Na své první pivo, které sládek Zdeněk Lux vypil, si nevzpomíná. „Snad někdy na škole. To bylo ještě v době hliníkových sudů. Moje kariéra s pivem začala až později, na vysoké škole,“ říká.

* Kde člověk studuje, aby se stal sládkem?

U mě to byla Vysoká škola chemicko-technologická, fakulta potravinářská, obor kvasná chemie a bioinženýrství.

* Kdybyste nedělal pivo, co byste mohl z tohoto oboru dělat?

Cokoliv, jakékoliv fermentace...

* Prosím?

Asi bych přešel na víno nebo na alkoholické nápoje, a kdybych nezakotvil ani tam, tak s biotechnologií se v podstatě dá dělat ledacos, třeba odbourávat odpady, čistit vodu... Mé poslední roky na škole však byly zaměřené na pivovarnictví.

* Odkud jste původem? Nejste z nějakého vinařského kraje, kde by se taková volba brala jako zrada?

Přímo z vinařského kraje nejsem, ale z jižní Moravy, vlastně spíše ze střední, z pomezí toho kraje, kde se rozhodujete, zda budete pít slivovici, nebo víno. Mně je blízké obojí.

* Když už jsme u vína, má se dodržet klasické pořadí, že nejdříve se pije pivo a až pak víno?

No jasně.

* A co ti, kteří celý večer pijí víno a pak řeknou: a teď by to chtělo plzeň?

Já dávám přednost pivu, ale pokud bych celý večer pil víno, tak si pak nedám pivo, i když jsem sládek.

* Zajímá vás třeba historie piva nebo jak to dělají jinde?

To ano, ale to všechno se týká profesní stránky. Historii piva znám třeba ještě ze školy. Pokud jde o to, jaké mají pivo třeba v cizině, tak na cestách ochutnávám.

* Jak to bylo dřív? Třeba ve středověku, když ještě nebyly ledničky, to pili pivo teplé?

Ale kdepak, nasekali si led v zimě v řece na kvádry a měli ho potom celou dobu schovaný ve sklepení. Proto se také dělaly tak hluboké sklepy.

* Kdybychom zašli do středověké hospody a dali si pivo, poznali bychom, co pijeme?

Asi byste nad tím chvíli váhal, jestli je to pivo. Jednak by ten nápoj byl kalný -proti tomu, co se nalévá dnes. Nefiltrovalo se. Kvasili kvasinkami, které, když to řeknu jednoduše, někde vzali a tak je tam dali. Nejdříve se kvasilo spontánními kvasinkami, které byly zrovna v ovzduší. Časem byl zachován a udržován kvasničný kmen.

* Vy jste dříve dělal pivo Braník a teď Braník a Staropramen. V čem je výrobní rozdíl mezi značkami?

Každá značka má popsanou recepturu. V ní je složení a celý technologický postup. Kdybych to měl říci ve dvou bodech, tak jde o to, co vařím a jak s tím dál zacházím.

* Receptury jsou tajné?

Je to naše know-how. Nesdělujeme je a jsou jen pro naše potřeby.

* Takže kdyby někdo v Americe začal vařit Braník, bylo by to žalovatelné, nebo by se to těžko dokazovalo?

Pravděpodobně by to šlo, ale nejspíš by to do posledního detailu nikdo okopírovat nedokázal. Pivo má vždy nějaký charakter a ten je dán recepturou. Nevěřím, že by ji někdo dodržel úplně přesně.

* Co z českého piva pochází z Česka? Nejspíš voda, ale dál?

České pivo je kompletně české. Vodu máme vlastní, slad je český, chmel také a kvasničný kmen taktéž. Ten je příslušný dané značce.

* Má pivo nějaké léčivé účinky?

To je poslední dobou vděčné téma. Je pravda, že obsahuje řadu minerálů a je to v podstatě iontový nápoj. Obsahuje vitaminy, přinejmenším vitamin B. Teď probíhají studie o tom, jaké má účinky, ale léčit v pravém slova smyslu se jím nedá. Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

* Stále více je v kurzu nealko pivo. Někdy ten, kdo ho pije, má pocit, jako by také mělo účinky, tlumící, uklidňující.

To může být i vliv sugesce. Pokud jde o složení, přinejmenším je v něm chmel a ten na někoho může mít tyto účinky. Když pijete nealkoholické pivo, tak alkohol necítíte, ale vnímáte přítomnost chmele.

* Kdyby nějaký zarytý pivař řekl, že tohle není pivo, co byste mu odpověděl?

Osobně na to říkám, že to je nealkoholické pivo. Proces jeho výroby je přinejmenším podobný výrobě alkoholického piva, není to limonáda, která by se vyráběla jinak.

* Co pivo vydrží? Když jsem si nechal lahve na balkoně a pražilo na ně tři týdny slunce, tak…

Tak ho radši vyhoďte. Slunce není pro pivo zrovna ideální. Sluneční světlo v pivu rozjede chemické reakce, při kterých nápoj zoxiduje. Může pak dostat nepříjemné příchutě. Na první pohled asi nic nepoznáte, ale nebude příjemně chutnat. Naopak nevadí dát pivo na chvíli do mrazáku, ale nesmí zmrznout, protože pak se oddělí voda od zbytku a tím se všechno zničí.

* Novým trendem je také to, že se pivo balí do plechovek a plastů. Má to vliv na chuť?

Ne, obal, je neutrální a nemá na kvalitu vliv, maximálně na trvanlivost, ale to je všechno. Češi jsou dost konzervativní, mají rádi sklo a sudy.

* Roli může hrát i cenový rozdíl.

To je pravda, ale když jedete na hory, tak si nebudete brát lahev.

* Jak jsem se dočetl, jste turista a cyklista…

Ano, jezdím rád na kole, na in-linech a chodím po horách.

* Podle nového, přísného silničního zákona si vlastně nemůžete udělat cyklotrasu od hospody k hospodě a dát si tam pivo.

Hm, tak to je skutečně problém. Proto si taky dávám nealko pivo. U nás ve Staropramenu vaříme hned dvě, Staropramen a Stellu Artois. Pokud jde o nealko pivo, je to na dobré cestě. Dříve bylo nealkoholické pivo spíše výsměchem zákazníkovi, ale dnes to jsou kvalitní výrobky a bylo by dobré, aby byly v každé hospodě.

* Jak vypadá váš pracovní den?

Spíše jsem manažer než ten, co pivo vaří. Přijdu do práce, podívám se na maily, reporty, a jak vypadala výroba v noci, pak obcházím celý pivovar, abych viděl, jaké jsou případné problémy v jednotlivých provozech. Poté děláme degustaci, což je nejpříjemnější část dne.

* Kolik toho za den pracovně vypijete?

Není toho moc, nicméně degustujeme každou šarži, která se vyrobí, také jednotlivé fáze a suroviny. Je toho dost, ale dohromady tak jedno, jedno a půl piva, víc ne.

* Kdo, když ne vy, je tedy tím „kuchařem“ piva?

Není jednoduché přesně říci, kdo je tu „kuchař“. Na varně jsou lidé zodpovědní za to, že se pivo uvaří, pak máme operátory ve výrobě, kteří ho musí nechat dobře prokvasit, další lidé ho zfiltrují a nakonec pivo přijde do stáčírny. Nejsme minipivovárek, aby to vše zvládl jeden člověk.

* Mají malé pivovary budoucnost? Před válkou jich tu bylo na pět stovek.

Budoucnost mají. Pivovary před válkou však měly velké objemy produkce, což se dnes změnilo. Jsou tu velké firmy, které mají většinový podíl na trhu a na druhé straně existují hospodské pivovary, tedy ty já vnímám jako „malé“, které mají svémísto. Mohou dělat to, co nedělají ti velcí. Nacházejí mezery na trhu.

* Je to dáno tím, že je technologie dostupnější?

Určitě. Dnes není problém si seskládat pivovar doma ve sklepě.

* Takže by to mohlo jednou skončit tak, že si v obchodě koupíte sáček s instantním pivema uvaříte si ho doma?

Všechny ingredience k výrobě si skutečně můžete už dnes koupit. Ale pokud jde o skutečnou výrobu, tak o ní musíte přece jen něco vědět. Jsou jistě i lidé, kteří si doma mohou vyrobit pivo pro radost.

* V hospodě dnes pivo patří k nejlevnějším nápojům. Je to tím, že je ta technologie už tak zaběhlá?

To je zajímavá věc. Někdy je levnější než voda. Když přijdu do hospody, dám si pivo a vidím, že minerálka stála dvakrát tolik, tak mně to jako sládkovi trochu pije krev. Je to zřejmě dáno tím, že Češi pijí pivo hodně a cena je u nás vázaná na tuto velkou spotřebu.

* Co se bude s pivem dít do budoucna?

Přijdou další inovace. Určitě budou existovat takové věci jako ležák, výčepní pivo, ale místo si najdou i nové značky a pivní speciály. A co se také mění, je vliv prostředí. Vznikají různé příjemné podniky, třeba naše Potrefené husy. U piva záleží nejen na tom, jaké pijete, ale také kde a s kým.

***

Je více manažer než ten, kdo pivo vaří. Sládek ZDENĚK LUX však musí degustovat každou šarži. Jan Jandourek Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

Zdeněk Lux Narodil se 21. července 1972 ve Slavičíně na pomezí Valašska a Slovácka. Vyrůstal a studoval do svých osmnácti let v Uherském Brodě; je absolventem gymnázia a Vysoké školy chemickotechnologické. Od roku 1995 působí ve společnosti Pivovary Staropramen. Od května roku 2004 byl vrchním sládkempivovaru Braník, dnes je vrchním sládkem pivovaru Staropramen.

Očima autora Vrchního sládka jsem si představoval původně trochu jako hostinského z obrázků Josefa Lady. Zdeněk Lux však vypadá přesně jako ilustrace svého životopisu: spíše manažer, nenuceně pracovně elegantní, tišší. Fotografům a jejich nápadům vychází vstříc. Můžetemu od pohledu věřit, že je turista a cyklista. Není spontánní vypravěč a na rozhovor s ním je třeba připravit delší seznam otázek. Možná je to však tím, že jsme neseděli v hospůdce.

Zdroj: MF Dnes.cz

Poprvé v životě včera navštívil devětadvacetiletý Marcel Ďuriček plzeňský pivovar Prazdroj a hned neodjel s prázdnou. Stal se totiž jeho letošním stotisícím návštěvníkem.

„Jsem milovníkem piva a přijel jsem se podívat na jeho výrobu,“ svěřil se Marcel Ďuriček, který do Plzeňského Prazdroje přijel s celou rodinou z Poříčí nad Sázavou. Potěšil ho především dar v podobě kartonu piva, který si jako jubilejní návštěvník převzal. „Hned je co pít,“ pochvaloval si.

Pivovar je po zoologické zahradě druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Plzně. Počty návštěvníků rok od roku stoupají. Letos se v porovnání s loňskem návštěvnost zvýšila o dvě procenta. „Přispěla k tomu nová expozice surovin a také fakt, že pivovar se stal součástí sítě evropských industriálních památek,“ sdělil Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Stále více návštěvníků pivovaru je také z řad vozíčkářů. „Návštěvnická trasa je od poloviny června plně bezbariérová. Právě dnes shodou okolností očekáváme jubilejního 111. handicapovaného návštěvníka,“ dodal Jiří Mareček.

Zdroj: MF Dnes.cz

Prestižní ocenění britského časopisu Beer of the World získal letos Velkopopovický Kozel. V soutěži World Beer Awards se tradiční česká značka utkala se stovkami pivovarů z Evropy, USA a Austrálie. Kozel je nejprodávanější česká značka na zahraničních trzích. Plzeňský Prazdroj loni prodal 2,6 milionu hektolitrů "Kozla", z toho jeden milion v ČR. Dynamika růstu je ze všech piv největší.

World Beer Awards má čtyři základní kategorie: Lager (ležák), Ale, Stout/Porter a pšeničná piva. Kozel získal titul za Premium Standard Lager, což odpovídá našim světlým ležákům.

"Kozel je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí a věřím, že zpráva o tomto úspěchu jeho popularitu ještě zvýší," řekl manažer pivovaru Velké Popovice Jaroslav Gubiš. Kozel je velmi oblíbený v Rusku, kde se ho loni prodalo přes jeden milion hektolitrů. Poptávka roste také ve Skandinávii. Ve Finsku je se 35 tisíci hektolitry ročně nejprodávanější importovanou značkou vůbec, uvedl Gubiš.

Černý Kozel je lídrem trhu s tmavými pivy v ČR. Celá skupina Plzeňského Prazdroje s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích prodala loni včetně licenční výroby v zahraničí 10,9 milionu hektolitrů piv.

Zdroj: ČT24.cz

Všichni příznivci dobrého piva a zábavy se již nyní mohou těšit na pivovarské veselí, které Holba uspořádá poslední prázdninový víkend.

Jako každý rok se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Pivovarská slavnost s hudebním koktejlem v podání známých kapel. Pro tuto příležitost se vaří také slavnostní Šerák Speciál. „ Již tradičně pro návštěvníky připravujeme i nějakou pivní lahůdku navíc. Také letos budou mít možnost připít si světlým speciálem z hor, se symbolickou stupňovitostí 13,51," říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel hanušovického pivovaru. 164 hl slavnostního Šeráku teď už 4 týdny pomalu dozrává v ležáckých sklepích, aby získal svoji typickou chuť a zůstane tam až do konce srpna. „ Speciál chce svůj čas, jen tak lze docílit výjimečných chuťových vlastností, které má. Do jeho kvality se dále promítá vyšší podíl sladu i chmele a speciální receptura chmelení. Co se týká chmele, používáme pouze Žatecký poloraný červeňák, jde o nejkvalitnější český chmel proslulý svým typickým aroma," říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba. Díky němu má Šerák Speciál lahodnou hořkost a jemnou chmelovou vůni. „ Je to pivo s vysokou pitelností, tedy po každém doušku máte chuť na další, " dodává Reichl. Na slavnostech bude v provozu na 40 výčepních zařízení, ze kterých poteče nejen Holba včetně speciálu, ale také Zubr, Litovel a slovenský Steiger.

Během slavností do pivovaru zavítají také známí hudebníci a jejich kapely. V pátek bude v pivovaru hostovat Viktor Sodoma a sobotním tahákem se jistě stane večerní vystoupení Support Lesbiens. Pozvání dále přijaly např. Ready Kirken, Confession O5& Radeček, Bludověnka, Holátka a přijede také cimbálovka z Kyjova. Vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v Šumperku a okolí od začátku srpna a stejně jako loni každý návštěvník podpoří svojí účastí regionální charitu, na kterou půjde část výtěžku ze vstupného. Program Pivovarské slavnosti a prodejní místa vstupenek budou uvádět plakáty umístěné v celém regionu.

Zdroj: Czecot.cz

Místní pivovar v Domažlicích město neprodá. Správa města se naopak rozhodla investovat do jeho rekonstrukce. Do dvou let ho za 40 milionů korun přebudují na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Nájemce budovu buď sám opraví a vybaví, anebo stavbu za osm milionů korun uhradí město. Podle starosty Domažlic Miroslava Macha pivovar zůstane městu.

Radnice po desetiletém jednání s různými investory vypověděla tři roky starou smlouvu pražské developerské firmě Bohdalecká obchodní, která plánovala pivovar a hotel. Město jí čtyřikrát posunulo vydání stavebního povolení. Firma, která pak měla objekt získat zdarma, nestihla podle Macha ani poslední termín 30. června.

Koncem srpna město obdrží studii, kterou zpracovává Regionální rozvojová agentura. V pivovaru vznikne kulturní sál, multifunkční divadlo, galerie a knihovna. "Na podzim požádáme o 40 milionů korun z fondů Evropské unie. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru budou dotovat kulturu, která nebude potřebovat podporu města. Pivovar bude obrovskou propagací Domažlic, dodal Mach.

V objektu bude částečně obnovena i tradiční výroba piva. O výstavbu minipivovaru a restaurace mají zájem tři firmy. Jednou je například skupina kolem Pivovarského dvora Plzeň. Minipivovar má stát osm milionů korun a ročně vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nepasterizovaného piva. Prodávat ho bude jen místní restaurace se 100 místy.

"Pivovar nikomu neprodáme, bude trvale městský," uvedl Mach. Výroba v něm skončila v roce 1996. Plzeňský Prazdroj, který jej vlastnil dva roky, si veškeré zařízení odvezl a areál prodal městu. Z pivovaru zbyla jen spodní třípodlažní budova u silnice a za ní pětipodlažní objekt, kde byly varna a tanky.

Z bývalé spilky vznikne sál pro 400 až 500 lidí, nad ní bude divadlo a galerie, na komíně rozhledna. "Komplex by si na sebe určitě vydělal," řekl Mach. Kulturní centrum má provozovat nezisková firma.

Město chce rekonstrukci dokončit do konce roku 2010, kdy začne s přestavbou kulturního střediska u radnice a kina ve Vodní ulici. Do obou budov, které budou propojeny, vloží město 55 milionů korun. Město využije sklepy pod radnicí, kde obnoví vinárnu a klubové hudební scény. Kapacita sálu zůstane na 300 místech, kino se zmenší ze 400 na polovinu.

Historie pivovaru v Domažlicích sahá do roku 1341, což ho činí jedním z nejstarších pivovarů v Evropě.

Zdroj: iHNed.cz

Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci národního podniku Budějovický Budvar. MZe chce nyní Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem.

Topolánek dnes po jednání s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem novinářům řekl, že o transformaci Budvaru na akciovou společnost lze uvažovat nejdříve letos na podzim, kdy bude mít vláda k dispozici právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů s americkou skupinou Anheuser-Bush.

"Vzhledem k termínům a lhůtám, které takový proces vyžaduje, tak se obávám, že už to nebude tato vláda, která tento podnik dá k privatizaci. A i kdyby to udělala, tak určitě ten proces nedokončí. My nemíníme dělat kroky, které jsou nestandardní, a je to vidět na všech těch privatizacích, které jsme zatím dělali," prohlásil Topolánek.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Dva nepříjemné incidenty provází festival Summer in the City, který v pátek obsadil českobudějovický Měšťanský pivovar.

Hlavní tahák, kapela Mig 21, nedostala od pořadatele zaplaceno. Po zvukové zkoušce sbalila aparaturu a odjela. Navíc museli policisté kvůli více jak třiceti telefonním stížnostem festival v půl jedné v noci předčasně ukončit.

„Několik měsíců před koncertem jsme s pořadatelem sepsali řádnou smlouvu, kde stálo, že kapela dostane zaplaceno hned po zvukové zkoušce. Na místě však pořadatel prohlásil, že nemá peníze,“ řekla Dana Skalová z agentury Live Production, která Mig 21 zastupuje.

Divákům, z nichž většina přišla hlavně na Mig 21, se z pódia omluvil za zrušení koncertu osobně zpěvák Jiří Macháček. Řadu rozhořčených fanoušků musela při odchodu z areálu hlídat desítka městských strážníků. Zprávu jako první přinesl Deník.

„Navíc nám organizátor tvrdil, že akce je zdarma a pořádá ji pivovar. Pak jsme se dozvěděli, že to nebyla pravda. Budeme požadovat právní postih,“ dodala Skalová. Pořadatel festivalu Marek Toman z agentury 4 People Production včera celý den nebral telefon.

Z noci na sobotu přijali strážníci okolo třiceti telefonických stížností kvůli rušení nočního klidu. „Hlídka několikrát vyzvala pořadatele, aby zvuk ztišil. Tvrdil, že tak učinil, ale rozdíl v hluku nebyl žádný. V půl jedné strážníci akci ukončili,“ popsala mluvčí budějovických strážníků Kateřina Schusterová.

„Byl to hrozný řev, nedalo se vůbec spát,“ stěžovala si Miroslava Urbánková, která poblíž Měšťanského pivovaru bydlí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Přeměna Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost zřejmě nebude tak jednoduchá, jak se zdálo. Možná k ní bude potřeba i zvláštní zákon. Samotný prodej pivovaru by tak mohl trvat roky.

„Teprve na podzim bychom měli mít konečný návrh řešení, který bude třeba dál projednat. Ještě zvažujeme, zda nebude nutné navrhnout Sněmovně samostatný zákon k převedení Budvaru na akciovou společnost. Celý proces by se tím významně prodloužil,“ řekl při návštěvě jižních Čech ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Není tedy jasné, kdy bude pivovar k mání a zda ho stihne prodat ještě současná vláda. Zájem o Budvar, jehož hodnota se odhaduje na miliardy korun, mají velké pivovarnické koncerny.

Hráčem číslo jedna je jeho konkurent Anheuser-Busch, jehož převzetí nedávno oznámila belgická pivovarnická skupina InBev. Koupí Budvaru by vyřešila vleklé známkoprávní spory.

„Spekulace ohledně budoucího strategického partnera jsou předčasné. Jsem ale přesvědčen, že se Budvar musí s někým spojit. Na současném trhu nemůže ani s tak významnou značkou fungovat osamoceně,“ zdůraznil Gandalovič.

Zdroj: MF Dnes.cz

Spekulace o tom, kdo se v budoucnu stane novým vlastníkem Budějovického Budvaru, jsou předčasné. V pátek tak reagoval ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) na otázku Práva, zda se horkým kandidátem na privatizaci podniku stane belgický InBev, který před několika dny ovládl americkou pivovarnickou skupinu Anheuser Busch (AB) největšího rivala Budvaru v boji o značku Budweiser.

„Prvním krokem je transformace národního podniku na akciovou společnost, pak teprve bude možné hledat případného zájemce,“ uvedl Gandalovič. Dle jeho vyjádření tedy bude Budvar na prodej. Kdy? To zatím není jasné.

„Pivovar potřebuje strategického partnera,“ zdůraznil ministr, který ale současně nedokázal specifikovat termín převodu pivovaru na akciovku. Se stejným otazníkem nechal i odpověď na otázku, zda bude pivovar prodávat už současná Topolánkova vláda.

Celá operace, která má vést k odstátnění, je na svém začátku. Konsorcium právních a auditorských firem Kříž & Bělina a Delloit & Touche nyní zjišťuje, jak Budvar transformovat tak, aby nebyla porušena jeho práva k ochranným známkám. Řešením by mohl být i speciální zákon, který by tuto problematiku ošetřil. Jeho příprava by ovšem celý proces prodloužila.

Přes jakékoli odmítání spekulací o možných favoritech privatizace je zřejmé, že už nyní jsou minimálně dva. Už zmíněný InBev, nynější držitel dohody Anheuser Busch s Budvarem, na jejímž základě prodává AB na svém trhu v USA budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar. Druhým pak může být dánský Carlsberg, s nímž obdobnou dohodu uzavřel Budvar pro trh ve Skandinávii a Chorvatsku.

„InBev nemusí být nutně jediným zájemcem. Budvar může být zajímavý i pro konkurenty této skupiny,“ zdůraznil Gandalovič. Podle dřívějších prohlášení ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) má značka Budvaru hodnotu až 30 miliard korun.

Zdroj: Právo.cz

Pivní kuriozity. Správné chlazení. Jak často čistit trubky... Hostem našeho ON-LINE rozhovoru byl pivní expert.

Na vaše otázky odpovídal v neděli večer majitel Pivovarského domu a klubu Aleš Dočkal.

Říká, že "pivní pupek" nevzniká díky pivu, ale jídlem, které k pivu sníte. "Pupek dělá jídlo. Zkuste se měsíc živit pivem (bez jídla) bez jakéhokoliv omezení, určitě Vám pupek nenaroste - pokud už ho nemáte", píše doslova.

Prozradil také, jaká by měla být správná teplota: "Ideální je 7°, méně by to opravdu být nemělo - pivo se pak ochuzuje o spoustu chutí a vůní."

V Česku seženete na 480 druhů piv. Náš host ví, že se dá načepovat i pivo, které má grády. Třiatřicetistupňové pivo se jmenuje X-BEER. S pivem se dají provádět i další alotrie. Takový pivní sekt zatím věhlasu šampaňského nedosáhl. Co není, může být!

Už od rozpadu Československa jsme v pití piva rekordmany. Se spotřebou zhruba 160 litrů na osobu za rok s náskokem vedeme před druhými Iry se 130 litry a třetími Němci se spotřebou 115 litrů.

Karel, Příbram:

Které pivo vám nejvíc chutná a proč?

Dobrý večer všem. Této otázky jsem se obával, ale čekal jsem ji. Opravdu mám nejradši našeho světlého Štěpána z Pivovarského domu, ale to zní jako reklama. Z Českých piv je jenom jedno, kterému se pokud možno vyhýbám. Jinak mám obecně raději ležáky (11-12) než výčepní piva (9-10), občas rád ochutnám nějakou polotmavou 13 - těch je naštěstí hodně, z cizích nějakého belgičana nebo pravý ale.

Pavlína, Cheb

Je pravda, že mě po pivu mohou narůst větší prsa?:-)

Budete-li pít pivo, budete mít nejspíš hlad. budete-li hodně jíst, nejšpíš přiberete. Když přiberete, nejspíš i v žádané partii. Jinak ale souvislost mezi pitím piva a bujným poprsím neexistuje, to patří do říše pivních pověr.

Helmut:

Chutná vám Radler, tj. pivo se Spritem?

Za horkých letních dnů, obzvláště při putování na kole nebo v práci občas piju "kyselého radlera", t. j. se sodovkou. Limonády ale nepiji, tudíž si je nedávám ani do piva. Pivním mixům všeho druhu ale fandím a nad milovníky radlera neohrnuji nos.

Česťa z Prahy:

Kolik piv jste vypil ze den?

Za bujarého mládí jsem občas vypil i víc piv na jeden zátah, ale to mne už dávno přešlo, nepiji pivo na počet.

masterbeer:

Chci se zeptat na jaké místě v pití piva je USA.

Přesné pořadí nevím, nejspíš to bude někde na internetu. Ale pije se tam piva hodně, bohužel drtivá většina piva "výrobně levného", ačkoliv se v USA dá najít obrovské množství opravdu úžasných piv.

bruchy:

Dobrej den, kolik jste vypil druhů piv? A které je nejlepší?

Záznamy si nevedu, ale určitě jsem už ochutnal již stovky druhů, koneckonců jich v jedné z našich restaurací, v Pivovarském klubu, máme minimálně 200. Které je nejlepší - viz předchozí odpověď.

Tom Kropil

Tloustne se po pivě nebo ne?

Po pivě ne. Po jídle, které k pivu sníte.

alfonsblecha

Nejlepší pivo bývá když teče! Ale jinak asi čepované tj. jasné ... !

Nerozumím přesně otázce. Ale u nás samozřejmě platí, že čepované je nad láhvové. V jiných zemích to ale může být jinak. V USA "znalci" upřednostńují lahvové před točeným

Ladislav B.

Dobrý den, dá se chmel nahradit i jinou surovinou?

To se zkoušelo odpradávna, včetně netopýřích křídel. Píseň "Pijme pivo s bobkem" také nevznikla jen tak. Ale chmel je chmel, to se koneckonců uzákonilo již v r. 1516 (Reinheitsgebot).

Kocour:

Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, jestli už jste zkusil Varnsdorfského Kocoura, kterého vaří nejmladší sládková v České republice.

Nejen pil, ale dokonce jsme ho točili v Pivovarském klubu v Karlíně. Ta mladá dáma má opravdu slibnou budoucnost...

Zdroj: TN.cz

Tak pivovar je na prodej? Obyvatelé Náchoda nechápou: Vždyť městu vynáší peníze!

Zatímco ve čtvrtek radní rozhodovali, že pivovar nabídnou k prodeji, z lidí, jichž se v tu dobu ptala MF DNES, nikdo si prodej nepřeje.

„Blbouni,“ uleví si František Hofman odpočívající na lavičce. „Proč ho chtějí prodat, když není ztrátový? To nechápu. Vždycky to byl náchodský pivovar a dobře se mu dařilo,“ říká starší muž. Zda náchodské pivo nejen brání, ale také pije? „Když mám žízeň a mám chuť na pivo, tak si nevybírám.“ „Jsem proti prodeji. Ať pivovar zůstane městu, však mu vydělává. Proč se ho zbavovat?“ říká Jarda, který s několika dalšími chlapy nakládá nedaleko hlavního náchodského náměstí uhlí. Jeho kolega u nákladního auta se k pivu Primátor také hrdě hlásí: „Abych pravdu řekl, nepiju nic jiného než náchodskou desítku.“

Když pivo, tak Primátor!

tvrdí náchodští patrioti V nedalekém krámku přebírá Ivana Dusbabová pivní sudy se značku jednoho velkého pivovaru, v sudech však není pivo, ale víno. „Pivovar by neměli prodávat. Nevěřím, že až ho někdo koupí, že ponechá značku a že pivovar udrží. Je to to poslední, co ještě radnice má, jen ať pivovar pěkně zůstane městu! A rozhodně by o tom radní neměli čachrovat tajně. Měla by k tomu být velká diskuse,“ říká rozhodně žena.

Nad otázkou, zda náchodské pivo pije, se jen směje: „Vidíte to víno? Samozřejmě, že mám raději to, ale když si dám pivo, tak Primátora!“

Jiří Drbohlav žije v Náchodě od roku 1953 a od té doby také pije Primátora. „Beránka ať prodají, jen pivovar zatěžuje. Pivovar ať zůstane městu!“ rozčiluje se muž s narážkou na hotel, který pivovar provozuje. Také František Doležal míní, že Beránek pivovar moc zatěžuje. „Radnice by to měla vyřešit tak, aby pivovar zůstal městský,“ říká.

Heineken? To není ono Devatenáctiletý Vilém Matyáš studuje v Praze a o snaze města prodat pivovar doposud nevěděl. „To mne překvapuje. Já bych ho neprodal. Je to znak Náchoda. Je to pivo známé po celé republice. V Praze sice není moc v hospodách, ale vídávám ho v obchodech,“ říká mladík.

Prodej pivovaru se nelíbí ani Vladimíru Galbovi. „Je to blbý,“ říká spíše smutně než zlostně.

„Jsem starý domorodec a kdyby do Náchoda přišli třeba Holanďani Heineken, tak by to nebylo ono. Jenom jak dlouho pivovar budovali, kolik do něj nastrkali peněz, a teď by ho prodali skoro za hubičku,“ říká Galba a ukazuje cestu k pivovaru. Když se ptám, jestli pije náchodské pivo, pochválí ho: „Náchodské pivo? Výborné. Stopro výborné.“

Miroslav Šrutek sice nemá trvalé bydliště v Náchodě, ale je tady podle svých slov prakticky pořád. Tomu se prodej nelíbí z jiných důvodů: „Je to moc podezřelé. Vůbec nerozumím tomu, proč se město snaží pivovar prodat. Je to neprůhledné a myslím, že v tom hraje roli něčí zájem. Rozhodně jsem proti prodeji.“

A náchodské pivo pije. „Nevyhledávám ho tak, že bych chodil do hospody jen na Primátora. Ale když ho někde točí, bez problémů ho piju,“ říká muž.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Ležák Pivovaru Náchod zachutnal mezinárodní porotě v Británii. Pivo Primátor Exkluziv 16% ocenili degustátoři jako nejlepší ležák. Vybírali z více než dvou set značek. Pivovar přesto nevěří, že by ocenění časopisu Beers of the World zvýšilo odbyt piva v Česku.

"Tento mezinárodní úspěch jen podporuje názor, že kvalitní pivo může vyrobit i malý, regionální pivovar a vyplácí se sázka na výběr kvalitních surovin a používání tradiční technologie," uvedl generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý.

V kategorii piv typu Ale zvítězil belgický Tripel Karmeliet, za nejlepší pivo typu stout/porter vybrala porota složená z odborníků a novinářů anglický Rouge Shakespeare Stout a pšeničným pivem číslo jedna je německý Kaltenberg König Ludwig Weissbier.

Soutěže se zúčastnilo 250 značek. Hlavatý ale příliš nevěří, že by cena zvýšila odbyt na domácím trhu. "Je to spíš o prestiži značky," řekl iDNES.cz. "Myslíme, že v zahraničí by nám to přeci jen mělo pomoci. Především ve vztahu k největším partnerům hlavně v Anglii, kam se dlouhodobě snažíme prosadit se speciály, a také ve Švédsku," sdělil.

Pivovar Náchod exportuje pětinu své produkce. Spoléhá se především na speciální piva, jako je pšeničné kvasnicové pivo Weizenbier nebo tmavý ležák Primátor Dark.

I přes poměrně nízkou produkci (130 tisíc hektolitrů ročně) je největším pivovarem v hradeckém kraji. Město se nyní pokouší napoduhé pivovar prodat soukromému majiteli za 90 milionů. Od dříve avizovaného prodeje skupině LIF nakonec sešlo, ukázalo se totiž, že Náchod o prodeji jednal jen s touto firmou.

Zdroj: iDnes.cz

V posledním období zhruba dvou let došlo poměrně k razantním změnám v pivovarském odvětví a souvisejících dodavatelsko odběratelských vztazích. To způsobilo, že se pivovar po letech relativní stability a prosperity ocitl v poměrně komplikované situaci.

Lze s velkou pravděpodobností předpokládat , že pivovar bude v nadcházejících několika letech procházet velice složitou obchodní i hospodářskou situací, troufám si říci jedním z nejproblematičtějších v období jeho více než 136leté existence.

Pivovarský průmysl

Pivovarské prostředí je charakterizováno jako vysoce konkurenční, s výrazným nadbytkem výrobních kapacit a s jedním dominantním subjektem na trhu. Velké tuzemské společnosti s významnějším podílem na trhu jsou dnes vesměs ve vlastnictví největších nadnárodních pivovarských společností s ohromným zázemím a podporou mateřských společností. Ekonomickou efektivitu odvětví ovlivňuje obchodní politika lídra trhu, především nastavením jeho cenové politiky a dále množstvím prostředků směřovaných do podpory prodeje. Vedle toho dochází k dalšímu posilování postavení nadnárodních pivovarských společností, zejména akvizicemi do konkurenčních pivovarů a dochází k poměrně rychlé konsolidaci odvětví. Především pak na tuzemském trhu zvyšující se aktivita jednoho z nejsilnějších mezinárodních hráčů pivovarského průmyslu, společnosti Heineken, zvyšuje do určité míry nejistotu v očekávání budoucího vývoje hlavně u menších pivovarů. Jeho akvizice do Pivovaru Krušovice a severočeské skupiny pivovarů Union Drinks zřejmě nebudou jeho posledními kroky v tomto směru. Dá se usuzovat, dle jeho počínání na jiných zahraničních trzích a jeho podnikatelské filozofii, že se nespokojí s pozicí čísla 3 na trhu a bude se snažit v průběhu krátkého období dalšími akvizicemi zvětšit svůj podíl na trhu. Pokud tohoto cíle dosáhne, pak bude trh významně ovlivňován z hlediska fungování dvěma dominantními subjekty (vše ostatní nebude z hlediska funkčnosti trhu podstatné) a lze se jen dohadovat jakým způsobem se bude trh dále vyvíjet a jaký to bude mít vliv na zbylé malé soutěžící pivovary na trhu.

V posledním období lze sledovat na trhu zajímavý jev, a tím je vytváření se skupiny menších nezávislých pivovarských subjektů, ve které participují relativně obchodně i ekonomicky silné pivovary. Pravděpodobně i z deklarovaných prohlášení je to z důvodů určitých obav z vývoje koncentrace v odvětví, posílení pozic obchodní spoluprací ve větším celku a využití synergických efektů podobné skupiny.

Obchodní situace

Obdobné globalizační trendy jaké probíhají ve výrobním pivovarském odvětví lze pozorovat i v obchodních sítích. Stále větší úspěšnosti diskontních typů prodejů čelí tradiční typy supermarketů a hypermarketů remodelingem dosavadních prodejů, přeskupováním, tlakem na zvýšenou efektivitu a hlavně dochází k pohlcování méně úspěšných subjektů na trhu a dalšímu posilování pozic největších hráčů. Tato situace vytváří velké napětí na trhu a ohromný tlak v rámci dodavatelsko odběratelského řetězce. Samozřejmě nejvíce touto situací trpí především subjekty s méně významným, či mizivým podílem na trhu. Tlak na dodavatelské marže je rok od roku větší a v mnoha případech začíná být především pro malé firmy problém udržet některé prodeje v ekonomicky aktivní rovině. Kvalita produkce bez dostatečně profilované značky a významné finanční podpory prodeje dnes již nestačí k udržení podílu na trhu a především výrobci, kteří se v uplynulém období zaměřili na levnou produkci a dodávky privátních značek řetězců, začínají mít velké problémy s udržením se na trhu. Tato situace v off trade sektoru stojí pivovar v průměru cca 2,5 procenta úbytku trhu a dále cca 2-3 procenta snížení obchodních marží ročně.

V on trade segmentu trvá nepříznivý vývoj několik posledních let. Trh je více méně rozdělen a probíhá nelítostný souboj o každou, dnes již i malou, gastro provozovnu. Boj o gastro trh navíc probíhá ne zcela rovnou podnikatelskou soutěží na trhu, ale systém je deformován různými formami přeplácení jednotlivých provozovatelů gastro zařízení ze strany pivovarských subjektů. Navrch samozřejmě mají společnosti, které pro tyto účely disponují s dostatečnými zdroji a postupně tak krok za krokem ukrajují podíl na gastro segmentu slabším subjektům na trhu. Jeden z mála dřívějších prvků obrany, lokální patriotismus pod tíhou peněz a masivních reklamních kampaní zvolna slábne a zejména mladší generace je výrazně ovlivňována především televizní reklamou. Díky nutné „investiční“ podpoře se také výrazně snižuje oproti minulosti efektivita on trade segmentu trhu. Roční pokles odbytu v on trade sektoru na tuzemském trhu v posledních letech činil okolo pěti procent a pivovar Náchod zatím nenašel cesty jak tomuto poklesu čelit.

Export je jedním z potenciálních kanálů jak sanovat pozvolný propad tuzemského obchodu. Je však nutné si uvědomit, že obdobná situace jako je u nás je i v celé Evropě tzn. přebytek výrobních kapacit a pozvolný pokles trhu s pivem (v Německu je předpověď pro tento rok pokles 4 procenta). Projevuje se to přetlakem piva v nabídce na trhu a samozřejmě jej provází cenový pád a výnosnost obchodu. Situaci navíc umocňuje poměrně dramatické posilovaní koruny v posledním období (až o 25 procent za rok). A tak namísto v minulosti určitého zlepšování výnosových marží tuzemského obchodu se export v některých případech stává spíše určitou přítěží. Pro obchodování mimo kontinent je pivo problematická komodita z hlediska dopravních nákladů, nese sebou zvýšené náklady na budování prémiové značky a není to cesta malých společnosti, pokud nemají v daném regionu strategického silného partnera. Do loňského roku se pivovaru vcelku dařilo nahrazovat propad tuzemského trhu právě nárůstem exportu (nyní již 20 procent z celkového odbytu). Bohužel situace s posilováním koruny tuto cestu výrazně zkomplikovala a spíše se jeví, že pokud trend posilování Kč bude dále pokračovat začne pivovar zvažovat u některých, i dlouhodobých kontraktů, jejich další pokračování z hlediska efektivity.

Dodavatelé

Globalizace se nevyhnula ani dodavatelskému řetězci, především pak u energií a materiálů. Výroba klíčové suroviny, tuzemského sladu, je u nezávislých subjektů (nepivovarských sladoven) z velké části koncentrována do rukou jednoho výrobce (83 procent), který výrazně svoji obchodní politikou ovlivňuje dění na trhu s touto komoditou. Cena právě této suroviny zkomplikovala finanční situaci pivovaru v konci loňského roku, kdy došlo k nárůstu o více než 70 procent. V kombinaci s pohybem cen ostatních surovin a energií to obnáší meziroční nárůst na nákladech cca osm procent, které lze jen těžko jednorázově nahradit nárůstem tržeb, či vnitřními úsporami. Zatím se bohužel nedá očekávat ani návrat k původní úrovni cen sladů (vlivů na cenu je víc a jsou globálního charakteru), ale spíše lze vzhledem k vývoji očekávat další i když snad už pozvolnější nárůst.

Vývoj pivovaru

Ze současných znalostí trhu a vývoje cen lze pro další období předpovědět zhruba čtyři základní cesty vývoje situace v pivovaru do budoucnosti. Všechny tyto varianty vychází z nějakých předpokladů a samozřejmě je možná případná i jejich kombinace. Je nutné si uvědomit, že ve všech variantách je zmiňován provoz a vlastnictví Hotelu U Beránka (resp. přístavby), ale to není podstatou problému. Jádro je v uzavírajících se nůžkách mezi náklady (viz. zmíněný skokový posun u klíčové komodity) a reálně možnými dosaženými výnosy z provozu pivovaru, problém hotelu jen celou věc urychluje v horizontu relativně krátkého časového období. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze v určité fázi asi předpokládat nárůst zájmu a výnosnosti tradiční konzervativní produkce popřípadě speciálních piv související s vývojem životní úrovně a pokračující globalizace. Problém je, že si dnes nikdo netroufne odhadnout časový horizont a význam těchto dopadů na profitabilitu. Jedno je ale asi poměrně jednoznačné a to, že toto období bude spíše delší (cca 10-15 let) a je nutné právě nadcházející roky nějakým způsobem nejen doslova přežít, ale využít jej právě k budování potenciálu pro budoucnost (budování značky a trhů). To se ale nedá dost dobře dělat bez dostatečného finančního zázemí a stability společnosti.

Ve všech variantách je navíc nutno kalkulovat jako poměrně velké riziko případnou havárii strojního zařízení většího rozsahu (lahvárenská linka) a nutnosti rychlého a finančně náročného (v řádech i desítek mil. Kč) řešení, pivovar v současné době nemá akumulovány zdroje na podobný typ investice, díky úhradám ztrát vytvořených v letech 1997-1998

I. Pokračování dosavadního stavu

Při stávajícím držení a provozování Hotelu U Beránka dojde poměrně rychle ke komplikacím v peněžním toku (vlastně již reálná situace), které mohou vést v určitém poměrně krátkém časovém horizontu ke finančnímu kolapsu. Pokud by se měl pivovar vydat touto cestou nutně na ni musí reagovat níže zmíněnou variantou č. II., ale s tím, že problém provozování hotelu celou situaci urychlí. Asi nejhorší možná varianta bez dostatečné perspektivy.

II. Cesta redukce nákladů

Jedno z potenciálních řešení, které by snad vedlo k přežití pivovaru v delším horizontu má však několik základních předpokladů. Znamená to minimalizovat veškeré možné náklady (obchodní činnost, údržba,…) tak, aby se podařilo zachovat pokud možno vyrovnaný peněžní tok. Varianta předpokládá jako samozřejmost zbavení se břemene provozování hotelu.

mínusy:

-rychlé snížení objemu odbytu přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru (cca 50 – 60.000 tis. hl)

-v určitém časovém horizontu redukce stavu personálu v řádech spíše desítek procent, snížení kvality personálu

-redukce nákladů na údržbu a snížení kvality technického stavu zařízení a následně i kvality produkce, v dlouhodobém horizontu pak zvýšené náklady na investiční činnost

plusy:

-zachování nezávislosti

III. Odtížení od břemene hotelu

Varianta předpokládá odprodej Ubytovacího zařízení U Beránka (majiteli Městu Náchod) a zbavení se provozování hotelu. Tato varianta je řešením na určité období k překlenutí finančních problému resp. svým způsobem odkladu budoucích objektivních potíží. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část prostředků z výnosu případného prodeje a splacení závazků z úvěru může posloužit k jednorázové podpoře prodeje. Objem takovýchto prostředků je však vzhledem k vývoji trhu a potřebám pivovaru z dlouhodobého pohledu nedostatečný a je otázka, zda by to nebylo spíše plýtváním bez dlouhodobějšího efektu.

mínusy:

-nedostatečné množství k razantnější podpoře obchodní činnosti, po čase návrat k postupné redukci domácího trhu

-postupný propad do ztrát, pokles výkonnosti s následné finanční problémy

plusy:

-bezprostřední oddálení problémů v peněžním toku

-zachování nezávislosti

-objem prostředků z výnosu prodeje (po vypořádání závazků), které bude možné použít k obchodní podpoře

-soustředění se pouze na vlastní činnosti související s pivovarským sektorem

-omezená podpora obchodní činnosti

IV.Posílení finanční síly společnosti

Varianta A

Varianta předpokládá odprodej Ubytovacího zařízení U Beránka a zbavení se provozování hotelu stejně jako v předcházejícím případě a dále investování finančních prostředků do společnosti pro dlouhodobý rozvoje obchodní činnosti (budování značky, podpora gastro sektoru,…) ze strany majitele.. Je nutné si uvědomit, že v případě podpory obchodní činnosti se jedná o poměrně dost velkou částku, která pokud takováto cesta má mít smysl musí být v řádech spíše desítek mil. Kč (vychází se z aktuálních znalostí situace na trhu). Samozřejmě je tato cesta dosti riziková vzhledem k dynamickému rozvoji trhu. Vzhledem k určitým omezením spojených s podnikáním pod veřejnoprávním subjektem jakým právě město je, má tato cesta do určité míry trochu svazující charakter a je určitě náročnější na celkový objem finanční podpory. Dále tato varianta neřeší příslušnost k větší pivovarské skupině na trhu se všemi synergickými pozitivy (vyjednávací síla). U veřejnoprávního subjektu navíc hrozí problém komunikace na veřejnost (vložení prostředků do společnosti vers. ztrátové hospodaření)

mínusy:

-velký objem finačních prostředků v řádu několika desítek miliónů do obchodní podpory

-vysoké riziko z hlediska návratnosti prostředků

-odčerpání (odčerpávání) značných prostředků z rozpočtu města

-problematická komunikace dlouhodobějších ztrát vně společnosti

plusy:

-dlouhodobé budování značky na trhu s budoucností pro pivovar

-stabilní finanční zázemí

-zachování nezávislosti

-zachování kontroly ze strany města

Varianta B

Varianta předpokládá aktuálně diskutovaný prodej strategickému partnerovi. V této variantě je předpoklad odprodeje Ubytovacího zařízení U Beránka a zbavení se provozování hotelu tak, že město ze získaných prostředků prodeje akcií společnosti odkoupí část podniku.

mínusy:

-v případě odprodeje ztráta nezávislosti a ztráta možnosti jakékoli další kontroly vývoje společnosti, účast v orgánech společnosti má pouze hodnotu toku informací

-riziko pohlcení společnosti velkým subjektem a ztráta nezávislosti

plusy:

-dlouhodobé budování značky a trhu s budoucností pro pivovar

-stabilní finanční zázemí

-synergie z příslušnosti k velké pivovarské skupině

-zisk prostředků pro město.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod

S koupí americké pivovarnické skupiny Anheuser-Bush vyrábějící pivo Budweiser zdědí belgická společnost InBev více než sto soudních pří ve 30 zemích světa s českým pivovarem Budějovický Budvar, který značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než 60 státech.

Dá se očekávat, že ve snaze vyhnout se vysokým soudním nákladům by InBev mohl státem vlastněný Budvar koupit, napsal list Wall Street Journal. Jestliže se tak InBev nerozhodne, může bez potíží zvýšit prodej Budweiseru na nových trzích, jako jsou Čína, Indie nebo Latinská Amerika, kde je právní postavení Budvaru slabší.

Nový gigant Anheuser-Bush InBev ale nebude moci svou hlavní značku globálně propagovat. Místo toho by musel uvádět na trh směsici značek Budweiser, Bud, Anheuser-Bush nebo dokonce AB-B. Takový přístup by pravděpodobně zlatokopy z InBevu nepotěšil, domnívá se list.

Kdyby Anheuser-Bush InBev svého českého dvojníka koupil, mohl by velmi dobře zavedenou značku Budweiser zachovat pro své americké pivo a propagovat Budvar jako český export pod značkou Czechvar. Pod ní se Budvar prodává v USA už nyní za pomoci distribuce poskytované Anheuserem. Tato symbióza je výsledkem dohody, že Budvar se na americkém trhu vzdá předpony Bud výměnou za to, že se bude jeho pivo prodávat jako prvotřídní import v největší americké distribuční síti.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její obměny přes století. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Koupě Budvaru by mohla přijít na dvě miliardy dolarů (asi 30 miliard korun), uvedl deník. Odkazuje přitom na českého ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který tuto sumu předběžně zmínil jako hodnotu ochranné známky Budweiser. Česká vláda chystá prodej Budějovického Budvaru ještě před tím, než jí v roce 2010 vyprší funkční období. Její spěch je pochopitelný. Opoziční ČSSD již nyní vyhlašuje do světa, že když vyhrají volby, tak Budvar prodávat nebudou, proti jsou samozřejmě i komunisté.

Zdroj: Haló noviny.cz

Druhý pokus bude mít v létě město Náchod na to, aby prodalo svůj pivovar Primátor. První pokus skončil na konci června fiaskem.

Rada města Náchod se ve čtvrtek dohodla, že se napodruhé pokusí prodat místního Pivovar Náchod, který vaří piva značky Primátor. Na rozdíl od prvního pokusu, který na konci června skončil krachem, se do prodeje budou moci zapojit i další zájemci. Město už na svých stránkách zveřejnilo výzvu k podání nabídek.

"Město Náchod nabízí k prodeji 100 % akcií akciové společnosti Pivovar Náchod. Zájemci mohou zasílat své písemné nabídky do 29. 7. 2008 do 13:00 hodin," stojí na webových stránkách města. Případní uchazeči tak mají k podání nabídek 12 dní.

Ačkoliv je podle majitele stránek svetpiva.cz Jana Kočky lhůta u tak velkého majetku nestandardní, nevidí v ní žádný problém. "Bylo to hodně medializované, takže o prodeji vědí všechny subjekty na trhu, z tohoto pohledu je to asi dostatečná lhůta," uvedl pro server iHNed.cz. Pro Kočku je krok rady překvapením, protože měl informace, že se zastupitelstvo vůbec nemohlo dohodnout na dalším postupu.

Ani pro náchodského zastupitele Jiřího Maršíka (KDU-ČSL) není 12denní lhůta problémem, ačkoliv by si sám představoval 2 až 3 měsíce. Vzhledem k tomu, že je prodej již hodně medializován, to ale podle něj nevadí. "Já jsem měl problém ze začátku, že to bylo nabídnuto jedné společnosti, se kterou se hned uzavřela smlouva, která šla do zastupitelstva," uvedl pro server iHNed.cz Maršík.

Druhý pokus asi vyjde

"Dnešní jednání rady bylo korektní," řekl zastupitel a dodal, že souhlasí se starostou Oldřichem Čtvrtečkou (ODS), že město těžko může udržet pivovar ve stávající konkurenci na trhu piva. Teď jde podle Maršíka jen o to, vybrat nejlepší nabídku, se stávajícími podmínkami už souhlasí. "Myslím si, že většina zastupitelstva bude pro prodej," odhadl šance na úspěch prodeje. Rozhodnutí o případném prodeji by mělo učinit zastupitelstvo 8. září.

Město na konci června stáhlo projednávání prodeje pivovaru z programu jednání zastupitelstva, protože s ním nesouhlasila většina zastupitelů. Jedinou firmou, se kterou Náchod jednal byl Liberecký investiční fond (LIF), který za největší pivovar v královéhradeckém kraji nabídl 90 milionů. Na poslední chvíli pak nabídl o 25 milionů korun více pivovar Holba.

Pivovar Náchod má roční výstav přes 130 000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun. Podle nedávného vyjádření starosty Oldřicha Čtvrtečky (ODS) je pivovar na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Cvrček

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne za 1.polrok 2008 zaznamenal 35-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Prejavilo sa to aj na ekonomike pivovaru, ktorý za prvý polrok vykázal zisk pred zdanením 10,2 milióna Sk, pri celkových tržbách 220 miliónov Sk.

Kým za prvých šesť mesiacov roku 2007 v STEIGRI vyexpedovali 75 993 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 102 468 hektolitrov. Vzhľadom na symbolický vlaňajší polročný export na úrovni 43 hl, tohtoročných vyvezených 2512 hl predstavuje 58-násobný nárast. Množstvom vystaveného piva si STEIGER upevnil za prvý polrok 2008 tretiu priečku medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (933 600 hl) a Pivovary Topvar, a.s. (601 085 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za prvý polrok roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných takmer 6 percent. Úspešný polrok STEIGRA je o to výraznejší, že celkovo došlo na Slovensku za prvý polrok 2008 opäť k poklesu trhu a to až o 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar v prvom polroku tohto roka na slovenskom trhu predal viac ako 40-tisíc hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád s objemom 20.133 hl, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.“, povedal J.Vysloužil.

Pod úspešnosť predaja sa podpísala aj vysoká kvalita produkcie pivovaru, ktorá bola ocenená v uplynulom polroku na troch podujatiach. Najprv začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Druhý raz zabodoval pivovar v piatok 5.mája 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“. Jeho 10-percentný svetlý ležiak STEIGER (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice poctili novinári na tohtoročnom Junifeste spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Manažér marketingu Emil Mihálik poukázal na to, že prvý polrok 2008 bol obdobím veľkých zmien v STEIGRI: ,,Profesionálnu komunikáciu s verejnosťou prevzala public relations agentúra PAPER LIFE, čo sa okamžite prejavilo v masmédiách na desiatkach pozitívnych správ o pivovare. STEIGER v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Verejnosť bola oslovená 150 bilbordami, 110 rozhlasovými spotmi, viac ako 700.000 výtlačkami grafickej kampane v printových médiách a zlatým klincom bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne

Unikátní systém biologického dočištění drenážních a dešťových vod, odváděných z areálu pivovaru RADEGAST Nošovice, za pět let svého zkušebního provozu vyčistil 334 000 m3 vody. Projekt za více než 6 milionů korun nyní přechází do trvalého provozu.

Dešťová voda odtékající z pivovaru je zachycována a čištěna soustavou rybníčků, které jsou izolované od ostatních vod. Rybníčky vznikly mj. obnovou a rozšířením dvou odstavených říčních ramen řeky Morávky a jejich propojením uměle vytvořeným meandrujícím korytem s významnou samočisticí schopností. Dlouhodobým cílem projektu je nejen dosažení požadovaného stupně dočištění drenážních vod z areálu pivovaru Radegast, ale i zvýšení rozmanitosti biotopů v nivě Morávky.

„Jde o přírodě blízký způsob čištění bez nároků na spotřebu energií, který nejen nenarušil vzhled údolní nivy řeky Morávky, ale navíc pozitivně ovlivnil biotop a umožnil návrat původní fauny a flóry - například ondatry pižmové a mloka skvrnitého," říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny nošovický pivovar patří.

Během pětiletého zkušebního provozu probíhaly pravidelné odběry vzorků vody, vždy s vyhovujícími výsledky. Letos na jaře nabylo platnosti kolaudační rozhodnutí Magistrátu města Frýdku- Místku a celé dílo přešlo do trvalého provozu. Celkové náklady na projekt přesáhly 6 milionů Kč.

„Vedle reálných výsledků projektu nás těší i to, že byl proveden ve shodě s požadavky ostatních zainteresovaných stran, zejména občanských sdružení zaměřených na ochranu přírody," říká Petr Holeček.

Voda je jedna ze základních surovin pro výrobu piva a tvoří 85 - 90 % jeho obsahu. Proto Plzeňský Prazdroj ve své činnosti usiluje o zodpovědné hospodaření s vodními zdroji. A to zejména snižováním spotřeby vody ve výrobním procesu, ohleduplným přístupem k ekologickým a sociálním potřebám daného regionu při nakládání s vodními zdroji a prosazováním stejných principů i u dodavatelů a partnerů.

Společně s recyklací, úsporami energie, minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je čištění průmyslových vod a péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Shrnutí roku 2007 a začátku 2008

Ač se možná může na první pohled zdát, že se v posledních měsících v pivovaře nic neděje, tak pravý opak je pravdou. Mimo tradiční kulturní akce v pivováru (Vykulení, posvícení, jazzový koncert River Stream Blues, Mercedes Bend, Aga Pepe, Bílá Nemoc, Ticho de Pre Cupé Band, samozřejmě zábavy s Nominativem, Našimi Furianty a dalšími) jsme se podíleli na mnoha akcích na zámku, ve škole a v sokolovně. Dále u nás probíhala různá divadelní představení (Vítr z hor, Koza z Kozojed atd.), akce pro nejmenší ve spolupráci s o.s. Kolečko (Masopust a Dýňová slavnost), bednářské vystoupení, přednáška o nádražních restauracích a další. Co je ale zřejmě nejvýraznější událostí minulého roku. A to si myslím, že nejenom z našeho pohledu. Je podstatná záchranná akce na objektu bývalé správy hospodářského statku č.p. 15. V tomto úsilí chceme pokračovat i v letošním roce záchranou narušeného štítu.

V letošním roce bychom rádi konečně otevřeli naši vymazlenou restauraci dennímu provozu. Ano letos to opravdu myslíme vážně. A v plné parádě. Kdo viděl při nějaké akci nový výčep, tak tuší jakým směrem se ubíráme.Dále bychom chtěli připravit pivovár ku zkušebním várkám. To také slibujeme nějaký ten čas, ale vzhledem k situaci na pivní scéně jsme se rozhodli zprovoznit původní velký pivovar se všemi historickými technologiemi. Ano, přesně tak jak se vařilo kostelecké od nepaměti. Tím chceme obohatit město o další atrakci a posunout jej na žebříčku popularity. Zcela jistě jsme jediní s tímto záměrem v naší republice. Tyto myšlenky vychází z našeho hlubokého přesvědčení a praktického studia pivovarské historie. Tím jsem narazil na podstatu "zdlouhavého" postupu prací v pivováru. Prioritní vizí našeho pivovarského muzea je zmapování pivovarů Čech, Moravy a Slezska. A to především fyzicky! To s sebou přináší ale nesmírné nároky na čas a potažmo finance. Poslední dobou se v ohromné míře industriální objekty bourají a my nestíháme jezdit fotit a zachraňovat zbytky technologií. V roce 2007 jsme prozkoumali a zdokumentovali více jak 160 pivovarů, z nichž už mnohé byly nahrazeny obchodními středisky či moderními "ležatými paneláky". Podařilo se nám zachránit nespočet pivovarských technologií (hvozdový kotel Noback&Fritze, stáčecí aparát na čtyři sudy systém Windisch, stabilní motory, pivovarské vozy značky Czepel a S5T a mnoho dalších). To vše na vrub prací v pivováru. To je na delší povídání. Z dalších našich plánů bych rád vyzdvihl pokračování záchrany mlatu v pivováru, opravu pivovarských komínů a v neposlední řadě pivovarskou vlečku. Neděláme si srandu. Kostelec opravdu bude mít své koleje a nádraží. Nechte se překvapit.

A kdo nám hází klacky pod nohy či co se nám ve městě nelíbí. Nebudu opakovat oblíbené fráze. V našem případě to jsou především hledači barevných kovů a jiných pokladů a ti, kdo si myslí, že všude kolem pivovaru je smetiště. No a také např. Pivovary Bohemia a.s. (v konkurzu), po kterých nám zůstaly pěkné závazky. Náš právní systém je místy děravý...

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Žízniví cyklisté jsou při překonávaní vrchu Bukovice na pokraji svých sil, dobrá nálada však přetrvává. Do posledních kilometrů vloží vše, protože cíl, ve kterém je čeká zasloužené osvěžení, je blízko. Cyklistická stezka Petra Bezruče po Moravskoslezském kraji totiž končí v pivovarnickém městečku Černá Hora.

Vlastníků pivovaru v Černé Hoře se od 13. století vystřídalo několik. Dnes je majitelem akciová společnost Pivovar Černá Hora, kde přesnou polovinu vlastní Jiří Fusek. "Za čas svého působení v pivovaru se mi nestalo, že bych udělal neuvážený krok, když se rozhodovalo o jeho dalším rozvoji," vyznává se Fusek. Pivovar Černá Hora je nejen regionálním výrobcem 10 druhů piv, 10 druhů limonád a čtyř druhů pivních pálenek, ale je i oblíbenou turistickou destinací. Lákadlem je nejen zlatavý mok, ale i zábavní centrum vystavěné u pivovaru.

Nejlepší reklama

Aby přiblížili pivovar lidem, rozhodli se vytvořit prostor pro návštěvníky, které provedou procesem výroby piva. Po dotacích od Evropské unie pivovar investoval 25 milionů do výstavby Centra Sladovna a Pivovarského penzionu s kapacitou 28 lůžek. V Centru Sladovna se kromě pivovarské restaurace nachází také malá varna, kde si můžete uvařit pivo podle chuti. Je tu ale i bowlingová herna.

Se sázkou na turistiku chce jít pivovar ještě dál. Chystá další stavební projekt s investicí 105 milionů korun. Hotel s 94 lůžky, pivní lázně a wellness centrum s bazénem mají být dokončeny v roce 2010.

Zmrtvýchvstání pivovaru

Stavební inženýr Jiří Fusek (64) se svým obchodním partnerem zareagovali na tendr, který v roce 1996 vyhlásilo české ministerstvo zemědělství. Pivovar v Černé Hoře čekal na toho, kdo za něj nabídne nejvyšší cenu.

"Tehdy jsem si řekl, v tomto jsem ještě nepodnikal," vysvětluje Fusek. Že se mu v oboru zalíbilo, dokazuje i to, že je dnes předsedou Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"Po technické stránce byl pivovar v hrůzném stavu. Byla tady technologie z roku 1924. Vzali jsem si obrovský úvěr na 130 milionů korun a pustili se do práce." Majitelé pak pokračovali s výrobou pěti druhů piv, které později obohatili o dalších pět. Dva roky po založení společnosti rozšířili sortiment o výrobu limonád. "Navázali jsme na silnou moravskou tradici točených limonád," líčí Hubert Adámek, tiskový mluvčí pivovaru, který dnes zaměstnává 130 lidí.

Výrobní kapacita černohorského pivovaru je 160 tisíc hektolitrů piva a 40 tisíc hektolitrů limonád ročně. "Dnes jsme mezi pivovary největší sodovkárna v republice," dodává Adámek.

Za svoji největší pýchu považují nealkoholické pivo, které vyrábí pomocí speciální technologie vakuového odsávání. Na rozdíl od konkurenčních výrobků neobsahuje ani stopu po alkoholu.

"Protože jsme chtěli udělat opravdové nealkoholické pivo, vytvořili jsme novou technologii, která při nízkých teplotách odsává alkohol z piva," nadšeně vysvětluje Fusek.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Bibiána Duhárová

Budějovický Budvar pokračuje i v letošním roce v obchodním růstu, za první pololetí prodal celkem 639 190 hektolitrů, což je meziročně o 4,7 procenta více. V loňském roce byla hranice výstavu 500 tisíc hektolitrů překonána počátkem června, letos tomu bylo již v květnu. "Z výsledků dosažených v prvním pololetí letošního roku máme radost. Nejen že potvrzují růstový trend našeho pivovaru, který trvá již několik let, ale zároveň jsou pro nás i důkazem oblíbenosti našich značek v tuzemsku i zahraničí," uvedl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V porovnání s prvním pololetím roku 2007 se za stejné období roku 2008 prodalo o šest procent více lahvového piva (361 tisíc hektolitrů) a o čtyři procenta více sudového piva (241 tisíc hektolitrů). Ostatní prodeje tvoří tankové pivo v cisternách, plechovky a party soudky. "Většinu našich prodejů v prvním pololetí, přibližně 54 procent, jsme realizovali díky naší vlajkové lodi – světlému ležáku Budweiser Budvar. Zhruba 41 procent prodejů tvořilo výčepní pivo značek Budějovický Budvar a Pardál, zbytek tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciální pivo Bud Super Strong," dodal Chrt.

Velmi významného meziročního nárůstu prodeje dosáhl Budějovický Budvar především v tuzemsku, a to o 8,3 procenta. "Vysoce konkurenční pivní trh České republiky letos ještě vyostřují rostoucí ceny základních surovin, energií i pohonných hmot a zvyšující se tlak obchodních řetězců, proto je pro nás tento nárůst důkazem vysoké kvality a oblíbenosti našich značek a samozřejmě i spokojenosti našich zákazníků a spotřebitelů," vysvětlil Chrt.

Export Budějovického Budvaru vzrostl oproti prvnímu pololetí roku 2007 o 0,6 procenta. "I když se tento nárůst zdá jako mírný, my jsme s ním spokojeni. Je to způsobeno tím, že v prvním pololetí roku 2007 jsme zaznamenali extrémní nárůst exportu o 11,29 procenta, tudíž letos srovnáváme s historicky rekordními loňskými čísly. Jejich překonání je pro nás pozitivní zprávou. Jediné co nás v souvislosti s exportem trápí, je příliš silný kurz koruny, jejíž posilování nás letos na tržbách z exportních prodejů připravilo již o více než 73 milionů korun," vysvětlil Chrt.

Zvýšený výstav a prodej se projevuje i na provozu pivovaru. Již od května pivovar funguje v téměř nepřetržitém provozu. V květnu a červnu bylo na lahvových linkách realizováno 40 nočních směn a šest mimořádných víkendových, na sudových linkách 15 nočních směn a čtyři mimořádné víkendové. Varna pracuje prakticky bez přerušení již od března. Jelikož Budějovický Budvar striktně dodržuje tradiční výrobu piva, která představuje 90denní dobu zrání ležáku, bylo třeba v předstihu počítat s nárůstem odbytu v letních měsících a připravit zásobu piva na toto období, což umožňuje velká kapacita ležáckého sklepa.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová