Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union, je po rozsáhlé rekonstrukci již opět plně v provozu. „Po více než půl roce náročné rekonstrukce můžeme naši pivovarskou bránu opět plně využívat,“ řekl ředitel pivovaru Zdeněk Siblík.

Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, byla za dlouhé roky používání již velmi opotřebovaná. Drinks Union, jehož je Pivovar v Kutné Hoře součástí, se proto po dohodě s památkáři a vedením města rozhodl tuto část stavby zrekonstruovat. Práce na opravě brány začaly v listopadu loňského roku. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru stála více než jeden a čtvrt milionu korun.

Jedním z důvodů rekonstrukce brány bylo podle Zdeňka Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána byla staticky narušena, proto jsme ji museli opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázích stavebních prací nejprve specializovaná firma sundala původní historickou klenbu brány tak, aby mohly být opraveny nosné pilíře. V další fázi pak stavební firma zrekonstruovala klenbu v původní podobě. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovary Staropramen prodaly areál pivovaru Braník v Praze společnosti ING Real Estate Development, která v objektu plánuje výstavbu bytů. Sdělila to mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová s tím, že ING Real Estate Development zvítězila ve výběrovém řízení. Cenu transakce neuvedla.

"S ohledem na nutnou změnu územního plánu a celý schvalovací a povolovací proces předpokládáme, že s novou výstavbou v areálu bývalého pivovaru Braník začneme pravděpodobně do tří let, a to s investicí zhruba dvou miliard korun," uvedla mluvčí ING Real Estate Development Renáta Kodadová.

O finální podobě projektu podle ní zatím není rozhodnuto. ING Real Estate ale předpokládá výstavbu bytů, doplněnou o občanskou vybavenost, maloobchod a další služby.

Výběrové řízení na prodej areálu vyhlásily Pivovary Staropramen v březnu letošního roku. Pozemek má rozlohu zhruba 52.000 metrů čtverečních. V areálu se nachází 13 budov s celkovou zastavěnou plochou všech podlaží 33.500 metrů čtverečních.

"V rámci jednání s budoucím investorem nás samozřejmě zajímal také záměr investora, který s areálem má. Těší nás, že v objektu bývalého pivovaru vzniknou nové byty, je to důstojné pokračování využití tohoto místa," uvedl Zdeněk Lux, dřívější vrchní sládek pivovaru Braník, nyní vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Podle výrobního a technického ředitele Pivovarů Staropramen Františka Šámala se výstav pivovaru Braník neustále zvyšoval a v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva. Rostoucí výstav ale vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Pivovary Staropramen jsou s 15procentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Nyní mají v Česku dva výrobní provozy - Staropramen a Ostravar. Společnost je součástí skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa.

ING Real Estate je mezinárodní realitní společností s celkovým portfoliem více než 91 miliard eur. Je součástí ING Group Foto zde .. . (České noviny)

Jsme pravděpodobně jediní v Čechách, kteří točí pivo z dřevěného, vysmoleného sudu. Sudy jsou vyrobeny na zakázku z dubového dřeva, které je nařezáno kolmo nebo lehce s odchylkou k letokruhům aby později po zatažení pórů neunikal ze sudu tlak. Po nařezání se dřevo nechává vyschnout na vzduchu - 1 cm dřeva ročně z každé strany. Dřevo na pivní sudy je mnohem silnější (od 40 – 50 mm) nežli dřevo na sudy vinné nebo na destiláty, protože musí udržet i tlak CO2, který při dozrávání vína a co.není potřeba.

Z tohoto důvodu se také sudy smolí smolou, která je přírodním produktem a získává se pomocí destilace z pryskyřic stromů. Smolení pak pozitivně ovlivňuje chuť piva a musí se nejpozději jednou za rok obnovovat.

Pivní sudy se narážejí palicí přes mosazný kohout a čepují se samospádem. Existuje mnoho druhů napodobenin dřevěných sudů s nerezovou nebo durolitovou plastovou vložkou, ale uznejte sami, to není to pravé dubové nebo snad ořechové??

Tuto raritu si nenechte ujít každý čtvrtek od 17 hod. Na co se můžete těšit? Máme skladem sudy od 10 do 400 litrů nevysmolené z různých druhů dřev a krajin, ve kterých budou piva dozrávat až několik let než je ručně nalahvujeme a necháme ještě trochu uležet, pak teprve je budete moci ochutnat.

Já osobně se těším na naše piva z Francouzského (Barrique) sudu čepované z Bavorského vysmoleného sudu samospádem mosazným kohoutem !!!

Myslím, že pro pivo a jeho chuť děláme hodně a že u nás jsou a budou piva, která jsou ORIGINÁLEM! Ti co přijdou bez nápadu po nás, budou jen kopií originálu a každá i ta sebelepší kopie je a zůstane jen pouhou kopií. (F. Richter - Web Pivovar U Bulovky)

Spoločnosť Heineken Slovensko osadila v hurbanovskom pivovare novú fermentačnú nádrž s brutto objemom 4000 hektolitrov (hl). Ročná kapacita pivovaru sa tak zvýši o takmer 150 000 hl.

"Už na jeseň minulého roka sme avizovali investície vo výške viac ako 100 miliónov korún do nášho pivovaru v Hurbanove. Ich súčasťou je aj nová fermentačná nádrž, ktorá slúži na kvasenie mladiny a výrobu mladého piva," informoval TASR manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak, a zároveň tiež uviedol, že momentálne v Hurbanove prebieha aj inštalácia novej plniacej linky Krones s kapacitou 24 000 fliaš za hodinu.

Podiel spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom pivnom trhu je stabilne nad 40 %. V Hurbanove Heineken okrem pivovaru vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície Heinekenu v SR presiahli výšku 5 miliárd Sk, čo je približne 70 % celkových investícií v odvetví. (Orange)

Slovenské pivá nemajú skvelý chýr. Nikdy sa v zahraničí nemohli hrdiť takým menom ako najznámejšie značky z Česka, Nemecka, Holandska, Írska či USA.

Vývoz slovenských pivovarníkov spolu neprekračoval pár desiatok tisíc hektolitrov ročne a exportné objednávky, aké dostával Plzeňský Prazdroj či Budějovický Budvar, boli pre Slovákov nesplniteľný sen.

Napríklad vlani sa vývoz všetkých českých značiek do cudziny dostal na 3,5 milióna hektolitrov, čo bolo len o 300-tisíc hektolitrov menej než celá slovenská výroba tohto nápoja.

Ťah na východ

Slabý predaj slovenského piva za hranicami začal meniť holandský Heineken. Rozhodol sa, že zo Zlatého Bažanta urobí strategickú značku pre región strednej a východnej Európy.

Tesne pred pádom socialistického bloku sa ho vyvážalo zhruba 30-tisíc hektolitrov ročne. Vlani sa ho za hranicami predalo rekordných takmer 370-tisíc hektolitrov. Prvý krok bol zvýšený vývoz koncom milénia.

Nasledovalo spustenie menších licenčných výrob v iných dcérskych pivovaroch Heinekenu v Maďarsku a Českej republike. No skutočný prelom priniesol predminulý rok, keď Holanďania rozbehli zmluvnú výrobu tohto piva v Petrohrade.

Na severe Ruska začali variť Zlatý Bažant pre tamojší obrovský trh. Výsledky sa dostavili ihneď. Vlani ho tam navarili vyše 200-tisíc hektolitrov. Viac, ako vie vyrobiť a predať menší slovenský pivovar. Navyše v petrohradských plánoch na ďalšie roky sú ešte väčšie čísla.

Prvý rok licenčného Bažanta v Rusku potvrdil, čo znamená veľkosť trhu. V Česku, kde bolo toto pivo známe desaťročia, sa nikdy nepodarilo dosiahnuť ani štartovací predaj z tejto obrovskej krajiny. Vlani ho v brnianskom pivovare Starobrno, ktorý tiež patrí Holanďanom, navarili stotisíc hektolitrov.

„Ruský rozbeh Bažanta je veľmi sľubný. Tamojší kolegovia zo skupiny Heineken si nás už teraz doberajú, že oni ho budú za chvíľu variť viac ako my na Slovensku,“ hovorí Dimitar Alexiev, generálny riaditeľ Heinekenu Slovensko. Ak by to Rusi mysleli vážne, museli by produkovať ročne aspoň 550-tisíc hektolitrov. Práve toľko ho odchádza z Hurbanova.

Ťah na bránku sa ruským manažérom Heinekenu uprieť nedá. Vlani boli pre svoj licenčný Bažant na Slovensku natočiť reklamný spot. Žiadne iné slovenské pivo nikde v zahraničí takúto drahú marketingovú podporu nedostalo.

Význam licencií

Heineken robí z hurbanovského piva značku širšieho regionálneho významu. „Zlatý Bažant sa stal pre skupinu strategickým pivom pre celý okolitý región,“ upozorňuje D. Alexiev. Okrem neho si spoločnosť v strednej a východnej Európe podobne cení už len rakúsku značku Gösser, ktorá sa tiež predáva vo väčších objemoch aj mimo domáceho trhu.

Ruská, česká a maďarská licenčná výroba nemusia byť pre Zlatý Bažant posledné. Podľa D. Alexieva nie je rozbehnutie ďalších podobných projektov nereálne. Hovorí, že ak to sesterské spoločnosti v rámci koncernu budú vnímať ako perspektívne, slovenský Heineken im licencie určite ponúkne.

Okrem iného poplatky za licencie zlepšujú účtovníctvo slovenskej firmy. Perspektívny by pre Bažant mohol byť aj Balkán, kde Heineken tiež pôsobí a navyše tam chodí veľa slovenských dovolenkárov. Šéf hurbanovskej firmy dodáva, že pre jeho spoločnosť bude vždy prioritná výroba a predaj piva na Slovensku.

Heineken má s licenčnou výrobou Bažanta aj jednu nie najlepšiu skúsenosť. Pred niekoľkými rokmi ho začal koncern variť v Poľsku. Dlho to nevydržalo. Firma ukončenie poľskej licenčnej výroby komentovať nechce, ale podľa informácií TRENDU za tým bolo to, že Poliaci licenčný Bažant veľmi piť nechceli. Ďalej vyhľadávali balenia Made in Slovakia.

Nová skúsenosť

Skúsenosti z tohto biznisu na celom svete ukazujú, že pre pivovary je vždy kľúčový domáci trh s dlhoročnými spotrebiteľmi osobitých národných značiek. No v roku 2002 vyrobili slovenské pivovary 4,8 milióna hektolitrov a vlani si vypýtal trh o milión hektolitrov menej. Prepad spotreby na domácom slovenskom trhu dáva rozširovaniu Bažanta v cudzine nový rozmer. Je jasné, že rásť sa dá hlavne cez predaj v cudzine.

Ďalší silný hráč slovenského pivovarníctva – juhoafrický SABMiller so svojimi tuzemskými značkami Topvar, Šariš či Smädný mních na zahraničie útočiť nechce. „V prvom rade plánujeme posilňovať predaj našich značiek na Slovensku,“ informuje Drahomíra Mandíková, hovorkyňa firmy Pivovary Topvar, pod ktorou má koncern zastrešené slovenské aktivity.

Juhoafričania nechcú obnovovať licenčné výroby, ktoré mal v Rusku a v Rumunsku topoľčiansky Topvar ešte v čase, keď ho ovládali predchádzajúci slovenskí vlastníci.

Jednu výrobu slovenských pív ale SABMiller v zahraničí predsa len má. V jednom budapeštianskom pivovare skupiny sa plní plechovkový Šariš. No všetko toto pivo sa vracia na Slovensko a v Maďarsku sa robí iba preto, lebo SABMiller nemá na Slovensku linku na plechovky. (E-Trend)

K pivovarství se Jan Dohnal dostal po základní škole z vůle rodičů. „Původně jsem sice chtěl na leteckou průmyslovku, ale to nebylo možné. Tak jsem se dal na sladovníka,“ vzpomíná sládek a spolumajitel minipivovaru Valášek, který sídlí na začátku vsetínského údolí Jasenka. Nastoupil na tříletý učební obor sladovník v Litovli, po druhém ročníku v tomto oboru pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské v Praze. „Jinak jsem mimochodem pivo do osmnácti let vůbec nepil. Teprve až v učení jsme ho začali chutnat,“ doplnil.

Rodák z jižní Moravy od Uherského Hradiště dostal po vojně umístěnku do Severomoravských pivovarů, které jej poslaly pracovat do pivovaru ve Vsetíně. Zůstal v něm až do roku 1995, kdy jej získala při privatizaci skupina ostravských podnikatelů.

„Také ve Vsetíně vznikla skupina lidí, která po devadesátém roce chtěla pivovar koupit. Vše ale ztroskotalo na tom, že jsme nedostali úvěr. Poté, co pivovar získal nový majitel, jsem z něj po dvou měsících odešel,“ uvedl Jan Dohnal.

Pivo mu však zůstalo souzeno i nadále. Podnikal v oblasti jeho prodeje a provozu restaurací, v roce 2000 pak dostal jeho syn nápad vybudovat vlastní minipivovar s restaurací. Stavět se na vsetínské Jasence začalo v létě příštího roku, pivovar otevírali v prosinci před pěti lety. „Za poměrně dlouhou dobu třiceti let jsem se s výrobou piva skutečně sžil.

Nejvíce vždy potěší, když nám lidé pivo a jídlo pochválí, ale přijmeme i kritické hlasy. Kdyby nás jenom chválili, bylo by to podezřelé,“ řekl s úsměvem.

Hlavní odbyt piva z minipivovaru, který Jan Dohnal založil a řídí společně se synem Romanem, je přímo v jeho restauraci na Jasence, dodává ale také do Olomouce, Prostějova, Zlína a dokonce do slovenského Púchova. „Odebírají od nás třeba i pivo mandlové, višňové, kávové, takové speciály,“ doplnil Dohnal. (Zlínský deník)

V pátek 29. června se v pravé poledne otevřou návštěvníkům brány fotbalového stadionu v Třinci-Borku, kde se festival Noc plná hvězd již tradičně koná a velkolepá oslava léta a dobré rockové hudby skončí až hluboko po půlnoci ze soboty na neděli. A protože letní festivaly nejsou jen o muzice, ale také o setkávání, přátelství a letní idylce, je pro všechny samozřejmě připraven dostatek chlazeného Radegastu, který se stal generálním partnerem celé akce.

Vojenské cvičení připomínají přípravy značky Radegast na víkendový festival. Tradiční dostaveníčko příznivců rockové a metalové muziky je letos poprvé spojeno s pivem Radegast. To přivezou na jeden z nejstarších festivalů na Moravě dvě cisterny o celkovém objemu 110 hl. Další tisíce litrů piva budou připraveny v klasických sudech.

Pivo poteče proudem z 52 píp na 26 místech. O správnou míru se postará více než 100 výčepních. Radegast očekává, že účastníci hudebního svátku letos vypijí až 80 tis. piv.

K hlavním zahraničním hvězdám letos patří Doro Pesch, Destruction, Waltari, Pungent Stench nebo No Name. Návštěvníkům festivalu se představí také celá plejáda špiček tuzemské rock/metalové scény. Tu budou reprezentovat seskupení Cocotte Minute, Harlej, Anna K., Petr Bende & Band, Vlasta Horváth, Aleš Brichta Band, Doga, Kreyson, Silent Stream Of Godless Elegy, Memoria a mnoho jiných.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, kromě piva bude připravena i zábava: "Očekáváme, že letos účastníci vypijí 70 až 80 tis. piv. Pro značku jde o největší akci z hlediska množství vyčepovaného piva a tomu odpovídají přípravy. K dispozici budou i čtyři velkokapacitní stany a Radegast městečko zábavy s mnoha atrakcemi a soutěžemi". (Morava 24)

Již podruhé ožije tuto sobotu, 23. června naučná stezka vedoucí k pramenům řeky Morávky. Jediná vzdělávací trasa v regionu a pravděpodobně i v celém Česku, kterou je možné absolvovat také na kole přivítá účastníky 2. ročníku putování k pramenům Morávky. Akci tradičně pořádá značka Radegast ve spolupráci s obcí Morávka. Start je v 9.00 hod. u parkoviště Na Lipovém. Odměnou za absolvování trasy je pro účastníky kromě pobytu v krásné přírodě i pamětní diplom. Každý si navíc může vylosovat drobnou pozornost z nůše plné dárků, v niž budou například poukázky na prohlídku pivovaru Radegast v Nošovicích.

Délka stezky, která byla vybudována v roce 2006, je asi 13 kilometrů a absolvovat ji lze pěšky či na kole. Méně zdatní turisté mohou zvolit kratší variantu posunutím startu k 5. zastavení naučné stezky, které je u konečné autobusu v Morávce. V každém případě je ale nutné u startu Na lipovém získat otisk razítka a dorazit k poslednímu zastavení stezky do pravého poledne. Jen tak bude totiž možnost získat originální pamětní diplom a malý dárek.

Jak říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, celá akce má zejména propagační a vzdělávací účel: „Putováním chceme upozornit na přítomnost stezky, která má pomoci k rozvoji turistického ruchu v našem regionu. Tato podpora je i cílem značky Radegast, která je s řekou Morávkou velmi úzce spojená.“

Naučná stezka vedoucí k pramenům Morávky byla slavnostně otevřena v červnu loňského roku. Jejím duchovním otcem je pan Miroslav Lysek a její vybudování umožnilo získání grantu z programu Občanské volby Plzeňského Prazdroje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Letošní 7. ročník tradičního cyklistického závodu Cyklo Patria Direkt Jizerská 50 proběhne již tento víkend. Letos poprvé se účastníci tohoto závodu horských kol budou moci během svých zastávek osvěžit nejoblíbenějším nealkoholickým pivem v České republice - Radegastem Birell z portfolia Plzeňského Prazdroje.

Jizerské hory jsou ideální nejen pro lyžaře, kteří tu svou Jizerskou 50 běhají na lyžích už od roku 1968, ale i pro milovníky cyklistiky. Od 90. let se tu proto trénuje i v létě, tentokrát na horských kolech. Cyklističtí nadšenci se vždy o jednom jarním víkendu scházejí, aby si společně zajeli 60 kilometrů chráněnou krajinnou oblastí Jizerských hor. Na této trati se nachází hned několik stanic s občerstvením, na kterých se závodníci mohou osvěžit drobnými pochoutkami, jako například čokoládou nebo ovocem, a také nezbytnými nealkoholickými nápoji. Nově je mezi nimi i nealkoholické pivo Radegast Birell.

„Jsme moc rádi, že můžeme naše nealkoholické pivo nabídnout i závodníkům Jizerské 50. Radegast Birell je v podstatě přírodní iontový nápoj, protože obsahuje celou řadu tělu prospěšných živin, a je pro sportovce velmi vhodný. Doufám, že tedy závodníky nejen příjemně osvěží, ale také jim pomůže k lepším výkonům,“ říká manažer značky Radegast Birell Karel Kraus.

Jizerská 50 ale neslibuje jen cyklistický závod. Pro účastníky i jejich fanoušky je také připraven doprovodný program – například závod historických kol, soutěže o ceny, dětský koutek nebo koncert kapely Ready Kirken.

Závod je určen široké veřejnosti, svou trať si tu vybere i sváteční cyklista. Program začíná již v pátek 8. června, start hlavního závodu ale proběhne o den později. Více informací najdete na www.jiz50.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Slavnosti pivovaru Ostravar se tuto sobotu staly již tradičně velkou oslavou výborného piva a skvělé muziky. Atraktivní hudební program, řada soutěží inspirovaných fotbalem, výtečné kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckého sklepa nebo prohlídka varny přilákaly do pivovaru více než dvanáct tisíc návštěvníků, kteří v průběhu sobotního odpoledne vypili 250 hektolitrů piva.

Své brány otevřel pivovar již ve 13.00 hodin. V tu dobu se již před pivovarem tísnily tisíce fanoušků, kteří si nechtěli nechat ujít vystoupení Divokýho Billa, který program Slavností otevíral již o půl druhé.

Návštěvníci pak nevěděli, kam dřív. Zda si zasoutěžit při Ostravar Ball Cupu, míčovém šestiboji, podívat se na minizápasy v kopané do zóny FCB či si dát výborné kvasnicové pivo.

Vrchní sládek pivovaru Ostravar zářil spokojeností. „Co víc si přát? V celém areálu vládne výborná nálada a počasí je takřka ideální.“ Sám pak ve čtyři hodiny odpoledne pronesl na hlavním pódiu společně s Radkem Pastrňákem ze skupiny Buty narozeninový přípitek k letošním 110. narozeninám pivovaru Ostravar.

Velká spokojenost byla vidět i na návštěvnících. „Slavnosti si každý rok nenechám ujít,“ tvrdil Jindřich Novák z Fifejd a dodal, že ty letošní jsou podle něho úplně nejlepší.

V podvečer se pozornost návštěvníků přesouvala zpátky k hlavnímu pódiu. Nikdo si nechtěl nechat ujít hvězdu poslední Superstar Petra Bende nebo populární českou zpěvačku Annu K. Výsadní postavení zakončit letošní narozeninové Slavnosti měla tentokrát kapela Support Lesbiens. Své role se zhostila víc než na výbornou a i ona měla velkou zásluhu na tom, že se nikomu z přítomných po desáté večer nechtělo opouštět areál pivovaru Ostravar. (Tisková zpráva Pivovarů Straopramen)

V sobotu 16. června proběhne v Ostravě devátý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Ani letos na něm nebude chybět jedna z jeho hlavních atrakcí – kvasnicový ležák Ostravar, vařený jen pro tuto příležitost.

S přípravou kvasnicového ležáku začal vrchní sládek pivovaru Robert Kužela už minulý měsíc. „Vzhledem k tomu, že letos díky mimořádně nabitému programu začínají Slavnosti o hodinu dříve (již ve 13.hodin), musíme být připraveni na vyšší spotřebu kvasnicového piva,“ míní Kužela. Nejvíce se zatím v devítileté historii vytočilo kvasnicového piva v roce 2003. Tehdy návštěvníci Slavností během slunečného odpoledne vypili 36 tisíc půllitrů kvasnicového ležáku.

Kvasnicový ležák přitom patří k nejoblíbenějším pivům vrchního sládka. „Je to dáno jeho ostravarskou recepturou, která díky absenci filtrace a pasterizace dává kvasnicovému ležáku zcela výjimečné vlastnosti a chuť,“ vysvětluje vrchní sládek. Naráží přitom na přítomnost kvasnic, které mohou v pivu výjimečně zůstat, jelikož se kvasničák během Slavností čepuje přímo z tanků pivovaru. Celková doba přípravy tohoto piva, aby mělo správnou chuť a říz, je šest týdnů.

Společně s kvasnicovým pivem bude Ostravar na Slavnostech čepovat další čtyři značky z produkce pivovaru: Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet a Kelt.

Hudebními hosty Slavností budou skupiny Divokej Bill, Buty, HorkýžeSlíže a Support Lesbiens. Pozvání na letošní ročník přijali také Petr Bende a čerstvá zpěvačka roku Anna K. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Se začátkem hlavní pivařské sezóny rozjel Pivovar Litovel několik akcí na podporu prodeje. Prodej točeného litovelského piva v restauracích a barech podporuje atraktivní obsluha nahoře bez, moderované soutěže o zajímavé ceny a skvělá zábava. Akce s názvem „Pivní invaze – litovelská show“ právě probíhá v restauracích a hospodách po celé Moravě. Potrvá do konce roku.

Prodej čepovaného piva Litovel zvedá v tomto letním období i soutěž o Divokou jízdu. Za každých 5 vypitých piv mohou štamgasti restaurací a hospůdek vyhrát pro sebe a své přátele fantastickou párty s grilovaným seletem, bečkou piva a striptýzem. Místo a čas si může každý výherce určit sám.

Prodej lahvového piva v obchodních řetězcích podporuje nová soutěž a ochutnávkové týmy, které objíždí supermarkety a nákupní aliance po celé Moravě. Spotřebitelé sbírají akční korunky z uzávěrů lahví a vyhrávají zahradní grily a soudky litovelského piva. Akce trvá do konce srpna. (Moderní obchod)

Od čtvrtka do soboty probíhala v Českých Budějovicích v pořadí druhá ze čtyřech největších českých anonymních degustačních soutěží - Pivo České republiky 2007. Utkalo se v ní mezi sebou celkem 180 piv ze 42 českých a jednoho slovenského pivovaru. O tom, která z nich jsou nejlahodnější a nejkvalitnější, rozhodovalo na již jedenáctém ročníku této soutěže 65 profesionálních degustátorů. Opět jsme se nevrátili domů bez medailí.

Zlatá pro Litovel FREE Nealkoholické pivo Litovel FREE vyhrálo. Získalo zlatou medaili a titul Pivo České republiky 2007. To potvrzuje, že naše fríčko je asi opravdu bezkonkurenčně nejlepším nealkoholickým pivem v celé zemi. Už letos na počátku roku vyhrálo první anonymní degustační soutěž a to Zlatou ČESKOU PIVNÍ PEČEŤ 2007 v Táboře a loni tuto Českobudějovickou soutěž PIVO ČR 2006 také vyhrálo. Dá se tedy říct, že své prvenství mezi všemi nealko pivy naše fríčko nyní obhájilo a nikdo ho z trůnu zatím stále nedokázal sesadit.

Protože fríčko dodáváme i v sudech do řady hospod, chtěli bychom všechny příznivce opravdu dobrého piva v těchto vedrech pozvat do hospod, kde je naše fríčko na čepu, aby s námi tento velký úspěch oslavili! Ochutnejte i vy naše fríčko, hned poznáte, za co ty své tituly má!

Bronzová pro Litovel DARK Naše tmavé klasické pivo získalo v Českých Budějovicích bronzovou medaili. A bylo to velmi těsné. Na první místo nám chyběly jen pouhé dva bodíky.

Klasika opět bezkonkurenčně kralovala Pro zajímavost za zmínku ještě stojí, že ve všech jedenácti kategoriích, ve kterých se v Českých Budějovicích utkalo mezi sebou celkem 180 piv ze 43 pivovarů, vyhrála piva vařená klasickým výrobním postupem (tedy vařená na stupňovitost, hluboce prokvašená za studena v otevřených kádích a dlouho dozrávající v pivovarských sklepích) stejně jako litovelské pivo. To jen potvrzuje, že klasicky vařené je skutečně nejkvalitnější a nejchutnější. (Web Litovel)

Pozemky v okolí olomouckého zimního stadionu i takzvanou malou halu vykoupil Pivovar Litovel. Město Olomouc přitom už delší dobu připravuje přebudování zimního stadionu včetně malé haly v multifunkční arénu pro osm tisíc lidí. Nyní se záměr komplikuje.

Primátor Martin Novotný (ODS) neměl o majetkových přesunech tušení. „Nesledoval jsem v poslední době majetkoprávní záležitosti. Ty má na starosti náměstkyně Tesařová. V komisi se zatím zabýváme přípravou územního řízení nebo tím, kolik místa pro nohy má být v hale mezi sedačkami,“ řekl Novotný.

Náměstkyně Hana Tesařová (ČSSD) je na dovolené mimo republiku a nebylo možné ji kontaktovat. Letos v lednu však pro Deník uvedla: „Město podniká patřičné kroky, aby ke spekulaci nedošlo, mimo jiné se chceme obrátit na soud, aby upřednostnil město, které je ve veřejném zájmu.“

Jenže pozemky opravdu změnily majitele. Potvrdili to ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek i bývalý spoluvlastník Pavel Čech.

Radnice si nechala pozemky a malou halu dokonce ocenit. „Osobně jsem vezl nabídku likvidátorovi. Za malou halu a pozemky nabídlo město asi šest milionů. Udivilo mě, že nakonec byly prodány téměř třikrát dráž,“ uvedl právník a bývalý radní Petr Konečný. Předchůdce na postu Tesařové, bývalý náměstek Jaromír Czmero, potvrdil, že původně chtěla radnice koupit čtyři šestiny podílu tehdejšího vlastníka, firmy HC Car (spoluvlastníkem je Pavel Čech). „Zastupitelstvo to ale zamítlo,“ dodal Czmero.

V pátečním Olomouckém deníku čtěte: Rozhovor s Pavlem Čechem o hokeji, soudech či o prodeji extraligové licence do Karlových Varů

Projekt multifunkční haly počítá se dvěma kluzišti či parkováním pro 250 automobilů. Radnice několikrát uvedla, že malá hala by za příznivých okolností mohla fungovat již za dva roky. Sloužila by pro veřejné bruslení a tréninky. Podle projektu tam má být led asi metr nad zemí a pod ním parkoviště. Byl to také jeden z předvolebních slibů ODS.

Primátor Novotný říká, že náklady na arénu budou známy nejdříve na podzim. Mluví se o stovkách milionů, možná až o miliardě, ale i o tom, že halu bude platit kromě města také kraj nebo EU. „Debata o financování ještě nezačala. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinou multifunkční halu v regionu, mohl by se na financování kraj podílet,“ řekl hejtman Ivan Kosatík (ODS).

O tom jestli se z haly stane „Litovel aréna“ nechtěl ředitel pivovaru Koutek zatím spekulovat. „Tak dalece jsme neuvažovali. Vše je otázkou dohod a domluv,“ prohlásil Koutek. Kosatík i Novotný se domnívají, že pivovar by nebyl nejlepším partnerem. „V Česku se podobné haly jmenují většinou podle firem kapitálově silnějších,“ uvedl hejtman.

Podle bývalého hokejového bosse Pavla Čecha je však možné, že pivovar sleduje jiné cíle. Tvrdí, že o rekonstrukci stadionu stojí především bývalý primátor, nyní radní města a hejtman Ivan Kosatík, který je i v pracovní skupině pro vznik multifunkční haly. „Paradoxem je, že po třinácti letech se řeší stejný problém malé haly a dokonce se stejnými lidmi,“ pousmál se Čech. (Olomoucký deník)

Velký svátek umění - ,Postřižinské slavnosti‘ - přichystali pro návštěvníky slavného pivovaru na Vysočině pořadatelé, kteří pozvali množství neméně slavných účastníků a hostů.

Dalešický pivovar vešel do dějin především od května roku 1980, kdy zde natočil režisér Jiří Menzel kultovní český film Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s vynikajícím hereckým obsazením.

Od té doby uplynulo čtvrt století a ,postřižinský svatostánek‘ se změnil k nepoznání. Současní majitelé z něj vytvořili kulturní a turistické centrum. Dnešním večerem počínaje a nedělním konče se promění opět v jakousi atraktivní filmařskou kulisu. ,Pivovarské poetikum‘ se stane dějištěm Postřižinských slavností filmů Jiřího Menzela.

Jaké filmy diváci uvidí, na to odpovídá ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková: „Ve čtvrtek Rozmarné léto, o den později Ostře sledované vlaky, v sobotu promítáme film Obsluhoval jsem anglického krále, v neděli vyvrcholí festival Postřižinami.“

Událostí okolo čtyřdenního dalešického projektu bude vícero. Začátek je naplánován na čtvrteční devatenáctou hodinu. Z interpretů se mají zasloužit o rozehrání festivalu na nádvoří pivovaru Ivan Mládek a jeho Banjo band, potom také Milan Pitkin, Lenka Plačková a další. „V deset hodin večer natáhneme na zastřešené pódium plátno a pojízdný kinematograf pana Čáslavského promítne první film,“ doplnila Jaromíra Hanáčková. Páteční (pod)večer hudebně podbarví Václav Neckář a skupina Bacily, Naďa Urbánková a skupina Bokomara. Oba zpěváci hráli v Menzelových Ostře sledovaných vlacích, a jelikož je základem festivalu promítání Menzelových filmů, oba souhlasili s účastí.

Sobota bude mít programovou nabídku nejdelší, protože se již od čtrnácté hodiny slavnostně otevře pivovarský hotel. Následovat bude vystoupení kapel AG Flek a Buty. K nim se přidají Vlasta Redl a Šany a rovněž Odpolední směna. Postřižinskou kadeřnickou show předvede Jan Špilar. Den otevřených dveří vyhlásil pivovar a jako doprovodná akce je připravena výstava hasičské techniky a s ní se pojí dohromady hasičské dětské odpoledne.

O nedělních vzácných hostech hovoří Jaromíra Hanáčková: „Novou loď na Dalešické přehradě pokřtí dokonce Jiří Menzel a Jaromír Hanzlík společně s Naďou Urbánkovou.“

Oslavou filmového a kulturního svátku bude zhlédnutí ,domácích‘ Postřižin. Dříve se ještě recitálově představí Jiří Schmitzer. „Překvapením, ale zároveň i poděkováním za zviditelnění dalešického pivovaru, bude před tímto recitálem předání Dalešických Oscarů neboli keramických komínů jako vyznamenání těm, kteří se zasloužili o zdejší filmařskou slávu,“ prozradila Jaromíra Hanáčková.

Návštěvníci Dalešic jistě uvítají i to, že se v malebném městečku ocitnou právě v období tamní pouti sv. Petra a Pavla. Po ukončení pátečního koncertu, tedy až se setmí, budou mít přítomní možnost uvidět ohňostroj a premiéru nového venkovního nasvícení kostela Petra a Pavla v Dalešicích.

Permanentní vstupenka na slavnosti Postřižin stojí 499 korun, anebo jednodenní 249 korun na místě či 179 korun v předprodeji. Nejméně jich zbývá na sobotu. (MF Dnes)

Nebýt Postřižin, slavného filmu Jiřího Menzela, který se v roce 1980 točil zčásti právě v pivovaru Dalešice na Třebíčsku, zůstala by ze slavné stavby jenom ruina. A že k tomu opravdu nechybělo mnoho.

Dalešický pivovar je známý z filmu Postřižiny především svým komínem, na který leze paní sládková, v podání Magdy Vášáryové, a její uřvaný švagr Pepin, ztvárněný Jaromírem Hanzlíkem. Ve skutečnosti je ale komín, a v podstatě i celý pivovar, mnohem menší, než jak jej divák uviděl na filmovém plátně.

Při průchodu branou s nápisem Akciový pivovar Dalešice člověka ve vteřině „praští do nosu“ vůně vařeného piva. Někomu přijde tato vůně zprvu trochu nepříjemná, za okamžik už ji ale vůbec nevnímá. Ta vůně sem jaksi patří. Stejně tak, jako do Dalešic odedávna patřilo vaření piva.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z počátku 17. století. Největší průmyslovou slávu pivovar zažil za rakousko-uherského majitele, který ho zmodernizoval. Za socialismu byl podnik zestátněn, a pivo se tu vařilo do roku 1977. O dva roky později si Dalešický pivovar užil několikadenní záři filmových reflektorů při natáčení nezapomenutelných Hrabalových Postřižin.

Produkční filmu Jan Šuster tehdy vybíral asi ze sto padesáti pivovarů po celé republice, než se rozhodl právě pro tento. Jenže sotva se za posledním odjíždějícím filmařem zvedl oblak prachu, zhasla i všechna sláva pivovaru, a ten upadl do téměř dvacetiletého zapomnění. Za tu dobu vše zchátralo a bylo zničeno a ukradeno co jen šlo.

Obnova zašlé slávy

„Zlom nastal v roce 1999, kdy byly zchátralé budovy pivovaru napotřetí vydraženy současným majitelům za zhruba 380 tisíc,“ říká starosta Dalešic Jaroslav Zadražil. Tři spoluvlastníci, všichni architekti z firmy Archatt Památky s.r.o., se rozhodli zrekonstruovat celý areál, a přitom mu ponechat jeho historickou podobu a funkci. Jejich volba byla více než dobrá.

Od roku 2002 se tu zase vaří pivo, a v areálu se ale kromě samotného pivovaru nachází i restaurace, muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a nově i hotelový komplex, jehož část právě dokončují dělníci, mísící se na dvoře mezi turisty.

V čele stojí žena

To vše má plně pod kontrolou žena, ředitelka Jaromíra Hanáčková. Ta svou energií vzdáleně připomíná právě paní sládkovou Maryšu z kultovních Postřižin. „Pivo tu vaříme přesně tak, jak se vařívalo před sto lety, pouze z vody, chmelu a sladu. Tím, že pivo není pasterizované a nepřidává se do něho žádná chemie, má sice menší dobu trvanlivosti a vyžaduje rychlou spotřebu, ale zůstává zcela přírodním produktem,“ říká ředitelka, která své místo zaujímá od ledna letošního roku.

Hlavním sládkem je tu Zdeněk Reska. Ten je až z dalekého Mostu, neboť, jak říká paní ředitelka, je o sládky velká nouze. Pod ním pak pracuje ještě podsládek a chasník.

„Specializujeme se na sudová, kvasnicová piva a celkem vyrábíme pět druhů. Ročně vyrobíme kolem dvou tisíc hektolitrů, což třeba plzeňský Prazdroj vyrobí, díky chemii, za několik hodin. Naše pivo necháváme tři měsíce kvasit v sudech“, pokračuje Hanáčková.

V pivovaře ale přemýšlejí o navýšení výroby, protože o místní pivo je velký zájem. „Do menších vesnic moc nedodáváme. Naše pivo je surovinově dost nákladné, a tak nemůže být ani nejlevnější, a malé hospůdky raději sáhnou po něčem levnějším. Dodáváme hodně do Brna, Žďáru nad Sázavou a nyní projevili zájem i ze Znojma,“ dodává ředitelka.

Sama přiznává, že ale pivu moc neholduje, přesto ale od doby, co pracuje zde, občas pivo ochutná. „Teď nedávno jsem třeba náhodou ochutnala plzeňské pivo a vůbec mi nechutnalo. Říkala jsem si, co je to za vodu, a přitom mi dříve tak chutnalo“, usmívá se Hanáčková.

S pivovarem ožívají i Dalešice

„My jsme velice rádi za to, že tu areál pivovaru máme. Nejen, že sem přijede více turistů, ale s otevřením hotelu se nabídne i víc pracovních příležitostí místním lidem,“ přemýšlí starosta Zadražil, který si Dalešické pivo vychutnává každou neděli „po kostele“.

Zmiňovaný hotel popisuje ředitelka Hanáčková: „Bude mít kapacitu 18 lůžek, přičemž 13 z nich už je zkolaudováno a čeká na první hosty. Všechny pokoje jsou vybaveny dřevěným nábytkem z doby před sto lety, tedy z éry, kdy pivovar zažíval největší slávu. Některé kusy nábytku jsou původní a zrenovované, jiné jsou zcela nové. Myslím, že to byl dobrý nápad vybudovat zde hotel. Konají se tady různé oslavy, firemní akce a školení a bývalo nepříjemné, když se odtud museli lidé vláčet autobusem zpátky. Vybudování hotelu zde bylo v podstatě nutností.“

A přitom nebýt filmových Postřižin, a nakonec i přístupu nových majitelů, mohlo se o historickém pivovaru dovídat už jen z kronik. To se ale naštěstí nestalo, a dnes je možno areál vídat v plné kráse a k tomu si i vychutnat kvalitní pivo.

Že si svou filmovou slávu dalešičtí plně uvědomují a rádi s ní spojují své jméno, dokazují pořádáním Postřižinských slavností. Ty se v areálu pivovaru konají ve dnech 28.6. - 1.7., a kromě jiného se tu budou za účasti známých tváří promítat Menzelovy filmy, včetně toho nejnovějšího – Obsluhoval jsem anglického krále. (iHNed)

V prestižní degustační soutěži Pivo České republiky získalo o víkendu 9.-10. června pivo REBEL z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. druhé místo v kategorii tmavý ležák a třetí místo v kategorii světlých výčepních piv. Černé pivo REBEL je tradičně oceňováno už několik posledních let a po dlouhé době se podařilo získat ocenění i v obrovské konkurenci světlých výčepních piv, kde soutěžilo 36 vzorků.

Havlíčkobrodskému pivu se letos výjimečně daří. Za prvních pět měsíců dosáhl ve svém regionu nejvyšších prodejů za posledních pět let. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je poslední regionální ryze český pivovar v kraji Vysočina a 85 procent své produkce prodává právě v nejbližším okolí. Svojí produkci však vyváží i na tak náročné trhy, jako je USA, Dánsko či Slovensko. (Web Rebel)

Nepasterizovanému pivu Bernard se letošním roce opravdu daří. Vedle rekordních výstavů piva v dubnu a květnu, získal Rodinný pivovar Bernard další ocenění, tentokrát na prestižní degustační soutěži Pivo České republiky 2007, jejíž 11. ročník se tradičně konal v Českých Budějovicích. Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek obsadilo ve své kategorii druhé místo, Světlý ležák Bernard obsadil v nejprestižnější skupině českých ležáků třetí místo. Soutěže se zúčastnilo 43 pivovarů, které zaslaly do soutěže 180 vzorků jež hodnotilo 60 degustátorů.

„Degustační výsledky nás těší, ale nepřeceňujeme jejich význam,“ hodnotí spolumajitel Rodinného pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Větší význam pro nás má, že je o naše nepasterizované pivo Bernard velký zájem, což dokazují rekordní jarní výstavy piva. Ještě nikdy jsme v dubnu ani květnu neprodali tolik piva, jako v letošním roce.“

Výstav piva Bernard byl v dubnu 12.239,5 hektolitrů a dosáhl meziroční nárůst 21 procent a v květnu 14.609,7 hektolitrů s meziročním nárůstem pět procent. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Dostihový spolek a.s. a Pivovar Pernštejn a.s. se dohodli na vzájemné spolupráci.

Je to již mnoho let, co mohli návštěvníci pardubického dostihového závodiště při sledování koňského klání popíjet pardubické pivo. Od té doby se tu vystřídaly značky piv různých výrobců a v posledních letech i značky, které nejsou ani v rukou českých majitelů. Až letošní rok se ukázal jako zlomový.

Pardubický pivovar se dohodnul se závodištěm na oboustranné spolupráci a od začátku letošní dostihové sezóny tak návštěvníci mohou ochutnat jak pivo Pernštejn, tak i černé, devatenáctistupňové pivo Porter. Jednání probíhala ve velmi přátelské atmosféře a vzhledem k tomu, že ředitelé obou společností jsou velkými patrioty, byla smlouva na stole za pár dní.

Stejně jako Velká Pardubická, patří k Pardubicím i pivo Pernštejn a musí být radostí pro každého, že teď k sobě tyto , bezesporu kvalitní značky, našly cestu. (Web Pernštejn)

Pardubický pivovar Pernštejn prodal za prvních 5 měsíců letošního roku o 4500 sudů piva více než za stejné období loňský rok. Na domácí trh dodal meziročně o pětinu víc hektolitrů piva v sudech, produkce lahvového a sudového piva se v květnu meziročně zvýšila o 17 procent. Lahvová piva pivovar vyváží především na export, u sudových piv se zas zvýšily dodávky pro regionální trh.

Regionální pivovar dodává do zhruba 70 restaurací v kraji 9 druhů piva včetně nealkoholického a různé druhy limonád a nealkoholických nápojů. Loni vyrobil 89.918 hektolitrů piva, zájem o jeho produkty roste hlavně v teplém počasí. (Čerstvé zprávy)