Při příležitosti velikonočních svátků uvařil Pivovar Purkmistr světlý velikonoční 15°speciál,který je od dnešního dne na čepu. Pivo je uvařeno klasickým dvourmutovým způsobem ze 3 druhů sladu a je 3x chmeleno.

Má plnou, velmi jemnou chuť s hutným sladším základem, je jemně nasycené kysličníkem uhličitým a má bohatou hustou pěnu, ze které vystupuje příjemné chmelové aroma.

K pivu je podáváno speciální velikonoční menu zahrnující vaječnou tlačenku, jarní kuřátko plněné bylinkovou nádivkou a na závěr je podáván jahodový dort se šlehačkou.

Ve dvoře pak bude možno shlédnout pletení velikonoční pomlázky, v prodeji budou korálky, kameny a pivovarská mince.

Zdroj: Pivovarský dvůr Plzeň | Autor: Petr Míč

Hokejovou výstroj vyměnil za pracovní rukavice, dres za reflexní vestu a hokejovou arénu za expediční halu. Kapitán olomouckých hokejistů Richard Brančík se před začátkem prvoligového play off vsadil se zástupcem Radegastu Petrem Koublem o to, zda Kohouti postoupí do finále. Jelikož Hanáci nestačili v semifinále na Chomutov, vydal se Richard Brančík splnit svůj slib, který měl podobu odpracované směny v pivovaru Radegast.

„Tušil jsem, že mě rozhodně nečeká práce za stolem na pohodlné židli. Fyzická práce mi ale nevadí, takže jsem byl spokojený,“ hodnotil své pracovní zařazení Richard Brančík. Stal se totiž součástí expedičního týmu zodpovědného za správné vydání a naložení piva zákazníkům. Brančíkovou specializací byla příprava palet pro drobné zákazníky, kteří odebírají pivo v různých obalech.

Ačkoli byl kapitán Mory ve srovnání s hokejem ve zcela odlišném prostředí, určitou shodu našel: „Vždycky je to o lidech, kteří něco umějí a navíc dokáží velmi dobře spolupracovat.“

Zástupce značky Radegast Petr Kouble výkon olomouckého kapitána v pivovaru Radegast ocenil: „Jsem rád, že Richard Brančík přistoupil k sázce chlapsky a svůj slib dodržel, což určitě fanoušci ocení. Já zase mohu slíbit, že v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji přineseme v příští sezoně olomouckým příznivcům celou řadu akcí, stejně jako tomu bylo v té letošní.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vedení litoměřické radnice neustává v propagaci bývalého Korunního pivovaru. Prohlídky objektu, ve kterém se ještě před několika lety vařilo pivo, tak pokračují s cílem nalézt investora, jenž by v Litoměřicích obnovil výrobu piva.

„Tento týden jsme zde například měli delegaci z magdeburské hospodářské komory, která byla překvapena rozsahem objektu i unikátních sklepení,“ informoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Pracovníci technických služeb města v průběhu zimy uklidili vnitřní části tak, aby byla prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru pohodlná a bezpečná. Vyvezli odsud více než dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

„Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu,“ informoval místostarosta Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Litoměřicko24.cz

Ryze česká pivovarnická společnost K Brewery začleňuje do svých struktur již sedmý pivovar - Černou Horu. S účinností od 1. dubna 2010 tak bude skupina v rámci svých distribučních středisek nabízet i sortiment tohoto jihomoravského podniku.

Historicky se zájem K Brewery o černohorský pivovar datuje již od roku 2007. „Černá Hora byla vůbec prvním pivovarem, v němž jsme získali podíl“, uvádí Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Skupina, jejímž hlavním mottem je snaha o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost, se zavazuje navázat na činnost předchozího vlastníka. „Pivo se v Černé Hoře vařilo již v roce 1298 a je to tedy nejstarší pivovar skupiny. V duchu naší filosofie budeme ctít tradiční výrobní postupy a pivovar i nadále rozvíjet,“ říká Radil. Dodává, že změny v sortimentu nejsou v dohledné době na pořadu dne.

Pro stávající zákazníky K Brewery bude připojení již sedmého pivovaru znamenat významné rozšíření nabídky. „Přes naše distribuční centra budeme od dubna plošně distribuovat produkty, které se v pivovaru v Černé Hoře vyrobí, a to včetně sortimentu nealkoholických nápojů,“ sděluje Bořivoj Bartoněk, nový obchodní ředitel pivovaru.

Skupina si je vědoma i důležitosti role, kterou podnik v regionu hraje na poli sportu a kultury. „Rozhodně máme zájem na spolupráci navázat i v této oblasti,“ uvádí Bartoněk s tím, že pivovar bude pokračovat ve většině svých aktivit včetně sponzoringu a pořádání již tradičních pivovarských dnů.

O společnosti K Brewery

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a nově i v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Nová technologie nahradí práci dvou lidí, zbylé dva zaměstnance pivovar neplánuje propustit, pouze přeřadit na jiný úsek

Garanční testy čekají zítra novou stáčírnu lahví v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslíme si, že pivo má lepší chuť. Podle analýz v naší laboratoři jsou v něm minimální přírůstky kyslíku. Zdá se, že rozdíl mezi sudovým a lahvovým pivem je v současné době minimální. Toho na staré technologii nebylo možné dosáhnout,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. „Testy budou trvat zhruba tři dny. Dokud jimi neprojdeme ve všech ukazatelích, tak linku nemůžeme převzít,“ doplnil. Podle něj ale linka zatím funguje bezproblémově.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Zatím jsme profinancovali 90 procent hodnoty kontraktu, to znamená 16,8 milionu, bez daně 14 milionu korun. Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až se dokončí provozní testy a definitivně podepíše předávací protokol,“ upřesnil Jaroslav Tůma.

Pivovarníci si zatím náklady hradí ze svých zdrojů a bez použití bankovních úvěrů nebo leasingu.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) se v souvislosti s modernizací pivovaru už jednou zmínil, že žádné bližší informace nezná. „Byl jsem ředitelem pivovaru vyzván, abych se dostavil k získání informací, podle kterých bych si o celé modernizaci mohl udělat vlastní úsudek. Z časových důvodů jsem ještě na prohlídce pivovaru nebyl, ale jakmile čas dovolí, rád se tam podívám,“ řekl Štrébl.

V současné době probíhá na stáčecí lince poslední seřizování technologie. „Dolaďujeme například rychlosti pásů, nebo aby stroje šly rovnoměrně a nevznikaly zbytečné prostoje,“ sdělil Tůma.

U nového zařízení budou pracovat tři lidé, mají dohlížet na činnost automatické linky. Původně jich v hale pracovalo pět. V rámci modernizace se kromě samotné stáčecí linky udělalo nové topení a podlaha, byla přeložena elektroinstalace. „Hala dnes vypadá úplně jinak, než když jsme s modernizací začínali,“ míní Tůma.

Prvního března se měla stáčírna lahví uvést do zkušebního provozu. „Měli jsme týden skluz kvůli dodatečným stavebním pracím, ale od 8. března se už pivo vyrábí na nové lince,“ uvedl Tůma.

Provoz linky bude až do dokončení garančních testů zkušební. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková

Postřižinský pivovar získává v poslední době jedno ocenění za druhým. Jeho zástupci před pár dny převzali další. Tentokrát jako potravinářský výrobek kraje.

Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Tak zní celý název ocenění, které před pár dny převzali zástupci nymburského pivovaru na výstavišti v Lysé ned Labem.

Cenu převzali při příležitosti výstavy Zemědělec. „Oceněn byl jednáctistupňový tmavý ležák. Soutěže se účastnilo 12 výrobců v několika kategoriích,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Cenu s ním převzal sládek Bohumil Valenta. I on byl oceněním potěšen.

Soutěž organizuje krajský úřad už třetím rokem. „V každém roce nějaký náš výrobek získal v této soutěži nějaké ocenění. Pokaždé to byl jiný druh piva,“ poznamenal Benák.

Postřižinský pivovar získává ocenění na domácí i mezinárodní scéně. „Naposledy jsme byli oceněni na soutěži Pivní pečeť, která se konala v Táboře. Skončili jsme na třetím místě,“ uvedl ředitel pivovaru.

Pivovar chystá v dohledné době tradiční akce. 29. května vyjede z nymburského nádraží tradiční Postřižinský expres. Tentokrát zamíří do Jičína, Dolního Bousova a Mladé Boleslavi. Součástí akce bude také prohlídka cukrovaru a lihovaru v Dobrovici.

Třetí červnový víkend se pak brány pivovaru otevřou naplno všem zájemcům při tradičním Dnu otevřených dveří, kdy bude na nádvoří probíhat kulturní program a k ochutnání budou speciální druhy piva.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav Jilemnický

Tak dlouho si vařil pivo, až založil pivovar. Škoda, že takové přísloví zatím neexistuje. Skvěle by se hodilo na Luboše Němce, majitele a sládka nového pacovského pivovaru.

„Začalo to tak, že jsem před třemi roky začal nějakým způsobem vařit doma pivo,“ vypráví. Ač ryzí amatér, truhlář a podlahář, svět piva ho dokonale pohltil. V tom dobrém slova smyslu. „Postupem času se pivo zlepšovalo a zlepšovalo,“ říká.

Milionová investice

Za zlom v jeho podnikání může i jeho kamarád. Ten už měl zkušenosti s budováním minipivovaru a Luboše Němce utvrdil v tom, že je to dobrá investice, že se časem vrátí. „Z mého koníčka se mi tak stává zaměstnání,“ říká majitel pacovského pivovaru.

Jak ale dodává, vůbec to nebylo snadné. Stálo to spoustu zařizování, trpělivosti a také pořádnou kupu peněz. „Byla to milionová investice,“ konstatoval.

Přesnou sumu sdělit nechce. „Jen tak odhadem, aniž bych myslel konkrétně ten můj, minipivovar v podobném provedení přijde přibližně na pět milionů,“ nechal se po chvilce přesvědčit alespoň k orientační cifře.

Jeho minipivovar je zatím opravdu mini. I díky nejmodernějším technologiím na jeho chod stačí jen dva lidé. „Je to hodně málo, ale pivovar ani víc lidí nepotřebuje,“ tvrdí. Pivo se zde vaří jen dvakrát týdně. Dělají se vždy dvě várky, varna je na 550 litrů, spilky a tanky jsou tisícilitrové.

Vybudováním minipivovaru podnikatelský záměr Luboše Němce ale ještě nekončí. Časem by k pivovarské restauraci rád přidal i penzion se sálem pro větší akce. „Abychom štamgastům nechali otevřenou hospodu, když třeba přijede nějaký sraz, školení nebo podniková akce,“ vysvětluje.

Že by o takové ubytování nebyl zájem, se příliš neobává. „Pivovary jsou v poslední době z komerčního hlediska hodně vyhledávané – a z toho bychom chtěli těžit,“ říká přesvědčivě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Chodí po pivovaru, ochutnává a ladí pěnivý mok a přemýšlí, jaký nový druh piva uvařit. I to dělá sládek. Je to ale jen část jeho práce. „Dobrý sládek musí zastat v pivovaru vše, být technik i ekonom a umět pracovat s lidmi,“ vysvětluje Michal Voldřich, výkonný ředitel protivínského pivovaru.

"Ahoj, Michale," zdraví jej všichni, od sladovníka přes spilkaře až po obsluhu stáčecí linky, když procházíme provozem. A i on zná všechny křestním jménem. "Pivovarský si všichni tykaj," komentuje rodinnou atmosféru, která tady mezi sto let starými zdmi pivovaru vládne.

Je to i proto, že osmdesátičlenný tým nahrazuje při vaření jeho oči, nos i ruce. Právě na smysly svých kolegů se musí sládek v takhle velkém pivovaru spoléhat. Oni jako první poznají, že je něco jinak a hned mu hlásí: "Dneska se pivo rozbíhá rychlejc, káď je ňáká kalnější, pěna je jiná."

Na sládkovi je pak rozhodnutí, co s tím. Má na pomoc i speciální laboratoř, kde se kontrolují vzorky z každé várky piva, zda odpovídají standardu. Zákazník chce pít to, na co je zvyklý, a je mu jedno, jestli letos dozrál trochu hořčejší chmel, že slad je sladší nebo že se kvasinkám zrovna nechce kvasit. Sládek si s tím musí umět poradit.

Od kádí do kanceláře

Ve středověku platilo za skutečné řemeslo jen sladovnictví, tedy máčení, klíčení a sušení ječmene, vaření piva samotné se považovalo spíše jen za obchodní záležitost. Jak se obě činnosti postupně slučovaly, přeneslo se označení "sládek" i na vedoucího výroby piva.

Moderní sládek si k tomu všemu přibral ještě práci v kanceláři. Právě tam tráví podstatnou část svého pracovního dne, aby řešil technickou stránku výroby a administrativu.

Jemu se volá, když se něco porouchá, a on má za úkol přijít s lepšími způsoby výroby. "Skutečný sládek musí být i technik, který dokáže uvařit kvalitní pivo na různých zařízeních," tvrdí Voldřich, sám s desetiletou praxí ve strojařině.

Tradiční chuť českého piva je však pro něj na prvním místě. Proto se tu třeba pivo kvasí ještě po staročesku, zejména v otevřených kádích, díky čemuž získává svůj osobitý charakter a není to levná zrzavá vodička s bublinkami, jak Voldřich nazývá chuťově univerzální europiva.

V pivovaru to všude voní

I přes své angažmá v kanceláři si pan Voldřich najde každý den chvilku, aby zašel na provoz. "V pivovaru to všude voní," vychutnává si odér piva, "od sladovny přes varnu, spilku, sklepy až po stáčírnu."

Celý pivovar i výrobní proces zná do posledního detailu. Jen po čichu, podle okurkové vůně, pozná, že slad už je správně naklíčený. Šlehačková pěna na kádích mu zas přesně napoví, které pivo už půjde ze spilky do sklepa.

Moc dobře ví, že při vaření piva má vše svůj čas, nic se nesmí uspěchat ani zanedbat. Při vaření piva platí: "Domoč, dosuš, dovař a dopij."

Češi mají rádi to své

Na konzervativním českém pivním trhu je podle něj těžké prorazit s něčím novým. "Češi jsou zvyklí na ležáky, lišící se jen stupňovitostí," stýská si nad neochotou zákazníků experimentovat. Udělat netradiční pivo, které by si našlo své zákazníky, není podle něj jen věc umění sládka, ale i dobré marketingové podpory.

Za nedostatkem různých speciálů a méně chmelených piv přitom vidí Voldřich i hlavní důvod, proč mládež zvyklá na sladké limonády přestává pít pivo a vrhá se spíše na tvrdý alkohol. "Pít pivo je přitom extrémně zdravější," prohlašuje zaníceně.

V pivovaru i bydlí

Zatímco v protivínském pivovaru rozhoduje o tom, jaký se bude vyrábět nový druh piva, obchodní či marketingové oddělení, ve svém domácím pivovaru je králem sládek Voldřich sám. Ano, v pracovní dny totiž dohlíží na produkci piva v Protivíně, o nocích a víkendech ale vaří pivo ve svém vlastním pivovaru ve Zvíkově.

"Vymýšlení nové chuti piva je ta nejkrásnější část práce sládka," pochvaluje si přitom, že si u sebe může vařit taková piva, na která má právě chuť. V zimě si tu pochutnává na pivech silnějších, v létě vaří více osvěžující, jiné pivo si uvaří i na Vánoce, jiné na Velikonoce. Experimentům se meze nekladou.

Ve zvíkovském pivovaru dokonce bydlí. A to, že se z pivovarského prostředí téměř nehne, mu vůbec nevadí. "Když dostanu doma chuť na pivo, zaběhnu si prostě natočit do sklepa," směje se.

Na pivo nedá dopustit. "Jedno po ránu člověka krásně vzpruží, dvě po obědě jsou na trávení, tři večer vás pěkně uspí a osm si dáte pro radost," usmívá se.

Kde se vzalo české pivo?

Přidávat chmel do původně sladkého kvasného nápoje začali prý Slované ještě před příchodem na naše území. Tím mu dali jeho charakteristickou hořkou chuť a vůni.

Typicky český světlý ležák plzeňského typu tak, jak ho známe dnes, pak vznikl poprvé v Měšťanském pivovaru v Plzni v polovině 19. století, a to díky nové technologii spodního kvašení z Bavorska.

Sládek Michal Voldřich

Svou kariéru začal pan Voldřich ještě před rokem 1989 jako pomocník vařiče v pivovaru Staropramen a v malém pražském pivovaru U Fleků. Pivovarnické řemeslo tak poznal pěkně zespodu, od sklepa až po výčep. Teprve poté vystudoval teorii kvasné chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Od té doby stál u zrodu desítek druhů piv od Velvetu a Milénia přes všechna zvíkovská piva až po nejnovější ležák Lobkowicz z Protivína. Mnohá z těchto piv získala nejedno ocenění, nejčerstvější medailí se chlubí Lobkowicz Premium ze Zlatého poháru Pivex 2010.

Jak se pivo vyrábí

1. Výroba sladu: zrno ječmene se máčí ve vodě, nechává vyklíčit a vysušit

2. Šrotování: drcení sladu

3. Vystírání: smíchání rozdrceného sladu s vodou ve vystírací kádi

4. Rmutování: postupné několikanásobné ohřátí směsi ve rmutovací pánvi, při kterém se štěpí složité sloučeniny na jednoduché zkvasitelné (např. škrob na cukry)

5. Scezování: mláto, zbytky sladu, se oddělí od tekutiny zvané sladina

6. Chmelovar: sladina se vaří s chmelem, vzniká mladina

7. Kvašení: na spilce se do ochlazené mladiny přidají kvasinky a nechá se několik dní kvasit

8. Dokvašování a zrání: v ležáckých tancích ve sklepě dokvašuje pivo i několik měsíců

9. Filtrace: pivo se zbavuje kvasinek, získává čirou barvu

10. Pasterace: tepelné ošetření piva pro zvýšení jeho biologické stability

11. Stáčení: plnění láhví či sudů pivem

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Dan Král

STANISLAV BERNARD. Generální ředitel a spoluvlastník humpoleckého pivovaru Bernard vidí podnikání jako hru, ve které uspěje jen sehraný a stmelený tým. Ten Bernardův nyní vytáhl do boje proti "europivu".

Nebojí se šokovat nebo si udělat ze sebe legraci a stal se doslova a do písmene jménem i tváří kdysi zdevastovaného a dnes asi nejznámějšího malého pivovaru v Česku. Z billboardů a etiket se směje jednou "s čistou hlavou", jindy s hlavou-švestkou, nebo teď naposled s velikonočníma zaječíma ušima. Čtyřiapadesátiletý Stanislav Bernard nejde zkrátka snadno přehlédnout. A zdaleka to není jen jeho téměř dva metry vysokou postavou.

Vystudovaný elektrotechnik a absolvent žilinské Vysoké školy dopravy a spojů dokázal s kolegy na začátku devadesátých let během prvního roku od koupě humpoleckého pivovaru zčtyřnásobit produkci, založit a roky řídit Český svaz malých nezávislých pivovarů, krátce poté přesvědčit Parlament k zavedení daňových úlev pro malé pivovary, rozšířit počet zaměstnanců z původních třiceti na nynějších 160 a úspěšně prodávat jedno z nejdražších tuzemských piv. Právě teď vytáhl do boje proti "europivům".

Humpolecký pivovar, kde se generální ředitel Bernard s kolegou Josefem Vávrou dělí o polovinu a druhou půlku vlastní belgický Duvel Moortgat, je dnes i přes dlouho nevídaný propad spotřeby na tuzemském trhu jedním z mála rostoucích. Zatímco velkým hráčům čísla padají, menší pivovary, jako jsou Bernard, Svijany nebo Černá Hora naopak rostou.

"Potřebujete sehraný tým vstřícných a ochotných lidí, které baví vymýšlet něco nového. Přidejte důraz na tradiční způsob vaření a k tomu chuťově zajímavé pivo, které se liší od unifikovaného středního proudu," nabízí recept na to, jak obstát v tvrdé pivovarnické konkurenci. A krize? "My krizi nemáme. Bojovali jsme s ní patnáct let a umíme tomu čelit. Na rozdíl od řady oborů, kde byli manažeři léta zvyklí, že to jde tak nějak samo," říká.

První krizí - Bernard tomu říká spíš "nervák" - už ostatně byla samotná koupě zdevastovaného humpoleckého závodu státních Jihočeských pivovarů. Bernard spolu s kamarádem a sládkem ostravského pivovaru Josefem Vávrou a jeho švagrem Rudolfem Šmejkalem chtěli zkusit štěstí v pivovarnickém oboru. Bez počátečního kapitálu. O provoz se v roce 1991 při dražbě v rámci malé privatizace utkalo pět zájemců. Cena se vyšplhala z 9,5 na 44 milionů korun. To už byly ve hře jen tři skupiny zájemců.

"Pár vteřin před přiklepnutím jinému zájemci jsem poprvé vstoupil do dražby a zvedl to na 45 milionů. A bylo to naše," popisuje Bernard své první podnikatelské drama. Celkem se zásobami potřebovali budoucí pivovarníci sehnat 52 milionů. Zbývalo jen vymyslet, kde.

Záchranou se těsně před koncem termínu k zaplacení stal úvěr od České spořitelny. Ta jediná uvěřila plánu na vybudování prosperujícího pivovaru z trosek, ve kterých se Humpolec nacházel. Nápad s názvem piva byl pak dílem Bernardových kolegů. Když ho sládek Vávra ujistil, že se nebude za co stydět, Bernard souhlasil. V té době teprve druhý tuzemský soukromý pivovar (po krumlovském Eggenbergu) mohl začít prodávat.

K Bernardu patří od první chvíle billboardová prezentace. Poprvé tuhle reklamu použil na dálnici D1 už v roce 1992. A v Humpolci se nestačili divit, jak rychle rostl zájem o pivo, které mělo ještě nedávno hodně bídnou pověst. Stačilo prezentovat novou značku a nové pivo. "Tehdy byl trh hodně citlivý na reklamu," říká Bernard. Humpolečtí jen během jednoho roku zvýšili produkci z 26 tisíc hektolitrů na víc než sto tisíc. A to zas umožnilo generovat peníze na provoz.

Zlatou éru začátků, kdy Češi začínali objevovat spoustu do té doby neznámých značek, ale vystřídal v polovině devadesátých let lítý konkurenční boj spojený s obrovskými investicemi do reklamy, uplácením hospodských, cenovou válkou a tlakem na co nejnižší výrobní náklady. Velcí požírají malé, trh se koncentruje, a přitom všichni tvrdí, že vaří to zaručeně pravé české pivo. Akorát, že miliony litrů chutnají velmi podobně, unifikovaně.

Slovo "europivo" se dnes stalo téměř nadávkou a patří do povinné výbavy každého, kdo se tváří jako znalec piv. A to je v podstatě většina mužské populace u nás. I Bernard táhne proti europivu. Jenže, co to vlastně je?

"Europivo je pivo, které se chuťově zaměřuje na střed, na většinového zákazníka. Je to nudné pivo, které není chuťově zajímavé. Je všude stejné," zkouší Bernard vlastní definici. Europivo podle něj nemusí být špatné kvalitou. Ale je v každém případě nezajímavé.

A přirovnává to k prodeji aut: Takový Mini Cooper je kvalitní a přitom zajímavý výrobek. Ale kromě něj je na trhu spousta jiných typů, které nejsou od sebe prakticky k rozeznání, přitom však také vůbec nemusejí být nekvalitní. Druhým dechem ale Bernard rovnou říká, že z něj konkrétní příklad z pivovarnické branže u nás nikdo nedostane. Nechce prý ukazovat na druhé, spíš ukázat, jakou cestou jde Bernard. Ale ty, kteří by přesto chtěli tip na ochutnávku europiva, odkazuje šéf humpoleckého pivovaru do rakouských Alp. "Zajeďte tam a dejte si jakékoliv pivo kromě značky Trümmer pils. Všechna ostatní mají tak podobnou chuť, že je od sebe nerozeznáte," říká.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: Z. Šmajlerová

Již po několikáté proběhnou v areálu pivovaru PRIMÁTOR v Náchodě pivní slavnosti. Termín je stanoven na sobotu 22. května. Vše vypukne v 10.00 hodin a rozhodně je se na co těšit.

Jedna z největších akcí na Náchodsku vyžaduje dlouhodobou přípravu, pečlivé plánování a hlavně nadšení organizačního týmu. „Stejně jako v loňském roce se celá akce pořádá ve vlastní režii pivovaru s nemalou pomocí firmy MODEROVANI.cz, která se na Dnu s Primátorem podílí již od samého začátku. V současné době finišujeme s programem a začínáme se samotným organizováním akce a personálním zajištěním.“ řekla manažerka projektu Veronika Jansová.

Program v letošním roce bude jak jinak než nabitý. Mezi prvními oslovenými a v tuto chvíli už také potvrzenými interprety je skupina Heebie Jeebies, která v loňském roce měla největší ohlas. Jejich Podkrkonošský folklórně ska-punk´n´rollový cirkus si své fanoušky našel i mezi návštěvníky slavností. Jednoznačný impuls pro organizátory, proč ji zařadit do nabitého programu i letos. Dalším potvrzeným interpretem je skupina Skapolo, stylově velmi blízká první zmiňované kapele. V letošním roce poprvé v Náchodském pivovaru. Aby si přišli na své i zastánci jiných hudebních stylů, zajistili organizátoři i další kapely. Třeba skupina Tři sestry revival banda, jejichž vystoupení jsou nejen polaskáním uší fanánkovskými superšlágry, ale i kabaretem a směsicí kreativních pohybových variací a neotřelých mixů třísestrovské muziky.

Těšit se můžete na kapelu Yo Yo Band v čele s Richardem Tesaříkem. Určitě zazní jejich hity Jedem do Afriky, To mě láká nebo Rybitví. Do Náchoda zavítá také Jaroslav Uhlíř, výrazná osobnost české hudební scény, skladatel populární a filmové hudby. Jistě uslyšíme písničky ze známých pohádek i filmů jako jsou Tři veteráni, Ať žijí duchové, Princové jsou na draka…

Jako jeden z dalších interpretů potvrdil svou účast také Xindl X. Pražský rapper s kytarou, který se pokouší nalézt nový přístup k českému písničkářství. Typy na hlavního interpreta jsou zatím v přísném utajení. Každopádně již nastíněný program stojí za účast.

Zdroj: Tisková zpráva Primátoru Náchod

Pacovští milovníci zlatavého moku už nejsou odkázaní výhradně na jeho dovoz. Tamní farář Tomáš Hajda v pátek v pravé poledne slavnostně vysvětil naleštěné tanky Rodinného minipivovaru Pacov.

Za jeho zrodem stál pocit znechucení a naštvání. „Už se mi nechtělo pít veškerá ta europiva i jim podobné patoky. Tak jsem si zkusil něco málo uvařit doma. Kamarádům to zachutnalo, a já jsem si řekl, proč to nezkusit s minipivovarem,“ vysvětlil Luboš Němec, sládek a majitel minipivovaru v jedné osobě.

Pomáhal odborník

S „vychytáváním“ receptury mu nepomáhal nikdo menší než Josef Krýsl, na slovo vzatý odborník, jehož jméno bylo dlouhé roky synonymem pro plzeňský Prazdroj. Byl to on, kdo ochutnal pacovskou první várku, zároveň držel dozor nad kvalitou. „Hlavní zásluhu má ale někdo jiný,“ pravil skromně Krýsl.

Hosté pátečního slavnostního okamžiku si každopádně nová pacovská piva pochvalovali. „Žádný velký pivař rozhodně nejsem, to od Luboše Němce mi ale opravdu chutná,“ vysekl sládkovi poklonu pacovský starosta Lukáš Vlček. „Osobně si dám pivko hlavně na vytrávení po obědě. Skvělé je ale už jenom to, že tady po tolika letech znovu máme vlastní pivovar,“ přidal patriotský pohled na věc pacovský malíř Jiří Duffek.

Chmelařina procitla po čtyřiceti letech

Pivo se v Pacově vařilo podobně jako ve většině českých měst už od jeho založení až do konce roku 1969, kdy odtamtud odešel poslední sládek do Pelhřimova. Chmelová tradice se probudila zpátky k životu symbolicky téměř přesně po čtyřiceti letech.

V bývalé balírně oříšků uprostřed města, kde dnes kromě minipivovaru sídlí i restaurace, pro začátek připravují čtyři druhy piva.

Kromě borůvkového a zázvorového, která se u štamgastů mimochodem těší výrazně oblibě, je k mání i „klasika“, tedy pivo světlé a tmavé. A právě jim vetkli jméno samotní pivaři.

Příležitost vyjádřit svůj názor dostali prostřednictvím ankety. Ze všemožných názvů, které zájemci vkládali na internetové stránky či vyplňovali do letáčků přímo v restauraci, se sládkovi jako název pro tmavé pivo nejvíce zalíbil Pacovský černý Rabín.

Černý Rabín se doslova nabízel

Jeho světlejší obdoba ponese označení Pacovský Golem. „Nedaleko odsud stávala synagoga. Rabín se tedy přímo nabízel. Proč si něco půjčovat odjinud, když stačí sáhnout do minulosti,“ vysvětlil Vlastimil Simota starší, autor nápadu a shodou okolností muž, který bezprostředně po vysvěcení varny zasvěceně pohovořil o minulosti pacovského pohostinství a pivařství. A když domluvil, odmítl skleněný půllitr a se staročeským zvoláním „Dej Bůh štěstí“ se zhluboka napil z modré konvičky.

Sládek má jasno v tom, kam rodinný podnik nasměrovat. „V první řadě chceme vařit dobré české pivo, a to pomocí původního poctivého způsobu. Výhledově bychom rádi zásobovali pivem třeba ještě jednu, dvě pacovské hospody,“ pronesl Němec.

Kapacita by byla. Prozatím se počítá s ročním výstavem 500 hektolitrů, zařízení přitom umožňuje uvařit až 1200 hektolitrů ročně. „A pokud se bude dařit, možná časem vymyslíme i nějaký ten speciál, zřejmě trochu silnější voltáž,“ uzavřel Luboš Němec.

Rodinný minipivovar má požehnání

Hlahol a cinkání půllitrů v pacovském restauračním minipivovaru přerušilo požehnání. Pacovskou varnu přišel vysvětit farář Tomáš Hajda. Ten ve své řeči popřál pivovarníkům především hodně zdaru. „Ať zde vždy vládne duch pokoje a moudrosti, lásky a ochotné služby,“ pravil farář bezprostředně předtím, než pokropil nerezové tanky kadidlem.

A jak se taková výroba piva vlastně úředně zahajuje? Jednoduše. Zacinkáním na zvonek u varny, čehož se zhostil samotný sládek Luboš Němec. Muž, který si zamiloval pivo natolik, že se mu koníček nakonec stal povoláním.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Ve čtvrtek před sedmnáctou hodinou přilétl na komín zámeckého pivovaru Herold v Březnici čáp. Chvíli si podle prvních pozorovatelů čechral peří a potom si začal prohlížet novou hnízdní podložku. „Samice čápa přilétá zhruba s týdenním zpožděním a čáp ji vábí na hnízdo,“ řekl František Trantina ze zámeckého pivovaru.

Z každoročního sledování příletů čápů se pro mnoho lidí stala tradice. V návratu oblíbených opeřenců totiž mnozí z nich spatřují symbol jara a obyvatelé obcí a měst, kde čápi hnízdí vždy na jaře netrpělivě vzhlíží ke komínům. Zatím se nedočkali svých čápů Rožmitálští. Přitom rožmitálští čápi se několik let za sebou vrací domů kolem 11. března. Ve městě hnízdí ptáci na komínu bývalé slévárny, kterému hrozila demolice. Jeho bourání, proti kterému dokonce lidé sepisovali petice, je prozatím zažehnáno.

Poněkud větší štěstí má čapí pár v Březnici, kde nic podobného nehrozí. Naopak. Zaměstnanci pivovaru společně s profesionálními hasiči z Příbrami a pracovníky Ochrany fauny ČR z Votice se postarali, aby ptáci měli po návratu kde hnízdit. Na komínu zámeckého pivovaru totiž bylo mohutné hnízdo, které narušila jedna z loňských bouří. Hnízdo hasiči s pomocí vysokozdvižné plošiny strhli a mezitím připravili ochranáři novou hnízdní podložku. Podle záznamů České společnosti ornitologické bylo hnízdo na pivovarském komínu založeno už v roce 1930.

„Původní hnízdo bylo vysoké přes dva metry a široké dva a půl metru. Hasiči se při jeho odstraňování zapotili i přesto, že byl v ten den silný mráz a vytrvale sněžilo. Po motorové pile přišel na řadu krumpáč, ale i hrábě nebo vidle a za necelé čtyři hodiny byl komín čistý,“ sdělil už tehdy František Trantina.

Je zajímavé, co vše nanosí čápi na hnízdo. V tom starém bylo spoustu rozličného materiálu od větví, kamenů, mechu, drnů trávy až po pracovní rukavice a starou nákupní tašku.

Pivovar Herold dokonce vyhlásil soutěž. Kdo uhodne datum příletu čápa, čeká ho prohlídka provozu spojená s ochutnávkou piv. „Nikdo zatím výhercem zrovna není, ale soutěž pokračuje dál pro toho, kdo se trefí do příletu čápice. Potom pozveme všechny lidi, kteří byli blízko toho a uděláme takové posezení, něco opečeme a výherce dostane diplom od naší ornitologické společnosti, kterou jsme si tady založili,“ vysvětlil Trantina s tím, že se všichni ve spolku snaží ptákům pomáhat. V zimě je přikrmovali a vyrobili pro ptáky i hnízdní budky.

Už poslední zámecký pán a majitel pivovaru Jan Nepomuk Pálffy odměňoval sudem piva zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Karel Hutr

Rodinný pivovar BERNARD se stal v prestižní soutěži Czech top 100 pro rok 2010 třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl a současně podeváté v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina.

„Podobné úspěchy nás velmi těší, ale nepřeceňujeme je. Důležité jsou především obchodní výsledky a ty se nám daří. V roce 2009 jsme dosáhli rekordního výstavu pivovaru 204 tisíc hl nepasterizovaného piva na klesajícím trhu, což znamená nárůst téměř o 9 procent,“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Přičítám to především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo.“

Žebříček Czech Top je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. Oslovení odborníci hodnotí v rámci hlasování řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: i-Vysočina.cz

Kdy přiletí čáp? Vyhrajte prohlídku pivovaru s ochutnávkou!

Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva.

Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou datum příletu čápa na pivovarský komín. Datum příletu sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru.

Každý účastník spoutěže může zaslat pouze jeden tip, kdy čáp přilétne.

Zasláním předpokládaného data příletu, emailové adresy, jména a příjmení na email cap(zav)pivovar-herold.cz je soutěžící zařazen do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

V úterý 23. března odpoledne byl komín pivovaru Herold ještě prázdný. První hlášení ornitologů z Moravy už oznamují výskyt tří čápů, ale pravděpodobně jde o ptáky letící dále k severu.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Příznivci Pilsner Urquell se mohou těšit na geocaching

Plzeňští geokešeři požádali o spolupráci plzeňský pivovar a připravili zde dvě nové tematické geocachingové schránky (kešky). Příznivci plzeňského piva budou moci najít přímo v pivovaru na zadaných souřadnicích kešku s unikátní pivní známkou, kterou pak mohou směnit za pivo Pilsner Urquell v několika plzeňských restauracích.

O Velikonocích se i v plzeňském pivovaru otevírají poklady. Hledači je mohou nalézt pomocí zadaných instrukcí a souřadnic. Budou mít podobu dvou kešek (tradiční a multikeška*) a vedle standardního zápisníku – logbooku, kam se zapíše každý nálezce, budou ukrývat i pivní známky Pilsner Urquell. Pivní známky, které dostávali v minulosti zaměstnanci pivovarů ke směně za deputátní pivo, si mohou objevitelé nechat na památku nebo je vyměnit za pivo v plzeňských restauracích Na Spilce, v Šenku Na Parkánu nebo v restauraci U Salzmannů. Kešky budou v pivovaru umístěny natrvalo, pivní známka čeká na prvních 150 objevitelů počínaje zítřkem, potom budou ve schránce umístěné jiné poklady.

„O uschování geocachingové schránky v pivovaru přemýšlíme už dlouho. Ukázalo se, že i plzeňští kešeři mají o pivovar zájem a přišli s tím, že tohle plzeňské rodinné stříbro si určitě pozornost zaslouží. Dodatečně jsme navrhli spojení s Velikonocemi, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Hledání pokladu v pivovaru je důvodem k návratu pro ty, kteří už u nás byli. Pro hledače kešek z celého světa je to pak o důvod víc, proč přijet do Plzně na místo, kde se zrodilo plzeňské pivo, a spojit návštěvu pivovaru s dobrodružstvím," říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Kešky Plzeňského Prazdroje nejsou v Plzni a jejím okolí rozhodně jediné. Zástupci místní komunity kešařů Václav a Michal říkají, že v okruhu přibližně 7 km od centra Plzně je ukryto něco kolem 250 keší a dodávají: „Hledáním kešek se v Česku baví tisíce lidí a v Česku je ukryto celkem něco okolo 16 tisíc pokladů."

Schránka většinou kromě zápisníku obsahuje různé drobné předměty na výměnu. Mimo vlastního nálezu kešky a zápisu do logbooku si člověk nějakou drobnost vezme a naopak v ní zanechá něco svého. „Jsme zvědavi, jaké poklady od hledačů na oplátku za pivní známky dostaneme. Pokud budou poklady zajímavé, budeme uvažovat o vystavení těch nejkurióznějších“, dodává Jitka Froydová.

Co je geocaching?

Geocaching je navigační hra spojující sport s turistikou. Vznikl před deseti lety a za tu dobu se rozšířil po celém světě. Celkově je v tuto chvíli ukryto přes milion kešek. V Česku se první cache (keš) objevila rok poté a ve většině případů to bývá plastová krabička, která ukrývá zápisník pro podpis a různé dárky pro objevitele, kteří zde výměnou musí nechat něco svého. Ukryté kešky se hledají pomocí navigace GPS, ale dá se hledat i bez ní s pomocí mapy podle souřadnic zadaných na internetu.

*Tradiční keška je schránka, jejímž základním rysem je to, že se nachází přímo v místě udaném souřadnicemi.

Multi keška se skládá ze dvou nebo více zastávek. Na každé zastávce obvykle dostanete instrukce pro výpočet souřadnic té následující, až se dostanete k souřadnicím finálové schránky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V dnešním vydání Mladé Fronty DNES se objevila dle našeho názoru zavádějící a velmi tendenční interpretace výsledků testu piv Pivovaru Svijany, na které bychom rádi touto cestou reagovali. Test MFD nechal prozkoumat několik desítek vzorků piva – našich i konkurenčních, zaměřil se však pouze na prověření přítomnosti Tetrahopu, chmelového extraktu, který některá z testovaných piv obsahují.

Rád bych touto cestou uvedl, že používání jakýchkoliv chmelových extraktů není v ČR ani ve světě zakázáno, jako součást chmelení ho využívá řada pivovarů na celém světě už víc než 30 let a v ČR přibližně 15 let. Stejně dlouho je používán i ve Svijanech, rozhodně se tedy nejedná o „vylepšování piva proto, že při výrobním procesu bylo něco ošizeno“.

Tetrahop je chmelový extrakt, tedy výrobek z chmele, o čemž svědčí i stejný celní kód 13021300, pod kterým je tento produkt dovážen do EU nebo z ní vyvážen. Ve Svijanech se tato látka přidává při čtvrtém, posledním chmelení, do téměř hotového piva a to z několika důvodů – využití chmele v chmelových extraktech je podstatně vyšší a efektivnější, většina látek tvořících příjemnou chmelovou chuť a vůni zůstane i v hotovém pivu. To, že po chmelovém extraktu má pivo stabilnější pěnu, je až sekundárním znakem.

Pokud se neošidí varní proces, pivo se dostatečně dlouho přirozenou cestou sytí při zrání v ležáckých tancích, pak se z něj neodstraní všechny bílkoviny kvůli dlouhé trvanlivosti a na závěr se nezpasterizuje, pak krásně pění, jeho pěna je stabilní a nádherně „kroužkuje“ na sklenici. A to bez ohledu na to, kdy a v jaké formě do něho přidáme chmel. Těm, kteří to dělají jinak, potom takové pivo logicky „leží v žaludku“. Nehledě na to, že přidávání Tetrahopu výrobu piva prodražuje (nikoli zlevňuje, jak je v článku MF Dnes chybě uvedeno), Dalo by se říct, že některé pivovary si ho nemohou dovolit, tak brojí proti jeho používání.

Ve Svijanech investujeme pravidelně nemalé částky do modernizace a rozšiřování pivovaru a extrémní péči věnujeme produktům, naše pivo je nepasterizované, pochází z velké části z chmele z vlastních chmelnic a zraje pod každodenním dohledem sládka. Na rozdíl od jednoho nejmenovaného velkého nadnárodního koncernu se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům, ale rozhodně by se negativně projevily na kvalitě výsledného produktu. Každý návštěvník se u nás může na vlastní oči při exkurzi přesvědčit o tom, že pivo vyrábíme skutečně podle tradičních metod. V jiných pivovarech návštěvníky provedou „imitací“ výroby v podobě romantického skanzenu.

Zdroj: Tiskové prohlášení ředitele Pivovaru Svijany, Ing. Romana Havlíka, Praha, 24.3.2010

V Česku se stále víc rozrůstají minipivovary a jejich výrobky. Posledním zajímavým přírůstkem jsou dvě piva od Matušky.

Neznáte Matušku? Tak to nejste odborníci. Martin Matuška je jedním z nejznámějších vrchních sládků v České republice.

Vařil pivo například U Fleků a nyní působí v pivovaře v premonstrátském klášteře na Strahově. Také se honosí titulem Sládek roku. A tenhle muž si splnil svůj sen a postavil před rokem svůj minipivovar v obci Broumy. Jmenuje se jednoduše – Matuška. Vaří hned několik speciálů, které čepují jak dvě místní broumské hospody, tak i některé podniky v Praze. A právě z broumského pivovaru pochází dvě horké novinky – černé svatotomášské pivo a speciální Pale Ale s názvem Raptor.

Svatý Tomáš u Augustina

Před lety byla restaurace u svatého Augustina vyhlášená. Vařila si dokonce vlastní pivo v krápníkových sklepeních. Pak ale přišla normalizace, úpadek, pivo se začalo vařit v Nuslích, následně v Braníku a pak zaniklo zcela. Pak byl Augustýn známý kabaret, ale už se standardním pražským pivem.

Nyní v prostorách sedmi středověkých budov a kláštera sídlí luxusní hotel The Augustine, který musíme pochválit za snahu vrátit originální pivo do svého pivního klubu. Povedlo se právě díky spolupráci s pivovarem Matuška.

Svatý Tomáš je čtrnáctistupňové černé pivo s 5,5 procenty alkoholu. Mnoho pivařů si v této chvíli řekne, že černé pivo takové „voltáže“ bude sladké jako „cucnakláděvčokoládě“. Jenže to se mýlí. Martin Matuška se synem vytvořili pivo, které se vyznačuje hustou pěnou, chmelově hořkou chutí a jen lehce sladkým dozvukem. Pivo je vařeno speciálně pro hotel The Augustine, takže jej jinde nedostanete. Luxusní hotel však má také luxusní cenu – 95 korun za půllitr.

Indiánské pivo

Martin Matuška se také před nedávnem, rozhodl vzkřísit tradiční vývozní pivo, tzv. Indian Pale Ale. Jde o pivo výrazné chuti, které jí získalo kvůli tomu, že muselo mít speciální způsob vaření, aby vydrželo převoz z Evropy do Ameriky lodí.

Proto se také těmto pivům říkalo Indian. Nový Raptor sice navazuje na historická piva typu Pale Ale, avšak je vytvořeno vlastně novou recepturou. I toto pivo můžete ochutnat. Tentokrát ve více restauracích – hlavně v pražských Zlých časech nebo v Baru Chýše.

Zdroj: TN.cz | Autor a foto: Jan Čech

Ozzák z kultovního seriálu televize Nova Comeback má svoje vlastní pivo.

Vyrábí se v pardubickém pivovaru. „Křest piva s názvem Ozzobír se konal 13. března na Rampušákovi v Deštném v Orlických horách,“ uvedl ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička. „Od minulého pátku je k mání v našich prodejnách ve východních Čechách, kterým říkáme Pivovarky,“ upřesnil ředitel pivovaru.

Ten v současné době intenzivně pracuje na tom, aby se Ozzákovo pivo prodávalo i v hyper a supermarketech.

„Jednáme se všemi řetězci, a to nejen na regionální, ale také na celostátní úrovni,“ potvrdil Jan Kvasnička.

Bylo to složité

Zrod Ozzobíru však podle něj rozhodně nebyla žádná procházka růžovým sadem. „Jednání byla poměrně složitá. První se konalo už loni v srpnu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru. „Jsme rádi, že jsme vše nakonec dotáhli do zdárného konce a Ozzobír je na světě,“ podotkl Jan Kvasnička.

„Celé to začalo tak, že k nám jednoho dne přijel na neplánovanou prohlídku pivovaru představitel Ozzáka Martin Dejdar s celou svou rodinou. Pochází z Chrasti u Chrudimi, je východočeským patriotem a pardubické pivo mu chutná. Proto se mu zamlouvala myšlenka, že by se Ozzobír mohl vyrábět právě tady,“ vysvětlil ředitel pardubického pivovaru.

„Zatímco lahvové pivo jsme před několika dny pokřtili, sudové pivo tato slavnost teprve čeká. Křest chystáme na 18. června, kdy se přímo v pivovaru uskuteční koncert skupiny Tři sestry. Na tuto akci by měl dorazit i Ozzák,“ slíbil Jan Kvasnička.

Ozzobír však pivovar hodlá propagovat i na dalších akcích, na nichž se podílí. „Ozzák by se měl objevit také 22. května na koncertě v Opatovicích nad Labem,“ pravil šéf pardubického pivovaru.

V jeho prostorách se už v neděli 11. dubna koná slavnostní zakončení pardubické části Febiofestu. „Půjde o speciální projekci filmu Občan Havel přikuluje. Myslím, že je to dobrý nápad, na který už máme kladnou odezvu,“ vyjádřil se Jan Kvasnička.

Na 24. dubna pivovar chystá pálení čarodějnic, na konec prázdnin pak Velký den piva.

Občas se podívá

„Dokud se bude Comeback vysílat, chtěli bychom Ozzobír maximálně vytěžit. Když mám čas, tak se sám na tento seriál dívám, byť je zaměřen na trochu jinou cílovou skupinu, tedy na mladou generaci do pětatřiceti let. Ale i moje žena, která Comeback původně odmítala, se mi nedávno svěřila, že se při něm docela dobře pobavila,“ uzavřel ředitel pardubického pivovaru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pardubický deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák

Na výstavě Zemědělec 2010 v Lysé nad Labem se v sobotu konalo slavnostní vyhlášení soutěže o nejlepší potravinářské výrobky Středočeského kraje. Mimořádně úspěšní byli výrobci potravin z Příbramska. Získali hned tři ocenění.

Za Pivovar Herold Březnice převzal ocenění sládek pivovaru František Pinkava. Březnický pivovar uspěl v soutěži s pšeničným kvasnicovým ležákem Herold.

Generální ředitel Masny Příbram Michal Jedlička pak převzal ocenění za Šunku jaksepatří a třetím úspěšným příbramským výrobcem je majitel včelařské farmy Václav Hoch za med s vyšším obsahem mateří kašičky.

V soutěži Potravinářský výrobek Středočeského kraje hodnotí komise složená z pracovníků krajského úřadu, kteří mají složené degustační zkoušky. Cílem soutěže je ocenit a podporovat české výrobce, kteří vyrábějí vysoce kvalitní potraviny.

Pšeničný kvasnicový ležák Herold je pivo vyrobené z pšeničného sladu metodou svrchního kvašení. Je to stoprocentně přírodní produkt bez konzervačních látek. Kvasnice dováží pivovar Herold z Bavorska, pšeničné pivo ze zámeckého pivovaru v Březnici se vyváží hlavně do Ruska a na Slovensko.

Zdroj: Příbramský deník.cz | Foto: František Trantina | Kráceno

V pátek 19. března se v Domě kultury v Liberci sešlo více jak tisíc hostů na tradičním Pivním bálu. Letošní ročník přinesl vskutku bohatý program.

Večerem provázel známý moderátor a bavič Zdeněk Izer, k tanci a poslechu zahráli Olympic revival, Dalibor Janda s dcerou a Faktor. Pražští pepíci se postarali o další zábavu přímo mezi hosty. Své vystoupení zde předvedli také tanečníci a tanečnice liberecké skupiny Takt. O lechtivější program večera se postaral výtvarník Detlef Pötsch a spoře oděná modelka Pavlína Krainová, na kterou namaloval motivy pivovaru Svijany. Pro milovníky zlatavého moku byly připraveny speciální ceny na všechny druhy piva Svijany. Točilo se jen za 15 korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Martin Bergman