Tmavý ležák Budweiser Budvar ocenilo Sdružení přátel piva. V hlasování 735 členů získal druhé místo v kategorii Tmavé pivo roku. Od uvedení na trh v roce 2004 prodej tohoto piva roste. Loni se meziročně zvýšil o 56 procent, výstav činil téměř 20 000 hektolitrů, v tomto roce se nárůst odhaduje na 50 procent. Letos získal ležák už třetí ocenění: v září dostal prestižní titul Nejlepší ležák světa v britském časopise Beers of the World, stříbrnou medaili má z Žatecké dočesné 2007. (MF Dnes)

Po dlouhých třech měsících, které strávil zráním v ležáckých sklepích pivovaru v Kutné Hoře, již putuje speciální Lorec 14° k milovníkům zlatavého moku. Pivovar jej uvařil speciálně pro vánoční trh, ale k dostání bude po celý příští rok. „ Jde o světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili piva z našeho pivovaru,“ řekl Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Pivo se v těchto dnech již rozváží do restaurací a obchodů.

Lorec 14° je lahodné, středně hořké speciální pivo s příjemně nasládlou chutí českého sladu. „Je ideální pro období, ve kterém se prodává. Zahřeje na těle a pohladí po duši,“ charakterizoval pivo Hejra. Pivovar poprvé tento typ piva uvařil před 30 lety v roce 1978

Letos v Kutné Hoře uvařili várku přibližně 400 hektolitrů. „Jako tradičně pivo stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej tak budou moci odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil ředitel pivovaru.

Vaření vánočního speciálu je podle Hejry pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Lorec 14° pivovarští uvařili ještě za horkých srpnových dnů. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde zhruba deset dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašovalo a zrálo dalších přibližně 90 dní,“ doplnil. Nyní se již stáčí do sudů a lahví a putuje k zákazníkům.

Skupina Drinks Union, do které ještě patří pivovary Zlatopramen, Velké Březno a Louny, pro letošní Vánoce připravila také speciální Březňák jantarový ležák. Vánoční speciály připravuje také pivovar Louny. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivo NITRO BEER, které Pivovar Nymburk vyprodukoval po několika měsících vývoje s izraelským partnerem, může jít do košér obchodů. NITRO BEER, které je oproti prémiovému ležáku silnější, má 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost, je určeno pro izraelský trh. „Zároveň bude pivo dodáváno do Spojených států amerických a to i do košér obchodů, pro které bylo získání certifikátu podmínkou k prodeji,“ konstatoval ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Výrobu piva NITRO BEER v Nymburském pivovaru prověřoval jeden ze dvou rabínů, kteří mají v Evropě oprávnění k udělení košér certifikátu.

Pivo NITRO BEER mají zájemci možnost ochutnat v pivovarské prodejně v areálu Pivovaru Nymburk, kde je k dispozici v omezeném množství v 0,33litrových láhvích za cenu 15 korun.

Za první pololetí roku 2007 prodal Pivovar Nymburk celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představuje 6% nárůst oproti stejnému období v loňském roce. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel právě export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5%.

Největší úspěchy má Postřižinské pivo v Německu, Francii a Švédsku, ale zájem o něj mají rovněž distributoři například z Austrálie, Izraele nebo USA. Nyní míří pivo z Nymburka také do Karibské oblasti, kde získal pivovar zakázku na speciální druh piva vařeného dle upravené receptury. (Tisková zpráva Pivovaru Nymburk)

Nymburský pivovar, výrobce Postřižinského piva, je nucen ještě letos zvýšit ceny. V těchto dnech se dokončují kalkulace nákladů. Sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen o téměř sto procent.

Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Jestliže pivovar zdražoval v minulosti v průměru o 20 až 50 haléřů na půllitru piva ročně, tak letošní zdražení může dosáhnout až k jedné koruně. Ostatně k podobným cenovým úpravám už přistoupily i jiné pivovary. (MF Dnes)

Obyvatelé Vyššího Brodu na Českokrumlovsku se možná mohou začít těšit na úplně novou značku piva. A to paradoxně v souvislosti s církevními restitucemi. Pokud totiž projde aktuální návrh vládní komise na naturální a finanční vyrovnání státu a církve, cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě se znovu po šedesáti letech stane vlastníkem pivovaru.

A nejen to. Klášteru připadnou i minimálně stovky hektarů lesů a rybníků, které mu po válce zabavili komunisté. „Určitě bychom si s majetkem dokázali poradit. Z toho obavu vůbec nemám,“ říká převor Justýn z vyšebrodského kláštera.

Před válkou patřil vyšebrodský klášter k největším zaměstnavatelům v kraji. Spravoval čtyři tisíce hektarů lesa, desítky rybníků, vlastnil restauraci i klášterní pivovar. Cisterciáci vybudovali také vůbec první železnici na Lipno. Po sametové revoluci vrátil stát cisterciákům zatím jen klášterní budovu, zatímco ruina sousedního pivovaru se pomalu rozpadá a nedávno v ní dokonce hořelo.

„Pivovar spravuje pozemkový fond, který do něj kvůli nevyřešené otázce vlastnictví nemůže dát ani korunu,“ říká převor. Pokud by však vládní komise prosadila svůj návrh na církevní restituce, představený ministrem kultury Václavem Jehličkou, klášter by mohl po dlouhých desetiletích znovu podnikat v duchu starého hesla „modli se a pracuj“.

Navrhovaná novela zákona totiž počítá s tím, že řeholní řády by většinu svého majetku dostaly zpět. Církve a náboženské společnosti by pak stát za zabavený majetek odškodnil 83 miliardami, vyplácenými postupně po dobu 60 až 70 let. „Zatím nemáme o chystaných restitucích bližší informace, v klášteře totiž není televize. Jestliže ale dostaneme zpět hospodářské budovy, klášterní pivovar postupně obnovíme i s výrobou,“ tvrdí převor.

Jak funguje klášterní hospodaření se přitom čeští zájemci mohou přesvědčit na vlastní oči v nedalekém premonstrátském klášteře v hornorakouském Aigen-Schläglu. Klášter ke všeobecné spokojenosti místních obyvatel spravuje prakticky celou rakouskou část Šumavy, kromě lesů vlastní i známý lyžařský areál Hochficht, velkou restauraci, vinárnu, provozuje klášterní pivovar. „Podnikáme v oborech, které sice nevynášejí tolik jako spekulace na burze, zato jsou ale stabilním zdrojem příjmů a zajišťují našim pracovníkům zaměstnání v dlouhodobé perspektivě,“ říká Marcus Rubasch, druhý muž v hierarchii kláštera ve Schläglu a správce jeho financí. (Lidovky)

Až do soudní síně může dospět spor mezi dvěma českými provozovateli pivních lázní. Ty novější, harrachovské, provozuje od července Sklárna a minipivovar Novosad a syn. Proti nim se staví Pivovar Chodovar a jeho rok a půl staré Pravé pivní lázně v Chodové Plané nedaleko Mariánských Lázní.

„Vadí nám, že jsme něco vymysleli a teď nám to zkopírovali se vším všudy,“ stěžuje si ředitel pivních lázní v Chodové Plané Mojmír Prokeš. Navíc má obavy, že harrachovská konkurence může pivním lázním zkazit jméno. „S tím nemohu souhlasit. Naše lázně se sice nenacházejí v historickém hradním sklepení, ale prostředí nemáme o nic horší. A nyní dokonce rozšiřujeme provoz,“ říká František Novosad.

Chodovar doufá, že se mu podaří najít s harrachovskou konkurencí smírné řešení. „Chceme pana Novosada oslovit a domluvit se, jak vše urovnat. Pokud ale nebude respektovat naše podmínky, může se majitel Chodovaru rozhodnout bránit jinak. Třeba s pomocí právníků,“ připouští Prokeš. „Ať se s námi klidně soudí, jestli mají zbytečně moc peněz,“ vzkázal Novosad do Chodové Plané s tím, že napadený název Pravé pivní lázně nepoužívá a nepoužil. „Harrachov a Chodová Planá jsou od sebe vzdáleny kolem 300 kilometrů, pro mě je to spor o ničem,“ myslí si harrachovský podnikatel.

Pravé pivní lázně se nebrání možnému rozšíření služeb pivních lázní v Čechách, ale pouze v případě přidělení licence. Ta je mimo jiné podmíněna výhradním používáním piva z Pivovaru Chodovar. „To absolutně nepřipadá v úvahu. Naše a jejich pivo se nedá vůbec srovnávat. My vyrábíme pivo živé, nefiltrované a nepasterizované, zatímco konkurence musí přidávat do lázně pivní kvasinky,“ vysvětluje Novosad.

František Novosad připouští, že k provozování pivních lázní ho inspirovala konkurence. Hlavně v Německu a Rakousku. „Přiznávám, že i v Chodové Plané jsem co by turista byl. O žádném kopírování ale nemůže být řeč,“ uvedl Novosad. Harrachovským lázním je také vytýkáno používání plastových van oproti nerezovým. Vany jsou ale dělané na zakázku pro tento provoz a podle Novosada poskytují dostatečný komfort.

„Na prosinec připravujeme pro zákazníky, kterých harrachovskými lázněmi zatím prošlo přes tři sta, rozšíření provozu z deseti míst na čtrnáct. Přibude jedna společná dvouvana i s dvoulůžkem odděleným od zbylého provozu. Případný pár tak bude mít absolutní soukromí. Další dvě jednoduché vany budou dřevěné. Hygiena nám schválila použití buku,“ dodal Novosad.

Pivní lázně mají údajně příznivé účinky na pokožku i oběhový sytém. Po koupeli v 10 procentním roztoku piva ještě následuje relaxace v zábalu. (MF Dnes)

Žhavá novinka z Valašského pivovaru BON aneb prolomíme stojaté moravské vody?

Dle našich informací jsme v současné době jediný průmyslový pivovar vyrábějící na Moravě svrchně kvašené pšeničné pivo. Doufáme, že půjde o návrat tohoto kdysi hojně rozšířeného piva v Českých zemích. Rádi bychom pšeničné pivo trvale nabízeli nejen pivním fajnšmekrům, ale i širší veřejnosti.

V současné době existují vedle sebe dvě na první pohled (a ochutnání) dosti podobné kategorie pšeničného piva. Weizenbier a Weissbier. První z nich má podíl pšeničného sladu nad 50%, Weissbier má mít dle kategorizace mezi 30-ti až 50-ti procenty pšeničného sladu.

V České republice je také hojně rozšířená výroba pšeničného piva s použitím kvasnic spodního kvašení. Tyto hybridy mají díky tomu vjemový charakter poměrně odlišný. Nechtěli jsme vyrábět další hybrid a tak jsme se zařadili k těm nemnoha pivovarům u nás, které používají svrchní kvašení.

Přesto jsme, doufám, obohatili náš trh pivem mírně odlišného a tím specifického charakteru. O jaké pivo tedy jde?

Nefiltrované světlé pivo vyráběné z vody, ječmeného českého sladu, pšeničného sladu, žateckého poloraného červeňáku a kvasnic svrchního kvašení. EPM 13%, alkohol min. 5,2%.

Ve vůni a posléze chuti cítíte charakteristické tóny banánu, zeleného jablka, špetky hřebíčku, klasickou jemně nakyslou ovocnou chuť netradičně doplňuje v doznění i nahořklý grap. Ano ani u tohoto piva jsme si neodpustili trošku více přichmelit (jak je naším zvykem). A to je příspěvek Valašského pivovaru BON. Mě osobně velmi zachutnalo. Ale důležitější jste vy – naši zákazníci. Dejte nám prosím po ochutnání na náš e-mail vědět váš názor. Zajímá nás, chceme vědět, zda jsme se trefili, či zda ještě máme recepturu trochu upravit.

Kde toto pivo nyní ochutnáte?

V Praze v Pivovarském klubu v Karlíně a v Brně v Klubu Netopýr na Flédě. Další místa budou následovat.

Za Valašský pivovar BON Ing. Roman Holoubek, www.pivobon.cz (Tisková zpráva pivovaru BON)

Co prestižní soutěž, to úspěch a medailová příčka. Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, v minulých dnech znovu potvrdil dobrou pověst své produkce. Zlatou medaili si přivezl hned ze tří pivních přehlídek. Tmavé desetistupňové pivo triumfovalo v soutěži České pivo, jedenáctistupňový Patriot potřetí zazářil mezi výčepními pivy v Ceně českých sládků. Nejvyšší příčkou v této soutěži se může nově pochlubit také čtrnáctistupňový Comenius, vítěz kategorie speciálních piv. V konkurenci šestačtyřiceti českých a moravských pivovarů tak Janáček získal hned tři první místa. „Je to další historický úspěch dokazující, že se i v malém regionálním pivovaru může vařit pivo nejvyšší kvality,“ reagoval generální ředitel Ivan Pjevič.

Soutěž České pivo patří vedle Ceny českých sládků k nejprestižnějším pivním soutěžím v republice. Probíhá dvoukolově a součástí posuzování je i laboratorní hodnocení. Jedenáctistupňový Patriot v ní zvítězil už v roce 2004.

Tmavé desetistupňové pivo z Uherského Brodu se stává hitem nejen mezi odborníky i zákazníky. Nedávno uspělo také na prestižním klání Pivo České republiky v Českých Budějovicích, druhé místo obsadilo v soutěži Pivní pečeť. Pro úspěchy na pivních soutěžích má vrchní sládek Jaroslav Horehleď jednoduché vysvětlení. „Obecně se potvrzuje, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty,“ řekl Horehleď.

Uherskobrodský pivovar založil v roce 1894 František Janáček. V minulém desetiletí prošel privatizací, ročně vyrobí přes sedmdesát tisíc hektolitrů piva. (MF Dnes)

Říkají mu Moravský Betlém, ale až v posledních letech se ze šperku stává vybroušený diamant. Starobylé městečko Štramberk, proslulé především architekturou původních dřevěnic, věží Trúba, pravěkou jeskyní Šipka či perníkovou pochutinou zvanou Štramberské uši, láká turisty novými atrakcemi.

Objevuje se ve všech propagačních materiálech, které lákají turisty k návštěvě kraje. Po výstavbě pivovaru, který letos oslavil už dva roky trvání, vyrostlo na náměstí nové informační centrum projektu Relax v podhůří Beskyd a v něm bylo v srpnu otevřeno panoptikum s figurínami osobností, které se významným způsobem zapsaly do dějin města.

Pavel Šmíra, majitel společnosti Šmíra Print, který stojí za novými a renovovanými budovami ve městě, otevře ještě letos muzeum a pekárnu štramberských uší, takzvanou Perníkovku. „Jistě, někteří mí kritici mi vyčítají, že skupuji ve Štramberku nemovitosti. Je to pravda, jenomže já všechny renovuji a vzápětí otvírám, aby mohly sloužit veřejnosti jako muzea, pivovar, restaurace či penzion,“ řekl Pavel Šmíra. (MF Dnes)

Významného partnera s dlouhodobým zájmem o spolupráci získala společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Tisíce obyvatel Ostravy a okolí vyznávajících aktivní sportování se budou v zařízeních společnosti SAREZA nově potkávat s pivní značkou Radegast. Uzavřená smlouva je základním kamenem spolupráce, na kterém chtějí obě strany v budoucnu stavět. Značka Radegast také plánuje řadu speciálních aktivit pro návštěvníky jednotlivých zařízení společnosti SAREZA.

„Vítáme každého partnera, který má zájem podporovat aktivní sportování obyvatel Ostravy. Jsem přesvědčen, že sportovním zařízením společnosti SAREZA i značce Radegast přinese partnerství řadu pozitivních momentů,“ komentoval navázání spolupráce náměstek primátora města Ostravy Lukáš Ženatý.

Jedním z důležitých bodů dohody je také závazek značky Radegast k zajištění kvalitní péče o pivo v zařízeních společnosti SAREZA a zkvalitnění prostředí v restauračních zařízeních. Zejména však jde, podle manažera značky Radegast Karla Krause, o navázání spolupráce, která se může v dalším období rozvíjet: „Smlouva je velmi otevřená k možnostem další spolupráce, o kterou máme velký zájem. Plánujeme i řadu konkrétních aktivit, které mile překvapí všechny návštěvníky sportovních zařízení SAREZA.“

Uzavřením smlouvy se značka Radegast stává partnerem společnosti SAREZA. Ve všech zařízeních firmy patřící městu Ostrava se objeví loga značky Radegast. Totéž platí pro veškeré tiskoviny, reklamní nosiče či webové stránky. Samozřejmostí je poskytnutí zařízení pro čepování kvalitně ošetřeného piva Radegast, vč. profesionálního poradenství. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen bude mít nového vrchního sládka. Dosavadní šéf ostravského pivovaru, osmatřicetiletý Robert Kužela, se totiž stal novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Jméno nového vrchního sládka zatím firma tají, oznámí ho prý do konce letošního roku. Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality od roku 1993. Pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar zastával od roku 2001. Nyní již řídí veškeré logistické operace společnosti a vede celý tým oddělení logistiky v Praze.

"V Ostravaru jsem strávil šest let a musím přiznat, že mi za tu dobu pivovar i místní kraj přirostly k srdci," přiznává Kužela, který nabídku šéfovat oddělení logistiky přijal v době, kdy Ostravar prožívá velmi úspěšné období. "Pivovar splňuje ty nejvyšší standardy společnosti InBev, což potvrzuje mimo jiné i udělení zvláštní certifikace VPO, kterou Ostravar nedávno získal," uvedl bývalý vrchní sládek.

Kužela jako vrchní sládek pivovaru Ostravar uvařil více než tři miliony hektolitrů piva. Pivovar již letos podle Kužely překonal výstav 600 tisíc hektolitrů, což je plán celého letošního roku. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva. Ostravský pivovar si v těchto dnech připomíná 110. výročí svého založení, za dobu své existence uvařil zhruba 6,4 miliardy půllitrů.

Pivovary Staropramen s patnáctiprocentním podílem na domácím trhu jsou druhým největším producentem piva v ČR. Patří do skupiny InBev, přední světové pivovarnické společnosti. V prvním pololetí Pivovary Staropramen prodaly bez započtení zahraniční licenční výroby 1,58 milionu hektolitrů piva, což byl meziroční nárůst o devět procent. Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. (Moravskoslezský deník)

Stejné množství půllitrů piva jako je na zeměkouli lidí uvařil za 110 let své existence pivovar Ostravar ze skupiny Pivovary Staropramen. Od svého založení v roce 1897 totiž ostravský pivovar vyrobil přibližně 6,4 miliardy půllitrů, řekl dnes Martin Procházka ze zastupující mediální agentury.

Své 110. narozeniny oslaví pivovar ve středu. "Ostravar se stále vaří jako za starých časů metodou spodního kvašení v otevřených kádích. Zatímco ale na začátku jeho vzniku vařil pivovar střídavě světlé nebo černé pivo, dnes vyrábí hned několik značek. Výstav pivovaru se zdesetinásobil," uvedl. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 tisíc hektolitrů. Roční produkcí se podle Procházky řadí mezi deset největších producentů piva v Česku.

Historie ostravského pivovaru se začala psát 24. října 1897, kdy 187 ostravských občanů založilo Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (později přejmenovaný na pivovar Ostravar) v hodnotě 1200 zlatých, připomněl Procházka. První várku piva uvařil nový pivovar o rok později. V roce 1939 atakoval hranici 100.000 hektolitrů za rok. Následnou fúzí se Strassmannovým pivovarem se výroba zdvojnásobila.

Další expanze Ostravaru pokračovala v 50. letech minulého století, kdy nejprve Ostravar převzal výrobu za Hukvaldský pivovar a posléze začal dodávat pivo na Karvinsko. V 80. letech pivovar investoval do rekonstrukce a modernizace a výstavby vysokokapacitní varny. Pivovar překročil hranice regionu. "Zatímco na konci 19. století byl k dostání pouze v několika hospodách v Ostravě, dnes je k dostání třeba pár kroků od stadionu Chelsea v Londýně," uvedl Procházka.

Ostravar, který patří do skupiny Pivovary Staropramen od roku 1996, se může pochlubit tím, že jeho klíčovou značku vyhlásili čeští sládci i pivovarští odborníci v několika degustačních soutěžích nejlepším pivem v zemi. Od společnosti InBev, jejíž součástí je pivovar od roku 2000, získal před třemi lety titul pro nejvíce se zlepšující pivovar ve střední Evropě. Od září se Ostravar může pyšnit i certifikátem, kterým InBev potvrzuje vysokou kvalitu výroby piva. Pivovar Ostravar vyrábí světlý ležák Ostravar Premium, světlé výčepní pivo Ostravar Originál a pivní speciály Strong, Velvet a Kelt. (Moravskoslezský deník)

Hanušovický pivovar Holba výrazně uspěl na letošním Gastrosetu v Praze, který každoročně představuje novinky z oboru gastronomie, potravin a nápojů. Jeho součástí byla i speciální soutěž pivovarníků a vinařů.

Pivovary soutěžily o nejhezčí pivní sklo, zatímco u vinařů byla hodnocena vinná láhev včetně etikety. Návštěvník veletrhu si mohl prohlédnout přihlášené exponáty a pak prostřednictvím hlasovacího lístku zvolit favorita. „Nejvíce se líbil krýgl z hanušovického pivovaru Holba, který se celkově umístil za sklenicemi z Pivovaru Nová Paka a Bernarda,“ informovala mluvčí pivovaru Hana Matulová.

„Je to první soutěžní úspěch nového džbánku, do kterého se holba čepuje teprve tři měsíce a chválí ho i naši konzumenti. Džbánek je již tradičně nejvíce využívaným sklem, ve kterém se pivo podává nejčastěji, proto nás ocenění těší,“ okomentovala úspěch Alena Chylová z marketingu pivovaru Holba.

Holba se čepuje do nového skla od léta. Jedná se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry o objemech 0,3 a 0,5 l.

„Podařilo se dokonale vyladit nejen celkový tvar, ale i ucho džbánku. Tvar i velikost džbánku napomáhá jeho celkové stabilitě a u ucha je důležitá snadná uchopitelnost pro konzumenta i obsluhu.,“ dodala Alena Chylová. (Právo)

O víkendu proběhl v hanušovickém pivovaru Holba tradiční výlov pivovarského rybníka. V rybářských sítích tentokrát uvízli především kapři a amuři

Největším úlovkem mezi kapry byl kousek o váze téměř 6 kg. Počasí tentokrát přálo rybářům i divákům. Bezprostředně po výlovu proběhlo nezbytné čistění a za několik dnů bude rybník zase plný vody a připravený na nové ryby, které sem pivovarníci vypustí na jaře příštího roku. Revitalizace pivovarských rybníků, která byla zahájena před pěti roky, dnes patří k úspěšným ekologickým projektům pivovaru. Rybníky opět pozitivně ovlivňují přirozenou rovnováhu krajiny a současně zdobí pivovarské nádvoří. Žijí v nich nejen ryby, ale i chránění živočichové jako rak říční, užovka obojková, skokan hnědý, čolci a další obojživelníci. (Web Holba)

Zubr letos významně navýšil prodej piva na Slovensku. Zatímco běžně vyveze k sousedům do 30 tisíc hektolitrů pěnivého moku ročně, letos jen do konce září prodal už 35 tisíc hektolitrů. Přitom poptávka dále roste.

Podle vyjádření vedení přerovského pivovaru se očekává, že odbyt Zubra na Slovensku letos dosáhne rekordních 40 tisíc hektolitrů. Nárůst se nyní zvýšil o více než třetinu, což představuje velký úspěch.

Jeho zdroj nevidí vedení pouze v oblíbenosti českého piva a silné tradici značky Zubr. „Ke slovenskému trhu přistupujeme stejně jako k domácímu. Intenzivně se věnujeme nejen obchodu a distribuci, ale současně i servisním službám a marketingové podpoře značky,“ informoval ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Hranický deník)

V prestižní soutěži Cena českých sládků 2007 pořádané redakcí časopisu Pivní kurýr a Pivní galerií Praha, která se uskutečnila u příležitosti Dne českého piva v úterý 25. září v pivovaře Kutná Hora, získalo pivo Rebel dvě ocenění.

Pivo Rebel Premium z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. dosáhlo v královské kategorii světlých ležáků nejvyššího ocenění – 1. místo.

Soutěž se konala už po čtrnácté a zúčastnilo se jí 19 pivovarů, v šesti kategoriích soutěžilo celkem 57 vzorků piv, které hodnotili sládci zúčastněných pivovarů. V kategorii světlých výčepních piv získal Haškův C. K. Rebel třetí příčku.

„Jedná se už o páté ocenění našeho piva v letošním roce, ve stejné soutěži v loňském roce získalo pivo Rebel černý také nejvyšší ocenění ve své kategorii,“ přiblížil Václav Korda, sládek brodského pivovaru.

Podle vyjádření vedení pivovaru roste v současnosti obliba piv značky Rebel u konzumentů. „Je potěšitelné, že se tento trend projevuje v postupném nárůstu prodejů sudového piva nejen v obvyklém odbytovém regionu Havlíčkobrodska, ale stále více i mimo něj v dalších částech Vysočiny. Zájem o brodské pivo se zvyšuje také v zahraničí,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Pivo Rebel bylo jediným oceněným pivem regionu Vysočiny v letošním ročníku této prestižní soutěže. „Poslední velmi cenná ocenění z Kutné Hory pouze navazují na celou řadu ocenění z tohoto roku i let minulých. Svědčí to o týmové práci v pivovaru, bez které se dobrý vedoucí pracovník neobejde. Kolektiv zaměstnanců našeho pivovaru své práci rozumí, odvádí dlouhodobě kvalitní práci a každý z nich je, troufám si tvrdit, na svůj pivovar a značku Rebel patřičně hrdý,“ odpověděl Václav Korda na otázku, v čem spočívá podstata posledních úspěchů brodského piva.

Vedení pivovaru se v letošním roce rozhodlo pro rozsáhlou rekonstrukci, která bude zaměřena na zkvalitnění výroby a její racionalizaci. (Web Rebel)

Nejlepším nealkoholickým pivem roku je humpolecký Bernard Free. V prestižní degustační soutěži České pivo 2007 pořádané Český svazem pivovarů a sladoven nenašel Bernard v kategorii nealkoholických piv konkurenci. Bernard Free přišel na trh loni v červenci po zavedení nového silničního zákona. Během jediného roku se stal hitem v nejrychleji se rozvíjejícím segmentu nealkoholických piv. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard oslaví 4.10. ve 4:10 odpoledne 410. výročí založení pivovaru v Humpolci koncertem kytarového virtuóza Štěpána Raka," říká generální ředitel Stanislav Bernard.

První doložená zmínka o vaření piva v Humpolci pochází již z roku 1597 a po staletí pivovar vařil pivo především pro zákazníky z okolí. Po skončení druhé světové války pivovar znárodnili a začátkem devadesátých let v důsledku nedostačující úrovně investic bylo rozhodnuto o jeho likvidaci.

Díky privatizaci pivovaru v roce 1991 byla však v Humpolci zachována tradice výroby českého nepasterizovaného piva, které dnes pod značkou Bernard šíří slávu města Humpolce nejenom po celé České republice, ale i v mnoha zemích světa.

Pivovar vaří deset druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholická pivo Bernard Free a Bernard Free Jantar. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále vyváží do Švédska, Velké

Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Výstav nepasterizovaného piva Bernard byl v lednu až srpnu v roce 2007 více než 106 tis. hl., což je devítiprocentní nárůst oproti roku loňskému.

"Jako dárek k významnému výročí pivovar získal další z řady ocenění. Bernard Free vyhrálo nově vzniklou soutěžní kategorii nealko piva v Českém pivu 2007, v oficiální degustační soutěži pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a tím se stalo historicky prvním nealko pivem v České republice, které tento úspěch získalo. Značka Bernard současně také získala třetí místo v anketě popularity Naše pivo 2007," hodnotí význam úspěchu generální ředitel Stanislav Bernard. (Protext)

Kritici nákladné přestavby hradeckého pivovaru na krajský úřad dosáhli dílčího vítězství. Kraj vytrvale odmítá zveřejnit leasingovou smlouvu na rekonstrukci, teď ale narazil u Nejvyššího správního soudu.

Královéhradecký krajský úřad neuspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS) s kasační stížností proti verdiktu, podle kterého musí znovu rozhodnout o zveřejnění celé leasingové smlouvy s firmou Immorent. Smlouva byla uzavřena kvůli financování přestavby pivovaru v centru města na nové administrativní centrum a podle kritiků je nevýhodná.

Zveřejnění se u soudů domáhá Irena Dernerová z Třebechovic pod Orebem, manželka opozičního zastupitele Vladimíra Dernera. V jejích nárocích ji v březnu podpořil už Krajský soud v Hradci Králové, proti jehož verdiktu se poté kraj odvolal u NSS.

„Žadatelce nebyla část této smlouvy poskytnuta s odkazem na obchodní tajemství. Bylo však zjištěno, že rozhodnutí (ředitelky krajského úřadu Ivany Křečkové informace neposkytnout) je nesprávné v tom, že v něm neodůvodnila všechny znaky obchodního tajemství. Naplnila jen dva, ostatními se v podstatě vůbec nezabývala,“ odůvodnila včerejší verdikt mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Dernerová se k soudu obrátila poté, co ji úředníci nenechali nahlédnout do textu smlouvy, jejímž prostřednictvím kraj získal část peněz na přestavbu v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun. Nejvyšší správní soud se již jednou postavil na stranu Dernerové, ovšem kompletní text smlouvy včetně přesného výpočtu leasingu stále zveřejněn nebyl.

„Jsme spokojeni, že nám soud opakovaně dává za pravdu. Ovšem hrubě mě pohoršuje, že krajský úřad rozhodnutí vytrvale ignoruje,“ reagoval Derner. Tvrdí, že kraj nechce smlouvu s firmou zveřejnit, protože je nevýhodná, kraj má tratit až 300 milionů korun.

Krajští politici od počátku tvrdí, že zveřejnění celé smlouvy, která prý obsahuje obchodní tajemství, by mohlo poškodit firmu Immorent. Výpočet leasingu je údajně součástí know-how společnosti.

Do nové budovy Královéhradeckého kraje by se zaměstnanci měli nastěhovat na přelomu listopadu a prosince. Pracoviště změní 350 úředníků. Část prostor bude kraj pronajímat soukromým firmám, bude tam i katedra univerzity. Stavba začala předloni v dubnu.

Co je víc: Veřejný zájem, či obchodní tajemství?

„Žádný soud ještě nikdy neřekl, zda je důležitejší veřejný zájem, nebo obchodní tajemství,“ obhajuje své rozhodnutí nezveřejnit informace o leasingové smlouvě na přestavbu hradeckého pivovaru ředitelka krajského úřadu Ivana Křečková.

„Verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS) mi neukládá smlouvu zveřejnit, věc musí znovu projednat krajský soud (KS),“ dodala.

V tom se ale shoduje s NSS. „Z našeho rozsudku neplyne povinnost zveřejnit smlouvu. Plyne z něj ale povinnost vypořádat se s tím, jak smlouva naplňuje znaky obchodního tajemství. Pokud je naplňovat bude, kraj smlouvu vydat nesmí, pokud je naplňovat nebude, smlouvu vydat musí,“ řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

A co na to mluvčí kraje Imrich Dioszegi? „Protože NSS již dříve zamítl odkladný účinek rozhodnutí KS, krajský úřad poté ve sporu vydal nové rozhodnutí. A v něm vytýkaná procesní pochybení napravil. Vzorec výpočtu leasingu však zveřejnit nemůžeme, porušili bychom tím obchodní tajemství.“ Foto zde ... (Pardubický deník)

Tak co budete žrát, zeptá se nevybíravě šenkýřka a za chvíli už začne snášet na stůl kuřátka a kachny, pstroužka, jehněčí kotletky a žebírka opékaná na ohni. „A chlastat se nebude?“, pokračuje kurážně a nabídne vám „pivo lásky“ nebo „kozí chcanky“, jak tu přezdívají kávě. Mezi jídlem, které se tu zásadně jí jen holýma rukama, vás budou svádět helmbrechtnice, žebráci loudit kůrku chleba a divoký kazatel vám před očima zmrská ženu jako čarodějnici. Vítejte ve středověké krčmě v Dětenicích.

„Loupežníky z Prahy“ tu vidí rádi a Pražáci tu tvoří téměř třetinu všech návštěvníku. 80 km od města je sice dost, ale větší úsek trasy vede po dálnici a cesta tak netrvá déle než hodinu. Cesta autobusem a vlakem už je poněkud komplikovanější. Hlavně díky poslednímu spoji, který odsud vyráží už ve 20.30. Dětenice jsou proto ideální tip na víkendový výlet. Vedle krčmy můžete navštívit místní pivovar s rázným výkladem paní sládkové nebo dětenický zámek, který patří mezi deset nejoblíbenějších v Čechách. Krčma je ale, vzdor kapacitě sedmi set „pacholků“, díky zájmu natolik vytížena, že se na pátky a soboty musíte rezervovat až dva měsíce dopředu. Doporučujeme tedy nejdříve malý nezávazný výlet se středověkou večeří kdykoli mezi úterkem a čtvrtkem. Nebo zkuste štěstí na tel. 493 599 142.

Ve srovnání s elektrifikovanými podniky vyzařuje krčma příjemné teplo. Všude hoří svíce a nad rožněm se smaží špízy masa, placky z hub a vloček, jablka a paličky kukuřice. Ta se sice dostávala do Evropy až v 16. a 17. století, ale nikdo není dokonalý. Jiné místní jídla pocházejí z nefalšovaných historických receptur. Např. „Kačena dokrmovaná šiškami“ podle receptu Beatrice Zilvarové ze 16. století. Čtvrtka vyjde na 200 Kč a cena za masový talíř se pohybuje kolem 300 Kč. Jde ale o samé větší kousky. Třeba kilové „kolínko uhranuté svině“ vyjde na 250 Kč. Myslí tu i na vegetariány a menu obsahuje položku „pro nenapravitelné kytkožrouty. „Tak jen doufám, že budeš mít čím zaplatit, ty holoto“.

Nevybíravá staročeská mluva rozděluje místní hosty přibližně do tří skupin. Příslušníci první z nich jsou koprníci, co tuhnou hned, když vejdou do hostince a výčepní pacholek jim zahlaholí do ucha: “Hej ty sedláku, máš rezervaci?“. Ti z údivu a studu nevyjdou. Když k nim pak přiskočí žebrák v ošuntělé pytlovině, začne se lísat a vyprošovat „stříbrňáček“, začnou se někteří z nich štěpit do dalších podskupin. Buď přistoupí na hru a hodí mu do misky cinkáček, to jsou ti zmatení a mírní, nebo ho hrubě odbudou, a to jsou ti praví středověcí páni, a teď záleží už jen na vtipu a na slovníku.

Další možností je chovat se tu prostě normálně, jak jsem se o to pokoušel já, ale to je vám taky platné jako koze klobouk a z normality vás tu brzy vyvedou. Když si tu objednáte bramboračku, přistane na stole kastról s bramborsračkou, cola je močka, pečínka chcíplá kočka. A když jsem se tu pokoušel schovat za noviny, přišla mi ke stolu jedna láryně a začala se vyptávat co píšou a pak mi noviny vzala a koukala do nich obráceně, že prý má jen jednotřídku, a abych se s ní radši otočil v kole. Večeře v Dětenicích je středověké divadlo, ve kterém chtě nechtě hrajete i vy. Vedle žebráků, šejdířů a mnichů, se tu objevují fakýři s hadem, tanečnice na stolech, potrhlí kazatelé, kteří s vaší ženou provádějí ordál, šermíři se tu rozhádají a všichni vám tykají a jsou neuvěřitelně sprostí.

Většina hostů se rychle přizpůsobí atmosféře. Skupinka Rusů, která seděla vedle mne, se do středověku dostala jako mávnutím proutku. Všichni zarytě hryzli kosti, máčeli chleby v omáčkách a po očku pozorovali dění kolem. A když pak ve vedlejší místnosti odhalili jednu návštěvnici jako čarodějnici, začal někdo křičet „a svléknout do naha“. Středověk zkrátka neskončil. Díky Dětenicím si to můžete ověřit i vy. (Prageout)