Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k hmotnému růstu měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město bylo zbaveno venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva. "V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za obět požáru," uvedl František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Novým místem, kde se začalo vařit pivo byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla pruskohabsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem nejvíce různí sládkové. V dalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské na trhu těžko prosazuje. K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk Poříčany. Poloha umožnila rozvoj i v budoucnu. (Mladá fronta DNES)

V Klášteře nad Jizerou chystali průnik na americký trh přes pět let. Pomáhali přitom lidé, kteří odešli z mladoboleslavského regionu do USA. Příprava se vyplatila. Malý pivovar s ročním výstavem kolem 80 000 hl se zařadil po bok největších tuzemských pivovarů, jako je Plzeňský Prazdroj nebo Budvar, které se uchytily na vzdáleném trhu. Problém byl se schvalovacím řízením, které se provádí v každém státě USA zvlášť. Pivo z Kláštera se prodává v sedmi státech USA. Pivovar vyváží na severoamerický kontinent lahvové pivo, které stáčí do lahví o objemu 0,335 litru. Balení po šesti lahvích stojí v USA šest až sedm dolarů. Pivo má roční záruku. Expeduje se v kontejnerech po 130 hl. Za moře se vozí lodí, cesta trvá 12 dní, při větších vlnách až dva týdny. Donedávna expedoval pivovar dva kontejnery měsíčně. Nyní se zvýšila objednávka na tři kontejnery. Pivovar pro americké zákazníky nemění chuť piva, jde o stejný mok, jaký nabízí na českém trhu. Pouze pivo stáčí v ochranné zóně, aby se vyloučil negativní vliv kyslíku na trvanlivost. České pivo má podle představitelů pivovaru v USA dobrý zvuk. Je to značka kvality sama o sobě. Ve Spojených státech se pivo nepije v hospodách našeho stylu, ale v barech. Pivo se prodává hlavně v plechovkách. Pivovar Klášter chce podle svého generálního ředitele Josefa Špryňara zvýšit během několika let výstav na 100 tisíc hl piva. Současný počet zhruba 100 zaměstnanců by se neměl měnit. (Profit)

Starobrno se dostane do jedné z největších světových distribučních sítí piva. Brněnskou značku do svého portfolia zařadí holandská skupina Heineken. Sdělil obchodní a marketingový ředitel společnosti Jiří Imrýšek. "Očekáváme výrazné zvýšení vývozu," tvrdil v souvislosti s krokem manažer. Také předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý se domnívá, že zařazení Starobrna do distribuce Heinekenu Brněnským v exportních aktivitách pomůže. "Holanďané mají mnoho sesterských společností, které mohou být pověřeny, aby brněnské pivo distribuovaly," soudil. "Efekt to ale může mít i opačný, vedení společnosti může dostat příkaz k prodeji dalších značek z portfolia Heinekenu na tuzemském trhu," domníval se Veselý. Firma z moravské metropole patří do nedávno utvořené skupiny Brau Union. Ta vznikla letos na jaře spojením středoevropských aktivit Heinekenu a rakouské BBAG, v níž holandský gigant převzal většinový podíl. Do brněnského pivovaru Rakušané kapitálově vstoupili v roce 1994. Jak naznačují výsledky za poslední dva roky, patří Starobrno k úspěšným členům Brau Union. Loňský zisk před zdaněním ve výši téměř 65 milionů korun je nejlepší za posledních deset let. Pomohlo k němu také spojení s lokálním konkurentem Hostanem. Starobrno si tím meziročně posílilo postavení na trhu jižní Moravy. Export brněnských značek se meziročně rovněž zvýšil - o 28 procent na necelých 41 tisíc hektolitrů. (Euro)

Poslední údaje naznačují, že pivo ze znojemského Hostanu má v oblibě stále víc konzumentů. "Prodalo se ho za prvních deset měsíců letošního roku 176 669 hektolitrů, tedy o dvě procenta víc než loni ve stejném období,"informovala Dana Vrbíková, PR manažer ze společnosti Starobrno, která s Hostanem tvoří jeden podnikatelský celek. Hostan pořádá akce na zvýšení prodeje svého piva. Letos například uspořádal soutěž s víčky od lahvového piva s názvem Jako křen bude pivo ve vaší rodinné hospůdce. "Zúčastnilo se jí jedenáct tisíc lidí, kteří dohromady sesbírali 175 551 slov Hostan z písmen, která byla skrytá pod zátkami pivních lahví,"řekla Vrbíková. Vítězem soutěže se stal Antonín Březina ze Znojma. "Pivo čepuji na Čafce a slova jsme sbírali s lidmi, kteří u mne pivo pravidelně popíjejí. Dokonce jsme některé písmena i na požádání měnily,"prozradil při přebírání dvaceti soudků piva a mobilního výčepního zařízení Březina, který se o tekutou výhru podělí se svými kolegy. K absolutnímu vítězství stačilo pivařům ze znojemské Čafky poslat tisíc pět set slov Hostan. (Rovnost)

Spoluzakladatelem obnoveného Klášterního pivovaru Želiv je Hroznata Pavel Adamec, převor premonstrátského kláštera. Minipivovar představil 9. prosince dva produkty - patnáctistupňové pivo Gottschalk a medem ochucené třináctistupňové pivo Castulus. Názvy piv jsou odvozeny od jmen někdejších opatů, zakladatele kláštera a zakladatele klášterního pivovaru. Piva se připravují svrchním kvašením dle starých receptů a jde o "piva klášterní" vařená obdobným způsobem jako piva trapistická, která procházejí divokým kvašením bez přidání pivovarských kvasnic. Pravých trapistických piv je údajně ve světě jen šest, z toho pět vyrábí mniši v Belgii a jedno bratři v Nizozemsku.

Pivo nevyrábějí pouze gigantické a světoznámé pivovary, ale i malé varny specializující se na netradiční piva. V Želivi na Pelhřimovsku se do výroby zlatého moku pustil po šestadevadesáti letech řád premonstrátů. A ne ledasjakého. Speciální mok s vyšším obsahem alkoholu zrál od října. První stovky třetinkových lahví odeberou místní a pražští obchodníci. "Chtěli bychom prodávat po celé republice a později možná i do zahraničí," řekl převor Hroznata Adamec.

Pivovar podle něj jako jediný v republice zavedl způsob kvašení, který se používal u staročeských piv. Proto má želivské pivo výraznější chuť, podobně jako výrobky z Belgie nebo z Irska. "Druhy se jmenují podle významných opatů našeho kláštera," uvedl převor. Gottschalk je patnáctistupňový, další třináctistupňové pivo Castulus bude i základem pro výrobu ochucených piv, která na domácím trhu chybějí. "Zatím máme příchuť medoviny, připravujeme i višňové pivo," doplnil.

Premonstráti navazují na staletou tradici, kterou ukončil velký požár kláštera v roce 1907. Pivovary podle převora vždycky ke klášterům patřily. "Nejstarší zmínka o želivském pivovaru je z první poloviny 17. století, ale pivo se tu vařilo mnohem dříve," řekl. Pití piva podle něj není v rozporu se zásadami řádu; premonstráti zatím vypomáhají i při stáčení piva.

O vaření piva mniši uvažovali několik let, ale chyběly jim finance i zkušenosti. Na provozu se nyní kromě kláštera podílí i zkušený sládek a obchodník. "Klášter dává jméno, tradici a prostor," upřesnil Adamec. Pivovar zatím uvařil 40 hektolitrů piva, příští rok by se měl výstav přiblížit ke 2000 hektolitrů.

Peníze se podle převora vrátí do pivovaru. "Dlouhou dobu budeme muset vylepšovat zařízení. Určitě to alespoň v blízké budoucnosti nebude zdroj nějakého velikého zisku," uzavřel.

Pivovar chystá velkou ochutnávku pro veřejnost. Zatím si obyvatelé obce mohou nové pivo koupit v soukromém obchodě, který je v areálu kláštera. Podle majitelky Simony Morávkové je o něj velký zájem. "Od soboty jsem prodala stovku lahví, a to je prosinec," řekla. (iDnes)

Jihlavský pivovar zahájil vývoz lahvového piva do Německa. V říjnu tamním obchodníkům dodal 2000 hektolitrů a s exportem počítá i v dalších měsících. "Prodej do ciziny po vstupu do Evropské unie, kdy padnou celní bariéry, ještě navýšíme,"navíc slibuje generální ředitel Jan Kylberger. "Předpokládáme, že díky vývozu do Německa letos mírně zvýšíme výstav,"dodal. Pivovar již několik let vyváží i do Rakouska. Vývoz se na roční produkci 85 tisíc hektolitrů podílel asi třemi procenty. Podle ředitele má české pivo šanci prosadit se v zemích Evropské unie cenou i kvalitou; z toho by měly profitovat i malé pivovary, které nyní těžko konkurují velkoproducentům. Pivovar v posledních měsících zaznamenal větší zájem evropských obchodníků, kteří by chtěli odebírat vícestupňová piva. "Další oživení exportu by se mělo projevit příští rok,"uvedl. Jihlavský podnik nebude mít potíže s přísnějšími hygienickými normami unie. "Pivovary byly vždycky v lepším stavu než jiné potravinářské provozy,"vysvětlil. Společnost Pivovar a sodovkárna do konce letošního září uvařila 66 tisíc hektolitrů piva, přibližně stejně jako loni. Pokles prodeje piva v lahvích vyvážily vyšší dodávky sudového piva do gastronomických podniků. Naopak zhruba třináctiprocentní propad byl v prodeji nealkoholických nápojů. (Listy Pelhřimovska)

Už včera mohli milovníci zlatavého moku ochutnat první várku piva Poutník, která se vydala z pivovaru stejného jména za svými zákazníky. Pelhřimovský pivovar se řadí ke třiceti malým pivovarům, které v České republice zatím fungují. Každý rok totiž dva z nich zaniknou. V současné době zaměstnává třicet lidí. "Přikročili jsme k nákupu sladu z kvalitních ječmenů Hané, použili žatecký chmel a vysoce kvalitní vodu z Křemešníku. Upravili jsme technologii vaření,"informoval na tiskové konferenci zástupce poradenské firmy Václav Potěšil. Konzumenti tedy dostávají nepasterizované pivo Poutník světlé výčepní, ležák Premium a Poutník speciál. Podle slov finančního ředitele Michala Vilímka znají pelhřimovské pivo od Vlašimi po hranici s Rakouskem. "V žádném případě není naším úmyslem bojovat o pozice v obchodních řetězcích. Stačí nám, když zůstane v řetězcích, kde už máme své pozice,"uvedl M. Vilímek. (Listy Pelhřimovska)

V místním pivovaru se po mnoha letech začalo opět sladovat. Záměrem projektu nových majitelů z dobrušské firmy Staročeský pivovárek je, nákladem 25 milionů korun objekt postupná rekonstrukce a dlouhodobé provozování. V první etapě byla plynofikována průmyslová část a zprovozněna právě sladovna. Z ječmene od okolních pěstitelů, kteří jsou výhradními dodavateli, se nyní začíná vyrábět slad. Do konce roku vyberou majitelé firmu, která zrealizuje další etapu oživení pivovarnické tradice ve městě. V ní bude postupně uvedena do provozu klasická staročeská technologie výroby oblíbeného piva Rampušák. "Další samostatnou částí našeho záměru, bude využití původních sklepů, v nichž otevřeme stylovou staročeskou restauraci, kterou propojíme s dosud nevyužitou částí, ve které budou bowlingové dráhy, fitness, internetová kavárna a dalších prostory," řekl Ladislav Valtr, jeden z majitelů pivovaru. Podle něj se stane v budoucnosti dobrušský pivovar zajímavou turistickou atrakcí. (Noviny Rychnovska)

Domažlická radnice založí společně s česko-mexickým investorem podnik na obnovu uzavřeného domažlického pivovaru. Vloží do něj nemovitý majetek nejstaršího pivovaru v Česku. Strategický investor má dobudování restauračního pivovaru a hotelu se sto lůžky dát 150 milionů korun.

Investor už v mexické Tijuaně čtyři roky úspěšně provozuje český pivovar. "Mexický partner by měl podepsat smlouvy na založení akciové společnosti v lednu, kdy přijede do Domažlic," řekl Radek Sochor, zástupce plzeňské firmy DAOS plus, která v České republice provozuje síť Švejk restaurantů. Partnerem této firmy je plzeňský LUKR, významný výrobce a dodavatel výčepní technologie.

"Společný projekt je lepší než prodej pozemku a budov, z něhož bychom získali do deseti milionů korun," uvedl starosta města Jan Látka. Jako minoritní akcionář zůstane město nadále vlastníkem pivovaru. Sochor potvrdil, že se česko-mexické sdružení firem bude snažit zahájit stavbu už v příštím roce. Obě české společnosti vloží do projektu své peníze, ale hlavní díl bude představovat zahraniční bankovní úvěr.

V Mexiku máme české sládky a všechny suroviny jsou z Česka. Zájem o pivo je obrovský. Restauraci jsme dvakrát rozšiřovali, už má dvě stě padesát míst a je stále plná," dodal Sochor. Podle něj jsou Domažlice pro česko-mexického investora "srdeční záležitostí".

"Lepšího investora už těžko seženeme. Chceme, aby se areál obnovil co nejdříve. Město nemá žádný větší a reprezentativní hotel," dodal Látka. Jedinou větší hotelovou kapacitou s 52 lůžky je hotel Kalous u vlakového nádraží. "Letos bylo méně zájezdů, je cítit, že i mezi zahraničními hosty je méně peněz," řekla majitelka Yvona Bozděchová. Dvouhvězdičkový hotel byl sice před deseti lety rekonstruován, ale na další investice se banky půjčovat zdráhají. (iDnes)

Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie zamítl odvolání americké pivovarnické společnosti Anheuser-Busch a potvrdil Budějovickému Budvaru možnost registrace jeho známek pro celé území Unie. "Jde o další závažné rozhodnutí instituce Evropské unie ve prospěch Budějovického Budvaru, které je významné svým dosahem, neboť evropská známka, stejně jako označení místa původu, požívá ochrany ve všech státech EU. Po vstupu kandidátských zemí bude tato ochrana automaticky rozšířena i na území nových členských států," uvedl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček a poznamenal, že toto rozhodnutí dále posílilo obchodní pozice Budvaru v celé západní a střední Evropě. Podle Smlouvy o přistoupení chrání Evropská unie pojmy "Budějovické pivo" a "Českobudějovické pivo". Ochrana podle místa původu odlišuje originální výrobky od jejich napodobenin. Ochrana podle místa původu je v zemích Unie zaručena jen u výrobků, které jsou mezinárodně známé svou dlouholetou tradicí a stálou prvotřídní kvalitou. Takové výrobky zaručují konzumentům, že jsou vždy vyrobeny na stejném místě, ze stejných surovin a stejným postupem.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser - Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady. Kromě institutů EU zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například v Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku či Dánsku, Švédsku a Finsku a Rakousku. (Právo)

Ředitel Budějovického Budvaru, pětačtyřicetiletý Jiří Boček pracuje v pivovarnictví jedenatřicátý rok. Začínal od píky jako učedník v roce 1972 a víceméně si prošel všechny posty, až se před dvanácti lety stal ředitelem. Miluje sport, přesto pije denně denně pivo, především samozřejmě Budvar.

* Musíte mít určitě přehled o konkurenčních pivech. Pijete je?

Spíše ochutnávám. Některá jsou dobrá, jiná méně, ale rozhodně je pro mě stále favoritem Budvar.

* Kolik piv denně v průměru vypijete?

V průměru tak dvě až tři, ale není to o množství. Já pivo beru jako součást životosprávy.

* A k tomu sport?

Sport je pro mě relaxace. A to jakýkoliv druh. Také si rád poslechnu cimbál. Když je na to volný čas.

* Toho máte asi málo. Snažíte se ušetřit volno i tím, že chodíte do práce vždy mezi prvními?

Neřekl bych, že mezi prvními. Jedeme na třísměnný provoz, takže nejsem mezi prvními. Ráno jsem tam ale tak okolo sedmé hodiny.

* Hodně také cestujete. Je místo, na které se chcete jednou podívat?

Nemám své vysněné místo a většina mých cest do zahraničí je služebních. Když už si mám ale naplánovat dovolenou, tak u nás v republice.

* A máte nějaké místo?

Vracím se na některá místa, kde už jsem byl. Třeba na Slovensko do Tater.

* Toužíte po tom, aby alespoň jedno z vašich dvou dětí pokračovalo v pivovarnictví?

Nechávám rozhodnutí na nich samotných a netlačím je do ničeho. Mě také nikdo nenutil, co mám dělat, a věřím, že se rozhodnou správně a vyberou si povolání, které je bude bavit a uspokojovat. To je pro mě nejdůležitější a ne, zda budou dělat práci jako já.

* Ale udělalo by vám radost, kdybyste měl svého nástupce?

Tak o tom jsem zatím vážně ještě ani nepřemýšlel.

* Vraťme se ještě k pivu. Bylo vám po něm někdy hodně špatně?

Ještě nikdy.

* Češi figurují na předních místech v žebříčcích konzumace na jednoho člověka. Je to podle vás správné?

Pivo je tradiční historický nápoj, rozmach zažilo například v devatenáctém století, kdy se v Čechách jeho prodej vyšvihl až k jedenácti milionům hektolitrů ročně. Je však třeba pít opravdu s rozumem.

*Řídíte se tím?

Držím se zásady, že pít alkoholické nápoje je třeba tak, aby se člověk kontroloval, proto je mi vždy dobře. Vím, co snesu, a co už ne.

(iDnes)

Krušovický pivovar na Rakovnicku letos vyvezl do zahraničí nejvíce piva ve své historii. Minulý čtvrtek sjel z pásu místní stáčírny soudek symbolizující 100 000 hektolitrů zlatavého moku směřujících za hranice. Letošní vývoz Pivovaru Krušovice je tak o čtvrtinu větší než za loňský rok. "V soudku je pivo Imperiál, a tak zamíří také do impéria, tedy do Ruska," podotkl s úsměvem vedoucí exportního oddělení Pivovaru Krušovice Kamil Krakeš. "Nárůst exportu očekáváme i v příštích letech. V roce 2005 chceme vyvézt rekordních dvě stě padesát tisíc hektolitrů," řekl generální ředitel společnosti Pavel Gregorič. Krušovické pivo se vyváží do patnácti zemí Evropy a do Izraele. "Nejvíce se v cizině prodává značka Krušovice Imperiál, která tvoří čtyřicet procent zahraničních prodejů. Na druhém místě je krušovické pivo černé, které je nejprodávanějším českým černým pivem v cizině," prohlásil Krakeš. Největším exportním trhem je pro krušovický pivovar Německo. "V Německu chceme prodej v příštím roce ztrojnásobit. Druhým trhem je Slovensko a třetím Ruská federace, kam exportujeme od roku 1999. Točíme pivo v restauracích v Moskvě, Petrohradu i Jekatěrinburgu," sdělil vedoucí exportu. Další významnou zemí z hlediska exportu je Švédsko, v tamních supermarketech jsou Krušovice jediným zde prodávaným českým černým pivem. Největší nárůst ale Královský pivovar zaznamenal v Rusku. Loni do Ruské federace vyvezl přes 14 000 hektolitrů piva, což je téměř o 80 procent více než v roce předchozím. Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo na svých statcích. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. a sto dvanáct následujících let patřil pivovar Pražskému hradu. Poté ho postupně vlastnily tři šlechtické rody. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Právo)

Budete-li si chtít v Německu, v obchodě Norma, patřící jedné z největších obchodních sítí, koupit lahvové pivo, narazíte na mok vařený v Benešově. "Uspěli jsme ve složitém, několikastupňovém výběrovém řízením," říká Jiřina Čurdová, manažerka benešovského pivovaru pro export o nelehké cestě benešovského piva na německý trh. Pivovar Benešov přitom uzavřel s německým partnerem smlouvu na jeden rok. Od října tak Norma odebírá 6 až 8 tisíc hektolitrů piva za měsíc. Do tří skladů v bývalé východní zóně by za dvanáct měsíců mělo doputovat kamiony kolem 20 milionů půllitrových lahví. Výstav benešovského pivovaru přitom činí 127 tisíc hektolitrů za rok. "To byla loňská produkce, letos bude výstav o něco nižší," přiznává Čurdová, ale připomíná, že kapacita pivovaru není ani zdaleka naplněna. "Jsme schopni vyrobit až dvě stě čtyřicet tisíc hektolitrů piva za rok. Toho, že bychom nedokázali smlouvu s Normou plnit, se nebojím." Přestože ryze českým pivovarům zvoní hrana stále hlasitěji, benešovský výrobce piva strategického zahraničního partnera zatím nehledá. Jeho pozici upevnil právě kontrakt s Němci. Dříve, než si Norma stanoví vlastní název benešovského piva, pod nímž ho bude distribuovat, najdou zákazníci i v Německu pivo pod značkou Ferdinand. (Benešovský deník)

Uherskobrodský pivovar Janáček očekává v letošním roce vyrovnání loňského výstavu 62 000 hl piva. Přes ztrátu odbytišť na polském trhu se pivovaru podařilo zvýšit výrobu sudového piva. "Hlavními důvody jsou příznivé počasí letošní letní sezony a rozšíření sítě odběratelů,"vysvětlila ekonomická ředitelka pivovaru Eva Lidáková. Na polském trhu prodal pivovar v roce 2002 zhruba 3 500 hl zlatavého moku v PET lahvích, které nyní za nízkou cenu začaly produkovat polské firmy. "Ztrátu polského odbytiště se nám daří kompenzovat zvýšeným prodejem v tuzemsku. Zaměřili jsme se především na kvalitu piva namísto propagace a postupně rozšiřujeme síť našich spotřebitelů, kteří jsou převážně z nejbližšího regionu,"konstatovala Lidáková. Přestože většina dodávek z pivovaru Janáček směřuje na tuzemský trh, firma dodává také na Slovensko, a to kolem tří tisíc hektolitrů ročně. Menší objem odebírá Itálie, Británie a tradiční odběratel Švédsko. "Rýsují se i nové možnosti spolupráce se zahraničními odběrateli. Prozatím je vše ve stadiu jednání, zhruba za měsíc bychom však mohli uzavřít nové kontrakty,"tvrdí výrobní ředitel a sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Prodej má podpořit rovněž distribuce speciálního vánočního piva. "Do konce října bude v prodeji polotmavé čtrnáctistupňové pivo, označené speciálními etiketami s vánoční tematikou. Poprvé jsme vánoční speciál začali vyrábět před třemi lety a zájem o něj se stále zvyšuje,"uvedl ředitel. Pivovar Janáček je jediným podnikem svého druhu ve Zlínském kraji. Dodává své výrobky pro více než čtyři sta odběratelů, převážně z východomoravského regionu. Společnost zaměstnává 65 pracovníků. (Zlínské noviny)

Vítězem třetího ročníku prestižní soutěže Brand manager roku, kterou společně pořádají redakce odborného magazínu Strategie a společnost Euro RSCG New Europe a za podpory České marketingové společnosti se stal člen představenstva a obchodní a marketingový ředitel společnosti STAROBRNO, a.s. pan Ing. Jiří Imrýšek.

Cílem tříkolové soutěže zahrnující přísný výběr přihlášených účastníků na podkladě jejich profesních i odborných výsledků, televizní interview a osobní prezentaci finalistů, je mezi jiným poskytnout marketingovým specialistům příležitost ke sdílení svých poznatků a podpořit tak jejich schopnosti pro budování značek. Vrcholem je ocenění nejlepšího a nejúspěšnějšího marketéra v České republice.

V letošní silné konkurenci bylo nezbytné přesvědčit nejenom jedenáctičlennou odbornou mezinárodní porotu, ale také profesionální publikum, které spolurozhodovalo o pořadí stejným dílem. Z pěti finalistů vysoce ceněné soutěže prokázal vítěz nejlepší schopnosti a profesionální výsledky.

Člen představenstva a obchodní a marketingový ředitel společnosti ing. Jiří Imrýšek, přihlášený v kategorii „Omlazení značky/Znovuzavedení značky na trh“ tak připojil k celé řadě letošních ocenění pivovaru STAROBRNO také svůj osobní titul „Brand manager roku 2002“, který je také potvrzením správné cesty značky Starobrno ve vysoce konkurenčním prostředí pivního trhu. Značka Starobrno, která se stala nejoblíbenější značkou piva v regionu jižní Moravy, tak dokázala, že proces refreshingu značky Starobrno byl úspěšný.

Rodinný pivovar Bernard dnes překonal svůj loňský výstav nepasterizovaného piva 108 820,4 hl. „Již v loňském roce se nám podařilo hmatatelně zvýšit výstav piva. Letošní nárůst bude cca 12 procent.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „ V roce 2003 očekáváme výstav piva okolo 122 tis.hl. Dnes je již jisté, že to bude nejlepší výsledek Rodinného pivovaru Bernard od roku 1994. Zároveň se jedná o třetí nejlepší výsledek ve čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru.“

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1400 restaurací po celé České republice. Zaměstnává 85 zaměstnanců a za prvních 9 měsíců letošního roku utržil za pivo 129,5 mil. Kč, což je meziroční nárůst o 32 procent. Od roku 2000 je akciovou společností a vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna.

Reklamní motiv „Smrt otvíráku“ Rodinného pivovaru Bernard získal v Praze na Žofíně prestižní ocenění Zlatou pecku za tiskovou inzerci. Na letošním 9.ročníku soutěže Pecky, pořádané Asociací českých reklamních agentur a marketingové komunikace, uspěl kreativní motiv vytvořený pro pivovar reklamní agentura EURO RSCG, a.s.

„Po zisku dvou stříbrných Louskáčků je to již třetí ocenění v oblasti reklamy pro pivovar v letošním roce.“ říká spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává „Oceněný reklamní motiv „Smrt otvíráku“ můžete v prosinci vidět na 240 reklamních plochách po celé České republice.“

Lidé, kteří tajně doufali, že se začne v Lanškrouně ještě někdy vařit pivo, si musejí nechat zajít chuť. Ještě letos chtějí radní začít s demolicí některých objektů v areálu bývalého pivovaru. Podle urbanistické studie by tu mělo vyrůst nové náměstí, byty, restaurace či obchody. "Projekt oživení bývalého pivovaru a části lanškrounského podměstí jsme zahájili rozhodnutím zpracovat urbanistickou studii. Nyní probíhá výběr firmy na demontáž technologie včetně likvidace, připravuje se projekt na demolice některých objektů, jednáme s investory," uvedl starosta Lanškrouna Martin Košťál. Bez investorů se dokončení celé náročné akce neobejde. " Znamenalo by to investovat zhruba sto milionů ročně a ty nemá město kde vzít," řekl před časem místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle.

Od doby, kdy město Lanškroun koupilo areál zkrachovalého pivovaru, usilovně hledalo firmy, které by ho využily. Původní provozovatel, společnost Bevi, skončil již v roce 1998 v konkurzu. Lokalitu koupilo město od správce konkurzní podstaty za pět milionů korun. Radní před časem zvažovali, zda by se nemohlo v Lanškrouně znovu vařit pivo. Mezi vážné zájemce patřil také českokrumlovský výrobce piva Eggenberg. Ten chtěl jeho budovy využívat jako sklad a postupně zde také obnovit pivovar. Jihočeši však kvůli vysokým nákladům nakonec od svého záměru upustili. Více než před rokem se dokonce objevil americký podnikatel, který chtěl znovu zprovoznit pivovar. Ze všech plánů nakonec sešlo. (Mladá fronta DNES)

Nový vánoční speciál Červený Král, který znalci piva Konrad dostanou pod stromeček, se již vaří. Zatím jej mohli ochutnat jen šťastní návštěvníci vratislavických slavností piva na počátku léta. "Prozradím jen, že k barvení používáme rostlinný extrakt z červených rostlin," poznamenal tajuplně ředitel vratislavického pivovaru Hols, a.s., Petr Hostaš.

Zdánlivý předvánoční poklid v pivovaru "narušuje" oprava části střechy, pod kterou se zanedlouho nastěhují špičkové stroje na stáčení piva do lahví.

"Kapacita patnáct tisíc lahví za hodinu bohatě vystačí a navíc snížíme energetickou náročnost a také budeme pružnější v přípravě různých druhů balení," doplnil s tím, že zároveň pivovar splní hygienické normy Evropské unie.

V současnosti pivovar jedná s motoristickým klubem majitelů vozů Porsche o vzniku malého muzea veteránů v areálu pivovaru. "Obohatilo by to program exkurzí a dní otevřených dveří, kterých pořádáme během roku velké množství. Lze se ohlásit předem," připomněl ředitel. "Chystáme už silvestrovskou zábavu, pro děti mikulášskou, a tak se může Liberec - Vratislavice nad Nisou chlubit dobrým pivovarem i po 132 letech od jeho založení," dodal. (Liberecký den)

Město Strakonice chce koupit místní pivovar ještě do konce letošního roku. Zastupitelstvo už schválilo přijetí investičního úvěru do výše 50 miliónů korun od ČSOB a současně založení městské akciové společnosti, která by pivovar provozovala. Podle ministerstva financí je však tento termín nereálný. Problém je v tom, že původní ocenění majetku bylo podle úředníků příliš nízké. "Ministerstvo zemědělství musí předložit nové ocenění, a to do konce roku. Teprve potom bude možné pokračovat v dalších krocích," řekl ve středu Právu Radek Němeček z tiskového odboru ministerstva financí. Město chce získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chce ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. "Podali jsme návrh na způsob privatizace přímým prodejem městu a oba ministři, kterých se prodej týká, tedy ministr financí Sobotka a ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD), nám přislíbili podporu. Nyní je otázkou, kdy se návrh na prodej dostane vládě na stůl," konstatoval strakonický starosta Pavel Vondrys (ODS). Podle Němečka však město pivovar jistý nemá. "Ve hře jsou všechny varianty, tedy například iveřejná soutěž," uvedl. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, je v současné době posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva, v současné době představuje jeho roční výstav cirka 95 tisíc hektolitrů. Zhruba 85 procent celkové produkce tvoří desetistupňové pivo Nektar. (Právo)