„Spotřeba černého piva v České republice roste již několik let a stejně tak je to i u Velkopopovického Kozla Černého, která je lídrem trhu. Z celkové naší produkce tvoří lahvové černé pivo 55 procent a pozitivní trendy pozorujeme i u čepované varianty. Za posledních 5 let vzrostl počet restaurací, které mají pivo Velkopopovický Kozel Černý v nabídce, o 40 procent, a je jich už na 3000. Spotřeba černého piva určitě vzroste i před Vánoci, protože pivo k dobrému svátečnímu jídlu neodmyslitelně patří a mnoho hospodyněk jej používá i jako speciální ingredienci pro pečení, například kapra,“ říká Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Černé pivo je snad i díky mnoha lidovým pověrám (růst poprsí, hezká pleť, zlepšení trávení) oblíbenější zejména u žen, které ho pijí více než muži. Ze všech alkoholických nápojů, které ženy vypijí, tvoří černé pivo 4 procenta. Podle výzkumů jsou nejčastějšími konzumentkami černého piva ženy ve věku 46 až 55 let, pocházejí zpravidla z jižní Moravy, jsou vdané a žijí ve městech nad 100 000 obyvatel.

Černý Kozel vyniká svou karamelovou chutí a rubínovou barvou. Voda, ze které se vyrábí, pochází z lesních studní v okolí Velkých Popovic a je pravidelně kontrolována týmy odborníků. Dokladem jeho kvality a oblíbenosti je i sedminásobné ocenění Tmavé pivo roku. Velkopopovický Kozel Černý je velmi vhodný k vytváření speciálních chuťových a typových kombinací, tzv. řezaných piv. (Web Kozel)

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy i na zahraničních trzích. Zatímco v roce 2005 dosáhl v Maďarsku, kde je licenčně vyráběn, jeho prodej 68 000 hl., pro tento rok se počítá s objemem 130 000 hl. piva. V rámci místního trhu je možno ho najít ve 400 restauracích a 8000 obchodech. O jeho významné pozici svědčí i to, že značku Velkopopovický Kozel zná v Maďarsku téměř každý druhý spotřebitel. Pivovar Dreher v Maďarsku je třetím zahraničním místem, kde se Velkopopovický Kozel licenčně vyrábí. Tato tradiční česká značka je dnes vůbec nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

"Jsme rádi, že prodeje v Maďarsku potvrzují, že Velkopopovický Kozel čím dál víc chutná nejen doma, ale i za hranicemi České republiky. Značce se v Maďarsku dostává silné marketingové podpory a dokáže konkurovat jak místním, tak importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes nejprodávanějším českým pivem na tamním trhu. Během roku už ho zná každý druhý spotřebitel a maďarští spotřebitelé vnímají Velkopopovického Kozla jako moderní, kvalitní a pravé české pivo,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Na maďarském trhu najdete Velkopopovický Kozel Světlý, a to v čepované podobě ve 400 restauracích a hospodách a v 8000 obchodech lahvovou a plechovkovou variantu. Velkopopovický Kozel se v zahraničí licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků a z dovezených českých surovin. Výrobu v sesterském pivovaru Dreher kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje konkurenceschopnou tradiční českou značku, která je velmi dobře uplatnitelná na vybraných trzích a nabízí velmi dobrý poměr kvality a ceny. Průzkumy potvrdily, že například v Rusku je Velkopopovický Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem. Velké popularity již tradičně dosahuje ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. (Web Kozel)

Speciální vánoční chmelový nápoj pro pivní fajnšmekry tradičně s koncem kalendářního roku připravil kácovský pivovar. Od pátku jsme začali čepovat třináctistupňový tmavý speciál. Letos jsme navařili sto hektolitrů. Nabízíme ho v naší restauraci v Kácově nebo u dalších odběratelů v regionu i mimo něj, upřesnil majitel pivovaru David Hořejší. Zájemci by si měli pospíšit, protože podle odhadu Hořejšího bude do Nového roku po zásobách. Kácovský pivovar připravuje do dalšího období několik novinek. Máme před sebou rozsáhlou rekonstrukci varných nádob a co nejdříve chceme konečně rozjet avizovaný prodej našeho piva v lahvích. Stáčírna je v tuto chvíli těsně před zahájením provozu, podotkl David Hořejší. (Kutnohorský deník)

Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora projde v následujících měsících rozsáhlou rekonstrukcí. „Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, je za dlouhé roky používání již opotřebovaná. Proto jsme se po dohodě s památkáři a vedením města rozhodli tuto část našeho pivovaru zrekonstruovat,“ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union. Práce na opravě již začaly, předpokládaný termín dokončení je na jaře příštího roku.

Opravy bude zajišťovat specializovaná kutnohorská firma, která má s podobnými zakázkami zkušenosti. „Jde o specializovanou společnost, která má za sebou mnoho podobných projektů,“ řekl výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union Daniel Váša.

Jedním z důvodů rekonstrukce je podle Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána je nyní staticky narušena, proto ji musíme opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázi stavebních prací nejprve specializovaná firma sundá původní historickou klenbu brány tak, aby se mohly opravit nosné pilíře. „V další fázi pak zrekonstruujeme klenbu a nasadíme na opravené pilíře,“ upřesnil ředitel pivovaru. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru přijde na více než tři čtvrtě milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)

Dvanáctistupňový světlý ležák Dačický, který vaří pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union, je druhým nejlepším pivem ve své kategorii. Rozhodli o tom členové Sdružení přátel piva, kteří své výroční ceny vyhlásili minulý týden v Humpolci. Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi.

„Vítězství v takovéto soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že naše piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl ředitel Pivovaru Kutná Hora Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl. Uznání se mu dostalo nejen z domova, ale i ze zahraničí. Tmavé výčepní pivo Dačický totiž nejvíce chutnalo jednomu z nejznámějších sládků v USA, Gerettu Oliverovi, který vloni zavítal do Ústí nad Labem na Pivovarsko-sladařské dny.

Podle Siblíka pivovar zaznamenává pravidelný nárůst zájmu o jeho značku Dačický. „Tento trend sledujeme již delší dobu. Významná část produkce tohoto piva navíc směřuje také na náročný trh v Německu,“ dodal.

Pro milovníky piva z Kutné Hory připravil ředitel se svými spolupracovníky také vánoční překvapení. „Letošní Vánoční speciál Lorec je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni,“ řekl Zdeněk Siblík. Dodal, že pivo již zraje v ležáckých sklepích a v prosinci jej budou pivovarští stáčet. (Tisková zpráva Drinks Union)

Především první polovina letošního léta může za to, že zisky nymburského pivovaru jsou jedny z nejúspěšnějších za posledních pět let. Letošní výroba se pohybuje okolo 160 tisíc hektolitrů piva. Ve srovnání s loňským rokem je to zhruba o 10 procent více, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.V přepočtu na den brány Postřižinského pivovaru opustí zhruba 22 tisíc půllitrových lahví denně. Stabilně produkujeme šest druhů světlých piv, jedno tmavé a jedno speciální s názvem Bogan, upřesnil Benák. Postřižinské pivo míři nejen na tuzemské trhy. Kromě tradičního německého trhu a například severských

zemí letos poprvé okusili místní pivo i v USA. Prozatím byl vyvezen do Států jeden kontejner, který čítá 22 tisíc lahví. Chystá se i další zásilka, uvedl ředitel pivovaru. Produkci podle ředitele pomohlo i letní namontování nové stáčecí linky, která zvýšila kapcitu výroby. Je to pro nás velká ekonomická úspora, potvrdil Benák. Oblibě mnoha set návštěvníků se v létě těšil už tradiční Den otevřených dveří v areálu pivovaru, v jehož rámci vystoupili i známé osobnosti s pivovarem spjaté a k dostání byly speciality, například v podobě jahodového ležáku. Nemáme přehled o přesném počtu všech návštěvníků, ale poznáme to pochopitelně z konzumace, doplnil šéf pivovaru. Pro příznivce tradic Postřižinského pivovaru se chystá na příští rok několik překvapení. Na konec léta připravujeme divadelní představení oblíbených Postřižin. Takže k vidění budou i dívky v kádích, prozradil Pavel Benák. (Nymburský deník)

Více než jedna pětina produkce Postřižinského piva odchází z nymburského pivovaru na zahraniční trhy.

„Nejvíce odběratelů je v Německu, významné a dlouhodobé kontrakty máme ve Švédsku, Francii, Itálii, Dánsku, Velké Británii a Slovinsku. Letos jsme pronikli do Moldavska, Austrálie a Spojených států,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že v minulých týdnech odešel jeden kontejner s nymburským pivem do Kalifornie. „Čekáme tedy, jaká přijde odezva,“ podotýká.

Jak hodnotíte letošní rok?

V porovnání s loňským rokem máme výstav piva o osm procent vyšší. Předpokládáme, že do konce roku prodáme kolem 160 tisíc hektolitrů piva. Mezi letošní důležité investice lze zařadit novou mycí linku lahví v hodnotě deseti milionů korun. Tím také snižujeme energetickou náročnost při vaření piva a chováme se šetrněji k životnímu prostředí. V minulých dnech jsme dokončili obměnu našeho vozového parku. Jaký sortiment nabízíte?

Pivovar vyrábí osm druhů piv. Zatím nám chybí nealkoholické pivo. Přesto se domníváme se, že naše nabídka je široká a pestrá, aby uspokojila naprostou většinu zákazníků.

Připravujete nějakou novinku na příští rok?

Abychom obstáli na trhu, musíme držet krok s moderními technologiemi. Nějakou dobu chystáme nový nápoj, který by měl oslovit určitou skupinu konzumentů. Vše je stále ve stadiu příprav. Zajišťujeme obaly a další potřebné technologie. Nový nápoj bychom chtěli ve spolupráci se zahraničním partnerem představit v první polovině příštího roku.

Nymburský pivovar patří k těm menším. Jak se vyrovnáváte s těmi velkými?

Konkurence je rok od roku větší. Malé pivovary musí zákazníkům nabídnout vedle klasického piva něco navíc. Mám na mysli přístup k zákazníkům, rychlost a operativnost služeb. Spoléháme také na určitý lokální patriotismus. Naše pivo má v kraji dobrý zvuk. Díky marketingovým snahám pronikáme snad do každé druhé vesnice širokého nymburského regionu. (MF Dnes)

V restauraci jeskyně v Klášteru Hradišti teklo začátkem týdne při posezení s Pivovarem Klášter pivo proudem. Podobně to bude vypadat i v lednu, kdy tam proběhne slavnostní vyhlášení čtenářské soutěže Pivo na celý rok. V rámci zábavného programu se v této restauraci uskuteční vylosování hlavního výherce ceny Pivo na rok - 365 lahví piva Klášter. (Boleslavský deník)

Přestože dnes to tak ještě nevypadá, už za dva roky by měl v areálu bývalého měšťanského pivovaru v Holešovicích vyrůst komplex obytných domů a kanceláří. „Kolaudaci plánujeme na prosinec 2007,“ popsala Kamila Šarmirová z prodejního centra ING Centrum bydlení.

Na projektu nazvaném A7 Arena Holešovický pivovar, který počítá s výstavbou multifunkčního městského centra, se podíleli světoví architekti Frank O. Ghery, jeden z autorů Tančícího domu, a Jean Nouvel, který je autorem komplexu Zlatý Anděl na Smíchově.

Celý projekt, který začal už v roce 2003, byl rozdělen do dvou po sobě následujících etap. První zahrnovala rekonstrukci dosavadních památkově chráněných průmyslových objektů a okolní plochy včetně dostavby volných nároží. Tato etapa bude dokončena v polovině příštího roku. Druhá etapa pak počítá s výstavbou bytových domů v severní části areálu.

„Zde vzniknou tři samostatné budovy, ve kterých kromě luxusních bytů vzniknou i originální lofty v americkém stylu a samozřejmě že i podzemní garáže,“ popsala Šarmirová.

Obchody? Názory se různí

Součástí celého komplexu budou i obchody. „V současné době tu už funguje supermarket Albert a sídlí tu vydavatelství Ringier,“ vysvětlila Šarmirová.

Názory místních obyvatel na to, zda jsou tu obchody skutečně potřeba, se však různí.

„Obchodní centrum bych jen uvítala,“ říká například Jiřina Bálková, která bydlí nedaleko nově vznikajícího areálu.

Opačný názor má však další místní obyvatel Vladimír Greiner. „Žádné obchody tu nechci,“ říká. „Nejsou potřeba. Je tu spousta malých obchůdků, které úplně stačí. Ty velké hypermarkety je všechny zničí,“ říká Greiner. „Co bych ale uvítal, je nějaké zábavní centrum,“ dodává.

Podle Šarmirové počítá projekt nejen s výstavbou podzemních garáží, ale i se vznikem menšího parku s lavičkami uprostřed celého souboru budov. „Celý komplex bude během dne normálně průchozí, ale v noci střežený,“ upozornila.

Pivo tu už neuvaří

Historie areálu holešovického pivovaru, který se do roku 2008 změní téměř k nepoznání, sahá až do druhé poloviny 19. století.

První křídlo jeho budovy bylo postaveno v roce 1895. Holešovice, tehdy nejmladší městská část, se postupem času rozvinuly v průmyslovou oblast Prahy a pivo ze zdejšího pivovaru získalo oblibu nejen v Čechách, ale i ve Vídni a Chicagu.

Tato tradice byla přerušena v dobách socialismu, kdy byl pivovar znárodněn a svou činnost obnovil jen na devět let po roce 1989.

„Ve třech samostatných budovách vzniknou kromě luxusních bytů i originální lofty v americkém stylu.“ (MF Dnes)

V letošním roce se na světových trzích prodá celkem 2,1 mil. hl piva Staropramen – celosvětové prodeje této české značky tak poprvé překonají dvoumilionovou hranici. Od začátku roku 2006 ve srovnání s rokem předchozím značka celosvětově narostla o téměř 20 %.

V roce 1999 činily celosvětové objemy prodeje piva Staropramen přibližně jeden mil. hl. Za posledních sedm let - tedy od roku 2000, kdy se Pivovary Staropramen, tehdejší Pražské pivovary, staly součástí InBev - se tak její roční prodeje více než zdvojnásobily.

„Staropramen je důležitou mezinárodní exportní značkou v portfoliu InBev,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. „Na zahraničních trzích má značka Staropramen jednotnou grafickou identitu a v komunikaci využívá informaci o svém původu - pivo z Prahy. České pivo je v zahraničí populární, naše hlavní město je navíc velmi pozitivně vnímáno,“ dodává.

Staropramen se prodává na 30 zahraničních trzích, kde je řazen do segmentu prémiových či superprémiových piv. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Slovensko, Německo a Švédsko. Ve Švédsku je Staropramen v segmentu superprémiových piv vůbec nejprodávanější značkou, ve Velké Británii zaznamenává nárůsty prodeje v desítkách procent a je nejrychleji rostoucí značkou z portfolia InBev na britském trhu.

Licenčně se vyrábí Staropramen v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině. Meziroční nárůst licenční výroby v roce 2005 činil 76 %. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Hlavní zimní atrakcí horského střediska Harrachov je lyžařský areál na Čertově hoře. Pro turisty jsou však připraveny i další možnosti, jak si odpočinout a přitom atraktivně prožít chvíle mimo sjezdovku. Jednou z nejvyhledávanějších je návštěva sklárny Novosad a syn.

V rámci prohlídky si turisté osobně a z blízka prohlédnou skláře při ruční výrobě skla, brusiče v unikátní brusírně poháněné vodním pohonem, navštíví sklářské muzeum a ochutnají kvasnicové pivo z pivovaru, postaveného přímo vedle hutní haly s pecemi.

Stoupající zájem je o ubytování ve zdejším hotelu. Patří totiž k nejlevnějším v Harrachově. Díky slevě zaplatí tuzemský turista pouze 190 korun za noc, mimo zimní sezónu (od 21. března do 19. prosince) dokonce pouze 140 korun. Třiapadesát lůžek se nabízí ve dvou až čtyřlůžkových pokojích, k dispozici je i kuchyňka.

Vstupné na prohlídku sklárny a muzea činí 160 korun. V ceně je zahrnuta i ochutnávka místního piva. Plné vstupné pouze do provozu sklárny je 130 korun, pouze do muzea 60 korun. (Právo)

Do role rabína se stylizoval Michal Giacintov, když v sobotu 10. listopadu v Olomouci se svými společníky otevíral nekuřácký hostinský pivovar Moritz a ochutnával stejnojmenné košer pivo.

Soukromý pivovar byl vybudován v centru Olomouce v nejtěsnější blízkosti místa, kde stávala židovská synagoga.

Nachází se v objektu postaveném na přelomu 19. a 20. století stavitelem Moritzem Fischerem, jehož křestní jméno nový pivovar nese.

Spolumajitelé pivovaru chtějí malým dílem přispět k oživení ducha židovských tradic, proto je zdejší pivo košer a restaurace vedle základní nabídky staročeských jídel nabídne i speciality haličské kuchyně, která je jakousi kombinací kuchyně ruské a židovské. (Lidovky)

Milovníci čepovaného piva si mohou dopřát další specialitu, kterou pro ně připravil hanušovický pivovar Holba. Jedná se o kvasnicový Šerák, což je nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty způsobují, že kvasnicové pivo je mírně zakalené.

Lahodnou plnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasničák poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě. "Minimální doba zrání je čtyřicet dní," sdělil výkonný ředitel hanušovické Holby Vladimír Zíka. V Hanušovicích letos uvaří dvě stě hektolitrů nepasterizovaného piva. Konzumenti si jej zatím mohou poručit jen v několika hospodách na Šumpersku. "Díky rostoucí poptávce plánujeme rozšíření počtu hospod, kde se kvasničák. Snažíme se tak vyjít vstříc konzumentům," řekl Zíka.

Nefiltrované pivo je však náročné na skladování i jeho další ošetření. Proto ho nemůže čepovat každá restaurace. Kvasnicovému pivu se někdy také říká živé, a to díky zvýšenému obsahu živé kultury kvasinek. Jejich optimální hladinu pomáhá udržovat stálá nízká teplota. Tu mohou zajistit chladné sklepy nebo velkoobjemové chladicí boxy.

Právě vysoké nároky na skladování a ošetřování způsobily, že toto pivo z výčepů téměř zmizelo, přestože je o něj velký zájem. Kdysi se přitom pilo pouze pivo nefiltrované. "K filtraci se přešlo až později. Pivo díky ní sice získá čirost, ale současně ztratí mnoho zdraví prospěšných látek. Kvasnicové pivo totiž podporuje dobré trávení a je bohatým zdrojem vitamínů B, které blahodárně působí na buňky nervové soustavy a pleť," vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Šumperský a Jesenický deník)

Krajský živnostenský úřad v Olomouci zamítl stížnost na pivovar Holba Hanušovice, kterou podal Milan Berka ze sdružení Kontext.

Holba, podobně jako mnohé jiné pivovary, podle Berky porušuje zákon o regulaci reklamy. Ta nesmí být zaměřena na osoby mladší osmnácti let. Berkovi mimo jiné vadí i to, že součástí pivních slavností byly na začátku září dětské atrakce a soutěže.

„My můžeme posuzovat jen plakát na akci. Podle našeho názoru to nebyla reklama na alkohol, ale na společenskou akci. Potvrzeno to máme i od Rady pro reklamu,“ řekl vedoucí živnostenského úřadu František Pivoda. Dodal, že jeho úřad nemůže kontrolovat průběh akce. „To by měla být záležitost policie, aby kontrolovala například nalévání alkoholu mladistvým,“ uvedl Pivoda.

„Tvrzení úředníků, že mohou posuzovat jen plakát, není seriózní. Úřad se vlastním průběhem akce zabývat může, přesněji řečeno musí. Jestliže akci pivovaru nedozoroval, potvrzuje to můj názor, že úředníci od začátku věděli, že stížnost zamítnou, a nechtělo se jim nikam zbytečně trmácet,“ řekl Berka.

Kontext je neformální sdružení několika bývalých kolegů z dob studií na právech. Ti působí v rámci celé republiky a sledují reklamní aktivity výrobců alkoholu. Stížností a podnětů podali od roku 2000 už desítky, letos na příklad na Beerfest Olomouc, Léto s Kozlem nebo na Pivní slavnosti Chromeč. Všechny jmenované stížnosti byly zamítnuty.

„Pokutu zatím dostaly jen pivovary v Protivíně, Havlíčkově Brodě a Strakonicích, ten poslední právě za zaměřování pivní reklamy na děti,“ řekl Berka. (Šumperský deník)

Originální mobilní zátka Holba získala v soutěži P.O.P. AWARDS ZLATÁ KORUNA 2006 ocenění Vítěz kategorie. Stala se tak nejlepším POP materiálem v kategorii nápojů. Exponát Magnetický terč – zátku Holba přihlásila do soutěže společnost TARGO PROMOTION PRAHA s.r.o., zadavatelem je Pivovar Holba,a.s. ..

Jde o neotřelý nápad, jak podpořit vztah spotřebitele ke značce a v tomto případě konzumenta současně pobavit. Pivovaru Holba se podařilo přijít s něčím novým díky spolupráci s Targo Promotion Praha.Vítězný magnetický terč v podobě pivní zátky zaujme nejen svým nápaditým řešením, ale i výraznou grafikou z dílny agentury Fabrika.

„Je to trefa do černého a těší nás, že terč nezaujal jen porotu, ale má výbornou odezvu u spotřebitelů. Ukazuje se, že úspěšně podpoří prodej lahvového piva a zpestří konzumaci piva v gastro sektoru,“ hodnotí Alena Chylová, vedoucí marketingu v Holbě.

Magnetický terč Holba lze jednoduše instalovat bez zvláštních nároků na prostor a jednoduchý je i princip hry. Stačí hodit skutečnou zátku od piva Holba na magnetický terč a zasáhnout některé z vyznačených políček. Pozice políčka pak rozhoduje o odměně pro hráče. Tu aktér dostává přímo na místě, ať je to obchod či restaurace. Při hře je důležitá správná trefa a ta je spojená s přiměřenou konzumací pěnivého moku. „ Nejde o vysoký počet čárek na účtě jednoho hosta. Naopak, jde o více hostů, kteří přijdou do restaurací a hospůdek posedět a pobavit se,“ dodává Alena Chylová.

K samotné výrobě vítězné zátky se vyjádřil Richard Mareš, project manager z Targo Promotion Praha.

Ač se jedná na první pohled o jednoduchou záležitost, která zákazníka zaujme, výroba nebyla zcela bez překážek. Průběžné makety se neustále upravovaly tak, aby vyhovovaly všem náročným požadavkům – především se muselo dbát na snadnou přepravu i manipulaci, s kterou souvisel např. problém přiměřené váhy. Důležitá byla samozřejmě i vysoká odolnost při používání.

Opravdovým oříškem bylo použití samotných magnetů, vhodných pro tento účel. Musely mít totiž poměrně velkou sílu, aby házenou zátku zachytili. Byla zapotřebí i konzultace s odborníky, kteří doporučili nejsilnější a přitom velmi tenké magnety, a právě to jsme potřebovali. Na každý terč bylo nutné vyrobit čtvercovou matrici s otvory o velikosti magnetů, do nichž se magnety zafixovaly tak, aby nemohlo dojít k jejich spojení. Na matrici se pak následně připevnila deska z nemagnetického kovu s reklamní tapetou a ochrannou laminací. Těší nás, že se dílo zdařilo a udělalo radost nejen nám, ale především klientovi a konzumentům piva Holba.

Pozn. Oficiální název pro pivní zátku je korunkový uzávěr. (Web Holba)

V hanušovické Holbě ctí tradice a k jedné z nich patří také slavnostní Holba Šerák Speciál. Pivovarníci ho vaří vždy na Vánoce, jako vzpomínku na založení pivovaru v prosinci 1874 a jeho první várku. Hanušovický speciál má stupňovitost 13,51 a vyniká jedinečnými chuťovými vlastnostmi. Vyrábí se klasickou technologií a vyžaduje nejen zkušenosti a um sládka, ale také prvotřídní suroviny. Výsledkem je pak jeho lahodná chuť s vyváženým poměrem sladu a chmele a dokonalý říz.

Speciál se vaří v omezeném množství, letos je to tisíc hektolitrů medově zlatého, světlého piva. Je to o jednu várku, to znamená 200 hl více ve srovnání s loňskem. „Loni byl o speciál v hospodách velký zájem a hospodští už nyní posílají objednávky, aby si svého vánočního favorita zajistili včas a v dostatečném množství,“ říká výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V hospůdkách a restauracích by měl být speciál na čepu od začátku prosince. Je to vánoční dárek všem milovníkům dobrého piva, proto si s ním v Holbě pěkně vyhrají. „ Dáváme mu ty nejlepší suroviny a hlavně čas dozrát. A on nám to potom vrátí v podobě svých kvalit a spokojených konzumentů. Je to pivo s jemnou aromatickou hořkostí, kterou ovlivňuje zvláštní receptura chmelení. Aby získal svoji plnou chlebnatou chuť i říz, dozrává 2 měsíce ležáckých sklepích,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Dodává, že je to pivo, které se pije především pro chuť. Ideální je vypít jedno až dvě, abyste jeho výjimečnost cítili v každém doušku. V Hanušovicích svůj speciál vaří z nejkvalitnějšího chmele, žateckého poloraného červeňáku a sladu z moravských ječmenů. Nejde o sériovou výrobu, a proto je jeho množství omezené.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, zatím jde o sezónní zpestření nabídky. Jedná o velmi oblíbený produkt, a proto se předpokládá, že jeho zásoby letos vydrží nejdéle do začátku nového roku. Pivo Holba se dlouhodobě těší narůstající přízni konzumentů. Nejvíce oblíbená je Holba Šerák světlé výčepní, která získala řadu medailí, tou poslední je bronz v soutěži České pivo. Letos se jí prodalo 150.700 hl, což je o 8.500 hl více než loni. Celkový odbyt za devět měsíců letošního roku překročil 336 tisíc hl piva , což představuje mírný meziroční nárůst.Většinu produkce prodá Holba na domácím trhu, především na Moravě a ve východních Čechách. (Tisková zpráva pivovaru Holba)

Vedení Pivovaru Litovel letos očekává nárůst výstavu své produkce na více než 200 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Loni závod z Olomoucka vyrobil zhruba 196 tisíc hektolitrů. Litovelské firmě se letos daří mimo jiné prodávat nealkoholické pivo, řekl včera ředitel Miroslav Koutek. Litovelský pivovar letos podle jeho odhadů vystaví až 15 tisíc hektolitrů nealkoholické produkce. Loni uvařil 10 500 hektolitrů. Asi 11 procent z celkového objemu nealkoholického piva závod stáčí do sudů. " Poptávka po sudovém nealkoholickém pivu roste zejména v restauracích. Letos bychom ho měli uvařit 322 tisíc půllitrů, o 40 procent více než loni," upřesnil Koutek. Nealkoholické pivo je podle něj na trhu sice doplňkovým, ale stále více žádaným produktem. Zvýšená poptávka souvisí mimo jiné s tím, že lidé jezdí stále častěji auty. " Oceňují ho zejména řidiči. Běžně ho ale může konzumovat každý člověk, který z nejrůznějších důvodů nemůže, nebo nechce pít alkoholické pivo," uvedl Koutek. (Olomoucký deník)

Litovelský pivovar jej letos vystaví zhruba o polovinu více než loni. Až šestnáct tisíc hektolitrů nealkoholického piva vystaví letos pivovar v Litovli. Loni jej uvařil přes 10 500 hektolitrů.

„Vzhledem k poptávce v prvních deseti měsících letošního roku očekává vedení pivovaru zvýšení celkového výstavu na 150 procent loňské skutečnosti,“ uvedl mluvčí pivovaru Miroslav Slaný.

Roste podle něj i poptávka po sudovém nealkoholickém pivu, kterého by měl letos pivovar uvařit 1610 hektolitrů. Loni to bylo 1150 hektolitrů. Nealkoholické pivo v sudech přitom zatím není zcela obvyklé a většina pivovarů ho nedodává. „Sudové nealko pivo tvoří asi 11 procent z celkového množství nealko piva, které se v Litovli vystaví,“ konstatoval mluvčí.

„Dodávání nealkoholického piva v sudech je v našem pivovaru již řadu let běžnou záležitostí,“ řekl ředitel pivovaru Miroslav Koutek s tím, že technologický postup, který Litovelští aplikují, je náročný. „Zatímco někteří jiní výrobci používají zahraniční licenční postupy, výroba litovelského nealkoholického piva je založena na klasických technologických principech. Pivo se vaří ze stejných surovin jako všechna ostatní piva a při výrobě se musí více hlídat,“ vysvětlil ředitel.

Historie vaření nealkoholického piva v litovelském pivovaru sahá až do roku 1991. Od roku 1999 se také stáčí do sudů. „Sudové nealkoholické pivo v minulosti nejvíce odebírala sportovní zařízení spolu se subjekty provozujícími závodní stravování a také některé restaurace. A právě tam po něm nyní nejvíce roste poptávka,“ dodal Slaný.

Nealkoholické pivo z Litovle bylo oceněno na celostátních anonymních degustacích. Naposledy letos v Českých Budějovicích, kde získalo titul pivo České republiky 2006. (Právo)

Generálním partnerem Mezinárodního mistrovství ČR v tenisu žen se již podruhé stal pivovar Zubr. Turnaj ITF s dotací 25.000 USD bude probíhat v hale TK Precolor Přerov od 13.listopadu a zakončí ho finále 19.listopadu.

Díky finanční spoluúčasti pivovaru letos přivítá nejen domácí, ale i zahraniční špičky tenisového sportu. Jestliže o Přerovu hovoříme jako o tradiční pivovarnické baště, lze bezesporu totéž konstatovat i o tenisu. Již v roce 1899 v Přerově vznikla první tenisová společnost, která pak pod různými názvy vždy patřila k nejsilnějším nejen na Moravě. V průběhu více než 100 let existence prošla přerovskou tenisovou líhní řada hráčů a trenérů, jejichž jména patří k tenisové elitě. Skutečnost, že Zubr myslí na sportovce, dokládá i jeden z jeho produktů, nealkoholické pivo Zubr Free. Jeho síla chuti vítězí u všech příznivců aktivního životního stylu.

Vztah přerovských pivovarníků k bílému sportu potvrzuje i počet vlastních hráčů, nasazených do VIP turnaje, který proběhne v neděli 12.listopadu. Se soupeři se v něm utká 8 pivovarnických dvojic. Mezi nimi bude např. generální ředitel přerovské pivovarnické skupiny Petr Fridrich, obchodní ředitel Antonín Chytil, ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda a další.

Všem hráčům a hráčkám přejeme dobrou kondici a příjemný pobyt na Hané. (Web Zubr)

Ve stejných prostorách se kdysi skutečně vařilo pivo. Tu dobu už ale pamatují jen vzorně opravené kovové konstrukce a drobné výtvarné detaily - dnes funkční spilku nahradily židle a stolky Pivovarské restaurace.

Rozhodně to není místo pro tiché romantické schůzky. Pivovarská restaurace na Mendlově náměstí spíše nabízí prostor pro ty, kteří si chtějí spíše „pokecat“, pobavit se a seznámit se s jinými lidmi. Letní terasa už sice tolik neláká, o to více ale může zaujmout opravená hala.

Rozumný kompromis mezi restaurantem a hospodou však nenabízí jen zlatý mok a jiný alkohol. na jídelníčku lze najít především nápaditou kuchyni - od bezmasých jídel (jakými jsou pečené brambory se špenátem, sýrem a smetanou) až po tradiční pivovarské guláše, speciality s plísňovými a pivními sýry. K mání je i Malý a Velký pivovarský žebřiňák, který zahrnuje zabíjačkové a sýrové speciality na jednom talíři (či spíše podnose). (Lidovky.cz)