Stovky lidí zamířily poprvé v historii pivních slavností za pivem a muzikou do centra Znojma.

Po letech, kdy se Slavnosti piva Hostan odehrávaly v areálu znojemského pivovaru, vítalo milovníky pěnivého moku Masarykovo náměstí. Rudé stánky s logem domácího pivovaru obklíčily náměstí, když spodní část plochy patřila hudebníkům. Na pódiu se postupně vystřídaly skupiny Kryštof, Turbo, Wohnout a MIG 21. Davy lidí je poslouchaly zcela zdarma.

Menší scéna na slepičím trhu patřila domácí country kapele Květinka, program doplnilo vystoupení Jewelců, Paroháčů a dalších uskupení. Hosté slavností si tradičně mohli zasoutěžit v oblíbených pivních kláních nebo se občerstvit teplými uzeninami. Závěr oslav patřil ohňostroji.

Slavnosti piva se odehrály téměř bez incidentů. Pouze jeden muž napadl, zřejmě pod vlivem alkoholu, službu konající strážníky. „Případ útoku na veřejného činitele je zatím v šetření, víc informací nemůžeme v tuto chvíli sdělit,“ konstatoval v sobotu dopoledne službu konající strážník.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš

V sobotu ovládne dvůr pivovaru Pernštejn Rockové pivobraní. Vystoupí na něm kapely Alkehol, Törr, Miloš Dodo Doležal a Stresor.

Skladba kapel je důkazem toho, co tvrdí pořadatelé, tedy že se v pivovaru odehraje pořádný rockový nářez. Skupina Törr už má za sebou více než třicet let metalové produkce, přestože se za oficiální rok vzniku považuje 1986. Rocková kapela Alkehol vydala čtrnáct desek a Miloš Dodo Doležal patří mezi legendy už od dob svého působení ve Vitacitu. Závěr večera bude patřit pardubické pivní formaci Stresor. Ti na rozdíl od předcházejících skupin hrají převážně skladby skupiny Kabát, ale také právě zmíněného Alkeholu. Zajímavé tedy bude, jak se kapely s volbou písní „srovnají“.

Akce začíná už v 17 hodin, trvat bude do půlnoci. Vstupné v předprodeji je 130, na místě 180 korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Největší svátek piva ve Znojmě je tady. V pořadí již sedmnácté Slavnosti piva Hostan otevřou areál pivovaru dnes (pátek 6.6.) ve 14.00 hodin. O kulturní uspokojení hostů se postarají skupiny Mňága a Žďorp, Tublatanka, Waťák - Kabát revival a zpěvačka Petra Janů.

V sobotu, kdy je otevřeno od 16.00 hodin, budou hrát Clou, Medvěd 009, Lucie revival či Metallica revival. Hostan nabídne také vystoupení místních kapel: Free band, Eminent, Květinka a Paroháči. Nebude opět chybět řada soutěží o ceny - mezi nejoblíbenější patří pivní štafety věrných restaurací, novinkou bude balancování na prázdném sudu. Pivo značky Hostan a Starobrno bude slavnosti provázet od začátku do konce. Pro ty, kdo mu neholdují, je připravena oblíbená limonáda Zulu.

Zdroj: Znojemsko.cz

Přinášíme další díl seriálu o místech, která se za posledních 20 let výrazně proměnila

Rambouskův minipivovárek v prosklené kanceláři ve vstupní hale Krajského úřadu v Hradci Králové je jen slabou náplastí na někdejší pivovar v těchto místech, který vařil oblíbené ležáky Hradecký či Královský lev.

Na staré fotografii pořízené z Bílé věže v roce 1980 je vidět areál hradeckého pivovaru s rozestavěnou novou lahvovnou. Současný snímek ukazuje rekonstruovaný areál s novým Pivovarským náměstím a zejména s budovou krajského úřadu, jejíž dva komínky na střeše si vzaly vzor z pivovarské varny ze začátku minulého století.

Ačkoliv se v poslední době stává, že některým opuštěným pivovarům v kraji vdechne život parta nadšenců, opraví ho a začne v něm vařit pivo zejména pro turisty a fanšmejkry, hradecký pivovar toto zmrtvýchvstání určitě nečeká. Rekonstrukce celého areálu byla kompletní a někdejší pivovar dnes připomíná jen název (Regiocentrum Nový pivovar) a průmyslová architektura hlavní budovy úřadu s typickými komínky. V místech, kde bývala varna, jsou dnes moderní kanceláře a na místě někdejší sladovny je několikapatrový parkovací dům.

Na značky Hradecký lev, Votrok, Královský lev či Královskou desítku pamětníci už jen vzpomínají. „Ještě dnes potkávám lidi, kteří mi říkají, že se jim po hradeckém pivu stýská,“ říká někdejší ředitel hradeckého pivovaru Jiří Vlček. V pivovaru strávil 16 let. Ve své kanceláři pečuje o vzácnou památku - kachel z jedné hradecké spilky, což jsou obří vany, kde pivo kvasilo.

„Bylo to takové poctivé pivo,“ tvrdí, když se ho někdo ptá na kvalitu tehdejšího moku. „Tehdy se všechna piva nepasterizovala, měla kratší životnost, hostinští je museli objednávat častěji. Hradecké pivo bylo kvalitní, svědčí o tom i řada ocenění, která jsme získali,“ říká Vlček.

Hradecké pivo pil i prezident

Hradecké pivo ochutnal v roce 1990 i tehdejší prezident Václav Havel. V plechovém tupláku mu ho nabídl právě Jiří Vlček.

O hradeckém pivu se říká, že mělo charakteristickou karamelovou příchuť i tmavší barvu, protože se vařilo v plynové varně. Na kvalitu piva má velký vliv i voda. Pivovar využíval několik studní. Ta hlavní byla mezi řekou Orlicí a zimním stadionem.

„Byla to hluboká artéská studně, voda z ní putovala trubkami pod stadionem. Další studně byly například v Jiráskových sadech. Voda se ale musela čerpat do velké výše, což bylo dost nákladné. Pivovar měl celkově vyšší náklady než jiné závody, protože byl postaven do výše a rozpracované pivo cestovalo nahoru a dolů. I já jsem se dost našlapal po schodech, když jsem kontroloval provoz, protože osobní výtah tam nebyl. Dodnes si pamatuji, že tam bylo 160 schodů,“ vzpomíná bývalý ředitel.

Právě umístění pivovaru provázely v novodobé historii problémy. V 90.letech si lidé z domů na Velkém náměstí stěžovali, že jim praskají stěny, když kolem nich jezdí těžké kamiony. „V době, kdy jsem v pivovaru ještě pracoval, uvažovalo se, že se postaví nákladní výtah, který by kamiony z ulice Čs.armády zvedal na nádvoří. O zakázku se ucházela jedna anglická firma, ale nakonec z toho sešlo, protože by to byla velmi drahá investice,“ vzpomíná Vlček.

Pivovar dával tomuto koutu historického centra i jednu zvláštnost: do okolí se šířila vůně chmele z právě uvařeného piva. „Pivo se opravdu v první fázi chladilo pod stříškou na vzduchu v takové obřímělké vaně na střeše jedné z budov. Dnes je v ní univerzitní katedra výtvarného umění. Když se pivo uvaří, má sto stupňů a je třeba ho rychle zchladit. Proto se pouštělo do ocelové vany zvané štoky. A krásně vonělo. Když se ochladilo, následovalo strojní chlazení. Dnes se všechno dělá uměle, ale tenkrát se ještě využívala příroda,“ říká Vlček.

U zrodu pivovaru stáli hradečtí měšťané

Pivovar postavili v roce 1844 majitelé domů, kteří měli právo vařit doma pivo; říkalo se jim právovárečníci. Jejich majetkový podíl byl formou práva várečného zapsán na jejich domě. Právo nemohlo být prodáno samostatně bez domu a dům nemohl být prodán sám bez práva. V roce 1948 byl veškerý majetek Právovárečného měšťanstva znárodněn. Jejich potomci si hradecký pivovar v roce 1994 nejdříve pronajali, krátce poté jej získali do vlastnictví. Pivovar měl asi stovku vlastníků. Nejvíc piva - 302 tisíc hektolitrů prodal pivovar v roce 1992, zhruba pětinu exportoval mimojiné na Slovensko, do Itálie, Řecka, Pobaltí i USA. Postupně výroba klesla pod 100 tisíc hektolitrů a v červnu v roce 1999 Právovárečný pivovar Hradec Králové skončil v konkurzu. „Bylo mně to líto, že skončil, ale v té formě, v jaké byl, se asi nemohl udržet. Měl příliš mnoho vlastníků a z ekonomického hlediska nemohl přežít. V té době měly potíže i jiné pivovary. Ale například právovárečný pivovar v Poličce funguje dodnes,“ říká Vlček.

O areálu pivovaru uvažoval magistrát i kraj Chátrající budovy nakonec zachránil kraj, který rozhodl, že v areálu vznikne krajský úřad, parkovací dům a prostory pro univerzitu. „O nějakém využití uvažoval magistrát i kraj. Návrhy, že se areál rozprodá podnikatelům, neprošel. Protože budovy na sebe navazují, musel se brát jako jeden celek a tři čtvrtě miliardy korun na rekonstrukci tehdy nikdo neměl. Záchrana přišla v pravou chvíli a výsledek se podařil. Vzpomínám si, že pro financování stavby hlasovala po roce 2000 drtivá většina krajských zastupitelů, nebyla to jenom ODS. Stavba se mi líbí, že zachovala průmyslový ráz budov,“ říká někdejší ředitel pivovaru a pozdější přednosta hradeckého okresního úřadu Jiří Vlček. Odpůrci rekonstrukce však kritizovali jeho vysokou cenu. Přestavba přišla na více než jednu miliardu korun, ale úřad ji splácí formou leasingu.

V bývalém pivovaru je nyní krajský úřad s galerií Vladimíra Preclíka, univerzitní katedra výtvarné výchovy, Centrum evropského projektování, regionální zastoupení CzechInvestu, Eurocentrum a pracoviště ministerstva pro místní rozvoj. Součástí areálu, který získal ocenění Stavba roku 2008, je pětipodlažní parkovací dům s více než 450 místy a nové schodiště přístupné od zimního stadionu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek

Plzeňský pivovar zahajuje už osmý ročník dárcovského programu Prazdroj lidem. Jeho cílem je podpořit projekty, které vedou ke zpříjemnění a zkvalitnění života obyvatel v Plzni.

I letos se budou zájemci z řad neziskových organizací a samosprávných orgánů města Plzeň ucházet o finanční dary v celkové výši tři milióny korun. O vítězných projektech rozhoduje hlasování veřejnosti. Žádosti o finanční příspěvek budou moct organizace zasílat od poloviny června do srpna a poté vstoupí do hry takzvaná Rada reprezentantů, která vybere projekty, které považuje za nejpotřebnější. Zajímavostí letošního ročníku je, že Radu reprezentantů rozšíří Martin Straka, známý český a plzeňský hokejista především. Jinak Rada reprezentantů je složena z významných představitelů regionu. Co se týče historie programu, ten už probíhá na Plzeňsku sedm let, v minulosti byl znám pod názvem Občanská volba.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Budějovický Budvar odeslal do Austrálie první zásilku světlého ležáku v sudech. Jedná se celkem o 144 sudů KEG, každý o objemu 30 litrů. Doprava zásilky potrvá asi 6 týdnů.

Od poloviny července bude čepovaný Budvar nabízet prozatím 10 vybraných restaurací v Sydney a Melbourne. Cena za čepovaný půllitr se bude pohybovat kolem 7 australských dolarů.

„Zahájení vývozu sudového piva je pro nás důležitým mezníkem. Přestože se náš vývoz do Austrálie v posledních letech velmi rychle zvyšoval, sudové pivo v nabídce dosud chybělo. Ve spolupráci s importérem se nám nyní podařilo uzavřít obchodní smlouvy s exkluzivními bary a restauracemi, které nabídnou místním milovníkům piva i čepovanou variantu našeho ležáku,“ říká Ing. Tomáš Bártů, exportní manažer pro Austrálii z Budějovického Budvaru.

Do Austrálie vyváží Budějovický Budvar světlý ležák v lahvích od roku 2004. V roce 2008 byl objem vývozu do Austrálie asi 2 300 hektolitrů, v letošním roce by prodej měl dosáhnout hranice 3 000 hektolitrů.

Zdroj: Deník.cz

Vyškovský pivovar zahájil od 1. května roku 2009 rozsáhlou reklamní kampaň, která bude probíhat v měsících květnu a červnu. Kampaň má za cíl budovat pozitivní image značky Vyškovského piva na trhu. Hlavními prostředky mediální komunikace jsou billboardy, tisková a rozhlasová média.

Reklamní kampaň se nese v duchu hesla „NEJPOCTIVĚJŠÍ PIVO NA MORAVĚ...“ doprovázeného dvojicí sloganů „Každý má rád originál“ a „Na nic si nehrajeme“. Ty mají podpořit vnímání Vyškovského piva jako tradiční a originální značky, která stále vaří pivo tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo jakýchkoli náhražek tradičních surovin.

Vyškovský pivovar používá jako prostředky své reklamní kampaně billboardy, které budou v květnu a červnu vylepeny nejen na Vyškovsku, ale i celém Jihomoravském kraji. Dále jsou připraveny inzeráty do tištěných regionálních médií, které budou uveřejňovány během května. V měsíci červnu se posluchači dvou jihomoravských rádií setkají nejen s rozhlasovými spoty Vyškovského pivovaru, ale i se soutěžemi, které celou reklamní kampaň doprovázejí.

„Cílem celé kampaně je posílit postavení značky Vyškovské pivo na trhu, podpořit naše distributory a prodej produktů a také informovat veřejnost o pivovaru, který vaří stále poctivé a tradiční pivo. Záměrem je i oslovení nové cílové skupiny zákazníků, zejména mladších ročníků.“ Uvedl Ing. David Kaprál, MBA, ředitel pivovaru.

Vyškovský pivovar byl založen již v roce 1680 a od té doby nepřetržitě nabízí kvalitní a klasickým způsobem vyráběné produkty. V současné době si zákazník může vybrat z 10 různých druhů piv, včetně černého a speciálů. Samozřejmostí je nabídka piv lahvových, sudových a rovněž široké spektrum nealkoholických nápojů.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Vyškov

V Steigeri pochopili, že konkurovať veľkým hráčom sa nedá v celom pivnom ringu

Pivní štamgasti stále broja proti pivu, ktoré má nevýraznú chuť. Chceli by, aby sa na Slovensku zachovali aspoň niektoré regionálne pivovary, kde sa vyrábajú iné pivá ako dostať v bežnej slovenskej krčme. Ak pôjdu majitelia zostávajúcich malých pivovarov cestou vyhnianskeho Steigera, môžu na tesnom pivnom trhu uspieť.

Po roku 1989 zaniklo na Slovensku už jedenásť malých a stredných pivovarov. Jedny nezvládli prechod na trhovú ekonomiku, iné pohltili veľké kolosy.

V súčasnosti už fungujú na trhu iba tri menšie pivovary (Steiger, Urpín, Popper) s ročnou produkciou pod dvestotisíc hektolitrov a niekoľko minipivovarov (Golem, Kaltenecker, Zlatá perla, Dobrovar, Codecom, Amadeus). Aký majú recept na prežitie v konkurenčnom boji s medzinárodnými pivovarskými gigantmi, sa bol Profit presvedčiť vo vyhnianskom pivovare Steiger.

Ako zaujať

Cestou do Vyhní, keď míňame Hronský Beňadik, zazrieme prvý bilbord s reklamou na pivo Steiger. Oznamuje, že vstupujeme do krajiny Steigera. V ďalších obciach sa na priečelí motorestov či krčiem vyníma logo tejto značky čoraz častejšie. Vyhniansky pivovar sa profiluje ako regionálny, aj keď sa nebráni prenikaniu do iných kútov Slovenska.

„Naše bilbordy neohraničujú oblasť obchodného pôsobenia, skôr informujú, kde sa náš pivovar nachádza,“ vysvetľuje Jaroslav Vysloužil, riaditeľ pivovaru. V Steigeri pochopili, že bojovať proti veľkým hráčom sa nedá v celom pivnom ringu. Distribúcia piva je drahá a náročná na logistiku. Preto pivovar zrušil viacero svojich slovenských skladov a zameriava sa na stredoslovenský región.

Ani v objeme reklamy nemôže menší pivovar konkurovať nadnárodným koncernom, akými sú Heineken či SABMiller. „Kým veľké disponujú mohutnou reklamou, malé využívajú väčšiu pružnosť, neformálny prístup a klasickú kvalitu produktu. Tiež uspokojujú menšinové a špeciálne záujmy trhu,“ tvrdí J. Vysloužil.

Možno aj preto majú vo Vyhniach široký sortiment piva. Okrem nosnej značky Steiger vyrábajú aj Sitňaň, Stein a pivá privátnych značiek pre supermarkety. Nepokazia lacné pivá ako Gazda, Grošák či Pandúr dobré meno podniku? J. Vysloužil tvrdí, že priestor na trhu lacných pív na Slovensku je a keby ho nezaplnili oni, urobili by to iní. Obhajuje aj kvalitu týchto nízkostupňových pív. Podľa neho nie sú lacné kvôli lacnejším surovinám, ale preto, lebo náklady na distribúciu pivovaru odpadajú a preberá ich na seba obchodný reťazec.

Chuť a kvalita

Ďalšou zbraňou menších pivovarov oproti obrom je chuťová odlišnosť piva a zvyšovanie jeho kvality. V niektorých veľkých pivovaroch sa podľa J. Vysloužila prejavujú najmä tri nešváry. V rámci znižovania nákladov varia pivo jednej stupňovitosti v jednej nádobe a potom ho riedia. „Ich desiatka je v podstate riedená dvanástka,“ vysvetľuje riaditeľ.

V Steigeri varia a kvasia pivá rôznej stupňovitosti oddelene, a preto majú odlišnú chuť. Giganty tiež pripravujú pivo veľmi rýchlo. Po uvarení ich pivo kvasí v cylindricko-kónických tankoch, kde kvasný proces prebehne za desať až dvanásť dní. To spôsobuje, že chuťová odlišnosť sa stráca a pivo sa unifikuje. „Pivá od veľkých pivovarov sa síce volajú inak, ale chutia podobne, ak nie rovnako,“ myslí si J. Vysloužil.

Vo Vyhniach sa zlatistý mok varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackych tankoch. Spilky sú miestnosti vybavené kvasnými kaďami, kde pivo kvasí šesť až štrnásť dní. Po prvom kvasení putuje táto tekutina do uzavretých tankov, kde dokváša ďalšie tri týždne pri teplote tesne nad bodom mrazu. „To, že naše pivo kvasí tak dlho, mu dáva jedinečnú horkastú chuť a prirodzený kysličník uhličitý,“ vysvetľuje pivničný majster Anton Šugár.

Kvalitu v Steigeri zvýšili tak, že začali nakupovať drahšie suroviny. Jačmenný slad z Moravy a chmeľ zo žateckej oblasti. Kto by čakal, že sa do piva pridávajú aj šušky chmeľu, bude sklamaný. V modernom pivovare používajú chmeľové granule, ktoré sa podobajú na krmivo pre psy, ale účel dochutenia splnia.

Ide naozaj iba o dochutenie, pretože hoci sa o pive hovorí ako o chmeľovom nápoji, nie je to celkom tak. Podstatou piva je jačmeň. Na jednu várku (250 hl) piva ide podľa A. Šugara štyridsať kilogramov chmeľu a štyri tony sladu.

Kríza praje pivu

Jednou z výhod, ktorú má menší pivovar na Slovensku oproti veľkým, je aj nižšia spotrebná daň. Tú dostáva výrobca piva pri produkcii pod dvestotisíc hektolitrov ročne. Steiger túto podmienku spĺňa. V minulom roku mal predanú produkciu piva v objeme 196-tisíc hektolitrov. Podľa J. Vysloužila však nižšia daň nie je až taká veľká výhoda. Na každej pollitrovej fľaške sa dá ušetriť zhruba dva centy.

„Hlavný problém spotrebných daní na Slovensku nie je len ich výška, ale najmä ich nevyváženosť. Spotrebná daň za alkohol je pri pive vysoká, na druhej strane víno je od dane oslobodené,“ tvrdí. Pivovarom, a nielen malým, môže zahatať cestu k vyššej produkcii aj ekonomická kríza.

Ľudia šetria, kde sa dá a to sa odráža aj na spotrebe piva. V Steigeri počas krízy pozorujú zatiaľ niekoľko javov na trhu s pivom. Tým, že ľudia menej navštevujú pohostinstvá, klesá predaj čapovaného piva, ale naopak, rastie odbyt fľaškového, ktoré si zákazníci kupujú domov. Klesá aj spotreba viacstupňových pív.

„Dvanástky sa pije menej, desiatka a jedenástka zaznamenali iba malý pokles a stabilný je sortiment osempercentných konzumných pív,“ vraví J. Vysloužil. Najdôležitejšie pre pivovarníkov je to, že konzumenti sa vracajú od drahšieho vína, miešaných nápojov či destilátov k pivu, ktoré je stále najlacnejším nápojom v krčmách.

Zdroj: Profit ETrend.cz | Autor: Jozef Ryník

Bohatý program byl pro veřejnost připraven na čtvrtém ročníku Pivních slavností ve dvoře miletínského pivovaru.

Zahrálo několik kapel, divadelní seskupení Podkrkonošská spitná společnost z Červeného Kostelce, zatančily lomnické mažoretky a hořičtí mužoreti Arthrosa. Večer pak hrála skupina Levou rukou.

Připraveny byly mnohé soutěžní disciplíny, nejoblíbenější především u mužů byl hod pivním sudem do dálky; v této disciplíně se stali vítězi Martin Vajdl a Alena Kaňková. Jako ceny obdrželi soutěžící na prvních třech místech diplom, sklenici na pivo a poukázky na tento miletínský mok.

Nutno také pochválit pořadatele nejen za úsilí a veškerou přípravu, ale rovněž za poctivost: jedna ze soutěžích totiž právě při hodu sudem vytratila z kapsy kalhot mobil. Po zjištění ztráty se na místo vrátila a přístroj jí byl v pořádku předán - nikým nezcizen, což je v dnešní době téměř neuvěřitelné.

Počasí jen trochu narušilo průběh celé oslavy - díky částečně zastřešené pivovarské zahrádce se lidé scházeli i přes nepřízeň počasí, v sobotu kvečeru pak naštěstí pršet ustalo.

Akce byla pořádána v rámci oslav 885 let Miletína.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Alena Kaňková

Již pošesté hostily v sobotu 30. května beskydské Pustevny Radegastův rej. Hlavním tahákem hudebního programu byla kapela MIG 21 a zpěváci Wabi Daněk a David Kraus se svou skupinou.

Návštěvníci soutěžili v disciplínách Radegastova pětiboje a Radegast adrenalin parku. S velkým zájmem se setkal také běh k soše boha Radegasta s pivním sudem na zádech. Odpoledne se umoudřilo počasí a vystoupení MIGu 21 tak sledovala tisícovka diváků.

„S letošním ročníkem Radegastova reje si pohrálo počasí. Ranní sněžení a dopolední déšť sice před návštěvou Pusteven varoval. Odměnou těm, kteří se tím nakonec nenechali odradit, bylo už odpoledne ale překvapivě hezké počasí s příjemnou teplotou,“ zhodnotil manažer značky nošovického piva Radegast Pavel Kmínek.

S velkým úspěchem se setkala soutěž o vynesení pivního sudu k soše boha Radegasta. „Čtyřčlenné týmy měly k dispozici speciální nosič, kteří používají dodnes tatranští šerpové k zásobování horských chat. Tato soutěž měla velký ohlas nejen u samotných nosičů, ale i ostatních návštěvníků,“ uvedl Kmínek.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Martin Šrubař | Foto: Jiří Mareček

U Badinů se pivo čepuje již přes 100 let. Hospůdka přežila obě války, změny režimů i ekonomickou krizi. Nyní má novou tvář a pyšní se přívlastkem první brněnské Kozlovny. Zákazníci se mohou těšit na českou kuchyni, pivní pochutiny a samozřejmě na vynikající jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel.

Kozlovna U Badinů byla slavnostně otevřena 28. května po třítýdenním provozu. Hosté první brněnské Kozlovny si připili Velkopopovickým Kozlem se zástupci Plzeňského Prazdroje, a. s., majiteli a provozovateli hospůdky. K poslechu zahrála folková kapela Poutníci a večerem provázel moderátor Hitrádia Magic Brno Jiří Zmidloch.

Nově otevřenou Kozlovnu U Badinů je takřka nemožné přehlédnout. Venkovní fasáda se vyznačuje výraznými prvky, které podtrhují motivy kozlíků na okenních tabulích. Ani interiér nezůstává pozadu. Za zmínku stojí například židličky a stoly s kopýtky, nasvícený reliéf s postavami kozlů, růžky namísto klik a věšáků a samozřejmě dominantní socha kozla, která dohlíží na dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov a mosaz. Interiér je laděn do přírodních barev, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

„Kozlovna se má vyznačovat tradičním českým prostředím s novou tváří,“ říká pan Robin Ullmann, provozní Kozlovny U Badinů, a dodává: „Hostům nabídneme vedle skvělého piva i klasickou českou kuchyni. Mezi naše speciality patří zejména pokrmy, které jsou připravované z piva. Pevně věřím, že se k nám budou hosté rádi vracet.“

Hlavním pivem na čepu je Velkopopovický Kozel 11°. V Kozlovně ale na hosty čeká i Velkopopovický Kozel Černý a Pilsner Urquell. Radegast Birell je podáván z lahví. Lačné žaludky zasytí česká kuchyně, pokrmy z grilu, speciality připravené z piva a samozřejmě klasické pochutiny jako pečené koleno či nakládaný hermelín. To vše v unikátním prostředí, které má více než stoletou tradici.

Historie objektu se začala psát v roce 1908, kdy Rainer Badin zřídil ve svém vlastním domě restauraci U Badinů. V meziválečném období, kdy byla v okolí zahájena výstavba bytů a začaly prosperovat nedaleké továrny, se restaurace rozrostla a prošla modernizací. Díky svědomitosti a pracovnímu nasazení celé rodiny Badinů byla restaurace hojně navštěvována. Rainer Badin vedl restauraci do své smrti roku 1944. Poté ji převzal jeho syn a jmenovec, který podnik vedl do 30. ledna 1950. Restaurace U Badinů byla znárodněna a provozovatelem se staly Restaurace a jídelny Brna 2. Krátce po revoluci se ale hospůdka vrátila původním majitelům. Provozovatelem se stal vnuk zakladatele Jiří Badin. Nyní se k pilířům historie objektu řadí i rok 2009, kdy restaurace dostala novou tvář a stala se z ní Kozlovna U Badinů.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem pět Kozloven. První vznikla v roce 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Loni Kozlovny zahájily provoz v Havlíčkově Brodě a v Praze, letos zatím v Humpolci a nyní v Brně.

„Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V Chotěboři začnou brzy vařit nové pivo. Vedení pivovaru počítá s distribucí přibližně do okruhu 60 kilometrů, a tak ho brzy budou moci ochutnat i lidé na Chrudimsku. Zakladatelé nového pivovaru věří, že se jejich pivo prosadí neboli pivařům zachutná. Za trumf považují, že získali známého sládka Oldřicha Zárubu, který působil v Havlíčkově Brodě a v Rakovníku.

„Ale nechceme nikoho vytlačovat z trhu, ani by nám to výrazně menší produkce nedovolovala, nejsme pro ostatní konkurenční hrozbou. Chceme spíše doplnit sortiment piv. Žádný větší pivovar nemusí mít strach z toho, že by náš malý pivovar někomu ublížil,“ vzkazuje svým kolegům v okolí ředitel pivovaru Josef Tomek.

V hlineckém pivovaru Rychtář si z rozběhu nového pivovaru v blízkém sousedství velkou hlavu nedělají. „Chotěbořský sládek Oldřich Záruba si určitě obstaral takové receptury, aby lidem jeho pivo chutnalo, ale naše pivo má také svoji specifickou chuť, která je u zákazníků oblíbena. Nemám obavu, že by nastal nějaký odliv zájmu o Rychtáře. Konkurence z Chotěboře se určitě neobáváme,“ řekla obchodní ředitelka hlineckého pivovaru Lenka Vedrová. Důvod k obavám nemá už proto, že nový pivovar bude mít mnohem menší kapacitu a hlinecké pivo má na regionálním trhu své stálé místo. „Svědčí o tom i nárůst prodeje za poslední čtyři měsíce,“ dodala Vedrová. Chotěbořský pivovar je nejmenší v kategorii průmyslových pivovarů. Tamní pivovarníci chtějí zpočátku uvařit 10 tisíc hektolitrů piva za rok, později by rádi tento objem nejméně zdvojnásobili.

Od svých větších kolegů se odliší technologií výroby. „Oproti ostatním pivovarům bude naše pivo nové tím, že to bude původní staré české pivo podle tradičních receptur. Bude to pivo přírodní, bez pasterizace a moderních vymožeností. Každé z pěti piv má svoji recepturu a když budeme vařit desítku, tak to bude desítka od začátku až do konce,“ řekl Tomek.

Základem všech chotěbořských piv bude žatecký poloraný chmel, slad z Hané a pramenitá voda z Železných hor. V těchto dnech spouštějí v novém pivovaru zkušební várky. Desítka vyrobená klasickou cestou by měla plnit půllitry i v Pardubickém kraji po jejím dozrání začátkem července.

V Chotěboři se kdysi pivo vařilo v zámeckém i měšťanském pivovaru, ale pivovarnictví zaniklo ve dvacátých letech minulého století. Dnes už noví vyznavači tohoto cechu nemají v podstatě na co navázat. „Dlouho jsme přemýšleli nad tím, jak se má pivo jmenovat a zjistili jsme, že nejlépe ochráníme tu známku, která už je chráněna místem původu. Stejně jako jedni chodí na Krušovice, budou jiní chodit na Chotěboř,“ vysvětlil Tomek.

Zprávy iDnes.cz

Na celodenní výlet vyrazí v sobotu ráno Postřižinský expres. Jak už název celé akce napovídá, účastníci zájezdu se ve vlaku po celý den rozhodně nebudou nudit.

Speciální vlak tentokrát vyráží do Posázaví. „Trasa je trochu členitější, proto soupravu potáhne silnější a rychlejší lokomotiva,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Pro ty, kteří o této tradici slyší poprvé, tak bylo v předchozí větě odhaleno další tajemství. Pakliže o výletu mluví ředitel pivovaru, je jasné, kdo akci pořádá a co se bude převážně během jízdy konzumovat. K dispozici bude postřižinské pivo, pro ty mladší pak nealkoholické nápoje.

Vlak vyráží z nymburského hlavního nádraží pět minut po osmé ranní. Přes Poděbrady, Velký Osek, Kolín a Uhlířské Janovice dorazí před půl dvanáctou do Ledečka, kde bude polední pauza.

Přestávky na jídlo, pití a další kulturní program vyplní jako tradičně pozvaní muzikanti. Letos to bude kapela Třehusk hrající staročeské písně už řadu let.

Odpolední trasa počítá se zastávkami v Kácově, Zruči nad Sázavou, Zbraslavicích, Malešově a Kutné Hoře. Přes Kolín pak parní vlak dorazí zpátky do Nymburka kolem tři čtvrtě na šest.

Jízdenky na Postřižinský expres jsou k mání v pokladnách na obou nymburských nádražích. Případně si je zájemci mohou koupit přímo v pivovaru. Dospělí za jízdenku zaplatí 150 korun, děti do 15 let pak rovnou stovku. Počet jízdenek je pochopitelně omezen kapacitou vlaku.

Předpověď počasí je na sobotu poměrně slušná. Nebude sice žádné vedro, ale teplota by se mohla přiblížit dvaceti stupňům. A hlavně: na rozdíl od některých minulých ročníků nemá pršet.

Aktivity pivovaru na začátku léta touto jízdou zdaleka nekončí. Už třetí červnový víkend mohou milovníci piva zajít rovnou na nádvoří pivovaru, kde se koná tradiční Pivovarský den se spoustou překvapení.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. pořádá jako každoročně poslední sobotu v měsíci červnu DEN OTEVŘENÝCH SKLEPŮ. Tentokrát se již jedná o 16-tý ročník a koná se dne 27.6.2009.

Den otevřených sklepů je pořádán pivovarem jako poděkování odběratelům a příznivcům Poličského piva. Proto není stanovené pevné vstupné, ale pouze dobrovolné, jehož celý výtěžek je tradičně věnován Ústavu sociální péče v Bystrém u Poličky.

Jelikož se jedná o den otevřených sklepů, bude možnost navštívit nejzajímavější místa, kde vznikají oblíbené značky Otakar, Záviš i Hradební. Exkurze vás provede varnou z roku 1930 a ležáckým sklepem. Na čepu budou poličská nepasterovaná piva ve filtrované a některé druhy i v nefiltrované podobě.

Mimo již osvědčené pivní soutěže a kapely máme pro vás nachystán i koncert populární skupiny Laura a její tygři.

Přijďte i vy ochutnat poctivá a fortelná piva vyráběná z tradičních surovin klasickou technologií.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Polička

Druhý největší pivovar Pardubického kraje v nejbližších dnech dostane konkurenci ze sousední Vysočiny. Zbrusu nový pivovar v nedaleké Chotěboři nabíhá výrobu a chystá se na trh. Ačkoliv zlatavý mok z Hlinska putuje i do podniků na Chotěbořsku, Hlinečtí se konkurence neobávají.

„V souvislosti s plánovaným otevřením nového pivovaru v Chotěboři neočekáváme žádný zásadní přesun spotřebitelů od našeho piva,“ říká hlinecký sládek Milan Vedra a dodává: „Naopak dlouhodobě výborná kvalita našeho piva potvrzená řadou odborných ocenění i rostoucí poptávka v našem regionu i mimo něj jsou důkazem, že se obávat nemusíme.“

Oproti nováčkovi z Chotěboře s kapacitou 10 000 hl (výhledově až 25 000 hl) je ten hlinecký s téměř stoletou historií a loňským výstavem necelých 80 000 hl zasloužilým matadorem.

Důvody k obavám tak Hlinečtí nemají. V loňském roce se navíc Rychtář začlenil do ryze české skupiny pivovarů K Brewery, čímž došlo ke kapitálovému posílení podniku.

Pod křídly této skupiny se nyní nachází vedle Rychtáře i pivovary Platan, Klášter, Janáček, Ježek či Lobkowicz. „Začleněním do této skupiny se nám otevřely nové možnosti i trhy. Je tak možné očekávat další zájem o pivo i v jiných regionech,“ dodává ke změně vlastníka hlinecký sládek.

Pivovar nyní investuje do rozšiřování ležáckého sklepa, připravuje instalaci nových přetlačných tanků včetně sanitační stanice a obměnu vozového parku

Již samozřejmostí je řada kulturních akcí pořádaných v areálu pivovaru. Letos rovněž nebude chybět šestý ročník tradiční série koncertů Léto s Rychtářem. Nejbližší plánovanou akcí je 27. června vystoupení skupin Harlej a Alkehol.

Letošní Léto s Rychtářem zakončí návštěvníky velmi oblíbený Den otevřených dveří – ten se letos uskuteční už 29. srpna. Do Hlinska v tento den zavítá i skupina MIG 21 či nestárnoucí zpěvačka Marie Rottrová.

Zdroj: Chrudimský deník.cz

Stovky návštěvníků, hektolitry zlatavého moku, hodiny hudební produkce – tak takovou podobu měl sobotní Den s Primátorem, který probíhal v areálu náchodského pivovaru.

Již před desátou hodinou u vstup do pivovaru postávali první nedočkavci, kteří čekali, až je pořadatelé úderem desáté pustí na pivovarský dvůr. Na něm už na první žíznivce čekaly ve stáncích a improvizovaných výčepech naražené sudy s různými druhy náchodského piva. Velký zájem byl zejména o novinku v podobě světlého jedenáctistupňového ležáku, který je na trhu teprve pár dnů.

Velkému zájmu mezi návštěvníky se těšila exkurze v provozech pivovaru. Ti, za nimiž se zavřela vrata vedoucí do skladu sudů, si pak prošli přes varnu, spilku, ležácký sklep a stáčírnu lahví celou provozovnu a na jednotlivých místech se dozvěděli zajímavosti o výrobě piva.

Zatímco v ležáckém sklepě byla teplota jen pár stupňů nad nulou, venku slunce pálilo na pivovarský dvůr, kde si své odehráli Roxette revival, Dukla Vozovna, Petr Bende, Bagr a Teplá Buchta. Z laviček na nohy ale návštěvníky zvedli až uvolnění Heebie Jeebies.

Po dvacáté hodině pivovarský dvůr osiřel a po odcházejících hostech zbyly jen stovky prázdných kelímků a uvolněné lavičky.

Foto a video zde...

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar

Nezvyčajne teplý apríl sa priaznivo odrazil aj v spotrebe piva na Slovensku. Všetky slovenské pivovary, ktoré zverejnili svoje výstavy (predaná produkcia) prekonali minuloročné čísla. Po troch nepriaznivých mesiacoch klesania, zaznamenali za mesiac apríl nárast predaja. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v apríli 2009 vystavil 18 010 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 37 hl viac ako vlani. Za prvé štyri mesiace roku 2009 tak spolu vystavil 58 295 hl piva, čiže medziročne menej o 5%. Opäť sa raz ukázalo, že najdôležitejším faktorom predaja piva je počasie. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Slnečné dni umožnili predaj na terasách a povzbudili aj spotrebu obyvateľstva. Ukázalo sa, že počasie je silnejšie ako kríza. Ani sľubný aprílový predaj však zatiaľ nestačil zmazať nižšiu spotrebu od začiatku roka (v januári celoslovensky až –17%), kedy konzumenti šetrili na výdavkoch za potraviny a zníženie tržieb za pivo kopírovalo pokles tržieb za nápoje v maloobchode, veľkoobchode a tržieb reštaurácií a pohostinstiev. Pokračovanie teplého počasia v máji je však dobrým signálom pre spotrebu piva a tak očakávame, že rastový trend bude pokračovať. Potešiteľný je aj príklon spotrebiteľov k pivu, keď spotrebitelia prišli na to, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivo je dnes najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Zaznamenávame trend presunu - od koncentrovaných liehových nápojov i prechemizovaných a predražených nápojov nealkoholických nápojov, k pivu“, okomentoval vývoj na trhu J.Vysloužil.

Pivovar STEIGER za prvé štyri mesiace štvrťrok tohto roku vyviezol 1032 hl piva, kým vlani za rovnaké obdobie 586 hl, čím zaznamenal nárast exportu o 76 percent. STEIGER začal v poslednom období rozširovať svoje exportné aktivity na francúzsky, ruský a fínsky trh. Zákazník v Marseille si objednal zásielku svetlého 12° piva STEIGER a k doterajšiemu tmavému 11° pivu pribudlo pre ruský Kaliningrad fľaškové 10° pivo a pre fínske Helsinky, tiež k tmavému11° pivu, flašové 11° svetlé pivo STEIGER. Okrem nových trhov STEIGER vyváža tradične do Maďarska, ČR a Rakúska. Špecifikom je aj čapovanie STEIGRA v Slovenskej kolibe v nemeckom Wildau, blízko Berlína. Aj keď vývoz je zatiaľ iba doplnkom k tradičného domácemu predaju, rastúci záujem zo zahraničia o kvalitné, tradične vyrobené pivo, pivovarníkov z Vyhní teší, konštatoval J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Nošovický pivovar Radegast včera uvítal vzácnou návštěvu: zavítali sem diplomaté ze všech sedmadvaceti členských zemí Evropské unie.

Výrobu nejoblíbenějšího piva na Moravě si prohlédli členové výboru stálých představitelů s názvem Coreper, kteří jsou v těchto dnech na návštěvě Moravskoslezského kraje. Právě pivovar Radegast totiž dodává nealkoholické pivo Birell na všechny oficiální společenské a politické akce v rámci českého předsednictví EU.

„České pivo je svými vlastnostmi jedinečné. V pivovaru Radegast vaříme nejprodávanější pivo na Moravě a určitě se máme čím pochlubit nejen českým turistům ale i návštěvám z celé Evropy,“ říká Jiří Mareček, mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj, jehož je nošovický pivovar součástí.

V rámci svého programu v kraji navštíví diplomaté například zámek v Hradci nad Moravicí či hrad Hukvaldy.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Marně se ptají již několik dní po tmavém kutnohorském pivu zákazníci v obchodech i restauracích na Kutnohorsku. Důvod, proč jejich přání zůstává nevyslyšeno, je jednoduchý: Městský pivovar, kde vaří společnost Drinks Union, totiž přestala tento výrobek produkovat. Zájem o „Dačický tmavý výčepní“, jak zní přesný název nápoje, byl údajně příliš úzký.

„Při přehodnocení portfolia pivních značek ve skupině Heineken Česká republika se ukázalo, že prodeje značky Dačický tmavý výčepní jsou velmi malé. Jde pouze o zájem zákazníků v malém regionu,“ uvedl Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union, a dodal: „Skupina Heineken Česká republika má vedle toho ve svém portfoliu značky Krušovice černé a Březňák tmavý výčepní, jejichž prodej je mnohonásobně vyšší, a které jsou také úspěšně vyváženy do mnoha zemí.“

Zákazníkům tak mají co vysvětlovat například v kutnohorské staročeské restauraci Dačický. „Po tmavém Dačickém se ptají hlavně cizinci. Mají zájem ochutnat místní pivo a jsou rádi, když jim dáme na výběr mezi světlým a tmavým,“ řekla spolumajitelka podniku Jitka Ciklerová s tím, že zájem o tento druh piva snad nejvíc projevují ruští turisté. Zájem o kutnohorské černé pivo se zmíněná restaurace snaží alespoň částečně pokrýt tmavým mokem značky Primátor, vyráběným v Náchodě.

Zákazníci sáhnou po jiném tmavém

„Lidé se po tmavém Dačickém ptají, byli na něj zvyklí. Většinou jim ale dám na výběr z jiných černých piv, které máme na skladě, a oni si vyberou,“ konstatoval odpovědný vedoucí takzvané pivovarské prodejny na Jungmannově náměstí v Kutné Hoře Vladimír Zlata.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz

Již dvanáctý ročník bude mít v sobotu turistický pochod Pivovarská čtvrtka, který patří k největším akcím svého druhu v Česku. Pořádá ji hanušovický pivovar Holba. Každoročně se na ní schází na tisíc lidí z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a mohli zavítat i do pivovaru.

Letos se bude startovat přímo z jeho nádvoří a dalších dvou míst – náměstí v Králíkách a ze Šumperka od Středního odborného učiliště na ulici Generála Krátkého (u Kauflandu). Startující dostanou originální dárek – pivní sklenici limitované série vyrobenou exkluzivně pro tuto příležitost, děti pak kšiltovku a svačinku.

„Je připraveno celkem pět tras o různé náročnosti a délce od deseti do 22 kilometrů, mezi nimi tři nové, na které se turisté vydají poprvé. Patří k nim například okruh příjemných šestnácti kilometrů z pivovaru Holba přes Hynčice krásnou krajinou až na Lužnou a zpět do Hanušovic. Společným cílem všech tras je na nádvoří pivovaru, kde absolventi obdrží pamětní list a odznak Pivovarské čtvrtky,“ řekla Právu mluvčí hanušovického pivovaru Hana Matulová.

„Akci připravujeme ve spolupráci s Klubem českých turistů. Trasy je zapotřebí nejen vhodně zvolit, ale také řádně označit. Každý startující dostane mapu s vyznačenou trasou včetně rozcestníků. Snažíme se, aby to byl nenáročný pochod krásnou přírodou Jeseníků,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu pivovaru Holba. Pivovarská čtvrtka přináší nejen sportovní vyžití, ale i zábavu a jedinečnou příležitost navštívit pivovar s více než 130letou tradicí.

Jeho malebný areál v horách nabídne účastníkům pochodu příjemné posezení na nádvoří, kde proběhne komponované odpoledne s hudbou v podání country kapely Hubertus.

„Kromě dobrého piva a občerstvení jsou připraveny zábavné hry, například na rybáře nebo siláky. Tradičně se vyhlašuje také 3x NEJ – nejstarší, nejmladší a nejvzdálenější účastník pochodu. Nebude chybět ani tombola pro slosování startovacích lístků,“ dodala Matulová. Startovné činí v případě dospělého 40 korun, dítě zaplatí 20 korun. Start na všechny trasy bude ráno mezi osmou a desátou hodinou.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Vlasta Hradilová