Půvabná osmnáctiletá Martina Karkošová z Velimi reprezentovala na galavečeru Postřižinský pivovar a získala korunku vicemiss.

Druhé místo pro Postřižinský pivovar a Martinu Karkošovou v konkurenci jedenácti republikových pivovarů a krásných slečen, které je reprezentovali! To je výsledek víkendového galavečera, který se konal v Žatci pod názvem Miss zlatého moku.

Martina Karkošová dorazila tento týden do nymburského pivovaru, aby přijala oficiální poděkování od ředitele Pavla Benáka. „Děkujeme za báječnou reprezentaci a kromě jiných ocenění také přijměte poukaz na sud našeho piva,“ pogratuloval Benák úspěšné krásce.

A jak celá akce, které se zástupkyně Postřižinského pivovaru účastnila poprvé, probíhala? „Nejprve jsme se 3. září účastnily dočesné, kde jsme se učily česat chmel, točit pivo a další disciplíny,“ říká úspěšná dívka, které bylo v červenci 18 let.

Součástí hodnocení byla také degustace, při níž měly dívky poznat ze tří druhů piv to z „jejich“ pivovaru. „To bylo těžké, poznaly to jen tři dívky z celkových jedenácti, které se nakonec galavečera zúčastnily. Já jsem ho nepoznala,“ přiznává Martina.

Jenže jak je jasné podle výsledku, Martina měla silné další disciplíny při galavečeru, který moderoval v žateckém divadle Jan Čenský. „Přípravy začaly už v devět ráno. Samozřejmě se dělaly úpravy vizáže a dolaďovala choreografie. Samotný program začal v 19 hodin,“ popisuje finalistka, která je rodačkou z Kolína a dnes žije v nedaleké Velimi.

Na galavečeru ji doprovázel takzvaný patron, v našem případě sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta. „Dohlížel jsem na to, co bylo potřeba. Na rozdíl od jiných pivovarů my jsme si dívku vybrali a přivezli sami. Naštěstí Martina na naši nabídku kývla,“ říká spokojený sládek.

Vraťme se však do průběhu galavečera, který začal slavnostním nástupem ve svatebních šatech. „Nejdřív jsem si vyhlédla jedny, které mi nakonce nebyly. Pak už na mě žádné nezbyly, takže jsem měla svoje vlastní z tanečních, které jsem měla na věnečku.“

Volnou disciplínou Martina přivádí v úžas i diváky při jiných soutěžích. Předvádí ohnivou show, kterou by měli mít možnost v jejím podání vidět také návštěvníci pivovarského plesu první únorovou sobotu. No a pak už „jen“ promenáda v plavkách a druhé místo bylo na světe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Královský pivovar Krušovice spustil v říjnu novou kampaň, jejímž cílem je i nadále podporovat „pořádnou“ Desítku. Kampaň probíhá až do konce roku 2010 na radiu Blaník, Relax a Agara a využívá čtyři různé rozhlasové spoty, koncipované jako reportáž a image spot „Příběh krušovické Desítky“. Doplněna bude spotřebitelskou soutěží Václava Klouba, emeritního sládka Královského pivovaru Krušovice.

Smyslem kampaně je připomenout spotřebitelům novou krušovickou Desítku. Hlavním sdělení se zaměřuje na komunikaci tradice krušovické desítky, pro kterou byli v minulosti její konzumenti ochotni „přejít půl města“. Kampaň zahrnuje 30´ image spot představující staronovou Desítku, dále využívá 60´ spoty, připraveny jsou celkem čtyři verze.

„Spoty jsou koncipovány jako rozhovory se sládky, a to jak se současným, Tomášem Kosmákem, tak s Václavem Kloubem, který v Krušovicích působil v sedmdesátých a osmdesátých letech“, říká Josef Danihelík, group brand manager značky Krušovice a dodává: „Pan Kloub si přesně pamatoval chuť piva, na kterou milovníci Krušovic vzpomínali. Proto jsme se rozhodli jej oslovit, stal se i součástí připravované kampaně“. Dvě verze rozhovoru jsou také připraveny s krušovickými výčepními a milovníky krušovického piva přímo v restauraci.

Spoty zdůrazňují jedinečnou chuť legendární Desítky, která chutná „jako tenkrát“ a má stupňovitost 10,2°. Kampaň doplňuje soutěž „Otázky Václava Klouba“. Ty jsou zaměřeny na vlastnosti správné poctivé Desítky. Soutěž bude, stejně jako kampaň, probíhat na rádiích ve středočeském regionu, tedy stanicích Blaník Relax a Agara. Po zodpovězení soutěžních otázek získají výherci pivní odměny.

Nová krušovická Desítka byla uvedena na trh v květnu letošního roku, současně došlo ke změně kompletního produktového portfolia Krušovic. Jeho součástí jsou nyní tyto značky: Mušketýr, Krušovický Ležák, Staročeský Malvaz a Černé. Změně portfolia předcházely rozsáhlé spotřebitelské průzkumy, ze kterých vyplynulo, že si spotřebitelé přejí návrat značky k tradiční receptuře z 80. let, kdy se krušovické pivo těšilo obrovské oblibě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Ze soutěže MISS Zlatého moku si odváží cenu MISS sympatie 24 letá Jana Marešová, reprezentantka Holby Šerák. Úspěch je o to větší, že se jedná o „tuplák“, tedy dvojí vítězství za mimořádné sympatie, které dívka získala u hlasujících na internetu s 11 124 hlasy i v sms soutěži.

Slavnostní vyhlášení proběhlo v Městském divadle v Žatci v rámci Galavečera letošní Miss zlatého moku ČR. Vystoupení skupiny Bailamos s karnevalovým tancem Samba de Jandero předznamenalo slogan Galavečera: PIVO DNES PIJE CELÝ SVĚT! Pak už výborný a osvědčený moderátor večera Jan Čenský s noblesou uváděl hosty a finalistky soutěže. Po oficiálním zahájení předvedly dívky volnou disciplínu a nechyběla ani promenáda v plavkách. Jana Marešová doslova nadchla přítomné svým kouzelnickým vystoupením. Bravurně totiž vykouzlila půllitr plný piva, což ocenila nejen porota, ale i publikum. Navíc se dá předpokládat, že zvládat podobné kousky by jistě toužili i všichni příznivci ryzího piva z hor.

Po představení dívek a jejich patronů z pivovarů diváci shlédli filmové sestřihy plnění technických disciplín finalistek ze září v rámci žatecké Dočesné – ruční česání chmele, degustaci piva, jeho správné čepování i tanec s korbelem piva na hlavě, stejně, jako film z pobytu finalistek ve Spojených arabských emirátech, kde se na soutěžní večer připravovaly a pilovaly svoje volné disciplíny.

Dobročinný obsah dala soutěži sbírka s výtěžkem pro oběti letošních povodní v Ústeckém kraji. Za půl hodiny se na galavečeru vybralo 43.100 korun. Největší částkou přispěl rektor České zemědělské univerzity v Praze Prof. Jiří Balík, který tak získal pro svoji školu korunku vítězky. Vydařená sbírka byla pěknou tečkou za šestým ročníkem soutěže Miss zlatého moku ČR 2010.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Když se radnici podaří obnovit provoz pivovaru, začne o něm Zvlášňý škola zase hrát.

Domažlické pivo, které dokonce ve svých písních opěvovala kdyňská kapela Zvlášňý škola, by se mohlo vrátit mezi pivaře. Domažlickým radním se totiž podařilo získat zpět pivovar, o který se soudili s pražským developerem.

„V dohledné době chceme začít s přípravou přestavby na minipivovar, restauraci a kulturní centrum regionu. To vše by mělo stát zhruba sto milionů korun. Stavba by měla začít na jaře 2012,“ tvrdí starosta Domažlic Miroslav Mach. Město odstoupilo od smlouvy s pražskou společností, která poté město zažalovala kvůli neplatné výpovědi. Krajský úřad ale potvrdil její platnost a bývalý pivovar je nyní majetkem města.

Pivaři čekají

Domažlice byly sice stále majitelem pivovaru, ale podle smlouvy ho měly developerovi prodat za 7,23 milionu korun po ukončení přestavby, která ale nezačala. Radnice proto uhradí pražské firmě veškeré provozní náklady. Odmítá ale uhradit například nepoužitelný projekt. Obyvatelé Domažlic považují zrušení pivovaru a následné machinace s budovou za ostudu. „Manžel měl domažlické pivo moc rád. Myslím si, že obnova a přestavba na minipivovar by byla pro město přínosem. Tyhle malé pivovary jsou teď v módě, tak proč by nemohl fungovat i ten v Domažlicích?“ říká Marie Stuchlová.

Naproti tomu někteří ortodoxní pivaři nevzpomínají na domažlické pivo moc rádi. „Dobré pivo to rozhodně nebylo. Ochutnal jsem to snad dvakrát a vůbec mi k srdci nepřirostlo. Já jsem zkrátka zvyklý na klasiku z Plzně, ale občas si dám i pivo z některého rodinného pivovaru,“ dodává Martin Staněk.

Starosta mimo jiné potvrdil, že zachované technické vybavení v obnoveném pivovaru zůstane i poté, co se veřejnosti otevřou kulturní sály, galerie, muzeum i dvě restaurace s třemi sty místy. „Budova je v dobrém technickém stavu a vyměnit bude třeba jen střechu a hydroizolaci,“ míní autor studie Jiří Vorel. Kulturní blok, který bude součástí pivovaru, chce radnice vybudovat z dotací Evropské unie. Na pivovar s restaurací, která přijde s fasádami na 25 milionů korun, hledá investora.

A jak na domažlické pivo vzpomínají členové kapely Zvlášňý škola? „Rozhodně v dobrém. Vždyť jsme o tom hráli a spoustu domažlického piva jsme i vypili. Je škoda, že naše pivo zmizelo, a doufáme, že v dohledné době bude zase k dostání,“ říká baskytarista Jiří GO Mezník. „Pokud se radnici podaří provoz obnovit, tak tu písničku o domažlickém pivu začneme zase hrát. Možná uděláme i nějakou novou, ale tu starou rozhodně obnovíme. Jsme takoví místní patrioti a k naší muzice prostě pivo patří,“ slibuje Mezník.

Nejstarší v Evropě

Pivovar, který proslul hlavně pivy Radní a Purkmistr, nechal Plzeňský prazdroj uzavřít v roce 1996. Budova pivovaru zhruba z roku 1720 je památkově chráněna. Tradice vaření piva ve městě ale sahá až do roku 1341, takže domažlický pivovar je údajně jedním z nejstarších ve střední Evropě.

Podle historika Zdeňka Procházky je budova bývalého pivovaru jednou z technických památek, které ještě v Domažlicích zůstaly. „Místní lidé říkají, že by měla budova sloužit původním účelům,“ tvrdí historik.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Zdeněk Mlnařík | Foto: Jan Ráček

Lékaři by z nich radost neměli, přesto jsou dýmkaři na svou vášeň hrdí. Považují ji za požitek, před nímž žádná varování neobstojí. Pro svou vášeň jsou tak zapálení, že v ní pořádají i soutěže.

V sobotu se jich víc než stovka sjela do dalešického pivovaru. Kuřáci z celé republiky se utkali v dlouhém pokuřování. Ti nejlepší vydrželi dýmku nacpanou třemi gramy tabáku kouřit přes dvě hodiny, aniž by ji směli znovu zapalovat.

Že v pivovarském sklepě nebylo přes dým vidět na druhou stranu místnosti, nikdo neřešil.

"Takový požitek nedostanete z cigarety, z ničeho. Odpočinete si u toho, můžete v klidu popřemýšlet. Bezvadná relaxace," říká o kouření dýmky Rudolf Křivánek z Třebíče.

"Cigareta se kouří kvůli nikotinu, dýmky kvůli chuti," porovnává viceprezident asociace českých a slovenských dýmkařských klubů Josef Stanislav.

"Kouření dýmky je symbol i postoj k životu. Dýmka evokuje jakési pohodářství. Kdežto cigareta je taková pilulka do moderní doby," dodává.

V České republice je podle něho zhruba sto tisíc kuřáků dýmky. Tento požitek si tak dopřává celé jedno procento populace.

"Ve východní Evropě patříme ke špičce, u nás je nejvyšší kultura kouření," říká Stanislav. Z jeho slov je cítit, jak je na tento zlozvyk hrdý.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč | Foto: Anna Vavríková

První ročník festivalu Domažlický kulturovar přilákal v sobotu návštěvníky do prostor historické budovy domažlického pivovaru.

Místo piva se v historické budově domažlického pivovaru v sobotu vařily ingredience prvního ročníku multižánrového kulturního festivalu. „Logicky vzniklo pojmenování Kulturovar,“ uvedl jeden z organizátorů Karel Šmirkl.

V několikapatrové budově si přítomní užívali koncerty hudebníků, kteří hráli jazz, world music, folk i blues, výstavu obrazů a dalších artefaktů jedenácti výtvarníků i návštěvu improvizované čajovny a kavárny.

„Velmi se mi líbilo vystoupení Jaroslava Hutky,“ uvedla krátce po skončení jeho koncertu Jaroslava Holá.

„Je skvělé, že jsem si mohla prohlédnout prostory nevyužívaného pivovaru a ještě si přitom užít spoustu skvělé muziky, se kterou se v takové koncentraci jinde nesetkám,“ pochvalovala si Jitka Bernardová.

Hlavní hvězdou festivalu byla zpěvačka a kytaristka Lenka Dusilová, která program uzavírala. Před ní se představily Karolína Kamberská, skupiny Haha Bimbi, Loutky či folk–jazzová formace Půl dechu do měchu.

Hudební vystoupení se střídavě konala na třech místech v různých patrech areálu. Kromě malé a velké scény bylo připraveno i jeviště pro akustická vystoupení.

O vlastnictví objektu historické budovy pivovaru vedlo město Domažlice vleklý soudní spor se soukromou společností, který před několika týdny vyhrálo.

„Budeme jednat o variantách dalšího využití. Každopádně ve společnosti, která pivovar bude spravovat, bude město držet majoritu,“ nastínil starosta Miroslav Mach.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor: Josef Babor

K výročnímu zasedání se v listopadu sejdou členové Evropského svazu pivních sommeliérů. Poprvé v historii se zasedání uskuteční v Rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Jak Deníku řekl obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka, v Chodové Plané se setkají absolventi pivovarské akademie z Mnichova. „Setkání se uskuteční za měsíc. Svaz pivních sommeliérů má dnes kolem tří set členů, převážně ze států s velkou pivovarskou tradicí. Mezi pětasedmdesáti účastníky výročního zasedání v našem pivovaru nalezeme nejuznávanější osobnosti a odborníky v oboru pivovarské senzoriky,“ uvedl Plevka.

Do Chodové Plané tak přijede například Wolfgang Stempfl, ředitel renomované pivovarské akademie Doemens v Mnichově a organizátor velkých mezinárodních degustačních soutěží European Beer Star, Japan Beer Grand Prix a World Beer Cup. Zúčastní se rovněž Cornelius Faust, finalista z posledního mistrovství světa pivních sommelierů v Rakousku, Bernhard Sitter, ikona mezi znalci piva a nositel titulu první německý pivní sommelier, či Axel Kiesbye, sládek pivovaru Trumer Obertrum (Rakousko) a majitel jedné z největších pivoték v Evropě, navíc iniciátor a tvůrce školícího programu pro pivní sommeliéry.

„Hlavním bodem programu bude organizace dalšího ročníku Mistrovství světa pivních sommeliérů,“ řekl dále Plevka. O to by se mohl teoreticky ucházet i chodovoplánský pivovar. „Více pravděpodobné ale je, že se mistrovství uskuteční v Německu, kde je nejsilnější pivovarská základna,“ doplnil.

Pivní sommeliér je odborník, který je absolventem pivovarské akademie a má vysokoškolský diplom v pivním oboru. „Sommeliér je vlastně absolvent studia, který má přehled o výrobě, prodeji piva, o pivní gastronomii a mnoha dalších oborech, které s pivovarnictvím souvisejí. Tato profese je srovnatelná s vinným sommeliérem, pouze s tím rozdílem, že pivovarská je mnohem obsáhlejší, protože na světě existuje dvanáct set druhů piv,“ vysvětlil ředitel chodovoplánského pivovaru.

Kromě vlastního jednání svazu absolvují evropští pivní sommeliéři na setkání, které se koná od 19. do 21. listopadu v Chodové Plané, unikátní noční prohlídku sladovny a pivovaru, navštíví provoz pivních lázní, absolvují exkurzi do právovárečného pivovaru v Eslarnu. „A na závěr jednání je pro účastníky připraveno unikátní pivovarské menu doplněné o slavnostní naražení výhradně pro tuto příležitost připraveného dřevěného sudu Ledového skalního ležáku Chodovar,“ dodal Plevka.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Dvacet pět tisíc návštěvníků prošlo letos branami Krušovického pivovaru. Úctyhodné číslo vyšlo na Bogdana Pustovalova z Kyjeva.

Jako správný jubilant byl také obdarován. Pamětní pohár, knihu a samozřejmě také pivo mu předala Kateřina Zemanová, exportní manažerka na exportním oddělení Heineken Česká republika pro ruský trh, a Josef Helebrant, specialista na exkurze v pivovaru.

Jak vlastně v Krušovicích poznali pětadvacetitisícího návštěvníka? „Počty návštěvníků jsou registrovány na vrátnici. Tenhle jubilejní návštěvník byl z autobusu a tam ho určili vedoucí zájezdu podle dnešního data,“ vysvětlil Josef Helebrant.

Že jsou Češi národ pivařů je známá věc, ale podle klientely, která do pivovaru na prohlídky zavítá, by se dalo říci, že Rusové je statečně dohánějí.

Tvoří téměř devadesát pět procent návštěvníků. K nim se přidává Ukrajina a Bělorusko.

Pokud pivo ochutnají přímo v pivovaru a vidí i to, jak to v něm chodí, vytvoří si k pivu hezký vztah a vyžadují ho pak i doma. Kateřina Zemanová doplnila: „Rusko a rusky mluvící země se tak stávají klíčovými trhy pro značku Krušovice. V letošním roce se předpokládá, že prodej v těchto zemích překročí sto tisíc hektolitrů piva.“ Celkový výstav krušovického piva pro export tvoří tři sta tisíc hektolitrů.

V Rusku se nejvíce prodává tmavé pivo a pivo Imperiál, a to jak lahvové, tak i sudové. Pivo putuje přímo do restaurací i do velkých obchodních řetězců a tradičních obchodů.

O oblíbenosti značky hovoří i Festival řezaného piva v Novosibirsku. Tady se nejpve všichni od manažerů, vedoucích pracovníků až po barmany učili, jak správně čepovat pivo. V druhé části přišlo na řadu to řezané. Jak ho načepovat, aby mělo správnou míru a linii. Pak se teprve řezané pivo zařadí do nápojového lístku. Konzumenti si pivo hodně žádají, protože nejen dobře chutná, ale i vypadá.

Češi jsou hlavně „desítkový“ národ, proto na novou desítku Václava Klouba přicházejí skvělé ohlasy. „Desítka se opravdu povedla, dosáhli jsme toho, co jsme chtěli,“ potvrdil Josef Helebrant.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Šárka Hoblíková

Pivní speciality získávají mezi českými milovníky piva na popularitě. Důkazem je také polotmavý ležák Klostermann z Měšťanského pivovaru Strakonice, který vítězí nejen u pivařů, ale i u odborné poroty na degustačních soutěžích.

Polotmavé pivo Klostermann, pojmenované po významném šumavském spisovateli Karlu Klostermannovi, zaujalo svou plností, řízem, výrazným chmelovým aroma a mírně nasládlou, karamelovou chutí také porotu degustační soutěže českých piv Dočesná 2010, která se uskutečnila na začátku září v Žatci. Klostermann zde potvrdil své kvality a porota mu udělila zlato v kategorii polotmavá piva.

Strakonická piva bodují

„Strakonický pivovar získal již třetí ocenění v letošním roce,“ říká Jaroslav Tůma, ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice a dodává: „Jsem rád, že jsou naše piva úspěšná a bodují. Tento rok byl oceněn také světlý ležák Otavský zlatý, polotmavý Klostermann nezískal ocenění poprvé, čehož si velmi vážím.“ Žateckou degustaci piv organizoval Chmelařský institut Žatec v rámci největších oslav chmele a piva v České republice. Degustační porota hodnotila 184 vzorků piv v několika kategoriích. Byla složena jak z laické veřejnosti, tak i z pivovarských odborníků.

Členka degustační komise, sládková Dagmar Vlková zdůrazňuje: „Účelem této degustační soutěže bylo poukázat na přednosti českých piv a zhodnotit kvalitu zejména nepasterovaných piv. Při degustaci se hodnotila chuť, vůně, příjemnost hořkosti a celkový dojem po napití.“

Pivem proti stresu

Obliba nepasterovaných piv prudce stoupá. Každé z ocenění je tím důkazem, že výroba nepasterovaného piva z kvalitních surovin a výhradně žateckého chmele je správnou cestou, jak oslovit konzumenta. Strakonická piva vynikají svou příjemnou hořkostí, která povzbuzuje k dalšímu pití. „Všechna naše piva jsou vařená a bez ředění putují do spotřebitelských obalů. Zásadně nepřidáváme žádné stabilizátory. Konečný zákazník si může vybrat nefiltrovanou a filtrovanou podobu strakonického piva,“ uzavírá Jaroslav Tůma z Měšťanského pivovaru Strakonice.

Nepasterizované pivo má podle odborníků příznivé účinky na celkovou obranyschopnost organismu a je doslova kladivem na stres. Umírněným pitím piva lze totiž zmírnit pokles lymfocytů v krvi, ke kterému v důsledku stresu dochází. Své o tom věděl i spisovatel Karel Klostermann, když zvládl napsat přes čtyřicet svazků knih. Pivo nesoucí jeho jméno je proto pro všechny, kdo chtějí zatočit se stresem, výzvou.

Zdroj: Metro.cz

Okresní státní zastupitelství v Náchodě rozhodlo v kauze prodeje náchodského pivovaru a vyneslo dlouho očekávaný verdikt: Na starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku (ODS) podalo obžalobu, a to za ovlivňování prodeje pivovaru.

Jeho případ už poslalo k náchodskému soudu. „Mohu potvrdit, že jsem ve středu obdržel obžalobu podanou na ing. Oldřicha Čtvrtečku. Obžaloba je značně rozsáhlá, hlavní vyšetřovací spis má 826 stran. K tomu paří i celkem dvanáct příloh z nichž každá čítá v průměru 250 stran,“ uvedl soudce Pavel Ruml. „S předsedkyní soudu jsme se dohodli, že mi čtrnáct dnů nebudou „napadat“ k řešení další případy, abych se mohl plně věnovat této kauze,“ dodal soudce.

Státní zastupitelství mlčí

O tom, zda a kdy nařídí hlavní líčení, bude jasno brzy. „Zákonem jsem vázán lhůtou tři týdny. V této době buď rozhodnu o datu hlavního líčení a nebo přijmu jiné opatření. Pokud bude mít spis i obžaloba všechny náležitosti, bude hlavní líčení nařízeno v listopadu. Protože je nutné vyslechnout řadu svědků, líčení může trvat i několik dní,“ dodal Pavel Ruml.

Státní zastupitelství v Náchodě nechtělo případ starosty Oldřicha Čtvrtečky nijak komentovat. „Můžu vám jen potvrdit, že máte správnou informaci. Starosta byl obžalován ze dvou trestných činů, a to porušování povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele,“ sdělil státní zástupce Vladimír Štěpánek. „Za přísněji kvalifikované zneužití pravomoci hrozí 3 až 10 let vězení. Více ale neřeknu. Čekám, až dostane obžalobu i druhá strana, tedy obžalovaný i jeho obhájce,“ dodal Štěpánek. Chtěli jsme získat i vyjádření obžalovaného starosty Oldřicha Čtvrtečky, kterého jsme kontaktovali na jeho mobilním telefonu.

Starosta však nečekal ani na položení otázky: „Pane Máslo s vámi nemluvím, vždyť to víte...“. A hovor ukončil. Vyjádření neposkytla ani mluvčí radnice Nina Adlof. „Omlouvám se, ale vzhledem k tomu, že se jedná o obvinění pana starosty, je třeba, aby se vyjádřil osobně. Jako úřad bohužel žádné informace v této věci nedostáváme,“ dodala mluvčí radnice. Starosta už dříve odmítl jakoukoliv vinu. Vždy se přitom obhajoval tím, že pouze respektoval vůli zastupitelů, kteří dali souhlas k prodeji pivovaru. Už dříve však policie došla k závěru, že pravidla výběrového řízení schválená zastupiteli města, starosta naopak porušil. O vině, či nevině starosty, však bude rozhodovat soud.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo

Hektolitry piva převážela 21. října nová šestisedačková lanovka v obřím lyžařském areálu v Koutech nad Desnou, který je těsně před dokončením.

Lanovka prošla pod dohledem odborníků zatěžkávací zkouškou, která je nutná ke schválení provozu. Živé pasažéry by měla převážet od 1. prosince, kdy se areál otevře pro veřejnost. Lanovka je svého druhu první v republice, podobné typy jsou známé spíše z alpských center.

Testování trvalo celý den

„Na každou sedačku nakládáme osm sudů s pivem o váze půl tuny. Sedaček je sto dvacet, naložíme jich polovinu a musíme provést zátěžové i brzdové zkoušky, včetně nouzového rychlého zastavení. To pak budeme sledovat, jak se sedačky budou naklánět. Není vyloučeno, že nějaký sud s pivem spadne,“ vysvětlil náčelník lanové dráhy Michal Nevrkla.

Lanovku zatížilo celkem 480 sudů plných Šeráku, testování lanovky o délce 2100 metrů zabralo celý den. „Schválení drážního provozu lanovky je poměrně složité. Musíme mít například připravený i evakuační plán pro případ poruchy. Nácvik na krizovou situaci budeme teprve absolvovat s horskou službou,“ dodal Michal Nevrkla.

Lákadlo pro turisty

Otevření lyžařského areálu, který bude největší v Jeseníkách, je naplánováno na začátek prosince. Na horních částech sjezdovek již leží několik čísel přírodního sněhu. Na svazích je již vybudován systém umělého zasněžování, nyní finišují práce na dokončení zázemí pro lyžaře.

Nový areál by měl do Jeseníků nalákat více turistů než dosud, již nyní je o ubytování v zimní sezóně v Loučné nad Desnou a Koutech velký zájem. Tři ze čtyř sjezdovek budou středně až vysoce obtížné, jedna z nich o délce 2300 metrů bude nejdelší v Jeseníkách. Při převýšení 550 metrů bude splňovat i parametry pro pořádání mezinárodních lyžařských závodů včetně světového poháru. I další sjezdovky budou patřit svou délkou i obtížností k jesenickému nadprůměru. Celková kapacita všech vleků a lanovek střediska bude činit 13 tisíc lyžařů za hodinu. Investorem stavby je olomoucká firma K3 Sport.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Posledních sedm mužů v Plzni udržuje tradici bednářství. Před několika lety prastaré řemeslo z pivovaru málem nenávratně zmizelo.

„Rozhodli jsme se tradiční výrobu a zrání a kvašení v dřevěných sudech zachovat alespoň v pivovarských sklepích. Zachránili jsme tak poslední partu bednářů,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení návštěvnictví Plzeňského Prazdroje. Většina z řemeslníků ale byla v předdůchodovém věku. Bylo proto třeba přijmout někoho mladšího. „Bednářství jako obor se už v té době nikde v republice nevyučoval, zavedli jsme proto projekt Záchrana historického řemesla. Jeho první absolvent složil zkoušku v roce 2006,“ vysvětluje Eliášková.

Zatím posledním vyučeným bednářem se ve čtvrtek stal pětatřicetiletý Plzeňan Karel Franěk. Pod vedením zkušených mistrů se učil tři roky. „Jsem vyučený truhlář. Dozvěděl jsem se, že v pivovaře shání bednáře. Zaujalo mě to. Svého rozhodnutí v žádném případě nelituji. Je to zajímavá práce a máme tu skvělou partu,“ konstatuje novopečený bednář. Na jeho profesi je prý nejsložitější výroba velkých sudů. Při přijímacím rituálu nepřišel ani o pohlavek, kterým se tradičně noví bednáři do cechu vítají.

„To byl poslední výchovný. Zároveň si také domů odnese soudek který sám vyrobil. Bude samozřejmě plný piva. Ať se poměje,“ říká se smíchem bednářský mistr Josef Hrůza. Pasování se odehrálo v rámci tradičního smolení sudů, které je na programu vždy dvakrát ročně. Podle Eliáškové je současný počet bednářů dostačující. Kromě práce pro pivovar občas opravují vinné sudy nebo vyrábí soudky na whisky.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Další článek s podobnou tématikou naleznete zde...

V úterý 19. října 2010 byly slavnostně vyhlášený výsledky soutěže WebTop100. Z pohledu designéra je jistě nejzajímavějsí kategorie nazvaná Designová trefa WebTop100, kterou letos vyhrály stránky minipivovaru Groll z Plzně. Na to, proč vyhrály právš tyto stánky jsme se zeptali porotce a oborného garanta soutěže pro oblast grafiky Pavla Kouta. A jak se vítězné stránky líbí vám?

V loňském roce vyhrály tuto kategorii webové stránky pivovaru Pilsner Urquell, které pro Plzeňský prazdroj připravilo studio Symbio a laťku nastavilo hodně vysoko.

Letošní vítěz plzeňský minipivovar Groll, který provozuje firma AZ Catering services s.r.o., má prezentaci od místního Barton studia.

Pavel Kout, jakožto odborný garant soutěže WebTop100 za grafiku ríká: „Za designovou trefu a nejhezčí stránky v celé soutěži si však troufnu označit web Pivovar Groll s nádhernými barvami, senzační grafikou a výtečnou navigací. Jakmile k nim zabrouzdáte, dostanete chuť ochutnat jejich pivo — a tak má web správně fungovat, viďte?“

Zdroj: Design portál.cz | Autor: Martin Kalda

Pivovar Budějovický Budvar, který je jediným tuzemským pivovarem ve vlastnictví státu, rozšířil svoji působnost o další významný trh. Ke stávajícím 58 zemím na pěti kontinentech aktuálně přibyla Indie.

„V září jsme začali spolupracovat s indickou společností Mangrove International Private z New Delhi a do Indie jsme dodali první dva kontejnery piva," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ generální ředitel pivovaru Jiří Boček, podle kterého se indický trh dynamicky rozvíjí a je perspektivní. „V zemi jsou však obrovské rozdíly, jsou tu lidé extrémně chudí, ale i extrémně bohatí," upozornil Boček.

Českobudějovický pivovar, jehož hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar, v budoucnu hodlá zaměřit svou pozornost i na další země. „V Latinské Americe a v Asii už vzniká nemalá cílová skupina, na kterou bychom se mohli zaměřit," dodal Boček.

Expanzi pivovaru dokládá i nárůst počtu zemí, v nichž podnik působí nebo do nich alespoň dodává své produkty. Zatímco v roce 1991 to bylo 19 zemí, po aktuálním vstupu do Indie je to již 59 států. Za prvních devět měsíců letošního roku vyvezl Budvar podle Bočka o šest procent piva více než v loňském roce.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek

Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od roku 2009 sládkem v českobudějovickém pivovaru Budvar

Za rok mu pod rukama proteče více než milion hektolitrů piva, sám však přitom ochutná jenom nepatrné množství. Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od ledna 2009 sládkem českobudějovického pivovaru Budvar.

Brož nepochází z rodiny s několika generacemi sládků ani jej od mládí nikterak nepřitahoval alkohol. „Přišel jsem k řemeslu přirozeně přes zájem o přírodní vědy. Později na gymnáziu se k tomu přidalo trochu pragmatismu, trochu jihočeského patriotismu a nápad studovat pivovarnictví a sladařství byl na světě,“ popisuje.

Ačkoli studovat obor, v němž se učí vařit pivo, zní jako velmi lákavá nabídka, není to podle Brože vůbec jednoduché. Studenti musí znát mnohé z veškerých přírodních věd, především pak chemie. V posledním ročníku se ale ti, kteří vydrží, dostanou z laboratoří do malého školního pivovaru. A právě zde uvařil Brož svou první várku piva. „Po celou dobu studia se člověk nabíjí teorií a je skvělý pocit vyzkoušet to v praxi, navíc s úspěšným koncem v podobě hotového piva a jeho ochutnání,“ komentuje.

Po dokončení vysoké školy nastoupil Brož do pivovaru Budvar. Nejprve musel jako všichni začátečníci absolvovat tazvané technologické kolečko. „Čerstvý absolvent prochází celým provozem, na vlastní smysly si vyzkouší všechny práce včetně mytí tanků ve sklepě,“ vysvětluje. Takový úvod je podle něj velice cenný, protože pokud má člověk v budoucnu řídit zaměstnance a jejich práci, je dobré o té práci něco vědět.

Poté se Brož stal vedoucím varny a přes funkce technologa a podsládka postoupil až do role sládka. I když se podle něj sládkovské řemeslo během desetiletí hodně proměnilo a z čistého řemesla se stalo spíše manažerskou pozicí, stále jako sládek často sleduje samotnou výrobu piva. Je totiž zodpovědný za to, že brány pivovaru opustí jen kvalitní nápoj. Každodenní součástí jeho práce je tak ochutnávka čerstvě vyrobeného piva. „Chuť je vůbec to nejdůležitější. Můžeme mít miliony analytických rozborů, ale pokud pivo nebude chutnat, je výsledek naší práce špatný,“ zdůrazňuje. Dodává však, že během pracovního dne samozřejmě nemůže být ovlivněn alkoholem, a proto ochutnává produkt pouze v mililitrovém množství.

V pivovaru Budvar se ročně uvaří asi jeden a čtvrt milionu hektolitrů piva. Češi jsou podle Brože stále velice poctivými konzumenty. „Křivka spotřeby reaguje především na počasí, když je hezky, tak pijí víc. Druhým faktorem je sezona dovolených, kdy lidé častěji chodí posedět, toto kromě letního období nastává i během vánočních svátků,“ doplňuje.

Řada spokojených, výjimečně i nespokojených, zákazníků se sládkovi také ozývá. „Nejvíce se ale dozvím u piva, když slyším komentáře,“ připouští Brož. On sám pije zlatavý mok rád i po pracovní době a říká, že si neumí představit sládka, kterému by pivo nechutnalo. Při svých cestách také málokdy odmítne možnost ochutnat zcela jiné značky. „V dubnu jsem byl jako degustátor na světové soutěži piv. Přihlásili tam asi tři tisíce vzorků a musím říct, že Čechy jsou poměrně konzervativním pivním trhem. Většina našich produktů jsou ležáky nebo výčepní piva, ale na světě nalezneme mnoho zajímavých a často úplně odlišných druhů piv. Mnozí čeští konzumenti by je nejspíš do pivního světa ani neřadili,“ vypráví.

Také proto nechystá Budvar žádné pivní experimenty. Ostatně svou recepturu tu ladí již více než 115 let a nyní si ji bedlivě střeží. „U receptu na české pivo existuje několik obecných zásad, které najdete v každé učebnici pivovarnictví, ale musí se k tomu přidat naprosto špičková surovina a neošidit proces. V tom je klíč k úspěchu,“ doplňuje Brož.

U piva hodlá zůstat i v budoucnu. Obor má totiž stále rád, což dokládá i fakt, že se po pěti letech v pivovaru pustil ještě do studií v doktoranském programu. „Právě odevzdávám disertační práci, takže když se zadaří, budu sládek s doktorským titulem,“ uzavírá s úsměvem.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková

Holba, ryzí pivo z hor se stane prvním nákladem nové lanovky ve Ski areálu v Koutech nad Desnou, kterou ve čtvrtek 21. října prověří finální zátěžové testy.

Lanovka je raritou nejen v Jeseníkách, ale i v celé republice. Jde totiž o dosud první sedačku pro 6 osob, známou spíše z alpských center. V běžném provozu odbaví až 3200 osob za hodinu a na samý vrchol sjezdovek lyžaře vyveze za necelých 7 minut.

Provoz lanovky musí garantovat maximální bezpečí a tomu podléhá návrh i všechny etapy výstavby. Ve čtvrtek ji zatíží celkem 480 sudů plných Holby, tato zátěž se rozloží do 60 sedaček po 8 sudech.

Testování bude probíhat během celého dne za přítomnosti odborníků. „Sudy s našim pivem poskytujeme pro zátěžové zkoušky pravidelně, většinou však v menším množství. Dnes můžeme říct, že se Holba stala symbolem Jeseníků a nebude chybět ani v restauracích Ski reálu Kouty,“ říká Vladimír Zíka z pivovaru Holba.

Nový ski resort vyniká nejen lyžařskými možnostmi, ale také zázemím, které nabízí od restaurací a barů až po lyžařský servis i školu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Exkurze do Královského pivovaru Krušovice jsou stále oblíbenější, zájemců o prohlídku varny, historie pivovarnictví, kaple a dalších pivních historických zajímavostí přibývá. Právě dnes v 10,30 přivítali krušovičtí jubilejního, již 25 000., návštěvníka roku 2010. Stejný počet lidí přitom do Krušovic přijel za celý loňský rok. 25 000. návštěvníkem se stal pan Bogdan Pustovalov z Kyjeva.

Součástí krušovické exkurze, která trvá devadesát minut, je např. prohlídka varny či oddělení cylindro-kónických tanků. Návštěvníci si dále mohou prohlédnout stáčecí linky, prodejnu suvenýrů, trasu věnovanou bednářství, sbírku nápojového skla, používaného v Krušovicích od roku 1990

do současnosti nebo výstavu s názvem Historie pivovarnictví. Od července je zpřístupněna také pivovarská kaple. Krušovický pivovar je jediným v České republice, který se honosí funkční a vysvěcenou kaplí přímo uvnitř areálu.

25 000. návštěvníka přivítali zástupci Královského pivovaru Krušovice, včetně paní Kateřiny Zemanové, manažerky exportu pro východní trhy, která panu Pustovalovi předala speciální krušovický korbel a další dárkové předměty.

„Jsem velmi potěšen, že je o prohlídku pivovaru tak velký zájem. Stále pracujeme na tom, aby byla její trasa co nejzajímavější, doplňujeme rovněž nové exponáty. Letošní novinkou je kromě pivovarské kaple také např. schránka pro milovníky geocachingu, umístěná přímo ve dvoře pivovaru,“ řekl Josef Helebrant, specialista na exkurze pivovaru.

Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších a zároveň nejmodernějších pivovarů v Čechách. Jeho vznik se datuje téměř pět století zpět, a tak se může pochlubit opravdu bohatou historií. Neméně bohaté je také pivní portfolio, do kterého patří nová krušovická Desítka, Mušketýr, Ležák, Staročeský Malvaz a Černé pivo. V rámci exkurzí si mohou návštěvníci krušovická piva vychutnat v prostorách Staré sladovny.

Návštěvu pivovaru je možno naplánovat na všední dny i víkendy. Od pondělka do pátku je otevřeno od 8:00 do 18:00 hod., v sobotu a v neděli od 8:00 do 12:00 hod. Další informace o Královském pivovaru Krušovice, exkurzích a kulturních akcích jsou k dispozici na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Rusko, Kostarika, možná Gruzie. To jsou země, kde budou lidé již brzy pít pivo, jaké vaří sládek Oldřich Záruba v Pivovaru Chotěboř. Tamní investoři totiž oslovily české firmy, které postavily pivovar v Chotěboři, s žádostí o vybudování vlastního pivovaru. Chotěbořský sládek pak bude navíc přímo na místě pomáhat s vařením piva podle klasické české technologie.

Velký zájem o tradičně vařené pivo i chotěbořský pivovar sládka těší. Potvrzuje to podle něj, že se v Chotěboři vydali správnou cestou. „Na výstavbě pivovarů v zahraničí se budu podílet, abych jako odborník na pivovarnickou technologii zákazníkům garantoval správný výběr a instalaci technologie,“ popsal Záruba.

Sládek: Naučím je také vařit dobré pivo

Jakmile budou pivovary dostavěny, Záruba v Chotěboři zaškolí nový personál. „Sem do pivovaru přijedou ti, kteří pak v námi postavených pivovarech v zahraničí budou sami vařit pivo. Předám jim své zkušenosti, naučím je to. Když ale bude potřeba, zajedu i k nim a na místě jim pomůžu s rozběhnutím výroby.“

„Už je podepsaná smlouva s Ruskem na výstavbu stejně velkého pivovaru a se stejnou technologií, jako máme tady u nás, tedy 25 tisíc hektolitrů za rok. V tuto chvíli si investor zajišťuje potřebné prostředky,“ popsal zahraniční spolupráci ředitel pivovaru Richard Moravec a dodal, že v ruském Krasnodarsku vyroste pivovar za 4 milióny eur.

Deset pivovarů v Kostarice a okolí

Stavět se bude i v Kostarice. Zatím je podepsaná dohoda o výstavbě dvou pivovarů, první z nich už se projektuje. Podle Záruby budou i tamní pivovary vybaveny stejnou technologií a budou stejně velké jako ten v Chotěboři. Pokud bude vše probíhat podle dohod, v dalších pěti letech se na Kostarice a v sousedních zemích postaví celkem 10 pivovarů.

Podle chotěbořského sládka tam bude pivo stáčeno do plechovek, lahví a KEG sudů. „Jelikož země leží v tropickém pásmu, bude se muset pasterizovat, technologie výroby piva bude ale stejná jako v Pivovaru Chotěboř.“

O výstavbě dalších dvou pivovarů se jedná také s Gruzií. První tamní pivovar by měl vařit 100 000 hektolitrů piva za rok, druhý dokonce dvojnásobné množství. I v Gruzii byl nové trhy a používané technologie osobně zkoumat sládek Záruba. „Pivo tam prodávají někdy dost zvláštní formou. V hlavním městě Tbilisi jsem viděl lidi, jak stojí ve frontě před malým okýnkem. Tam byl ve zdi kohout a nějaká babka z něj lidem stáčela pivo do PET lahví, které si sami přinesli. Ochutnal jsem a bylo to nepitelné,“ líčil Záruba.

V Gruzii je dle jeho slov poměrně široká nabídka českých piv, která jsou tam ale importována z České republiky. Podle sládka se tu tuzemské pivo neztratí: „Místní trh je velký a proto se podnikatelé nebojí do stavby nových pivovarů jít. Jsem rád, že tu bude k mání naše skvělé pivo.“

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Severočeský Pivovar Svijany je známý striktním dodržováním tradičních výrobních postupů. V posledních několika letech jeho obliba mezi českými konzumenty roste, což se logicky projevuje na stále se zvyšujícím výstavu (v roce 2010 je plánováno překročit hranici 400.000 hektolitrů). Pro zachování tradice tak bude nutné letos investovat do rozvoje infrastruktury téměř 65 mil. korun.

„Letos se soustředíme na rozšíření výrobních a skladovacích kapacit. Aktuálně probíhá výstavba nové čističky odpadních vod a lahvárny s dopravníkem, po níž dojde k rozšíření spilek a ležáckých sklepů. Do konce roku pak přibude ještě nový mlátník,“ říká Ing. Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany a dodává: „V letošním roce dosáhnou investice do pivovaru výše téměř 65 miliónů korun, část prostředků čerpáme z fondů EU.“ Všechny investice probíhají tak, aby byl zachován charakter svijanského piva. „Vlastnosti svijanského piva slaví po celé republice úspěchy a přivádí k nám řadu pivních turistů. Proto pivu věnujeme náležitou péči od samého počátku. Pečlivě vybíráme suroviny, část z nich si sami pěstujeme, dbáme na jejich tradiční zpracovávání, otevřené hlavní kvašení a pozvolné zrání v ležáckých sklepích. Jsou věci, které se v pivovarnictví nedají ošidit a mezi ně patří dle mého názoru především tradiční výroba, kterou stále zachováváme,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

Ve Svijanech se pivo vyrábí už od roku 1564 a od té doby prošel obrovským vývojem nejen zlatavý mok, ale i samotný pivovar. Po revoluci se potýkal s existenční krizí, z níž se díky úsilí zaměstnanců dostal a dnes se řadí na špičku mezi menšími pivovary. Od března letošního roku je plně pod křídly liberecké investiční společnosti LIF, jejíž strategií je udržet současný růst pivovaru, ale zároveň zachovat mezi pivaři tolik ceněné tradiční výrobní postupy kladoucí nemalé nároky právě na prostory pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

Pivovar Budvar nemusí o světoznámé značky piva z Českých Budějovic bojovat jenom s americkým obrem, společností Anheuser-Busch.

Spor o využívání značky Budweiser Bier (Budějovické pivo) vede firma také se svým městským sousedem, Budějovickým měšťanským pivovarem.

Budvar nyní uspěl v posledním ze sporů, které se svým konkurentem vyrábějícím například pivo Samson vede. Měšťanský pivovar totiž usiloval o ochranu názvu Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier.

Lidé vnímají Budějovice

Právě spojení Budweiser Bier ale bylo důvodem, proč ochranu pro značku nezískal. Podle zástupců měšťanského pivovaru neoprávněně - hlavní prvek ve značce je totiž letopočet 1795, to vnímají podle pivovarníků také spotřebitelé. "Lidé se nesoustředí na název Budweiser," uvedli zástupci pivovaru.

Úřad průmyslové vlastnictví ale tyto argumenty neuznal. Podle šéfa úřadu Josefa Kratochvíla je spojení Budweiser Bier tím, co lidé z názvu nejvíce vnímají, další části včetně etiket a erbů ocení lidé jenom z estetického hlediska.

Podle úřadu by si tak lidé mohli spojovat značku Měšťanského pivovaru s výrobky Budvaru. "Tím by mohla poptávka po pivech z Budějovického měšťanského pivovaru stoupnout, u výrobků Budvaru klesnout," uvedl Kratochvíl v rozhodnutí.

Lidé by se podle úřadu v případě záměny značek mohli dočkat jiné chuti piva než čekají. "Není tím předjímána horší nebo dokonce špatná kvalita výrobků Budějovického měšťanského pivovaru , nýbrž odlišná vlastnost výrobku. Tato skutečnost by mohla vést ke ztrátě atraktivity dobrého jména ochranných známek Budvaru," rozhodl úřad.

Oba pivovary z Budějovic mezi sebou bojují o o další značky. Jde o názvy B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau.

Boj o pět značek

Budvar nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Všechny spory o značky jsou zatím na začátku. Budvar bojuje o svoje značky také na mezinárodní půdě.

Spor Budvar a amerického Anheuser-Busch o značku Bud se tak nejspíš vrátí k nejvyššímu soudu EU v Lucemburku. Podle generálního advokáta Soudního dvora EU by měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat. Před necelými dvěma lety ve sporu Budvar zvítězil.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny již více než sto let. Letos v červenci evropský soud rozhodl, že si Anheuser-Busch si nemůže zaregistrovat výraz "Budweiser" jako ochrannou známku pro Evropskou unii.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek