Spoločnosť Heineken Slovensko s blížiacimi sa vianočnými sviatkami prináša pre milovníkov piva originálnu novinku, prvé slovenské pšeničné pivo Zlatý Bažant.

Heineken Slovensko po uvedení série inovácií a noviniek v tomto roku prichádza s ďalšou významnou inováciou na slovenský trh. Je to úplne iný typ piva ako je tradičný ležiak – pšeničné pivo Zlatý Bažant.

Pšeničné pivo Zlatý Bažant v 0,33l fľaši je súčasťou vianočného balenia piva Zlatý Bažant. Charakteristická je svetložltá farba s typickým zákalom. U menej skúsených pivárov to môže vzbudiť nedôveru. Nie je to znak nekvality, je to dané prítomnosťou kvasiniek a technológiu výroby. Na výrobu tohto typu piva sa používa okrem klasického jačmenného sladu aj pšeničný slad.

Pšeničné pivo je obľúbené hlavne v Belgicku, Nemecku a Rakúsku, kde ho považujú za špecialitu, ktorú si nedovolí vyrábať každý. Vyznačuje sa typickou arómou, ktorej dominujú kvasnice a jemne kyslastou, korenistou chuťou.

“Zlatý Bažant ako jedna najúspešnejších slovenských značiek vôbec, prichádza každoročne so zaujímavými špeciálnymi baleniemi pred Vianocami. Tento rok sme sa rozhodli priniesť na trh niečo vskutku originálne a netradičné – pšeničné pivo Zlatý Bažant. Veríme, že nároční slovenskí konzumenti ocenia kvalitu, ktorú Zlaý Bažant prináša,“ povedal Roman Krajniak, manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Uvedenie produktu bude sprevádzať aj mediálna kampaň s využitím hlavne TV ale aj v miestach predaja.

Na záver niekoľko tipov, ako správne podávať pšeničné pivo Zlatý Bažant:Pivo nalievajte do čistého pohára. Pohár nakloňte smerom k hrdlu fľaše a nalievajte po stene pohára. Nalejte do pohára asi 2/3 obsahu fľaše. Zvyšnú jednu tretinu pred doliatím do pohára najprv krúživým pohybom fľaše premiešajte. Pri nalievaní už pohár nenakláňajte, ale držte kolmo voči lejúcemu sa pivu. Takto získate bohatú penu. Ak sa rozhodnete konzumovať pivo priamo z fľaše, odporúčame pred otvorením jedenkrát otočiť fľašu hore dnom. Samozrejme najlepšie chutí správne vychladené. Foto zde ... (Tisková zpráva Heineken Slovensko)

Moderní design a nižší váha – to jsou hlavní přednosti nové třetinkové láhve nejprodávanějšího českého nealkoholického piva Radegast Birell z portfolia společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Po březnové modernizaci půllitrové láhve dostává i „třetinka“ novou podobu. Design láhve vyvinuli pracovníci Plzeňského Prazdroje a společnosti Avirunion (člen skupiny Owen Illinois) pro celou skupinu SABMiller. Svoji premiéru si třetinka odbude právě v České republice s nealkoholickým pivem Radegast Birell.

„Nová třetinková láhev přináší atraktivní design, jak jsme si na něj zvykli u půllitrové láhve – tedy tvar typu GOLD a inovovanou krčkovou etiketu. Jedná se o vratný obal a kromě vzhledu bude jeho hlavní předností také výrazně nižší hmotnost – z původních 320 gramů, které měla předchozí láhev, se nyní dostáváme na pouhých 240 gramů, což znamená úsporu jedné čtvrtiny hmotnosti. Nový obal je tak hned z několika důvodů šetrnější k životnímu prostředí,“ uvádí Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Nové třetinkové láhve jsou určené především do restauračních zařízení - Radegast Birell se dnes již stal neodmyslitelnou součástí nabídky většiny předních restaurací. Značka Radegast Birell tak získává další prvotřídní obal, který jí odliší od jiných značek.

Na stále stoupající oblibě nejprodávanějšího českého nealko piva Radegast Birell má bezpochyby zásluhu jeho vynikající pivní chuť, která dosahuje chuti klasických alkoholických piv. Mohou za to prvotřídní suroviny používané při výrobě, a především unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu. Díky nim je možné zachovat klasickou výrobu piva a zaručit tak pravou pivní chuť – výrazně plnou a příjemně hořkou chuť Radegastu Birell. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nošovický pivovar Radegast ze skupiny Plzeňského Prazdroje začne realizovat novou investiční akci na úseku energetiky zaměřenou na optimální spalování bioplynu v kotelně pivovaru. Pivovar bude poté využívat celkem 99 % veškerého bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod z pivovaru v metanogenním UASB reaktoru.

„Projekt bude velkým přínosem v oblasti ekologie, především díky výraznému snížení spotřeby fosilních paliv pro výrobu tepla a také díky většímu využití bioplynu, tedy takzvaného zeleného paliva,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje. Toto vše přinese pivovaru Radegast finanční úsporu nejméně 1 milion korun ročně. V tomto objemu přitom není započítán přínos z úspory povolenek na emise CO2.

Pozitivní bilance objemu povolenek bude každopádně přínosem pro druhé období Národního alokačního plánu v Plzeňském Prazdroji. Národní alokační plán je vládní dokument, v němž je stanoven objem oxidu uhličitého, který dovoluje vypouštět jednotlivým průmyslovým společnostem, tedy i Plzeňskému Prazdroji. Díky tomu, že v období let 2005 – 2007 ušetřil Prazdroj 55 tisíc tun CO2, mohla být v období od roku 2008 kvóta potřebného objemu povolenek pro Prazdroj snížena o celých 15 %. Plánovaný nošovický projekt přinese další snížení.

V současnosti byl zahájen přezkum integrovaného povolení projektu ze strany Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje. Po obdržení souhlasu zástupců kraje bude konečný zhotovitel vybrán formou výběrového řízení.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a úsporami energie je minimalizace emisí CO2 i ostatních emisí v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Další cenný úspěch zaznamenalo pivo vyrobené v pivovaru Holba Hanušovice. Tentokrát dokonce na mezinárodním poli. Hanušovický ležák Holba Premium obsadil třetí místo na prestižní evropské degustační soutěži European Beer Star 2007. Chuť a kvalitu piva posuzovali experti z celé Evropy.

Soutěž European Beer Star pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Degustátoři hodnotili výrobky malých a středních pivovarů, které zachovávají klasické výrobní postupy a chuťově se výrazně liší od takzvaných europiv vyráběných v pivovarnických gigantech.

„Zájem pivovarů byl skutečně obrovský. Do soutěže přihlásily 575 piv, což je dosavadní rekord. Soutěž je prestižní, protože zde jednoznačně vítězí kvalita spojená s originalitou a jedinečností jednotlivých pivovarů,“ uvedla mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka považuje ocenění hanušovického ležáku za velký úspěch. „Používáme tradiční technologii, která dává našemu pivu dobrý říz a plnou vyváženou chuť. Jak je vidět, dokážou ji ocenit i zahraniční experti. Proto si tohoto ocenění velmi vážíme,“ sdělil Zíka.

Oceněného ležáku Holba Premium prodá hanušovický pivovar téměř čtyřicet tisíc hektolitrů, a to především v tuzemsku. Holba je nejoblíbenější značkou piva na Šumpersku a Jesenicku, kde jí patří zhruba čtvrtina trhu. (MF Dnes)

Pivovar ZUBR připravil pro příznivce přerovského hokeje zajímavý dárek a od pondělí 5.11. 2007 bude za mimořádně zvýhodněných podmínek prodávat limitovanou sérii 20 ks žlutých hokejových dresů HC ZUBR Přerov.

Každý prodaný dres bude pivovar ZUBR dotovat částkou ve výši cca 30% z pořizovací ceny. To znamená, že dresy s čísly a jmenovkami hráčů Marka Ditricha, Daniela Faltýnka, Michala Láníčka a Antonína Sprušila bude možno zakoupit v podnikové prodejně pivovaru za jednotnou cenu 750,- Kč !!

Dotace se týká pouze těchto 20 kusů, takže nebude nač čekat. Kdo zaváhá na toho se nemusí dostat. Nové hokejové dresy přerovských zubrů lze také běžně za plnou cenu zakoupit v prodejně sportovních potřeb Devil Sport v Přerově. (Web Zubr)

Přerovský pivovar Zubr bude sponzorovat nejvyšší českou soutěž házenkářů. Liga po svém mecenáši získá i jméno.

Nejvyšší česká soutěž házenkářů získala generálního sponzora. Stal se jím přerovský pivovar Zubr. „Určitě je to skvělé, že nejvyšší soutěž bude mít konečně svůj název, stejně jako ostatní míčové sporty,“ připomněl sekretář zuberského klubu Jaromír Petřek.

S přímými dotacemi do klubů však většina oslovených klubů nepočítá. „Snad až v dalším období. Nyní mají být získané finance využity na propagaci soutěže a výchovu a rozvoj mládeže, stejně jako reprezentaci,“ předpokládá trenér hranického extraligového týmu Jan Hegar. (Přerovský deník)

Vyškovské pivo možná poputuje za hranice. V podniku došlo k několika změnám. Ty podle všeho nepomohly. Ani půl roku poté, co Pivovar Vyškov vyměnil vedení, nedošlo v podniku k výraznějším změnám, které by ho pozvedly. Podnik hledá východisko z potíží, protože už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. Krize vyvrcholila, když v létě odvolalo představenstvo ředitele Jiřího Piňose.

Tehdy muselo vyvracet fámy o svém zániku. Jaké plány má jeho vedení, aby podnik lépe prosperoval, o tom hovoří současný ředitel instituce Zdeněk Řehák.

Co se v pivovaru změnilo od doby, kdy jste se ujal funkce ředitele?

Zatím se podřizujeme trhu. Ten v současnosti není k vyškovskému pivovaru zrovna přívětivý.

Jak se to projevuje?

V poslední době jsme ztratili stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokážeme konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. Hledáme proto cesty k prodeji mimo Vyškov. Možnosti vidím také ve vývozu do zahraničí, například do Itálie, Maďarska nebo Slovenska.

To znamená, že budete muset zvýšit výrobu.

Do budoucna ano. Nejdřív však musíme ušetřit peníze. V současné době vytváříme obchodní plán pro rok 2008. Přestože jsme původně chtěli zvednout vystav piva na sedmdesát tisíc hektolitrů, teď bych rád udržel stav jako letos. Tedy sedmačtyřicet až padesát tisíc hektolitrů.

Máte už nějaké plány, jak ušetřit?

Pravděpodobně provedeme další organizační opatření, díky kterému bychom ušetřili na nákladech. Přehodnotíme investice. Už jsem podnikl první kroky.

Prozradíte jaké?

V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti.

Myslíte si, že se vám je podaří prodat?

O objekty, které jsou ve zdevastovaném stavu, už projevili zájem první kupci. Ale představenstvo trvá na tom, že majetek prodá jako celek. Musím přiznat, že je pro nás přítěží starat se o ně. Ale respektujeme přání představenstva.

Naznačil jste, že jste provedl nějaké personální změny. Chystají se ještě nějaké?

Dočasně jsem zaplnil ředitelskou židli. Už začátkem prosince jmenuje představenstvo stálého ředitele. (Vyškovský deník)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pořádá soutěž o ceny, která probíhá v přestávkách hokejových zápasů celku HC REBEL v havlíčkobrodské Kotlině.

Do hlediště bude o přestávkách vyhozeno z ledu šest klíčenek v podobě puku. Divák, který puk chytí, najde uvnitř výhru.

Mezi šesti výhrami jsou tři hlavní ceny (sud piva 50 litrů, 30 litrů a belení piva) a tři ceny útěchy v podobě dvou zlaťáků REBEL v každé klíčence. Zlaťáky mají dohromady cenu 20 Kč a výherce je může použít v Pivovarském hostinci REBEL. (Web Rebel)

Spolumajitelé Rodinného pivovaru Bernard Ing. Josef Vávra a Ing. Stanislav Bernard museli při slavnostním vyhlašování výsledků Sdružení přátel piva ve Zvíkově celkem pětkrát předstoupit před porotu, aby převzali všechna ocenění, která jim byla udělena.

Bernard Free vyhrálo svoji kategorii nealkoholických piv, zároveň se stalo i celkově absolutním vítězem napříč všemi kategoriemi. Hlasovalo pro něj 47,5 procenta účastníků celoroční soutěže pořádané Sdružením přátel piva, tedy skoro každý druhý z celkového počtu 735 hlasujících.

Současně s tímto úspěchem získal Rodinný pivovar Bernard druhé místo v soutěži pivovarů a třetí místa v kategorii desítek, dvanáctek a tmavých piv.

"Nevím, že bychom někdy v podobné soutěži získali hned pět ocenění,“ vzpomíná spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "Z výsledku máme upřímnou radost, v soutěži totiž hodnotí především opravdoví fandové piva. V případě vítězství Bernard Free se tak potvrdilo první místo získané v odborné degustační soutěži České pivo 2007 pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, kde naopak hlasují odborníci.“ Foto zde ... (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard slaví úspěchy nejen doma, ale také za oceánem, na Světovém pivním šampionátu World Beer Championships. Bernard Jantarový ležák a Speciální černé pivo Bernard získali zlaté medaile (Jantar 92 bodů ze 100 a slovní hodnocení výjimečně dobrý, černé pivo 93 bodů, výjimečně dobré) a stříbrná medaile byla udělena Bernard světlý ležák (88 bodů, hodnocení znamenitý).

„Po zisku ocenění ve Velké Británii letos na podzim přišel další významný zahraniční úspěch, tentokrát v Severní Americe. World Beer Championships je celoroční degustační soutěž, v níž porotci otestovali více než tisíc vzorků piva z celého světa.“ říká zástupce generálního ředitele Rodinného pivovaru Bernard Filip Bernard a dodává: „Těší nás, že značka Bernard napoprvé uspěla hned ve třech kategoriích. Pivo exportujeme do USA, Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie a Řecka. Největší část vývozu směřuje tradičně na Slovensko.“

Světový pivní šampionát se poprvé konal již v roce 1994. Organizátorem soutěže je Beverage Testing Institute z Chicaga, což je nezávislá organizace specializující se na hodnocení alkoholických nápojů z celého světa. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Bum, břink. Jedenáct pivních lahví se roztříštilo o zábradlí. Hala byla pokřtěna. Mladoboleslavský zimní stadion se od včerejška jmenuje Zlatopramen Arena. „Je to pro nás velký ekonomický přínos,“ řekl šéf boleslavského hokejového klubu Jan Plachý. „Řádově jde o miliony korun.“

Projekt má přitom hodně zajímavé pozadí. Pivo Zlatopramen je totiž produktem společnosti Drinks Union, která sídlí v Ústí nad Labem. A Ústečtí Lvi jsou největším konkurentem Mladé Boleslavi v první hokejové lize.

„Naše firma spolupracuje i s ústeckým klubem. A dokonce na ještě vyšší úrovni než teď s Boleslaví,“ uvedl generální ředitel společnosti Ivan Procházka.

Takže ještě jednou. Mladá Boleslav letos mocně touží po postupu do extraligy. Totéž by rádi dokázali v Ústí nad Labem. A oba rivaly teď spojuje partner, který jim velmi významně finančně přispívá.

Kdo by měl tedy do extraligy projít, aby to pro firmu Drinks Union bylo výhodnější? „Necháme to na sportovním štěstí a umění hráčů,“ tvrdí Ivan Procházka. „Já pocházím z Ústí, bydlím v Praze a fandím úplně jinému klubu. Prostě se nesoustředíme na podporu jediného subjektu, ale snažíme se najít více zajímavých možností.“

Boleslavská hala patří městu, které změnu názvu posvětilo. „Jednali jsme jak s bývalými radními, tak s těmi současnými,“ prozradil Jan Plachý. „Finance z tohoto obchodu v žádném případě nebudou určeny na rekonstrukci haly, nýbrž výhradně na sportovní činnost.“ K inovaci arény by přesto mělo dojít. Stát by měla 57 milionů korun, přičemž investorem bude město Mladá Boleslav.

Pomůže to místním hokejistům k vytouženému postupu? (MF Dnes)

Do Domažlic se má vrátit pivo. Tedy přesně řečeno jeho výroba. Ještě začátkem devadesátých let se tamní pivovar pyšnil tím, že je nejstarším fungujícím v Česku. Pivo se tam vařilo už od roku 1341. Teď už ale jeho budovy řadu let jen chátrají. Některé dokonce srovnaly bagry se zemí.

Zanedlouho by se ale městem znovu mohla linout vůně vařeného piva. Myšlenky, že ve městě bude alespoň minipivovar, se nevzdávají představitelé radnice. Chtějí výrobu piva obnovit. S tímto záměrem už město slíbilo historickou část areálu předat společnosti Bohdalecká obchodní. Ta plánovala do příštího května z bývalého pivovaru udělat hotel s restaurací a také minipivovar. Ale záměry se oddalují kvůli problémům na sousedních pozemcích. Společnost InterCora tam chce stavět obchodní dům Kaufland spolu s parkovištěm, na které Bohdalecká obchodní čeká. InterCora ale stále nemá stavební povolení, a tak se nestaví ani pivovar. Historickou část pivovaru slíbilo město Bohdalecké obchodní předloni. „Podmínkou bylo, že mají začít stavět do konce minulého roku, když bude u pivovaru parkoviště. To není, tak se nestaví. Prodloužili jsme lhůtu do poloviny příštího roku, kdy by měla firma získat stavební povolení,“ říká místostarosta Domažlic Dalibor Kubů. „Pokud se nezačne stavět, majetek přejde zpět městu a my budeme rozhodovat, co s ním,“ vysvětluje Kubů.

Za bývalý pivovar Bohdalecká obchodní zatím podle smlouvy nezaplatila, město by tak nemuselo žádné peníze vracet. „Znovu bychom nabídli areál pivovaru nebo bychom se pokusili s nějakým investorem budovu opravit a rozjet výrobu piva sami,“ říká Dalibor Kubů. „Myšlenka mít vlastní místní pivovar nás pořád nahlodává,“ říká Dalibor Kubů.

Domažlicím by při znovuobnovení pivovaru dost možná pomohl známý sládek Josef Krýsl, který déle než čtvrt století pracoval v Plzeňském Prazdroji. Teď coby sládek na volné noze pomáhá právě při zakládání malých pivovarů.

„Před pár týdny se na mne obrátil starosta Domažlic, který o pivovar stojí. Bavili jsme se, za jakých podmínek by to bylo možné a co všechno by se pro to muselo udělat. Já osobně se té myšlenky nechci vzdát, protože k Domažlicím mám osobní vztah,“ říká Krýsl, který má ve městě příbuzné a spolužáka. (MF Dnes)

Zdá se, že jednapadesátiletému Josefu Krýslovi začíná tak trochu „švédské období“. Před pár týdny získala tahle živoucí pivovarnická legenda bronzovou medaili za své černé pivo Purkmistr, uvařené v malém pivovaru v Plzeňském dvoře v Černicích. Purkmistr bodoval právě ve Švédsku v soutěži, kde odborníci hodnotili skoro padesát tmavých piv. A také další plány nejspíš zavedou Krýsla na skandinávský poloostrov - příští rok chce stavět pivovar ve Stockholmu.

„Měl by to být pivovar, do kterého by si sládci z malých švédských pivovarů jezdili uvařit svoje recepty. Projekt má odstartovat v prvním čtvrtletí příštího roku,“ říká muž, který po více než čtvrtstoletí v Plzeňském Prazdroji odešel před pár lety na volnou nohu a od loňska má na pivovarské podnikání živnostenský list.

Sám o sobě Krýsl říká, že je profesí „nezávislý sládek“. V praxi to znamená, že v Česku i v cizině pomáhá na svět novým pivovarům. Především těm malým.

„Když mne oslovíte, že chcete postavit pivovar, zařídím úplně všechno. Seženu lidi, kteří jsou pro takové podnikání potřeba, naučím personál vařit pivo, pomůžu i s vytvořením loga a doporučím třeba i další vzdělávání, kdy se zájemce naučí pivo degustovat,“ vypráví Krýsl o svém byznysu.

Jen za poslední rok vyrostly v jeho stopách pivovary v Sokolově a Železné Rudě. Ještě před tím nechal loni svoji autorskou značku na pivovaru ve vietnamském Saigonu. A zanedlouho zasednou první hosté v novém malém pivovaru v Praze, který právě pomáhá budovat. „Celkem jsem se už podílel na projektech osmi pivovarů,“ vypočítává sládek. K pivu se dostal už v roce 1971, kdy začal studovat potravinářskou průmyslovku. Pak nastoupil do plzeňského pivovarského kolosu, kde se ale dlouho neohřál a pokračoval ve studiu na vysoké škole. Odtud se vrátil znovu k plzeňskému pivu a v Prazdroji pak pracoval bez přestávky dvaadvacet let, až do roku 2004. Jeho služebního passata znali hospodští skoro v celé republice - postupně se totiž vypracoval na šéfa technického servisu pivovaru. V hospodách, kde se točí plzeňské, kontroloval jeho kvalitu.

Z Prazdroje nakonec odešel podle vlastních slov proto, že se v obřím provozu cítil jako jeden z dílků stavebnice, který toho na konečném výsledku nemohl moc ovlivnit. „Takhle mi to vyhovuje víc -jsem vlastně zároveň sládkem, marketingovým i obchodním ředitelem. A hlavně svým vlastním šéfem,“ pochvaluje si Krýsl.

Vaření piva je pro otce tří dětí koníčkem i prací zároveň. Když občas zajde do společnosti, rozhodně se ale neomezuje jen na pití z pivního půllitru. „Studoval jsem kvasnou technologii a jak říká jeden můj kamarád, my vzdělanci v chlastu máme rádi pivo, víno i špiritus,“ prohlašuje s nadsázkou. Má velmi rád moravská i česká vína. „Na druhou stranu, dobré pivo si člověk zapamatuje na celý život,“ dodává obratem.

Za pravdu dává sládkovi rostoucí obliba minipivovarů, kam hosté chodí často právě za netradiční chutí podávaného pití. Třeba takovou, jakou měl ležák Joe's Garage, které Josef Krýsl před lety uvařil na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury skutečně doma v garáži. Poté s ním vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách. (MF Dnes)

Plzeňský Prazdroj začal stavět novou čerpací stanici pitné vody za finančního přispění města Plzeň. Smlouvu o spolupráci dnes podepsali na radnici města Plzeň primátor Ing. Pavel Rödl za město a technický ředitel Tibor Kovacs za společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Stanice zajistí dodávky vody pro pivovar, v případě mimořádné situace bude sloužit také jako nouzový městský zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

Tlaková čerpací stanice pitné vody bude umístěna v areálu Plzeňského Prazdroje a za běžných situací bude upravenou vodou zásobovat centrální stáčírnu piva z pěti podzemních vrtů. Ty má Plzeňský Prazdroj vybudované v městské části Plzeň-Roudná. V případech krize, například při povodních, dlouhodobých výpadcích proudu nebo při vodohospodářské havárii, bude stanice spolu s Plzeňskou teplárenskou zásobovat pitnou vodou celou Plzeň. Za krizových situací je stanice schopna dodat až 380 m3 pitné vody za hodinu. „Čerpací stanice by svojí kapacitou měla stačit pro nejnutnější nouzové zásobování města, proto její výstavbu finančně podpoříme,“ říká Ing. Petr Liška z odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně.

Celkové náklady na její vybudování jsou 5,5 milionů korun. Město Plzeň přispělo částkou 2,5 milionu korun. Stanice by měla být uvedena do provozu v březnu 2008, stavební povolení na ni již bylo vydáno. První fáze výstavby začala tento týden napojováním potrubních tras.

„Hlavním zdrojem vody pro plzeňský pivovar je historické prameniště na Roudné, do jehož rekonstrukce, včetně navazující úpravny vody, investoval Plzeňský Prazdroj v letech 2000 až 2007 přes 100 milionů korun. Díky moderním technologiím tak k výrobě piva může sloužit stejný zdroj unikátní vody z plzeňské pánve jako před 100 lety,“ dodává Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporami energie a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Plzeňskému Prazdroji už dávno není jedno, kolik čeho spotřebovává a vypouští. Voda je nejen základ života, to dobře ví i Plzeňský Prazdroj a snaží se toho náležitě využít.

Na vlastní výrobu piva je vhodná podzemní voda z plzeňské čtvrti Roudné. Celý proces výroby piva začíná čištěním vody. Podzemní voda putuje z Roudné do areálu pivovaru potrubím a následně musí být vyčištěna složitým procesem, přičemž základem je odstranění nežádoucích látek (soli železa a manganu, kaly atd.) a minerálů.

Voda je základ

„Voda po provzdušnění musí být následně vyvločkována, projít pískovou filtrací, reverzní osmózou (což je proces, který dovoluje transport rozpouštědla membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje) a dále změkčena pomocí vápenatých a hořečnatých iontů,“ upřesňuje Mgr. Vladimír Šťovíček, vedoucí odboru životního prostředí Pilsner Urquell.

Pro sladovnu se voda upravuje jen nepatrně odlišným způsobem. Městská voda z vodárny a z Plzeňské teplárenské, a. s., se využívá pro technologické účely kupříkladu mytí lahví a sanitace.

Rekonstrukce trvala dva roky

Plzeňský pivovar se snaží o maximální snížení emisí oxidu uhličitého, za poslední dva roky klesly o celých 60 procent. Díky zjištění zdrojů vzniku oxidu uhličitého např. při kvašení piva, následném rozvozu, skladování apod., a také díky novým technologiím a principům, jako jsou anaerobní čistírny, jímací stanice nebo redukce transportu (díky licenční výrobě v zahraničí).

Během let 2004–2005 prošel komplex pivovaru rekonstrukcí. „Obnovili jsme mnohá zařízení a tím jsme zamezili vyšší spotřebě plynu,“ dodává Mgr. Šťovíček. Tím také došlo k úspoře plynu o více než polovinu.

Z těchto procesů vyplývá, že slovo ekologie není pro společnost Prazdroj cizí. Program Občanská volba přispěl na ochranu životního prostředí částkou 2,2 miliónu korun. (MF Dnes)

Tak jako mnoho jiných firem v České republice se i společnost Plzeňský Prazdroj snaží ukázat jako firma zajímající se o ochranu životního prostředí. Proto probíhají v jeho prostorách také prezentace o „eko-chování“ pivovaru.

Lidé většinou netuší, že než se pivo dostane na jejich stůl, musí projít náročným a dlouhým procesem kvašení, vaření, skladování, stáčení, převozem… Při každém z těchto kroků ale vznikají i odpadní látky a největší procento z nich tvoří oxid uhličitý.

Tento plyn zatěžuje životní prostředí a přispívá ke skleníkovému efektu. Nejvíce oxidu uhličitého se uvolňuje během dopravy a samotného vaření zlatého moku.

Plzeňský Prazdroj je pivovar, který se snaží dbát o ochranu přírody a zatěžovat okolní vzduch co nejméně. Právě proto proběhla například rekonstrukce varny v letech 2003 až 2005, po které firma zaznamenala snížení vypouštění emisí do ovzduší neuvěřitelných šedesát procent (z původních tisíc tun za rok 2004 na osmnáct tisíc tun za rok 2006).

Ale nová varna není jedinou ekologickou snahou pivovaru. Dalším důležitým prvkem při ekologičtější výrobě piva je užívání plynů s nízkou produkcí oxidu uhličitého pro výrobu tepelné energie.

Díky této snaze, zavádění nových technologií a výše zmíněné rekonstrukci se vypouštění oxidu uhličitého snížilo na minimum, což se dá pokládat za úspěch. (MF Dnes)

Třeboňský pivovar Bohemia Regent zakončil loňský rok se ztrátou 7,4 milionu korun. Podniku zároveň klesly tržby o téměř devět procent na 106,2 milionu korun. Většinu piva prodal pivovar v Česku, kde za něj utržil 91,3 milionu korun. V roce 2005 přitom firma ukončila své hospodaření s pětimilionovým ziskem. (MF Dnes)

Personální rošádu a zeštíhlení zažívá nyní Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Nově je v jeho čele sedmatřicetiletý Jaroslav Tůma, který dosud vedl finanční úsek pivovaru. Radní dosavadního ředitele odvolali.

V čele strakonického pivovaru stál od roku 2005, kdy jej zprivatizovala radnice, tehdejší tajemník města Karel Seknička. K ruce měl ředitele pro obchod, finance i výrobu. To chtějí nyní radní změnit a jediný odpovědný za fungování podniku na břehu Otavy bude nový ředitel Tůma.

Proč ale výměna na postu šéfa? Radní, kteří jsou ze zákona členy valné hromady, to vysvětlují tím, že chtějí zeštíhlit management a zlepšit ekonomické fungování pivovaru.

„V čele pivovaru bude finančník. Byli jsme se podívat jak fungují obdobné pivovary. Veškeré naše kroky mají směřovat ke snížení nákladů a vylepšení výsledků. Čtyři ředitelské posty proto redukujeme a za chod pivovaru bude odpovědný jediný člověk,“ prohlásil starosta města Pavel Vondrys.

Práci po jednotlivých ředitelích převezmou jiní, kteří už nyní v pivovaru pracují, například za celou výrobu bude zodpovědný sládek.

Sedm desítek zaměstnanců pivovaru nemusí mít podle radních strach o práci. „Neplánujeme masivní propouštění, kdy bychom dali výpověď polovině zaměstnanců. Budeme ale u zaměstnanců hledat ještě větší potenciál,“ nastínil starosta Vondrys.

Zisk 95 milionů

Dosavadní ředitel podniku Karel Seknička odchází v okamžiku, kdy se podařilo pivovaru zastavit propad a po patnácti letech zvýšit výstav o tři tisíce hektolitrů na 76 tisíc.

Za loňský rok pivovar, který jako jediný v kraji stoprocentně kontroluje radnice, měl zisk 95 milionů korun a samostatně si splácí bezmála sedmdesátimilionový úvěr, který si na jeho koupi radnice vzala.

Své odvolání Seknička nechtěl moc komentovat. „Je to citlivá věc. Byl jsem odvolán, zatím ani nevím, jestli v pivovaru zůstanu na jiném postu, či nikoliv. Výsledky pivovaru ke konci září byly čtyři miliony korun zisku, což si myslím, že je slušné,“ konstatoval Seknička. (MF Dnes)

Po pěti letech pomalu nekončícího martýria a vlastnických sporů se České Budějovice dočkají příští týden otevření své pivní katedrály - středověkých Masných krámů. Dalších 15 let je bude provozovat pivovar Budějovický Budvar. Ten je i jedním z patnácti vlastníků středověkého objektu, jehož historie sahá až do doby vlády Karla IV, který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso na budějovickém náměstí a přikázal postavit nový objekt. Nejdříve dřevěný, od 16. století pak zděný.

Ten po povodních 2002 ale hygienici zavřeli a dalších pět let trvalo, než se jeho dveře opět otevřou. Bylo k tomu potřeba zhruba 30 milionů korun. Přes 16 milionů vložilo město formou půjčky do obnovy domu, dalšími 14 miliony přispěl Budvar, který vybavil interiér a kuchyni.

Včera to bylo ještě staveniště, kde se dokončují podlahy, toalety, zařizuje kuchyně. Ale tvář, kterou turisté i štamgasti znali, Masným krámům zůstala. Dominuje jí centrální dlouhý prostor, připomínající loď. Postranní kóje, v nichž se kdysi prodávalo maso, zase nabídnou téměř dvě stovky míst u stolů. Všechno je ale modernější. Každý box bude třeba mít svou klimatizaci s filtrací vzduchu a ozvučení. To pro případ, že by sem lidé přišli na televizní sportovní přenos. Stoly i židle budou z dřevěného masivu, někde je kůže, jinde patina. "Masné krámy jsou symbolem Českých Budějovic. Jako památky byly v nabídkách cestovních kanceláří i v době, kdy byly zavřené. Proto nám na nich tolik záleží," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar. Budvar o jejich provozování velmi stál. Už proto, že od nepaměti se v nich netočilo jiné pivo než Budweiser Budvar. "A je to také jedna z nejznámějších restaurací v republice," připomíná mluvčí pivovaru Petr Samec.

V době, kdy to byla pomalu jediná významnější restaurace v historickém jádru, se v ní během zemědělské výstavy Země živitelka vypilo 200 hektolitrů piva za týden. Pro srovnání: když se nyní v některé pivnici vytočí za rok 500 hektolitrů, pivovar ji pokládá za velmi dobrou. Když tisíc, pak za excelentní.

Historická budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných pět set let se v ní prodávalo maso. Na pivnici byla přestavěna až po druhé světové válce počátkem 50. let. Pak už jejich popularita jen rostla. I proto se říkalo, že kdo nebyl v Masných krámech, jako by v Budějovicích nebyl. (iHNed)

Dvě důležité zásady současného marketingu říkají: zapojte zákazníka a přimějte lidi, aby o vás mluvili.

Někteří marketéři tyto požadavky na úspěšný moderní marketing znají, většinou jsou však jejich pokusy nanicovaté a polovičaté. Důvodem jsou obavy ze ztráty kontroly a moci vůbec. Připouští se tedy, že zákazník může být poradcem, ale určitě nesmí mít poslední slovo. Zrovna tak je možno použít šíření informací na veřejnosti a osobní doporučení, ale musí mít přece nějakou kontrolu, aby se nezvrtlo. A v jednom se pak většina marketérů shodne: Má-li se o produktu mluvit, pak to může zařídit jedině skvělá reklama.

Najdou se však i firmy a marketéři, kteří se nebojí. Výsledkem je pak obvykle pořádný krok dopředu a zápis do pomyslné knihy zlatých marketingových zkušeností. Jedním z takových odvážlivců je i Budějovický Budvar.

Když jihočeský pivovar přišel s nápadem vytvořit novou značku piva pro široký segment konzumentů, měl před sebou těžký úkol. Bylo zřejmé, že přijde-li na trh se značkou, která bude konkurovat zavedeným standardním pivům (například Gambrinus), a použije-li k tomu standardních postupů, bude to velmi nákladné a výsledek přitom nejistý. Proto zvolil jiný přístup: zapojili zákazníky do tvorby značky a využili toho při následné propagaci.

Zástupci Budvaru objeli hospody v jižních Čechách a vybrali více jak tři stovky zástupců "národa pivařů", kteří byli následně pozváni na degustace, spojené se zábavným programem. Nikdo z pivovaru neměl právo veta, a tak výsledné hlasování pro konečnou chuť i název Pardál bylo zcela demokratické - co si pivaři vybrali, to také je.

Jak se to promítlo do reklamy? Máte-li po ruce tři stovky tvůrců nového produktu, na nějž jsou náležitě pyšní, máte současně k dispozici skupinu nadšených a neúnavných šiřitelů zvěsti o značce a okolnostech jejího vzniku. Nedokáži si představit účinnější reklamu, která je současně téměř zadarmo - mnozí "autoři" se zdarma zúčastňují propagačních akcí pivovaru. (Intuitivní marketing)