Vedení vyškovského pivovaru postihlo zemětřesení. Ministerstvo zemědělství předchozí úřednické vlády ještě stihlo odvolat předsedu představenstva vlastníka pivovaru, společnosti Jihomoravské pivovary, Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Informoval o tom server iHNed.cz.

„Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ citoval iHNed.cz zdůvodnění z úst mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové.

Pivovar, který chtělo ministerstvo po hospodářských propadech úplně zavřít, povede šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Ten chce podle svých slov zachovat v podniku výrobu. Vyškovský pivovar je podle něj perspektivní. Ideální by prý byl pronájem fabriky některé firmě, jež se výrobou piva už zabývá. O to se už ale stát marně pokoušel.

Každopádně rozhodnutí ministerstva přivítali zbývající zaměstnanci, již měli být podle původních plánů už dávno bez práce. „Máme radost, že je teď už bývalý předseda představenstva Zdeněk Řehák odvolaný. Vnímáme to jako pozitivní věc,“ svěřil se například zaměstnanec pivovaru a člen jeho dozorčí rady Martin Obruča.

Změnu kurzu oceňuje i vedení vyškovské radnice, které vyzývalo bývalého ministra zemědělství, aby výrobu piva ve Vyškově udržel. „Rozhodně je to pozitivní krok, musíme ale být opatrní. V celé záležitosti ještě přetrvává celá řada úskalí a problémů,“ prohlásil vyškovský starosta Petr Hájek.

Naráží především na skutečnost, že pivovar stojí na církevních pozemcích a stát ještě nevypořádal restituce. „Kdyby se vyškovský pivovar dostal do církevních rukou, byl by zachráněný. Určitě by to znamenalo zachování výroby,“ domnívá se starosta.

Podle něj je přitom docela dobře možné, aby do pivovaru vstoupilo jako spolupodílník i město Vyškov. „Jako klíčové vidím zachování výroby piva, která do této části městské památkové zóny patří. Největší nebezpečí vidím v tom, že si někdo areál pronajme nebo odkoupí a udělá tam třeba tržnici. Výrobu už pak nikdo nikdy neobnoví,“ naznačil Hájek.

Dodal, že touto problematikou se bude muset zabývat příští vedení města vzešlé z komunálních vo leb.

Záměr zrušit výrobu ve vyškovském pivovaru do konce června oznámilo ministerstvo zemědělství koncem května. Na dlažbě se mělo ocitnout čtyřiadvacet zaměstnanců. Hlavním důvodem byly ztráty, jež dosáhly třiceti milionů korun. Zatímco v roce 2002 činil roční výstav podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva, vloni to bylo už pouhých čtyřiadvacet tisíc. Po protestech radnice, senátora Ivo Bárka, zaměstnanců, obyvatel i sympatizantů z celé republiky, nakonec stát svoje rozhodnutí přehodnotil.

Zdroj: Deník.cz | Autoři: Michal Sklenář a Petra Daňková

Ministerstvo zemědělství vyměnilo šéfy statutárních orgánů státem ovládaného a předluženého vyškovského pivovaru – společnosti Jihomoravské pivovary. Pivovar, který předchozí vedení přivedlo na hranici krachu, teď řídí někdejší prezident Agrární komory a zemědělský podnikatel Václav Hlaváček. Chce za každou cenu zachovat provoz a pivovar případně pronajmout.

Ministerstvo zemědělství ještě v jednom ze svých posledních rozhodnutí před výměnou ministrů vyhodilo z jednočlenného představenstva Zdeňka Řeháka a šéfa dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Nejednali podle mluvčí rezortu Terezy Dvořáčkové v zájmu společnosti.

„Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolventního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí. Nové vedení v čele s Václavem Hlaváčkem má podle ní jediný úkol – zabránit zadlužování firmy a zamezit hrozbě insolvenčního řízení.

Ostatně už před časem lidé z pivovaru upozorňovali na některé přinejmenším podivné praktiky minulého vedení, které přispěly k nárůstu kumulované ztráty tohoto druhého ze dvou státem ovládaných pivovarů (po Budějovickém Budvaru) na víc jak 81 miliónů korun. Tržby přitom loni klesly na necelých 34 miliónů korun.

Objevily se například informace o některých podezřele předražených zakázkách, nelogickém odmítání nabídek od obchodních řetězců nebo vývozců piva do zahraničí. V pivovaru, který je sice ve velké ztrátě, ale nemá větší dluhy, už zahájila minulý týden šetření kriminálka. Zabývá se trestním oznámením na „neznámého pachatele“, podaného vyškovskými zástupci strany Věci veřejné.

Nečekaný obrat: výměna vedení

Ministerstvo nejprve chtělo obří ztrátu řešit „utlumením“ provozu – tedy propuštěním většiny z víc jak třicítky zaměstnanců, ukončením výroby a pronájmem jednotlivých částí zařízení a nemovitostí.

Pak ale obrátilo. Na konci června zastavilo plán na ukončení výroby a krátce poté vyměnilo vedení. „Bylo to hodně rychlé. Ale je to pro mne výzva,“ reaguje nově dosazený šéf a zároveň jediný člen představenstva. Hlaváček - dnes šéf jihomoravské pobočky Agrární komory a dřívější prezident celorepublikové komory, velký propagátor regionálních výrobků a zemědělský podnikatel (společnost ZVOS Hustopeče) by měl využít svých manažerských zkušeností. A od začátku má v jedné věci jasno: „Pivovar má stále velký potenciál, který musíme využít. Vyškovské pivo je kvalitní a má šanci na rozšíření minimálně na regionální úrovni. Podstatné je, že nebyla přerušena výroba.“

Za ideální považuje, aby si vyškovský pivovar, jehož produkce rok od roku klesala po tisících až na loňských sotva 25 tisíc hektolitrů, pronajala některá ze společností, která už pivo v Česku vaří a prodává. Stát totiž svůj pivovar nemůže prodat, nemovitosti jsou blokované jako budoucí církevní restituce.

Ale ani s pronájmem to nebude mít Hlaváček snadné. O to samé se snažili i jeho předchůdci. Najaté právní kanceláři zaplatili celkem přes milión korun za dvě výběrová řízení. Výsledek byl nula. Do tendru se přihlásili jen majitelé třeboňského pivovaru Regent, ale nakonec ani nepodali závaznou finanční nabídku.

„Zavřít vyškovský pivovar by byl zločin,“ reagoval už před časem prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Už dávno podle něj neplatí, že piva z Vyškova se nedají pít. Ale teď je to spíš naopak.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Třeboňští radní schválili udělení výjimky z vyhlášky města ohledně provozní doby hudební produkce na nádvoří pivovaru Bohemia Regent.

Výjimka se vztahuje na tento víkend,. Budou tam totiž Pivní slavnosti. Muzika podle schválené výjimky může hrát v sobotu od rána od 10 do nočních 2 hodin, ale také každý pátek nebo sobotu v červenci a srpnu od 20 do 24 hodin, kdy musí být dodrženy městem stanovené podmínky ohledně hudební produkce.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autorka a foto: Stanislava Koblihová

Litoměřičtí chtějí ukázat, že to s návratem pivovarnictví do města myslí vážně. Pomoci jim k tomu mají i pivní slavnosti, jejichž datum konání stanovili radní na svém posledním jednání na 24. července.

Uskuteční se tak v roce, kdy si město připomíná 290 let od založení pivovaru.

„Litoměřicím chceme vrátit tradici. Pivní slavnosti zde ještě před ukončením výroby piva probíhaly. Navíc bychom rádi ve větší míře přilákali pozornost investorů, protože bez jejich pomoci se zde zlatavý mok vařit hned jen tak nebude,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Jednání s případnými investory o obnovení provozu přitom již nějaký čas probíhají. Prozatím však nebyla korunována úspěchem.

Pivní slavnosti proběhnou na nádvoří pivovaru. Část programu se uskuteční v Lidické ulici. V následujících letech by se akce mohla rozšířit i na prostranství před gotickým hradem, případně na parkoviště U Hvězdárny.

Návštěvníci dostanou šanci ochutnat několik druhů piv, různé pivní speciality, chybět nebudou stánky s občerstvením, ani pivní soutěže. Rýsuje se i podoba doprovodného kulturního programu.

„Vystoupí v něm Chřestýši a některé místní kapely, jako například Veselý lidi nebo Dekáda,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

„Naším přáním je, aby se třetí nebo čtvrtý ročník pivních slavností konal na nádvoří již fungujícího pivovaru,“ prezentoval myšlenku vedení města místostarosta Tvrdík.

Prezentovat se budou pivovary Nymburk, Žatec, Holba, Rohozec a Svijany.

Zdroj: Litoměřický deník.cz

Za prvních šest měsíců roku 2010 navštívilo pivovar ve Velkých Popovicích již 8 321 návštěvníků, což je o 11,5% více než za stejné období loňského roku. Po úspěšném prvním pololetí se ve Velkých Popovicích připravují další akce, které by do regionu měli nalákat více návštěvníků.

Většinu návštěvníků pivovaru, přes 65%, tvoří čeští turisté. Z cizinců do pivovaru nejčastěji zavítají návštěvníci z Ruska, Maďarska, Finska a Holandska, tedy převážně ze zemí, kde Kozla díky dovozu nebo licenční výrobě znají. Pivovar ale navštěvují i hosté ze vzdálenějších zemí jako je Austrálie, Kanada nebo Izrael.

Ačkoliv největší zájem o exkurze v pivovaru bývá tradičně v květnu až červnu a následně v září a říjnu, nemalý počet návštěvníků zavítá do Velkopopovického pivovaru i během letních měsíců. „To k nám častěji míří různé organizované skupiny. Jde jak o návštěvníky, kteří si do pivovaru nalezli cestu sami, tak klienty cestovních kanceláří nebo firmy, které prohlídky využívají i jako formy teambuildingu,“ vysvětluje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice. Pivovar ve Velkých Popovicích je také jediným ve středních Čechách, který nabízí exkurze bez předchozího objednání.

Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává zejména v době konání různých akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří, nebo prosincová nadílka v pivovaru. Oblibě se těší také každoroční jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kdy je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

„V posledních letech jsme do zlepšení areálu pivovaru hodně investovali. Loni jsme otevřeli nové návštěvnické centrum a letos se podařilo otevřít celkově již šestou restauraci Kozlovna a to přímo v areálu pivovaru,“ dodává Eva Kršňáková.

Zajímavá akce se bude v pivovaru konat i v neděli 8. srpna. V rámci Velkopopovické pouti v duchu konce 19. století zde bude vyhrávat flašinetář, návštěvníci si budou moci vyzkoušet umění artistů – žonglování a chůzi na vysokých chůdách. Připraveny budou i soutěže o ceny. Pro dospělé návštěvníky pouti bude k osvěžení připraveno nefiltrované pivo v pivovarské restauraci.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vysoké teploty výrazně zvyšují odbyt piva Holba z produkce hanušovického pivovaru.Výrazný nárůst poptávky je především u piva v sudech. Některé provozovny s venkovním posezením v těchto dnech prodávají až dvojnásobek piva, záleží na jejich umístění i kapacitě. K nejoblíbenějším patří výletní restaurace. Nejvíce jde na odbyt Holba Šerák, která se stala symbolem Jeseníků a ochutnat ji chce každý turista. Nejvýše položeným místem, kde Vám Holbu načepují, je chata Sv. Jiří na Šeráku s výškou 1351 m.n m.

Na zvýšenou poptávku pivovar reaguje posílením výroby i distribuce. Od června varna běží v 6 denní cyklech nepřetržitého provozu a stáčí se na 3 směny. "V ležáckých sklepích máme dostatečné zásoby, posílená je i distribuce, takže plynule vykrýváme všechny objednávky,“ říká Zdeněk Mareš z hanušovického pivovaru. Holba v těchto dnech prodává v průměru 2.100 hl denně, což je o 700 hl více ve srovnání s loňským rokem. Denní rekord už překročil 2300 hl piva, tj. 460 tisíc půllitrů piva a zatím největší množství, které v jednom dni opustilo brány pivovaru.

Letním hitem a zpestřením nabídky je Holba Kvasničák, typicky zahrádkové pivo, které se letos stalo Pivem České republiky. Více se pije také nealkoholické pivo Holba Free. Počet jeho příznivců se stále zvyšuje. Výborně zažene žízeň a čím dále častěji se stává zdravou i chutnou náhražkou slazených nápojů. Červencové prodeje úspěšně vyrovnávají pokles prodeje sudového piva, který způsobila dlouhá zima. Zvyšuje se také export Holby. Ryzí pivo z hor prodává např. v Chorvatsku, Slovinsku, Litvě nebo Polsku.

HOLBA sází na pohodu

Letní kampaň pivovaru Holba vsadila na pohodu a odpočinek. Holba, ryzí pivo z hor, nyní přináší motivaci k odpočinku ze všech sil a vtipně využívá pozice značky ve spojení s nasazením i pohodou.

V podhůří Jeseníků v Hanušovicích se vyrábí nejen poctivé pivo Holba, ale stejně tak se zde i žije – poctivě, naplno. Ať jde o práci, starost o střechu nad hlavou, koníčky, zábavu nebo odpočinek. Proto se „Odpočívej ze všech sil“ stalo klíčovým sdělením kampaně Holba.

Slogan se objeví v regionální billboardové kampani, rozhlasovém spotu, plakátech i sérii pivních tácků v restauracích. Nově kampaň využívá také online média. Microsite www.odpocivejzevsechsil.cz umožní aktivně relaxujícím horalům i „lidu z nížin“ získat nejen inspiraci, ale také zajímavé zajímavé ceny. Za skvělý relax, skvělá odměna!

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Mezi pravidelně sponzorované kulturní události Jihočeského kraje, které podporuje Budějovický Budvar, n. p., patří Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Letošní, již devatenáctý ročník tohoto hudebního svátku bude slavnostně zahájen dne 16. července 2010 operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury.

Budějovický Budvar, národní podnik již od roku 2003 sponzoruje Mezinárodní hudební festival (MHF) Český Krumlov a letošní ročník, již devatenáctý, není výjimkou. Budějovický Budvar, nepodporuje pouze českokrumlovský hudební festival, ale také významně přispívá na kulturní dění v Jihočeském kraji v mnoha dalších oblastech a prémiová značka piva Budweiser Budvar tak může prostřednictvím špičkových kulturních projektů efektivně oslovovat své zákazníky. V případě MHF Český Krumlov to platí dvojnásob.

„Náš prémiový ležák Budweiser Budvar lze, s trochou nadsázky, považovat za českou klasiku, také naše pivo patří mezi nejlepší reprezentanty České republiky doma i v zahraničí. O české hudební tvorbě, a jejích nejvýznamnějších akcích, to platí také. Festival je pestrý, koncerty mají ojedinělou atmosféru a všechny jsou na špičkové úrovni,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka a doplňuje: „Je potěšující zprávou, že můžeme rok od roku sledovat stále stoupající úroveň festivalu, k čemuž se snaží pomoci i Budějovický Budvar.“

Budějovický Budvar směruje ve svém domácím regionu podporu do více kulturních projektů. V letošním roce to jsou kromě krumlovského hudebního festivalu například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo festival Mighty Sounds. Budějovický Budvar sponzoruje především zavedené projekty, které se postupem času osvědčily a vytvořily si osobitou tradici, k níž Budějovický Budvar patří.

Devatenáctý ročník MHF Český Krumlov bude slavnostně zahájen dne 16. července operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury. Do 21. srpna festival nabídne 17 koncertů různých žánrů, na nichž se představí 2 symfonické orchestry, 12 komorních orchestrů a souborů a více než dvě desítky umělců z celého světa. Chybět nebude ani tradiční operní produkce inscenovaná na Otáčivém hledišti ve spolupráci s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, n. p. vykázal červnové meziroční zlepšení ve svém hospodářství, meziroční nárůst prodeje činí více než 11 procent, přičemž minulý měsíc Budějovický Budvar prodal takřka 137 tisíc hektolitrů piva. V letošním červnu je také možné sledovat výrazný vliv teplot a charakteru počasí na prodej piva. Chladný začátek a teplý závěr měsíce přináší diametrální rozdíly v prodeji a konzumaci piv Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar, národní podnik zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s loňským červnem, tento meziroční nárůst činí 11,33%. Minulý měsíc Budějovický Budvar prodal 136 718 hektolitrů piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budějovický Budvar, přestože je pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a letošní první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.

Velmi důležitou proměnnou, která stimuluje prodej piva, je vedle makroekonomických vlivů samozřejmě zmiňované počasí. Měsíce duben, květen a červen jsou klíčové, letošní extrémně nízké teploty se dotkly hlavně sezonních provozoven, návštěvnost byla kvůli počasí velmi nízká. Pro lepší ilustraci vlivu počasí je na místě uvést porovnání prvního a posledního týdne v červnu, které vykazovaly značně odlišné teploty. Rozdíl mezi prvním chladným a posledním teplým týdnem činí 37% u prodeje piva Budějovického Budvaru jako celku, u světlého výčepního piva je rozdíl prodeje v ČR ještě patrnější, jedná se o 60%.

„Přestože je letošní počasí pravým opakem toho, co by si pivovary přály a hlavní pivařská sezona začala namísto v dubnu až v červnu, považujeme červnové prodejní výsledky Budějovického Budvaru za dobrý impuls a příslib do budoucna,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje.

Vlajkovou lodí Budějovického Budvaru je samozřejmě značka Budweiser Budvar, včetně jejích variací Budějovický Budvar, Bud a Czechvar, která se na prodejích podílí přibližně z 85%. Samotný ležák Budweiser Budvar vykazuje nadpoloviční objem výroby Budějovického Budvaru, konkrétně jde o 55% z celkové produkce. Výrobní lhůta ležáku Budweiser Budvar je 102 dní (90 dní zrání, 12 dní hlavní kvašení) a varna Budějovického Budvaru má hlavní špičku v březnu a dubnu, kdy pracuje nepřetržitě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Letošní léto na rozdíl od zemědělců, jejichž výnosy se vlivem horka a sucha snížily, pivovarům přeje. Také březnický Pivovar Herold zaznamenává v posledních měsících rapidní nárůst tržeb, vyvolaný větší žízní dospělých i turistickou sezonou.

„Teplé počasí opravdu zvýšilo spotřebu piva, ale někdy je už takové horko, že lidé, bohužel, ani pivo přes den nepijí. Také se někdy stane, že pivo v hospodách dojde, a proto musíme operativně zavážet, což se nám, díky nonstop službě naší vrátnice, daří,“ potvrzuje Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Pivovaru Herold.

Pivo v létě nejen osvěží, ale jeho spotřeba roste také na různých akcích, jako jsou turnaje ve volejbale, tenise a na jiných soutěžích. „Na takové akce půjčujeme vlastní výčepní zařízení a našeho piva se tam vypije dost, což nám samozřejmě dělá radost,“ říká Tomáš Kopřiva.

„Letos jsme se na sezonu připravili, takže jsme navařili několik sudů dopředu, ale dnes už jsou sklady téměř prázdné. Lidé se však nemusejí obávat, že by nám alkoholický nápoj došel,“ dodává Kopřiva. Pivovar Herold totiž pracuje na všechny obrátky, čemuž přispívají i sezónní brigádníci, kterými podnik posílil své řady.

Malé pivovary frčí

Pivovaru Herold pomáhá i trend posledních let, kdy lidé upřednostňují značky z malých pivovarů před velkými pivovarskými řetězci, které vyrábějí takzvané europivo. „Za dosavadních šest měsíců jsme prodali tolik piva, jako za celý loňský rok,“ potvrzuje František Pinkava, vrchní sládek pivovaru. Březnický Herold nezůstává pouze na Příbramsku, ale vyváží do několika zemí. „To je pivo do Ruska, tohle zase do Velké Británie. A tady ty sudy jsou určeny do Švédska, kde je naše značka hodně oblíbená,“ popisuje obchodní ředitel při průchodu skladem.

Letní osvěžení

Pivovar Herold dnes vyrábí šest druhů piv: deseti a dvanáctistupňové, dvanáctistupňové pšeničné, třináctistupňové tmavé a polotmavé a nakonec pivo, které je přímo určené do parného léta, čtrnáctistupňové polotmavé granátové pivo. „Je to pivo pro letní měsíce. Má v sobě živiny a vitamíny, je zdravé, nefiltrované a přírodní. Obsah alkoholu je 6,1%, ideální pro sportovce“ popisuje sládek Pinkava.

„Se značkami našich piv se mohou seznámit návštěvníci Farmářských trhů, které se uskuteční v sobotu 24. července v Příbrami v prostorách Hořejší Obory,“ doplňuje ho Tomáš Kopřiva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Štěpán Vitha

Ve středočeském Kostelci nad Černými lesy se možná znovu začne vařit pivo. Zašlou slávu kdysi věhlasného pivovaru tady postupně obnovuje parta nadšenců, prozatím prostřednictvím muzea spojeného, jak jinak, než právě se zlatavým mokem.

Historie pivovarnictví sahá v Kostelci až do patnáctého století. Chloubou byl a dodnes vlastně je, polygonální žentour – významná technická památka, která patří k té části pivovaru přístupné veřejnosti.

„Mlelo se tady obilí, takže tady v tomto kulatém prostoru, který má v průměru 17 metrů, chodil dokola dobytek, nad nimi bylo velké dřevěné kolo,“ prozrazuje jeden ze spolumajitelů areálu Milan Starec.

Časem by tu chtěl Milan Starec obnovit tradici výroby zlatavého moku. Zatím se alespoň snaží obnovovat zachovalou technologii a z některých rušených pivovarů sem sváží chybějící zařízení.

Třešničkou na dortu je prohlídka zdejších sklepů, do kterých návštěvníci sestoupí s loučí v ruce. Od tohoto víkendu se v kosteleckém pivovaru můžete nově seznámit s pivovarnictvím na Kouřimsku a Ostravsku, a také obdivovat strojovnu a varnu.

Pokud vytvoříte skupinku alespoň pěti návštěvníků, rádi vás tu přivítají v sobotu, pro kterou mají vyhrazené individuální prohlídky.

Audio si můžete stáhnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Michal Trnka a Michaela Vydrová

Pivovar ve Svijanech, který právě dnes pořádá tradiční obří slavnosti, stál ještě dřív než renesanční tvrz - v roce 1564. Za svoji éru se několikrát potýkal s krizí a v posledním čtvrt století mu dvakrát hrozila likvidace. Svijany chtěli zavřít čeští komunisté i angličtí kapitalisté. Neuspěli. Letos se naopak přiblíží k dvacetinásobku produkce z kritických let. Obě krize dokázal odvrátit dlouholetý ředitel, dnes obchodní sládek Pivovaru Svijany, František Horák. Jeho život je s pivovarem spjatý už přes půl století.

„Do pivovaru jsem nastoupil v srpnu 1957. To byly ještě dřevěné sudy. Kádě byly také dřevěné, ne kovové. Třeba půlka, tedy 50 litrový sud, měl prázdný sedmatřicet kilo,“ vzpomíná Horák.

Neuvěřitelný vzestup zažil jeden z nejúspěšnějších podniků v kraji - pivovar ve Svijanech. Založili ho už v roce 1564, v novějších časech mu dvakrát hrozila likvidace. Letos zřejmě zlomí rekord - uvaří a prodá více než 400 tisíc hektolitrů piva. Bez bývalého ředitele Františka Horáka by se pivo ve Svijanech již nevařilo.

Pivovar tehdy vyráběl kolem 23 tisíc hektolitrů piva ročně. Letos se roční výroba bude pohybovat kolem 400 tisíc hektolitrů.

Svijanský pivovar až do roku 1998 vždy pod někoho patřil. Ať to byl národní podnik Severočeské pivovary, později státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou či Angličané vlastnící Pražské pivovary. I když nejvýznamnější Horákova role v historii pivovaru přišla v roce 1998, kdy pivovar chtěli zavřít tehdejší angličtí majitelé, už za socialismu musel Horák s kamarády o život pivovaru bojovat.

„Pro pivovar nebyl kritický jen rok 1998, ale i rok 1985. Ještě v minulém režimu ho chtěly zavřít Louny, což byl nadřízený podnik. Tehdy se zavírala řada pivovarů - Roudnice, Cvikov, Šluknov, Bílina, Rumburk, které patřily pod Louny. Svijany to mělo také postihnout. Jelikož jsem měl takové různé kamarády, kteří dělali ředitele a předsedy družstev, tak jsme se dostali až na ministerstvo a pivovar zachránili,“ vypráví Horák.

Tehdy založil Společnost pro záchranu Pivovaru Svijany, jejímž prezidentem byl onen známý z ministerstva. „Viceprezidentem jsme udělali podnikového ředitele, kterému to nařídili,“ podotýká Horák s úsměvem. V roce 1993 byl z pivovaru na rok a půl „odejit“, aby se v roce 1995 zase vrátil. Po dlouhých letech bez investic se konečně podařilo pořídit chlazení, pivo začalo držet kvalitu a začalo se vařit hořčí, což se pivařům zalíbilo.

Dobré časy měly brzy končit a ke zkáze pivovaru chybělo jen několik dnů. V roce 1997 se státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou stal součástí společnosti, kterou většinově vlastnila anglická pivovarská společnost Baas. „Chtěli to zavřít. Nechtěli, aby pivovar fungoval. Apeloval jsem na britský konzervatismus. Řekl jsem jim, že pivovar funguje od roku 1564 a není pro ně konkurentem,“ říká Horák. Po téměř půlročních jednáních koncem března 1998 dostal Horák „nůž na krk“. Buď do 28. dubna sežene 15milionů, nebo pivovar končí. „Ještě několik dnů jsme nevěděli, zda pivovar koupíme. Pětadvacátého dubna Mirek Kučera řekl, že ty prachy dal dohromady a vezlo se tam patnáct milionů s ochrankou autem v hotovosti,“ přidává perličku Horák. Spolumajitelů - zachránců bylo ze začátku sedm. Mezi nimi i herečka Jiřina Bohdalová. „Ta se k tomu dostala přes bývalého poslance Standu Pěničku. Dnes už pivovar vlastní jenom LIF, tedy starší amladší Kučerové,“ Horák.

Pokud současní majitelé nic nepokazí a dodrží technologie, mohou se Svijany stát jedním z nejvýznamnějších hráčů na českém pivním trhu. „Děláme vše pro to, aby nárůst výroby nebyl na úkor kvality. Včetně letošního roku se do pivovaru za 12 let nainvestovalo kolem 700 milionů. Pivovar si na to vydělal. Je to zlatá slepice,“ dodal Horák. Dáváte při nákupu piva přednost regionálním značkám? Jsou lepší? Pište na jaroslav.horeni@mfdnes.cz

***

FAKTA

Svijanské slavnosti začátek dnes ve 13 hodin -Svijanský Újezd vstupné 150 Kč, děti zdarma 160 píp, cena 18 Kč/jakékoliv pivo kyvadlová doprava z turnovského vlakového nádraží až do 24 hodin Výběr z hudebního programu: 16.00 - 17.00 Janek Ledecký 17.30 - 18.30 Banjo band Ivana Mládka 19.00 - 20.00 Věra Špinarová 20.30 - 21.30 Walda Gang 22.00 - 23.00 Škwor 23.30 - 00.15 Debillheads

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření

Pivovar Radegast letos slaví 40 let od uvaření první várky piva a k tomuto výročí nadělí Moravskoslezskému kraji další zajímavost, která zvýší jeho turistickou atraktivitu. Nové návštěvnické centrum bude slavnostně otevřeno 11. září v rámci „Radegast dne“. V pivovaru, kde se vaří nejoblíbenější pivo na Moravě, dosud návštěvnické centrum chybělo. Všechny jeho prostory budou bezbariérové.

„Radegast je moderní pivovar, který klade důraz na tradici českého pivovarnictví a je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí a přírodě. Proto jsem velmi rád, že v pivovaru Radegast vznikne nové návštěvnické centrum, které bude takový přístup prezentovat široké veřejnosti,“ přiblížil hlavní myšlenku otevření centra manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V návštěvnickém centru Radegast bude několik expozic umožňující poznat lépe např. historii pivovaru a také kino pro 50 osob. V prostorech centra najdou návštěvníci i obchod se širokým sortimentem Radegastu.

„Radegast je jedním z mála pivovarů, ve kterém se návštěvníci dostanou při exkurzi přímo do provozu. Po otevření nového návštěvnického centra připravíme lidem další nevšední zážitek," dodal Ivo Kaňák.

Momentálně probíhají interiérové stavební práce. Velkolepé slavnostní otevření návštěvnického centra bude součástí „Radegast dne“ v sobotu 11. září.

V roce 2009 navštívilo pivovar Radegast rekordní počet lidí. Jen v první polovině minulého roku jich přišlo 7,5 tis., což je meziroční nárůst o 12 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Fanoušci piva zavítaly na již tradiční Klášterské pivobraní, které se konalo přímo v areálu pivovaru. Kromě pití lahodného moku na diváky čekalo plno pivních soutěží. Ventil byl samozřejmě u toho.

Letošní oslavy zlatavého moku, které se v Klášteře Hradišti nad Jizerou se nesly ve znamení oslav 440. výročí založení pivovaru Jiřím Labouňským z Labouně. Hlavním lákadlem bylo samozřejmě pivo. Žízniví návštěvníci, kterých dorazilo přes dva a půl tisíce, a to zejména z Mladé Boleslavi, si nejvíce pochutnávali na klášterské jedenáctce, lví podíl na tom měl i stále oblíbenější „kvasničák“.

Pořadatelé pro účastníky připravili i různé soutěže, jejich vítězové si odnesli třicetilitrový soudek piva a poukaz do pivních lázní. „Divácky nejatraktivnější bylo bezesporu klání o největší pivní pupek, ve kterém zvítězil nejmenovaný pivař s úctyhodnými 183 cm v pase, jedlíci pak se pak mohli utkat v pojídání biskupského chlebíčku,“ prozradili perličku Ventilu pořadatelé.

Nouze nebyla ani o doprovodný hudební program – k poslechu i tanci zahrály kapely Turnovanka, Seven, Rangers – Plavci či Fanta a Franta Nastarýkolena. Vystoupil i Luboš Odháněl a W.I.X. Hitmakers, a kdo si počkal do desáté hodiny večer, dočkal se i Kamila Střihavky a jeho skupiny Leaders.

Zdroj: Můj Ventil.cz

Mostecké rockové Gama Rádio si k ročnímu výročí působení v éteru nadělilo speciální dárek - vlastní Gamapivo. Chmelový rockový speciál pro něj připravuje minipivovar Mostecký kahan. Poprvé se nápoj představí v sobotu při otevírání hospody, kterou si rádio rovněž dalo k narozeninám. Budou se v ní pořádat menší rockové, bluesové a jazzové koncerty.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Martin Karaivanov je strojní inženýr, ale už čtrnáct let vaří pivo Svatý Ján na Kolínsku. Založil si vlastní minipivovar a vyrábí jen samé speciály. „Dělám pivo spíš pro fajnšmekry. Cítím teď kvůli počasí větší tlak od zákazníků, ale víc ho uvařit nestihnu,“ říká sládek.

* Jak se strojař stane sládkem?

Pro mě je kouzlo, že z hromady železa vyleze něco tak dobrého a jedinečného. Sám jsem si pivovar navrhnul a postavil a navíc pivo mám rád. Asi jako málokoho mě zajímalo hlavně spojení technologie s výstupním produktem. Jiné zajímal jen ten samotný produkt. Mě bavilo především navrhovat. Pak jsem k tomu přidal vědomosti o vaření piva, učil jsem se z různých knížek a z vysokoškolských skript.

* Proč jste mu dal jméno Svatý Ján?

Máto souvislost s tím, že jsem bydlel v Kolíně. Byla to jedna čtvrť. Před třemi lety jsem se přestěhoval do obce Polepy, kde jsem pivovar zbudoval. Název je ale stejný.

* Je těžké udržet minipivovar? Roste konkurence?

V roce 1996 jsem byl první v republice s minipivovarem. Vyrobím asi 70 hektolitrů ročně. Začínal jsem se dvěma druhy piv, teď mám čtyři. Vzhledem k velikosti to je můj komerční koníček, druhá činnost. Vznikají nové minipivovary, ale to je dobře. Mám radost, protože si nekonkurujeme, rozumíme si, dáváme si informace.

* A lidé mají o speciální pivo zájem?

Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Dodávám ho pak do tří specializovaných restaurací. Ty zásobuji výjimečně, nepravidelně. Většinou si lidé u mě objednávají piva pro nějakou zvláštní příležitost, narozeniny, Vánoce, Nový rok. Nechci vyrábět velké množství, ale kvalitní pivo, o něj mají lidi zájem.

* Myslíte, že už mají dost velkých pivovarů?

Nemám nic proti tomu, když velký pivovar dělá dobré pivo, ale oni musí například filtrovat od kvasinek, aby ho mohli stáčet a vydrželo, ale tím pivo ztrácí. Naše záměrně nefiltrujeme. Nemusíme, protože se prodá rychle.

* Nechcete vyrábět víc druhů, třeba letní?

Vlastně stále vyrábím nové. Dělám odnože podle objednávek zákazníků. Základem je vždy jeden ze čtyř základních typů. Letní speciály nedělám, ale všechna moje piva mají méně alkoholu. Vyrábím i pšeničné a to se hodí na léto, protože je lehké.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková

První srpnový pátek bude v Humpolci patřit Bernard Festu. A protože podle Stanislava Bernarda nejlepší zábava je vždy až druhý den, hudební festival tedy pokračuje i v sobotu.

Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard prozradil, na co nového se letos mohou návštěvníci těšit.

Podle čeho vybíráte muzikanty?

Musí nám prostě sedět. Klíčová je originalita, ale taky srdíčko a energie. Takový Miro Žbirka si například stále drží image a neotřelost a je to fajn člověk.

Na koho se letos nejvíc těšíte?

Nemám jen jednoho favorita. Stoprocentně na Monkey Business, Kryštofa, No Name a Mira Žbirku. Zvědavý jsem také na Son Caliente.

Co vás vedlo k pořádání festivalu?

Na začátku byl jednoduchý nápad. Řekli jsme si Pojďme se bavit. Dnes už má festival tradici a nepostrádá profesionalitu. Ze slavností se stala akce nadregionálního významu, ale přesto je to především o zábavě.

Nemáte už někdy organizátorských povinností nad hlavu?

Vůbec ne. Máme vypracované know-how, ke všemu existují manuály. Víme, s kým jsme měli dobré zkušenosti, s kým špatné. Kdokoli by s těmito vědomostmi mohl pořádání převzít. Já sám organizaci nezajišťuju. Pouze dávám podněty, určuju směr a schvaluju.

Měl váš pivovar na starosti pořádání festivalu od začátku, nebo bylo organizátorů více?

Pokaždé jsme ho organizovali my, ale v prvních letech slavností jsem byl prezidentem Svazu malých nezávislých pivovarů. Spolupracovali jsme tedy i s jinými pivovary, které však jenom prodávaly pivo. Organizace byla vždycky na našem pivovaru.

Kdy se z pivních slavností stal festival v pravém slova smyslu?

Naše pivní slavnosti se staly spíše hudebními slavnostmi. Troufnu si tvrdit, že se tu schází naprostá špička hudební scény a v porovnání s jinými festivaly se nemáme za co stydět. Slavnosti se tedy vývojem přeměnily festival. Loni jsme změnili i název na Bernard Fest.

Plánujete nějaké inovace i do budoucna?

Novinky máme už letos. S Milanem Davidem, který provozuje Štočkův dvůr, jsme se dohodli na druhé scéně. Obě jsou přístupné pod jedinou vstupenkou. Chceme, aby město žilo na více místech, nejen na Horním náměstí. Pokud se nápad setká s úspěchem, budeme uvažovat o dalším rozšíření.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz

Vážení přátelé, dovolujeme si Vás tímto pozvat do nově připravené expozice pivovarského muzea v Kostelci nad Černými lesy:

PIVOVARNICTVÍ NA KOURIMSKU

PIVOVARNICTVÍ NA OSTRAVSKU

STROJOVNA A VARNA

Nové expozice doplňují a navazují na stávající prohlídkovou trasu černokosteleckého pivovarského muzea, Českobrodská 17, 281 63 Kostelec nad Černými lesy. Expozice Pivovarnictví na Kouřimsku vznikla ve spolupráci s Regionálním muzeem v Kolíně a se Státním okresním archivem Kolín. Expozice Pivovarnictví na Ostravsku vznikla ve spolupráci s Archivem města Ostravy. Další expozice Strojovna a varna jsou dílem Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea o.p.s.

Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy je v současnosti otevřeno každou sobotu od 15.00 nebo dle zájmu a objednávky kdykoliv. Možné jsou noční prohlídky, prohlídky s různými formami degustací či pořádání rautu přímo v technologických prostorách.

Slavnostní vernisáž proběhne v sobotu 17. července od 13.00 – 20.00. Úvodní slovo pronese starostka Kostelce n.Č.l. Olga Dekojová a zástupce Kouřimi Josef Klouda. Další program bude zahrnovat krátké príspěvky zástupců Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea Tomáše Vodochodského, Milana Starce a Pavla Jákla, zástupce Státního okresního archivu v Kolíně Jaroslava Pejšy, zástupkyně Národního památkového ústavu Šárky Jirouškové a dalších.

Toto neformální setkání bude doprovázet pouze v čas vernisáže výstava černokosteleckých archiválií ze sbírek Vladimíra Pačesa, Jana Nováka a dalších. Program bude dále doplněn prezentací nově vznikajícího časopisu Pivo, Bier & Ale. Nedílnou součástí sobotního odpoledne bude Slavnostní vyhlášení výsledků a předání ceny vítězům soutěže o nové logo cestovního ruchu na Podlipansku, prezentace projektu "Polabí - regionální produkt a vyhlášení 2. výzvy 2010 k podávání projektu z oblasti občanské vybavenosti v rámci realizace LEADERU.

Na první pohled geograficky nesourodé oblasti Kouřimska a Ostravska jsou ryze symbolické. Tímto krokem chceme zahájit novou etapu v rozšiřování černokosteleckého pivovarského muzea bez geografického vymezení v rámci České republiky. Záběr studia pivovarské historie je opravdu široký a v současné chvíli je zmapováno v rámci pivovarského muzea přibližně 3000 pivovarů v Čechách a 1000 na Moravě a ve Slezsku.

V návaznosti na stálé expozice Kouřimska a Ostravska bychom rádi pokračovali v tvorbě stálých expozic historie pivovarství v dalších oblastech naší vlasti.

Zdroj: Tisková zpráva Černokosteleckého pivováru

Zvýšenie odbytu vo viacerých sortimentoch až o 30 percent zaznamenal v dôsledku priaznivého počasia za posledných 10 dní Pivovar STEIGER Vyhne, a.s. Denne tak z vyhnianského pivovaru vyexpedujú až 3000 hl piva. V horúčavách idú na odbyt hlavne ľahšie pivá 10 a 11%-né, ale aj výstav sudovej dvanástky je o 4 percentá nad úrovňou minulého roka. Najlepšie sa darí sudovej desiatke, kde je výstav na úrovni 139% z vlaňajška. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Horúce počasie zatiaľ netrvá tak dlho, aby sa prejavil efekt znechutenia z počasia - to býva zvyčajne až po cca 3 týždňoch horúčav a vtedy klesá aj spotreba piva. Zatiaľ sa ľudia pekným dňom tešia a naplno bežia letné terasy i bufety na kúpaliskách, ktoré lete prinášajú zvýšené tržby. Oproti minulému roku poznačenému krízou sme zaznamenali konečne oživenie spotreby a to pri všetkých stupňovitostiach našich pív. V horúčavách sa dobre míňajú aj nealkoholické pivá. STEIGER FREE, síce nemá alkohol, ale zato má osviežujúcu pravú pivnú horkosť a správne vychladené osvieži lepšie než sladené nealká. Tie obsahujú prázdne kalórie, zatiaľ čo pivo je vlastne iónový nápoj obsahujúci celý rad minerálov a vitamínov, predovšetkým skupiny B. Skúsení pivári v priebehu horúcich dní uprednostňujú desiatku, či nealkoholické pivo. Dvanástka je vhodná skôr na večer, hlavne ak po nej nasleduje osviežujúci spánok“ , povedal E.Mihálik.

,,Na spotrebu piva v lete má vplyv nielen samotný účinok konzumácie piva, ale aj pohoda pri jeho konzumácii. Pri tropických horúčavách, je náročné udržať odporúčanú teplotu čapovania v rozmedzí 6-8  C, hlavne v bufetoch na kúpaliskách. Načapované pivo by sa malo vypiť kým je chladné, lebo v horúčave sa rýchlo otepľuje a keď dlhšie postojí v pohári, zvetráva. Pre udržanie chladnejšej teploty načapovaného piva sú v horúcom lete vhodnejšie poháre z hrubšieho skla a pred čapovaním opláchnuté v studenej vode. Pomáha tiež konzumovať tretinky, namiesto pollitrov. Pivo je tak čerstvejšie a chladnejšie a zákazník si ho môže lepšie vychutnať. Samotné čapovanie by malo byť ešte zodpovednejšie, s dôrazom na kvalitu peny a hlavne bez rozčapovania viac pív na pulte, čo škodí kvalite piva zvetraním a zohrievaním“, upozornil E.Mihálik.

Dodal, že pivovarom záleží na tom, aby mali pravidelných poučených konzumentov vyhľadávajúcich kvalitu a nemajú záujem na náhodnej konzumácii. Preto je dôležitá osveta a pravdivé informácie. Radikálne názory, že pivo by sa v teple nemalo piť, nie sú opodstatnené. Pravdivé je skôr tvrdenie, že v každom počasí je vhodnejšie iné pivo. Platí tu priama úmera – čím je teplejšie tým nižšie alkoholické pivo je vhodnejšie na uhasenie smädu. Netreba zabúdať, že aj nealkoholické pivo, je pivo. Dnes sa už varia vynikajúce nealkoholické pivá a to klasickým technologickým postupom varenia a dlhodobého ležania a z pravých pivovarských surovín - pramenistej vody, kvalitného jačmenného sladu a chmeľu. Práve dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch dáva aj nealkoholickému pivu pravú pivnú chuť a jedinečnú vyváženosť horkosti. Najstarší slovenský pivovar STEIGER, ktorý oslavuje tento rok 537 výročie založenia, varí iba také pivá.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Hotel s pivovarem vyhlásí soutěž o název nového ústeckého piva, vítěz jich vypije tisíc zdarma.

Nový pivovar s hotelem vyrostl v Klášterní ulici. Vznikl přeměnou Restaurace na Rychtě, jedné z nejstarších hospod v centru Ústí nad Labem. Zařízení, které ponese název Pivovar hotel Na Rychtě, zahájí provoz začátkem října.

Vrací se do centra

Přímo mezi hosty zde bude vařit pivo Jaroslav Rottenborn, významná osobnost českého pivovarnictví. V pivovarech v Krásném a Velkém Březně působil bez dvou let plné půlstoletí.

„Těším se na práci tady. Je to takový patriotistický projekt. Po více než sto čtyřiceti letech se vrátíme k tradici výroby piva v centru Ústí,“ řekl Rottenborn s tím, že poslední pivovar, v Dlouhé ulici, tu skončil v roce 1867.

Vlastníkem Rychty je firma Trade Finance. Hospodu zavřela a začala s její přeměnou loni v květnu. Jednatel Martin Prachař potvrdil, že hrubá stavba je hotová a z větší části nainstalováno i zařízení pro pivovar, restauraci, její kuchyň a hotel. Deník jako první pozval na prohlídku zrekonstruovaných prostor.

V přízemí se jako dosud bude odehrávat veškerý restaurační provoz. Celkem zde bude 150 míst v několika částech, v klasické restauraci, pivnici, u baru, v salonkových boxech a hotelové snídárně. A dalších 80 až 100 pak ještě na přilehlé zahrádce či spíše krytém dvorku za zadním traktem objektu.

Před zraky hostů

Právě součástí těchto prostor bude i samotný minipivovar. Dva obrovské kotle, v nichž se bude bude pivo vařit, nechal majitel postavit jen kousek od lavic určených pro štamgasty. Ti tak budou moci z bezprostřední blízkosti sledovat, jak jejich oblíbený mok začíná vznikat. Další výrobní fáze včetně kvašení ovšem budou probíhat ve sklepních prostorách pod objektem.

Do provozu pivovaru chce vlastník zapojit i samotné Ústečany. Nabídnout jim hodlá tři základní druhy piva a dva další speciální. A budou si i sami moci říci, jaké by se jim líbilo. „Třeba ženám by mohlo chutnat pivo na bázi ovoce,“ nastínil jednu z možností Prachař.

Celkem počítá, že ročně tady vyrobí 1 tisíc hektolitrů piva. V případě zájmu i více, protože kapacita zdejšího minipivovaru bude podle něj až 4,5 tisíce hektolitrů. „Celá produkce bude určena jen pro naši restauraci, nepočítáme, že bychom dodávali zde vyrobené pivo také někam jinam,“ okomentoval to Prachař.

Tisíc piv zdarma

Pivaři se budou moci zapojit také do soutěže o název zdejšího piva. „Spustíme ji už zítra na webových stránkách www.pivovarnarychte.cz. A následně zájemci najdou formulář také v Ústeckém deníku. Odměnou pro výherce bude 1 tisíc piv zdarma, druhý v pořadí zde bude moci buď sám nebo s přáteli bezplatně vypít 500 piv a třetí 250. Vítězný název a pořadí soutěžících určí odborná komise,“ informoval Prachař.

Nový hotel

Hotelové pokoje jsou ve třech patrech, v každém pět, vždy čtyři dvoulůžkové a jeden jednolůžkový.

„Nečekáme samozřejmě, že k nám budou jezdit turisté na rodinnou dovolenou. Spíše chceme nabídnout možnost přespání v bezprostředním centru města těm, kteří sem přijedou na den dva, ať již soukromě nebo pracovně,“ poznamenal Prachař. Cenu ještě pevně stanovenu nemají, ale bude se podle něj pohybovat kolem 1 tisíce korun za lůžko se snídaní.

Zůstal starý ráz

„Líbí se mi, že se ten starý barák vzhledově moc nezměnil, že si zachoval historický ráz. Novodobého betonu už je kolem dost,“ zhodnotil rekonstrukci a dostavbu Rychty Ústečan Karel Vondráček.

Autorem současné podoby Rychty je architekt Roman Prachař, bratr majitele. Martin Prachař k tomu již při zahájení rekonstrukce řekl, že jsou oba rodilí Ústečáci, kteří mají ke svému městu vztah a snažili se vytvořit něco, co mu prospěje, ne uškodí. Investice firmu přišla bez DPH na 50 milionů korun, z toho polovinu uhradí z přiznané evropské dotace.

Rychta je po Šenkovně druhou nejstarší hospodou v centru Ústí nad Labem. V minulosti vystřídala několik názvů jako U Mádrů nebo Mikulovská vinárna.

Jak byste pojmenovali nové ústecké pivo?

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autorka: Jitka Hadašová

Novou reklamní kampaň s názvem „Všichni touží po moravském zlatě!“, odstartovala 1. července značka Starobrno. „Základní tři reklamní vizuály, které zobrazují historické švédské nájezdníky s velkými otvíráky místo halaparten, francouzské dobové vojsko s čepicemi ve tvaru půllitru piva a Turky s beranidlem jako otvírák, odkazují a vtipně pojímají skutečné historické události a nově vysvětlují motivaci vojsk usilujících o Moravu,“ říká Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Heinekenu Česká republika.

Ústřední myšlenkou kampaně je pojetí Starobrna, nejlepšího piva na celé Moravě, jako moravského zlata, po kterém v době jeho dlouhé historie sahající až do 14. století zatoužila již řada nepřátel. Jejich výčet napříč 16. až 19. stoletím musí nutně zahrnovat Turky a Tatary, nájezdníky z Uher, Švédy, ale i francouzské vojáky císaře Napoleona. Právě tyto nejznámější kapitoly z dějin Moravy vtipně pojímá Starobrno ve své kampani a tvrdí, že všem šlo právě o moravské zlato – Starobrno. Zmocnit se tohoto klenotu se jim však nepodařilo, stejně jako se to nemůže podařit ani novodobým nájezdníkům. Moravané jsou totiž na své Starobrno náležitě pyšní a ubrání si jej, aby si pak zlatý mok a jeho tajemství dobré nálady společně užili. Protože jak praví čtvrtý z řady vizuálů – mírumilovný a násilných dobyvatelů prostý, kde se točí Starobrno, svět Moravanů začíná.

Kampaň vznikala ve spolupráci marketingového oddělení Heinekenu Česká republika a agentury WMC Grey, s níž pivní značka Starobrno spolupracuje od roku 2009. Historická témata ostatně Starobrno zajímají dlouhodobě. Tato pivní značka se totiž již v minulosti stala partnerem několika publikací mapujících moravské předěly. Z nejnovějších můžeme zmínit například knihu Santon Příroda a historie, která byla vydána v roce 2008. Ve čtyřech kapitolách z této knihy popisuje Ing. František Gale, kronikář obce Tvarožná a jeden z autorů knihy, rozličné dějinné události a právě jedna z jeho kapitol pojednává o napoleonských vojscích a jejich marných snahách v Bitvě u Slavkova. Podobných publikací již Starobrno podpořilo více, hlavní motivací takových aktivit je vzbuzovat hrdost Moravanů na vlastní kraj, jehož je Starobrno nedílnou součástí.

„Celé léto poběží silná outdoorová a rozhlasová kampaň. Na Moravě bude od začátku července do konce srpna k vidění 31 bigboardů a 96 billboardů s motivem cizáků toužících po starobrněnském pivu a dále máme letos celoročně umístěno 21 netradičních ploch zobrazujících Moravu jako harmonický svět, v němž se ke skvělé zábavě točí Starobrno. Spoty vysílané od 9. července namluvil známý herec Bolek Polívka a hudbu již tradičně připravila skupina Čechomor. Ke každému vizuálu tak vznikla vlastní krátká písnička popisující marné úsilí válečníků lačnících po moravském zlatě,“ upřesňuje Jiří Imrýšek. Použitá chytlavá melodie bude starobrněnským konzumentům povědomá, byla totiž použita už v loňské televizní a rádiové kampani.

Kampaň bude také propojena se všemi letními akcemi značky Starobrno, zejména však s hudebními nebo hudebně-divadelními festivaly, jako bude Starobrno Olšany Open, Vizovické Trnkobraní a Den otevřených dveří Starobrno.

Starobrno na letošní léto a podzim chystá i další zajímavé aktivity na podporu prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika