Znáte pověst o lahodném středověkém pivu zvaném Chotěbor, které později dalo jméno městu Chotěboř? Bylo to pivo, které prý v lidech probouzelo 6. smysl. Tajemnou recepturu, podle které se zázračné pivo vařilo, hledali sládci celé země. Našel ji až Oldřich Záruba – sládek z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři.

Připadá vám tenhle příběh divný? Nic vám neříká pivo Chotěbor, ani tajemná receptura? Tahle historie nového chotěbořského pivovaru je částečně vymyšlená. Řada pivovarů má svou skutečnou historii sahající třeba i mnoho set let do minulosti, ale když se staví úplně nový pivovar, žádnou historii nemá. Když ji ale chce, může si ji vymyslet. Jak se vám líbí ta o pivu, které v lidech probouzí 6. smysl?

Pověst o lahodném Chotěboru, který v lidech probouzel 6. smysl

Bylo, nebylo. Bůh ví, jestli bylo, ale pověst praví, že ano. Kdysi dávno, na místě, kde se dnes nachází město zvané Chotěboř, stála jen malá osada s kostelíkem. První zmínky o této osadě můžeme nalézt již ve 12. století. Existují však nepotvrzené zprávy, že kromě kostelíka a osady tu stával také rodinný pivovar.

Místní sládek, který se křestním jménem jmenoval Chotěbor, tu vařil podle tajné rodinné receptury lahodné pivo, které pili lidé zblízka i daleka. V osadě ani okolí ale nebyl zdroj vody, a tak Chotěbor nechával vozit pramenitou, čistou vodu z jiných částí Českomoravské vrchoviny. Lidé věřili, že právě tahle voda spolu s tajemnou recepturou dala pivu tak nenapodobitelnou chuť.

Pivo pro všech 5 lidských smyslů

Chotěborův lahodný mok se vyráběl z těch nejlepších přírodních surovin a pod sládkovýma šikovnýma rukama se rodilo pivo lahodné chuti. Mělo říz, pořádnou pěnu a harmonickou hořkost. Už naši předkové věděli, že pivo není jen obyčejné pití, ale že je to jeden z nejzdravějších nápojů vůbec. U Chotěborova piva to platilo dvojnásob. Jeho pivo bylo jako stvořené pro všech 5 smyslů.

Během pivního obřadu si totiž pivaři užívali zrakem, sluchem, hmatem, čichem a na konec i chutí. Nejdřív pivo viděli a už na něj měli chuť, když slyšeli probublávání pivních bublinek a osahali si pivečkem vychlazené kameninové džbánky, už stačilo jen přivonět a konečně se napít… Místní na sládkovo zázračné pivo nedali dopustit a tvrdili, že když ho pijí, jako by se v nich probouzel šestý smysl.

Chotě zboř!

Měli radost ze života, dostávali výborné nápady, nehádali se a netrápili se malichernostmi. Dokonce prý, když pak muži přišli domů posilněni Chotěborovým pivem, udělali pro manželky, co jim na očích viděli, a nejspíš díky 6. smyslu se jim povedla vyplnit všechna jejich tajná přání.

A tak dámy rády posílaly své chotě pít Chotěbor. Zlí jazykové praví, že ženy pivu přezdívali úplně jinak, a to „Chotě zboř!“, protože muži po 6. smyslu toužili tak usilovně, až někdy ani nedokázali bez podpory svých kumpánů dojít domů.

Ztracená receptura

Co do piva dává a z jakých ingrediencí a v jakých poměrech přesně Chotěbor vařil, sládek nikomu neprozradil. Měl sice manželku, ale Bůh jim nenadělil dětí, a tak zůstal sládek bez dědice a neměl komu své tajemství, které se v rodu dědilo z pokolení na pokolení, sdělit. Recepturu dobře ukryl a tajemství si odnesl do hrobu. Mnozí potom recept hledali, někteří byli blízko, ale vždy jim krůček chyběl. Tajemná receptura se ztratila…

Pivo Chotěbor dalo jméno městu Chotěboř

Původní osada se nejen díky lahodnému pivu, ale i díky těžbě stříbra rozrůstala, stala se z ní obec. Svůj název podle některých pramenů získala odvozeninou od jména jistého Chotěbora ze Vchynic. My si ale umíme domyslet, čí křestní jméno tu sehrálo svou roli.

V roce 1278 byla Chotěboř povýšena na město, v roce 1331 se stala městem královským. Nakonec i věnným městem českých královen. Budova pivovaru se nedochovala, lehla popelem během husitských válek, když město dobyl a poničil táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice.

Sládci dodnes pátrají po Chotěborově receptuře

Nejeden sládek naší země po receptuře pátral, aby se mohl proslavit Chotěborovým pivem probouzejícím v lidech 6. smysl a v ženách pokoru a oddanost. I zkušený sládek Oldřich Záruba, který se sám narodil přímo v Chotěboři, celý život toužil po vaření piva tak lahodného, že i manželky pochopí, proč jejich muži doma tráví večery s půllitrem v ruce či partou kamarádů v hospodě.

Oldřich Záruba se o tajemné receptuře na pivo, které možná dalo jméno jeho rodnému městu, dozvěděl od svého dědečka. Ten sice nebyl žádný pivovarník, ale pivo měl rád a příběh o zázračné pivní receptuře se u nich v rodině vyprávěl už celá staletí. I když už nikdo vlastně najisto nevěděl, zda receptura skutečně existovala, či ne, Záruba ji hledal, kde se dalo. Prošel několika pivovary a za svá piva získal celou řadu ocenění doma i ve světě, přesto mu ale ke štěstí něco chybělo.

Nový sládek, zázrak a splněný sen

Když dostal možnost vařit zbrusu nové pivo v rodné Chotěboři, pochopil to jako znamení. Jaké bylo jeho překvapení, když se pak od majitelů pivovaru dověděl, že během výkopových prací truhlici s jakousi recepturu opravdu našli. Když si pak Chotěborovu recepturu pořádně pročetl, žasl, jak jednoduchá byla. K vaření toho nejlepšího piva mu stačil už jen krůček.

Jeho tajemství vám samozřejmě neprozradíme, ale o zázračné chuti piva, které v lidech probouzí šestý smysl, se můžete brzy přesvědčit sami…

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

STEIGER nesúhlasí so zákazom reklamy na alkohol

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne nesúhlasí s obmedzením, či dokonca zákazom reklamy na pivo, v rámci pripravovaného zákazu reklamy na alkohol. Podobné opatrenie by mohlo byť posledným úderom pre ťažko skúšané malé pivovary. Už zvýšenie spotrebnej dane na alkohol v roku 2003, odštartovalo historicky najväčší prepad spotreby piva, z ktorého sa slovenské pivovarníctvo nespamätalo doteraz. Spotreba piva nielenže každoročne klesá - vlani napríklad o 6 percent, ale súčasná hospodárska kríza priniesla prehĺbenie poklesu na dvojciferné čísla. Od roku 1990 zaniklo na Slovensku 11 malých pivovarov, každý s ročnou produkciou pod 200.000 hektolitrov. V súčasnosti sú už v SR iba posledné tri malé pivovary! Zákaz reklamy na alkohol prinesie zníženie spotreby piva všeobecne. Kým veľké pivovary to postihne ekonomicky, ale vzhľadom na to, že sú súčasťou nadnárodných skupín, s takmer neobmedzenými zdrojmi, vydržia to. Malým pivovarom však môže toto opatrenie priniesť úplný zánik.

Scestné je predovšetkým prezentovanie piva spolu s tvrdými alkoholickými nápojmi a ich hádzanie do jedného vreca. V žiadnom prípade nejde o to isté. Pivo je spravidla nízkoalkoholický nápoj, ktorý slúži na uhasenie smädu a plní tradičnú spoločenskú funkciu stretávania sa ľudí. Ustálene spojenie je ,,ísť na pivo“ a nie ísť na alkohol. Pivo je ľudový nápoj na stretávanie sa, rozhovory a relax. Spisovateľ Bohumil Hrabal to vedel opísať najlepšie.

Zo samotného piva sa dospelý človek až tak ľahko neopije – musí skonzumovať viacero vyššie stupňových pív a to trvá istý čas. Najčastejšie sa opijú tí, čo miešajú pivo a tvrdé. Proti takémuto nekultúrnemu pitiu namietajú aj výrobcovia piva. Pivo má slúžiť na posilnenie zdravia a nie na jeho ničenie. Primeraná konzumácia piva je zdraviu prospešná. Výskum ukazujú, že pri množstve cca pol litra piva denne pre muža a cca 3 dcl pre ženu prevládajú pozitívne účinky nad vedľajšími negatívnymi z konzumácie alkoholu. A to stále vravíme o pive s vyšším obsahom alkoholu, takzvanej dvanástke.

Trend je však jednoznačný. Pred rokom 1990 tvorili dvanástky tri štvrtiny vypitého piva. Dnes sa na Slovensku konzumuje 25 % dvanástok, 65 % desiatok a zvyšok sú ostatné pivá. Pivovar STEIGER by bol uvažovaným zákazom reklamy postihnutý ešte viac ako ostatné pivovary. Je totiž lídrom na trhu nízkoalkoholických konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Z ,,osmičky“ piva sa v podstate nedá dospelému človeku opiť, KACHELMANN obsahuje iba 3,3 objemových percent alkoholu. Osmičku donedávna podávali v závodných prevádzkach ako súčasť pitného režimu - sklári ju dostávali zadarmo ako alternatívu k minerálke. A to sme ešte nespomenuli nealkoholické pivo - v prípade STEIGRA ide o STEIGER FREE. Ak by sa zákaz týkal aj nealkoholického piva, tak by to predstavovalo diskrimináciu a poškodzovanie výrobcov.

Na rozdiel od niektorých veľkovýrobcov, pivá varené v STEIGRI sa vyrábajú klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. STEIGER je čistý prírodný produkt. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín.

Kým ešte v časoch socializmu predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v reštauráciách, hoteloch a pohostinstvách, nástupom nepreberného množstva nealkoholických nápojov, s ich doprovodnou agresívnou reklamou, dnes je už pivo len v pozícii jedného z nápojov. Mladá generácia dáva prednosť všelijakým mixom alkoholických nápojov a v horšom prípade aj zakázaným látkam. K dispozícii majú stovky nealkoholických nápojov podporovaných neobmedzenými finančnými zdrojmi globalizovaných výrobcov. Nikomu nevadí, že sú plné cukru, éčok, chémie...Výsledkom je paradox, že pivo je v súčasnosti najlacnejším nápojom. Pol litra stojí toľko, čo dvoj až trojdecové balenie vody! Áno, obyčajnej vody, bez akejkoľvek pridanej hodnoty a rovnako aj napríklad minerálky. Gigantické náklady nadnárodných koncernov na reklamu zaplatí zákazník. Všimnime si ešte jednu vec - odpad. Nealkoholické nápoje už vo vratných fľašiach zákazník nezoženie - namiesto toho sú tu hory plastového a skleneného odpadu. STEIGER ešte stále predáva svoje výrobky vo vratných fľašiach a rovnako vratných ekologických nerezových sudoch. A aj tak, za tejto nerovnej situácie, predaj piva neustále klesá.

Večné diskusie či je zdravé piť pivo, alebo nie, už vyriešil život. Lekárske výskumy vravia, že pivo je naozaj zdraviu prospešná dobrota – ak sa pije s mierou. Vyspelé pivárske krajiny šíria pivnú osvetu, len u nás je ticho. Veľkí hráči na trhu sa sústredili na to aby zhltli malé ryby a propagujú svoje obchodné značky. Pivo ako nápoj stále na svoju rehabilitáciu čaká. Pritom v zahraničí, v krajinách ako Česko, Nemecko, Belgicko, Írsko, kde sa o pive vie všetko, o zákaze reklamy na pivo by nemohol nik ani len uvažovať.

Prečo je pivo zdravé? Napríklad aj preto, že oxid (kysličník) uhličitý , ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Teda pri prejavoch, ktoré často sprevádzajú nevhodné spôsoby stravovania, ale môžu sa rovnako vyskytnúť aj pri niektorých ťažkostiach so zažívacími orgánmi. Pivo obsahuje vitamíny skupiny B, minerálne látky, napríklad draslík, čím sa stáva nutrične veľmi hodnotným. Pivo má tiež nízku koncentráciu sodíka, takže je vhodné pre ľudí so srdcovo-cievnymi ťažkosťami. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť pivo je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti , chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Po samotnom pive sa netučnie. Polliter STEIGRA má iba 190 kalórií, čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal. Pivo uvoľňuje hormón šťastia serotonín. Všimli ste si akí sú ľudia pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví? A pre ženy je dôležitá informácia že pivo obsahuje fytoestrogény, ktoré priaznivo ovplyvňujú vnímanie klimaktéria. Spotreba piva na Slovensku je úzko naviazaná na kúpnu silu. Ľudia si v lepších časoch doprajú aj pivo. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Ale výhoda malých pivovarov spočíva práve v ich veľkosti, čiže ,,malosti“. Môžu ponúknuť odlišnosť, majú nezastupiteľný význam na rozmanitosti druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality, na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. O toto všetko budú ľudia ochudobnení, ak zaniknú aj posledné malé pivovary. Je toto zámerom predkladateľov zákona o zákaze reklamy na alkohol? STEIGER je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Ak bol stredovek, keď v ňom začali mnísi variť pivo dobou temna, ako nazvať našu súčasnosť, ktorá sa usiluje o jeho likvidáciu?

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne | Autor: Emil Mihálik, vedúci marketingu pivovaru Steiger

Nejen kvalitu nymburského piva od 1. dubna hlídá nový sládek Bohumil Valenta. Je mladý, ale ctí tradice a dobře si rozumí s pivem i s lidmi. Jak se role zhostil a co nám o sobě prozradil?

Máte za sebou první dny jako oficiální sládek, jaké jsou Vaše postřehy?

Zatím vše probíhá bez problémů, ve výrobě nechystám žádné změny. Co se kolektivu týče, poznáváme se a registruji samé pozitivní reakce. Alespoň zatím. (smích) S týmem pivovaru už jsem si byl dokonce zahrát fotbal a také ping pong.

Jste nezvykle mladý sládek. Necháte si poradit od starších pracovníků třeba v provozu?

Rád si nechám poradit, ale když vím, že mám pravdu, stojím si za svým. Ale nejsem konfliktní typ.

Nastoupil jste do úřadu v období ekonomické krize, projevuje se i v pivovaru?

Našeho pivovaru se krize nedotkla ve smyslu propouštění zaměstnanců. Mám signály, že klesá prodej sudového piva, tedy do tuzemských hospod a restaurací, ale není to markantní. Na druhou stranu přibyla exportní odbytiště, konkrétně ve Skandinávii a novou zemí dovozu je Belgie. Stoupá odběr lahvového piva obchodními řetězci, především se to týká Penny marketu, který se nově sloučil s Discontem.

Zpátky k Vaší osobě. Jakou praxí jste stihl zatím projít?

Během studia jsem jezdil na brigády, před třemi roky jsem byl na měsíční stáži i tady v Postřižinách. Dvakrát jsem absolvoval praxi v Plzni.

Takže v nymburském pivovaru nejste úplný nováček.

S panem sládkem Svobodou jsem se seznámil už tehdy a docela jsme si porozuměli. Na jeho popud jsem se pak přihlásil do výběrového řízení na nového sládka a prošel pohovory.

Zakotvil jste tedy hned po studiích v Nymburce?

Zdaleka ne. Po škole jsem nastoupil do provozu v pivovaru Krásné Březno (Zlatopramen), kde jsem si prošel výrobou piva skutečně od základů. Udělal jsem si tzv. kolečko. Přes varnu, dělníka ve sklepě a dobře vím, jak dlouho trvá umýt tank. (smích) Poté mě poslali do Kutné Hory jako vedoucího laboratoře, kde se jedná hlavně o kontrolu kvality piva. Rok jsem tam pak dělal podsládka.

Jste pověrčivý, co se výroby piva týče?

Pivo je živý nápoj, takže má spoustu vlastností a vlivů, které se ani nedají definovat. Proto také sládek žehnal várce. Věřilo se, že na výrobu piva má vliv jakási vyšší moc, proto se také v pivovaru říká „Dej Bůh štěstí“.

A vy žehnáte várce?

Není reálné, abych byl u konce každé várky, ale když mám možnost, na varně na mě s várkou počkají.

Jak žehnání probíhá?

Zkontroluji barvu, vůni piva, jak se vysráželo. Tím mu vlastně požehnám na další cestu. Pivovarnický byli v tomto směru hodně pověrčiví, ve varně býval na zdi kříž.

Jak se díváte na moderní technologie výroby piva a tradiční postupy?

V pivovarnictví už bylo v podstatě všechno vymyšleno. Díky novým technologiím se lépe hlídá standartní kvalita piva, urychlí se jeho výroba. Každý pivovar má svá specifika, já jsem zastáncem tradičních postupů.

Uvařil jste si někdy pivo sám?

Kamarádi mě o to vždy žádali, ale zatím jsem jim to nesplnil. Chutnal jsem už hodně po domácku uvařených piv, některá byla chutná, jiná se nedala pít. Někdy si to určitě zkusím.

Jistě jste degustoval i známější piva, rozeznáte velké značky?

Už jsem se účastnil degustací a podle více faktorů včetně chuti lze poznat známé pivo, ale není to vždy stoprocentní. Letos navštívím soutěžní degustace, kterých se pravidelně účatní i Postřižinské pivo.

Vaše cíle, ambice?

Rozhodně aby to tady fungovalo minimálně stejně dobře jako za mého předchůdce pana Svobody. Už to, že jsem se stal sládkem, je pro mě velký úspěch.

Bohumil Valenta (26) pochází z Prachatic a pro Vysokou školu chemicko–technologickou v Praze se rozhodl po vzoru svého otce, odbočil jen v oboru: pivovarnictví. Už brzy prý věděl, že chce pracovat právě v této oblasti. Pan sládek se přiznal, že hraje malou kopanou, má rád cykloturistiku a už se těší na místní cyklostezky, narodil se ve znamení Střelce, poslouchá rock a je, kupodivu, pivař.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Olga Havránková

Budějovický Budvar, n.p. od začátku dubna zavádí do prodeje nové balení plechovek světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Nově bude původní „tray“ s 24 kusy plechovek obsahovat 4 papírové taštičky po 6 kusech. Tento formát balení zavádí Budějovický Budvar na trvalo. Další novinkou je akční multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar obsahující 8 lahví o objemu 0,5 litru. V prodeji bude od dubna do září 2009.

Budějovický Budvar, n.p. připravil pro své zákazníky dvě novinky v oblasti balení produktů. První novinka se vztahuje k plechovkám světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Doposud byly tyto plechovky distribuovány v tzv. „trayích“ po 24 kusech. Od začátku dubna každý tray nově obsahuje 4 papírové taštičky se 6 kusy plechovek. Toto balení umožní zákazníkům lepší transport, manipulaci i skladování. Zákazníci si samozřejmě nadále budou moci zakoupit i jednotlivé plechovky. „Toto balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto jej zavádíme na trvalo. Důležitou zprávou je i to, že nový formát obalu se neprojeví do ceny, která zůstává stejná,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje Budějovického Budvaru.

Plechovky jsou díky jejich praktičnosti, nižší hmotnosti a vyšší odolnosti v porovnání se skleněnou lahví oblíbené zejména v období letního cestování a dovolených. V roce 2008 prodal Budějovický Budvar v plechovkách asi 5 % své produkce.

Druhou novinkou Budějovického Budvaru je multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar, který obsahuje 8 lahví o objemu 0,5 litru. Tento akční multipack je určen především pro nadcházející motoristickou sezonu. Nealkoholické pivo je zároveň vhodnou alternativou ke slazeným nápojům, zvláště v letním období, kdy organismus potřebuje větší příjem tekutin. Multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar bude v prodeji od dubna do poloviny září.

„Obliba multipacků u našich spotřebitelů obecně roste, což nám potvrdil i loňský zájem o multipack nealkoholického piva, který výrazně předčil naše očekávání. Spotřebitelé především oceňují praktičnost tohoto typu balení při nákupu většího počtu lahví,“ dodává Martin Horejš.

Celkový prodej nealkoholického piva Budweiser Budvar se v roce 2008 meziročně zvýšil o 13 %. Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se prodává v lahvích o objemu 0,5 litru nebo 0,33 litru a od loňského roku i sudech KEG o objemu 20 litrů.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V areáli bývalého pivovaru Heineken v Nitre vyrastie v blízkej budúcnosti 550 bytov, administratívne budovy, obchody a štvorhviezdičkový hotel. Ambiciózny projekt s názvom Nová Nitra realizuje investor IAD Investments v spolupráci s developerskou spoločnosťou WBA property development. Náklady na prvú etapu projektu, ktorá má byť hotová do konca roka 2010, predstavujú 13,3 mil. eur. Nová obytná štvrť bude mať malé námestia, zeleň, obchody aj služby. Zachovať by sa mali dva historické objekty pivovaru – administratívna budova a sladovňa. Dominantou 4,6-hektárového areálu bude 13-poschodová výšková budova. Štvorhviezdičkový hotel bude mať sto izieb a 200 lôžok, bude tu kongresová sála a wellness centrum. Počíta sa s vonkajšími a podzemnými parkoviskami, v prvej etape vznikne 200 parkovacích miest, z toho 70 podzemných.

Prvých 63 bytov by malo byť hotových do konca roka 2010. Byty budú mať rozlohu od 40 metrov štvorcových (dvojgarsónky) po 110 metrov štvorcových (štvorizbové strešné byty). Noví majitelia za ne zaplatia 1 195 eur za meter štvorcový bez DPH. Predaj prvých 63 bytov sa začal tento utorok, zaplatiť treba 20 % kúpnej ceny a zvyšok po vydaní kolaudačného rozhodnutia. Využiť sa dá aj splátkový kalendár. Budovy budú nízkoenergetické, čo by sa malo prejaviť na nižších ročných prevádzkových nákladoch, uviedol na tlačovej besede Marek Holič z WBA property development.

Všetky byty by mali byť hotové v horizonte piatich rokov, podľa investora to však bude závisieť aj od dopytu. Dopadov hospodárskej krízy sa neobáva. "Nie je pravda, že ľudia nemajú peniaze," povedal predseda predstavenstva IAD Investments Pavel Smetana. Nitru si pre projekt vybrali pre jej dobré napojenie na dopravné tepny, perspektívny vývoj celého kraja a výhodnú polohu pivovaru v centre mesta. V blízkosti je nemocnica, úrady, obchodné centrá, autobusová aj železničná stanica.

Najstaršie budovy pivovaru boli postavené v rokoch 1893 – 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tu bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa tu začalo znova vyrábať v roku 1950. Heineken presunul svoju výrobu do Hurbanova, vedenie firmy odišlo z Nitry koncom roka 2006.

Zdroj: Sme.sk

Po loňské změně technologie výroby jihlavského piva jej vyrobí dvaapůlkrát více

Že je krize? V jihlavském pivovaru se tomu mohou jen smát.

Pivovar totiž právě teď prožívá jedno z nejlepších období své historie. Hospod, které čepují zdejší pivo Ježek, přibývá jako máku. Pivovar během půlroku dvakrát zvýšil objem vyrobeného lahvového i sudového piva. „Jihlavskému pivovaru nastala velice úspěšná doba,“ pochvaluje si ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ani pivní fajnšmekři nešetří uznáním. „Za posledních několik měsíců se z Ježka stalo opravdu poctivé, dobře udělané, chutné a výrazné pivo, schopné konkurovat i daleko známějším značkám, více podporovaným reklamou,“ míní Zdeněk Kousal z jihlavského Svazu pivních turistů, které je neformálním respektovaným sdružením milovníků piva.

Jihlavský pivovar loni vyrobil 23,5 tisíce hektolitrů sudového piva, letos plánuje vyrobit 55 tisíc hektolitrů - dvaapůlkrát více. „První tři měsíce zatím takový vývoj potvrzují,“ řekl Kalina.

Tento týden pivovar otevírá v kraji tři nové tankovny - jednu v Třebíči a dvě v Jihlavě. Pro provozovatele to znamená úbytek starostí se sudy, pivo se točí z velkého tanku. Jednou z nich je třebíčské Pohostinství U Boba. „Ježka točíme dlouhodobě, ale po změnách v technologii výroby je jeho kvalita opět někde jinde, je to pivo na úrovni,“ řekl provozovatel hospody Drahomír Bobek. Výstav jihlavského pivovaru, čili objem výroby piva, od počátku roku vzrůstá.

V lednu zde vyrobili o 30 procent více než loni v lednu, v únoru o šestnáct procent více, v březnu dokonce o 106 procent více. „Vzhledem k tomu, že celé pivovarnictví je za první tři měsíce roku na 80 procentech výroby, je to velký úspěch,“ těší Kalinu. Zdá se, že loňská letní změna technologie výroby piva se vyplatila.

„Jihlavské pivo se dlouho chuťově hledalo, až se teď takříkajíc našlo - má výraznou chmelovou chuť. Dnes už nehledě na to, že jsem jihlavský patriot, je to mé opravdu oblíbené pivo,“ řekl pivař Kousal.

Změny v technologii pivovar loni prezentoval jako „návrat k tradici“. Jednou z nich je, že se pivo ve výsledné stupňovitosti už vaří, jeho chuť a barvu dotváří přidávání karamelového sladu, a na konci „chmelovaru“ se do piva ještě přidává chmel, který posiluje jeho hořkost a vůni. Od listopadu pivo také získalo nové etikety.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Blažek

Být zase o kousek lepší. To si přejí pořadatelé jubilejního patnáctého ročníku největší humpolecké hudební události, tentokrát pojmenované jako Bernard fest.

„Název našeho programu se neustále měnil, což nebylo dobře. Rozhodli jsme se pro nejlépe zapamatovatelné zjednodušení,“ řekl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard s tím, že smysl srpnového festivalu zůstane zachovaný.

„Děláme to pro pobavení lidí. Doba je složitá, tak ať se všichni pořádně odreagují. Základem je samozřejmě kvalitní program,“ připomněl Bernard.

Někdo si řekl příliš

Humpolečtí opět oslovili řadu známých hudebníků. Support Lesbiens, Kryštof, Chinaski, Miroslav Žbirka, možná také Čechomor, ti všichni mají festivalovou pozvánku. Ne všechny nápady ale vyšly. „Původně jsme třeba zamýšleli pozvat bratry Nedvědy. Nakonec jsme od toho upustili, na letošní festival by žánrově nezapadli,“ podotkl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek s tím, že angažmá několika dalších kapel tradičně ztroskotalo na termínové kolizi či na nehorázných požadavcích interpretů.

Pivo jen za žetony

Pokud se organizačních záležitostí týká, pořadatelé vsadí na některé prvky z loňska. Osvědčilo se umístění pódia ke Komerční bance stejně jako prodej vstupenek prostřednictvím celostátní distribuční sítě.

Pivo se bude točit kvůli zákazu prodeje mladistvým i tentokrát jen za žetony. „Zvažujeme ponechat zdarma nealko pivo pro řidiče. Možná, že to bude i nový nápoj Švestka,“ doplnil Bernard s tím, že v úvahu přichází i určité zvýhodnění pro ty, kteří si koupí lístek v předprodeji.

Jak ale připomněl humpolecký starosta, festival není jen o radostech. „Po ukončení oslav slýchám od lidí, kteří bydlí na náměstí či v jeho blízkosti, stížnosti na nepořádek. Bylo by dobré tomu předejít,“ namítl Jiří Kučera.

Zátěž pro náměstí

Lidé z pivovaru se zodpovědnosti nezříkají. „Je to citlivé téma. Festival samozřejmě nesporné omezení pro určitou skupinu obyvatel znamená. Víme, že velkou zátěží může být třeba i ohňostroj, který se mimochodem snažíme každým rokem vylepšovat. S těmito lidmi rozhodně budeme mluvit,“ ujistil Stanislav Bernard.

Co ale Humpolečtí ovlivnit nemohou, je počasí. To festivalu v předchozích letech příliš nepřálo. Chlad a dešťové přeháňky vyhnaly řadu fanoušků muziky z náměstí také vloni.

„Festival samozřejmě máme po těchto zkušenostech na nepřízeň počasí pojištěný už několik let,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Pojistka vše nespasí

Jak ale dodal pojišťovací makléř a jeden z partnerů Bernard festu Milan Dočkal, smlouva počítá pouze se zásadními událostmi, nikoliv s mrholením a deseti stupni nad nulou. „Pojistné plnění se vyplácí jen v případě zrušení, přerušení či předčasného ukončení programu,“ podotkl Dočkal.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Značka Zlatý Bažant mení svoj slogan. Od uvedenia novej reklamnej kampane značky 3. apríla tohto roku je ním Svetové slovenské pivo.

Nový slogan vyjadruje nielen skutočnosť, že Zlatý Bažant je najvyvážanejším slovenským pivom, ale aj jeho svetovú chuť a kvalitu.

Dnes sa vo svete vypije až 1 milión hektolitrov Zlatého Bažanta ročne. Okrem výroby v Hurbanove sa Zlatý Bažant licenčne vyrába v Česku, Maďarsku a Rusku a vyváža sa až do dvadsiatich krajín sveta. Najviac vývozu smeruje do USA, ďalej nasleduje Kanada, Lotyšsko a Ukrajina, vyváža sa však aj do Azerbajdžanu, Moldavska či Austrálie. Od 1. apríla si Zlatý Bažant môžu vychutnať aj vo Švédsku a tmavým pivom si už čoskoro spestria sortiment pivári z Poľska.

Nová kampaň značky Zlatý Bažant

Od 3. apríla odštartovala spoločnosť Heineken Slovensko novú reklamnú kampaň Zlatého Bažanta v elektronických médiách. „Dnes už väčšina toho, s čím denne prichádzame do kontaktu, pochádza z cudziny. Každý deň tak stretávame celý svet, na konci dňa sa však tešíme na niečo naše – na svetové slovenské pivo Zlatý Bažant,“ hovorí o novej kampani značky Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant a dodáva: „Nová kampaň a slogan sú pokračovaním aktivít, ktoré Zlatý Bažant odštartoval v roku 2008 uvedením nových etikiet či novinky Extra Cold. Zlatý Bažant ponúka tradíciu a inováciu súčasne, reprezentuje pivovarnícku tradíciu na Slovensku a vďaka svojej kvalite nás úspešne reprezentuje aj v zahraničí.“

Novú kampaň pre značku Zlatý Bažant pripravila reklamná agentúra Istropolitana Ogilvy. „Zlatý Bažant je prestížna slovenská značka, ktorej komunikácia musí ísť s dobou. Slovensko sa zmenilo, je modernejšie a sebavedomejšie. Presne toto odráža naša kampaň: v nej vedľa seba kladieme Zlatý Bažant a svet zahraničných vecí, ktorý nás obklopuje. Nejde však o konfrontáciu typu „slovenské je dobré, cudzie je zlé“, ale skôr o konštatovanie toho, že slovenské pivo si aj v modernom svete úspešne obhájilo svoje miesto. A preto si zaslúži prívlastok svetové, “ hovorí Radoslav Olos, creative team director agentúry Istropolitana Ogilvy.

Novinka v atraktívnom obale

Spolu s novou reklamnou kampaňou uvádza Heineken Slovensko na trh aj zaujímavú novinku - Zlatý Bažant v jednolitrovej fľaši. Pivo v praktických obaloch sa stáva medzi slovenskými spotrebiteľmi čoraz vyhľadávanejším a od uvedenia Corgoň Maxifľaše v roku 2007 predaj piva v plastových fľašiach neustále rastie. Novinka Zlatý Bažant v 1L fľaši sa však od existujúcich produktov na trhu odlišuje, a to nielen netradičným objemom, ale aj svojím dizajnom. Jednolitrová fľaša Zlatý Bažant má elegantný tvar, priesvitnú etiketu a potlačenú fóliu multipacku. Zlatý Bažant teda bude nielen chutiť, ale aj vyzerať skutočne svetovo.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

Majitel pivovaru hovoří o netradiční středomořské gastronomi a také o tom, jak vznikla myšlenka na vybudování pivovaru

Kvalitní suroviny si vozí z daleké Francie a na dotaz netrpělivých hostů v restauraci, kde je jídlo, má pohotovou odpověď, že v kuchyni. Na naše poměry trochu jinou gastronomii se snaží přinést hostům, kteří navštíví jeho pivovar a restauraci. I když zaměstnává dobrého šéfkuchaře, přesto si pravidelně nasazuje kuchařskou čepici, aby se postavil před rozpálenou plotnu. Také takový je David Ryba, majitel stříbrského pivovaru, restaurace a vinárny, který tvrdí, že kuchařina je nejtěžší práce na světě.

Navazoval nápad postavit ve Stříbře pivovar na nějakou tradici?

Tento dům (ukazuje na vedlejší budovu) číslo popisné třicet jedna měl kdysi právo várečné. V té době toto právo bylo přiznáno ve Stříbře celkem pěti domům. Ty údaje jsou ze šestnáctého století a pivo se zde začalo vařit zase v roce dva tisíce sedm.

Za jakých okolností vznikala myšlenka na stavbu pivovaru?

Jednou ráno jsem se probudil a ještě v posteli zvolal, že vedle bude pivovar. Což bylo koncem roku dva tisíce šest. A od vlastního nápadu k otevření pivovaru uplynulo jen jedenáct měsíců.

Co vás nejvíce těšilo a co naopak sráželo?

Ta věc, která mě potěšila, byla samotná stavba. Dost jsem to tehdy prožíval. Naštval mě ale přístup některých lidí v okolí, kteří se i snažili stavbu zastavit.

To, co jste vybudovali není jen pivovar, kde se vaří a čepuje pivo?

Jde v podstatě o misijní činnost. Snažíme se hostům přinést i gastronomii, a to jiného typu, než je v Čechách zvykem. Do naší činnosti vpravujeme prvky mezinárodní evropské kuchyně. Klademe důraz na používání špičkových surovin pro přípravu jídel.

Jak problematické je sehnat na trhu kvalitní suroviny?

Některé zaváží zahraniční firma nebo přímo i já z Francie. Když se vracím do Čech vezu sebou plné auto surovin. Každý čtvrtek máme grilování na otevřeném ohni a specialitou zde jsou mořské ryby a ty musí být naprosto čerstvé. Proto je závoz vždy čtvrteční ráno.

Pohybujete se v kuchyni také jako kuchař a jaké jsou vaše speciality?

Samozřejmě. Baví mě nejvíce příprava středomořské kuchyně. Každý den máme pro hosty jinou specialitu. K ní je nabízen domácí desert a hosté si tak mohou u nás prodloužit pobyt. Přínosem pro ně je pak lepší pocit a odcházejí spokojení.

Kvalitní jídlo vyžaduje dobrou přípravu. Nejsou hosté nervózní, že příprava trvá déle?

Samozřejmě že někteří jsou. Musí si ale uvědomit, že nejsme fast food. Jde nám především o kvalitu a celkovou atmosféru, a aby lidé jedli v klidu. Některá na první pohled běžná jídla nejdou připravit pod 20 minut. Nikdy jsem neviděl v zahraničí hosty, kteří by mávali na personál, a volali, kde mají jídlo. Dočkají se totiž jediné odpovědi: V kuchyni.

Co je ve vašem podnikání nejdůležitější?

Udržet stabilní kvalitu, jak jídel tak také samozřejmě i piva.

Stabilní kvalitu udrží jedině spolehlivý personál. Je těžké sehnat dobrého kuchaře?

Je to nejtěžší na celém podnikání. V gastronomii se neodpouští nic. Z mého pohledu je kuchařina nejtěžší prací na světe. Kdo ze zaměstnanců se nedokáže ztotožnit s novou koncepcí pivovaru, ten musí jít pracovat jinam.

Zmínil jste i kvalitu piva. Konec konců jste především pivovar. Jak máte ošetřeno, aby si pivař pochutnal?

Vaříme z odrůdy chmele, která se jmenuje poloraný červeňák. A tvrdím, že je to bezesporu nejlepší odrůda chmele na světě. Vysoká kvalita sladů a poctivost sládků je samozřejmostí.

Proč tak soudíte?

Je to dáno poptávkou. Velké pivovary vaří z extraktů. To zde nenajdete.

Jaká ocenění jste získali v poslední době?

Dva roky za sebou jsme získali první cenu v desetistupňovém výčepním pivu. V soutěži Jarní cena českých sládků. V roce 2008 v téže soutěži 2 místo s 12 Argent a letos 3 místo v pšeničních pivech se 14 Duchmaus.

Vnímáte mezi hosty stálou klientelu?

Jistě, vídám tu stálé tváře, hosty, kteří se opakovaně vrací. Pro takové máme dokonce tak zvanou štamgastskou kartu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal

Letošní jarní soutěž značky Radegast, která naplňuje imagový atribut značky pravé pivo pro pravé chlapy, zavede soutěžící do přírody. Vrcholem projektu s názvem „Hledej Radegastův roh hojnosti a získej 250 tis. Kč“ bude finálové odpoledne spojené s nevšedními zážitky v přírodě. Vítěz soutěže si odnese čtvrt milionu korun, dalších více než dvacet tisíc cen od značky Radegast je připraveno pro účastníky soutěže. V rámci kampaně k soutěži značka využije tisk, rádia a CLV. Pivaře upozorní na probíhající soutěž také instore komunikace v podobě podlahových samolep a standardních POSM.

„Soutěž propojuje čistou přírodu, pravé chlapáctví a nejoblíbenější moravské pivo. Jsem přesvědčen, že naše spotřebitele tento koncept zaujme," říká brand manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Účast v soutěži je podmíněna zasláním kódů z podvíček lahvového piva. Část soutěžících bude také vylosovaná v restauracích a hospodách. Třicet příznivců značky Radegast, kteří se kvalifikují, postoupí navíc do finálového odpoledne. Ostatní budou soutěžit o 20 tisíc darů od značky Radegast. „Vítěz outdoorového odpoledne bude muset prokázat nejen dostatek fyzické výdrže, ale i určité znalosti, předvídavost a odvahu," dodává Pavel Kmínek

Vítěz 250 tisíc Kč bude znám začátkem června letošního roku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V roce 1850 se přistěhovala do Poličky rodina Witzova. Patřil jim místní pivovar. V roce 1941 byl tehdejší majitel, Rudolf Witz ubit v koncentračním táboře. Jeho vnuk, Karel Witz vyrůstal v Praze a Poličku znal jen z prázdninových výletů, ale po restituci se tu usadil natrvalo. V domě, který jeho rodině nacisté sebrali a komunisté nevrátili... Restituenti převzali pivovar ve zchátralém stavu. Podle socialistických plánovačů měl být totiž zrušen. Příchod soukromých majitelů všechno změnil. V Poličce se pivo vaří dál.

Video naleznete také zde...

Zdroj: Česká televize.cz

Chtěli společně stavět, teď se přou o peníze. Šéf černohorského pivovaru tvrdí, že mu městys dluží peníze ze společného projektu

Dělníci brzy začnou pracovat na přestavbě pivovarského Centra Sladovna. Postaví nový hotel a další zařízení. Stavbu ale provází spor majitele pivovaru se zastupiteli městyse.

Jiří Fusek, kterému černohorský pivovar patří, po vedení městyse požaduje vrácení peněz investovaných do příprav prvního projektu nového hotelu. Ten měl v Centru Sladovna stát již před několika lety. Původní záměry na jeho stavbu však ztroskotaly.

„Před třemi lety obdrželi městys a pivovar dotaci s podílem vlastních zdrojů na projekty rozvoje Černé Hory a Centra Sladovna. Nositelem smlouvy s ministerstvem pro místní rozvoj byl městys a Pivovar Černá Hora financoval přes městys svůj finanční podíl. Poradenská firma nesplnila smluvní podmínku vypracovat projekt tak, aby byly získány finanční zdroje. Přesto ale peníze nebyly vyúčtovány a vráceny,“ vysvětlil ředitel pivovaru Jiří Fusek.

Ten nyní oslovil zastupitele městyse s tím, aby pohledávky vůči pivovaru vyřídili nejpozději do dnešního dne. Jinak se obrátí na soud. Starosta městyse ovšem Fuskovy požadavky odmítá.

„Nevím, jaké peníze bychom měli pivovaru vracet. Pan Fusek projektovou dokumentaci, do které jsme tehdy společně investovali, použil jako základ současného projektu. Pochopil bych to, kdyby mi vrátil plnění, tedy tu projektovou dokumentaci, a městys jemu zase peníze. Ale pokud byla dokumentace použita, tak tomu sporu nerozumím. Městys Černá Hora v roce 2004 vzal břímě projektu na sebe, protože by pan Fusek jako podnikatel jen těžko na svůj pivovar získal nějakou dotaci. To, že se hotel nakonec nestavěl, bylo ostatně také pochybením pivovaru. Ten měl totiž v době, kdy jsme o dotace žádali, v zástavě pozemky. Vedení městyse o tom ale nevědělo. Tyto pozemky nakonec rozhodly v náš neprospěch,“ vysvětlil starosta Černé Hory Bohumil Hlavička.

Podle zástupce firmy Sewaco, která před lety žádost o dotaci na stavbu hotelu a opravu dalších budov v Černé Hoře zpracovávala, byly okolnosti nepřidělení dotací nespravedlivé. „Žádost pana Fuska a městysu Černá Hora tehdy splňovala nutné parametry, přesto byla vyloučena. Nepomohla ani následná interpelace v Bruselu. Vzhledem k tomu, že pan Fusek nakonec dotace na stavbu hotelu získal, považuji tuto záležitost pro něj za uspokojivě vyřešenou. Jeho výpady vůči panu starostovi nechápu,“ řekl Vojtěch Doležal z brněnské firmy Sewaco.

Spor, který má původ před pěti lety, je tak další neshodou mezi vedením pivovaru a zastupiteli Černé Hory. Ti již delší dobu čelí kritice ze strany pivovaru kvůli cenám vodného a stočného. To je podle ředitele pivovaru Fuska v Černé Hoře nepřiměřeně drahé. Vedení Černé Hory se zatím na dalším postupu nedohodlo. Zastupitelé se nejdříve chtějí s problémem důkladněji seznámit.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Tomáš Soldán

Budějovický Budvar začal stavět plně automatizovaný sklad hotových výrobků. Jedná se o největší letošní investici firmy v hodnotě 87,2 milionu korun a také o jeden z největších logistických projektů v historii společnosti. „Cílem investice je zvýšení kapacity skladů hotových výrobků a zlepšení výkonnosti,“ sdělil Euro.cz výrobně technický-ředitel a sládek Budvaru Adam Brož, který odpovídá za realizaci projektu.

Budova skladu bude 24 metrů vysoká a stane se novou dominantou areálu pivovaru. Celková kapacita skladu bude tři tisíce paletových míst. Při uskladnění piva v běžných přepravkách na 20 půllitrových lahví tak bude ve skladu uloženo až 12 tisíc hektolitrů piva neboli 2,4 milionu lahví.

„Pro řízení toku palet budeme využívat technologii RFID, kterou pro daný účel v České republice dosud nikdo nepoužívá,“ upozornil vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budvaru Pavel Pánek. „Plně automatizované zařízení bude mít výkon sto paletových dvojcyklů za hodinu,“ dodal.

Skladové hospodářství Budvaru bude po dokončení projektu řízeno implementovaným systémem WMS (Warehouse Management System). Generálním dodavatelem investičního celku je SSi Schäfer. Zkušební provoz nového systému by měl začít v říjnu.

V loňském roce investoval Budějovický Budvar do svého rozvoje 282 milionů korun. Letos podnik předpokládá investice ve výši 479 milionů korun, které budou směřovat mimo jiné do rozšíření kapacity obchodních středisek v České republice, obnovy strojů v lahvovně nebo do nákupu nových přepravek a sudů.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Jana Křížová

Všechny staré pivní etikety a lahve jsou poctivě archivovány téměř ve všech pivovarech a jinak tomu není ani v Krušovicích.Zde se v polovině týdne konaly křtiny nových etiket, které by měly odstartovat další etapu pivovaru.

Vyznavači krušovického piva si jistě všimnou zásadní změny v barevném složení etikety. Do tradiční kombinace červená a zlatá přibyla další barva a to bílá.

„Použití bílé barvy v názvu značky zlepšilo čitelnost a výraznost etikety,“ uvedla Hana Fenclová, brand manažerka značky Krušovice.

Do grafiky nových etiket byly rovněž zakomponovány názvy surovin pro výrobu krušovického piva. Z etikety se tak dozvíte, že na výrobu je použita křivoklátská voda, žatecký chmel či že se pivo vaří přímo v krušovickém pivovaru.

„Vzhled pivní lahve k lepšímu mění u piva Mušketýr nahrazením fólie krčkovou etiketou. Nově byla etiketa piva Mušketýr opatřena výrazným tmavě červeným vnitřním rámečkem, který ji výrazně odlišuje od etikety piva Krušovice Světlé. Nápadná změna barvy neunikne zcela určitě milovníkům piva Jubilejní ležák. Zde zmizelo béžové pozadí s tmavě modrým rámečkem a nahradily ho dvě zlaté barvy. Všechny druhy piva jsou na zadní etiketě opatřeny chráněným zeměpisným označením a logem České pivo,“ přiblížila konkrétní informace o nových etiketách Hana Fenclová.

Křtiny nové etikety

Moderní etikety byly pokřteny jak jinak než krušovickým pivem. O křest se postaral generální ředitel firmy Heineken Česká republika Lieven Van der Borght, dále pak Ronald Lucassen, ředitel dodavatelského řetězce, obchodní ředitel Jiří Daněk a ředitel marketingu Jiří Imrýšek. Následně byla stará lahev spolu s Rakovnickým deníkem uložena do olověného tubusu. Ten byl poté zapečetěn po staročesku kovářem a uložen do starého pivovarského sklepa, kde zůstane zřejmě navěky. Křtin se zúčastnili i rakovničtí ostrostřelci, kteří vystřelili na počest ze svých pušek a následně i z děla.

Video a foto zde...

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic

Pozemek, na kterém Přerov plánuje výstavbu turistického lákadla – víceúčelového areálu nazvaného Mamutov, získá město do pronájmu bezplatně.

Rozhodla o tom pivovarnická skupina, jejíž součástí je i přerovský pivovar Zubr. Ta je totiž vlastníkem šestihektarové plochy v Předmostí, kde má Mamutov vyrůst.

„Město propagujeme především v kontextu s pivem Zubr a přispíváme k jeho dobrému jménu. Mamutov vidíme jako jednu z příležitostí nabídnout obyvatelům Přerova i návštěvníkům něco navíc. Zubr se opakovaně stává nejlepším pivem v zemi a to je dobrá vizitka nejen pro pivovar. Každý unikát je pro město přínosem a my věříme, že jím bude i Mamutov,“ říká Pavel Svoboda z pivovaru Zubr.

Mamutov navazuje na pravěkou historii Předmostí. Areál by měl navodit iluzi původní krajiny a připomenout způsob života pravěkého člověka. Jeho součástí se stane nejen unikátní expozice včetně prehistorických obydlí a exponátů zvířat v původní velikosti, ale také například rozhledna, výukové centrum a sportoviště pro děti i dospělé.

„Nyní probíhá příprava podkladů nutných k územnímu řízení, poté bude následovat dokumentace vázaná na stavební povolení a po jeho udělení začneme s přípravou území, terénními pracemi a následně se stavbou objektů. Předpokládáme, že práce budou probíhat po etapách a první návštěvníky by měl Mamutov přivítat v roce 2012,“ přiblížila projekt Miroslava Švástová z magistrátu.

Zdroj: Hranický deník.cz | Autor: Dagmar Rozkošná

Nealkoholické pivo je v České republice stále populárnější. Jak potvrdily nedávno zveřejněné výsledky Českého svazu pivovarů a sladoven, výstav nealkoholického piva včetně exportu loni meziročně vzrostl o 16 % na 597 000 hl. Na domácím trhu pak nealkoholické pivo rostlo 14% tempem a atakovalo hranici 500 000 hl – přesně 495 679 hl. Na špici popularity se stále drží Radegast Birell od Plzeňského Prazdroje, 2 ze 3 nealkoholických piv prodaných v ČR nesou právě tuto značku.

V loňském roce jeho produkce pro Českou republiku přesáhla hranici 320 000 hl. Radegast Birell se začal vyrábět v roce 1993, kdy se ho vyrobilo 3 257 hl. Od té doby vzrostl jeho výstav bezmála 100x. Rozsáhlý průzkum* mezi konzumenty piva prokázal, že Radegast Birell je nejen nejoblíbenější, ale také nejznámější značkou nealkoholického piva. Značku zná 70 % všech dotázaných. V kategorii konzumentů nealkoholického piva (mužů ve věku 25 – 50 let) je to dokonce 99 % dotázaných.

„Nealkoholické pivo si postupně získalo stabilní místo na českém pivním trhu. Vedle motoristů a cyklistů si ho stále častěji objednávají také lidé v práci, v restauraci, doma nebo na zahradě. Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí zejména se změnou životního stylu a odpovědností řidičů,“ říká brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk.

Zhruba polovina oslovených si nealkoholické pivo dopřává minimálně 1x týdně. Podle výzkumu* je tradičně nejoblíbenějším obdobím pro konzumaci nealko piva léto. Nejčastěji ho lidé konzumují k jídlu, při práci, při řízení auta nebo na kole.

Velké úspěchy zažívá Radegast Birell i v soutěžích kvality – v posledních čtyřech letech bodoval na druhé největší mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards. V loňském roce uspěl také v soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2008 a suverénně zvítězil na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nikol Krmenčíková, nejmladší česká sládková

V českých, ale i v evropských pivovarech bychom jen stěží našli ženu, která vaří pivo. Být sládkem je totiž výhradně chlapská záležitost. Ovšem pravidla mívají i své výjimky. Mezi ně patří devatenáctiletá Nikol Krmenčíková, která vaří pěnivý mok ve varnsdorfském minipivovaru. Chválí ho i štamgasti v Praze. Jen si dej, pivo je zdravé," slýchávala doma malá Nikol od svého otce po každém svátečním obědě. Maminka se ale zlobila, kdy jí nebylo po chuti, aby dcera popíjela mok, který podle ní náleží jen mužům. Možná, že se jí vybavila scénka z televizního večerníčku o maxipsu Fíkovi, který po pivu přestal růst a zhloupl. Nikol se však nic podobného nestalo.

Kouzlo vaření piva

První várku piva uvařila mladičká Nikol ve druhém ročníku na Střední průmyslová škole potravinářských technologií v Praze. V rámci studia tam pravidelně jednou za měsíc studenti vyráběli devadesát litrů pěnivého moku. Většina z nich si školní pivovárek natolik oblíbila, že se z něj v dalších dvou letech skoro nehnuli.

"V době, kdy mi nebylo ještě osmnáct let, jsem pivo moc nemohla," vzpomíná. "Lepší to bylo v maturitním roce. V pivovárku vařil každý student to svoje pivo podle chuti. Uměli jsme to i bez dozoru kantorů. Mě pivo strašně přitahovalo vůní kvasnic, sladu i chmele. Popsat se to kouzlo nedá."

Na konci třetího ročníku oslovil Nikolu jeden z profesorů, aby mu asistovala při kurzech vaření piva pro veřejnost. Tam si jí všiml spolumajitel varnsdorfského minipivovaru a požádal ji, aby mu pomáhala při pivních slavnostech. Od vaření a točení piva byl jen krůček k nabídce stát se ve Varnsdorfu sládkovou. "Taková příležitost se neodmítá," řekli jí rodiče. Nakonec věděli, že Nikol a pivo jedno jsou.

Coby sládková jediného minipivovaru v Ústeckém kraji uvařila první dvě várky letos v únoru. Celkem to bylo třináct hektolitrů klasického ležáku plzeňského typu. K pití bylo připravené v polovině dubna.

"Nejprve jsem ho okusila já, pak majitel pivovaru - oběma nám chutnalo," chlubí se Nikol Krmenčíková. "Místní štamgasti pili první várku jako o závod a chodí na něj i dnes. Chutnalo i v Praze. Vozí se mimo jiné do Pivovarského klubu v Karlíně nebo do restaurace Zlé časy na Chodovci. Kromě ležáku jsem vyzkoušela i dva speciály, které se u nás moc nedělají. Je to pivo pšeničného typu s nakuřovaným sladem a pak tmavé s krémovou pěnou. Je velmi podobné irskému Guinnessu. Chtěla bych zkusit uvařit ještě další piva, třeba belgická a irská. Zanedlouho se je budu učit v Čechách od sládků, kteří jsou k nám do minipivovaru Kocour pozvaní."

Nedělám to pro peníze

Nikol Krmenčíková pivo nejenom ráda vaří, ale také pije. Nedávno si udělala rekord - vypila patnáct piv, a prý byla v pohodě. Nejvíc si oblíbila piva menších výrobců, kteří dodržují klasický postup. "Velké pivovary vyrábějí piva v co možná nejkratším čase. Aby vydržela, jsou ošetřená, a to všechno je na nich znát," dodává.

Nejmladší česká sládková, a dost možná že i evropská, studuje v prvním ročníku na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Kde vyšetří čas na vaření piva?

"První čtyři dny v týdnu jsem ve škole, ve čtvrtek večer sbalím kufry a odjedu autobusem do Varnsdorfu," odpovídá. "V pátek a sobotu tam uvařím dvě várky, v neděli se vracím domů. Ještě ten den odpoledne se připravuji do školy. V pondělí už sedím v posluchárně na přednášce. Je to dost náročné, někdy se musím přemlouvat, abych se učila, i když jsem unavená. Jestli se mi to vyplatí z finačních důvodů? Pro peníze to rozhodně nedělám, mě vaření piva opravdu velmi baví. Na druhou stranu je příjemné, když si vydělám nějakou korunu."

Nikol má ještě jednu zálibu, a to sbírání pivních sklenic a lahví od nejrůznějších speciálů. Buď jí je někdo věnuje, nebo si je sama koupí. Největší radost má ze sady skleniček středoškolského pivovárku. Je to těžko dostupná sběratelská rarita.

Co studentce a sládkové v jedné osobě nejvíc chybí, je volný čas. Když je doma, v Radotíně, je ochotná ho věnovat dětem v místním turistickém oddílu. Chodí s nimi každou středu odpoledne na výlety do přírody. I ona sama ráda putuje volnou krajinou. Společníkem, který ji nejčastěji doprovází, bývá fotoaparát.

"S čistou hlavou můžu přemýšlet o sobě, studiu i o pivu a jeho chutích," svěřuje se. "Až skončím školu, chtěla bych mít svůj pivovar. Je to můj sen. Jestli se mi splní...? Na to mám ještě dost času."

Zdroj: GastroNews.cz | Autor: Petr Melničuk

Pivovar Stein sa nemá búrať, ale po rekonštrukcii vytvoriť obchody, hotel a kancelársku vežu

Spoločnosť Orco sa plánuje vrátiť k vareniu piva v Bratislave. Od začiatku budúceho roka by mala odštartovať výroba v novom závode, ktorý by mal byť súčasťou historickej budovy pivovaru Stein na Legionárskej ulici.

Podľa vyhlásenia prezidenta spoločnosti Orco so sídlom v Luxemburgu Jeana-Francoisa Otta sa firma rozhodla rozložiť svoje investície a vstúpiť aj do odvetvia pivovarníctva, ktoré nie je krízou postihnuté tak bolestivo, ako realitný development.

„Kde by sme to mali urobiť ak nie na mieste, kde sa dobré pivo varilo vyše sto rokov?“, odôvodňuje prezident Orca prudký obrat v podnikateľskej orientácii. Pivovar Stein mal pôvodne kapacitu zhruba 750 miliónov hektolitrov piva ročne, nový pivovar si zatiaľ vystačí s tretinovou.

Okrem pivovarníckej výroby, ktorá by mala byť umiestnená pod zemou by mali v zrekonštruovanom Steine prevládať obchodné priestory, ako aj niekoľko reštaurácií, pivární a kaviarní. Niektoré budú v podzemí v štýlových pivniciach, iné pod strechou budovy, ktorá má byť presklená.

V časti budovy má sídliť hotel Stein s 270 posteľami, časť z toho majú byť servisované apartmány pre dlhodobé pobyty najmä zahraničných manažérov. Naopak, Orco sa celkom vzdalo výstavby drahých bytov v projekte, keďže v iných bratislavských projektoch sa predávajú pomalšie, ako sa očakávalo.

Jedinou úplnou novostavbou v areáli má byť kancelársky vežiak s 29 poschodiami, kde by malo vzniknúť zhruba 30-tisíc m2 úžitkovej plochy. Výšková budova s príznačným názvom Beer Business Center by mala vyrásť vo vnútornej časti areálu. Pod budovou sa pripravuje päťpodlažné podzemné parkovisko a na streche vyhliadková reštaurácia Lifelong Pipeline, spojená rúrkami s výrobňou piva v podzemí.

Stavebné práce na projekte by sa podľa informácií spoločnosti mohli rozbehnúť už tento rok v prípade, že pominie finančná kríza a banky začnú ochotnejšie financovať nové perspektívne projekty.

Inak Orco uvažuje so založením uzatvoreného realitného fondu BBB (Bratislava Beer Building), ktorý bude zbierať peniaze na projekt najmä v krajinách, kde sa pivo teší veľkej popularite ako je Nemecko a Česko, ale aj v Rusku. Cieľom je aj propagácia bratislavského piva, ktoré sa Orco chystá vyvážať do celej Európy.

Zdroj: ETrend.sk

Lázeňskou koupel v chmelovém extraktu. Takovou raritu se chystá nabídnout svým návštěvníkům černohorské Centrum Sladovna. Už šestého dubna totiž začíná jeho přestavba.

„Vznikne tady hotel, kongresové centrum, minilázně, bowlingové dráhy, zázemí pro fitness, sauna a malý bazén. Součástí přestavby bude také vznik pivovarnického muzea,“ vyjmenoval plánované novinky Hubert Adámek z marketingu Pivovaru Černá Hora.

Do dvou let by tak měla ke službám pivovaru přibýt i možnost lékařsky ověřených koupelí v lázni z piva. „Hotel a další přistavené budovy budou sloužit širokému okruhu zákazníků. Od těch nejmenších, pro které necháme postavit dětské koutky, až po starší generace, které ocení lázně a další rekreační zařízení,“ doplnil Adámek.

Dodal také, že během přestavby bude v Centru Sladovna zredukovaný provoz. Vařit by se tak mělo podle postupujících prací pouze v restaurační části nebo v části „šenku“. Práce na hotelovém komplexu nijak neovlivní výrobu piva v pivovaru.

„Nová zařízení bychom chtěli otevřít v březnu 2011. Celkem přijde přestavba Centra sladovna na sto pět miliónů korun. Padesát miliónů jsme přitom získali z operačního programu Jihovýchod,“ vyčíslil nové stavby v pivovaru Adámek.

Dalších novinek se černohorský pivovar dočká o poznání dříve. Už pátého dubna zahajuje společně s Klubem českých turistů sezónu. Začátkem května také představí nové nápoje. „Bude to Zelený čaj s příchutí kaktusu a pampeliško–bezinková limonáda Pampa,“ uzavřel Adámek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Tomáš Soldán

V roce 2008 došlo k významnému nárůstu prodeje piva z Budějovického Budvaru v 7 státech, ve kterých mají prodej na starost nadnárodní pivovarnické skupiny Carlsberg Breweries A/S a Anheuser-Busch InBev. Meziroční navýšení prodejů činí více než 15 %. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budějovického Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny.

Počátkem roku 2007 uzavřel pivovar Budějovický Budvar, n.p. importní smlouvy o distribuci a prodeji piva s nadnárodními pivovarnickými skupinami Anheuser-Busch InBev a Carlsberg Breweries A/S. V roce 2008 s nimi probíhala obchodní spolupráce na území sedmi států. Anheuser-Busch InBev prodává světlý budvarský ležák na území USA, dánská skupina Carlsberg se stará o distribuci v Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budějovického Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny.

„S výsledky spolupráce s nadnárodními koncerny jsme velmi spokojeni. V sedmi státech, o které se naši partneři starají, došlo k celkovému meziročnímu zvýšení prodeje piva z Budějovického Budvaru o 15,3%,“ říká Ing. Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budějovického Budvaru. Vývoz piva do těchto zemí dosáhl

v roce 2008 celkového objemu 31 924 hektolitrů. „Nejvíce oceňuji výsledky na největších trzích této skupiny zemí. V USA došlo k meziročnímu zvýšení o 7%, v Chorvatsku dokonce o 27%,“ dodává Ing. Pánková. Asi 86 % objemu tvořil světlý ležák, který se v jednotlivých zemích prodává pod označením Budweiser Budvar, Budějovický Budvar nebo Czechvar. V loňském roce nejdynamičtěji rostl prodej ležáku v sudech, který se zvýšil o 20 %. Sudy měly na vývozu asi čtvrtinový podíl.

Od června 2007 je Budějovický Budvar výhradním importérem importovaného ležáku značky Carlsberg na území České republiky. V roce 2008 se prodalo asi 2 300 hektolitrů tohoto piva, což je trojnásobek objemu prodaného v roce 2007.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru