Areál plzeňského pivovaru má nové lákadlo pro turisty. Zmodernizovaná dárková prodejna na nádvoří pivovaru nabídne turistům z celého světa více než 500 položek dárkového sortimentu plzeňských piv Pilsner Urquell i Gambrinus. Plný sortiment si mohou turisté a příznivci plzeňských piv objednat také dodatečně prostřednictvím e-shopu, který byl na internetové adrese http://eshop.prazdroj.cz/ otevřen v dubnu tohoto roku a už nyní vyřizuje 1000. objednávku.

Každoročně se počet návštěvníků pivovaru i dárkové prodejny navyšuje, jen vloni prodala prodejna přibližně 150 tisíc kusů dárkových předmětů a letos počítá pivovar s navýšením zájmu kupujících přibližně o 20%. Nové uspořádání interiéru prodejny lépe vyhovuje zvýšenému počtu nakupujících i moderním architektonickým trendům. Úpravy prodejny probíhaly dva měsíce. „Vše jsme zvládli v rekordním čase. Věříme, že nový design prodejny se zákazníkům bude líbit a že budou spokojeni s rychlejší a kvalitnější obsluhou,“ říká Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Dárková prodejna na nádvoří pivovaru byla otevřena v roce 2002 a od té doby prošla již několika úpravami. V nejnovějším designu nyní nabídne návštěvníkům nejrůznější předměty spojené s pivní tematikou a značkami Pilsner Urquell a Gambrinus, nový sortiment triček, čepic, ale také golfovou či cyklistickou. Letošní novinkou bude také kolekce s tématikou Gambrinus ligy, která bude představena poslední srpnový víkend na Pilsner Fest. Celý sortiment čítá více než 500 položek.

„Plzeňský pivovar je jedním z nejvýznamnějších turistických cílů v České republice. Většina z více než 200 tisíc lidí, kteří navštíví pivovar, si chce od nás odnést alespoň malou památku. Prodejnu jsme zmodernizovali, abychom byli schopni lépe představit naše zboží a kvalitněji obsloužit zákazníky,“ dodává Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Od letošního jara nabízí Plzeňský Prazdroj i možnost nákupu na e-shopu. „Tento způsob nakupování je v České republice stále oblíbenější. Zájem o nákup našich dárkových předmětů přes internet předčil naše očekávání. Na konci července jsme vyřídili již 1000. objednávku. Zákazníka jsme odměnili dárkovým balením novinky Plzeňského Prazdroje – piva Master, které se zároveň dostává i do nabídky e-shopu,“ doplňuje Zdeněk Vik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Opäť sa potvrdilo, že počasie je pánom nad spotrebou piva i nealkoholických nápojov. Tropické počasie po značnú časť tohtoročného júla sa podpísalo pod zvýšenie odbytu nealkoholického kolového nápoja KolaLoka z produkcie Pivovaru STEIGER Vyhne, a.s. v tomto mesiaci medzimesačne oproti júnu až o 45%. Aj medziročne oproti júlu 2009 zaznamenali zvýšenie o 14 percent. V júli 2010 tak v STEIGRI vystavili 6598 hektolitrov (hl) KolaLoky a od začiatku roka za sedem mesiacov to bolo už 22 743 hl. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Priaznivé počasie a zlepšujúca sa kúpna sila nám vrátili predaj KolaLoky na ešte lepšiu než predkrízovú úroveň. Oproti roku 2007 jej dokonca predávame viac než dvojnásobok. Treba zdôrazniť, že celú produkciu distribuujeme výhradne v sudoch a tak jej zvýšený odbyt sa realizoval v zariadeniach reštauračného typu. Naplno bežia letné terasy i bufety na kúpaliskách, ktoré lete prinášajú zvýšené tržby. KolaLoka sa teší veľkej obľube v zariadeniach, kde sa čapuje naše pivo značky STEIGER. Zákazníci je dávajú prednosť pred lacnými hnedými nealko nápojmi. Pre pivovar je tento nealkoholický nápoj doplnkovým výrobným sortimentom, aby mali reštauratéri kompletný sortiment od jedného distribútora. Má však svoje nezanedbateľné opodstatnenie i pri vylepšovaní ekonomiky pivovaru“, konštatoval E.Mihálik.

Zdôraznil, že okrem KolaLoky pivovar distribuuje pre milovníkov nealkoholických nápojov aj nealkoholické pivo. STEIGER FREE síce nemá alkohol, ale zato má osviežujúcu pravú pivnú horkosť a správne vychladené osvieži lepšie než presladené nealká.

KolaLoka v horúčavách teší nielen zákazníkov reštauračných zariadení, ale aj samotných zamestnancov pivovaru STEIGER vo Vyhniach. Pivovar dbá o pitný režim zamestnancov, ktorí majú vo výrobe k dispozícii narazený sud chladenej KolaLoky, z ktorej si môžu načapovať podľa ľubovôle a bez obmedzenia.

Legendárny nápoj z komédie Limonádový Joe vyrábajú vo vyhnianskom pivovare už ôsmy rok. Teší sa veľkej obľube žien i mužov. "KolaLoka ani pri väčšom množstve nezaťažuje žalúdok, jej bylinková, jemne citrusová chuť dokonale uhasí smäd a osvieži, najmä v lete. V rámci servisu zabezpečujeme aj dôkladné a pravidelné čistenie výčapných zariadení po celom Slovensku“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pokud se rozhodnete strávit víkend na kole nebo si vyjet na inlinech, zamiřte na „ Zelené stezky“ na Olomoucku a okolí. Sportovní projekt pivovaru Zubr, který potrvá do konce prázdnin, cílí na zdravý životního styl a sportovního ducha. Každý víkend můžete nyní absolvovat 2 trasy různé délky, do konce srpna ještě celkem 6 značených okruhů. Jejich popis a délku, včetně map najdete na www.zubr.cz. Ať se vydáte na Svatý Kopeček, do Kroměříže nebo si zvolíte pohodovou jízdu Litovelským Pomoravím, na trasách vás čekají speciální cyklohlídky s chlazeným nealkoholickým Zubrem Free i stovky dárků. Navíc tričko jako speciální prémie pro ty, kteří budou mít zelenou barvu na sobě či na kole.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Jeden kilometr za každý rok existence Radegastu, takovým netradičním způsobem mohou všichni příznivci pivovaru oslavit jeho 40. výročí. V sobotu 21. srpna se uskuteční čtyřicetikilometrový přechod Beskyd od sochy boha Radegasta do pivovaru. Dvou a vícečlenné týmy se mohou k závodu už nyní registrovat na webových stránkách www.radegast.cz, prvních čtyřicet přihlášených dostane v cíli speciální odměnu v podobě 5litrového soudku piva. Na každého účastníka čeká na konci pochodu také originální certifikát o absolvování trasy, dárek a pivo Radegast.

„Přechod Beskyd není závod, ale výzva pro všechny, kteří chtějí zažít něco netradičního a překonat sami sebe,“ přiblížil hlavní myšlenku akce manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Na trať se mohou zájemci vydat v sobotu 21. srpna od 7:30 do 12:00 hod. od sochy boha Radegasta. Trasa povede po značených turistických stezkách a v jejím průběhu narazí účastníci na pět kontrolních bodů. Do cíle v pivovaru Radegast je potřeba se dostat do 22:00 hod. Připraven bude mikrobus, který odveze účastníky přechodu do Frýdku-Místku.

„Náš pivovar označujeme za jeden z nejmladších v celé České republice. Čas ale letí a už i Radegast má čtyřicátiny. A to je rozhodně důvod k oslavám. Vždyť už čtyři desítky let vaříme naše příjemně hořké pivo, které je nejprodávanější na Moravě!“ bilancuje Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Na stránkách www.radegast.cz byla spuštěna registrace. Její důvod vysvětlil opět Pavel Kmínek: „Pivovar slaví 40 let, a proto prvních 40 týmů, které se zaregistrují a dojdou do cíle získají 5litrový soudek s pivem Radegast jako bonus.“

Pokud se ale někdo rozhodne zúčastnit se akce bez registrace, může přijít přímo k soše boha Radegasta a akreditovat se na místě. Pro každého, kdo zvládne porci 40 kilometrů, čeká v cíli originální certifikát, dárek a pivo Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Krušovice na Rakovnicku rozšířil prohlídkovou trasu pro své návštěvníky. V rámci exkurze mohou lidé nově do pivovarské kaple a mohou si prohlédnout expozici věnovanou historii pivovarnictví.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Pivovar Zubr a agentura Comtech bojují proti stereotypům. Typického Čecha představují jako hrdinu se srdcem na dlani.

Motivy hrdinů se objevují v letní kampani na pivo Zubr. Komunikace navazuje na linku předchozích kampaní, přitom s novými situačními prvky. Hrdinové a bojovníci z historie jsou transformováni do současnosti, takže ve vyobrazených postavách se mohou typičtí konzumenti lehce poznat – a tím, co je spojuje, je kromě skromného hrdinství obliba piva Zubr. Koncept tvoří dvojice základních vizuálů s motivem hasiče a záchranáře, která se objeví na billboardech a je doplněna rozhlasovými spoty, POS materiály a podlinkovými aktivitami v místě prodeje a hospodách. Využívá také microsite Zubrbojovník.cz. Kampaň startuje 10. srpna a poběží do konce léta.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Strategie

Jubilejního 2010. návštěvníka přivítali v úterý v pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku. Stal se jím Josef Andres z Brna, řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Tradici odměňování jubilejního návštěvníka podle letopočtu založili v pivovaru před šesti lety. Letošním 2010. návštěvníkem je Josef Andres, který pracuje jako výzkumný pracovník v Centru dopravního výzkumu Brno. V Hanušovickém pivovaru je poprvé. „V Hanušovicích jsem již dříve byl, v pivovaru však nikdy,“ řekl jubilejní návštěvník.

Na tradiční výrobu piva se v Hanušovicích ročně přijede podívat několik tisíc lidí. „Na odborné exkurze přijede ročně asi pět tisíc lidí, v rámci pivovarnických oslav a akcí pak dalších deset tisíc lidí ročně,“ řekla Matulová.

Odborná exkurze trvá v pivovaru asi hodinu a během ní návštěvník uvidí celou tradiční výrobu piva jako například pivovarské rybníky, varnu či ležácké sklepy. „Mezi nejzajímavější místa patří samozřejmě původní měděné osmdesát let staré kádě,“ řekla ředitel pivovaru Vladimír Zika.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Zklamání z propršeného Bernard Festu přebil zdravý úsudek. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard zhodnotil šestnáctý ročník hudebních slavností s nadhledem.

„Jasně, je to smůla. Na druhou stranu se nestalo nic horšího, než že nám propršel festival. Spousta lidí teď řeší kvůli vodě mnohem vážnější starosti,“ zdůrazňuje v rozhovoru Bernard.

Už vás letošní uplakaný Bernard Fest přemrzel?

Ideální to opravdu nebylo. Člověka to zamrzí. Festival děláme šestnáct let, točíme se okolo toho skoro celý rok, snažíme se, aby všechno bylo co možná nejlepší. A pak nám to proprší. Ještěže alespoň nepanovala taková zima, takže se to na náměstí dalo nějak vydržet.

Na druhou stranu je třeba říci jednu věc. Dobrá, měli jsme pokažený festival. Co je to ale proti útrapám, které déšť natropil třeba v severních Čechách. Když to porovnáte, uvědomíte si, že se nám vlastně nestalo nic tak hrozného.

Už jste se bavili o hospodářském výsledku festivalu?

Přesná čísla ještě neznám, ale je jasné, že festival tentokrát skončil ve hmatatelnější ztrátě. Návštěvníků přece jenom přišlo výrazně méně, než kdyby bylo krásné počasí. Pokud ale pořádáme festival pod otevřeným nebem, nic s tímto faktorem nenaděláme.

A co třeba zkusit pro příště změnit termín? Zkraje prázdnin údajně prší méně často.

O tom neuvažujeme. Podle našich zjištění naopak patří ke klimaticky nejstabilnějším obdobím právě první polovina srpna. Je to otázka náhody. Třeba loni bylo počasí pro změnu naprosto dokonalé. A letos bylo vlastně hezky také. Tedy do pátečního poledne a pak od nedělního rána (úsměv).

A jak jste festival prožil vy?

Pil jsem pivo, poslouchal jsem dobrou muziku a besedoval jsem se spoustou kamarádů a známých. Navzdory počasí k nám přijela řada příjemných hostů. Byli tu lidé ze slovenského cykloklubu Bernard, spousta našich hostinských. Taková setkání mě baví. Člověk přitom nasbírá spoustu zajímavých postřehů.

Podělte se s námi o nějaký.

Třeba jsem se dal do řeči s jednou Francouzkou a ta strašně obdivovala naše lidi, jak tančili pod pódiem i v tom nejpříšernějším dešti. Říkala, že jakmile by začalo krápat ve Francii, všichni by se na to vykašlali a šli by domů. Jinak, pokud se týká kapel, letos jsem neměl jedinou výhradu. Dokonce bych ani neřekl, že by se mi některá líbila méně.

Spousta návštěvníků si pochvalovala nápad s druhou scénou na Štočkově Dvoře. Počítáte s ní i nadále?

S Milanem Davidem jsme si volali jenom krátce, ale vypadá to, že i on byl spokojený. Uvidíme, jak to dopadlo po ekonomické stránce u něho, pobavíme se o tom, co dále. Každopádně to byla jakási první vlaštovka naší snahy zajistit, aby město žilo po ony dva dny festivalem mnohem více než doposud.

První vlaštovka, říkáte. Budou tedy následovat nějaké další pokusy?

Několik návrhů bychom měli. Docela mě inspiruje festival Colours of Ostrava, do něhož se zapojila obrovským způsobem radnice a vznikla z toho jedinečná akce s prostorem pro nejrůznější hudební i divadelní žánry.

Humpolec je samozřejmě několikanásobně menší než Ostrava, ambice na mezinárodní festival nemáme a ani nemůžeme mít. Přesto si myslím, že by se řada věcí dala uchopit také. Věřím, že po volbách si o tom s představiteli radnice promluvíme. Třeba na něco přijdeme. Ale na to je ještě čas.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Během 5. až 7. srpna se před obchodními centry v Olomouci objevil kombajn SK-4. Již 5. srpna přijel kombajn včetně pivního stánku před OC Haná, následující den před Olomouc City a v sobotu 7. srpna byl ke spatření před obchodním centrem Olympia.

Kombajny byly před obchodními centry umístěny v rámci spotřebitelské soutěže Hanácké žně, kterou organizuje Pivovar Litovel a která trvá od 19. července do 20. září 2010. Lidé si mohli prohlédnout také hlavní cenu spotřebitelské soutěže, kterou je automobil Chevrolet Cruze. Zájemci si také za mašle, které našli v rámci guerillové kampaně na svých vozech, vyzvedli dárek v podobě 3packu s pivem Litovel.

O kombajnu SK-4

Kombajn byl v šedesátých a sedmdesátých letech dodáván ze SSSR. Na svou dobu byl konstruován velmi pokrokově, vyráběl se z kvalitních materiálů a těšil se velké oblibě. Je poháněn čtyřválcovým motorem o výkonu 75 koní. Nemá tlumič výfuku, takže zvuk stojí opravdu za to. Díky pivovaru Litovel mají obyvatelé Olomouce v létě šanci prohlédnout si tento krásný historický stroj zblízka. Určitě na první pohled zaujmou jeho impozantní rozměry (10,5 x 3 m). Kombajn bude speciálně upraven polepy s logy Pivovaru Litovel a nápisem Hanácké žně.

Více informací o kombajnérských nájezdech najdete na webových stránkách: http://hanackezne.cz/kombajnerske-najezdy.html

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Napriek tomu, že pre organizátori pre následky počasia odvolali festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“, ktorý sa mal konať v sobotu 7.augusta 2010, do Vyhní prichádzajú desiatky návštevníkov, ktorí sa o tom nedozvedeli. Aby ich sklamanie nebolo až také veľké, organizátori pripravili improvizovaný náhradný program. Do 14.00 umožňujú bezplatné exkurzie v Pivovare STEIGER VYHNE, ale bez sprievodných akcií. V hoteloch SITNO a TERMÁL čapujú pivo STEIGER 10% za 0,60 €/0,5 l, KolaLoku za 0,40 €/0,5 l a podávajú guláš za 1,90 €. Najbližšie kultúrne podujatia sú v Banskej Štiavnici - ,,Remeslá“ a na Počúvadle ,,Sitno blues“. Informuje o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

Festival organizátori zrušili potom, čo v piatok 6.augusta zasiahli Vyhne dve prietrže mračien a spôsobili zaliatie prístupových ciest do obce a poškodili aj miesto konania festivalu. Príjazdové cesty do obce boli v piatok večer okolo 19.00 hod neprejazdné a valila sa po nich polmetrová vrstva vody. V tom čase padlo rozhodnutie o zrušení festivalu a zamestnanci pivovaru a občania obce sa sústredili na odstraňovanie následkov živelnej pohromy. Samotný pivovar poškodený nebol. Organizátori festivalu sa fanúšikom ospravedlnili s tým, že sa ho pokúsia zorganizovať v náhradnom termíne.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pak každý doušek chutná ještě lépe, tvrdili štamgasti Pivnice Holba v Šumperku. Jejich oblíbenou Holbu, ryzí pivo z hor, jim totiž tentokrát čepovala MISS Holba Šerák Jana Marešová. Jako pravá šenkýřka s typickým čepcem, šněrovačkou i úsměvem ke každému pivu a co víc? S fortelem hodným profesionála, se kterým poctivě plnila každý půllitr zlatým mokem s čepicí husté pivní pěny.

Šumperská pivnice byla Janinou tzv. první štací a do konce prázdnin by měla štamgastům čepovat Holbu také v dalších lokálech na Šumpersku.

Pokud si chcete nechat načepovat pivo od šenkýřky, nezbývá, než se vydat do Jeseníků. Jenom tady vaří jedinečné ryzí pivo z hor klasickou výrobou dle tradičních receptur, které čepuje sličná šenkýřka.

Jana Marešová je jednou z 12 adeptek na vítězku celostátní soutěže MISS Zlatého moku. Aby v soutěži uspěla, měla by zvládnout pivo nejen správně načepovat, ale naučit se ho i degustovat a dokonce prokázat zručnost při česání chmele. Zatím má za sebou čepování, ostatní ji teprve čeká. Poslední přípravy proběhnou na soustředění finalistek soutěže v Dubaji. Vítězka bude vyhlášena v říjnu v Žatci. Pokud se chcete s Janou Marešovou seznámit blíže, můžete ji kontaktovat prostřednictvím facebooku na holba.cz. A pokud si získala Vaše sympatie, dejte jí svůj hlas na www.misszlatehomoku.com

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

V neděli 8. srpna se v areálu Velkopopovického pivovaru bude konat pouť v duchu konce 19. století. Kromě spousty zajímavých atrakcí mohou návštěvníci zavítat do Kozlího obchůdku, zhlédnout exkurzi v pivovaru nebo navštívit Kozlovnu - nejnovější přírůstek tradičních hospod Velkopopovického Kozla přímo v areálu pivovaru. Celá akce začíná v 10 hodin dopoledne.

Velkopopovická pouť navazuje na dávné tradice a patří mezi největší tradiční akce v obci. Poutě se ve Velkých Popovicích konají již od dob založení kostela Panny Marie Sněžné. Své místo v kalendáři mají vždy první neděli po 5. srpnu, tedy v termínu, kdy je již po žních a kdy bylo v dřívějších dobách více času na zábavu a oddych. Právě na tento historický odkaz se obec Velké Popovice ve spolupráci s místním pivovarem snaží navázat.

Už od počátků zajišťovali hudbu na pouti flašinetáři a doprovodným zábavným programem byly různé silácké soutěže. Proto i letošní pouť bude svým vyhráváním doprovázet historický flašinet a flašinetář. Návštěvníci pouti si budou moci vyzkoušet jak umění artistů, tak dovednosti související s řemesly vykonávanými v pivovaru. Přichystány jsou ukázky žonglování a chůze na vysokých chůdách. Soutěžící, kteří na chůdách zvládnou ujít určený úsek, budou náležitě odměněni. Nejinak tomu bude v silácké soutěži v koulení dřevěných sudů. Koulení bylo dříve typickým způsobem přepravy pivních sudů v pivovaru. Drahé polovičky siláků si budou moci například otestovat svoji zručnost při skládání 20l soudku na čas.

Občerstvit se budou moci návštěvníci pouti v místní Kozlovně. Kromě vynikajících kulinářských pivních specialit jako jsou Pivovarský guláš nebo Popovické pečené koleno na černém pivě nabídne pivovarská restaurace zletilým návštěvníkům nefiltrované pivo Velkopopovický Kozel a pivo Velkopopovický Kozel Medium přímo z ležáckých tanků. Jedinečný nefiltrovaný Velkopopovický Kozel přímo z pivovaru je k dostání pouze ve dvou restauracích v ČR.

Vyrazit na exkurzi do pivovaru bude možné každou půlhodinu. V době konání Velkopopovické pouti bude pro dospělé návštěvníky exkurze ozvláštněna ochutnávkou nefiltrovaného piva Velkopopovický Kozel. Na celou akci bude dohlížet oblíbený maskot pivovaru – kozel Olda.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V Protivíně si o uplynulém víkendu přišli na své všichni pivní fajnšmekři. Již podesáté se tu konal tradiční Pouťový víkend pod platany, který se letos těšil rekordní návštěvnosti.

Na jubilejní pivní slavnosti totiž do někdejšího největšího pivovaru Prácheňska přijelo více něž 3.000 návštěvníků, a to je určitě historické maximum. Připraven byl pro ně bohatý kulturní program, zajímavé soutěže, prohlídky areálu, hasičská soutěž, koncert skupiny Parkán, ale i pravá jihočeská dechovka. Největšímu zájmu se jako tradičně těšily prohlídky pivovaru a soutěž sběratelů pivních kuriozit.

6 druhů piv, více než 120 sudů

Největším lákadlem bylo samozřejmě pivo, kterého se vypilo více než 120 sudů. Příznivci pěnivého moku měli možnost ochutnat nepasterizované pivo Platan 11 z tanků a také všechny protivínské speciály – čepoval se Protivínský Granát, Prácheňská perla i Kvasničák. Nechyběl ani prémiový ležák Lobkowicz Premium a jeho nealkoholická varianta Lobkowicz Premium Nealko, které protivínský pivovar také vaří.

Letošní ročník se poprvé konal v nově zrekonstruovaném areálu Belveder, který se nachází přímo v areálu protivínského pivovaru. Právě zpevněním povrchů, úpravou ploch, opravou letního výdeje nápojů a občerstvení spolu s přestavbou celého vchodu do areálu, který nově umožňuje i vjezd pro kola, kočárky a invalidy, pivovar získal dokonalé místo pro pořádání různých slavností a koncertů.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti K Brewery

Když se Sedmička ptala lidí z Frýdku-Místku, jaké výrobky přesáhly hranice okresu, kraje či dokonce republiky, mluvili hodně o Nošovicích. Tam je přece zelí, pivo Radegast. A také automobilka Hyundai.

...

Dobrý počin komunistů

Úrodné Nošovice ležící kousek od Frýdku-Místku a blízko hranice se Slovenskem nejsou a nebyly přitažlivé jen pro zelináře a Korejce. Když se komunisté v šedesátých letech minulého století rozhodovali, kde na Moravě postaví velký pivovar, vybrali právě je. Protesty vlastníků půdy by v té době byly marné. Pivo se v Nošovicích vaří od prosince roku 1970.

Do roku 1990 byl pivovar součástí podniku Severomoravské pivovary Přerov. Pak se stal samostatným Pivovarem Radegast. Od roku 1999 je součástí největší české pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj.

Zásadní, již dříve využívané spojení pivovaru s pohanským bohem hojnosti, úrody a plodnosti Radegastem stvrdil rok 1998. Pivovar tehdy zaplatil zhotovení kopie sochy radhošťského Radegasta, kterou vytvořili kameníci z Leskovce na Vsetínsku.

Čím je pivo z Nošovic výjimečné?

„Život je hořký. Bohudík.“ Tento slogan to vystihuje. Specificky hořkou chuť nošovického piva prosadil první sládek tamního pivovaru Jaromír Franzl, muž z rodiny sládků, který byl s pivovarem v Nošovicích spjatý ještě i v důchodovém věku. Dostal ocenění Zlatý Radegast, v roce 2005 byl uvedený do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství. „Někomu hořká chuť vadí, ale já ji mám naopak velmi rád. Patří k nám, drsným chlapům z Ostravy,“ směje se Ostravan Radim Piskoř. Jiné pivo pije jen tehdy, když nesežene Radegast. „Vím, že existují i jiná dobrá piva, ale jsem věrný Radegastu,“ říká.

...

Kráceno.

Zdroj: Sedmička.cz | Autoři: Petra Sasínová, Josef Beneš

Pivovar Ostravar, patřící mezi deset největších pivovarů v ČR, zažívá v posledních měsících doslova velký „třesk.“ Ostravský pivovar hodlá skrze totální inovaci značky navrátit štamgastům chuť k pití piva. Zlatavý mok z pivovaru Ostravar tak nyní nově charakterizuje již pouze jeden vzpínající se kůň, který nahradil původně dva koně, reprezentující Ostravar v posledních zhruba 20 letech. Nové logo se hrdě hlásí k tradici regionu Ostravska a celý proces výměny loga, etiket, půllitrů i image hospod a dalších doprovodných promo akcí, přijde pivovar na zhruba 15 milionů Kč.

Další osud značky Ostravar „odhalil“ pro Retail Info manažer značky, pan Michal Útlý.

* Do letošní pivařské sezón vstupujete s velmi razantní změnou, pivo Ostravar mění své logo i etikety. Čeho všeho se změny dotknou a co si od nich slibujete?

Důvod totální inovace značky Ostravar je jednoduchý. Ke změně našeho loga jsme přistoupili s cílem oslovit další spotřebitele v Moravskoslezském kraji, chtěli jsme značku inovovat. Prvním pivem, které nese nové logo, je vlajkové pivo ostravského pivovaru - prémiový ležák Ostravar Premium. S jeho stáčením začal Ostravar v druhé půlce dubna. Nově je to také Ostravar Original. Kromě nového loga a etiket změní Ostravar také vše ostatní, jako např. označení hospod nebo pivní sklo.

* Jakým postupem nyní zavádění nového loga pivovaru Ostravar v praxi vypadá?

Totální inovaci značky můžeme přirovnat k velkému třesku. Ještě nikdy ve více než stoleté historii pivovaru jsme neprováděli tolik změn v marketingové oblasti najednou. Ze stáčecích linek sjíždějí pivní láhve s novými etiketami, finišujeme s obměnou označení hospod, kterou chceme zvládnout v rekordně krátkém čase 75 dní, na hospody posíláme téměř 90 tisíc kusů nového pivního skla. Zároveň jsme zahájili projekt „Fandíme místním partám,“ v jehož první fázi chceme umožnit partám v regionu mít také své nové logo.

* Boj o zákazníky – pivaře je v současnosti velký, co považujete za svoji hlavní výhodu či odlišení se od konkurence?

Naši hlavní konkurenční výhodou je chuť našeho piva a vztah k regionu. Vlastně to jsou spojité nádoby. Právě výjimečná chuť našeho piva, Ostravar má silnější říz a středně hořké doznívání, totiž udělala z naší značky pevnou součást místní tradice a patriotismu. Náš vztah k Moravskoslezskému kraji je dnes velmi silný a intenzivní a posilujeme ho místně zaměřenými aktivitami. Díky naší spolupráci s majiteli hospod a restaurací v regionu výrazně ovlivňujeme sektor gastronomie.

Snažíme se také podporovat zajímavé sportovní a společensko-kulturní akce a projekty v Moravskoslezském kraji, jako byl například koncert Bobbyho McFerrina v ostravské ČEZ Aréně. Proto jsme také již šestým rokem partnerem fotbalového klubu FC Baník Ostrava a stejně dlouho na partnerské bázi spolupracujeme také s ostravskou ČEZ Arénou, ve které se konají největší kulturní akce v regionu.

* Jak jste již několikrát zmínil, pivo Ostravar je úzce spjato s regionem Ostravska a Moravskoslezským krajem vůbec. Plánujete rozšířit podporu značky i do ostatních míst ČR a počítáte např. i s exportem?

Ano, Ostravar je pivo typické pro Ostravu a okolí a jeho distribuci postupně rozšiřujeme v rámci Moravskoslezského regionu. Díky své kvalitě a aktivitám značky je stále populárnější v místech, kde tomu tak ještě před třemi lety nebylo. Nemáme však ambici distribuovat jej jako celonárodní značku např. v Českých Budějovicích. Museli bychom částečně změnit svou komunikaci, a tím by se vytratila část toho nejdůležitějšího, co tato značka má. Silný vztah k regionu. S exportem je to podobně. Rádi vyhovíme poptávce, proto na Ostravar narazíte jak na Slovensku, tak ve Velké Británii. Není to však pro značku priorita.

* Vaše nová promo akce „Fandíme místním partám“ cílí na kamarády-pivaře, kteří se sdružují v místních partičkách. Jakým způsobem budete akci komunikovat a co je jejím cílem?

Projekt „Fandíme místním partám“ vychází z předpokladu, že ve skupinách či partách zažijí lidé více legrace. Myslíme si, že party u nás ví, jak se bavit. Náš projekt chce jejich společnou zábavu podpořit. Prvním počinem nové koncepce se stala výzva, aby si místní party vytvořily vlastní logo a jméno. Jednotlivé party se od poloviny května mohou do projektu přihlásit v některé ze stovek hospod Ostravar nacházejících se v Ostravě, Havířově, Karviné, Opavě a dalších městech našeho regionu. Podmínkou přihlášky je pouze to, aby přihlášená parta byla z moravskoslezského regionu. Pro první tři stovky partiček, jež se do projektu zapojí, vyrobí Ostravar speciální dresy, samolepky, vlastní půllitry a rezervačky na stůl.

* Pivo už nebývá jen doménou mužů, ale k popíjení zlatavého moku se hlásí také čím dál tím více žen. Plánujete do budoucna cíleně oslovit také tuto skupinu?

Je pravda, že pivo již není pouze záležitostí mužů a pije ho stále více žen. Přesto Ostravar neplánuje cíleně oslovovat ženy. Myslíme si totiž, že dlouhodobě naše komunikace i nový projekt „Fandíme místním partám“ oslovuje obě pohlaví.

Zdroj: Retail Info.cz | Autor: Andrea Röszlerová

Přes Plzeň projíždí na cestě do Maďarska. U Balatonu se totiž budou konat závody, kterých se zúčastní i jeho syn.

Řeč je o Holanďanovi Antoinovi Reijnsovi, který se stal včera letošním stotisícím návštěvníkem pivovaru Plzeňský Prazdroj.

„V České republice jsem podruhé. Vloni jsem byl v Praze. Plzeň jsem ještě nenavštívil. Moc se mi tu líbí. Je tu mnoho pěkných budov,“ uvedl Reijns.

Plzeňské pivo poprvé okusil právě při své loňské návštěvě Čech. A zachutnalo mu. „Mám v Holandsku kamaráda, který má síť restaurací a plzeňské tam nečepuje. Doporučím mu, aby to napravil,“ konstatuje s úsměvem cizinec, který pochází z města ležícího padesát kilometrů od Amsterdamu. Ze západočeské metropole si odveze dva pětilitrové soudky a certifikát.

Zahraniční návštěvníci tvoří zhruba šedesát procent lidí, kteří se zúčastní prohlídek plzeňského pivovaru. „Letošní návštěvnost zatím zaznamenala více než čtyřprocentní nárůst,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Nejvíce cizinců jezdí z Německa. Na prohlídky už ale dorazili třeba návštěvníci z Dominikánské republiky, Nového Zélandu nebo Islandu. Nejvíce se zvýšil počet Izraelců. Těch do pivovaru letos zamířilo už devět set, což je osmkrát více než vloni.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Chtěl bych polemizovat s článkem Budvar uspěl u unijního soudu (viz tento odkaz). Věta „pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895“ je mylná, nevím, zda jen omylem nebo účelově. Slovo „budweiser“, popřípadě někdy psáno „budweisser“, neznamená nic víc a nic méně než „(česko)budějovický“ (Moravské Budějovice jsou německy označovány odchylně) a původně bylo jen označením původu.

Ve skutečnosti byl dnešní pivovar Budvar založen roku 1894 (výrobu započal 7. října 1895) jako Český akciový pivovar v Českých Budějovicích, akc. spol., a prvním sládkem byl Antonín Holeček. Pivovar měl samozřejmě i německé pojmenování, ale šlo výslovně o pivovar český.

Českobudějovické pivovarství – podle pivovarského historika dr. Zbyňka Likovského – má starou tradici, ale bylo provozováno spíše v malých pivovarech. Prvním úspěšným pokusem o vybudování většího provozu bylo založení Měšťanského pivovaru – na papíře založen roku 1722, stavba započata 1847, výroba od roku 1869. Tento pivovar byl opravdu většinově v rukou Němců, právovárečných měšťanů v Českých Budějovicích.

Prvním uváděným sládkem byl Jakub Essbauer a výroba roku 1869 dosáhla 26 253 hektolitrů. Tento pivovar, označovaný jako Budweis(s)er Bürgerbräu, je v současné době provozován jako pivovar Samson (podle známé budějovické kašny).

Pivovar Samson v současné době do sporu o označení aktivně nevstupuje, i když slovo Budweiser na svých etiketách uplatňuje, nepochybně právem. Teoreticky (a údajně částečně i prakticky) byly činěny pokusy o zapletení pivovaru do sfér vlivu firmy AnheuserBusch. Spor existuje mezi pivovarem Budvar, který své pivo označuje jako Budweiser Budvar, Budweiser apod. od svého počátku, a firmou AB (InBev).

Historickou zajímavostí je, že teoreticky by mohl existovat s firmou Anheuser-Busch ještě další spor – totiž o jinou pivní značku Michelob, která byla převzata z pojmenování pivovaru v Měcholupech u Žatce (německy Michelob). Pivovar v Měcholupech byl ovšem uzavřen už roku 1930, takže značka je patrně komerčně volná.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Lubor Mojdl, Frýdek-Místek

V hlavní roli starokladrubští koně. A pivo. Jedna z nejslavnějších firem v Česku, Plzeňský Prazdroj, spojila pivo s kladrubskými koňmi. V reklamě na nejoblíbenější český nápoj ukazuje reklama příběh zachráněného starokladrubského stáda koní.

Hlavním motivem nového televizního spotu je záchrana slavného chovu kladrubských koní, významné české národní kulturní památky, zapsané na seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO, který v první polovině minulého století málem zanikl.

„V reklamních kampaních chceme ukazovat běžné hrdiny, kteří vždy dělají to, čemu věří a co je správné - stejně tak jako naši sládci od dob Josefa Grolla - roku 1842,“ řekl Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell. Spot tak volně navazuje na předchozí reklamy s významnými osobnostmi nebo momenty české historie. Historikové, kteří se zabývají koňmi, však říkají, že podobný příběh se ve skutečnosti nestal.

„Opravdu mě to překvapilo. V historických pramenech se o podobném příběhu v tomto roce vůbec nepíše. Podle mého je to mystifikace,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová. Zároveň ale přiznává, že po rozpadu Rakousko - Uherska byl chov koní ohrožen.

„Tvůrci měli samozřejmě určitou volnost, ale jistý reálný základ reklamní spot má. Ve dvacátých letech minulého století zachránil poslední dva vrané starokladrubské hřebce profesor Bílek. Tenhle motiv jsme tvůrcům nabídli. Na tři čtvrtě minuty jsme ale museli zvolit samozřejmě kompromisy,“ říká ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Čtěte také:

Příběh z hřebčína pomáhá prodávat plzeňské pivo

Kladruby jsou každý den v televizi. V hřebčíně se totiž točila reklama, která je volně inspirovaná historickými událostmi

Málokdy se stane, aby byl Pardubický kraj vidět dennodenně na televizních obrazovkách. Prodejním tahákem se pro Pilsner Urquell stali starokladrubští koně z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. „Oslovila nás reklamní agentura, které pro plzeňský pivovar reklamu točila. Nápad se nám zalíbil, proto jsme zapůjčili koně a svolili s natáčením v hřebčíně,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Filmaři obsadili hřebčín v červnu na dva dny. Kromě Kladrub se natáčelo ještě v Kolíně, scény z hospody se pořizovaly v malé vesničce Bratčice.

„Trochu problém byl s koňmi, které jsme do reklamy zapůjčili. Oba umí perfektně chodit do přepravníku. Jejich ochota ale byla v tomhle případě na závadu. Ze spotu má být vidět, že se jim tam nechce. Museli jsme je lehce zastrašovat, aby se do přepravníku báli jít,“ popsal natáčení Höck.

Jako každá reklama i „napínavý“ příběh s koňmi je především pohádka.

„Když jsem reklamu viděla, úplně jsme se vyděsila a ověřila si fakta v kronice. Nic takového se v roce 1922 v hřebčíně nedělo,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová.

Přesto však reklamní spot není zcela smyšlený. Starokladrubští koně patřili k výdobytku rakousko - uherského mocnářství. Všechno, co se týkalo Habsburků, bylo nepopulární a nechtěné, takže byl chov, založený císařem Rudolfem II., několikrát ohrožen a hrozila mu likvidace.

„V Kladrubech panovala po roce 1918 nenávist proti všemu habsburskému a obrátila se i proti stádům koní z bývalého c.k. dvorního hřebčína. Kočí v reklamě představuje bezejmenného hrdinu, který v sobě najde dost síly k velkému činu ve chvíli, kdy je ohroženo něco, co má hlubokou a trvalou hodnotu,“ řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Pětačtyřicetivteřinovým minifilmem, který spojuje koně s pivem si hřebčín přišel na několik stovek tisíc korun. Šéf hřebčína nepopírá, že peníze, které si hřebčín reklamou vydělal, jsou vítaným přivýdělkem. „Peníze skončí v provozu hřebčína. Pořád je co opravovat. Jezdíme s koňmi na závody ve spřežení i mimo republiku. Část peněz skončí jistě na pokrytí těchto nákladů,“ řekl Höck.

Příběh z Kladrub je už druhým případem, kdy pivovar sáhl po námětu do regionu. Před dvěma lety přiměl pivovar holického rodáka Emila Holuba vypít plzeňské pivo u Viktoriiných odopádů.

„Emil Holub patří mezi velké Čechy, kteří mají význam pro národní historii, protože dokázal něco mimořádného, co inspirovalo mnoho dalších a co je předmětem národní hrdosti,“ vysvětlil výběr osobnosti Mareček.

FAKTA Holub a reklama

Kromě koní, kteří nyní propagují pivo v televizním spotu, byl před dvěma lety hlavním reklamním hrdinou plzeňského Prazdroje holický rodák cestovatel Emil Holub. Muže, který pije Prazdroj u Viktoriiných vodopádů, ztvárnil pražský herec Karel Dobrý.

Africkému muzeu Emila Holuba však reklama zásadně nepomohla. „Z pohledu návštěvnosti určitě ne. Chtěl jsem využít Prazdroj k delší spolupráci a sponzoringu, ale firma odmítla,“ řekl Vítězslav Vondrouš, ředitel Kulturního domu v Holicích, který má Holubův památník na starosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Králová

Sprejerům patřil o víkendu prostor u obchodnícho centra v Plzni–Černicích. Tvořili tu totiž graffiti inspirované sloganem značky Gambrinus – Pravá chuť přátelství. K dispozici měli velkoformátové panely i jednu ze stěn u centra. Dorazilo dvacet tvůrců z celé republiky.

Stejně jako díla studentů Ústavu umění a designu na téma Pravé bohatství se skrývá uvnitř, jsou výtvory sprejerů předzvěstí letošního Pilsner Festu. Sochy i plakáty se objeví na různých místech Plzně.

„Chtěli jsme tak podpořit kandidaturu Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 už před konáním samotné akce a zapojit i doposud neznámé umělce z místní univerzity. Výsledkem jsou originální výtvory, které netradičním způsobem spojují pivo s uměním,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Pilsner Fest se uskuteční od sedmadvacátého do osmadvacátého srpna.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Zdeněk Vaindl

Kácovský pivovar dává o sobě čím dál víc vědět a v České republice má stále větší „zvuk“. Je to zásluha také obchodního ředitele Jana Matějky.

Pokud je mi známo, funkce obchodního ředitele je v kácovském pivovaru novinka. Proč vznikla?

Odpověď na tuhle otázku přísluší zejména řediteli a majiteli pivovaru, neboť potřeba tohoto pracovního místa vyvstala ještě před tím, než jsem se s majitelem pivovaru seznámil. V každém případě tato funkce vznikla v souvislosti s dalším rozvojem společnosti a kumuluje v sobě jak obchodní, tak i marketingovou platformu řízení podniku.

Kde jste v minulosti působil a co očekáváte od svého pracovního zařazení v Kácově?

V minulosti jsem působil jako marketing manažer ve společnosti, která vyráběla a distribuovala přípravky na ochranu a výživu rostlin. Od svého nového působiště ve firmě Pivovar Kácov očekávám, kromě toho, že poznám nový a zajímavý obor podnikání, využití mých zkušeností a znalostí z oblasti obchodu a marketingu, které, jak doufám, přispějí k plánovanému rozvoji společnosti.

V čem si myslíte, že je vaše nejsilnější stránka, v čem nejvíce můžete být užitečný.

Jak jsem již konstatoval, je to moje dlouholetá praxe v oblasti obchodu a marketingu.

Velmi rychle se blíží Sázavafest v Kácově, z čehož by mohl pivovar profitovat, ale na druhou stranu vím, že pořadatelé festivalu mají nasmlouvaný jiný pivovar. Co tedy od festivalu očekáváte?

Nemohu a ani nechci spekulovat nad kritériem pořadatele pro výběr občerstvení. Pokud se ale na tuto záležitost podívám očima návštěvníka festivalu, určitě bych pivovar minimálně navštívil, se vším, co k takové návštěvě patří. Všechny návštěvníky festivalu a tohoto kraje vůbec tímto zvu na exkurzi do našeho pivovaru, kde si vyslechnou poutavou přednášku o historii a současnosti výroby piva v našem pivovaru z úst našich sympatických průvodkyň, které všechny návštěvníky na závěr napojí naším jedinečným mokem.

V jakých lokalitách je o kácovské pivo hlavně zájem? Vyvážíte pivo také do zahraniční?

S rostoucími kladnými referencemi na naše pivo, které je chuťově velmi jedinečné, se rychle množí i skupina zájemců o prodej našeho piva prakticky ze všech koutů České republiky. V současné době už tedy pouze vybíráme vhodné distributory, kteří by byly schopni zajistit nejen distribuci, ale i kvalitní služby, na které je zákazník od nás zvyklý a které jsou nedílnou součástí našich produktů. Do zahraničí pivo nevyvážíme.

Kácovské pivo se může pochlubit několika oceněními odborné poroty. Můžete zmínit poslední úspěchy?

Zlatý mok z kácovského pivovaru si odnesl Zlatou pivní pečeť z reprezentační slavnosti piva v Táboře v únoru 2009. Táborská přehlídka je nejprestižnější soutěž, která se v současné době v České republice pořádá. Jednotlivá piva hodnotí sládci a zaměstnanci pivovarů, což zaručuje velmi vysokou odbornou úroveň. Bez zajímavosti není ani ocenění, které náš pivovar získal v rámci soutěže návštěvníků webu Pivní.info, kde obsadil první místo v soutěži o nejpovedenější pivní tácek.

Jak je to s účastí pivovaru na různých pivních festivalech a slavnostech?

Samozřejmě, že se snažíme prezentovat naše pivo na takovýchto akcích a naší snahou je, aby pivo Hubertus ochutnalo co nejvíce milovníků zlatavého moku, a rozšířili tak stále bujněji se rozrůstající řady nadšených konzumentů piva z Kácova.

Když hovoříme o záměru představit vaše produkty široké veřejnosti, řekněte mi, jak se vám daří komunikace se zákazníky a jakým způsobem ji realizujete?

Nejprve bylo důležité zjistit, jaké je spektrum konzumentů našeho piva prostřednictvím zejména sociální a demografické struktury a dále na základě těchto poznatků namíchat takový komunikační mix, který bude maximálně efektivně oslovovat jednotlivé cílové skupiny. Abych byl trochu konkrétní, tak vám prozradím, že momentálně připravujeme velmi rozsáhlou webovou prezentaci, která bude oslovovat naše zákazníky a komunikovat s nimi prostřednictvím webových stránek s návazností na oblíbené sociální sítě, kde se tvoří velmi silná komunita příznivců našeho piva a vůbec pivovaru celého. Naše nové webové stránky budou skutečně velmi „výživné“ co do obsahu i zpracování a jejich návštěvník se u nich určitě nebude nudit. Z jejich obsahu mohu namátkou jmenovat například exkurz do bohaté historie pivovaru a výroby piva, databáze restaurací, hospod a prodejních míst produktů Pivovaru Kácov, virtuální prohlídka pivovaru, nabídka Pivovarské hospody s výtečnou domácí kuchyní, společenské akce, seznámení s okolím pivovaru v údolí řeky Sázavy a mnoho dalších zajímavých informací.

Co vás jako nového obchodního ředitele v kácovském pivovaru příjemně překvapilo a naopak co by bylo potřeba zlepšit?

Velmi příjemně mě překvapilo, a nebojím se ani výrazu ohromilo, jak zodpovědně a doslova s posvátnou úctou se přistupuje k celému procesu výroby piva Hubertus. Počínaje výběrem nejkvalitnějších surovin, přes dodržování technologických postupů, které probíhají za nejpřísnějších hygienických podmínek, průběžných degustací, až po distribuci k pečlivě vybraným prodejcům. A co by se mělo zlepšit? Vše je třeba neustále kontinuálně zlepšovat a zdokonalovat, ať už je to práce každého jednotlivce nebo systémové výrobní a organizační procesy.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor/Foto: Luboš Hájek