Již potřinácté se v sobotu otevřou veřejnosti brány nymburského pivovaru během Dne

Postřižinského piva, na nějž každoročně zavítají tisíce lidí a který patří k nejpopulárnějším akcím na Nymbursku.

Pořadatelé připravili i na letošní rok řadu překvapení, kromě všudypřítomného zlatavého moku bude hlavním tahákem možnost si zasoutěžit ve fotbalových dovednostech s bývalými reprezentanty. Návštěvníci budou moci změřit své síly s Antonínem Panenkou, Ladislavem Vízkem, Janem Bergerem nebo Ivo Knoflíčkem. "Nebude to ale jen tak, ten nejšikovnější vyhraje zájezd na Mallorku, připraveny jsou i další ceny," podotkl ředitel pivovaru Pavel Benák. Soutěžit mohou jak dospělí, tak děti.

Překvapení si jako každý rok přichystal sládek pivovaru Jaroslav Svoboda, který připraví jen pro tuto příležitost speciální pivo Překvapení pana sládka. Jakou příchuť bude mít letošní pivní speciál, však zatím zůstává tajemstvím. "Prozrazeno to bude až v sobotu, dříve rozhodně ne," řekl Benák. Všechno pivo se bude točit za zvýhodněnou cenu.

Plnou parou do Nymburka

Lidé mohou k cestě do areálu využít parního vlaku. Takzvaný Postřižinský expres bude svážet návštěvníky nejen z Nymburka, ale i nedalekých Poděbrad nebo Sadské. Na svou první jízdu vyrazí v 9:10 z nymburského hlavního nádraží. "O dobrou náladu se v průběhu dne bude starat například Marcela Holanová, David Koller nebo skupina Kabáti revival. V roli moderátora se představí Josef Laufer," dodal Benák.

Nymburský pivovar letos slaví 113 let své novodobé historie. V současné době se zde vaří šest druhů světlých piv, dále piva tmavá a speciály, do Izraele se loni začalo vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. Pivovar loni vyrobil zhruba 160.000 hektolitrů piva.

Místní dvanáctitupňový Francinův ležák získal na začátku června na českobudějovických slavnostech piva titul Pivo České republiky 2008 v kategorii prémiových piv. Nymburský pivovar je také úzce spjat se jménem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde jako syn správce prožil bezmála tři desítky let.

Zdroj: Týden.cz

V pivním mistrovství Evropy, které vyhlásil švýcarský týdeník Sonntag, zvítězilo pivo z České republiky.

Do pivního klání redakce zařadila 16 evropských zemí a následně vybrala z každé země jednu značku piva. Za Česko byl nominován světlý ležák Budweiser Budvar. „Výběr ležáku Budvar jako zástupce České republiky nás velmi těší. Svědčí to o dobrém renomé naší značky ve Švýcarsku,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Zdroj: Deník.cz

Budějovický Budvar v letošním roce čekají investiční projekty v objemu zhruba půl miliardy korun. Pivovar je finančně nezávislý na bankách, od roku 2001 se obejde bez bankovních úvěrů a investice realizuje z vlastních zdrojů.

Mezi projekty patří také zvýšení výkonnosti lahvovny. V této souvislosti generální ředitel Jiří Boček doplnil, že museli řešit vytřídění cizích lahví, které se jim vracejí v jejich přepravkách ze zahraničí.: "Je to takový moderní evropský trend, že co pivovar, to originální láhev. Především je to problém v Německu, kde skutečně promíchávání lahví je na tak vysoké úrovni, že jsme museli investovat finanční prostředky do zařízení, které automaticky třídí tyto láhve a cizí láhve vracíme zpět do Německa."

Zdroj: Rozhlas.cz

Po úspěchu na degustační soutěži v Českých Budějovicích se "kvasničák" s úspěchem objevil v Praze-Chuchli, kde ve VIP prostoru nešetřili chválou ani známí umělci. Z obrázku je patrný velice dobře zvládnutý catering, že?

Vratislavický pivovar KONRAD bodoval v soutěži piv o cenu Pivo České republiky 2008 V Českých budějovicích ve dnech 4.-7.6. 2008. Tradiční 11% KONRAD získala ve své kategorii 3. místo, černý ležák KONRAD 11% taktéž 3. místo a v kategorii kvasnicových piv získalo kvasnicové pivo KONRAD 2. místo.

Zdroj a foto: Pivo-Konrad.cz

Titul Pivo České republiky za světlé výčepní a světlý ležák si z víkendového 12. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezl Pivovar Černá Hora. Porotci rozdali celkem 14 titulů. Letos nově do soutěže zařadili i kategorii polotmavé pivo a o ocenění usilovali poprvé i minipivovary. Pivovary dodaly rekordní počet vzorků. Na budějovickém výstavišti se utkalo 44 pivovarů, které přihlásily 240 druhů piv. Degustací se zúčastnili i slovenští producenti. Soutěž přitom ovládly dva pivovary - Pivovar Černá Hora a Svijany, které získaly čtyři ceny. Černá Hora si kromě nejznámějších kategorií připsala prvenství i v kvasnicových pivech a druhá skončila mezi světlými prémiovými ležáky. Pivovar Černá Hora se zúčastnil soutěže Pivo České republiky již pětkrát, nicméně letos zaznamenal největší úspěch.

Diplomy naleznete zde..., zde... a zde...

Zdroj: Pivovar ČH.cz

Značka Krušovice se opět stala partnerem festivalu O2 Sázavafest a současně oficiálním pivem tohoto festivalu, který se letos uskuteční ve dnech 31. 7. – 2. 8. v Kácově. Již 28. 6. bude na Konopišti zahájen O2 Sázavafest Battle 2008. Partnerství značky Krušovice a festivalu O2 Sázavafest bylo poprvé navázáno v roce 2005, od té doby se v něm každoročně pokračuje.

„Stěžejním produktem festivalu bude již tradičně leader značky Krušovice - pivo Mušketýr, pro milovníky tmavého piva nabídneme Krušovice Černé, pro ty, kteří dávají přednost míchaným nápojům pak míchaný citronový nápoj na bázi piva Radler.cz. Nebude samozřejmě chybět nealkoholické pivo Clausthaler. Letošní novinkou je pivo Heineken, které bude umístěno ve vybraných barech. Na bezvadnou kvalitu a správné ošetření piva v barech bude po celou dobu festivalu dohlížet tým odborníků přímo z Královského pivovaru Krušovice,“ řekla Hana Fenclová, Brand Manager Královského pivovaru Krušovice a.s.

Dodala, že pivo bude během festivalu skladováno ve speciálních chladících kamionech, aby i v případě opravdu horkého letního počasí mělo stálou teplotu „sedmého schodu“. „O2 Sázavafest je jedním z největších festivalů v České republice. Posluchači budou mít možnost si poslechnout kvalitní muziku a přitom si pochutnat na krušovickém pivu,“ konstatoval Jiří Daněk, obchodní a distribuční ředitel společnosti Heineken Česká republika.

Spojení značky Krušovice s O2 Sázavafestem je v letošním roce nově prezentováno i formou umístění speciálních etiket na lahvích krušovického piva Mušketýr a Světlé. „Na český trh budou v průběhu měsíce června a července dodány celkem 2 miliony lahví s těmito etiketami. Věříme, že i tímto způsobem podpoříme propagaci tohoto festivalu mezi širokou veřejností,“ uvedla Hana Fenclová.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Tak chutí východ, tvrdí MUW Saatchi & Saatchi v novej kampani o pive Šariš.

V kampani prichádza mladý východniar domov na vidiek, aby víkend strávil s celou rodinou. Posedenie má spríjemniť pivo Šariš, ktoré však nie je čím otvoriť. Na scénu preto prichádza zárubňa, ktorá pomôže fľaše za všeobecného pobavenia pootvárať a rozliať do pohárov.

Agentúra dostala za úlohu viac asociovať značku s východom Slovenska. Práve tam má pivo silnú pozíciu pre svoj pôvod. Smerovanie kampane na východ podľa brand manažérky značky Denisy Pernicovej „odzrkadľuje postoj východniarov k životu a hodnoty ako je napríklad rodina, ktoré východniari vyznávajú.“

Pri silnom akcente kampane na východ sa agentúra neobáva, že sa značka odcudzí západniarom. „Východniari nežijú len na východe, ale aj na západe. Často cestujú za prácou a preto im táto kampaň môže pripomenúť domov a ich pôvod, na ktorí sú hrdí,“ vysvetľuje Pernicová.

Okrem televízneho spotu a outdoorovej reklamy chce Šarišch východu aj pomáhať. Súvisiaca kampaň „Skrášľujeme východ“ zahrnie podujatia smerované na rozvoj východniarskych regiónov a kraj má podporiť aj finančne. „Ďalšie pokračovanie bude zhmotnené v spotrebiteľskej súťaži priamo nadväzujúcej na charakter prvej vlny kampane,“ uzatvára Pernicová.

Východniarskym pivom bol Šariš už v decembrovej kampani "Ako chutia vianoce na východe?".

Video naleznete mj. zde...

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Petra Dzurovčinová

První dodávka piva z Budějovického Budvaru vyrazila v pondělí z jihu Čech. Exportovat do asijské velmoci může Budvar díky ukončení sporu s americkým Budweiserem v roce 2006.

Z pivovaru Budějovický Budvar byla dnes dopoledne odeslána historicky první zásilka piva do Číny. Dodávka obsahuje 2600 kartonů lahví (206 hektolitrů) světlého ležáku, který se v Číně bude prodávat pod označením "Budějovický Budvar". Dva kontejnery s pivem dorazí do Šanghaje za 31 dnů, tedy 17. července. Na pultech se objeví počátkem srpna. V prvním období se prodej soustředí pouze na aglomeraci Šanghaje, ve které žije více lidí, než v celé České republice.

Vstup Budějovického Budvaru do Číny blokoval od roku 1997 spor o registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“. Spor byl ve prospěch Budějovického Budvaru ukončen až v listopadu 2006. Samotné přípravy k zahájení exportu trvaly 18 měsíců. "Kvůli jazykové a kulturní bariéře trvalo několik měsíců vyhledání vhodného a seriózního importéra. Složité bylo i vyřízení mnoha potřebných certifikátů a skutečnou lahůdkou bylo vytváření čínského ekvivalentu názvu naší značky," řekl Tomáš Bártů, exportní manažer Budvaru pro Asii.

Příprava etikety trvala od října loňského roku do dubna. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, bylo nezbytné na etiketě uvést ekvivalent ochranné známky "Budějovický Budvar". Výsledkem je čínský výraz (čte se „Bai De Fu“), který znamená "Mít mnoho štěstí" nebo "Všichni mají mnoho štěstí".

Budějovický Budvar očekává, že letos v Číně prodá asi 700 hektolitrů piva. "Naše pivo bude v Číně drahé, ale díky rostoucí kupní síle se bude poptávka po dováženém pivu pomalu zvyšovat. V dlouhodobé perspektivě je pro nás Čína zajímavou obchodní příležitostí, kterou chceme využít," dodává Bártů.

Pivovar Budějovický Budvar vyváží téměř polovinu produkci do více než 50 zemí světa. V roce 2007 dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v roce 2007 meziročně zvýšil o 13 % na celkových 302 milionů korun.

Zdroj: iHNed.cz

Na 11. ročník slavností piva Pivovaru Rohozec přišlo v sobotu do Turnova na Semilsku kolem tří tisíc lidí. Agentuře Mediafax to v neděli sdělil vedoucí výroby pivovaru Pavel Regent. „Dorazilo asi o 500 lidí více než loni,“ konstatoval Regner s tím, že se vypilo 110 až 120 hektolitrů piva. „Přesné výsledky budeme znát v pondělí,“ konstatoval vedoucí výroby.

Zájem, o slavnosti na Rohozci každoročně mírně roste, přesto stále za velkými pivními slavnostmi zaostávají. K největším a nestarším v republice kupříkladu patří slavnosti ve Svijanech, kam každoročně dorazí kolem 15 tisíc návštěvníků.

Na letošních slavnostech představil rohozecký pivovar svoji novinku - nealkoholické pivo, s jehož distribucí začal tento týden. „Zájem nás mile překvapil. Ve stáncích jsme měli připraveno 200 piv a nestačilo to. Museli jsme přivézt další,“ popsal Pavel Regent.

Pivovar Rohozec patří mezi nejmenší pivovary v republice, který byl před pěti lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni zde uvařili 41 000 hektolitrů piva a letos plánují 50 000.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Marek Kuntoš

Nejmenší pivovar v přerovském regionu, První soukromý pivovar společenský z Lipníku nad Bečvou, uspěl na Pivních slavnostech v Českých Budějovicích.

Lipnický ležák získal při odborné degustaci druhé místo v kategorii světlý ležák minipivovarů.

„Jedná se o první významné ocenění našeho pivovaru, dosud jsme tak dobrého výsledku nedosáhli,“ prozradil spolumajitel pivovaru Radek Sekanina.

Příští rok se lipnický zdroj zlatavého moku chystá zúčastnit soutěže Česká pivní pečeť v jihočeském Táboře a Jarní ceny českých sládků na Zvíkově.

Zdroj: Přerovský deník

Senát Okresného súdu v Banskej Bystrici dnes prijal obžalobu na pivovarníka Pavla Č. Prokurátor Úradu špeciálnej prokuratúry ho žaluje za neodvedenie dane vo výške takmer 95 miliónov korún. Hlavné pojednávanie sudkyňa vytýčila na koniec

Podľa obžaloby Pavel Č. ako konateľ spoločnosti Pivovar Urpín Slovenská Ľupča spáchal pokračujúce trestné činy neodvedenia a nezaplatenia dane a poistného. V rokoch 2001 až 2003 neodviedol a nezaplatil dane vo výške takmer 95 miliónov korún, hoci na účtoch spoločnosti mal dostatok peňazí. Pivovarník neodviedol preddavky na daň z vyplatených miezd zamestnancov, daň z pridanej hodnoty z piva a cestnú daň.

Obhajoba namietala, že vo veci nie je príslušný špeciálny prokurátor. Ten však predložil súdu písomné rozhodnutie generálneho prokurátora, ktorý určil, že v tejto trestnej veci bude vykonávať dozor Úrad špeciálnej prokuratúry.

Zdroj: SME.sk

Českobudějovické Masné krámy mají za sebou půl roku fungování v novém hávu. Po pětileté pauze se zrekonstruovaná pivnice otevřela hostům loni na Mikuláše a zástupci jejího provozovatele, Budějovického Budvaru, jsou spokojeni.

Původní plány před otevřením počítaly s tím, že se v Masných krámech ročně vytočí 1500 až 2000 hektolitrů piva. Bude to ale zřejmě víc, řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček: "Předpoklady budou určitě překročeny. Restaurací, které měsíčně vytočí 160 až 200 hektolitrů piva, v České republice moc není."

Do zmodernizované pivnice, která je jedním ze symbolů města, si podle generálního ředitele Budvaru Jiřího Bočka našli znovu cestu nejen turisté, ale především místní: "Velmi nás potěšilo, že předevší budějovičtí konzumenti se do Masných krámů vrátili. Masné krámy se našly svou klientelu a to, že vlastně jsou trvale obsazeny, je dobrá zpráva pro provozovatele."

Zdroj: Rozhlas.cz

Pivovarské muzeum připravilo na letošní turistickou sezonu pro návštěvníky Plzně i Plzeňany výstavu o historii pohostinství.

V prostorách Pivovarského muzea a ve vybraných plzeňských hospodách a restauracích bude od 17. 6. do 31. 10. k vidění výstava, mapující historii plzeňských pohostinství, která je bohatě doprovozena fotografiemi a pohlednicemi, vybraných z kolekce Západočeského muzea, z několika soukromých sbírek a samozřejmě ze sbírek Pivovarského muzea v Plzni. Historické fotografie zachycují plzeňské hospody, hotely a restaurace v různých časových obdobích. Součástí vernisáže výstavy bude i a unikátní formanská jízda centrem Plzně. K výstavě se tematicky pojí první odborná konference na téma historie pohostinství. Výstava nazvaná Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představí na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročí výstava i práh Pivovarského muzea a zamíří do vybraných hospod – Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků. Během vernisáže budou části výstavy do těchto hospod rozvezeny formanskou jízdou. Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami Doprovodný program obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod. Akce se bude konat každý pátek od 17 hodin počínaje 20. červnem. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva. Výhodou je rezervace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Pivovarské muzeum pořádá konferenci o historii pohostinství Téma minulosti slavných českých hospod a pohostinství budou diskutovat také odborníci na konferenci pořádané Pivovarským muzeem a Plzeňským Prazdrojem ve dnech od 17. do 18. června. Odborná konference nazvaná Z historie zlatavého moku je prvním vědeckým počinem zaměřeným na historii pohostinství v Čechách. „Historií pohostinství se v Česku zabývá řada badatelů, na konferenční scéně ale vědecké debaty na toto téma neprobíhaly. Odborníci proto volali po širším fóru, kde by mohli prodiskutovat svoje poznatky. Proto jsme se rozhodli uspořádat první ročník konferenčního cyklu. V dalších letech bychom se chtěli zaměřit na další témata z bohaté historie piva a pohostinství,“ vysvětluje Jiří Hána z Pivovarského muzea v Plzni. První ročník konferenčního cyklu Z historie zlatavého moku, který se rozhodlo uspořádat Pivovarské muzeum v Plzni za podpory společnosti Plzeňský Prazdroj a.s., přichází s poměrně širokým tématickým zaměřením – Historie hostinské živnosti v Českých zemích. Mezi tématické okruhy bude patřit také téma sociální struktury hostinských a restauratérů, nebo porovnání krčem, restaurací a hotelů ve městech a na venkově. Na konferenci zazní také referáty o dodavatelsko odběratelských vztazích v minulosti a o historii stolování.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Poplašná zpráva o tom, že se chystá uzavření kutnohorského pivovaru se nyní objevila v jednom z úzce zaměřených médií. Deník tedy pátral po pravdivosti této zprávy přímo u zdroje.

Kutnohorští pivaři a milovníci Dačického byli velmi překvapení, když jsme zjišťovali, jestli tuší něco o zrušení pivovaru. „Co bychom potom pili?“ zhrozil se jeden z nich.

A aby bylo dohadům konec, vydali jsme se přímo ke zdroji nejen piva, ale především informací. „Ono se toho poslední dobou na toto téma hodně namluví,“ předeslal ředitel a sládek kutnohorského pivovaru Jan Hejra. Podle jeho slov se již setkali s tím, že podobné „ověřené“ zprávy rozšiřují zástupci konkurenčních výrobců piva. „Nic takového se nekoná a konat nebude,“ vyvrátil zprávu Jan Hejra.

Místo avizovaného útlumu jedou na plné obrátky. Během letních měsíců nabírají dokonce brigádníky. „Musíme umožnit našim zaměstnancům trochu si v rámci dovolené odpočinout. Vždyť někteří pracují celý rok při zimní teplotě plus dva stupně Celsia,“ dodal ředitel s tím, že právě letní období představuje obecně pro pivovary zatěžkávací zkoušku jak zaměstnanců, tak celé výroby. „Vzhledem ke kapacitám a množství připravovaného piva nemusí mít lidé obavy. Z pivovaru vždy odchází oblíbené pivečko v prvotřídní kvalitě,“ uklidnil konzumenty Dačického Jan Hejra. Už nyní tak například speciály připravované pro podzimní a vánoční trh leží ve sklepích a další se budou vařit v nejbližší době.

To, že opravdu nekončí, potvrdily i jejich plány na zvýšení kapacity přetlačných tanků na filtrované pivo nebo na novou sanitační stanici pro studené provozy. „Minulý měsíc jsme dělali rozsáhlé opravy na stáčírně lahví, abychom vkročili do sezony připraveni,“ dodal ředitel.

Veřejnost určitě nepřijde zkrátka. Koncem srpna čeká na zájemce akce nazvaná „Divadlo v pivovaru“. Jde o originální prohlídku pivovaru s historickým nádechem v podání profesionálních herců. „Nechte překvapit,“ zakončil ředitel Hejra.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jitka Pokorná

Chystaný prodej pivovaru v Náchodě rozděluje tamní zastupitele. Patrioti by jej nejradši nechali městu, ale pragmatici tvrdí, že ve složité situaci na pivovarnickém trhu je lepší se podniku vzdát za dobrou cenu.

Pro prodej pivovaru investiční společnosti LIF už v úterý zvedlo ruku sedm radních z devíti. Zastupitelé o tom rozhodnou koncem června. „Je možné získat strategického partnera, nebo jít cestou úspor, což neotvírá budoucnost. Nebo město může doufat, že vývoj bude dobrý,“ vypočítává varianty generální ředitel Pivovaru Náchod a člen představenstva Josef Hlavatý.

Prodeji pivovaru přejí v radniční koalici občanští demokraté a sdružení SOS. Vypadá to, že mezi zastupiteli mohou prodej protlačit spolu s jediným hlasem odjinud. „Jako opozice jsme neměli žádné informace, prodej se objevil zničeho nic. Rozhodneme se příští týden,“ řekl k hlasování sociální demokrat Jan Birke.

Za poslední rok se zajímalo o koupi pivovaru asi osm firem. Česká investiční společnost LIF, jíž už patří třeba pivovar Svijany, nabídla městu 135 milionů korun. Z nich se splatí přístavba hotelu U Beránka za 45 milionů. Investor by podle Hlavatého přejal i další závazky pivovaru ve výši kolem 80 milionů korun. „Signalizují, že jim jde o dlouhodobou investici. Rozvíjela by se dál výroba v Náchodě, značka Primátor i nealkoholické nápoje,“ míní Hlavatý. Podle něj by se pivovar dostal do poměrně velké skupiny, vlastněné LIF a K Brewery, takže by mohl na trhu snáz obstát.

Pivovar má za sebou osm let v zisku, během patnácti let investoval do zařízení 300 milionů korun. Vloni dosáhl tržeb přes 180 milionů korun při výstavu 133 tisíc hektolitrů piva. Město z něj nikdy nečerpalo dividendy, ale před třemi lety pro něj pivovar podnikl přístavbu hotelu, jejž také provozuje. Všechen zisk pivovaru z posledních let ve výši statisíc korun spotřebovává prodělečný Beránek, letos však pivovar zřejmě žádný zisk nevytvoří.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Štěpánka Tůmová

Koupel v pivní pěně a vdechování aroma pivních kvasnic pro zájemce chystá pivovar Černá Hora. Ještě letos chce v jihomoravské obci s necelými dvěma tisíci obyvatel začít stavět multifunkční komplex za víc než 105 milionů korun. Jeho součástí budou i pivní lázně.foto: HiProject

"Máme zde překrásný region, bohužel ale nemá téměř žádnou infrastrukturu. Jezdí k nám celé zájezdy návštěvníků a doposud jsme pro ně neměli zázemí. Proto jsme se rozhodli postavit čtyřhvězdičkový Hotelu Sladovna i s konferenčním sálem a kompletním vybavením relaxačního pivního wellness centra," vysvětlil majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.

Třípodlažní hotel s téměř stovkou lůžek, nabídne konferenční sál pro víc než 140 posluchačů, v podzemí dvanáctimetrový bazén, saunu, prostory pro kosmetické a tělové ošetření, regenerační svalové centrum, endermologické centrum. Návštěvníci budou moci využít i fitness, bowling či snídaňovou místnost.

Pivovar chce postavit i nové kryté parkoviště se 40 místy a spojovací koridor k hotelu. "V centru budou i speciální kádě pro pivní koupele ve směsi z bylin a pivních kvasinek, které mají výborný vliv na pleť a regeneraci. Chystáme také pivovarské muzeum s interaktivní ukázkou vaření piva tradiční technikou," plánuje Fusek.

Na stavbu černohorští pivovarníci dostali peníze z Evropské unie. Projekt, je hotový, čeká se jen na smlouvu kvůli dotaci. "Z takzvaného regionálního operačního programu se nám podařilo získat 50 milionů korun," potvrdil Hubert Adámek z pivovaru.

Hotovo by místní chtěli mít do konce příštího roku. Turisté by se pak ve čtyřhvězdičkovém hotelu měli ubytovávat podle Fuska za "venkovské ceny". "Cena za jedno lůžko a noc by měla být mezi 1200 až 1400 korunami, při delším pobytu levněji. To je jen zlomek toho, co se platí jinde," tvrdí Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková | Foto: HiProject

Žhavou novinku připravil v uplynulém roce na trh Pivovar Černá Hora. Jedná se o samochladicí sudy CoolKeg, do kterých Černohorští stáčí pivo Páter. „Autorem technologie je německá společnost Cool-System, od které jsme zatím zakoupili padesát sudů. Jejich obsah je patnáct a půl litru. Podle zájmu se nebráníme pořízení dalších,“ prozradil Hubert Adámek z oddělení marketingu černohorského pivovaru. Podle jeho slov mají tyto sudy hned několik výhod. Například nepotřebují výčepní zařízení, zájemci také ušetří za zapůjčení chladicího aparátu, protože pivo v nich zůstane v optimální teplotě až dvanáct hodin. „Snad jedinou nevýhodu vidím v tom, že záloha bude přece jen o něco vyšší než u klasických sudů. Jeho pořizovací hodnota je totiž vyšší.

Samotný systém celého zařízení funguje tak, že po odblokování páčky na víku sudu a spuštění reakce se ochladí voda a chladicí efekt se přenese do mezistěny na přírodní kamen zeolit. Ten zmrzne a během půl hodiny ochladí pivo uvnitř. Po vyprázdnění a před novým naplněním se sud uloží do speciální pece, ve které se zahřeje na čtyři sta stupňů, voda z kamene se vypaří a vrátí se zpět do zásobníku. „Samotná obsluha je velmi jednoduchá. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze opakovaně použitelná výčepní sada,“ říká Adámek.

Zdroj: Zrcadlo.nrt blanenska a boskovicka

Ústecký Březňák ocenili znalci na 12. ročníku degustační soutěže Pivo České republiky v Českých Budějovicích. Desítka z Velkého Března zvítězila v kategorii tmavých výčepních piv.

Jako druhý skončil slovenský Zlatý Bažant tmavý (Hurbanovo, Heineken Slovensko, a.s.), třetí se umístil další hráč Drinks Union a.s., Dačický tmavý výčepní, z pivovaru Kutná Hora. Na českobudějovickém výstavišti se o uplynulém víkendu utkalo 44 pivovarů, které přihlásily 240 druhů piv. Celkem se rozdalo 14 titulů.

Vítězství tmavých piv ze společnosti Drinks Union není náhodné. Na letošních a loňských degustačních soutěžích získaly značky Březňák a Dačický v kategorii tmavých piv celkem sedm cen. Tajemství jejich úspěchu odhaluje hlavní technolog společnosti Drinks Union Ing. Ondřej Koucký: „Pro výrobu tmavých piv používáme čtyři druhy ječných sladů, světlý plzeňský, bavorský, karamelový a barvící, které našim pivům dodávají jedinečnou kombinaci plnosti a karamelové chuti“.

Soutěž Pivo České republiky je počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar a Plzeňský Prazdroj, se akce účastní všichni výrobci piva z celé země. Soutěž se koná při tradičních Slavnostech piva. Každoročně je navštíví okolo 8000 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Titul „Pivo České republiky 2008“ získal opět Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%). Rozhodla o tom odborná porota v rámci celostátní soutěže na českobudějovických Slavnostech piva, které proběhly ve dnech 6. - 7. června. V soutěži bylo přihlášeno celkem 44 pivovarů s více než dvěma stovkami vzorků.

„Z úspěchu v Českých Budějovicích máme dvojnásobnou radost. Nejenže jsme zvítězili v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků, ale téměř všechna naše piva se ve svých kategoriích probojovala do finále. To svědčí o vysoké kvalitě všech značek Postřižinského piva,“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a především s jeho knížkou Postřižiny. Mezi jeho pivy tak kralují například Pepinova desítka, Francinův ležák nebo třináctistupňový pivní speciál Bogan, který byl na konci března tohoto roku vyhlášen Potravinářským výrobkem Středočeského kraje 2007 a v Českých Budějovicích byl rovněž ve finále.

Pivovar Nymburk vaří šest druhů světlých piv, dále piva tmavá a speciální. Do Izraele se loni začalo vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. V minulém roce měl výstav celkem 158 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Nejen renomované giganty, ale také malé rodinné pivovary, ba i minipivovary mají svoje hrdiny. Vybrali jsme zástupce tří nesouměřitelných provozů. Co mají společného? Lásku k českému pivu a úctu k naší tradici.

Sládek Plzeňského Prazdroje: Nevařím. Už jen podepisuju

Jedeme do vnitřní zóny pivovaru Plzeňský Prazdroj, chráněné druhou závorou. Ta první kříží cestu hned na bráně.

„Paní Šádková vám sem volala, že potřebujeme vzít dovnitř novináře,“ volá tiskový mluvčí plzeňských pivovarníků Jiří Mareček na paní z ochranky.

„Mně sem nikdo nevolal,“ říká paní.

„Tak jim tam zavolejte.“ Kolem je čisto jako na nádvoří kláštera...

„Tam to nikdo nebere.“ „Prosím vás, já bych měl možná taky právo vám zavolat,“ vmísí se do sporu muž na sedadle spolujezdce, „já jsem Hlaváček.“ „To by moh říct každej.“ Přitom muž vedle řidiče je opravdu Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje. A také poslední ze slavné dynastie českých sládků, která v našem pivovarnictví znamená totéž co rod Steimarů a Kodetů na divadle.

Pivo vařili už jeho prapradědeček a pradědeček. Ale až dědeček začal účinkovat na první pivovarské scéně: v roce 1929 vyhrál jako sládek znojemského pivovaru konkurz na vrchního sládka Plzeňského Prazdroje. Jeho život byl lemován velkými činy, aspoň jeden za všechny: po válce se postavil proti většině, která chtěla zlikvidovat rozbombardovaný pivovar Gambrinus, zrekonstruoval ho a vytáhl na špici.

Otec Jana Hlaváčka si jako buržoazní synek odkroutil vojnu u pétépáků a začal v plzeňských pivovarech od píky. Dotáhl to na generálního ředitele. Klíčové zásluhy? Odrazil normalizační pokus soudruhů zjednodušit výrobní technologii Prazdroje. Vláda ho chtěla vařit rychleji a víc, protože byl významným zdrojem deviz. Postavil také sladovnu, díky níž může Prazdroj stoprocentně kontrolovat kvalitu jedné ze strategických výrobních surovin.

Dědeček napsal základní učebnici sládka – knihu Pivovarnictví. Otec ji doplnil. Pořád vychází, je aktuální. „Když jsem přijel do Ruska, chtěli místní odborníci, abych jim ruské vydání podepsal aspoň já,“ směje se Jan Hlaváček. V jeho dnešní kanceláři, kde visí portrét T. G. Masaryka, měl dědeček služební byt.

„Na chalupě se děda s otcem bavili jedině o pivu,“ vzpomíná Jan Hlaváček. Sám začínal v Plzeňských pivovarech jako brigádník a prošel všechny provozy. Vypracoval se na vrchního sládka. To už místo mrtvého dědy vedl s otcem hovory o pivu. „Laikovi to nic neřekne,“ váhá, „ale přeli jsme se třeba, zda zachovat konzervativní chmelení piva na gramy, jak doporučoval on, nebo zavést chmelení na alfu, což jsem chtěl já. Zkrátka o odborných detailech.“

Když se však například místo kvasných kádí a ležáckých sudů uváděly do provozu cylindrokónické tanky, čekal Jan Hlaváček s představenstvem, co na novotu řekne parta „starejch pivovarskejch“ v čele s jeho tatínkem. Ten je ve zkušebním provozu nadšeně doporučil. Prohlásil, že je z nich pivo ještě lepší než to jeho.

V jednom se Jan Hlaváček s otcem neshodl. Dostal od něj nůž na dopisy. Na střence stojí vyryto: Sládku, drž se svého komína. Tou dobou už plzeňští pivovarníci uvažovali o licenční výrobě prazdroje v Rusku a v Polsku. Otci se to nelíbilo, ale syn už měl jako vrchní sládek na starosti právě tyto zahraniční projekty. Věděl, že kdyby Plzeňští nezahájili výrobu ve vytipovaných pivovarech v zahraničí, nedokázali by uspokojit rostoucí poptávku na tamních trzích a museli by tam Prazdroj prodávat pouze v lékárnách. Otec letos v lednu zemřel, a tak nevíme, zda by mu chutnal Prazdroj třeba z pivovaru v polských Tychách.

Syn Jan doufá, že ano. Je v jednom kole. Co všechno dělá? „Nejvíc času mi zabere to podepisování lahví a plechovek,“ žertuje. Podpis vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, pod nějž spadá i produkce pivovarů Velké Popovice a Radegast, se totiž skví na etiketě každé čtvrté lahve, kterou Češi vypijí.

A co jinak? Výrobu přece řídí počítače.

„No a co? Já říkám mladým, že správný sládek by měl minimálně jednou denně projít celý pivovar, všechny provozy. Teda pokud ho tam ochranka pustí,“ směje se.

Ale to už jde závora konečně nahoru.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ladislav Verecký