Na záměně pivních značek chtěla zbohatnout organizovaná skupina osob z východu i severu Moravy. Levnější pivo z regionálního Pivovaru Janáček v Uherském Brodě prodávala do některých restaurací na severní Moravě, kde je hospodští nabízeli pod značkou renomovaných a dražších pivovarů. Po ročním pátrání a vyšetřování překazili včera jejich činnost pracovníci Celního ředitelství Olomouc. Při speciální akci s názvem Pěna zajistili přímo v uherskobrodském pivovaru potřebné důkazy, například skladovou evidenci.

„Organizovaná skupina osob je kvůli tomu podezřelá ze souběhu dvou trestných činů. Konkrétně z porušování práv k ochranné známce a z krácení daně,“ konstatovala mluvčí olomouckého celního ředitelství Dagmar Bočková. Že je skutečně reálné zaměnit piva dvou značek, aniž by to konzumenti poznali, nepřímo dokládá fakt, že pivo z Uherského Brodu loni získalo tři nejprestižnější tuzemské trofeje. Chuťově tak předčilo i známější značky, nebo se jim minimálně vyrovnalo. Což dnes není problém (pozn. Chody).

Skupina má kromě záměny pivních značek na svědomí také nelegální vývoz piva z uherskobrodského pivovaru. Mluvčí olomouckého celního ředitelství Dagmar Bočková potvrdila, že na činnosti skupiny se podíleli i zaměstnanci pivovaru. Kolik jich bylo a jak velká škoda Pivovaru Janáček vznikla, nechtěla mluvčí až do případného obvinění konkrétních osob komentovat.

Konkrétnější nebyli ani manažeři pivovaru. „Mohu pouze potvrdit, že celní kontrola u nás byla. K údajnému nelegálnímu vývozu piva se ale vyjadřovat nebudu,“ konstatoval ředitel Pivovaru Janáček Ivan Pjevič. Celníci po ukončení vlastního vyšetřování předají případ policii. Jak budou viníci potrestáni, záleží i na zatím nevyčíslené škodě. (Právo)

Ve Štramberku na Novojičínsku se bude po 150 letech znovu vařit pivo. Naposledy se pivo ve Štramberku vařilo v roce 1854, o tomto víkendu Městský pivovar na náměstí otevře ostravský podnikatel Pavel Šmíra. Malebné beskydské městečko, známé svou věží Trúba, valašskými roubenými chalupami nebo perníkovými cukrovinkami Štramberské uši, se tak dočká i svého piva. Ponese název Trubač, jak rozhodli sami občané v anketě, doplnil Václav Žíla z marketingu společnosti Šmíra- print. Ve Štramberku by se mělo ročně uvařit 400 až 460 hektolitrů piva, tři čtvrtiny z toho bude světlý ležák. Tmavý ležák se jmenuje stejně, ale píše se Troobacz. Pivovar se nachází v měšťanském domě, ve kterém byla dříve restaurace Apolo. Ostravský podnikatel dům koupil podle Žíly v dezolátním stavu a bývalou restauraci krátce provozoval. Poté dům nechal opravit. Celkové náklady na rekonstrukci a pořízení technologie na výrobu piva dosáhly sedmi milionů korun. V domě je městský hostinec pro štamgasty a ve sklepě se nachází kamenný šenk i se studnou. O víkendu se Městský pivovar ve Štramberku slavnostně otevře pro veřejnost. V rámci programu vystoupí například kapela Buty, ale zlatým hřebem by měl být padesátičlenný dechový orchestr Sloga z Chorvatska. Sládek slibuje, že k zabijačkovým specialitám, pivnímu guláši a dalším lahůdkám se stovky piv rozdají lidem zdarma. (Zlínské noviny

Slavnostní otevření pivovaru proběhne ve dnech 21. - 22. Května 2005 (resp. 21. května 2005 přesně v poledne). V bohatém doprovodném programu vystoupína pódiu vedle pivovaru na náměstí jako hlavní host skupina Buty v plné sestavě. Pro návštěvníky máme samozřejmě připraveny spousty reklamních předmětů, dárků, soutěží a dalších překvapení. Pivo za speciální cenu (za náklady) budeme čepovat také na náměstí - připraveno bude na 4.000 litrů piva, 1.000 porcí pivního guláše na každý den, domácí uzeniny a zabíjačkové speciality (česnekové a paprikové klobásy, zelí, bramboráky, ovárek, tlačenka, grilovaná selátka), tvarůžky atd. Z Ostravy bude v dopoledních hodinách vypraven historický parní vlak s odjezdem ve večerních hodinách (časy upřesníme tento týden).

Pivovar je situován na náměstí ve Štramberku č. p. 5, do jednoho z bývalých měšťanských domů s historickým právem várečným. Vlajkovou lodí pivovaru je světlý nefiltrovaný ležák (kvasničák) plzeňského typu "TRUBAČ" - název si v soutěži vybrali sami obyvatelé Štramberku - čepovat se bude do 0,5 l a 0,3 l skleněných džbánků typu Habsburg. Druhým pivem, který v pivovaru vaříme je "THE TRUBACZ" - černý ležák typu stout (odtud slovní hříčka) ze čtyř druhů sladu - čepovat se bude do 0,4 l a 0,25 l skleněných džbánků typu Salzburg.

Budova pivovaru je rozdělena na šest částí:

1. Minipivovar

2. Městský pub

3. Pivovarská restaurace

4. Kamenný šenk

5. Terasa

6. Disco&Sport Klub Apollo

(Pivovar Štramberk)

Letní počasí a zbrusu nové pivo vládly o víkendu na náměstí ve Štramberku na Novojičínsku. Po 150 letech tam znovu otevírali pivovar, jehož zlatavému moku dali jméno místní občané. Myšlenka obnovit vaření štramberského piva vznikla na podzim minulého roku. " Starosta se tehdy zmínil, že v jednom domě na náměstí je studna, na které kdysi stál pivovar. Dům jsme proto koupili a zrekonstruovali," řekl majitel pivovaru Pavel Šmíra z firmy Šmíra- Print. V historickém měšťanském domě z 15. století se kromě výčepu nachází i stylová sklepní restaurace a klub.

Stovky lidí mohly ochutnávat dva ležáky plzeňského typu. " Světlý dostal jméno Trubač a tmavý The Trubacz. Obě piva jsou zvláštní tím, že jsou takzvaně živá, tedy nefiltrovaná a nepasterovaná," uvedl sládek pivovaru Marek Pietoň. Pivo bude dostupné pouze v provozovnách společnosti Šmíra- Print ve Štramberku, ve Frýdlantě nad Ostravicí a v Kozlovicích.

První soudek symbolicky pokřtil ředitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. " Roční produkci plánujeme na čtyři sta šedesát hektolitrů. Tři čtvrtiny objemu bude tvořit světlý ležák," řekl Pietoň. Šmíra investoval do technologie téměř čtyři a půl milionu korun. " Věříme, že si pivo oblíbí Štramberáci i turisté," uvedl majitel firmy, která chystá v městečku pod Trúbou další expanzi.

Po Kopřivnici a Příboru je Štramberk již třetím městem na Novojičínsku, ve kterém se vaří místní pivo. " Jsem rád, že se vrátily staré tradice a že se u nás podnikání daří," řekl starosta Štramberku Jan Socha s tím, že mu trubač chutná. Také většina návštěvníků slavnosti vyjadřovala s novým pivem spokojenost. " Je vynikající a osvěžující," sdělil manželský pár z Opavy.

Na štramberském náměstí vystoupily v dvoudenním programu ostravské kapely Buty a El Rey a dechové orchestry Sloga a Šuba- Duba- Band. Kromě koncertů zpestřily veselici i soutěže, sobotní večer pak vyplnila diskotéka. (Moravskoslezský deník)

Tři zlaté medaile si z mezinárodní soutěže kvality Monde Selection, která se konala v Bruselu, přivezla značka Radegast. Nejvyšší ocenění získaly nošovický ležák Premium, světlé výčepní pivo Original a nealkoholický Birell. V kategorii piva se letošní soutěže kvality zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa. (Právo)

Úspěšná kapela Divokej Bill bude hlavní hvězdou Slavností pivovaru Ostravar, které se budou konat v sobotu 11. června v Ostravě. „Akce, která každoročně poutá pozornost tisíců návštěvníků, proběhne v areálu pivovaru Ostravar v Hornopolní ulici a její návštěvníci se už teď mohou těšit na výborné pivo a skvělou muziku,“ říká manažer slavnosti Martin Procházka. Hlavní hudební hvězdou letošního ročníku bude Divokej Bill, skupina, kterou letos Česká akademie populární hudby zařadila mezi tří nejlepší kapely v zemi. Na pódiu se představí také Ready Kirken následován Bananou a skupinou 05&Radeček. Lahůdkou pro návštěvníky pak bude energická slovenská kapela Horkýže slíže a domácí Rock and Roll MarcelaWoodmana, jenž se na pódium ostravských Slavností vrací po třech letech. Slavnosti tradičně nabízejí doprovodný program pro celou rodinu, hřiště pro děti a sportovní soutěže. V loňském roce si v deštivém počasí našlo cestu na Slavnosti Ostravaru přes sedm a půl tisíce lidí. (MF Dnes)

Pivovary Holba a Zubr uspěly v soutěži Firma Olomouckého kraje. Vítězem letošního ročníku se stal hanušovický pivovar Holba a předstihl tak Solné mlýny i loňského vítěze pivovar Zubr. Cílem soutěže je vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem k regionu a jeho rozvoji. Základním kritériem hodnocení společností je jejich sociální zodpovědnost a připravenost nést důsledky svého podnikání vůči vnitřnímu i vnějšímu prostředí. Ocenění získávají podniky, jejichž cílem je nejen úspěšně podnikat, ale provází je také dobrovolná snaha chovat se lépe k lidem i okolnímu prostředí. Pivovar Holba dlouhodobě přispívá k ochraně přírodního dědictví, a to jednak podporou ekologických aktivit, ale také vlastní environmentální politikou. „Provozujeme biologickou čistírnu vod, která svou kapacitou pokrývá nejen čištění vlastních odpadních vod, ale i z celých Hanušovic,“ řekl předseda představenstva a ředitel pivovaru Zdeněk Konečný. Významným prvkem s ekologickým dopadem je mj. rovněž používání plně recyklovatelných obalových materiálů. „K aktivitám, které směřujeme na podporu zdraví, patří například Mamocentrum Femina, kde jsme finančně přispěli na přístrojové vybavení i nákup zdravotnického materiálu,“ dodal Konečný. Holba stabilně zaměstnává 130 lidí. Loni pivovar vystavil 439 000 hektolitrů piva. Loňský držitel titulu Firma Olomouckého kraje - pivovar Zubr -se letos v soutěži umístil na třetím místě. „Tuto soutěž nevnímáme jako boj o medaile, ale příležitost prezentovat naše dobrovolné aktivity, které spojujeme s podnikáním. Podařilo se nám otevřít dialog mezi soukromým, veřejným a občanským sektorem, jež dnes představuje partnerství,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zatímco loni se pivovar ve spolupráci s městem podílel na rekonstrukci známé historické památky Michalov, letos přispěl ke zvelebení vzhledu Přerova celkovou rekonstrukcí exteriérů v areálu pivovaru. Na první pohled dnes zaujme fasáda jedné z čelních budov, za jejíž provedení získal pivovar titul Fasáda roku. „Nezapomínáme ani na charitativní projekty, ke nimž patří i podpora zlepšení kvality života handicapovaných občanů,“ poznamenal Svoboda. Pivovar Zubr zaměstnává 170 pracovníků. (Právo)

Pivovar Litovel má nová zařízení na chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala téměř deset milionů korun. "Touto akcí jsme zakončili technologické úpravy, na kterých jsme pracovali bezmála pět let,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. "Pivovar se připravoval na modernizaci zařízení chlazení mladiny, která zahrnovala výměnu vířivé kádě, chladiče a čistící stanice, dva roky. Investovali jsme do modernizace spilky, kvasničárny a strojovny chlazení," prohlásil Koutek. Nová zařízení zpřesní technologii výroby a zvýší jakost výsledné produkce.

Moderní technologii mohou návštěvníci pivovaru srovnat s expozicí zařízení, které závod používal v minulosti. Minivýstavu historické techniky pivovar umístil do předsálí chladiče mladiny. Mezi exponáty je například dřevěná káď pro uchování kvasnic. "Lidé ji znají. Je podobná té, ve které se koupala ve filmu Postřižiny Magda Vášáryová," usmál se ředitel pivovaru.

Závod již v minulosti vybudoval minigalerii historických kompresorů a topenářské techniky v předsálí nové strojovny. "Koncem roku bychom chtěli obnovit muzeum historie pivovarnictví, které jsme zřídili v roce 1988. Exponáty jsme museli schovat kvůli rekonstrukcím," prohlásil Koutek. Litovelský pivovar si lidé mohou prohlédnout při exkurzích. Loni jich branami závodu prošlo asi 8500.

Pivovar Litovel je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý jeden milion hektolitrů piva. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. Na zahraniční trhy míří asi deset procent výstavu skupiny. (iDnes)

Rodinný pivovar Bernard vystavil v letošním dubnu 10 514 hl piva. Je to nejlepší dubnový výstav nepasterizovaného piva Bernard za posledních dvanáct let. „Přestože pivovarům nepřálo počasí, podařilo se nám překonat letitý dubnový výstav piva z roku 1993.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „ K překonání rekordu nám pomohlo zvýšení počtu restaurací v České republice a export.“ Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován.

Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva značky Bernard a prodává je přibližně do 1500 restaurací po celé České republice. Velká část exportu směřuje na Slovensko, dále do Švédska, Španělska, Ruska, Velké Británie, Dánska a první kontejner směřuje do USA. V roce 2004 byl výstav pivovaru 127,7 tis. hl.piva, což představuje meziroční nárůst 4 procenta. Obrat byl v loňském roce 211 mil. Kč s meziročním nárůstem 9,6 procenta, tržby za pivo byly 176 mil. Kč, s meziročním nárůstem 17 procent. V pivovaru je zaměstnáno 90 zaměstnanců. Podle hodnocení CZECH TOP 100 se Rodinný pivovar Bernard v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ se umístil na 3. místě v České republice, současně se stal v roce 2002 až 2005 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Sobotní pivní a rockový festival Poutník fest nabídl ve srovnání s předchozími dvěma ročníky opět cosi navíc. Přinesl mimo jiné kvalitní interprety, " velkou" scénu i světelný park, bezkonkurenční ozvučení, působivé pyrotechnické efekty. Sedm stovek návštěvníků večera stráveného na pivovarském dvoře rozhodně nelitovalo. Program si pochvalovali i samotní aktéři. " Dobrá muzika, dobré pivo, skvělý zvuk, nádherné počasí, prostě pohoda. Myslím, že lidé se dobře bavili," lebedí si jeden z organizátorů a zároveň kapelník taktéž přítomného Rocksonu Roman Teisler a hned spřádá první plány pro příští ročník. "Zase bychom to chtěli posunout ještě o kousek výše. Třeba chceme nechat lidi samotné rozhodnout v rámci nějaké internetové ankety o tom, jakou jednu, možná i dvě kapely by si rádi poslechli napřesrok." Během devítihodinové produkce padlo za vlast 4000 tisíce piv, nejenom proto se při hodnocení festivalu usmíval i vedoucí pivovaru Poutník Vladimír Veselý: " Těší nás, že tady vzniká taková tradice a my se na tom můžeme podílet. Pivovar zkrátka k městu patří a podobně jako jakákoliv jiná firma by se měl přičinit o úroveň místního soužití. Proto rozhodně chceme pokračovat," nepochybuje. Taktéž ředitel spolupořádajících kulturních zařízení města nijak neskrýval radost nad kýženým probouzením ospalého města: " I mně se Poutník fest moc líbil, myslím, že lidé si přišli na své," říká a vzápětí prozrazuje zprávu, která jistě potěší všechny příznivce rockové muziky: " Protože bychom zde rádi obnovili tradici koncertních vystoupení, připravujeme sérii koncertů, říkejme jí třeba Rockový podzim. V jeho rámci bychom přilákali do města i některé známější kapely," dodává Ecler. (Listy Pelhřimovska)

Stavba, jakou náš region už dlouho nepamatuje, se už nějaký ten pátek poměrně nenápadně rozbíhá přímo v centru města Hradce Králové. Z areálu bývalého pivovaru v rohu Velkého náměstí nad zimním stadiónem (ZS) vzniká nové Administrativní centrum Královéhradeckého kraje.

Generálním dodavatelem stavby, jejíž hodnota přesáhne miliardu korun, je SKANSKA CZ a.s., která svoji dokonalou vizitku předložila např. při rychlé realizací Sazka Arény v Praze. Hradecké centrum buduje její divize Pozemní stavitelství Morava, generálním projektantem je firma 3Q PROJECT a.s. a investorem akce je společnost IMMORENT ČR s.r.o. Ta již loni v lednu uzavřela leasingovou smlouvu na celý objekt s Královéhradeckým krajem. Nové administrativní, ale i kulturní centrum tak posléze přejde do majetku našeho kraje.

Provoz pivovaru byl zastaven ke konci 20 století. Projekt řeší nedostatečnou kapacitu stávajícího sídla Kraje a zároveň citlivou rekonstrukci zachraňuje a oživuje chátrající areál nacházející se v městské památkové rezervaci. Některé budovy jsou dokonce zařazeny na listinu státem chráněných památek. Projekt je průběžně konzultován jak s místním Památkovým ústavem, tak i s Národním PÚ.

Vlastní rekonstrukce především odstraní z jinak architektonicky zajímavého komplexu historických budov bezcenné dostavby z dvacátého století. Všechny zajímavé části areálu ale budou zachovány a renovovány. Díky odstranění některých budov vznikne uprostřed areálu nové náměstí a tedy i nový prostor pro střetávání a život občanů.

Rozdílná výšková úroveň vnitřní části areálu (budoucího náměstí) a vnějšího okolí bude využita pro vytvoření 480 parkovacích míst v podzemních garážích, které částečně řeší i parkování aut v centru města. Rekonstruované dílo oživí a zpřístupní významnou historickou část města nad soutokem řek Labe a Orlice.

Na ploše cca 10.000 m2 vzniknou úplně nové prostory o rozloze více než trojnásobné (cca 34 000 m2). V nových i rekonstruovaných budovách nebude sídlit jen Krajský úřad. V části objektu směrem k ZS získá důstojné prostory Katedra výtvarné výchovy Univerzity HK, sídlit by zde měli také památkáři. V komerční části se předpokládá např. galerie, restaurace, i obchodní využití.

FUNKCE A VYUŽITÍ PLOCH:

Kanceláře a Univerzita - 7.500 m2

Sklady a archívy, technické prostory - 4.000 m2

Komerční plochy - 1.750 m2

Parkoviště - 14.000 m2

Víceúčelový objekt (sál, jídelna,..) - 1.330 m2

Ostatní (komunikace, veřejné plochy,...) - 5.400 m2

Přístup do nového centra bude kromě původního vstupu přes Velké nám. ještě po dvou nových schodištích, jedno z ulice ČSA, druhé přibližně na místě stávající, dost ošklivé trafostanice. Zmíněné pětipodlažní parkoviště bude umístěno pod budoucím náměstím, které vznikne z velké části na místě bývalé lahvovny. Po zbourání původního nevzhledného objektu zde bude nutno odtěžit tisíce tun materiálu až do hloubky 15m. Odvoz vytěžené hlíny i velkého množství suti ze zbouraných staveb bude probíhat v nejbližší době, a to "spodem", tedy spouštěním suti na úroveň záboru odstavného pruhu komunikace u ZS, nikoliv přes Velké nám., které bude v průběhu stavby "rušeno" jen nutnými přepravami čistého materiálu a pouze do 3,5 tuny.

Kvůli statice budov, které zůstanou zachovány, budou stavitelé muset jednak bourat postupně, jednak pomocí tzv. "milánské stěny" okolní stávající budovy zajistit. Stavba ale bude obsahovat i jiná zajímavá technická řešení.

Přestože oficiální termín dokončení a převzetí díla nájemcem by měl být nejpozději do 21.12.2006, zpoždění cca tři měsíce je už v tuto chvíli jasné díky nutným archeologickým průzkumům. Předpokládá se zde nález asi 1000 let starého jílového valu. V případě, že by došlo k nečekaným objevům, které se ale v dané lokalitě nepředpokládají, by se dokončení posunulo ještě dále. Čistou dobu stavby dodavatel, tedy Skanska CZ, garantuje a archeologický průzkum kompletně hradí.

Ačkoliv jako každá velká investice, i tato vyvolala a ještě asi vyvolá řadu dohadů, zaručených informací i představ, jak by to řešil někdo jiný, jedno je jisté. Rozsáhlá rozpadající se část starého města, kterou by sotva někdo zachránil účelněji, dostane svoji novou a funkční podobu. A nebude to ani trvat moc dlouho a do bývalého pivovaru budeme zase moci zajít i na to pivo. (HK)

Pět let se již vyrábí v Pivovaru Hols, a. s., ve Vratislavicích nad Nisou regionální pivo značky Konrad. V roce 2000 totiž po dvouleté odmlce začal opět pivovar s výrobou velmi oblíbeného vratislavické-ho piva, když areál Pivovaru Hols koupil od Pražských pivovarů. Oslavy vyvrcholí 25. června na pivních slavnostech Den Konrada, na němž vystoupí mimo jiné country skupina Sešlost a kapela Ready Kirken.

"Milovníci a příznivci liberecko - vratislavického piva tak získali před pěti lety s Konradem zpět svůj oblíbený tradiční nápoj. Již v dalším roce jsme získali sympatie i u pivovarských odborníků a vybojovali například prestižní ceny Zlaté pivní pečetě světlému ležáku Konrad 11 %, Stříbrné pivní pečetě tmavému ležáku 11 % a Bronzové pivní pečetě světlému ležáku 12 %," připomněl ředitel a sládek pivovaru Petr Hostaš.

V roce 2002 pivovar získává velmi ceněné ohodnocení pro světlý ležák Konrad 12 % - Pivo roku 2002 na výstavě v Českých Budějovicích. V roce 2003 je opět odborníky oceněn tmavý ležák Konrad 11 % Bronzovou pivní pečetí na výstavě značek v Táboře. "Získali jsme i první zahraniční ocenění - 12 % Konrad v soutěži pivovarů v polském Szcyrku," doplnil ředitel.

V roce 2003 rozšiřuje pivovar řadu svých výrobků o speciální polotmavý ležák Konrad Eso a vysokoalkoholické pivo Konrad Jocker 14 % a výjimečné červené pivo Konrad Červený král, který si získává nesmírnou popularitu. "Tento speciál dodáváme jak v lahvích, tak i v sudech při svátečních příležitostech, kterým bude i 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích," přislíbil Petr Hostaš.

Pivovar exportuje své výrobky na švédský, polský, německý, španělský a italský trh. "V současné době připravujeme také export na východní trhy," prozradil Jaroslava Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Pivovar disponuje vlastní sladovnou. Slad se stává taktéž vývozním artiklem do sousedního Německa či do Moldávie a vaří se z něho pivo i v soukromém pivovaru Čechoameričana Jiřího Maška na dalekém Hondurasu. "Aktivně se také podílíme na společensko kulturních a sportovních akcích v regionu. Jsme partnerem úspěšného ženského florbalového týmu Liberce, podporujeme činnost libereckých kuželkářů a šachistů, Klubu cyklistů pivovaru Vratislavice a dalších. Spolupracujeme s muzeem automobilových veteránů, které sídlí v našem areálu, " vypočítal namátkou ředitel.

Pro veřejnost byla v roce 2003 otevřena na vrátnici pivovaru podniková prodejna zvaná Pivní záchytka, kde si mohou příznivci piva Konrad zakoupit za velmi přijatelné ceny celý sortiment piv, na své si přijdou i sběratelé pivních suvenýrů, které prodejna nabízí. "Pořádáme Dny otevřených dveří s exkurzí pivovaru, přijíždějí sem návštěvy z ciziny, nedávno třeba až z Irska, k pronaj-mutí k oslavám je i Pivovarský šenk," podotkl Jaroslav Toman s tím, že letošní 5. výročí oslaví pivovar se svými příznivci v sobotu 25. června na pivních slavnostech Den Konrada. (Liberecký den)

Soukromý Pivovar Vratislavice v Liberci zkouší míchat nápoj, který je Německu populární mezi mladými lidmi a mezi milovníky motorek. Nápoj je vlastně směsí piva a většinou sladké limonády. Vratislavičtí zatím smíchali pivo s citronovou limonádou a s kolou. "O tento druh nápoje na našem trhu zájem sice není, máme ale odběratele ze sousedního Saska, který by chtěl, abychom ho pro něj vyráběli, zatím ale děláme jen vzorky," řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš.

"Českého pivaře bychom tím nenadchli, v Německu a hlavně v Sasku je to ale poměrně oblíbené," uvedl Hostaš. Zda ale budou tyto směsi pro Němce skutečně vyrábět, není podle něho zatím rozhodnuto. "Museli bychom mít víc odběratelů, vyrábět to pro jednoho se nevyplatí," vysvětlil Hostaš. Podobnou směs znají velmi dobře například i zemědělci na jižní Moravě, kteří v časech žní usedají do rozpálených kombajnů. "Piju to už léta. Je to sice horší než pivo, ale zase lepší než limonáda," říká například Jindřich Marek, který v létě s oblibou míchal znojemskou desítku s jakoukoli limonádou.

Zájem o tyto míchané nápoje přitom v Německu roste, za letošní první čtvrtletí vzrostl o pět procent, zatímco spotřeba běžného piva meziročně klesla. Podle Hostaše se pivo míchá s citronovou či malinovou limonádou nebo s "colou". "Výsledný nápoj smí mít maximálně 3,5 procenta alkoholu," dodal.

V konkurenčním Pivovaru Svijany zatím o ničem podobném neuvažují. "Máme takový odbyt našeho normálního piva, že podobné speciality dělat nemusíme," řekl ředitel František Horák. Na rozdíl od vratislavického pivovaru, který část své produkce vyváží nejen do Německa, ale i do Švédska, Itálie či Španělska, Svijanští prodávají své pivo hlavně v Česku. Největším odbytištěm je pro oba pivovary hlavně Liberecký kraj, kde se spotřebuje kolem 90 procent jejich produkce. (iDnes)

Legendární postavu z etikety velkobřezenského piva používají dokonce i v Itálii, Kostarice nebo Uruguayi. Slavné značky: Výrobky, které proslavily severní Čechy Bodrá tvář velkobřezenského poštmistra Zippicha trůní na pivní etiketě Březňáku už devadesát devět let. Tato obchodní značka dosáhla takové oblíbenosti, že ji používají i pivovary až v Uruguayi či v Kostarice. Samozřejmě bez svolení majitele původní ochranné známky, pivovaru Velké Březno.

Slavná pivařova tvář oslaví v příštím roce 100. výročí. Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem. To je hrubý popis legendárního portrétu ze současné etikety Březňáku.

"Vypadá jako správný piják, vyzařuje z něj pohoda a klid," vypočítává hodnoty této známky přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský.

Dnes jde o samozřejmou a ceněnou relikvii velkobřezenského piva. Ale za socialismu upadla téměř na 40 let v zapomnění. Její historie začíná roku 1906, kdy si pivovar Velké Březno registruje ochrannou známku 'tvář pivaře'. Značka začíná postupně dominovat etiketám piv s názvy Korunní, Výčepní, Svatojiřské a Březňák. Objevuje se i na táccích, reklamních plechových cedulích a na hlavičkovém papíře pivovarů. Vláda pana Zippicha se ještě utvrdila po vzniku Československa, kdy musel pivovar ze všech reklamních a úředních materiálů vymazat rakousko-uherskou orlici. Privilegium k jejímu užívání mu udělil v roce 1901 sám František Josef I. Březňák byl dvorním dodavatelem piva. Orlici tedy roku 1918 zastoupila pivařova tvář. Už před první světovou válkou pomáhala prodávat ústecká piva na zahraničních trzích. A to jak z velkobřezenského pivovaru, tak z majetkově spřízněného v ústecké čtvrti Krásné Březno.

"To byl naprosto kuriózní a v českých podmínkách ojedinělý případ výměny loga mezi pivovary. Zippich se objevuje na exportních etiketách Měšťanského pivovaru Ústí nad Labem -Krásné Březno a propaguje i Ústecké plzeňské, což byla značka povolená k prodeji v Německé říši," poukazuje na zahraniční angažmá značky Petr Žižkovský. Ústecké pivovary měly zastoupení až v Kapském Městě či v Daar es Salaamu, tam všude reprezentoval české země i Zippich. Ani 2. světová válka expanzi nezastavila. Pivovar dokonce dodával pivo pro německé jednotky Afrikakorps.

Zippich se usmívá také v Kostarice, Itálii či Uruguayi. Až znárodňování po roce 1945 znamenalo pro Zippicha nucený odpočinek. Zmizel z etiket na dvacet let. "Pak přišlo Pražské jaro, uvolnění poměrů a v pivovaře si někdo vzpomněl na zajímavou předválečnou etiketu. Jenže v roce 1969 už zase musela z lahví dolů. Někomu prý Zippich moc připomínal Lenina," popsal krátké intermezzo šéf pivovaru Jaroslav Rottenborn, stojící za znovuvzkříšením značky v 90. letech. Pár minut slávy, přesně řečeno 14 dní, bylo dopřáno Zippichovi ještě i uprostřed tvrdé normalizace. V roce 1981 se dočasně zvýšil odbyt piva a nedostávalo se etiket. "Byly tu právě zbytky z osmašedesátého, tak jsem je dal do oběhu. Bylo vidět, že to zákazníci vítali. Lahve se nám vracely bez etiket," vzpomíná Rottenborn na svůj partizánský čin. Plné restituce se značka dočkala až roku 1990. Ale to neznamená, že by Zippich čtyřicet let spal. Desítky let se usmíval a mnohde se i dodnes usmívá na pivaře v Uruguayi, Itálii, USA, Rumunsku či Kostarice. Druhý život Zippicha vypátral významný český sběratel pivních etiket Antonín Tupý, který na nápadně podobný obrázek ústeckého pivaře opakovaně narazil na zahraničních sběratelských burzách.

"Třeba v Itálii se začal Zippich používat už před válkou a okopírovali ho zřejmě z exportního Březňáku. Ovšem do Jižní a Střední Ameriky ho nejspíš přivezli s sebou odsunutí sudetští Němci," vysvětlil záhadu Petr Žižkovský. Inspiraci Březňákem tyto zahraniční etikety nijak nepopírají. Například na kostarickém pivu je obrázek takřka do detailu shodný. Na současném uruguayském pivě chybí Zippichovi jen doutník, tamní starší etikety obsahují ale i tento detail. Nynější majitel pivovaru, firma Drinks Union, si obchodní značky Zippich velmi cení, ale její nelegální používání za hranicemi ji příliš neznepokojuje. "V Kostarice či Uruguayi to naše zájmy neohrožuje, bereme to spíš jako kuriozitu. Kdyby to ale bylo třeba v Německu, kam vyvážíme desítky tisíc hektolitrů piva, to bychom se bránili. Evropské trhy si musíme hlídat. Proto se možná začneme brzo zabývat i situací v Itálii či Rumunsku," reagoval prokurista firmy Josef Vejlupek.

Je pan Zippich legendou nebo skutečně existoval? Pohled na portrét z etikety velkobřezenského pivovaru nevyvolává jen chuť na pivo. Tvář vyzařuje i určité tajemno. Jaroslav Rottenborn přiznává, že když v roce 1990 oživoval značku, neznal ani jméno dotyčného pivaře. V archivech o něm nebylo zmínky a lidé, kteří mohli něco pamatovat, už nežili nebo patřili k odsunutým českým Němcům.

"Na začátku 90. let přišel jeden důchodce, že by si chtěl prohlédnout pivovar, že tam pracoval jeho tatínek. Byl to sudetský Němec a uměl obstojně česky. Když viděl v pivovaru starou reklamní ceduli, vyřkl jméno Zippich a vyprávěl mi o něm legendu, která se prý v pivovaru za jeho dob tradovala," poodhlalil tajemství ředitel pivovaru.

Legenda tvrdí, že Zippich byl velkobřezenský poštmistr a za to, že na věčné časy propůjčil svou tvář etiketám, získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně. Drinks Union na legendu navázal a každý rok hledá Zippichova dvojníka, jemuž také udílí pivní rentu. Pivaři si kvůli tomu holí hlavy a pěstují plnovous.

Kdo ale byl pan Zippich a existoval vůbec? Teprve letos se pustil do pátrání po majiteli nejslavnější české pivní tváře Petr Žižkovský. "Ještě nejsem v bádání u konce, ale už teď můžu říci, že archivy potvrdily, že ten člověk žil ve Velkém Březně. Objevil jsem i detaily z jeho života, které legendu doplňují a částečně i opravují." (MF Dnes)

Zhruba 20 hektolitrů speciálního piva se šampaňskými kvasinkami ročně vyrobí společnost Pivo Praha spolu s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích. Mají ho v oblibě především Rusové a Britové, řekl Jan Šturáň ze společnosti Pivo Praha. Vedle nich pivo v jedné pražské restauraci, která je zatím jako jediná nabízí, bez rozdílu národnosti upřednostňují také ženy. „Není totiž tak hořké jako klasická piva, má lehkou chuť a šuměním šampaňské trochu připomíná,“ dodal Šturáň. Firma Pivo Praha vyrábí ještě například kávové pivo na bázi černého, banánové pivo, višňové, vanilkové, kopřivové nebo chilli pivo. V Evropě je obliba netradičních piv největší v Německu. Meziročně zde odbyt mixů piva s kolou či limonádou vzrostl za první čtvrtletí o pět procent na 50 miliónů litrů. Češi jsou naopak podle odborníků v pití piva konzervativní a upřednostňují tradiční chuť. (Právo)

Cena Budvaru pro Járu Cimrmana představuje kyprou dámu v dvoudílých plavkách, které údajně vynalezl právě český velikán. Když dnes večer Česká televize představí nominace na vítěze ankety pojmenované Největší Čech, budou jistě padat jména proslulých státníků, králů či umělců. Jedno ocenění je ale jasné již předem. Je to cena Budvaru pro největší český unikát – Járu Cimrmana.

"Dlouhodobě si ceníme poctivé práce, tradice, invence, českého umu, zkrátka všeho co je unikátní a ryze české," říká Daniel Jírovec, vedoucí marketingu českobudějovického pivovaru a dodává: "Proto jsme vymysleli a prosadili speciální ocenění pro Járu Cimrmana, který všechny tyto hodnoty představuje." Jára Cimrman se po prvním kole hlasování v anketě Největší Čech stal jasným favoritem. Česká televize však tohoto velikána z ankety vyřadila, protože pravidla nedovolují účast fiktivní osoby. Příznivci tohoto českého génia na jeho podporu sepsali petici, pod kterou nasbírali téměř čtyřicet tisíc podpisů.

Cenu zástupcům Járy Cimrmana – pánům Smoljakovi a Svěrákovi, předá známý český astrofyzik Jiří Grygar. Cena, kterou je unikátní soška, má velice symbolický význam. Představuje postavu ženy kyprých tvarů – ideál krásy z Cimrmanovy doby, která je oblečena do červených dvoudílných plavek. Cimrman podle svých propagátorů vynalezl dynamit, telefon, žárovku a další převratné technické vymoženosti. Bohužel ho pronásledovala nepřízeň osudu. Na patentovém úřadě ho vždy o chlup někdo předběhl. Stalo se tak, že jediným vynálezem patentovaným na jméno Jára Cimrman jsou právě dvoudílné plavky. (iDnes)

Jaká je správná teplota piva ve sklenici? I na takové otázky včera odpovídali účastníci soutěže Krušovické čepování, kterými byli studenti hotelových škol a učni oborů kuchař-číšník z celého Česka. Jejich hlavním úkolem ale bylo načepovat v časovém limitu vzorovou třetinku piva, u které porota hodnotila správnou míru, pěnu a celkový vzhled piva ve sklenici.

„Někteří jsou dost vynervovaní, je vidět, jak se jim klepou ruce. Přitom zbytečně moc pospíchají, na správnou pěnu to chce nechat si čas,“ sledoval výkony soutěžících porotce Lubomír Závora, dlouholetý pracovník Královského pivovaru Krušovice. Souhlasil s ním i další z porotců, Richard Kučera, student rakovnické Integrované střední školy, který se stal na jaře v celostátním finále Králem výčepních. Teď držel palce svým nástupcům. Rakovnické družstvo ve složení Petra Seinerová, Michal Prask a David Netušil ale letos skončilo páté. Nejlepší z nich, Petra, byla celkově desátá. Zvítězil Marek Prušák ze stochovského učiliště a v týmech učiliště z Třebíče.

„Ono je to hodně o štěstí, jak vám to vyjde. Vlastně jsme ani moc nemohli trénovat, protože někteří z nás byli například na praxi ve školní jídelně,“ shodli se soutěžící z Rakovníka. A jak dodali, v testu sice odpovídali, jak má být pivo správně vychlazené, ale realita bývá někdy jiná. „Už jsem se při praxi v restauraci setkal i s tím, že host si přál pivo teplé,“ podotkl Michal Prask. (MF dnes)

Málokterý pivovar se může pochlubit tím, že se v jeho areálu odehrává jeden z nejslavnějších českých filmů. Pivo z nymburského pivovaru dnes přitom znají pivaři nejen v Čechách, ale i v dalekém zahraničí. Jeho novodobá historie se začala psát před sto deseti léty. V roce 1895 totiž začala stavba nového pivovaru na okraji města. Moudré rozhodnutí postavit nový pivovar právě tam umožnilo v posledních letech minulého století modernizovat a rozšířit kapacitu na dnešních téměř 200 tisíc hektolitrů piva ročně.

Pivovar je úzce spjat se jménem spisovatele Bohumila Hrabala. Ten v nymburském pivovaru prožil jako syn správce pivovaru bezmála tři desítky let a prostředí a příběhy lidí jeho milého pivovárku neopakovatelným způsobem popsal ve svých knihách. Mistr souhlasil použít pro obchodní název motiv z nich, a tak se se zlatavý mok z Nymburka jmenuje již druhé desetiletí Postřižinské pivo. Pivovar Nymburk se účastní a podporuje řadu vzpomínkových akcí na tohoto génia české literatury.

Pivovar v současné době vyrábí pět druhů světlého piva, dva speciály a jedno tmavé pivo.

Mimo běžně dodávané sudové a lahvové pivo v klasických 0,5litrových lahvích si může spotřebitel vybrat i exkluzivní třetinkové balení nebo půllitrové plechovky. Většina značek byla na řadě degustací, kterých se pivovar každoročně účastní, oceněna. S postřižinským točeným pivem se můžete setkat nejen v okolí Nymburka, ale i v Krkonoších, severních Čechách a samozřejmě i Praze, ale i na Moravě. Lahvové i plechovkové pivo pak můžete nakoupit v síti několika obchodních řetězců po celé České republice.

Tradičními obchodními partnery jsou zákazníci ze SRN, kam je exportováno jak sudové, tak i lahvové pivo. Se značkou Gold Bohemia Beer, pod kterou je pivo převážně vyváženo se můžete střetnout i ve Švédsku, Dánsku, Itálii, Španělsku a Francii. Skutečnou exotikou byly však 2 kontejnery piva vypravené až k protinožcům do Austrálie.

Pivovar Nymburk pravidelně každou třetí sobotu v červnu pořádá mezi širokou veřejností velmi oblíbenou akci - Den otevřených dveří. V letošním roce toto připadá na 18. června. Vystupovat budou známí zpěváci a umělci, proběhne řada soutěží pro děti a dospělé. Bohaté občerstvení je samozřejmostí. (iDnes)

Generální ředitel Pivovaru Klášter Josef Špryňar přišel vést oblíbený pivovar před necelými dvěma lety. Od té doby se mnohé změnilo. Jeho marketingové a manažerské nápady jsou však velice zajímavé a přinášejí pozitivní výsledky. V poslední době lze třeba jmenovat dokončení náročných jednání o dodávkách klášterského piva do několika asijských zemí, ale především zajímavé kontrakty v Německu, a pak také i v jiných zemích. Rozjednané jsou další lukrativní zakázky, o kterých se zatím nahlas nehovoří. Do sféry Špryňarových aktivit lze bezesporu zařadit nový výrobek - nízkostupňové pivo Fitness Bier určené jako vhodný doplněk při cvičení fitness. Tváří tohoto piva se stal oblíbený herec Jiří Krampol. Pivovar se svým chutným pivem proráží i do pražských hospůdek a restaurací. Záměrem pivovaru však je udržet a doslova hýčkat i příznivce klášterského piva takzvaně kolem komína, tedy v nejbližším okolí pivovaru. A tady přišel další, doslova geniální nápad ředitele. Do party zkušených obchodních zástupců se mu podařilo zařadit známého místního zpěváka Luboše Odháněla. Právě jeho postava může přinést zajímavé kontakty, vždyť Odhánělova kapela Nastarýkolena, která vydala už čtyři cédéčka, plní sály na Semilsku, Jičínsku, Mladoboleslavsku, začíná prorážet i do dalších regionů. Kapela je častým hostem na vlnách rádia Jizera i dalších rozhlasových stanic. Obchodní zástupci tráví mnoho času péčí o stálé klienty i jednáním o nových odběratelích. Přesně to je i náplní práce Luboše Odháněla. Včetně vysvětlování, proč by měli ve své provozovně nabízet právě pivo z Kláštera. "Konkurence v této branži je obrovská. Já jsem ale v pohodě. Tohle pivo je dobré, kvalitní a chutná mi. Já nenabízím něco, čemu bych nevěřil. Je ale pravda, že není lehké prorazit. Na druhou stranu to, že jsem určitým způsobem známý, může někde otevřít vrátka trochu rychleji," dodal Luboš Odháněl. O neutuchajících marketingových nápadech generálního ředitele Špryňara hovoří i poslední aktivita pivovaru, která se pojí s dlouhodobým seriálem ve sjezdovém lyžování Česká pojišťovna Cup. "Jsou to závody v paralelním sjezdovém lyžování a my jsme tam jako sponzor, který pochopitelně dodává pivo," vysvětlil ředitel. (Boleslavský deník)

Pětatřicetiletý vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela pochází z jižní Moravy a tvrdí, že nikdo z jeho rodiny nikdy netíhnul ani k přílišné konzumaci vína, jak by se na jihomoravského patriota slušelo, ale ani piva. A on sám je v rodině první, kdo se dal na výrobu sladového moku. "Pivovarnictví jsem si vybral proto, že to naše národní tradice a jistota do budoucna," říká dnešní nejvyšší manažer Ostravaru. Od absolutoria vysoké školy pracuje pro Staropramen a vyzkoušel si tam například práci v laboratořích nebo technické zadání - optimalizaci práce stáčecích linek. V Ostravě působí jako vrchní sládek od roku 2001. "Jsem šéfem výroby a stáčení piva, moje zodpovědnost vlastně končí na rampě, kde začíná distribuce a obchod," tvrdí. Pivo sám pije rád a dokáže sugestivně přesvědčovat nepijáky o tom, proč by si je měli denně dopřát.

Jako reprezentant ostravského pivovaru je Kužela patřičně pyšný na úspěchy závodu. Ostravar je podle něj typicky domácí značka a účastní se s úspěchem většiny tuzemských soutěží. Z Tábora si pivovar letos přivezl zlatou Českou pivní pečeť za světlé speciální pivo Ostravar Strong nebo stříbrnou za desetistupňový Originál. Strong dostal také cenu českých sládků za rok 2004. "Víte, jsou ceny a ceny. Já osobně mám raději degustace spotřebitelské, protože pivo prostě musí mít zákazníky, kteří si je koupí. Pro ně vyvíjíme piva nová, a je to těžké - ujme se tak třetina, zbytek končí v šuplíku. S novým výrobkem jdeme na trh tak (iHNed)