Pivovar Budějovický Budvar pokračuje v obchodní ofenzívě. Podle zdroje HN uzavřel smlouvu o obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg, který se má postarat o distribuci budějovického ležáku ve své prodejní síti ve Skandinávii a Chorvatsku.

Obě strany přitom chtějí dohodu oznámit až ve společném prohlášení koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne. "Nebudeme to nijak komentovat," sdělil včera ředitel Budvaru Jiří Boček.

Podle informací HN se smlouva týká prodeje prémiového ležáku, který se bude v severských státech prodávat pod českou značkou Budějovický Budvar, protože známka Budweiser v nich vesměs patří americké firmě Anheuser-Busch.

V krátké době jde už o druhou strategickou dohodu. Minulý týden Budvar oznámil uzavření podobné obchodní aliance s pivovarem Anheuser-Busch. Ten od pátého ledna distribuuje ve Spojených státech budvarskou značku Czechvar. Tu Budvar v roce 2000 vytvořil proto, aby se dostal na trh v Severní Americe, kde o značku Budweiser přišel už v roce 1939.

Tehdy oba budějovické pivovary, Měšťanský a Český akciový, přistoupily na nevýhodnou dohodu. V ní se zavázaly nepoužívat označení Budweiser, Bud a Budweis ve smluvně určených zemích od Panamy na sever.

Obě dohody ukazují snahu manažerů Budvaru zvýšit prodej svého piva v zahraničí. Budvar loni uvařil 1,151 milionu hektolitrů piva a po třech letech opět svůj výstav zvýšil.

"Pro Budvar jsou některé trhy kvůli známkoprávním sporům hůř dostupné. Pak se tam firmě ani nevyplatí budovat vlastní zastoupení. Tímhle způsobem lze překážky eliminovat," říká ekonomický poradce Pavel Dytrych. Podle něho tak Budvar vyráží zbraň i svým kritikům, kterým vadí, že není součástí žádného nadnárodního uskupení, a proto nemá možnost využívat jeho distribuční sítě. Na rozdíl třeba od jiných velkých českých pivovarů, jako je Prazdroj (SAB/Miler), Staropramen (InBev), Krušovice (Dr. Oetker) nebo Starobrno (Heineken).

"Díky velké konkurenci, zániku menších pivovarů a koncentraci výrob se chuť piva hodně sjednocuje. Konzumenti pak chtějí změnu. Jinou chuť, vyšší hodnotu. Pivní trhy na to musí reagovat. A Carlsberg stejně jako Anheuser-Busch při prodeji budějovického ležáku vydělají na obchodní marži," vysvětluje Dytrych.

Budvar loni zvýšil vývoz o sedm procent na 556 tisíc hektolitrů piva, což byl historický rekord. Celková produkce Budvaru dosáhla 1,151 milionu hektolitrů piva. (iHNed)

Budějovickému Budvaru se loni dařilo na zahraničních trzích. V roce 2006 totiž vyvezl nejvíce piva ve své historii. Celkem do padesáti států světa odteklo z pivovaru 556 tisíc hektolitrů piva, to je o sedm procent více než v roce 2005. Zájem byl především o světlý ležák Budweiser Budvar.

Nejrychlejší růst prodeje zaznamenal pivovar na svých nejdůležitějších vývozních trzích, jako je Německo, Velká Británie, Slovensko a Rakousko.

"Výsledků si ceníme o to více, že v těchto zemích je mimořádně tvrdá konkurence a poptávka po pivu tam stagnuje nebo dokonce mírně klesá," řekl Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V Německu vzrostl prodej meziročně o pět procent, a dosáhl tak hranice 190 tisíc hektolitrů.

Na britský trh podnik loni vyvezl celkem 106 tisíc hektolitrů, což je o jedenáct procent více než v předešlém roce. Značka Budweiser Budvar se mezi Brity těší velké oblibě. Organizace Superbrands ji loni dokonce zařadila do seznamu značek, které jsou momentálně nejvíce "in".

U našich slovenských sousedů loni Budvar prodal meziročně o deset procent více (60 tisíc hektolitrů) a v Rakousku dokonce o 23 procent (45 tisíc hektolitrů).

Výsledků na dvou nejdůležitějších trzích, v Německu a Velké Británii si představitelé velmi cení. Celková poptávka po pivu tam má totiž dlouhodobý klesající trend.

"Ukazuje se, že naše strategické rozhodnutí prodávat pivo na těchto trzích prostřednictví vlastních dceřiných společností bylo správné," říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

I tmavého ležáku prodal pivovar v zahraničí více než v roce 2005. Přes 10 tisíc hektolitrů tohoto typu piva mířilo do třinácti států světa.

Celkem Budějovický Budvar loni vyrobil 1,151 milionu hektolitrů piva, z toho 48 procent směřovalo za hranice. (iDnes)

V pivovaru Budějovický Budvar, n.p. byl dokončen vývoj nové značky piva. Projekt byl zahájen již v srpnu 2005. Po provedení marketingových analýz a průzkumů trhu byly od léta 2006 připravovány a hodnoceny různé zkušební várky. Během podzimu 2006 se do rozsáhlých chuťových testů aktivně zapojilo několik stovek konzumentů piva, kteří pomáhali vytvořit a doladit chuť nového piva podle svých představ.

“Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt. Nyní budeme mít v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

„Nové pivo s odlišným chuťovým charakterem rozšíří současné portfolio produktů našeho pivovaru a osloví zcela novou skupinu zákazníků,“ dodává brand manažerka značky Pavlína Jandová. Od zavedení nové značky piva očekává Budějovický Budvar další zvýšení celkových prodejů společnosti. Jméno produktu, logo a další podrobnosti budou oznámeny na tiskové konferenci těsně před uvedením nového výrobku na trh. (Web Budvar)

Tak staré kvasinky se v českém pivovarnictví asi jinde nenajdou. V Budějovickém Budvaru pomáhají vytvářet chuť tamějšího piva už 111 let. A stále jde o stejný kmen. Od první várky.

To je velká rarita. Jen se neví, kde se vzaly, protože laboratoře či separační technika tenkrát neexistovaly.

"Naši předchůdci měli prostě šťastnou ruku," říká Jan Šavel, který se v podniku kvasinkám věnuje už čtyři desítky let. Není náhodou, že se těmhle kvasinkám prostě říká Budvar.

V řadě pivovarů kvasinky měnili, když přecházeli z otevřených kvasných nádob na uzavřené tanky nebo při výrobě nealkoholického piva. Ty předchozí prostě novým potřebám nevyhovovaly. Tak se hledaly i jiné druhy kvasnic.

"Ve velkoobjemových tancích je rozdíl tlaku u dna a na hladině kolem jedné atmosféry. Zatímco ve starých kádích to byly dvě desetiny," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar, proč se s tímto rozdílem mnohé kmeny kvasnic nedokázaly vyrovnat.

Kvasnice totiž chuť piva ovlivňují stejně jako třeba používaná voda nebo chmel. Jsou to mikroorganismy příbuzné houbám, jejichž některé druhy způsobují kvašení. Alkoholové, octové, mléčné nebo máselné. Podle typu kultury se takové kvašení pak dělí na svrchní a spodní. To pivovarníci rádi zdůrazňují, protože v anglosaském světě se k vaření piva "odjakživa" používají kvasnice se svrchním kvašením, zatímco v Evropě se spodním.

Rozdíl? Obrovský.

Zatímco svrchní probíhá při teplotách od 15 do 22 stupňů Celsia, spodní zpravidla od 6 do 12 stupňů. Podle teploty se metabolismus kvasinek pak orientuje na produkci etanolu nebo doprovodných alkoholů, esterů nebo aldehydů. Evropská piva jsou proto méně ovocná, kvasí pomaleji, a proto je i jejich výroba dražší. Platí totiž úměra: čím vyšší teplota, tím rychlejší kvašení, a tedy i ekonomičtější výroba.

A aby nebyl složitostem konec, belgičtí výrobci silných piv, takzvaných lambic, používají divoké kmeny kvasinek, kvasící samovolně. Prostě jak se jim zachce, dokonce za přítomnosti organismů, které se v jiných výrobách považují za kontaminující.

Ostatní pivovary jsou ale rády, když mají výrobu pod kontrolou. Což znamená používat čisté, laboratorně kontrolované kultury.

Přitom spontánní, divoké kvašení, pivovarnictví provázelo až do roku 1893. Do doby než dánský botanik Emil Christian Hansen, mimochodem vyučený malíř pokojů, izoloval čisté kultury kvasnic, které pomohly zvýšit kvalitu piva. Zavedl jejich mikroskopickou kontrolu, množení ve sterilním prostředí a dlouhodobé laboratorní uchovávání.

"Kvasinky jsou úžasné v tom, že každý kmen produkuje jiné těkavé látky, různé chutě a vůně, prokvašuje pivo hluboko, středně nebo málo," vysvětluje Tolar. I proto má třeba Prazdroj pivo méně prokvašené, zatímco pro to budvarské je typické hluboké prokvašení. To pak určuje i charakter hotového výrobku. (iHNed)

Budějovický Budvar může s konečnou platností prodávat své pivo v Portugalsku pod svou značkou. Vítězství českého pivovaru potvrdil Evropský soud.

Velký senát pro lidská práva ve Štrasburku odmítl odvolání amerického pivovarského gigantu Anheuser-Busch proti předloňskému rozsudku tohoto tribunálu, který americké společnosti de facto zakazoval prodávat v Portugalsko její pivo pod značkou Budweiser.

Velký senát dospěl poměrem hlasů 15:2 k závěru, že portugalský nejvyšší soud nepostupoval svévolně ani zjevně iracionálně, když v roce 2001 rozhodl, že právo na používání ochranné známky Budweiser Budvar má v Portugalsku česká společnost. Rozhodnutí nejvyššího soudu se opíralo o československo-portugalskou smlouvu o ochraně původu z roku 1986.

Americká společnost si ještě v roce 2001 ve Štrasburku stěžovala na Portugalsko s odůvodněním, že rozhodnutí portugalských soudů odporovalo protokolu číslo 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, který se týká ochrany vlastnictví včetně duševního. Američané poukazovali na to, že o zaregistrování ochranné známky Budweiser požádali v Portugalsku už v roce 1981, tedy šest let před uzavřením československo-portugalské smlouvy. Senát štrasburského soudu ale stížnost odmítl s poukazem na to, že právo amerického pivovaru na užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože ji v Portugalsku nikdy neměl zaregistrovanou.

Američané se odvolali, ale velký senát dnes odvolání zamítl. Uvedl, že štrasburskému soudu nepřísluší stavět se na místo národních soudů, ale zajistit, aby jejich rozsudky nebyly poznamenány svévolí nebo zjevnou iracionálností. To se podle něj v nynějším případě nestalo a příslušný článek protokolu evropské úmluvy nebyl porušen.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar mezi sebou vedou po celém světě kolem stovky známkoprávních sporů a správních řízení před patentovými úřady. (Lidovky)

Minimálně dalších pět let bude národní podnik Budějovický Budvar v čilém obchodním kontaktu se zapřisáhlým konkurentem - americkým pivovarem Anheuser-Busch. Ten bude do USA budějovický ležák Czechvar. Obě firmy přitom spolu v mnoha zemích vedou spory o ochranné známky.

Firmy zcela převratnou změnu ve vzájemných vztazích včera oznámily společnou tiskovou zprávou. Minimálně ve čtyřiceti zemích světa přitom vedou téměř stoleté nemilosrdné soudní pře o používání ochranných známek Budvar, Bud, či Budweisser.

První krok učinil podle tiskového mluvčího Budějovického Budvaru Petra Samce americký protějšek a vyjednávání probíhala téměř rok. "Anheuser-Busch chce být největším importérem prémiových piv na americký trh. Proto měl zájem o ležák Czechvar," říká Samec.

Značka Czechvar je tuzemské pivní veřejnosti neznámá. V USA totiž pivovar nesmí prodávat výrobky pod značkou Budweiser Budvar, proto vytvořil tuto náhradu.

Budějovický pivovar tak rázem získá přístup do obrovské prodejní sítě a americký konkurent je Czechvaru údajně připraven poskytnout také marketingové a obchodní zkušenosti. Čeho se musel tuzemský podnik na oplátku vzdát?

Šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček odmítá, že by obchodní spolupráce měla jakýkoli vliv na existující spory. "Je to čistě obchodní dohoda, která se nezabývá jinými otázkami," tvrdí Boček, jenž neopomenul zmínit, že se nijak netýká privatizace národního podniku. O kolik se zvýší prodej Czechvaru a produkce pivovaru odmítá s ohledem na smluvní tajemství prozradit.

Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který kdysi vymohl malým výrobcům piva daňové zvýhodnění, umí takový obchod ocenit. "Pro Budvar to bude velmi zajímavé. Otázka je, jak se budou jejich vzájemné vztahy dále vyvíjet," říká Bernard.

"Po letech rozepří je to pro dva slavné pivovary významný krok, který vytváří vztahy prospěšné pro podnikání obou," pochvaloval si v oficiálním prohlášení August Busch IV., prezident a generální ředitel AnheuserBusch.

Pro americký gigant by samozřejmě bylo ideální, kdyby jednou mohl Budějovický Budvar získat. Elegantně by tak vyřešil veškeré známkoprávní rozepře a otevřela by se mu cesta k blokovaným trhům, na něž kvůli rozhodnutí soudu se svou značkou nemůže. Český pivovar nad ním loni zvítězil například v Číně nebo v Portugalsku.

Budějovický Budvar si s ohledem na svou velikost a státní vlastnictví vede velmi dobře. Zatímco loni utržil přibližně dvě a půl miliardy korun a vydělal téměř dvě stě milionů čistého, Anheuser-Bush má nesrovnatelnou velikost.

Vroce 2005 měl obrat patnáct miliard dolarů a vykázal téměř dvoumiliardový čistý zisk (přibližně 39 miliard korun). Tržní hodnota podniku s více než třiceti tisíci zaměstnanci se na newyorské burze cenných papírů blíží čtyřiceti miliardám dolarů. (iDnes)

"Je to pro nás velké uspokojení, že i v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že chutná také zahraničním spotřebitelům. Díky svým kvalitám

a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak i importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes, po čtyřech letech svého působení na ruském trhu, vůbec nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvové

a plechovkové variantě. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků

a z dovezených českých surovin. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosahuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. (Web Kozel)

„Dlouhá a bohatá tradice pivovaru Velké Popovice nás sama motivuje k dalšímu úsilí –

a v roce 2006 se nám opět podařilo dosáhnout historického rekordu. Dlouhodobě vzrůstá množství vystaveného piva, vždyť první milion hl byl ve Velkých Popovicích stočen nedávno – v roce 2002. Nyní jsme překročili hranici 1,5 milionu hektolitrů piva ročně, které řadí pivovar v Popovicích na třetí příčku v České republice, a to hned za sesterské pivovary v Plzni

a v Nošovicích,“ řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

Plzeňský Prazdroj, a. s., investuje v souladu se strategickými plány do rozvoje pivovaru Velké Popovice. Díky tomu se již stal největším v Praze a středních Čechách. V loňském roce bylo na investice vynaloženo 50 mil. Kč, které směřovaly zejména do modernizace strojního vybavení a projektů souvisejících s ochranou životního prostředí. Dokončením investice do jímání kvasného oxidu uhličitého se sníží emise tohoto plynu do ovzduší prakticky na nulu.

Růst významu pivovaru ve Velkých Popovicích dokládají data z historie: v roce 1875 pivovar vystavil 18 000 hl piva, v roce 1900 77 000 hl a v roce 1939 354 000 hl. V roce 1965 pivovar poprvé překonal hranici půl milionu (525 000 hl) a v devadesátých letech minulého století se výstav pohyboval mezi 450 000 – 930 000 hl.

Kromě vlastního růstu pivovar současně rozvíjí také investice do aktivit regionu. “Vedle ekologických projektů vynakládáme prostředky na jeho kulturní rozvoj, například v rámci aktivit sdružení obcí Ladův kraj. Příkladem je mimo jiné otevřená naučná stezka ´Krajinou barona Ringhoffera´, která představuje kulturní a historické zajímavosti Velkopopovicka včetně pivovaru,“ dodal Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice. (Web Kozel)

Pivovar Nymburk loni zvýšil meziročně prodej svého Postřižinského piva o devět procent na 167.000 hektolitrů. Export pivovaru se na tomto výsledku podílel 21 procenty, informovala firma.

"Jde o nejlepší výsledek v tomto tisíciletí," řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Naposledy pivovar překročil hranici 150.000 hektolitrů v roce 1995. Pro porovnání v roce 1898 měl nymburský pivovar výstav 17.000 hektolitrů. "Na úspěšný výsledek nemá vliv jenom dobré počasí, ale i rozšíření distribuce," řekl Benák. Loni ve všech měsících, kromě dubna, prodal pivovar více piva než v roce 2005.

Pivovar v loňském roce dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízí možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod.

Od srpna Pivovar Nymburk zásobuje obchodní řetězec COOP. Po dlouhých letech exportoval pivovar do USA. Pivovar nyní vaří šest druhů světlých piv, dvě piva tmavá a jedno speciální. (Gurmán.centrum.cz)

Pohled ředitele pivovaru

Nejlepšího výsledku v tomto tisíciletí dosáhl loni Pivovar Nymburk. „Prodali jsme 167 tisíc hektolitrů Postřižinského piva, což je o devět procent více než v roce předchozím,“ uvedl Pavel Benák, ředitel nymburského pivovaru. Co mělo na úspěch největší vliv?

Kromě toho, že bylo příznivé počasí, se nám podařilo získat také nové zákazníky, a to jak doma, tak v zahraničí. Letos jsme ve všech měsících kromě dubna prodali více piva než v roce 2005.

O jaké pivo je největší zájem?

Největší nárůst má jedenáctiprocentní světlý ležák, což je i naše nejprodávanější pivo.

Mají o pivo zájem zahraniční zákazníci? V minulém roce tvořil export téměř čtvrtinu celkového výstavu. Nejvíce piva, a to jak lahvového, tak i sudového, putuje do Německa. Pivo z Nymburka se prodává ve Francii, Itálii, Velké Británii, Švédsku, Dánsku a Slovinsku. Také v Austrálii a Spojených státech. Připravujeme první dodávku do Izraele.

Jaké byly největší loňské investice a co chystáte letos?

Instalovali jsme novou myčku lahví a druhý mikrofiltr, což umožňuje plnit více druhů lahví. Veškeré pivo s trvanlivostí do 90 dnů už vyrábíme jako přírodní, nepasterizujeme ho. V těchto dnech jsme dokončili výměnu nákladního vozového parku. Ve spolupráci se zahraničním partnerem připravujeme jedno speciální pivo. (MF Dnes)

K celorepublikovému zdražení piva se nepřidal uherskobrodský Pivovar Janáček. Ten svoji cenu upravil začátkem léta průměrně o padesát haléřů. Navýšení se však týkalo pouze prodeje sudového piva, u lahvového cena zůstala zachována.

„Nebudeme zatím hýbat s cenami. I když se je snaží velké pivovary diktovat, zatím to ustojíme. Situaci vyhodnotíme v prvních měsících příštího roku s tím, že se podle toho zachováme opět v květnu až červnu,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď.

Dodal, že se jediný pivovar v kraji snaží spíše reagovat na impulz trhu než na chování velkých pivovarů. „Záleží rovněž na úpravě ceny energií a podobně,“ doplnil.

V letošním roce očekává uherskobrodský Janáček o patnáct až dvacet procent vyšší výtoč, než tomu bylo v roce 2005. „Dostaneme se na sedmdesát pět tisíc hektolitrů za rok. Nejvíce vyrobíme jedenáctistupňového piva Patriot, a to zhruba čtyřicet procent z celkové výtoče,“ konstatoval sládek. Čtvrtinu produkce tvoří desetistupňové pivo a zhruba deset procent dvanáctistupňové. Zbytek tvoří doplňkové produkty, například osmistupňové pivo na export, devítistupňové pivo Olšavan nebo čtrnáctistupňové pivo Comenius.

Uherskobrodský Pivovar Janáček vznikl v roce 1894. V současné době zaměstnává sedmdesát lidí. (Právo)

Multipacky obohacené hned o dva dárky dá k Vánocům svým spotřebitelům značka Radegast, která patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. Součástí speciálních balení budou kromě piva Radegast Premium i speciální knížky a sáčky slaných tyčinek. Obsahem publikací, které tvoří dohromady pětidílný komplet jsou příběhy příznivců značky Radegast na téma „život je hořký, bohudík.“ Jde o výsledky projektu „Tak chutná život“, v jehož rámci zaslali spotřebitelé více než tisíc příspěvků.

Promo akce značky Radegast pro závěr letošního roku má podobu hned dvou dárků. Jejich význam komentuje brand manager zn. Radegast, Milan Gába: „K dobrému pivu patří jídlo a zábava. Oba tyto atributy jsme se rozhodli spojit do jediného balení.“

Zejména pětidílný seriál příběhů ze života by měl přitáhnout pozornost na originální multipack. „V každém z balení bude jeden výtisk knihy. Pečlivým výběrem toho správného balení si pak může spotřebitel zkompletovat celý seriál,“ dodává M. Gába. Kniha obsahuje výběr z asi tisícovky příspěvků, které zaslali na výzvu organizátorů příznivci značky Radegast v rámci projektu“Tak chutná život“, který značka organizovala v průběhu roku 2006.

Speciální multipacky budou k dostání pouze v prodejnách Maloobchodní sítě HRUŠKA, spol. s r.o., která aktuálně sdružuje asi 440 maloobchodních prodejen. Komplet obsahuje osm lahví piva Radegast Premium a jeho cena je stanovena na 99 Kč. (Tisková zpráva Radegast)

Pivní speciál Ostravar Strong, který vaří pivovar Ostravar, se stal podle českých sládků v anketě časopisu Pivní kurýr letos nejlepším tuzemským pivem v kategorii speciálních piv. „Tohoto ocenění si velmi vážíme proto, že jej udělují sami sládci,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela a dodal, že přísnější porotu si těžko dokáže představit. Soutěž probíhá formou anonymní degustace a Ostravar Strong v ní zopakoval vítězství z roku 2004. (MF Dnes)

Pivovar Ostravar podpořil regeneraci parku Kpt. Jaroše v Ostravě-Bartovicích částkou ve výši více než 250 tisíc Kč. Dnes předal Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar, symbolický šek starostovi Městského obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice Vojtěchu Mynářovi.

„Skupina Pivovary Staropramen, do níž pivovar Ostravar patří, podporuje životní prostředí v rámci svého vlastního programu. Chtěli jsme podpořit zlepšení životních podmínek spoluobčanů právě v Ostravě, kde je sídlo pivovaru Ostravar,“ říká Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar. „Městská část Radvanice a Bartovice měla zajímavý projekt, který našemu záměru odpovídal.“

V rámci obnovy byly v parku kapitána Jaroše v Bartovicích vysazeny nové stromy, upraveny stávající dřeviny a travnaté plochy, dále byla provedena rekonstrukce komunikací, vybavení parku a dětského hřiště.

„Jsme rádi, že nám Ostravar s renovací pomohl,“ řekl při přebírání symbolického šeku k pokrytí nákladů na regeneraci parku starosta Městského obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice Vojtěch Mynář. „Naším cílem bylo zlepšení stavu parku, který je v bezprostřední blízkosti areálu základní školy, takže je velmi frekventovaným místem, a to se myslím podařilo,“ říká Mynář.

Nově vysazené stromy budou plnit izolačně-ochrannou funkci větrolamu. Významným způsobem byla upravena zeleň, došlo k odstranění nevhodných dřevin, pařezů a keřových skupin a rozšíření travnatých ploch. Renovací prošlo rovněž vybavení parku – přibyly lavičky v prostoru pietního pomníku, novým mobiliářem bylo doplněno dětské hřiště a na komunikace v parku byla položena zámková dlažba.

„Práce na renovaci parku trvaly pět týdnů, naštěstí nám při nich přálo počasí, takže jsme veškeré stavební úpravy stihli dokončit před zimou,“ řekla Ing. Dagmar Hrnčarková, vedoucí odboru výstavby, životního prostředí a vodního hospodářství. Obnova zbývajících travnatých ploch v parku kpt. Jaroše v Bartovicích je naplánována na začátek jara. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Vůně ovaru, jelítek a jitrnic se v sobotu linula na dvoře hanušovického pivovaru Holba. Kromě zabíjačkových specialit byla pro pozvané připravená porážka stodvacetikilového pašíka. Předvánoční zabíjačka se v pivovaru koná tradičně. Podle ředitele Jana Zíky je poděkováním zaměstnancům i obchodním partnerům. " Je to takové symbolické připomenutí chvíle, kdy se ve zdejším pivovaru v roce 1874 uvařila první várka piva. Bylo to také na sklonku roku, navíc zabíjačka a pivo k sobě neodmyslitelně patří," vysvětlil ředitel hanušovického pivovaru. Letošní rok byl pro pivovar Holba ještě o něco úspěšnější než předchozí. Zavedenou značku pěnivého moku na konci roku navíc obohatily další dva produkty. Specialitou se stal kvasnicový Šerák, což je nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty také způsobují jeho charakteristické zakalení, navíc jsou skvělým zdrojem vitamínů B. Z Hanušovic do několika šumperských výčepů tohoto piva putovalo dvě stě hektolitrů. Oblíbeným dárkem pro milovníky piva je také předvánoční Speciál, což je mok o síle 13,51 stupně. Ve sklepích tisícovka hektolitrů Speciálu dozrávala dva měsíce. Vzhledem k velkému zájmu restaurací ho pivovarníci uvařili ještě o čtvrtinu více než před rokem, o jeho celoroční produkci se ale neuvažuje. " Jedná se spíš o sezonní zpestření nabídky," řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Šumperský a Jesenický deník)

Ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda dnes oficiálně předal finanční dar 30.000 korun ředitelce Oblastní charity Přerov Martě Valenčíkové. Peníze půjdou na projekt chráněné dílny, který v rámci charity již existuje, ale na jeho rozvoj chybí finance.

Chráněná dílna Svaté Terezičky nese jméno patronky nemocných a její hlavní ideou je předcházet sociálnímu vyloučení lidí s duševním onemocněním. Chráněné pracovní místo umožňuje společenský kontakt postižených, jež se často zužuje pouze na rodinu. Duševní nemoc postihne člověka většinou nenadále, uprostřed jeho aktivního života. Nejenže přeruší jeho naplánovanou životní cestu, ale především ho zcela vytrhne z jeho původního pracovního prostředí. Těžké duševní nemoci vedou většinou k invaliditě pacienta a často také k izolaci, která pak zpětně zhoršuje zdravotní stav.

Chráněná dílna poskytuje lidem s duševním onemocněním zázemí s možností společenského kontaktu a co je ještě důležitější, dává příležitost pracovat a získávat pracovní návyky. Tak otevírá cestu k dalšímu pracovnímu uplatnění, třeba i mimo chráněné místo. „ Chceme těmto lidem pomoci k seberealizaci a podpořit jejich sebedůvěru a pocit užitečnosti. Kapacita chráněné dílny je v současné době omezená a náš finanční dar by měl přispět k jejímu rozšíření- tedy více možností pro více lidí,“ vyjádřil Pavel Svoboda. (Web Zubr)

Pivovar Zubr se pokusí příští rok rozšířit export na slovenský trh. Přerovská společnost k tomu podle svého vedení využije obchodní a distribuční síť slovenského pivovaru Steiger Vyhne.

Přístup k ní Zubr získá prostřednictvím pivovarnické skupiny PMS, která letos koupila minoritní podíl akcií slovenského pivovaru. Zubr je členem holdingu PMS.

"Naše obchodní činnost na Slovensku je zatím omezená a soustředí se na západní a východní okraj země. Nemůžeme si dovolit provozovat tam celou síť obchodních zástupců. Díky obchodní a distribuční síti pivovaru Steiger bychom se mohli prosadit ve středním Slovensku a celkově navýšit prodej na Slovensku," řekl dnes novinářům ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Přerovský pivovar začne spolupracovat se závodem Steiger začátkem příštího roku. Cílem Zubru je to, aby docílil dlouhodobého růstu prodeje na slovenském trhu. "Když se na to podívám reálně, tak meziroční potenciál nárůstu je alespoň deset procent. Je to ale vysoký cíl, protože na Slovensku v posledních letech klesá spotřeba piva na hlavu," uvedl Svoboda.

Slovensko je již nyní největším zahraničním odběratelem přerovského pivovaru. Závod tam letos prodá zhruba 25.000 hektolitrů piva. Celkový export Zubru letos dosáhne asi 37.000 hektolitrů piva. Dalších 243.000 hektolitrů z produkce přerovského závodu skončí na tuzemském trhu.

Pivovarnická skupina PMS je majetkově propojena také s pivovary v Litovli na Olomoucku a Holba v Hanušovicích na Šumpersku. "Do spolupráce s pivovarem Steiger vstoupí i naše sesterské závody. Výhodou Zubru je to, že je na Slovensku dlouhodobě etablovaný," řekl ředitel přerovského pivovaru.

Holding PMS je minoritním akcionářem závodu Steiger. Úkolem pivovarnické skupiny je podle Svobody poskytnout slovenskému závodu technologickou a obchodní pomoc. "V portfoliu akcionářů je jedinou firmou, která je na to odborně vybavená. Akcionáři Steigeru jednají v souladu bez ohledu na vlastnické poměry," doplnil Svoboda.

Skupině PMS Přerov loni klesl hrubý zisk. Meziročně se snížil o 179.000 na 100.000 korun. Pivovary skupiny loni vystavily téměř milion hektolitrů piva. Steiger Vyhne, který je nejstarším slovenským pivovarem, vyrábí pivo plzeňského typu klasickou technologií. Loni Steiger vyrobil podle dřívějších informací slovenského tisku asi 170.000 hektolitrů piva. (Web Zubr)

Pivovar přežil i americký nálet. Jeho část vznikala znovu. Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Tak to alespoň říká staré české přísloví. Na ně si musí vzpomenout každý, kdo alespoň jednou za čas přiloží sklenici piva k ústům. Brňané si ho mohou říkat už přes sedm set padesát let.

"První pivo se v Brně vařilo už od poloviny třináctého století," vysvětluje historička Milena Flodrová. Nejslavnější městský pivovar ale vznikl až o sto let později v cisterciánském klášteře. "Tehdy se okolo nacházely pouze pole a louky. Dnešní Mendlovo náměstí ještě vůbec neexistovalo," doplňuje Flodrová.

Pivovar patří k jedné z nejznámějších budov ve městě. Každý Brňan, který žije na severním konci města, se při cestě do centra musí několikrát kolem rozložité budovy mihnout. Svoji současnu podobu získal pivovar až během velkého rozmachu pivovarnictví v devatenáctém století. Stavět se začalo v roce 1873.

"Postavili úplně nové budovy vedle starého domu, kde se pivo vařilo od středověku," vysvětluje Petr Hauskrecht z pivovaru Starobrno. Noví majitelé Heřman Hajek a Josef Mandl velmi chytře koupili pozemek, kde se dříve těžila hlína a díky kterému se dnes vedlejší ulice jmenuje Hlinky. "V zemi byly obrovské jámy, které se daly lehce předělat na sklepy. Majitelé tak ušetřili při stavbě obrovské peníze," doplňuje Hauskrecht.

Na nedalekém Žlutém kopci pak postavili podnikavci ledárnu. Do ní se každou zimu nasekaly stovky kilogramů ledu, který se pak používal k chlazení piva po celý rok. Kvůli jeho dopravě dokonce zřídili přes osm set metrů dlouhou klouzačku, kterou led posílali do pivovaru.

Mezi zaměstnanci pivovaru dodnes kolují historky legendárního sládka Jaroslava Boudy. Ten do pivovaru nastoupil ve svých patnácti letech. Jak tvrdíval, nikdy se prý neměl tak dobře, jako když spolu s pivem rozváželi led. "Když jsme přivezli "štangli" ledu, hospodyně nám snesly celou náruč vajíček, buchet nebo salámu," říkával s úsměvem.

Krušné časy zažil pivovar za druhé světové války. V roce 1944 byl při náletu omylem zasažen šesti americkými bombami. "Výbuchy tehdy silně poškodily sladovnu a budovu spilky, kde kvasí pivo," popisuje škody Petr Hauskrecht. "Nakonec je museli strhnout a postavit znovu. Tehdy získal pivovar tvář, jakou má dnes," uzavírá Hauskrecht. (Brněnský deník)

Pije se a chutná již páté století. Známý slogan, který propagoval a prodával pivo z Černé Hory na Blanensku, už neplatí. A to nejen proto, že vznikl už před rokem 2000, kdy se existence pivovaru zlomila do dalšího století.

Pražský historik Jaroslav Melichar při zkoumání českých templářských řádů zjistil, že se dějiny pivovaru nezačaly psát v roce 1530, jak se původně předpokládalo, ale zřejmě už v roce 1286. A patřil právě rytířskému řádu templářů. Pokud se předpoklad potvrdí, černohorský pivovar bude nejstarším nepřetržitě fungujícím podnikem svého druhu na území České republiky.

„Pro nás je to výborná informace. Pivaři jsou poměrně konzervativní a patrioti, takže je to musí potěšit. V případě, že se ukáže, že je rok 1286 správný, přizpůsobíme tomu i marketingové aktivity,“ uvedl Hubert Adámek z propagačního oddělení pivovaru.

Společnost by začala měnit etikety na lahvích, potisk sklenic a pivních tácků i údaje na účtenkách. „Ale postupně, nikoliv revolučním skokem,“ upozornil Adámek. Z novinky je nadšený také generální ředitel podniku Jiří Fusek. Na historii a na tom, že pivovar nikdy nezastavil svou produkci, si totiž velmi zakládá.

„Pracovaly tu celé generace rodin, lidé na to byli hrdí. Proto mi velmi záleží, aby se všechny souvislosti dohledaly,“ sdělil Fusek. Dosud se mělo za to, že nejstarší zmínky o pivovaru pocházejí z roku 1530, kdy panství Černá Hora vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští z Boskovic. Jméno Tas nese i desetistupňové pivo, vyráběné od roku 1991.

Pokud pivovar skutečně existoval už předtím, pak patřil rytířskému řádu templářů. Teprve od nich se dostal do rukou Černohorským. „Na restituce ale nárok určitě nemají,“ řekl v nadsázce Fusek.

Po roce původního založení, tedy 1530, se jmenuje i jedna z posledních a úspěšných novinek. Jedná se o pivní speciál, který se na veřejnost poprvé dostal letos v září o pivní pouti. „Zůstala nám z něj jen polovina sudu. Počítali jsme s tím, že to bude spíše pití pro slavnostnější příležitosti, ale zájem je obrovský. Například Italové si ho objednali dvě stě sudů a budou jím zásobovat vánoční trh. Je to absolutně nejsilnější pivo, které kdy bylo v Černé Hoře vyráběno,“ pochlubil se Jiří Fusek.

Počátky českého pivovarnictví sahají do 11. století. Podobně bohaté dějiny jako Černá Hora mají například ještě pražský pivovar a restaurace U Fleků, třeboňský Regent nebo českokrumlovský Eggenberg. (MF dnes)

Od příštího května bude na trhu nové pivo z produkce Pivovaru Černá Hora. Nebude ovšem obsahovat žádný alkohol.

Pivovar chce do hledání jeho názvu zapojit veřejnost. „Protože v pivu nebude vůbec žádný alkohol, chtěli bychom ho dostat na východní trhy, kde je pití alkoholu zakázáno,“ uvedl prokurista pivovaru Jiří Fusek. (Brněnský deník)