí nábytku a celkovému zařízení. Stoly jsou jednoduché, vše v čistých liniích a bez kudrlinek.

Stručné, ale skvělé menu

Prakticky poté, co jsem dosedla a odložila věci, objevila se usměvavá servírka. Menu, které mi předala, obsahovalo i pět druhů místních piv a stručný přehled pokrmů.

Na jednoduché bílé kartě, psané černým písmem, jsem ocenila jasný a logický koncept jídel, který se evidentně přizpůsobuje hlavnímu lákadlu – chmelovému moku. Nedostala jsem tudíž do ruky obvyklý telefonní seznam, ale stručnou a na pohled lákavou nabídku.

Za předkrm jsem zvolila talíř nakládaných sýrů s rozpečeným kváskovým chlebem a svou pivní anabázi započala testováním Antošova ležáku. Sýry byly příjemně rozleželé a jemně okořeněné, chleba křupal v zubech a pivo celou tu parádu hezky spláchlo. Poté jsem ještě otestovala ze zvědavosti talián avizovaný slovy – „dle originální receptury“. Tajemnou recepturu neznám, ale talián mě překvapil plnou masovou chutí. Inu, tak má vypadat kvalitní uzenina.

Výměna přílohy není problém

Hlavní chod jsem zvolila raděj lehký – marinovaný filet z norského lososa s fazolkami, které jsem vyměnila za standardní bramborové plátky. Servírka s touto alternativou ochotně souhlasila, a jak se ukázalo, neměl s ní problém ani kuchař. Náš zákazník, náš pán. Alespoň někde to platí.

Na lososa jsem se trochu načekala. Čas jsem si krátila konzumací Poupěte tmavého, dvanáctistupňového piva, a také pozorováním okolí. Klientela podniku je věkově různorodá, někteří chodí pouze na pivo, k němuž přikusují pivní sýr, či bůčkovou pomazánku, jiní si dopřávají steak z kvalitních jihoamerických býků.

Po zhruba třiceti minutách jsem dostala objednaného lososa. Ryba krásně plátkovala, nebyla vysušená, či naopak mastná a fazolky šly příjemně na skus. Navíc se mi líbil i čistý talíř bez jakýchkoliv ozdob a dalších obloh. Nakonec jsem ze zbytku sil sáhla po makovo-švestkovém závinu se zmrzlinou. Zmrzlina mi připadala v tomto případě až zbytečná. Dokonce bych se obešla i bez tolika švestek. Každopádně těsto závinu skutečně lístkovalo a servírka prozradila, že si jej v kuchyni připravují sami. Opravdový zážitek.

Hodně parády za málo peněz

V pivovaru Antoš jsem za zhruba čtyři sta korun zažila opravdové lukulské hody. Kuchař pracuje s čerstvými a kvalitními surovinami, jež umí samozřejmě i náležitě zpracovat. Když k tomu připočtu nevšední výběr skvělých piv a nevtíravou obsluhu, jedná se o výjimečnou restauraci, která se může stát i zajímavým výletním cílem turistů. Ostatně dobré pivo reklamu nepotřebuje. V případě slánského Pivovaru Antoš to platí určitě.

Zdroj: Web Volný.cz | Managerka.cz

Pivovar v Chodové Plané nikdy nepatřil mezi nejznámější výrobce piva v českých zemích a několikrát v historii byl na pokraji existence.

Ani po více než čtyři sta letech ale nepřestává dodávat zlatavý mok svým zákazníkům a podle výstavu ho lze zařadit někam do poloviny mezi našimi pivovary. V novém tisíciletí ale o sobě dává vědět i jinak. A to hlavně turistickými aktivitami, které rozvíjí jako doplněk k samotné výrobě zlatavého moku.

Byl zde hrad

Na místě dnešního pivovaru prý kdysi stával chodský hrádek, jehož sklepy vytesané v žulovém masivu přečkaly staletí. Zachovala se i pověst o pejskovi Albim, který prý nedaleko hradu objevil vydatný pramen vody, a jeho vyobrazení dodnes zdobí znak místního sladovnického cechu. Když po připojení Chebska k Českému království ztratila pevnost chránící hranici smysl, zanikl i hrad a na jeho místě vznikl pivovar.

První písemná zmínka o něm se datuje z roku 1573, kdy patřil šlechtickému rodu Šliků. Připomíná to i socha umístěná nedaleko brány současného areálu. V polovině 17. století se ve zdejším pivovaru uvařilo asi jedenáct set hektolitrů piva ročně, sto let nato byla produkce dvojnásobná. Vzrůstala až do roku 1861, kdy pivovar postihla katastrofa v podobě ničivého požáru. Hrabě Berchem, který pivovar vlastnil, se ho rozhodl obnovit a ten začal znovu prosperovat. Piva se vařilo stále víc, až v roce 1925 výstav dosáhl šedesáti tisíc hektolitrů roční produkce. Pivovar v té době vlastnil padesátku hostinců a do dalších šesti set pivo dodával. Berchemové jej vlastnili až do roku 1945, pak se stal součástí Horského pastvinářského družstva a poté státních pivovarů.

Pivo se i dlouho po válce ale vařilo na zastaralém a z velké části nevyhovujícím zařízení, a tak se na předválečnou produkci dostalo až po několika letech.

V roce 1960 dochází ke spojení 17 pivovarů v kraji do národního podniku Plzeňské pivovary a dva roky nato do pivovaru přichází Jiří Plevka. „V roce 1962 jsem přišel do Chodové Plané po svém předchůdci panu Šmardovi, který tady dělal ředitele a byl s ním rozvázán pracovní poměr,“ vzpomíná. „Mohla se tady klidně filmovat druhá světová válka,“ říká, když ukazuje plány z roku 1934, stejně staré, jako je on sám. „Byl tu postaven jeden suchý záchůdek, jinak vše bylo tak, jak to bylo vybudováno v předválečném období. Prostě zoufalé. Fasády oprýskané, nádvoří plné popele a uhlí. Sedmnáct pivovarů patřících do národního podniku Plzeňské pivovary bylo rozděleno na rozvojové a určené k likvidaci. Rozvojové byly kromě Plzně i Cheb, Karlovy Vary a Domažlice. Ostatní byly určeny k likvidaci,“ dodává.

Cesta k záchraně

Ačkoli Chodovar podle tohoto plánu čekala smutná budoucnost, nový ředitel se podnik snažil rozvíjet. Pozornost zaměřil nejen na pivovar a výrobu piva, ale zabýval se i myšlenkou na využití opuštěného zdroje minerální vody Ilsano, jehož čerpání bylo přerušeno v roce 1945. Začátky byly krušné a klacky pod nohy házeli pivovarníkům hygienici i partajníci. Postupně se ale místní kyselka stala nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem v kraji.

„Začátek byl takový, že jsme si v pivovaře umyli transportní sudy, přijeli jsme do Dolního Kramolína, kbelíkem jsme nadávkovali sirup a spustili jsme to do jímky. Pak jsme ten sud vytáhli nahoru, zašli jsme s tím na Ex Plzeň 68 a dostali tam za to Zlatý pohár“ usmívá se Plevka.

Přes to všechno Chodovar směřoval ke konci. Radikální přestavba a navýšení výrobních kapacit v pivovarech Prazdroj a Gambrinus na počátku 90. let vedly k rychlému ukončení výroby v krajských provozech Plzeňských pivovarů.

Smířit se s perspektivou definitivního uzavření Chodovaru ale Plevka odmítl. V roce 1992 koupil podnik v rámci privatizace a opět začal bojovat o záchranu, tentokrát již svého pivovaru.

Jiří Plevka – prezident pivovaru Chodovar k tomu říká: „První akcí, kterou jsme dělali, bylo, že jsme do obce zavedli plyn. Udělali jsme tu regulační stanici a plynovou kotelnu. A pak jsme začali modernizovat další provozy. A tak jsme zmodernizovali ležácké sklepy, vyměnili jsme tam nádoby. Byla tam spousta železobetonových tanků ještě z roku 1924, které přestaly sloužit svému účelu. A tak jsme jedno velké oddělení prostě nechali vybourat, a abychom to zpřístupnili, vytunelovali jsme pivovar,“ usmívá se. Ale na rozdíl od mnoha jiných jejich tunelování bylo legální. Má prý na něj kulaté razítko báňského úřadu. „Tunel do bývalých prostor je dlouhý jedenačtyřicet metrů, v roce 2000 jsme v nich zřídili restauraci Ve skále,“ vysvětluje.

Úspěch restaurace přivedl Jiřího Plevku a jeho syny, kteří s ním tvoří vedení rodinného pivovaru, k myšlence vybudovat v areálu vlastní ubytovací zařízení. Vznikl také hotel a poté i originální pivní lázně a beerarium.

Hlavním cílem ale zůstala výroba kvalitního nápoje a zásobovat jím hlavně vlastní podniky a restaurace v okolí. Zařízení se modernizuje, ale pivo se v Chodovaru stále vyrábí klasickou cestou v tradičních varnách a s vlastním sladem.

Výroba není vysoká a zůstává zhruba na polovině toho, kolik byl výstav piva v době před a krátce po privatizaci. Důraz se ale klade na kvalitu, která byla několikrát oceněna například titulem Evropská pivní hvězda. Konkurenceschopnost se Chodovar snaží zachovat také novými taháky. Počítá se například s kongresovou turistikou.

Vesnický pivovar se prostě proměnil v moderní, ryze českou pivovarskou firmu a spolu s ním se mění i Chodová Planá, kde se každoročně konají slavnosti piva a mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz

Do jednoho z největších amatérských fotbalových turnajů v dějinách Moravskoslezského kraje se přihlásilo více než 500 týmů!

Již tuto sobotu 7.5. 2011 v 10.00 odstartují na náměstí Republiky v Havířově boje v amatérském fotbalovém Poháru Ostravaru, ve kterém si může ve třech severomoravských městech zahrát až 128 týmů. Celkový vítěz Poháru Ostravaru vzejde z finálového turnaje dvanácti nejlepších mužstev, který se bude konat na Bazalech v září letošního roku.

Fotbal a pivo patří odjakživa k sobě. Potvrdilo se to i tentokrát. Když ostravský pivovar v březnu vyhlásil vlastní fotbalový pohár, trefil se do černého: během jednoho a půl měsíce se do něj přihlásilo více než 500 místních part.

„Kdybychom chtěli uspokojit všechny zájemce, musel by mít náš turnaj přibližně čtyřikrát větší kapacitu,“ říká manažerka značky Ostravar Martina Bučková. „Musím se přiznat, že tak velký zájem nás opravdu mile potěšil“, dodává. Především časové možnosti limitují maximální množství zúčastněných.

Připraveny jsou 3 turnaje a velké finále na Bazalech

Vzhledem k počtu účastníků organizační tým Poháru Ostravaru stanovil jako preferované hrací schéma turnaje vyřazovacího pavouka. Týmy budou rozděleny do tří takovýchto pavouků po 32 nebo 64 účastnících podle dějiště turnajového klání.

„Mužstva si mohla vybrat, zda chtěla hrát turnaj v Havířově, Opavě nebo Ostravě, kde bude kvůli velkému zájmu připravena dvojnásobná kapacita hřišť,“ vysvětlila Martina Bučková. „První čtyři týmy z každého turnaje pak postoupí do velkého finále, jehož konání je naplánováno na září. Finále týmy odehrají na Bazalech.“

Vítězná parta, která Pohár Ostravaru v září vybojuje, získá finanční prémii 30.000,- Kč a k tomu navíc unikátní trofej v podobě padesáticentimetrového poháru opatřeného 2 pípami, z něhož lze rovnou čepovat pivo a samozřejmě také pivo Ostravar.

Začíná se v Havířově

Místem konání prvního turnaje bude v sobotu 7. května Havířov. Hrát se zde bude na speciálně vytvořeném hřišti o rozměru 10x15 metrů, které Ostravar postaví přímo uprostřed města na náměstí Republiky.

„První zápas má výkop v 10.00. Celkem v Havířově plánujeme odehrát v sobotu 31 utkání,“ říká Zuzana Cieciotková z organizačního týmu pivovaru Ostravar a dodává, že přesný počet zápasů bude záležet na skutečném počtu mužstev, která do Havířova nakonec dorazí. Cieciotková odhaduje, že finálový zápas by se mohl uskutečnit přibližně po 17. hodině. Bude samozřejmě záležet na počtu odehraných zápasů a počtu prodloužení.„Vítěz havířovského turnaje obdrží pozvánku na finálový turnaj na Bazalech“ uvádí Cieciotková.

Na finálový turnaj postoupí kromě vítězného týmu i další 3 mužstva. Všechny postoupivší party kromě pozvánky na finálový turnaj obdrží pivo z produkce ostravského pivovaru, dresy s vlastním logem a fotbalové míče, které věnuje FC Baník Ostrava.

Pivo a doprovodný program pro diváky

Ostravar v sobotu nezapomene ani na fanoušky. „Pro všechny, kteří na náměstí Republiky zavítají jako diváci, máme připraven bohatý doprovodný program a řadu soutěží, v nichž mohou fanoušci vyhrát drobné výhry,“ říká Zuzana Cieciotková.

Součástí fotbalové zóny Ostravaru budou kromě vybudovaného turnajového hřiště také nejrůznější fotbalové atrakce jako např Nintendo kopaná, střelba na nafukovací bránu nebo stolní fotbálek. Chybět nebudou ani moderovaná hudební produkce a pivní stany, ve kterých Ostravar nabídne příchozím Ostravar Original a Staropramen Nealko, stejně jako speciality z grilu.

„Další kola fotbalového poháru Ostravar jsou naplánována na 14. 5. v Opavě a 21. 5. v Ostravě,“ říká závěrem Zuzana Cieciotková z pivovaru Ostravar

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pestrý program na květen připravil nejen pro příznivce Postřižinského piva jeho výrobce Pivovar Nymburk. Pro sportovně založené je na 7. května připravený cyklistický výlet na trase Nymburk – Lysá nad Labem. Dáváte-li přednost svezení vlakem, vydejte se o tři týdny později na cestu již tradičním Postřižinským expresem, který se tentokrát vydá do Mělníka. Cestu v něm vám zpříjemní živá hudba v podání skupiny Třehusk.

Postřižinská cyklistická premiéra

První květnovou sobotu můžete otestovat svou kondici a zároveň se pobavit a zmapovat postřižinské hospůdky od Nymburka směrem k Lysé nad Labem a zpět, přičemž každá z cest povede po jiné straně řeky. Postřižinský cyklootvírák je v rámci programu Pivovaru Nymburk letošní novinkou. Cestu dlouhou přibližně 43 km a vedoucí po turistických stezkách polabskou nížinou s vámi absolvují také ředitel a sládek tohoto pivovaru, takže můžete při jedné ze 4 plánovaných občerstvovacích zastávek načerpat nejen ztracenou energii, ale také řadu zajímavých informací. Pokud si na každé z těchto zastávek nezapomenete razítkem potvrdit svou účast, čeká vás na konci výletu také malý dárek. Výlet se uskuteční 7. května, vyráží se v 10:30 hod. od Pivovaru Nymburk. Podrobnější informace o trase naleznete na www.postriziny.cz/cyklootvirak.

Postřižinský parní expres

Den plný zážitků nabízí výlet Postřižinským expresem. Za doprovodu živé hudby vás souprava vedená parní lokomotivou dopraví z Nymburka přes Lysou nad Labem a Všetaty do Mělníka a přes Mšeno, Katusice a Mladou Boleslav zpět do Nymburka. Součástí výletu je více než dvouhodinová zastávka v Mělníku, kde můžete navštívit například známý zámek, kostelní věž s krásnou vyhlídkou či katakomby. Během cesty parním vlakem a při větších zastávkách bude hrát skupina Třehusk. K dispozici bude občerstvení v podobě Postřižinského piva, limonády a teplých jídel. Postřižinský expres se vydá na cestu 28. května v 8.30 z Nymburka hlavního nádraží. Předpokládaný návrat je přibližně v 17.20. Cena jízdenky pro dospělého činí 200 Kč, za jízdenku pro děti od 6 do 15 let zaplatíte 100 Kč. Děti do 6 let mají cestu zdarma, avšak bez nároku na sedadlo. Počet jízdenek je omezen kapacitou vlaku. Jízdenky je možné koupit již nyní v Pivovaru Nymburk a na osobní pokladně železniční stanice Nymburk hl. n.

Podrobný jízdní řád letošního Postřižinského expresu naleznete stejně jako fotografie z předcházejících cest i dalších akcí Pivovaru Nymburk na www.postriziny.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

V červenci r. 2010 bylo rozhodnuto po dlouhých dvou letech, že výměna technologického zařízení pivovaru Podkováň bude pokračovat a vše se rozběhlo na plné otáčky.

Za cílový výstav jsme si stanovili 30.000 hl ročně, při zachování klasického způsobu výroby piva. Společnost LORA VIKTORIA, která vlastní pivovar byla přejmenována na české PODKOVÁŇ s.r.o..

V září byla vybrána jako vhodná dvojnádobová varna ze zavřeného pivovaru EBELSBACH ELTMAN v Německu. V říjnu byla zakoupena a začaly montážní práce a 3.1.2011 jsme ji instalovali do prostoru bývalé čtyřnádobové ocelové varny. Původní vířivá káď prošla jen drobnými úpravami. Chladič pivní mladiny byl v tuto dobu již demontován a slouží v pivovaru KÁCOV. Do našeho pivovaru byl zakoupen nový dvoustupňový chladič. Spilku tvoří betonové otevřené kvasné kádě, pocházející z 20. let minulého století. V těchto kádích byly zhotoveny nové uponové povlaky. Prostor spilky byl upraven z důvodu zmenšení chlazeného prostoru. Celá spilka prošla kompletní generální opravou, počínaje novými omítkami a konče epoxidovou podlahou. Chlazení prostoru spilky, sklepa a zásobu ledové vody zajišťuje moderní glikolové chlazení, které nahradilo původní energeticky náročné chlazení čpavkové.

Ležácký sklep se zachoval původní, umístěný ve skále. Obsahuje 22 ks ležáckých tanků o 145 hl. Tyto tanky zde slouží od roku 1957 a v loňském roce prošli generální opravou, byly osazeny mycími hlavicemi a novými pojistnými hradícímy ventily. Podlaha sklepa dostala nový epoxidový povrch. Do nově zrekonstruovaného původního prostoru sklepa bude instalována filtrace. Přetlačné oddělení obsahující nový svíčkový křemelinový filtr a nerezové přetlačné tanky.

Pro začátek výroby piva se počítá se sortimentem 10°,11°,12° expedované v KEG 0,5 hl a 0,3 hl . Plnit se bude do nově zakoupených PLUS KEG, systém KORB v zelené barvě se zlatým logem.Tyto sudy budou stáčeny na novém zařízení KEG-BOY od firmy KHS. Dále pak budeme pivo stáčet do PET lahví 1 litr. Expedované pivo vyjma kvasnicového, které také bude v nabídce, bude pasterováno průtokovým pasterem systém ALFA-LAVAL, který je šetrnější k pivu a energeticky méně náročný. Veškeré propojení výše uvedených technologických celků, je vedeno novým nerezovým potrubím včetně vodovodu. Hygiena celého prostoru bude zajišťována pomocí centrální CIP stanice.

Zdroj: Podkováň.cz

Pivo se v Jihlavě začalo vařit už v polovině čtrnáctého století. Mezi lidmi bylo velmi oblíbené, a to i proto, že si ho mohli dovolit také chudí. Těm se však do zlatavého moku místo chmele přidávaly nejrůznější náhražky. V Jihlavě se však ve středověku vařila i velmi kvalitní piva, která dokonce putovala na císařský dvůr do Vídně nebo piva s léčivým účinkem. Více už v následující reportáži Lucie Maxové.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Lucie Maxová

Pivovarská restaurace v Dalešicích láká na tradiční česká jídla, ale také na chutné pokrmy dělané na pivě. Nechybí ani výborné pivovarské sušenky z dalešické cukrárny, které se zde podávají a jsou výborné k pivu.

Dalešický pivovar proslavil film podle knihy Bohumila Hrabala Postřižiny. Komín dodnes připomíná scénu, kdy na něj Magda Vašáryová lezla s Jaromírem Hanzlíkem. S filmem je celý objekt spojený dodnes. Návštěvníci sem vyráží nejen za pivem a muzeem, kde jim řeknou vše právě o natáčení Postřižin, ale i do místní pivovarské restaurace, která si zakládá na vaření české kuchyně.

Mottem restaurace je vyhýbat se jídlům rychlých občerstvení. Protože je restaurace spojená s pivovarem, její šéfkuchař Rudolf Fiala s pomocí piva i rád vaří.

Na pivu uvaříte téměř vše

"Na pivu se dá vařit téměř všechno. Záleží na zvolení toho správného k určitému masu. Pokud budu mít nějaké těžší maso, můžu použít černé pivo. Ale pokud budu připravovat světlé maso, jako třeba rybu nebo kuřecí, tam bych volil světlejší a méně výrazná piva," prozradil šéfkuchař dalešické restaurace Rudolf Fiala.

Pivo v restauraci přidávají do guláše, pod krkovici nebo kuře. Do piva nakládají také tvarůžky. "Pivo je dobré i na dušení do různých omáček. Musí se ale dávat pozor, aby se to s ním nepřehnalo, to by bylo jídlo hořké," řekl Fiala.

V pivovarské restauraci přizpůsobují svůj jídelníček i ročnímu období. V zimě dávají přednost zvěřině, v létě lehkým salátům, nádivkám a dalším dobrotám. I na cyklisty myslí, podle šéfkuchaře zde dělají husté polévky, které si při svých zastávkách cyklisté rádi vychutnají. Zákazníci mohou ochutnat i pivovarské sušenky.

Telecí kolínko na pivu (Osso Bucco)

Potřebujete: Cibuli, sádlo, máslo, světlé pivo na podlití, česnek, telecí maso, vývar.

Postup: Cibuli osmažíte na sádle do zlatova, potom k ní přidáte máslo. Podlijete pivem, které zredukujete (necháte vyvařit), potom přidáte česnek - celé stroužky. Cibuli podusíte a podlijete pivem. Necháte vyprchat pivo. Až se vydusí, poté podlijete vývarem, zase podusíte. Telecí maso mezitím osmažíte zvlášť na pánvi , aby bylo zatažené. Osmažené maso poté vložíte do vývaru a dusíte až bude úplně měkké. Doba přípravy masa je zhruba dvě hodiny. Recept je od šéfkuchaře pivovarské restaurace Rudolfa Fialy.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autorka: Michaela Kasalová | Foto: Petr Lemberk

V neděli 1. 5. otevře pivovar Radegast už po čtrnácté své brány. Tradiční den otevřených dveří nabídne nejen prohlídku pivovaru, ale také setkání s řemeslem, které dlouhá desetiletí patřilo neodmyslitelně k pivovarství, ale dnes je již vyhynulé – s bednářstvím. Bednáři Plzeňského Prazdroje jako jediní dodnes předávají v pivovaru z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí, a návštěvníkům Radegastu v rámci dne otevřených dveří předvedou svoje umění. Lidé si zároveň budou moci vyzkoušet, jak se historický dubový sud skládá. Prohlídky pivovaru začnou v návštěvnickém centru, které otevřel pivovar v září loňského roku. Nedělní program dne otevřených dveří je zdarma.

První skupina se vydá z návštěvnického centra na devadesátiminutovou prohlídku pivovaru v 8 hodin. Poslední pak úderem 16. hodiny. K vidění bude v návštěvnickém centru také unikátní sbírka pivních sklenic a soch boha Radegasta.

„Letošní den otevřených dveří bude díky novému návštěvnickému centru, ale také díky mistrům bednářům, hodně odlišný od předcházejících ročníků. Proto bych určitě pozval i ty, kteří tuto akci navštívili v minulých letech,“ pozval návštěvníky manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Den otevřených dveří v Radegastu se vždy těší velkému zájmu. Za celou historii jeho konání jej navštívilo přes 6.500 lidí. Proto je lepší si konkrétní čas prohlídky rezervovat předem na tel. čísle 558 602 566 či e-mailem na adrese exkurze@radegast.cz.

Vstup do pivovaru je v neděli 1. května zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vatikán se dočkal blahořečení Jana Pavla II. U Svatého stolce mu připili pivem z Plzně. Na cestu mu požehnal biskup František Radkovský.

Tohle spojení nejde moc dohromady – kněžské roucho a půllitr piva. Plzeňský biskup František Radkovský ale tvrdí opak. Pivo z Plzně je pro něj medicína.

„Po jídle si vždycky dávám Prazdroj. Jsem na něj zvyklý a pomáhá mi při trávení,“ uvádí v rozhovoru pro Sedmičku biskup Radkovský.

Vaše excelence, často žehnáte pivu?

V plzeňském pivovaru jsem poprvé žehnal asi v roce 1994. Potom jsem žehnal, když tu byla postavená nová varna a také plnírna lahví. Od té doby jsem žehnal i menším pivovarům, jako je třeba v Černicích (Purkmistr pozn. red.) nebo pod Saským mostem (Groll pozn. red.). Takže s tím mám velkou zkušenost.

Tradiční to ale určitě není. Stává se často, že se se svým požehnáním objevíte při nějaké neobvyklé události?

Tradiční to není. Ale vařit pivo je středověká záležitost, typická i pro kláštery, kde se pivu také žehnalo, takže to není nic nového. Často žehnám různým kapličkám, například na dálnici. Nebo hasičským zbrojnicím nebo stříkačkám. Teď budu mít ve Žluticích mši svatou za hasiče, protože třetího května je den svatého Floriána, což je jejich patron. Velice netradiční žehnání měl farář v Chebu, když tam postavili nové věže na chrámu svatého Mikuláše, tak ho museli vyvézt na plošině a postříkal věže stříkačkou.

Během žehnání jste si vypil sklenici Prazdroje. Máte ho rád?

Já jsem na něj zvyklý a mám ho rád. Považuji ho za velmi zdravý nápoj po jídle. Vím, že Pivo po večeři nevynechá ani biskup mi pomáhá k dobrému trávení. Z našich piv je asi nejlepší. Naposledy jsem si ho dal v neděli po obědě a také večer. Když obědvám nebo večeřím s generálním vikářem diecéze Emilem Soukupem, tak si spolu dáváme napůl lahev Gambrinusu, je to takový náš rituál. Pivo máme oba rádi.

Vzpomenete si, kdy jste si dal pivo vůbec poprvé?

To ne, ale vzpomenu si na svůj první zážitek s pivem. Pocházím z města Třešť u Jihlavy, které mělo svůj pivovar. V padesátých letech ho zrušili. Pamatuji si, že tam dělali sedmistupňové pivo s patentním uzávěrem a tatínek, který ležel na kanapi mě pro něj jednou poslal do spižírny. Tak jsem s ním trochu zatřepal, nadzvedla se zátka a pivo vystříklo nahoru až na strop. Tatínka jsem celého polil pivem, tak jsem to pěkně schytal.

Stalo se někdy, že jste počet vypitých piv přetáhnul a ráno Vás bolela hlava?

Řekl bych, že ne. Nebo si na to nepamatuji. Vždycky jsem si dal tak dvě tři piva za den, víc jsem jich nikdy nevypil

Jak jde vůbec pivo nebo alkohol dohromady s křesťanskou morálkou?

Víte, když se pivo pije s mírou, tak je to v pořádku. Na tom není nic špatného. Každýby měl ale znát svoji míru. Dát si jedno pivo není žádný problém, ale nic se prostě nemá přehánět.

Najdete si při všech vašich povinnostech čas zajít si na pivko do hospůdky s těmi nejbližšími?

Asi ne tak, jak to myslíte. Děláme to jinak. Tak dvakrát do roka pozvu nejbližší spolupracovníky, zhruba dvacet lidí, do nějaké restaurace. Tam povečeříme, dáme si pivo. Naposledy jsme byli posedět před začátkem půstu.

Pije se pivo i při setkání a poradách farářů či biskupů?

Samozřejmě, když máme nějaké jednání a sedíme u stolu, tak je pivo a víno běžně na stole.

Zásilka do Vatikánu míří ku příležitosti blahořečení Jana Pavla II. I vy jste měl příležitost se s ním několikrát setkat. Nevíte, jestli i on si dával po obědě sklenici piva?

To nevím, ale jednu zajímavou historku k tomuto tématu s ním mám. To bylo někdy po roce 1993, kdy jsem se stal v Plzni biskupem. Společně s kardinálem Vlkem jsme byli u Jana Pavla II. na audienci ve Vatikánu. Když jsme před něj předstoupili, tak si mě papež pamatoval a říkal: „Á sekretář konference.“ Do roku 1993 jsem byl sekretářem biskupské konference. Pan kardinál mu hned vysvětlil, že už nejsem sekretář, ale biskup v Plzni. Papež se ale nenechal vyvést z míry a povídá „Jo z Plzně, tam máte dobré pivo.“ Z toho setkání existují fotografie. Je zajímavé, že na první fotografii jsme všichni vážní a na té druhé, když se mluvilo o pivu, už se všichni smějeme.

Za námi jsou Velikonoce, doba kdy končí čtyřicetidenní půst. Mají křesťané v době půstu zakázané i pivo?

Ne to ne. Měli by držet půst. Na každém křesťanovi záleží, jak se k půstu postaví. Měli by si něco odříct, ale každý si může zvážit, co to je. Ani pivo si nemusí odříkat. Mohou, ale nemusí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek

Auta s pivem Radegast vyjíždějí z Nošovic k pivarům po zbrusu nové silnici. Společně s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vystavěl pivovar za více než 80 mil. Kč nové dopravní napojení pivovaru na silnici vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Nová silnice má velký význam pro zlepšení životního prostředí v obci, které se tak vyhne mnoho kamionů denně.

Součástí nového dopravního spojení je odstavné parkoviště pro 19 kamionů a 5 autobusů a nová vrátnice do pivovaru. Silnice o délce 400 metrů se napojuje na stávající cestu vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Kamiony tak najedou pohodlně na rychlostní silnici R48, aniž by musely projet obcí.

„Pro občany Nošovic je to dobrá zpráva,“ reagoval na dokončení silnice starosta obce Nošovice Miroslav Kačmarčík. „Naše obec je zatížena poměrně silnou dopravou do Beskyd. Ulehčení o mnoho kamionů denně hodně pomůže situaci zlepšit,“ dodal Miroslav Kačmarčík.

Nové dopravní spojení vybudovali společně pivovar Radegast a Moravskoslezský kraj za 83 mil. Kč. Pivovar se na celkových nákladech podílel částkou 37 mil. Kč. Důležitou úlohu sehrálo pečlivě provedené výběrové řízení. V ceně za stejně odvedenou práci se firmy hodně lišily. Rozdíl mezi vítězem a nejdražší firmou byl až 40 %. Ve srovnání s projektovou cenou se tak podařilo ušetřit desítky milionů korun.

„Náš pivovar je již 40 let významnou součástí obce Nošovice. Snažíme se být zdejším obyvatelům dobrým sousedem a přispívat nejen prostřednictvím programů, jako je Prazdroj lidem. Investice do nové silnice výrazně zlepší životní prostředí v Nošovicích. Chtěl bych poděkovat Krajskému úřadu za vynikající spolupráci, která na tomto projektu probíhala od roku 2007. Věřím, že toto spojení podložené Deklarací o spolupráci přinese občanům kraje v budoucnu další pozitiva,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Nová silnice byla otevřena 1.4. a po takřka měsíčním provozu již obyvatelé Nošovic hodnotí úlevu obce od dopravy kladně.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O velikonočním víkendu vyjela na středočeské koleje Bixovna, unikátní bar na kolejích. Netradiční vagon je součástí turistických nostalgických vlaků. Ty jezdí jen o víkendech na tratích, o které České dráhy nemají zájem. Vlakový výčep provozují železniční nadšenci, cestující si ho nemohou vynachválit.

"Jeden celý a jeden poloviční do Mladé Boleslavi, pivo a točenou limonádu k tomu," třeba takto si mohli v sobotu ráno poprvé poručit cestující vlakem z Lysé nad Labem směrem Mělník, Mladá Boleslav a dál do Jičína.

Na tuto trať o víkendu vyjel nový nostalgický vlak Boleslavský motoráček s pojízdným výčepem zvaným Bixovna, jakousi alternativou jídelního vozu.

"Připadá mi to jako skvělý nápad, lidi takový relax potřebujou, chtějí takto strávit čas, projet se vlakem, vyblbnout se tady, dát si pivo s partou, stáhnout okno, koukat do přírody a mít pohodu. Ne jenom furt někde stát v koloně v autě a nervovat se," pochvaloval si třicátník Pavel Vrána.

Podobně reagovala i devětadvacetiletá nastávající maminka Nora. "Jsem z toho nadšená, připadá mi, že jedu v baru. Zrovna teď jsem v jiném stavu, takže si pivo neužiju, ale mají i točenou limonádu. Obdivuju, jak je tu všechno vychytané," ukazuje Nora na důlky na sklenice v dřevěných stolcích.

Sedm sudů piva na víkend

Bixovna, tedy výčep na kolejích ve vagonu řady Bix, na cestující zapůsobí hned, jak do něj nastoupí. Jen co výpravčí na nádraží v Lysé pokynul k odjezdu, už měl výčepní plné ruce práce. "Dvě piva a kafe s rumem," poručil si jeden cestující.

V Bixovně točí pouze Postřižinské pivo z Nymburka. Ředitel tamního pivovaru má k železnici vztah. A atmosféra ve vagonu opravdu připomíná regulérní bar.

Dát si ovšem jedno pivo navíc může způsobit velký problém. "Občas se stane, že někdo zapomene vystoupit," usmívá se Bohumil Augusta, ředitel společnosti Klub železničních cestovatelů, která nostalgické vlaky provozuje. "Na celý víkend máme připravených sedm sudů piva, čekáme tak tisíc lidí," řekl Augusta.

Cestující "hlídají" postavy z filmu Postřižiny

Bixovna jezdí kromě Boleslavského motoráčku i na dalších čtyřech středočeských tratích. Poprvé vyjela loni v září.

"Vagon jsme koupili v roce 2008 posprejovaný, byl na vyřazení. Upravili jsme ho ve stylu šedesátých let a vyzdobili fotografiemi z filmu Postřižiny. Chceme, aby se lidé v našich vlacích cítili dobře. A nostalgický vlak bez piva, to není ono," dopíjí Augusta první pivo.

A když se někomu v Bixovně natolik líbí, že nechce vystoupit? "Může, ale naúčtujeme mu peníze navíc za naše zaměstnance," říká Augusta.

Kde se v kraji můžete projet Bixovnou

Boleslavský motoráček: Lysá nad Labem - Mladá Boleslav

Podřipský motoráček: Budyně nad Ohří - Libochovice

Podlipanský motoráček: Kolín - Bečváry

Polabský motoráček: Mochov - Kolín

Posázavský motoráček : Lysá nad Labem - Kácov

(Zdroj: Klub železničních cestovatelů)

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Pavel Eichler | Foto: Yan Renelt

Parkoviště v areálu znojemského pivovaru nebude. Důvodem je nezájem občanů. Na opakovanou nabídku radnice umístit za měsíční poplatek 2 280 korun auto na hlídané parkoviště v areálu, reflektovali jen dva zájemci.

Radnice chtěla využít volných prostor v pivovaru k dočasnému parkovacímu provizoriu s pětatřiceti parkovacími místy pro obyvatele a firmy v centru města.

Obyvatelé si v této části Znojma stěžovali na nedostatek parkovišť. Radnice nyní od svého záměru upustila.

Zdroj: Znojemsko.cz

Jako první přichází náchodský pivovar PRIMÁTOR a.s. na český trh s novinkou jednorázových plastových sudů typu Petainer. Od 18. dubna 2011 začal nabízet své pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer o velikosti 20 l. Jedná se o lehký obal na nápoje vyráběný z recyklovatelného PET materiálu určeného k jednorázovému použití. Sudy se dodávají spolu s jednorázovými uzávěry a lze je připojit k běžně používaným zařízením pro čepování piva.

Pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer bude v nabídce pro tuzemský i zahraniční trh. Sudy Petainer jsou určeny především pro sezónní zákazníky, restaurace a bary s omezenými skladovými prostory, ale i pro další místa prodeje točených nápojů.

Používání sudů Petainer má řadu výhod, které zákazník určitě ocení. V prvé řadě nízká hmotnost - 20litrový sud Petainer váží necelých 21 kg a lze s ním snadno manipulovat, dále zákazníci ušetří na zálohách účtovaných za kovové sudy a mají tudíž nulové náklady na vracení a čištění. Vyprázdněné sudy Petainer po bezpečném odtlakování mohou být lehce stlačeny a snadno likvidovány stejným způsobem jako jakýkoliv jiný PET obal. Nemalou výhodu bude rovněž snížení nároku na skladovací prostory a nákladů přepravu o 20-30%. Tyto výhody představují klíčové přínosy v oblasti ekologie a šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Sudy Petainer jsou z hnědě zbarveného plastu a budou distribuovány ve speciálně designovaném kartonovém obalu, který zároveň zajišťuje ochranu proti UV záření a snadnou manipulaci s výrobkem.

Pivo PRIMÁTOR® lze skladovat v sudech Petainer minimálně po dobu 3 měsíců bez jakéhokoliv nežádoucího dopadu na složení a chuť výrobku.

Věříme, že nám i našim zákazníkům sudy Petainer přinesou celou škálu nových a nesmírně zajímavých tržních příležitostí, které podporují prodej při podstatně nižších nákladech a zátěži životního prostředí.

Zdroj: Primátor.cz

Vyškovský pivovar má už od začátku měsíce oficiálně nového majitele, ve skutečnosti však přebírání pivovaru stále ještě neskončilo.

Je to totiž natolik rozsáhlá akce, že bude ještě nějakou dobu trvat. Už teď však noví majitelé, tedy firma Czech Beverage Industry Company, rozšiřuje počet zaměstnanců. Pokračovat v tom pravděpodobně bude i v létě.

Původní zaměstnanci přešli téměř všichni pod nové majitele. „Nepropouštělo se, devadesát procent lidí přešlo oficiálně pod Czech Beverage Industry Company, jen účtaři zůstali pod Jihomoravskými pivovary,“ uvedl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

V současné době hledají noví majitelé obchodního zástupce a také řidiče. „S nabíráním lidí budeme pokračovat v trochu větším rozsahu v létě, až se ustálí situace ohledně převodu pivovaru,“ podotkl výkonný ředitel Miloš Hrabák.

Další výhledy do budoucna, co se týká výroby a dalšího chodu pivovaru, zatím noví majitelé tvoří. „Podrobné informace budeme mít asi za měsíc. Teď se soustředíme na to, aby byl převod po všech stránkách bezproblémový. Zájem na tom mají obě strany, takže věříme tomu, že vše půjde hladce,“ dodal Hrabák.

Nový výkonný ředitel se v pivovarnictví vyzná, proto má už předběžnou představu, jak se bude situace vyvíjet dál. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ podotkl Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do největšího, třicetimilionového mínusu.

Hospodaření bývalého vedení pivovaru dokonce prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Loni stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. To ovšem vyvolalo značné protesty lidí, zaměstnanců i regionálních politiků.

Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró

Od 22. dubna si u nás můžete pochutnat na našem speciálním světlém nefiltrovaném speciálu s přídavkem medu!

Medové pivo LOTR tmavě zlaté barvy má překvapivě hořký začátek s průměrným tělem a nádherně medově-hořkým koncem.

Pivo je vyráběno klasickou pivovarnickou technologií tzv. spodního kvašení. V průběhu dozrávání je do něho přidáván studenou cestou pravý včelí med. Znamená to, že všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené, zůstávají po celou dobu trvanlivosti v plné své aktivní formě.

Zdroj: Facebook | Autor: Miroslav Kapr, sládek

Úspěšný pivní Speciál z Chotěboře se vrací. Třináctiapůlstupňové pivo s karamelovou příchutí připravují v Pivovaru Chotěboř vždy ke slavnostním událostem, jakými blížící se Velikonoce jistě jsou. „Lidé už se na Speciál ptají a moc se těší,“ řekl ředitel pivovaru Richard Moravec. V lahvích už je Speciál v prodeji, v tomto týdnu je distribuován také v sudech do restaurací.

Pivovar Chotěboř chce navázat na loňský velikonoční úspěch, kdy se Speciálu prodalo 80 hektolitrů. Hitem byl také o loňských Vánocích, kdy se po něm doslova zaprášilo a během měsíce byl zcela vyprodán. „Letos chceme Speciál navíc na přelomu dubna a května distribuovat do řetězců, nezávislým prodejcům lahvových piv a do vybraných restaurací,“ dodal Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Nejen k velikonočnímu či jinému výjimečnému posezení si můžete vychutnat nové Postřižinské pivo nazvané výstižně Sváteční speciál. S láskou vyrobené 14% české pivo má plnou chuť zakončenou příjemně intenzivní hořkostí. Tento prémiový ležák Pivovaru Nymburk je zatím určen pouze pro český trh, v prodeji bude od poloviny dubna.

K výrobě Svátečního speciálu byl použit pečlivě vybraný žatecký chmel

a slad z vlastní humnové sladovny pivovaru Nymburk. Právě použité suroviny dávají pivu bohatou hustou pěnu, osobitou chmelovou vůni a sytou pivní chuť s harmonickou hořkostí.

Sváteční speciál je zatím limitovanou edicí, která čítá 200 hektolitrů

a bude k dostání v jarním a předvánočním období v sudech i lahvích. Doporučená maloobchodní cena Svátečního speciálu činí 16 – 19 Kč

za půllitr.

V nabídce Pivovaru Nymburk naleznete celou řadu světlého i tmavého Postřižinského piva, mezi nimi Něžného Barbara, Francinův ležák, Pepinovu desítku či Postřižinské výčepní.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Stále více lidí chce ochutnávat i jiné druhy piva než ty notoricky známé. Proto kvůli této myšlence před několika lety začaly vznikat minipivovary.

„Idea byla, že by po letech měly mít Litoměřice vlastní pivo. Je to o určité hrdosti a patriotismu,“ řekla spolumajitelka Minipivovaru Labuť Sabina Žáková.

Ta se svým manželem Ondřejem Žákem od ledna provozuje vlastní pivnici, ve které se nalévá pouze pivo v ní vyrobené.

Podle sládka Martina Horsta Hrubeše je minipivovar i turistickým lákadlem. „Jsou města, která turisty přitahují, aniž by se musela v dnešní době nějak snažit. Jako příklad vidím město Český Krumlov, ze kterého pocházím. Dodnes tam není minipivovar, přestože si myslím, že by se tam hodil.“

Litoměřice jsou podle Hrubeše turisticky atraktivní město, které je spojováno především s vínem, ale v minulosti přišly o vlastní pivní značku. To se má nyní změnit.

„Návštěvník města může ochutnávat místní specialitu, kterou nikde jinde nedostane. V tom je kouzlo minipivovarů,“ řekl.

Sabina Žáková se neobává, že by se v Litoměřicích nenašlo dost pivařů, kteří si oblíbí pravidelné návštěvy pivnice.

„Za tři měsíce provozu už máme stálou klientelu, lidé se k nám naučili chodit. A to i ženy. Přijdou si popovídat, dají si k pivu něco k jídlu, na Velikonoce chceme otevřít venkovní zahradu pod kaštany,“ plánuje.

Litoměřické pivo ale zatím nemělo své jméno. „Proto jsme se rozhodli udělat anketu, aby nám zákazníci napsali své tipy do kroniky,“ řekla Žáková.

Název pro světlé a tmavé pivo už byl určen. „Objevovaly se takové názvy jako Mácha, Hynek, Felix s odkazem na pana Holzmanna, mluvilo se i o Richardovi. Líbil se nám i Radobýl, ale to už je víno,“ vyjmenoval sládek Hrubeš.

Nakonec se svetlý ležák bude jmenovat „SVĚTLÝ ŽÁK“ a tmavé pivo bude „ČERNÁ LABUŤ“.

„Stále ale nemáme jméno pro polotmavé. Nealko dělat nebudeme. Naopak plánujeme vařit speciály, proto rozšiřujeme výrobu a o 40 % zvýšíme kapacitu,“ řekla Žáková.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Radek Pešout | Foto: Karel Pech

Oprýskaná a špinavá fasáda, vybité okenní tabulky, prázdnotou zející místnosti. Tak v současné době vypadá někdejší chlouba Brumova-Bylnice, areál bývalého pivovaru.

Zlatavý mok se v něm definitivně přestal vařit v roce 2001 a od té doby historicky cenný areál, který se nachází v samotném centru města, chátrá. To by se však mohlo změnit.

Vlastník bývalých pivovarských objektů, společnost Elseremo, s nimi má totiž smělé plány.

„Z levého křídla, kde dříve bydleli zaměstnanci, by mohl vzniknout penzion, z bývalé výrobny pak minipivovar s restaurací,“ nastiňuje zaměstnanec Elserema Marian Opat, který má veškeré dění kolem pivovaru ve firmě na starosti.

Z dalších výrazných úprav pak zmínil vybudování parkovacích míst a v neposlední řadě též zřízení pivovarského muzea. „To by mohlo společně s městským informačním centrem fungovat v budově někdejší sodovkárny,“ ozřejmil Opat.

Současný stav pivovaru nenechává chladným ani nejvyšší představitele Brumova-­Bylnice, přestože město do dění kolem něj nemůže prakticky mluvit. „Podpořili jsme alespoň jeho zařazení do seznamu brownfieldů Zlínského kraje,“ potvrdil starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.

Seznam obsahuje množství bývalých průmyslových či zemědělských lokalit, takzvaných brownfieldů, které lze regenerovat a následně znovu využít k nejrůznějším účelům.

„Nejen mně, ale celé řadě dalších obyvatel Brumova-­Bylnice není jedno, jak dnes pivovar vypadá. Lidí, kteří v něm kdysi pracovali, u nás žije stále hodně a určitě jim jeho osud leží na srdci,“ říká dále starosta, podle kterého majitel areálu rozhodně nespí.

„Elseremo hledá možné formy dotačních titulů na opravu objektu, snad i přes evropské fondy. Je však nutné si uvědomit, že dosáhnout na dotace se stává čím dál tím obtížnější,“ poznamenal Blanař.

To, že by vlastník areálu skutečně rád dotace využil, potvrzuje jménem vlastníků i Marian Opat. „Zatím o ně máme zažádáno na kraji. Pakliže bychom finance skutečně získali, rádi bychom s jejich pomocí vypracovali studii proveditelnosti našich stavebních plánů v pivovaru,“ informoval Opat.

Kdy se začne, je ve hvězdách

Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce areálu totiž samozřejmě spolkne nemalé finanční prostředky. „Ty budou v řádu mnoha desítek milionů korun,“ připustil Opat. V potaz pak podle něj musí být brán i názor památkářů, jelikož pivovar je památkově chráněnou budovou. „Opravy a případné asanace některých objektů tak s nimi budou muset být konzultovány,“ objasnil.

Termín zahájení prací v pivovaru je tak stále ve hvězdách. „Dokud nebudeme mít zajištěné financování rekonstrukce, nemůžeme se do ní pustit,“ vysvětlil Opat, podle nějž se jedná o běh na dlouhou trať. Za zrekonstruování pivovaru se přitom přimlouvají i místní obyvatelé.

„Je to pěkná historická budova a ve městě má rozhodně své místo. Vevnitř jsem sice nikdy nebyla, ale zvenčí opravdu vypadá dost zanedbaně. Bylo by fajn, kdyby se tu pivo znovu začalo vařit,“ potvrzuje čtyřiapadesátiletá Anna Kristýnová.

Také podle Milana Miklase je škoda, že pivovar nadále chátrá. „Byla to taková místní rarita. Dokonce jsem do něj v mládí chodil na brigády. Špatné pivo se v něm rozhodně nevařilo. Ale nemám zdání, jak to uvnitř vypadá dnes,“ přiznává Miklas, který ale opětovnému zavedení vaření piva v Brumově-Bylnici příliš nevěří. „Rád bych se ale mýlil,“ dodal.

Mohl zaměstnávat místní lidi

Starousedlíka Josefa Fojtíka, který o někdejším brumovském pivu hovoří jen v superlativech, momentální vzhled objektu taktéž netěší, ale upozorňuje i na jinou věc. „Největší škoda je, že už nefunguje jeho provoz. Mohlo v něm pracovat dobrých padesát lidí, což by při nezaměstnanosti, která v Brumově-­Bylnici je, hodně lidem pomohlo,“ zamyslel se Fojtík.

Tradice vaření piva sahá v Brumově-Bylnici až do roku 1573, kdy je datováno založení pivovaru. Nejvyššího výstavu pak dosáhl v roce 1966, kdy se v něm uvařilo 56 988 hektolitrů piva.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Viktor Chrást | Foto: Filip Vrána

Do Českých Budějovic se v pátek 15. dubna 2011 vypraví se svým štábem populární ranní zpravodajský pořad Snídaně s Novou na cestách. Přímý přenos z tamního pivovaru moderují Zora Kepková a Tomáš Krejčíř. Mezi hosty nebudou chybět reprezentanti českého národního hokejového týmu!

Do světoznámého pivovaru v Českých Budějovicích, který je dlouholetým partnerem české hokejové reprezentace i extraligy ledního hokeje, se vypraví v pátek 15. dubna 2011 populární Snídaně s Novou na cestách. V přímém přenosu mimo jiné seznámí diváky s historií i zákulisím výroby oblíbeného pěnivého moku, v doprovodu sládka nahlédne do varny, skladu chmele i sklípku a prozradí spoustu zajímavostí.

Budějovický Budweiser Budvar je oficiální pivo českého hokeje, proto mezi hosty Snídaně s Novou na cestách nebudou chybět ani zástupci českého národního hokejového týmu – obránce a dlouholetý hráč českobudějovického týmu a Mistr světa 2010 z Německa Petr Gřegořek a Milan Michálek, jenž odstartoval svou hokejovou kariéru v HC České Budějovice a letos je v nominaci na Mistrovství světa 2011 v Bratislavě.

Moderátoři přivítají mimo jiné i členy českobudějovické skupiny Satisfucktion. Přímého přenosu se budou moci zúčastnit hokejoví fanoušci i milovníci Snídaně s Novou na cestách, pro něž bude přímo na dvoře pivovaru připravena originální hokejová soutěž o atraktivní dárky, jejíž finále bude rovněž vysíláno živě.

Zdroj: TV Centrum.com | Autorka: Michaela Fričová, Tisková mluvčí TV Nov | Krácenoa