Vyškovský sládek Dušan Táborský pracuje ve vyškovském pivovaru už šestnáct let. Za tu dobu nasbíral spoustu zkušeností. Stál i u zrodu nových druhů piv.

Jak začala vaše kariéra?

V pivovaru pracuji od roku 1991. V podstatě jsem začínal v dělnické profesi a udělal si základní přehled znalostí. Od roku 1994 do roku 2004 jsem potom pracoval jako podsládek. A od roku 2004 jsem převzal místo sládka.

Co všechno má sládek na starosti?

Nákup surovin, sledování jejich kvality, hlídání hygieny provozu, dodržování receptur a vývoj nových produktů. Dále také kontakt se zákazníky v případě nějakých závad spojených s pivem. A na starosti mám i exkurze.

Jaké suroviny potřebujete pro výrobu piva?

To popisuji lidem hodinu a půl při exkurzi, ale zkusím to stručně. Tři základní suroviny jsou chmel, český slad a voda. Je podloženo, že voda je na pivu to nejdůležitější a dává mu punc kvality. Slad je zdrojem cukrů, které potřebujeme proto, aby ho kvasinky přeměňovaly na alkohol. Chmel je vlastně koření, a úkolem správné kombinace v našem případě několika českých odrůd chmele je dát pivu správnou hořkou chuť a chmelovou vůni.

Jak tedy pivo vzniká?

Je několik základních kroků a těmi jsou vaření piva, kvašení, filtrace, stáčení do obalů. Suroviny musíme varem přeměnit na mladinu, což je, laicky řečeno, ochmelený sladký roztok. Mladina se potom vyčistí, zbaví se kalu, zchladí, a následně skončí v kvasné kádi, kde se zakvasí pivovarskými kvasinkami. Tento postup je první fází kvašení, tedy hlavním kvašením při nízké teplotě. Trvá asi deset dnů.

Dál se děje co?

Prokvašená mladina se potom suduje do ležáckého tanku, což je uzavřená kovová tlaková nádoba, kde mladé pivo zraje při teplotě okolo dvou stupňů Celsia jeden až tři měsíce. Tento postup platí pro naše standardní druhy piva. Máme tady i speciální piva, která mají dobu ležení delší. Třeba čtyři až šest měsíců. Účelem kvašení je vyzrání produktu na kvalitu, kterou můžeme předložit konzumentovi. Pivo se chuťově harmonizuje a přirozeně sytí kysličníkem uhličitým, protože je v tlakové nádobě a má tedy ten správný říz.

Jaká je poslední fáze?

Poslední fáze je filtrace piva, což je v podstatě zastavení kvašení. Potom se pivo stáčí do lahví a do sudů, což je neméně důležité, protože musíme dbát hlavně na čistotu obalů. Hlavně proto, že jsou to vratné obaly, které jsou znečištěné. Důležité je tedy perfektní umytí lahví a sudů.

Slyšela jsem, že jste studoval obor, který se týká piva. Naučili vás tedy všechno ve škole, nebo se stále učíte něco nového?

Ano, studoval jsem pivovarskou průmyslovku v Praze. Škola poskytne základ, ale praxi a schopnosti dá až samotná práce. Dvacet let v oboru mi dalo samozřejmě víc než čtyři roky školy. Stále se ale musím vzdělávat, protože výroba piva se dál vyvíjí. Účastním se různých seminářů či setkání sládků, kde se diskutují nové trendy v pivovarství.

V čem se vyškovské pivo liší od ostatních piv kromě chuti?

Svojí recepturou, která je originální pro tento pivovar, i když základní postup výroby českého piva je víceméně stejný pro všechny. Za odlišnost bych považoval třeba skladbu surovin, dále pak velmi dobrou vodu. Neměl bych však opomenout 330 let dlouhou tradici výroby piva v pivovaru Vyškov, kterou se nemůže pochlubit většina pivovarů v tomto státě.

Které z vyškovských piv vám chutná nejvíc?

Piju rád všechna naše piva. Mám rád silnější piva, takže od ležáku výš. Dám si taky výčepní piva, jako osmičky a desítky. Nemůžu ale opomenout tmavého Havrana, to je v poslední době pivo, na které jsem hrdý.

V restauraci, kde nemají vyškovské pivo, abstinujete nebo volíte jiný druh?

Když můžu, pivo si dám rád, většinou volím regionální značky. Když musím abstinovat, tak nejradši prostou vodu, poněvadž barevným nealko produktům moc nevěřím.

Trošku to vypadá, že vaření piva zvládá jen sládek. Pomáhá vám ještě někdo?

Samozřejmě je to týmová práce. Někteří kolegové mají navíc stejné vzdělání jako já. Mám podsládka, pana Martina Obruču, pak je zde laboratorní kontrola a samozřejmě lidi ve výrobě, tedy široký tým lidí.

Vyrábí vyškovský pivovar i nějaké nealkoholické pivo?

Ano. V roce 2006 jsme uvedli na trh pivo Alkostop. Recepturu jsme si tady ušili na míru. Je to tedy pivo tradičně vyráběné zkráceným kvašením.

Je Alkostop poslední nový druh piva, který jste uvedli na trh?

V poslední době jsme uvedli na trh to nejsilnější pivo, v roce 2005 zmiňovaný Jubiler a v roce 2006 nejslabší Alkostop. Je tedy posledním novým druhem.

Chystáte v současné době nějaký další nový druh piva?

Když se pivovar dočká nájemce (poznámka redakce: vlastníkem vyškovského pivovaru je stát, který ho plánuje pronajmout), tak si myslím, že bude hledat i nové druhy piva pro trh. Ve světě je přibližně dvaačtyřicet druhů piv. Ale jsem na to připravený a už mám nějaké nápady.

Stalo se vám, že jste ve svých začátcích vyrobil něco, co se pak prostě nedalo pít?

I mistr tesař se někdy utne, ale snažím se chyby minimalizovat. Navíc by to mohlo ohrozit hlavně pivovar. Je to ale týmová práce, takže laboratoř kontroluje mě, já kontroluju lidi a proces. Je to provázané tak, aby chyby byly opravdu minimální, nejlépe žádné.

Dá se chuť piva ještě po uvaření změnit?

Chuť piva se dá změnit záměrně. Existují různá ochucená piva, v německy mluvících zemích pijí radlery, což jsou piva s ovocnými chutěmi nebo piva s kolou či spritem. V Polsku si do piva dávají třeba ovocný sirup. V Česku se tato piva objevují sporadicky, co se týká dochucování, jsme zatím ještě konzervativní.

Je vůbec v dnešní době pro zaměstnavatele snadné najít sládka?

Na sládka nelze vystudovat, tím se stáváte. Musí vás tedy někdo z vedení pivovaru nominovat. A ta šíře vědomostí, jež musíte znát, je taková, že všechno vás ve škole nenaučí. Vzniká až léty praxe. Sládkovi se někdy říká také pan „starý“. Je to myšlené jako nejstarší z mistrů. Měl by to být člověk, který má o oboru nejširší povědomí. Sládka si tedy pivovary často vychovávají, anebo najímají na základě referencí. Rozhodně není lehké najít „dobrého“ sládka, ale to je asi ve všech řemeslech stejné.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka a foto: Petra Daňková

Kouká z billboardů, etiket i tácků. S pivem, které vyrábí, spojil vlastní tvář. Přesto se pivovarník Stanislav Bernard jako celebrita necítí, ani jako ta pivní. "Jsem normální člověk, jen jsem víc vidět," vysvětluje. Po 19 letech ho už šéfovat tak nebaví a rád to nechává jiným. Je to prý osvobozující.

Jaký je to pocit, vidět se všude na billboardech?

Produkt, který moje firma vyrábí, se prostě jmenuje po mně. Dřív jsem se bránil dělat reklamu naší značce a tvrdit, že je náš nápoj výborný. Říkal jsem si, že mi to nepůjde přes pusu. Postupně si ale zvyknete.

A pak jste si dal na hlavu švestku a teď nově i višni.

S nápadem na "čistou hlavu" přišel můj kamarád Dejan Štajnberger, ředitel jedné z nejúspěšnějších reklamních agentur. Nejprve jsem se zděsil a "vyhnal ho". Ale pak jsem si řekl, proč to nezkusit. Původně to měly být jen billboardy, časem došlo i na etikety, ten fór je silný, dělám si legraci sám ze sebe.

Nemáte už tedy problém s tím, že lákáte zákazníky na vlastní tvář?

Znáte princip uvařené žáby? Když ji hodíte do horké vody, vyskočí. Kdežto když ji dáte do studené vody a postupně ji ohříváte, uvaří se. Tak jsem se uvařil já. Beru to jako součást byznysu.

Cítíte se jako celebrita?

To slovo je špatné, takhle bych to nenazýval. Jsem normální člověk, akorát jsem trochu víc vidět.

A co v běžném životě? Poznávají vás lidé na ulici?

Celkem ano a reakce jsou naštěstí pozitivní. Většinou si z toho dělám legraci. Když mě někdo osloví "Jste to vy?", občas zalžu a řeknu, že jsem svůj bratr.

Jste exhibicionista?

Nemyslím si.

Tak jinak, když jste ve společnosti přátel, jste vy ten, kdo udává rytmus a tempo zábavy?

Jsem spíš extrovert.

Už si nemusím nic dokazovat

Jak moc ambiciózní plány jste měl na začátku podnikání?

Se společníky jsme měli jasnou představu, že chceme být úspěšnou firmou, známou, obdivovanou. V začátcích jsme samozřejmě úplně jasno neměli, ale základní vize tady byla: "Vlastní cestou". Mít poctivé pivo vyrobené tradičním způsobem, ale též inovovat, mít věci, které jiní nedělají: dřevěné bedýnky, vlastní pivní láhve, originální sklenice. Proto vydáváme, jako jediný z pivovarů, vlastní magazín, proto ta různá nealkoholická piva…

Když jste s firmou začínal, kolik věcí jste si musel odříct?

V prvním půlroce jsem měl pocit, že nebude čas na nic jiného. Přestal jsem sportovat. Pak jsem zjistil, že to nejde, a ke sportu se vrátil. Nemám pocit, že bych si musel něco odříkat. Pivovaru jsme věnovali strašně moc, ale pořád jsme měli čas zajít si na pivo, zahrát si tenis, fotbal, lyžovat. Bez aktivního odpočinku to nejde. Jakmile někdo začne dělat jen jednu věc, dříve nebo později vyhoří.

Trávíte dnes v práci hodně času?

První roky jsme tu byli od rána do noci. Teď mám kolem sebe naštěstí kupu mladých, chytrých lidí, kteří jsou schopni dělat odbornou práci lépe než já, protože na to mají školy. Jenom je občas inspiruji.

Jaký jste šéf?

Nevím. Upřímně řečeno, po těch devatenácti letech mě šéfovat už tolik nebaví. Nemusím si dokazovat, že jsem šéf. Spíš potřebuju, aby firma fungovala a já mohl co nejvíc denního řízení delegovat a dělat to, co mě baví.

Co to je?

Soustřeďuju se na strategická rozhodnutí o investicích, na marketing, PR a firemní kulturu. Mojí ambicí je, aby lidi dělali to, co v nich je. Když jim dáte volné ruce, udělají víc, než kdybyste je do toho nutil. Je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mají jiné vlastnosti než vy. A je dobré zapomenout na vlastní ješitnost. Pokud někdo přijde s jiným pohledem, dám mu prostor, pokud to není úplně proti naší filozofii. Ono se to někdy opravdu vyplatí. Pestrost pohledů je inspirující.

Nepropadáte nejistotě, když už lidi neřídíte přímo?

Máme základní rámec fungování firmy a chování zaměstnanců. Těch osmero firemních hodnot dávali dohromady sami zaměstnanci a je to nástroj, který provoz koriguje. Jejich páteří je otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost, pozitivnost. Lidi sami zjistí, že se jim v takovém prostředí pracuje lépe.

Připomínáte si je občas i vy?

Kdybych řekl, že ne, lhal bych. Když přijde šéf do práce naštvaný, lidi to hned poznají. To raději hned zmizím, abych nekazil atmosféru.

Myslíte si, že jsou vaši zaměstnanci spokojení?

Lidi u nás dělají rádi. Mají spousty různých benefitů. Nepotřebují odbory. Manažeři jsou motivováni i formou pohyblivých složek, které jim mohou dělat víc než základní mzda. Pokud u nás kdokoli přijde s návrhem, který uspoří náklady firmě a neohrozí to bezpečnost a kvalitu, dostane z roční úspory sedm procent.

Pivo nepiji každý den

Když přijdete ráno do práce, běžíte hned ochutnat?

Popravdě, dám si nejdřív kafe. Ochutnávám až večer, po sportu, hokeji či kole. Doma mám průřez produkce, dva stojany na šest beden, v každé bedně je jiný druh. Bez výjimky tam mám dva druhy nealko, alkoholické druhy střídám. To proto, abych měl kontakt, že chutnáme tak, jak máme chutnat.

Konkurenční piva tam máte?

Nemám, ta ochutnávám při jiných příležitostech.

Jak se dobré pivo pozná?

V prvé řadě musí dobře vypadat a mít pěknou pěnu, stabilní a hustou. Musí mít jiskru nebo být kalné, to záleží, zda je filtrované, či ne. A nesmí v něm být žádné cizí vůně.

Jaký je základní rys dobrého českého ležáku?

Plná chuť, ta vzniká díky zbytkovému extraktu. Proto mám rád naše pivo. Europiva, to je průměr, šeď a nuda. Vaří to většina západní Evropy a bohužel se to začíná objevovat i u nás. Když pivo dopiju, nesmí být doznívající hořkost ani moc hořká, ani moc drsná. Nejlepší je harmonie mezi plností a hořkostí. Nesmíte cítit nic, co by vás rušilo. Když harmonie dozní, máte po chvíli chuť napít se znovu.

Kolik dáte piv naráz?

To nevím, nejsem rekordman. Na Bernard Festu jich ale vypiju víc než obvykle. (smích)

Víno si taky někdy dáte?

Ano. Mám doma pár kartonů dobrého vína. Naposled jsem přivezl z vinařství Špalkovy rodiny. Vynikající. Na jižní Moravě se v posledních letech kvalita vína hodně zlepšila.Tvrdím, že v bílém vínu jsme světová špička. Na červená vína nemáme tolik sluníčka.

Příroda a hospůdka

Když máte všeho plné zuby, kam vyrazíte raději? Příroda, nebo město?

Ideální je kombinace přírody a občerstvení v pěkné hospůdce. Základem je ale volnost, možnost sednout na kolo a vnímat krásu Vysočiny. Když si dám dvě tři hodiny na kole, dokonale se mi vyčistí hlava.

Jak často se během roku dostanete na dovolenou?

Většinou jezdím na prodloužené víkendy, buď na kolo, nebo na lyže. Na kole jezdím nejraději v terénu po turistických stezkách. Rád jezdím do Beskyd nebo Jeseníků, ale loni jsme byli třeba i na cyklo-lodi v Chorvatsku

Řešíte na dovolené práci, nebo je to pro vás tabu?

Radši si k tomu na dvacet minut denně sednu a vyřídím to nejdůležitější, protože kdo má po dvou týdnech vyřizovat to e-mailové peklo. Občas mám v emailu i soukromé věci, na které je lepší reagovat hned.

Když už jsme u volného času, za co utrácíte?

Pokud utrácím, tak za něco kolem domu, tam je stále něco potřeba. Teď budu investovat do tepelného čerpadla. Jinak to jsou vesměs věci kolem sportu, lyže, kolo, vybavení na hokej. Také za výlety.

Co luxusní věci?

Nejsem sběratel starožitných hodinek. Teď jsem si koupil kvalitní plnicí pero, ale to je spíš drobnost.

Jak moc řešíte oblečení?

Nechodím moc rád v obleku. Nejraději mám rád džíny, trička či košile. Mám kamarádku stylistku, ta mi občas poradí. Obecně nakupuji nerad. Několikrát jsem zajel do obchodů do Drážďan, bývá tam dobrý výběr a málo lidí.

Závisti už není tolik

Jste aktivní v politice. Po dvě funkční období zasedáte v místním zastupitelstvu. Napadá mě, jaký máte vliv tady ve městě?

Nemám žádný větší vliv. A někdy mě to i limituje…

Jak to myslíte?

Ve městě je grant na opravu fasád, na každý dům se dává čtvrt milionu korun. Já jsem o něj ale nepožádal, aby nikdo nemohl říct, že jsem si to jako zastupitel přihrál. Administrativní budovu jsme si opravili za své.

Jste spokojený s tím, jak zastupitelstvo šlape?

Někdy mám jiný názor než ostatní. Nechci být jeden z mnoha. Ale zas tak si nestěžuji. Za celou dobu tu nebyla jediná korupční aféra, město není dlužené. Pokud se rozhoduje, jestli se někde má investovat, nebo nemá, já bývám zastáncem opatrnosti a šetření. Krize stále existuje, byť je na ústupu...

Budete kandidovat i v nadcházejících volbách?

Bylo mi to navrženo, tak jsem nakonec kývl.

Jak berou pana Bernarda z reklamy místní?

Hraju tady tenis, fotbálek, hokej, mám široký okruh známých, se kterými si tykám, berou mě jako kámoše, normálního člověka, ne jako pana Bernarda z reklamy. Pak jsou lidi, se kterými se neznám, ale pozdravíme se. Občas zarazím na někoho "zakyslého", který se podívá jinam, když mě vidí. To je ale všude. Obecně se to výrazně posunulo k lepšímu. Byly roky, kdy tu závist převládala, teď je naprosto minoritní.

MÝMA OČIMA

Stanislava Bernarda rozhodně nepřehlédnete. Urostlý, charismatický chlapík, který se jen tak ničeho asi nezalekne. Nebojí se při hokeji postavit protihráči do cesty, nemá strach z konkurenčních obřích pivovarů.

Působí ležérně a vám je od první chvíle jasné, že humor patří k jeho práci stejně jako um naslouchat druhým. Tvrdí sice o sobě, že móda ho zas až tak nezajímá, ale mám silný pocit, že rád na ulici "září".

Bylo to jedno z těch nejpříjemnějších povídání s mužem, který ví, co chce, ale nejde za tím přes mrtvoly. Takový novodobý "Baťa", kterých není nikdy dost.

Zdroj: Xman iDnes.cz | Autor: Marek Odstrčilík | Foto: Jiří Švorc

Budějovický Budvar zve v sobotu 11. září veřejnost na oslavy 115. výročí uvaření první várky piva. Mluvčí pivovaru Petr Samec řekl agentuře Mediafax, že zábavný program se uskuteční v areálu pivovaru Budvar v ulici Karolíny Světlé od 10 do 23 hodin.

Letošní Den v Budvaru připomíná 115. výročí založení pivovaru a nese podtitul „Show plná až po okraj“.

"O tom, že název akce nepřehání ani v nejmenším, návštěvníky na místě přesvědčí bezmála 20 kapel a hudebníků, kteří se budou starat o dobrou náladu na třech scénách. Pro případ nepříznivého počasí je prostor Budvar scény s kapacitou zhruba 2000 diváků zastřešen. V areálu pivovaru je připraveno více než 1200 míst k sezení," řekl Samec.

Program doplní prohlídky výrobních prostor pivovaru i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, které budou probíhat každých 20 minut od 10 do 17:40 a budou zdarma.

"U Pardál scény si návštěvníci budou moci za razítka za čtyři vypitá piva značky Pardál a poplatek 40 korun vyladit své originální tričko Pardál, které si mohou hned obléci, nebo navrhnout papírový karton na pivo Pardál a zúčastnit se soutěže o 100 lahvových Pardálů," dodal Samec.

Lidé si budou moci v areálu Budvaru zakoupit i speciální upomínkové předměty, vyrobené při příležitosti 115. výročí založení pivovaru. "Je to dárkový 4-pack s pivem dle vlastního výběru, papírové podtácky, dárkové krabičky s lahví a sklenicí nebo unikátní půllitry, kterých se vyrobila jen 1500 kusů," doplnil Samec.

Po celý den bude zajištěno občerstvení i nealkoholické nápoje. V provozu bude 30 výčepů piva, které nabídnou celý sortiment piv z produkce Budějovického Budvaru a především nepasterovaný světlý ležák Budweiser Budvar. K dopravě do pivovaru lze zdarma využít „Budvarbus“, který bude jezdit kyvadlově každou hodinu na trase Nádraží – Mariánské náměstí – Budvar a zpět. První spoj odjíždí v 9:30 ze zastávky Nádraží, poslední v 17 hodin ze zastávky Budvar.

Loni navštívilo akci asi 10 000 lidí. Výrobní prostory pivovaru vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 zájemců si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Pivovar Radegast je atraktivní turistický cíl regionu a k letošnímu 40. výročí svého založení nadělil všem zájemcům o správně hořké pivo nové lákadlo. Zástupci Radegastu společně s primátorkou Frýdku-Místku Evou Richterovou a bubeníkem skupiny Buty Richardem Kroczkem totiž slavnostně otevřeli zbrusu nové Návštěvnické centrum. To mohou zájemci poprvé spatřit v sobotu 11. září na tradičním Radegast dni. Pivovar Radegast ročně navštíví takřka 10 tis. lidí. Přes 10 % návštěvníků přijíždí do Nošovic ze zahraničí.

„Návštěvnické centrum doplní tradiční prohlídky pivovaru. Svým interiérovým řešením vypovídá o tom, že Radegast je pivo pro pravé chlapy, které má 40letou tradici a je pevnou součástí regionu. Důležitou roli hrála i inspirace beskydskou přírodou, která dává pivu Radegast základ v podobě vynikající vody z Morávky,“ přiblížil Návštěvnické centrum pivovaru Radegast jeho manažer Ivo Kaňák.

Významnou část interiéru pokrývá expozice o historii piva Radegast. Součástí je také kinosál, ve kterém si návštěvníci prohlédnou filmy. Chybět nemůže ani prodejna s širokou nabídkou předmětů z kolekce Radegast.

Z Návštěvnického centra vyrazí návštěvníci na prohlídku výroby. „To, že jsme jeden z mála pivovarů v Evropě, kde lze spatřit reálný proces vaření piva, se nemění. I nadále se mohou návštěvníci podívat našim sládkům doslova přes rameno,“ dodal Ivo Kaňák. Závěr prohlídky obstará oblíbená degustace ve vyhlídkové restauraci nad pivovarem s výhledem na panoráma Beskyd.

Pivovar Radegast je stále oblíbenějším turistickým cílem regionu, který ročně navštíví až 10 tis. návštěvníků. Svou oblibu má i u zahraničních turistů, kterých dorazilo v roce 2009 do Nošovic přes 1.200. Prohlídku je možné si rezervovat na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Budweiser Budvar má na německém trhu velmi dobrou pozici. Pravidelný audit agentury Nielsen jej uvedl jako nejprodávanější značku importovaného piva v německých maloobchodních prodejnách a zároveň nejdražší české pivo na německém trhu.

„Máme zde mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ řekla prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo Dominika Kovaříková.

V loňském roce zde bylo prodáno přes 200 tisíc hektolitrů piva, tedy o devět procent více než v roce 2008. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budweiser Budvar podílel v prvním pololetí letošního roku celkem 13 procenty, což znamená meziroční posílení o více než jedno procento. Půllitrová láhev Budweiser Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů.

Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budweiser Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Pavlína Dvořáková

Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí.

V novodobé historii děčínského pivovaru mělo být datum 10.10.2010 sváteční. Právě v tento den se počítalo s otevřením obchodně společenského centra. Tak si to alespoň před časem naplánovali majitelé pivovaru. Jenže žádná sláva se ve zmíněný den konat nebude. Pohled zvenčí dokonce budí dojem, že se v pivovarském areálu prakticky nic neděje.

„Je to skutečně jen zdání. Vždyť už jsme tady investovali zhruba sto dvacet milionů korun. Za těmito výdaji se skrývají rozsáhlé bourací a vyklízecí práce včetně terénních úprav a připravenosti na novou výstavbu. Ta může začít klidně zítra,“ poznamenal Vojtěch Ryvola, předseda představenstva společnosti Pivovar Děčín. Tato pražská akciovka vznikla na konci roku 2007 právě kvůli děčínskému multifunkčnímu projektu. Náklady na jeho uvedení v život se teď pohybují na hranici 760 milionů korun, před necelými třemi roky to byla suma o skoro sto milionů vyšší.

Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí. „Vedle vlastních peněz počítáme s bankovními úvěry. Zárukou k jejich poskytnutí mají být mimo jiné uzavřené smlouvy s budoucími nájemci. Jejich zájem o podnikání v budovaném centru trvá, ale své aktivity tam chtějí rozvíjet nejdříve v horizontu dvou let. Možná i později,“ vysvětlil Vojtěch Ryvola důvody, proč dochází k posunu výstavby nového centra. Kromě víceúčelového sálu a rehabilitačního zázemí má nabídnout skoro 19 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Tu má obsadit více než osmdesát prodejen.

Budoucí uživatelé prodejních ploch teď ale vesměs dávají najevo, že jejich ekonomická situace není nejlepší.

„Proto se uzavírání smluv o pronájmu protahuje. Nemělo by smysl centrum rychle dokončit a pak čekat, kdo prázdné prostory obsadí,“ přidal další důvod oddálení výstavby místopředseda společnosti Pivovar Děčín Martin Král. Za reálný považuje termín dokončení centra na sklonku roku 2012. S největší pravděpodobností to bude ale ještě o rok déle.

Obchodně společenské centrum vznikne rekonstrukcí a dostavbou souboru památkově chráněných budov někdejšího měšťanského pivovaru. Už v době prezentace projektu odpůrci výstavby argumentovali tím, že stovky projíždějících aut budou otravovat život lidem v Sofijské ulici, Marie Majerové i na Slovanské.

„Viděl jsem ty plány a nedokáži odhadnout, jestli třeba hladina hluku bude výrazně vyšší. V každém případě se dopravní frekvence v oblasti naší školy nezvýší tak, aby mě to nějak děsilo. Spíš uvítám, když okolo pivovaru zmizí nejrůznější křoví, kde se často povalují i injekční stříkačky od feťáků. A také věřím, že areál po dokončení nabídne i možnost rozšíření aktivit našim dětem,“ uvedl tehdy ředitel školy Vít Průša.

Určité výhrady k projektu v souvislosti s očekávaným zvýšením hladiny hluku měli hygienici.

Ostatní stanoviska k ohlášenému záměru byla vesměs souhlasná. A to i v případě správy CHKO České Středohoří. Tamní ochránci přírody považují za dostatečná opatření navrhovaná k zachování části stávající zeleně.

„Bohužel, situace je teď pro investory komplikovanější, než se jevilo před nějakými třemi roky. I tak jsem ale přesvědčený o tom, že projekt bude přínosem pro rozvoj města v oblasti Podmokel,“ uvedl děčínský primátor Vladislav Raška.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk

Benešovský pivovar Ferdinand Vás zve na své tradiční, tentokráte XIX. Pivovarské slavnosti, které se konají v sobotu 18. září 2010 v areálu pivovaru.

Od 12 hodin vypukne bohatý kulturní program, kde si v hudební části máte možnost poslouchat a zavzpomínat si s Kameliemi, zazpívat si se skupinou Keks, ocenit hosta z Berlína - skupinu Cosmonautix, seznámt se rytmy "Afriky" v podání Lucie Kostelecké, přivítat návrat Blanky Šumové, zpěvačky Tiché Dohody, užít si příjemný rock Bílá Nemoc a písničky Gabriely Goldové. Novinkou je druhá scéna "Pod lipami", kde Vám bude střídavě vyhrávat Vranovanka a Český šraml Honzy Slabého.

K programu patří jistě i soutěže o zajímavé ceny, bohatá pivní tombola, koňský povoz, mažoretky a pro děti různé aktivity a soutěže, při kterých se určitě pobaví.

Ve stáncích na Vás pak čeká kvalitní občerstvení pro celou rodinu a k popití samozřejmě točené vynikající pivo Ferdinand včetně kvasnicového. A kdo chce vědět, jak se vaří, vydá se na prohlídku pivovaru.

Zkrátka: pohodová hudba, dobré jídlo a chuťovky, posezení pod stany, program pro malé i velké a poctivé české pivo Ferdinand, co víc si přát...

I proto se těšíme v sobotu 18.9. na pivovarském dvoře nashledanou a to za každého počasí, stany budou připraveny stejně, jako překvapení na závěr.

Zdroj: Pivovar Ferdinand Benešov

Královský pivovar Krušovice právě představuje nový gastronomický koncept, Šalanda - vzorný podnik krušovický. První originální restauraci pod tímto názvem je možné navštívit v Praze 1 na Národní třídě č.7. Na milovníky tradičního krušovického piva zde dýchne nostalgická atmosféra zlaté éry třicátých let minulého století a to nejen díky příjemnému interiéru a nejlépe ošetřenému pivu, ale i pro menu inspirované klasickou českou kuchyní. Přijďte ochutnat skvělý nepasterizovaný Ležák točený přímo z tanku a další krušovická piva.

Nová krušovická Šalanda vypadá jako z filmů pro pamětníky a přitom je klasickou hospodou. Podle Miroslava Harašty, manažera Trade marketingu se jedná o první vlaštovku nového konceptu gastronomické provozovny Královského pivovaru Krušovice. „Pivaři si zde přijdou na své. Čeká na ně zejména Ležák, který je typický svou výraznou chutí a současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Té je dosahováno díky použití vybraných odrůd českého chmele z žatecké chmelařské oblasti. Ochutnat zde můžete i nefiltrovaného Mušketýra a další piva z nového krušovického portfolia připravená podle tradičních receptur - tedy Staročeský Malvaz, Desítku, Černé, ale i nealkoholické Fríí", doplňuje Harašta.

V Šalandě čeká na fajnšmekry nepasterizovaný Krušovický Ležák z tanku, který je typický svou hustou krémovou pěnou plnou piva. Pěna je na povrchu jemná a rovná, po napití kreslí po stěnách sklenice kroužky. Pivo je servírováno na keramických táccích, které ještě více dotvářejí dobovou atmosféru, a prodává se za velmi příznivé ceny, půllitr Krušovického Ležáku Vás přijde na 25 Kč.

Kromě krušovických piv přináší Šalanda jednu z nejširších nabídek moravských pálenek z pálenice Rudolf Jelínek. K pivu je samozřejmě připraven také originální jídelní lístek inspirovaný klasickou prvorepublikovou kuchyní a zaměřený zejména na speciality z masa, pochoutky k pivu a lehké saláty. Těšit se můžete na pečenou kachnu či králíka, dále třeba originální Pražskou šunku, v poledne je v Šalandě připraveno chutné obědové menu.

„Interiér Šalandy byl inspirován historickými materiály od fotografií, tiskopisů, filmů až po jednotlivé dobové artefakty", říká MgA. Zuzana Wiesnerová ze společnosti Heineken, která prostor navrhla. Výraznou roli hraje použitý grafický design prvorepublikových novin, který mimo jídelních a nápojových lístků zdobí i stěny restaurace. Kromě prvorepublikové novinové inzerce jsou v interiéru umístěny také historické 2D a 3D předměty týkající se pivovarnictví. „Záměrem bylo vytvořit příjemný a jednoduchý prostor s atmosférou prvorepublikové restaurace, kde lze pocítit opravdovost poctivého řemesla", dodává Wiesnerová.

Název Šalanda se odvozuje od původního označení pro ubytovací a stravovacího zařízení určeného chase a čeledi, nad kterým měl dozor samotný sládek. Jednalo se o místo kulturního života pivovaru. V době nedávno minulé se toto označení používalo pro označení zateplené místnosti v ležáckém sklepě, kam se jejich pracovníci chodili ohřát za přítomností mázu plného piva točeného přímo z ležáckých tanků. I tady se jednalo o místo důležité pro sociální život celého pivovaru. Toto inspirovalo pro použití názvu Šalanda pro restauraci - vždyť i zde se jedná se o místo setkávání po náročném pracovním dni u skvělého krušovického piva a vybraného jídla, Snad jen s drobným rozdílem, že již nemusíme do pivovaru...

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči a chuťové pohárky, že i dnešní Šalanda nabízí příjemné posezení, chutné jídlo a nejlépe ošetřené krušovické pivo.

Zdroj: GastroTrend.cz

"Jednoho Mazla, prosím!" Tak takhle si budou už 9. října objednávat své nové pivo štamgasti právě dokončovaného ústeckého minipivovaru Na Rychtě. V anketě o jméno pro nejmladší pivní mok regionu dnes zvítězil netradiční návrh Mazel. Jeho autor obdrží poukaz na tisíc půllitrů piva.

Komise, v níž zasedali pivovarníci, historici a novináři, vybírala z více než 600 návrhů. Fantazie Ústečanů vyplodila velmi pestrou skladbu potenciálních pivních značek.

"Název Mazel použitý pro pivo je dvojsmyslný. První význam je s láskou dělané, vymazlené pivo a druhý v jidiš znamená štěstí. Židé při přípitku říkají nebo zpívají "mazel tov", což znamená dobré štěstí," popsal mnohotvárnost Mazla člen komise archivář Vladimír Kaiser.

Minipivovar bude vyrábět více druhů piva, názvy pro další také vzešly z ankety. Mezi novými pivními značkami se tak objeví Ústecký Rychtář, Vojtěch nebo Ústečan.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec

V pátek a v sobotu se do pivovaru sjelo 7 tisíc lidí a to i přes chladné počasí, které v Jeseníkách panovalo. Největším lákadlem bylo dobré pivo a koncert skupiny Olympic.

Z několika desítek výčepních zařízení tekla nejen Holba, ale také Zubr, Litovel a dokonce slovenský Steiger. Nejen fajnšmekři si mohli vychutnat také Holbu Šerák Speciál, kterou pivovar uvařil speciálně pro tuto příležitost. Slavnosti letos zahájily salvy z historických zbraní, po nichž následoval přípitek Holbou Šerák z právě naraženého sudu. Součástí zahajovací ceremonie se stal také křest knihy O Hanušovicích, okořeněný zábavným komentářem známého baviče Josefa Aloise Náhlovského. Křtilo se jak jinak než Holbou Šerák s přáním zdárného uvedení knihy do života.

Velký ohlas měly soutěže karaoke, které lákaly nové talenty na zlatou odměnu v podobě kartonu Holby. Pivovarské slavnosti proběhly ve znamení dobrého piva, hudby, tance a zajímavých vystoupení. Tradičně patří k nejvýznamnější společenským akcím v regionu, navíc s dobročinným podtextem. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar věnuje na výstavbu dětského hřiště v Hanušovicích.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Až do sobotní půlnoci se protáhly tradiční Pivovarské slavnosti Holba, které začaly již v pátek 3. září. Počasí sice v sobotu nebylo optimální, do pivovaru se přesto vydaly stovky návštěvníků s deštníky a pláštěnkami.

Kromě stánků s pivem a jídlem byl velký zájem o exkurze ve výrobních prostorách pivovaru. Úderem druhé hodiny pak na nádvoří vjel kočár ozdobený chmelem, který přivezl hanušovického starostu Petra Malcharczika, výstřely z mušket vojenské gardy pak odstartovaly hlavní odpolední program. Ten vrcholil v nočních hodinách koncertem Olympicu a ohňostrojem.

„Pro diváky jsme připravili vystoupení tří desítek kapel různých žánrů od popu až po dechovku. Z každé vstupenky pivovar věnuje pět korun na charitativní účely“ řekla mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Tak například správný ležák leží třicet dní, někdy dokonce čtyřicet. A jeden z nejkvalitnějších typů pivního chmelu roste na Žatecku. I to se o pivu mohli dozvědět lidé, kteří v sobotu zavítali na den otevřených dveří v brněnském pivovaru Starobrno. Těsně před zahájením programu se jich u bran areálu tísnil doslova dav.

A na prohlídku vnitřního zařízení pivovaru se stála fronta. „Já jsme měl štěstí, protože jsem šel tak trochu bokem. A podařilo se mi ty davy předběhnout,“ řekl Brňan Miloš Šnédar, který byl jedním z prvních třiceti návštěvníků, kteří se do útrob areálu dostali. Pivo, které se v něm vaří, prý pije už čtrnáct let. Ale rozhodně mu nenadržuje. „Například nedávno jsem se byl podívat v pivovaře v Černé Hoře. Všechno tam bylo nové, z nerezu. Tak se těším, že to porovnám s tím, co uvidím tady,“ dodal Šnédr.

Výroba piva má na Mendlově náměstí každopádně dlouhou tradici, jak se návštěvníci vzápětí dověděli od průvodkyně. Vařilo se tam už v někdejším ženském klášteře ve čtrnáctém století. I když od té doby se mnohé změnilo. Poslední velká rekonstrukce varny pivovaru skončila přesně před dvěma lety. „Opravovala se za plného provozu, bylo to tedy opravdu velmi náročné. Hlavním důvodem přestavby bylo zvýšení kapacity, která je nyní o asi čtyřicet procent větší. Zároveň se rekonstrukcí snížila spotřeba energie při vaření a také třeba únik emisí do ovzduší,“ vysvětlila průvodkyně pivovaru.

Kromě prohlídky obohacené o podrobný komentář si návštěvníci v sobotu mohli užít i vystoupení řady hudebních hvězd, na dni otevřených dveří vystoupila například Lenka Dusilová. Několik vylosovaných šťastlivců se na brněnský pivovar navíc podívalo z neobvyklé perspektivy. Ptačí. Jednou z atrakcí akce totiž byl stůl se sedadly zavěšený na speciálním jeřábu. Výherci losování si tak pivo vychutnali v pětačtyřice­timetrové výš­ce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová

V sobotu 11. září se v Černokosteleckém pivováru koná již sedmý ročník tradiční pivní slavnosti Vykulení. V rámci něj se koná i Podlipanský den.

Přijeďte v sobotu 11. září 2010 do Kostelce nad Černými lesy a zavítejte na tradiční akci v Černokosteleckém pivováru, v čase od 9:00 do 24:00 hodin.

Černokostelecké vykulení se letos bude pořádat již posedmé, navíc se k němu přidá i Podlipanský den, kterým oslaví MAS Podlipansko 5ti leté výročí svého narození.

Ráj piv a dobová atmosféra Rakouska - Uherska

Tato již tradiční pivovarská akce má oproti běžným pivním akcím, konajícím se někde na náměstích či hřištích tu výhodu, že vás zavede do prostředí starého pivovaru s atmosférou i rekvizitami éry Rakouska Uherska. Současně tu proběhne i Podlipanský den – budete tu tedy moci shlédnout, ochutnat i nakoupit regionální výrobky Podlipanska a Polabí.

Můžete se těšit na nepřeberné množství piv: Vojkovice (11,12,14,16) Qásek (10,12,13) Parník (10,12,13,14) Průhonice (11,13) Polepy Harrachov (8,10,12) Rožnov (11,13) Dobruška (12) Chyše (11,12) Moritz (11,12,13) Rýmařov (11,13) Chýně (12,14) Kácov (10,12) Hlučín (12) Protivín (14) Jihlava (11,18) Hlinsko (12) UhBrod (11,14) Klášter (11) Černá Hora (12) VysChlumec (11,13) Varnsdorf (speciály) Antéňák pivo s Pivoňkou a především černokostelecký Vykulenec (speciální edice piva prodejná jen 11/9 s originální etiketou).

Pivní moky budete ochutnávat ze skla (oproti záloze), tudíž se nemusíte bát hrozby plastových kelímků.

Krmě a dětské hrátky

Přichystána je i "Staročeská žranice" - býčí a jehněčí kýty, pečené krkovice na ohni, obří párky v rohlíku, šunkové kýty z ohně, delikatesy z udírny, plněné brambory, domácí klobásky, staročeské trdlo, kukuřice, stehna, kaštany, bůčky, špízy a další.

Je připraven i bohatý program pro děti - karaoke, chůdy, trampolína, divadlo, mažoretky, nejrůznější hry i rychloportrétování Jiřího Filípka.

A nejen dětské diváky jistě zaujmou pivovarští bednáři v akci, barokní zedníci či autoveteráni. Chystá se i dražba a výstava obrazů místních malířů.

Divadelní prohlídky pivováru a hudební produkce

V místním muzeu se slavnostně otevře velké humno a žentourový ochoz a budete si moci prohlédnout i nové expozice. Zjistíte též, jak se vidrovalo či jak se osazovaly hromady a uslyšíte, jak se zkoušela kvalita piva. Děti si muzeum prohlédnou formou divadelního představení.

Zdroj: Říčansko.info | Autor: Kateřina Davidová

Pivovar Krušovice je hlavním partnerem slavností a do Žatce se vydal třídenním okruhem

„Přijíždíme z chmelové brigády a přivážíme vám výborné a originální krušovické pivo!“ Takové hlášení se neslo ve čtvrtek 2. září odpoledne vesnicí, Krupou u Rakovníka, z pojízdného amplionu.

S veselou staročeskou jízdou přijížděl pojízdný výčep pana Klouba, emeritního sládka Krušovic. V Krupé začínala spanilá jízda po vesnicích Rakovnicka a Lounska, kterou uspořádal Pivovar Krušovice. Ten je jedním z hlavních partnerů žatecké Dočesné. Pojízdný výčep ukončí svou trasu právě na náměstí v Žatci a během soboty bude nabízet pivo lidem na tradiční Dočesné.

V každé vesnici na trase pivovar uspořádal svou „malou dočesnou“ pro místní obyvatele a kolemjdoucí turisty.

Nabídka z amplionu zněla lákavě, ale ospalou vesnici zase tak rychle nedokázala probudit k životu. Byl to však teprve předvoj. Hlavní lahůdka přišla zanedlouho. Za malou chvíli se v Krupé vynořila pragovka ověnčená chmelovými štoky a s nákladem lahodného moku. Během chvíle se už náves proměnila ve veselou osvěžovnu.

Dva čilí hospodští roztočili pípu a do kelímků proudem tekla zlatavá desítka krušovického sládka Václava Klouby. Kdo by tak lákavé nabídce odolal?

Náves se hned začala plnit lidmi a sličné chmelové brigádnice roznášely přítomným pivečko s pořádnou pěnou.

Nechyběla ani hudba. O tu se postaral skvělý harmonikář. Při jeho písních přítomným rychle vysychalo v hrdle, náves ožívala a lidé vzpomínali na svá brigádnická chmelová léta. Děvčata se měla co otáčet a stále nabízela další a další pivo.

Návštěvník: Krušovice si nenechám ujít

Nakonec ani projíždějící cyklisté neodolali. Jan Hetto, místní občan, se právě vrátil ze svého stopadesáti kilometrového výletu a s chutí se po tak dlouhé cestě napil. „Uf, to byla žízeň. Jsem rád, že jsem to stihl,“ prohlásil. „Krušovické pivo si nikdy nenechám ujít. Asi před patnácti lety jsem měl v Kladně hospodu. Jakmile jsem začal točit krušovické pivo, odrovnal jsem vždy konkurenci,“ řekl další z návštěvníků Miroslav Ileš.

Na závěr příjemné chvíle s krušovickým pivem nechybělo společné památeční foto před pragovkou s pojízdným výčepem. Fotografii pan starosta hned vystavil do vývěsky u obecního úřadu.

A kudy krušovický výčep do Žatce putoval? Ve čtvrtek se jelo z Krupé přes Kněževes, Chrášťany a Olešnou do Lišan. Včera se startovalo v Řevničově, pak cesta vedla přes Mšec, Kroučovou, Ročov a končila v Hředli. Poslední, sobotní okruh vyráží z Mutějovic, jede přes Kounov, Janov, Děkov a Hořovičky a skončí na náměstí v Žatci. Přijďte ochutnat!

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autoři: Šárka Hoblíková a Libor Želinský

Na ZUBRFEST, který se stal tradiční oslavou guláše a dobrého piva ve spojení s dobrou zábavou, mohou návštěvníci zavítat už v sobotu 11. září. Výstaviště Přerov zaplní polní kuchyně a proběhne tady Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů. Ke guláši neodmyslitelně patří dobré pivo, a proto domácí ZUBR, Litovel, Holba a dokonce slovenský Steiger potečou z desítek výčepních zařízení.

Programovým tahákem ZUBRFESTU bude skupina Katapult, Tereza Černochová a Black Rose, kterým bude patřit hlavní pódium. Návštěvníci se dále mohou těšit na vystoupení Pavla Nováka ml., pro příznivce nezávislé scény zahrají skupiny jako Evil Joe, Day off, R.A.F. nebo No Problem.

Chystá se také 35 polních kuchyní, kde to bude pěkně vřít. Milovníci oblíbeného pokrmu se mohou těšit nejen na guláše hovězí a vepřové, ale i oblíbené zvěřinové. Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu mistr kuchařského umění Luděk Bil z Gastrocentra Morava. Soutěžní týmy budou mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a přípravu guláše budou muset zvládnout v časovém limitu 5 hodin. Jiná omezení prakticky neexistují. Maso ani speciální ingredience na přípravu nejsou předepsány a záleží tedy pouze na fantazii a osobních zkušenostech každého účastníka. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci. Soutěžní guláše ohodnotí desetičlenná porota profesionálních kuchařů. Stejně jako v minulých letech bude záležet nejen na samotné chuti guláše, ale i jeho servírování a hodnotí se i originalita místa přípravy. Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů se letos zúčastní nejen české kuchařské týmy, ale přijedou i Slováci a Poláci. Akce potrvá od 10 do 22 hodin.

Vstupenky v hodnotě 50 Kč bude možné zakoupit v den konání akce při vstupu na výstaviště.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Jako student v nošovickém pivovaru Ivo Kaňák brigádničil. Dnes mu šéfuje. Manažer pivovaru Nošovice Ivo Kaňák vyrábí pivo už pětadvacet let. „Pivo mě stále baví,“ říká devětačtyřicetiletý Kaňák, jenž se podílel na vývoji stále oblíbenějšího nealkoholického Birellu.

Pivovar Nošovice letos slaví čtyřicátiny. Kolik lidí v něm pracuje?

Zaměstnáváme 340 lidí. Drtivá většina dojíždí z Frýdku-Místku a okolních obcí. Jsme druhý největší pivovar v Česku, se šestou největší sladovnou. Krize pominula, ale lidé se pořád bojí o místa.

Mají důvod se strachovat? Budete propouštět?

To vám dopředu říct nemůžu. Doba je nejistá a my se snažíme podnikat efektivněji. Může se stát, že časem budeme chtít omezit počet zaměstnanců. Oni to vědí a musejí s tím počítat.

Vaším sousedem je automobilka Hyundai. Nepřetahujete si lidi?

Před spuštěním továrny jsme určité obavy měli. Naše výrobní programy jsou ale velmi odlišné. Od zahájení výroby aut od nás do korejské automobilky odešel pouze jeden člověk.

Od roku 1999 jste součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, respektive světové skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatný?

Myslím, že máme stále stejný glanc. Patříme k nejlepším v naší skupině. Nošovický pivovar je svázán se značkou Radegast. Naši předchůdci ji v devadesátých letech budovali republikově. My se zaměřujeme na Moravu. Přesto je Radegast třetím nejprodávanějším pivem v Česku. Ročně ho uvaříme okolo dvou milionů hektolitrů.

Jaká piva se v Nošovicích vyrábějí?

S výjimkou Pilsner Urquell vše, co Plzeňský Prazdroj produkuje. Kromě osmi druhů Radegastu sem patří vybrané mutace a balení značek Primus, Gambrinus a Velkopopovický kozel.

Je Radegast něčím výjimečný?

Od ostatních piv se lišil hned od začátku. Hlavní vlastností je hořkost. Já si myslím, že to symbolizuje tento kraj a moravanství. Dalšími jsou plnost a říz. Chuť je stále stejná, držíme se původní receptury.

Nealkoholický Birell je vaše dítě. Podílel jste se na přípravě jeho receptury. Chuť ovlivňují suroviny a receptura. Důležité jsou taky pivovarské kvasinky vyšlechtěné ve Švýcarsku. Kouzlo birellu je v tom, že chutná jako pivo. Dlouho neměl žádnou reklamu, přesto si ho lidé našli.

Začínali jsme na dvou tisících hektolitrů ročně, teď ho prodáváme čtyři sta tisíc hektolitrů. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším nealko pivem na světě. Už ho nikdo nepřekoná. Pořadatelé Světového poháru piv tuto kategorii zrušili.

Část lidí přesto dává přednost pivu z malých pivovarů. Konkurujete si?

Velké české pivovary vaří hlavně pivo plzeňského typu. Malé pivovary nabízejí pivní speciály, které zpestřují tradiční trh. Čeští pivaři ale nehodnotí pivo podle toho, v jak velkém pivovaru ho uvařili. Zajímá je hlavně chuť a také, zda je jejich půllitr správně vychlazený a načepovaný.

Co vy a pivo?

Patřím ke generaci studentů z osmdesátých let, která má k pivu silný vztah. Vystudoval jsem vysokou školu se specializací na pivovarnictví a sladařství. Do nošovického pivovaru jsem každé léto chodíval na brigádu. Zůstávám mu věrný i po pětadvaceti letech. Pivo mě baví a naplňuje.

Máte raději radegast, nebo plzeňské?

Každé z nich plní v mém životě jinou roli. Na zahradě hasím žízeň klasikem, běžně popíjím radegast. Prazdroj si dávám výjimečně.

Ochutnáte také konkurenční piva?

Mám to dokonce v popisu práce. Nejenže dbáme na to, aby naše dnešní pivo nemělo jinou chuť než včerejší, ale neustále sledujeme i konkurenci. Pravidelně ochutnáváme, hodnotíme a srovnáváme také její výrobky.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Josef Beneš | Foto: Martin Straka

Dne 31.8.2010 bylo po 23 letech opět roztopeno pod původní černokosteleckou varnou z roku 1930. Tento pokus proběhl z důvodu zkoušky těsnosti varny, stavu topeniště a všech součástí varní garnitury. V 17:30 voda začala vřít a můžeme směle konstatovat, že varna je v dobrém stavu.

Výsledkem tohoto snažení jest pokračování v rekonstrukci varny. Příští týden dojde k instalaci a odzkoušení motoru, převodovek a čerpadel. Přijďte se podívat na prohlídku pivováru, kde Vás zasvětíme do dalších podrobností…

Dej Bůh štěstí!

P.S.: Informace po finance a T, jenž nás udávají: tato jalová várka nemá za výsledek alkoholický nápoj, nýbrž jen teplou vodu, tak nám sem prosím opět neposílejte celníky.

Zdroj: Černokostelecký pivovár

Prvním patronem, který podpoří akci fotbalové Viktorie Plzeň Naplníme stadion - Přijď fandit i ty!, jenž má za úkol vyprodat Štruncovy sady v zápase proti Ústí nad Labem, je vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Jak se daří v současné době Gambrinusu?

Gambrinusu se daří velmi dobře. Gambrinus je nejprodávanější značka piva v České republice a myslím si, že Gambrinusu i všem ostatním pivům se bude v České republice dařit dobře, protože jsme národ pivařů.

Gambrinus je v podstatě i fotbalové pivo, neboť podporujete nejvyšší fotbalovou soutěž v zemi.

Myslím si, že diváci a fanoušci českého fotbalu jsou milovníci piva a jsou milovníci Gambrinusu. Podpora českého fotbalu je takové poděkování značky Gambrinus fanouškům a pivařům.

Fotbal, pivo a klobása. Souhlasíte i Vy s touto kombinací?

Tak to vždycky bylo a tak to také vždycky bude. Pivo k fotbalu neodmyslitelně patří a Gambrinus především.

Vy sám jste Plzeňák. Jaký máte vztah k tomuto městu a jste patriotem?

My jsme plzeňská rodina a já jsem ve třetí generaci sládek v Plzeňském Prazdroji. Nyní mám navíc na starosti ještě Gambrinus. Samozřejmě, že jsem patriot, fandím všem plzeňským sportům včetně fotbalu, hokeje a tenisu a ostatních.

Co podle Vás patří k městu Plzeň? Je to v posledních letech i fotbal a Viktoria Plzeň?

Plzeň byla vždycky sportovním městem. Vyrostlo zde velké množství všech našich olympioniků a světoznámých sportovců, takže si myslím, že sportovci jsou jedni z těch, kdo město Plzeň velice proslavili, proslavují a budou snad proslavovat.

Jaký Vy osobně máte vztah k fotbalu?

Mám fotbal velice rád. Nikdy jsem ho nehrál závodně, ale asi jako každý sportovec jsem hrál fotbálek jako doplňující sport pro kondici. Rád na fotbal také chodím a přál bych českému fotbalu, aby postoupil zpět do světové špičky, kam patří.

Máte čas při Vaši práci a vytížení sledovat výsledky Viktorky nebo se dokonce přijít podívat na její utkání?

Na fotbal chodím v Plzni několik desítek let. Chodím i nyní, ale nejsem pravidelným návštěvníkem. Teď samozřejmě sleduji Viktorku, jak se jí daří v lize. Samozřejmě jako každý Plzeňák jsem na ni hrdý a fandím jí, aby se udržela na výborné příčce až do konce.

Jací jsou podle Vás fanoušci v západočeském regionu?

Fanoušci jsou tu stejní jako všude jinde. Myslím si, že fanoušci v Plzni jsou dobří. I klub pro ně podle mě dělá hodně, když se je snaží dostat na zápasy a podporuje návštěvnost. Spojení klubu a fanoušků je velice dobré a fanoušci se tu také musí cítit velice dobře.

Co říkáte posledním výborným výsledkům Viktorky? Myslím tím vítězství v Ondrášovka Cupu, účast v evropských pohárech nebo současné vedení v Gambrinus lize.

Jak už jsem říkal, tak výsledky Viktorky jsou pro každého Plzeňáka potěšující. Všichni klukům fandíme a myslím si, že když se hraje dobře, rodina fanoušků roste a tím pádem chodí na fotbal víc a víc lidí. Pamatuji si doby, kdy tu hrál Bayern Mnichov a stadion byl úplně plný. Doufám, že se to současnému plzeňskému týmu také podaří.

Myslíte si, že má Viktorka šanci se udržet dlouho na špičce ligy?

Samozřejmě, že je liga dlouhá a může nastat mnoho zvratů. Kvalitní start je vždycky důležitý, takže aktuální úspěšné rozjetí sezóny je dobré. Přál bych klubu, aby se na čele udržel až do konce, abychom tady v Plzni viděli Viktorku hrát alespoň v předkolech evropských poháru, i když letos to bohužel nešlo. Její vystoupení proti Besiktasi bylo velmi pěkné, i když nepostoupila do dalších kol.

Oslovili jsme Vás jako úspěšného reprezentanta Plzně, abyste podpořil naši iniciativu „Naplňme stadion, přijď fandit i ty“. Líbí se Vám tato iniciativa, kdy se klub snaží vzbudit fotbalovou mánii, pozvat do Štruncových sadů co nejvíce diváků a splnit tak sen, kterým je vyprodat stadion?

Fotbal se hraje především pro diváky, především je to show a je třeba diváky na stadion dostat v co největším počtu. To je jedním z nejzásadnějších úkolů klubu a fotbalového týmu. Myslím si, že malá návštěvnost v Česku také trošku souvisí s některými horšími výkony, ale to teď v Plzni určitě nehrozí. Navíc vztah výkonu a fanoušků platí i obráceně. Čím více diváků uvidíme na stadionu, tím lepší fotbal se bude hrát.

Jak jste zmínil sám, utkání v předkole Evropské ligy musela Viktorka odehrát kvůli zastaralému stadionu mimo Plzeň. Jak se stavíte k tomu, že si spousta fanoušků přeje v Plzni nový stadion? Podporujete tuto myšlenku?

Celý život jsem sportoval a kromě toho, že jsem sládek, jsem stále také sportovcem. Tu myšlenku samozřejmě podporuji. Není to ale jen o stadionu pro A-tým. Říká se, že kdo sportuje, nezlobí. Vytvořit příznivé podmínky pro mládež k tomu, aby mohla sportovat, by podle mne mělo být prioritní snahou města a regionálních politiků. Myslím si, že jsme národ sportovců, což dokazujeme tím, že jsme malý národ, ale máme dobré výsledky v mnoha sportech. Do sportu, sportovišť a sportování mládeže by se podle mě mělo investovat daleko více.

Myslíte si, že je v silách čtvrtého největšího města v České republice vyprodat fotbalový stadion, který má kapacitu 7 425 míst?

Myslím si, že to není zas až tak moc složité. Měl jsem příležitost navštívit všechna velká sportovní klání, od všech tenisových grandslamů, přes golfové turnaje, mistrovství světa i Evropy ve fotbale i zápasy v německé lize, kde jsou stadiony opravdu vyprodané. Tam je atmosféra úplně jiná. Je to dáno sportovním výkonem, ale i službami, které jsou na stadionu k dispozici. Na stadionech nesmí být fronta na pivo, na párek. Musí tam být nějaký doprovodný program. Lidé tam musí jít za celodenním zážitkem a ne jenom na dvakrát čtyřicet pět minut fotbalu a odejít. Všude na světě chodí lidé na fotbal a je to půldenní záležitostí. Na tom musíme v České republice ještě zapracovat. Návštěvnost přes sedm tisíc diváků je v Plzni určitě reálná.

Stal jste se jedním z ambasadorů tohoto projektu. Můžete nějakým heslem motivovat lidi, proč by měli přijít fandit a naplnit Štruncovy sady?

Mottem by mělo být: Čím více diváků na stadionu, tím hezčí bude fotbal.

Tipnete si výsledek utkání?

Viktorka nyní hraje ve velké formě a nemůže doma prohrát. Vyhraje 3:1.

Gambrinus podpoří tento zápas doprovodnými akcemi. Můžete je nyní zmínit?

Na oslavu plzeňského fotbalu se uskuteční ve vybraných restaurací a hospodách akce, kdy po předložení fotbalové vstupenky dostanete druhé čepované pivo Gambrinus zdarma! A to ještě není všechno, jestliže se vám podaří naplnit stadion více jak 6000 fanoušky, věnuje pivovar Gambrinus na příští utkání za každých 1000 návštěvníků sud k vyčepování na stadionu zdarma!

Zdroj: Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová

Ve znamení oslav 40. výročí pivovaru Radegast se ponese tradiční Radegast den, který se uskuteční v sobotu 11. září v Nošovicích. Kromě nefiltrovaného ležáku Radegast se mohou návštěvníci těšit na čtyři scény. Dvě z nich nabídnou hudební program, včetně vystoupení hlavních hvězd, kapel Buty a Mňága a Žďorp. Další dvě scény budou plné soutěží a překonávání výzev. K narozeninám si pivovar nadělil zbrusu nové návštěvnické centrum, které právě na Radegast dni otevře své brány veřejnosti. Vstup na akci, kterou navštěvuje každoročně přes 20 tis. lidí, je zdarma.

Radegast den bude vrcholem oslav 40 let od založení pivovaru. „Významné výročí je dobrým důvodem k tomu pozvat milovníky piva Radegast na jedno místo v jeden čas. Příznivce piva, jehož symbolem je pohanský bůh Radegast, proto svoláváme jako jeden kmen do Nošovic,“ přiblížil podtitul akce manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Tématu Radegastova kmene jsou podřízeny všechny čtyři scény, které nabídnou pořádnou porci zábavy. V kmenové osadě vystoupí největší hudební hvězdy, kterými jsou Buty, Mňága a Žďorp či Věra Špinarová. Není náhodou, že všichni mají úzkou vazbu k Moravě. „Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě. Proto jsme letos požádali o vystoupení umělce, kteří mají stejné kořeny jako Radegast,“ dodal Pavel Kmínek.

Překonáváním výzev, porovnáváním sil s kamarády a dokazováním příslušnosti ke kmeni bude nabito kmenové bojiště. Spousta zábavy pak bude i na kmenové návsi či v kmenové kuchyni. Zájemci se samozřejmě budou moci vydat i na exkurzi pivovarem a prohlídku zbrusu nového návštěvnického centra.

Ani letos nebude na Radegast dni chybět nefiltrovaný ležák Radegast. Do Nošovic pojedou autobusy, vlaky a také jedna historická vlaková souprava, která bude mít zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Program startuje úderem 10. hod. dopolední.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ať už z voleb v polovině října vzejde jakákoliv koalice, jednou z věcí, kterou budou mít znojemští radní na stole, bude otázka využití areálu bývalého pivovaru Hostan. Volební lídři se shodují v tom, že chtějí pivovar více otevřít. V nápadech na využití se už ale liší. Vedle námětů z oblasti cestovního ruchu a kultury padají i návrhy na drobnou výrobu.

„Na uhrazení kupní ceny má město lhůtu do října a dodrží ji. Zatím ještě částku šestadvaceti milionů Heinekenu nepřevedlo, protože stále pokračují například vyklízecí práce,“ uvedl starosta Znojma a lídr občanských demokratů Petr Nezveda.

Město už má k dispozici první studii naznačující typy vhodného využití pro jednotlivé části areálu.

„Až bude převod dokončen, přijde čas na další podrobnější studii. Jedním z prvních kroků by mělo být také otevření Hradní ulice a příprava důstojného vstupu k rotundě a na hrad,“ uvažoval o dalším postupu šéf modrých.

V pivovaru by podle něj měl mít místo hotel, muzeum pivovarnictví a okurkářství nebo minipivovar s restaurací. „I to je možné za podmínky, že takový záměr nabídneme Heinekenu a pokud nebude mít o stanovené podmínky zájem, můžeme se dohodnout s jiným zájemcem,“ řekl starosta.

Studie by zadal i lídr sociálních demokratů Zbyšek Kaššai.„Zatím nemáme o pivovaru podstatné informace ohledně struktury areálu, potřebujeme i příslušné ekonomické analýzy. Teprve na jejich základě můžeme vést nějakou realistickou debatu o dalším využití,“ řekl první muž oranžové kandidátky.

Vysoká cena

O konkrétních variantách mluvit nechtěl.

„Osobní představy jsou v této chvíli podružné. Záležet bude na společné vůli budoucího vedení města a na tom, co bude pro město a jeho obyvatele ekonomicky nejvhodnější,“ dodal Kaššai, který koupi pivovaru při jednání zastupitelstva nepodpořil.

Na svůj dřívější nesouhlas s koupí poukázal i lídr Ludvík Hekrle. „Cena šestadvacet milionů se nám zdála poměrně vysoká, chyběla tehdy i studie využití. Nyní bych radil posečkat na výsledky řízení o prohlášení kulturní památkou,“ uvažoval Hekrle.

Variant využití podle něj nebude mnoho. „Podle toho, co bude možné dojednat s památkáři, mezi ně patří využití částí areálu pro hotel, restauraci s minipivovarem či prostory pro společenské akce,“ uvedl lídr komunistů.

Jiný recept předložil šéf znojemské TOP 09 Boris Vaculík. „Naší prioritou je podpora drobného a středního podnikání. Máme za to, že obchodních pasáží je ve městě už dost. V pivovaru bychom chtěli zejména provozovny místních podnikatelů ve službách, případně drobnou výrobu,“ řekl Vaculík.

Naproti tomu Miloš Bogdan, číslo jedna na kandidátce Sdružení nestraníků, označil za klíčová témata pro areál kulturu a volný čas. „Vhodné využití vidím pro multifunkční kulturní prostory a muzeum vaření piva ve Znojmě. Navrhneme také rozšíření a otevření prostoru kolem rotundy, kde by měla být větší zelená odpočinková plocha,“ popsal své návrhy Bogdan.

Zakonzervovat

Místostarosta a lídr lidovců Pavel Balík má za to, že nebude kam spěchat. „Byl bych raději skromnější, protože se opět vrací ekonomická recese. Proto bude asi vhodné areál zakonzervovat. Hledání řešení bude trvat delší čas,“ usoudil Balík.

Na pořadu dne by podle něj bylo nyní hlavně zabezpečení samotného pivovaru a otevření Hradní ulice.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk