V novém kabátě se po vlečce Budějovického Budvaru, n. p., projíždí lokomotiva Růženka.

Na vlečce Budějovického Budvaru se v těchto dnech objevila lokomotiva „Růženka“ v novém kabátě. Po komplexní modernizaci, při které došlo například k výměně motoru, zvětšení kabiny pro strojvůdce a snížení kapoty, by této lokomotivě nikdo nehádal úctyhodný věk 36 let.

"Lokomotiva bylo vyrobena v roce 1974," uvedl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. V prvních letech existence jezdila mašina na vlečce ZZN Domažlice. Od 8. června 1983 nepřetržitě slouží na vlečce pivovaru Budějovický Budvar, n.p.. Jméno získala po tehdejší vedoucí vlečky.

"Během modernizace Rúženky došlo především k výměně brzdového soustrojí a dieselového motoru. Původní pohon značky Tatra byl nahrazen moderním řadovým šestiválcem Caterpillar s výkonem 205 kW," řekl Jaroslav Berka, vedoucí budvarské vlečky. Dodal, že díky úpravám je také lepší výhled z kabiny strojvůdce.

Budějovický Budvar disponuje jednou z nejstarších železničních vleček v České republice. Ročně přepraví tato vlečka asi 1900 vagonů se 32 tisíci tun materiálu. Byla vybudována již v roce 1895, tedy v roce založení pivovaru. V té době pivovar vlastnil tři vagony, které byly využívány k přepravě sladu, chmele a dalších surovin ze železničního nádraží v Českých Budějovicích a zpět. V roce 1925 se vlečka rozšířila o druhou kolej, nezbytnou pro více než 18 vagonů, v roce 1947 měla již koleje tři. Zpočátku byly vagony poháněny volským spřežením nebo lidskou silou, později parní lokomotivou. Dnes je vlečka dlouhá takřka dva kilometry (1792 metrů) a na železnici se připojuje v předávkovém kolejišti v Nemanicích.

Renovace lokomotivy stála 4,6 milionu korun.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Budějovický Budvar vykázal za loňský krizový rok lepší hospodářské výsledky, než jakých dosáhl v roce 2008. Právu to řekl ředitel pivovaru Jiří Boček s tím, že za meziročním zlepšením je zejména růst prodejů v zahraničí a dobré řízení nákladů.

„Podařilo se nám udržet objem a strukturu prodejů při dobré práci s cenami, přičemž výborné výsledky exportu podpořil i příznivý kurz koruny pro vývozce. Naše tržby meziročně vzrostly o procento na 2,1 miliardy Kč, přičemž produkce piva klesla o dvě procenta na 1,29 miliónu hektolitrů,“ uvedl Boček.

Auditované údaje o hospodaření podle něj národní podnik tradičně zveřejní až ke konci prvního pololetí. V roce 2008 byl zisk českobudějovického pivovaru před zdaněním 213 miliónů korun.

V loňském roce zaznamenal celý český pivovarnický průmysl kvůli zhoršenému stavu ekonomiky šestiprocentní propad prodejů piva. V případě Budvaru činil loni celkový pokles prodejů 2,8 %, na domácím trhu pak prodal o 4,9 % piva méně než o rok dřív.

Budvaru se ale loni dařilo v cizině. „Náš export do Německa stoupl o 9 %, na Slovensko a do Rakouska pak o 6 %. Loni jsme náš podíl na celkovém českém exportu zvýšili na téměř 20 %. Nově vyvážíme třeba do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova,“ uvedl Boček.

Jeden z posledních velkých podniků v rukách státu

Budvar je jedním z již mála podniků v úplném vlastnictví českého státu, celkem jich bylo v zemi ke konci letošního března 405. Podle šéfa Budvaru nelze na základě dlouhodobých zkušeností vedení pivovaru vyloučit, že se po blížících se volbách do Sněmovny opět najdou politici, kteří budou požadovat privatizaci nebo změnu právní formy Budvaru.

„Nemá ale význam to teď nějak předjímat. Vlastníka, tedy stát, může těšit, že Budvar se zdravě rozvíjí, a to výlučně z vlastních volných zdrojů. Nikdy za posledních dvacet let jsme od státu nepotřebovali žádnou finanční podporu, jsme řádným plátcem všech daňových povinností,“ zdůraznil Boček.

Od počátku 90. let se podle expertních odhadů hodnota pivovaru Budvar zvýšila pětkrát – z 800 miliónů na více než čtyři miliardy korun.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda

Ochutnávkové týmy budou celé léto jezdit po celé Moravě

Pivovar Litovel, a.s. na léto přichystal pro všechny příznivce litovelského klasicky vařeného piva novou ochutnávkovou akci. Akce je zacílena na podporu prodeje lahvového piva během hlavní pivařské sezóny. Každý, kdo natrefí na ochutnávkový promotým, který celé léto bude jezdit po Moravě, a koupí si v obchodě litovelské pivo, vyhrává.

Za okamžitý nákup 5 piv Litovel získají zákazníci 13% Speciální pivo, za nákup 10 piv přívěsek s žetonem, za nákup 15 piv trojpack piva, nebo karabinu, za nákup 20 piv tričko, nebo kšiltovku Litovel a za nákup 40 piv termohrnek, nebo tašku.

Za nákup 40 piv navíc každý zákazník postupuje do slosování o freeridové kolo, in-line brusle a skateboard. Jako hlavní výhra čeká na zájemce „Tandemový seskok padákem“! Více informací získají zákazníci u promotérů letní akce, nebo na webových stránkách www.litovel.cz, na kterých je umístěn tourplán ochutnávkového týmu. Ochutnávková akce probíhá od začátku května do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Třetí Pivní slavnosti za účasti českých i bavorských pivovarů se konaly na stříbrském náměstí.

Program zahájil harmonikář Pepino, poté jej nahradila německá skupina Sunny Boys. O závěr večera se postarala skupina Rolling Stones revival. „Akce se koná díky Občanskému sdružení Ronšperk a Euregiu Egrensis. Zatím to byly největší oslavy piva v tomto městě, návštěvníci mohli ochutnat až pětatřicet druhů piv,“ uvedl David Ryba.

Počasí se udrželo, bylo chladno, ale nepršelo, jak se organizátoři původně obávali. „Z deště jsme měli strach, ten by celou akci zhatil. Pořád jsem posílal nahoru faxy, aby nám v sobotu nepršelo,“ smál se Ryba.

Děti si užívaly dětských atrakcí, rodiče putovali od stánku ke stánku. „Zatím jsme ochutnali dva druhy piv. To německé pšeničné nám moc nechutnalo, ale plzeňské bylo výborné. Odhadujeme, že zkusíme tak šest vzorků, to nám bude stačit,“ řekli manželé Lenka a Martina Forejtarovi ze Stříbra.

Pivo ochutnávali nejen muži, ale i ženy. „Nemohu si stěžovat, co jsem zkusila, to mi zatím chutnalo. I to německé bylo dobré,“ uvedla Zdeňka Vondrová.

Původní článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autorka: Martina Sihelská

Nepříjemné faux pas kutnohorské radnice rozezlilo některé zájemce o kutnohorský pivovar.

„S omluvou Vám sděluji, že do záměru města na pronájem pivovaru se hlásilo v přípravné fázi několik zájemců. Mezi nimi i společnost Quality Oil Company údajně ve spolupráci s Peter MacLaine Reissmuller.

Tento dokument se mým nedopatřením v jedné fázi považoval za oficiální žádost o pronájem pivovaru byť jím nebyl.

Skutečná a oficiální nabídka, kterou projednávala rada města však nezní na jména výše uvedená. Peter MacLaine Reissmuller ani Quality Oil Company žádný společný projekt městu nenabídli a podle mých informací ani nespolupracují.

Rada města projednávala nabídku od p. Horáka, který ji upřesnil s tím, že bude vytvořen společný podnik s účastí české a zahraniční firmy, které mají zájem obnovit výrobu piva v Kutné Hoře. Tyto společnosti, včetně účasti města budou teprve konkretizovány a předloženy radě města k dalšímu projednání,“ zní kompletní text vyjádření starosty Kutné Hory Ivo Šalátka k mylným informacím, které spojovaly společnosti Quality Oil Company a Peter MacLaine Reismüller, jako zájemce o provozování kutnohorského pivovaru.

Pivařům tak nezbývá než doufat, že rozezlené investory mýlka kutnohorské radnice neodradí od jejich avizovaného zájmu o obnovení výroby piva v místním pivovaru.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk

Populární závody a zábavná projížďka na kolech Litovelským Pomoravím je za dveřmi

V sobotu 29. května proběhne již čtvrtý ročník populárních závodů a zábavné projížďky na kolech Litovelským Pomoravím pod názvem FREE Litovelská jízda. Závod odstartuje přesně ve 14 hodin z nádvoří Pivovaru Litovel. Zúčastnit se může úplně každý. Příznivci cyklistiky se vydají na dvě trasy o délce 18 km, nebo 30 km. Startovné je zdarma, stejně tak jako nealkoholické pivo Litovel FREE na startu třicetikilometrového závodu.

Na delší, třicetikilometrové trati budou závodit účastníci ve třech kategoriích – muži, ženy a junioři (do 18 let). Kratší, osmnáctikilometrová trať je určena rodinným týmům s dětmi (minimálně jeden rodič + dítě do 15 let). Během závodu čeká na cyklisty pohodová jízda po překrásných cyklistických stezkách vedoucích chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví a plnění řady zábavných úkolů.

Je připraven i pestrý doprovodný program a soutěže pro rodiče s dětmi v areálu pivovaru, který zajišťuje Katedra rekreologie FTK UP Olomouc. Účastníci se mohou těšit i na grilování, hudební produkci a exhibiční show skokanů na trampolíně, mistrů ČR. Pod jejich dohledem si budou moci zaskákat na trampolíně i návštěvníci akce. Samozřejmě nebude chybět ani ochutnávka nealkoholického piva Litovel FREE, které všechny sportovce zaslouženě osvěží. Vyhlášení závodu proběhne opět v areálu Pivovaru po dojetí posledního závodníka, nejpozději však v 18 hodin.

Přihlásit se na závod je možné přes internet na, poštou (adresa níže), nebo přímo na místě před závodem do 12:00.

Zábavná projížďka a závody na kolech pod názvem Litovelská FREE jízda jsou v Litovli již dobrou tradicí a staly se velice oblíbenými. Pravidelně se jich každým rokem účastní několik stovek příznivců cyklistiky od těch nejmladších po ty nejstarší. Loni na konci května se jich zúčastnily čtyři stovky závodníků. Nejstaršímu závodníkovi bylo přes 70 let a nejmladšímu závodníkovi ani ne dva roky. Na trati nikdy mezi ostatními koly nechybí ani kuriozity. Závodů se například každým rokem zúčastňují tandemy, či jednokolky, na které jeho jezdec ujede bez problémů celých 30 kilometrů.

Přihlášky závodníci mohou vyplnit na internetu: http://www.freelitovelsport.cz/freejizda/registrace.php. Dále poslat poštou do 21. května na adresu: Tomáš Slovák – Kick the Waves, Železniční 4, Olomouc, 779 00. Nebo se mohou přihlásit i v den konání závodu v areálu Pivovaru Litovel, a to do 12:00.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Nejen umělci a známé osobnosti se snaží přesvědčit mladou generaci, aby šla k volbám. Neobvyklým způsobem se prvovoliče snaží k urnám nalákat také majitel pivovaru. Za slib, že půjdou volit nabízí sudy piva.

Letos půjdou k volbám vůbec poprvé mladí lidé, kteří se narodili až po pádu komunistického režimu. Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard si ale myslí, že čeští politici a jejich strany až na výjimky neumějí studenty středních škol, učilišť či vysokoškoláky oslovit.

"Chápu jejich znechucení politikou, ale bez jejich aktivní účasti volby nemají smysl," říká Stanislav Bernard. Rozhodl se proto mladé lidi k cestě k letošním parlamentním volbám vybudit. "S lidmi z našeho pivovaru jsme se dohodli, že vyhlásíme motivaci pro všechny letošní maturitní či poslední ročníky – třídy středních škol a odborných učilišť a všechny vysokoškoláky. Pokud se rozhodnou, že letos přijdou k volbám, čeká je od pivovaru odměna."

Jednotlivci mohou soutěžit o bednu piva

Posledním ročníkům středních škol i odborných učilišť pivovar přispěje sudem piva na oslavu konce školního roku, pokud se alespoň 85% studentů z jedné třídy zaváže přijít k volbám. Pivo získá prvních 250 tříd, které zašlou čestné prohlášení na adresu pivovaru. Zbývající třídy budou zařazeny do slosování o 50 exkurzí s ochutnávkou do Rodinného pivovaru Bernard.

Vysokoškoláci se mohou soutěže úcastnit individuálně - první tisícovka studentů, kteří slíbí, že půjdou v květnu volit, získá po bedně piva. Zbytek bude hrát o vstupenky na Bernadrfest, který se koná na začátku srpna v Humpolci.

Jak soutěžit?

Více informací a podrobnosti týkající se soutěže naleznete na www.pojdtevolit.cz nebo na facebookovské stránce Pojďte volit. Uzávěrka soutěže bude 26. května.

Zdroj: Relax Lidovky.cz

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s. v konkurzu, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému podíl 35 procent.

Následujícími převody podílů to skončilo 19. září 2006 tak, že v Pivo Eggenberg A.D. zůstal pivovaru jednoprocentní majetkový podíl. Tehdejších jeho 64 procent, odpovídajících vkladu přes 206 milionů, pivovar převedl plzeňské společnosti Tema, a. s., za 80 000 Kč...

Na tomto místě připomeňme jen, že transakce „vyplula“ na povrch, když byl na pivovar 16. května 2008 prohlášen konkurz. Žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce krajský soud loni zamítl.

Podrobnosti tohoto prvního dílu dramatického osudu nemovitostí v centru Českého Krumlova najdete na stránkách www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem „Jak byl vytunelován pivovar “.

Druhé kolo

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna 2009 správce podstaty Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za obchodní podíl ve výši 30 procent.

Skoro po roce začal soud případ projednávat. Tehdejší jednatel A.D. Milan Kašpárek řekl, že byl tehdy osloven, zda by nové společnosti nepomohl sehnat investora „k odkupu nějakého pivovaru“, tedy Eggenbergu. Získal příslib soukromé skupiny, ale nestačilo to, a tím věc pro něho skončila. JUDr. Radim Pařízek, který tehdy Pivovaru Eggenberg poskytoval právní služby, líčil, že se dohodli založit společnost, která by po sehnání investora odkoupila pivovar od akciové společnosti. Ta měla do nové firmy vložit nemovitosti s tím, že její podíl pak ostatní společníci z prostředků hledaného investora odkoupí. Mělo jít asi o 130 milionů, které by se vrátily akciovce. Ze vstupu rozjednaného partnera ale sešlo. Pařízek poté 19. září 2006 svých 35 procent na A.D. převedl plzeňské společnosti Tema za 10 000 korun. U následného rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 procent pro Temu a jedno procento pro pivovar už Pařízek nebyl.

„Chránili“ majetek

Svědek Jiří Shrbený mladší, tehdy člen dozorčí rady Pivovaru Eggenberg, řekl, že ve složité situaci pivovaru chtěli vložením nemovitostí do A.D. zachránit provoz, výrobu. Po dotazech na onu „ochranu majetku“ připustil, že šlo o ochranu před věřiteli. Jiří Shrbený starší, předseda představenstva a. s., rovněž rozváděl těžkou ekonomickou situaci pivovaru. Chtěli udržet výrobu za každou cenu, zachránit pivovar s dlouhou tradicí. Uvítal proto myšlenku na založení společnosti, do níž by Pivovar Eggenberg ohrožené nemovitosti vložil. „Až právníci mi později vysvětlili, že by to mohlo poškodit věřitele,“ ujišťoval. Soud mu připomněl, že v nové společnosti měli až do 19. září 2006 alespoň 65 procent, ale onoho dne z nich 64 procent prodali Temě za 80 000 korun a vzdali se tak i majority. Jak se pak měl vložený majetek akciovce vrátit?! A Srbený řekl, že „se tak dělo za určitých dohod s Temou, které se pak neplnily“.

Petr Vicenda, jednatel žalované Temy, předeslal, že u vložení nemovitostí do A.D. jeho společnost nefigurovala. Věděl ale, že A.D. je ohrožena exekucí, a dedukoval, že problémy může mít i Pivovar Eggenberg, a. s. Dohodli se prý proto, že obchodní podíl pivovaru a Pařízka v A.D. odkoupí. „Velmi to spěchalo, exekutorka v Táboře už měla připraven příkaz,“ vysvětloval „v podstatě nízkou“ cenu za podíly. Transakcí prý chtěli umožnit, aby českokrumlovský pivovar mohl dál vyrábět, byť v prostorách jiného. Hodlali také využít areálu pivovaru i k dalším činnostem.

„Uklidíme“...

Po čase se podařilo vyhledat zbývajícího „zakladatele“ Piva Eggenberg A.D. 1560, s. r. o., Petra Horáka. Rozvíjel, že pro export do Skandinávie hledal český pivovar, ale s tím, že švédská firma chce mít na něm podíl, aby mohla kontrolovat chod od výroby a ovlivňování cen do konečného prodeje.

Radim Pařízek prý poté „komplexně vymyslel a zařídil“, že když je Eggenberg účetně ve ztrátě a hrozí v něm i „jiní kostlivci“ ve skříni, „uklidíme“, vytáhneme z něho majetek a založíme Pivo Eggenberg A.D. 1560. On že v něm chce ale také „kontrolních“ 35 procent.

Pro další jednání se vyšlo z ocenění nemovitostí pivovaru na 214 milionů. V den podpisu zakládací smlouvy Pivo Eggenberg A.D. její účastníci podepsali dohodu, podle níž měl být Pivovaru Eggenberg, a. s., při případném ukončení jeho činnosti ve společnosti A.D. vyplacen podíl 137 milionů. Nebude-li pak tato částka složena do 30. června, zavázali se společníci Pařízek a Horák převést své podíly na osoby, které určí pivovar. Dál bylo ujednáno, že s nakládáním s nemovitostmi pivovaru musí Pivovar Eggenberg vyslovit souhlas. Jenže pak podle Horáka jednatelé Piva Eggenberg svolali v době Horákovy nepřítomnosti v republice valnou hromadu a v duchu stanov rozhodli o převodu jeho 35procentního obchodního podílu na jiné osoby a Horáka odvolali. „Chtěli tak pivovar ukrást,“ mínil svědek.

Kdo je odpovědný?

Zástupce správce Pivovaru Eggenberg pak závěrem zopakoval, že vložení 214 milionů za 30procentní podíl proti 70 procentům za 40tisícový vklad dalších dvou společníků do A.D. hrubě neodpovídá. Akcentoval výpověď svědka Horáka o účelu založení A.D. , tedy vyvedení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, jejich „uklizení“ před věřiteli. Takový úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil své věřitele, je ze zákona odporovatelný.

Zástupce Temy naopak mínil, že stranami napadeného právního úkonu byli Pařízek, Horák a Pivovar Eggenberg, a žalováni by tedy měli být Pařízek s Horákem, rozhodně ne A.D., která v tu dobu ještě neexistovala. Pivovaru nabídnutých 137 milionů by prý ostatně uspokojilo nároky jeho věřitelů. Úmysl je zkrátit tady tudíž prý není.

Na okraj snad zajímavá odbočka. Během soudního řízení navrhla loni 5. října společnost Eductia, personálně propojená s A.D. a Temou, věřitelskému výboru pivovaru a správci Dohodu o společném postupu v rámci dobrovolné dražby a urovnání vzájemných sporů. Pivovar Eggenberg a A.D. měly prodat areál pivovaru v dražbě s minimálním podáním 130 milionů. Z výtěžku měl Pivovar Eggenberg dostat pět procent jako hodnotu movitých věcí, ze zbytku pak mělo 55 procent připadnout Eggenbergu, 45 procent A.D. Výbor věřitelů i správce nabídku odmítli.

Nepravomocně

Krajský soud posléze ve čtvrtek vyhlásil rozsudek, jímž prohlásil vložení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, a. s., onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů do vznikající společnosti Pivo Eggenberg, A. D., za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent za neúčinný právní úkon.

Soud nepřitakal námitkám Temy, že tato společnost pro spor není pasivně legitimována. „Pivo Eggenberg, A.D., byl adresátem onoho třístranného úkonu vložení majetku akciové společnosti, v jeho prospěch byla transakce provedena,“ řekl soudce s poukazem na insolvenční zákon. Majetkový prospěch získaný plněním z neúčinného právního úkonu zkracujícího možnost uspokojení věřitelů pak musí být osobami, v jejichž prospěch byl učiněn nebo které z něj měly prospěch, vydán do podstaty.

Úmysl takto věřitele zkrátit podle soudu potvrdily i výpovědi obou Shrbených a dalších účastníků ujednání o snaze ochránit majetek pivovaru v situaci, kdy měl prokazatelně stamilionové dluhy. „V této situaci zakládá předseda představenstva novou společnost a vkládá či ,uklízí´ do ní nemovitosti, aby pivovar ochránil,“ řekl soudce a podotkl, že se tak ovšem stalo na úkor věřitelů, tedy jaksi na ochranu před nimi. Přestože pivovar měl za nemovitosti údajně dostat 137 milionů, jakkoliv k tomu stejně nedošlo, za jejich „vyvedení“ měl předseda představenstva chtít 210 milionů, na jaké byly oceněny. V každém případě měl ovšem Shrbený senior s péčí řádného hospodáře podmínit platnost smlouvy vyplacením údajně sjednané částky do pevného termínu, eventuálně ujednat podmínku vrácení nemovitostí do majetku a. s. v případě nezaplacení zmíněné částky. Nic takového neučinil.

Z rozhodnutí krajského soudu se tedy nemovitosti českokrumlovského pivovaru mají vrátit do majetku Pivovaru Eggenberg, a. s. „Právo by mělo také svou troškou přispět spravedlnosti,“ řekl v závěru odůvodnění předseda konkurzního soudu. Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Foto: Václav Votruba

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s., v konkurzu od 16. května 2008, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti vklady po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za 20 000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10 000 korun 19. září 2006 na plzeňskou společnost Tema, a. s. Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg v nové společnosti na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206 789 900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80 000 Kč společnosti Tema.

Neúčinný úkon?

Tento právní úkon správce konkurzní podstaty Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou. Má jej za neúčinný. Celkem 90.000 korun za převod hodnoty převyšující 206,8 milionu není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů. Dožadoval se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206 809 900 Kč do podstaty úpadce.

Promlčeno?

Tema se bránila údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby. Poukazovala na to, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce správce ale upozorňoval, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva pivovaru Jiří Shrbený a jednatelem Temy jeho syn. „Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňoval žalující a dovolával se jiného paragrafu insolvenčního zákona. Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké. „Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé ne–přiměřenosti protiplnění,“ dodal zástupce správce.

Chtěli poškodit věřitele

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám. Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či ke společnosti Bellton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce. Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného pak označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení. K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby. „Tady šlo ale o dvě právnické osoby a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Zamítnuto, ale...

Krajský soud loni v dubnu žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl. „Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti A. D. bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí. Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když byla tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamenalo, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a.s.

Další dějství pozoruhodného vyvedení majetku pak dořešil krajský soud rozhodnutím zmíněným v úvodu. Podrobnosti na www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem Soud vrátil nemovitosti pivovaru.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Potěšit sami sebe, ale především své chuťové buňky, můžete v prvním minipivovaru vybudovaném na Moravě po roce 1989. Nápad přestavět budovu ze 14. století na pivovar, restauraci a hotel vznikl již v roce 1990 a pouhé dva roky po vyslovení záměru byl převeden ve skutečnost.

Zajít si na pivo do Pegase je skutečným gastronomickým zážitkem. Již při vstupu do objektu je vám na první pohled jasné, že srdcem pivnice je varna pivovaru, jejíž ráz je umocněn kombinací mědi a dřeva. Nevybrat si z pestré nápojové nabídky, moravské a české kuchyně či specialit k pivu a připravit se o skvělý kulinářský zážitek je téměř nemožné.

Pivo zde vaří hned ve čtyřech druzích. Neoblíbenějším je světlý ležák. Je vyráběn pouze z přírodních surovin metodou spodního kvašení bez filtrace a pasterizace. Jde o živé přírodní ječné pivo, což potvrzuje nejen svým vzhledem. Dalším druhem piva je tmavý ležák. Technologický postup výroby je stejný jako u světlého ležáku, avšak s rozdílem použití barevných sladů.

Unikátem je pivo s názvem Pegas Gold. Jedná se o speciální polotmavý ležák s vyšším obsahem alkoholu, díky kterému se řadí do skupiny 16° piv. Ovšem otázkou je, kolik takových piv je průměrný konzument schopen vypít. Poslední pivo, které si získalo oblibu především u žen, je pšeničné pivo. Je vyrobeno metodou svrchního kvašení za použití pšeničného sladu. Podává se s citrónem, což na první pohled nepůsobí moc důvěryhodně, ale o to větší má úspěch.

Minipivovar, restaurace a zároveň hotel se nachází v centru města Brna v Jakubské ulici přímo pod hradem Špilberk. Téměř 80 % produkce se vytočí právě ve zdejší pivovarské pivnici. Zbytek je rozvezen po Brně a jeho blízkém okolí. Návštěva minipivovaru je zážitkem, který by si měl na vlastní kůži vyzkoušet snad každý, kdo je jen trochu konzumentem tohoto lahodného moku. Srovnání chutí je skvělou zkušeností a profesionální přístup je zárukou kvality.

Zdroj: Meredit.cz | Autorka: Jaroslava Fuksová

„Výborně. Tak to už se těším,“ zajásali kutnohorští pivní patrioti nad zprávou, podle které by již v příštím roce měli zabořit rty do prvního půllitru zlatého moku uvařeného opět „doma“ v kutnohorské pivovaru.

Výrobu v minulém roce i přes protesty veřejnosti ukončil nadnárodní pivní gigant, společnost Heineken. A město začalo pro místní pivovar hledat nového nájemníka, který by Kutnou Horu opět zavlažil hektolitry domácího ležáku. Novým provozovatelem by se nyní podle vyjádření starosty Ivo Šalátka měla stát česko–švédská společnost, ve které bude mít výrazný podíl také kutnohorská radnice.

Kontrola dění

„Chceme, aby město mělo minimálně kontrolu nad tím, co se v pivovaru děje, aby se v důležitých záležitostech nerozhodovalo bez jeho stanoviska,“ uvedl Šalátek. Partnery města v nově vzniklé firmě bude švédská společnost Peter MacLaine Reismüller a česká Quality Oil Company, které radnici společný projekt předložily.

Město ve výběrovém řízení na pronájem požadovalo právě možnost vlastnit podíl ve společnosti, nájemní smlouvu na patnáct let a roční nájem přesahující dva miliony korun.

Nejdřív sudové, potom v lahvích

Podle informací starosty by místní varna zabezpečila v prvních letech regionální trh v Kutné Hoře a okolí. Expanze do pražských náleven je plánována nejdříve za dva roky. „Chtějí vařit sudové pivo a až ve druhé fázi se začne stáčet i do lahví. Kapacita pivovaru je asi dvě stě tisíc hektolitrů. Jeden až dva roky by se vařilo kolem padesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů, přičemž výroba by se postupně zvyšovala,“ tlumočil záměry pivovarníků Šalátek.

Kdyby zastupitelé záležitost projednali a odhlasovali na červnovém jednání, tak do tří měsíců by podle starosty mohlo dojít k převzetí pivovaru novou společností. „Potom běží nějaká technická lhůta na jeho zprovoznění, asi tři až pět měsíců,“ vypočítával dobu, která zbývá do znovuotevření píp s kutnohorským pivem starosta. S první ochutnávkou by se tak s jistou dávkou optimismu mohlo počítat již na začátku příštího roku.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Už niekoľko rokov spoľahlivo funguje nadštandardná spolupráca medzi mestom Banská Štiavnica a pivovarom STEIGER, a.s., Vyhne. Táto spolupráca má prazáklad v dávnej spoločnej baníckej minulosti, ako aj fakte, že mesto Banská Štiavnica niekoľko krát v histórii vyhniansky pivovar vlastnila a striedala sa v ňom so súkromnými vlastníkmi. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Na bohatej histórii a príslušnosti k regiónu je založená aj súčasná profilácia značky STEIGER.

V roku 2007 začal pivovar s rebrandingom, postaveným na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. V pečati pivovaru sú teraz zobrazené dve jašteričky, ktoré nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu a dve jašteričky sú aj jej symbolom. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Na viacerých akciách, ktoré organizuje mesto, nechýba ani v súčasnosti zlatistý pivný mok z Vyhní. Sponzorsky ho dodáva pivovar STEIGER na základe zmluvy o reklame.

Mesto Banská Štiavnica na základe tejto zmluvy v roku 2009 pivovar STEIGER propagovala

na týchto podujatiach:

a) Budenie sitnianskych rytierov (jún 2009)

b) Majstrovstvá Slovenska v bleskovom šachu – Open Steiger (18.7. 2009)

c) Živý šach (18.7. 2009)

d) Letné kino v Amfiteátri (júl – august 2009)

e) Filmový klub Oko a premietanie kina Akademik (máj – december 2009)

f) Nezabudnuté remeslá (1.8.)

g) Festival folk & world music (1.8.)

h) Štyri živly (7.8. – 9.8.)

i) Salamandrové dni (10. – 12.9.)

Okrem toho mesto pivovar propagovalo aj na ďalších kultúrnych podujatiach organizovaných Banskou Štiavnicou, ako hlavným organizátorom v roku 2009 v čase máj – december 2009. V závislosti od výšky podpory bolo umiestnené aj logo Pivovaru STEIGER, a.s. na propagačných materiáloch a ďalších miestach, ktoré s podujatím súviseli. Mestu sa zároveň podarilo podporiť festival Jazznica a umiestniť do všetkých materiálov k tejto akcii logo pivovaru. Počas uvedených akcií sa v priestoroch konania ponúkali na pitie (nealko a pivo) produkty Pivovaru STEIGER.

Mesto Banská Štiavnica tak ako protihodnotu získalo od pivovaru finančnú aj tovarovú podporu. V oficiálnom vyhodnotení ,,Spolupráce medzi pivovarom STEIGER a mestom Banská Štiavnica za rok 2009“, ktoré vypracoval Ing. Rastislav MARKO z Mestského úradu v Banskej Štiavnici v marci 2010 sa uvádza: ,,Podujatia, ktoré podporil pivovar STEIGER navštívilo spolu 15 – 17 000 návštevníkov. Logo pivovaru sa ocitlo na všetkých propagačných materiáloch, ktoré súviseli s kultúrnym letom v regióne, ako aj na materiáloch k jednotlivým akciám. Pivovar ako partner bol zakomponovaný aj do dvoch rozhlasových kampaní v rádiu Expres (spolu 25 spotov). Logo pivovaru sa podarilo dostať aj do akcií nad rámec zmluvy – Jazznica, Trať mládeže. Okrem toho sme z prostriedkov, získaných zo sponzorstva (najmä piva) prevzali plnenie pivovaru smerom k akciám Banskoštiavnicko -hodrušského baníckeho spolku, čo zefektívnilo našu spoluprácu. Banner s logom pivovaru bol zároveň počas celého leta zavesený priamo v centre Banskej Štiavnice, na budove Rubigallu. Kultúrne leto v Banskej Štiavnici sa aj zásluhou pivovaru zaradilo medzi najúspešnejšie v histórii“. Dokument zároveň obsahuje námety na spoluprácu v budúcnosti, medzi ktoré patrí udržanie výšku príspevku na úrovni z roku 2009, aj napriek ťažkej dobe. Mesto na oplátku ponúka rozšírenie spolupráce o ďalšie zaujímavé aktivity.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Největší párek v rohlíku v celé České republice vznikne možná již zítra v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Dosavadní rekordní pochoutka měla párek dlouhý 223 centimetrů, rohlík 194 cm a vážila 24 kilogramů. Na regulérnost soutěže dohlédnou nejen návštěvníci, ale i zástupce agentury Dobrý den z Pelhřimova, která podobné rekordy eviduje a potvrzuje jejich platnost.

Vše začne v 11 hodin, návštěvníky čeká spousta doprovodných programů včetně divadelních představení pro děti i dospělé.

Fotogalerii a původní článek naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz

Provoz pivovaru v Kutné Hoře by po Heinekenu mohla převzít švédská firma Peter Maclaine Reissmüller.

Kutnohorští radní už mají jasno, kdo jim bude po loňském odchodu Heinekenu vařit v městském pivovaru pivo. Na svém úterním jednání potvrdili zájemce, který ve výběrovém řízení jediný splnil všechna požadovaná kritéria – za provozování pivovaru zaplatí roční nájem 2,5 miliónu korun, má zpracovaný vyhovující podnikatelský záměr a také nabídl městu majetkový podíl ve společnosti, která bude pivovar provozovat.

V české pivovarnické branži neznámá švédská firma Peter Maclaine Reissmüller městu nabídla v nově vytvořené společnosti 40 procent, zhruba do roka by měl znovu obnovený kutnohorský pivovar vařit kolem 60 tisíc hektolitrů.

Starosta Ivo Šalátek je přesvědčený, že zhruba do dvou měsíců by měla být připravena zakladatelská smlouva o vytvoření společné firmy, která se provozování pivovaru ujme. Kromě města a Peter Maclaine Reissmüller by v ní měla mít zastoupení i společnost Quality and Oil Company, obchodující s pivem a dalšími komoditami. „Odhaduji, že někdy koncem roku bude možné provoz pivovaru opět spustit,“ tvrdí starosta.

Celý proces se ale může zadrhnout na názoru zastupitelů. O pronájmu městského majetku rozhoduje sice jen samotná rada, ale o vytvoření společného podniku už hlasují zastupitelé. A ne všichni se záměrem pronájmu městského pivovaru souhlasí.

Pivní útok Švédů na Česko

Firma Peter Maclaine Reissmüller, která se už dnes zabývá vývozen českých piv na skandinávský trh, chce podle informací z radnice v prvním případě vařit nové pivo pro místní trh, případně se prosadit s prodejem v Praze. Následně hodlá využít svých obchodních kontaktů ve Skandinávii k exportu nového kutnohorského piva.

Švédi už obnovení výroby piva v Kutné Hoře konzultovali s jednou z českých předních firem v oblasti dodávek pivovarů a kompletních technologií - společností Pivo Praha. A spolupracovat by prý chtěli dál.

Podle spolumajitele Pivo Praha Michala Černého lze po určitých úpravách současnou technologii pivovaru, patřící dosud Heinekenu, na opětovný provoz pivovaru využít. „Záleží ale na tom, jaký odbyt dokážou zajistit,“ soudí Černý.

Zástupce švédské společnosti se nepodařilo kontaktovat, na radnici jeho identitu i název firmy do poslední chvíle tajili.

Heinekenu vadila nerentabilita

Heineken získal kutnohorský pivovar před dvěma lety spolu s dalšími pivovary skupiny Drinks Union. Nemovitosti patří městu, technologie a tradiční značka Dačický Heinekenu. Před rokem zde ale nizozemský koncern i přes bouři nevole místních lidí vaření piva kvůli údajné nerentabilitě zastavil. Pivo Dačický už vaří jinde, technologii by chtěl prodat městu nebo novému provozovateli.

Zastupitelé budou příští týden hlasovat, zda vybavení svého pivovaru vůbec koupí a za kolik. Původně si Heineken cenil technologie na 28 miliónů, pak požadoval 20 miliónů, nyní slevil na deset. A ani za tuto cenu se zástupcům města nechce nakupovat. Technologie totiž kdysi patřila také městu a to ji před lety prodalo za čtyři milióny.

Zdroj. Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

ZUBR se stal šampionem mezi českými pivy

Odborní degustátoři v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX pasovali světlé výčepní pivo ZUBR Classic nejen na vítěze příslušné kategorie, ale také na absolutního vítěze celé soutěže a díky nejlepšímu hodnocení mu patří titul PIVO roku 2010. ZUBR tak navazuje na řadu úspěchů z předchozích let a jeho umístění potvrzuje pozici šampióna mezi českými pivy.

Přerovský ZUBR si úspěšně zachovává svoji výjimečnost. V přerovském pivovaru, kde se vaří pivo klasickou technologií již 138 let dle tradičních receptur, vsadili na na fenomén chuti a vysoké kvality.

Stejně se vyrábí i pivo Holba a Litovel a pověstnou kvalitu jim přináší nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, které ve srovnání s europivy představuje až dvojnásobek, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba piva významnou konkurenční výhodou.

18. ročník soutěže Zlatý pohár PIVEX – pivo 2010 probíhal ve čtyřech kategoriích:

- světlá výčepní piva

- světlé ležáky

- nealkoholická piva

- tmavé ležáky

Celkem se utkalo 43 pivních značek

Odborná porota složená ze sládků a pivovarských odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského po anonymním dvoukolovém zhodnocení kvality a chuti udělila medaile těm nejlepším. Ve dvoukolové soutěži degustátoři anonymně hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i jeho pitelnost.

Dvojí hodnocení zaručuje maximální objektivitu a má potvrdit vyrovnanost značky, aby nemohlo dojít k náhodnému zkreslení. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský v Praze, kde jako součást hodnocení probíhá laboratorní rozbor všech vzorků. To všechno činí z Pivexu vysoce objektivní, nezávislou degustační soutěž a dává prestiž získaným oceněním.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Jana Beránková

Niekdajší pivovar ešte nebúrajú, no jeho časti postupne miznú. Na výstavbu multifunkčného komplexu potrebuje investor zmeniť územný plán.

Kupola opusteného pivovaru Stein na Blumentálskej ulici zhnedla. Zelenú meď z nej olúpali zlodeji. Plechy mizli postupne, a to aj napriek tomu, že obyvatelia z okolia na to opakovane upozorňovali políciu aj majiteľa areálu. Tým je spoločnosť Orco Property Group.

Počas búrok a pri veternom počasí odlietavali kúsky kupoly do okolia. Jeden veľký pristál aj na dvore priľahlého domu. V tom čase bol našťastie dvor prázdny, veľký medený plech tak nikoho nezranil.

Políciu volali často

Firma tvrdí, že areál je strážený. „O Stein sa stará strážna služba,“ hovorí Martina Březinová, PR Coordinator českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group. „Je poistený.“ Na areáli visí tabuľa Vstup zakázaný a upozornenie, že priestor je monitorovaný kamerou. SBS-kára vidno aj na vrátnici prázdnej budovy.

Pre nočný hluk a vnikanie do objektu volali obyvatelia políciu minulý rok často. Viac zásahov v Steine potvrdil v minulosti aj policajný hovorca František Peczár. Upozornil však, že keď vlastník budovy nepodá trestné oznámenie na zlodejov, musí byť páchateľ po vypočutí prepustený.

Zmena územného plánu

Niekdajší pivovar by sa mal zmeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. Březinová tvrdí, že zámer spoločnosti sa napriek tomu, že areál je už vyše roka opustený, nezmenil. „Mal by tu vzniknúť multifunkčný projekt, ktorý bude kombinovať byty, kancelárie a občiansku vybavenosť,“ vraví Březinová.

Okrem nových budov a výškovej dominanty uvažuje Orco aj nad zachovaním časti terajšieho areálu. Na výstavbu však investor potrebuje zmeniť územný plán. Zatiaľ dokončil urbanistickú a dopravnú štúdiu. „Začiatok prác predpokladáme na rok 2010,“ dodala Březinová. „Postupné dokončovanie bude pokračovať v nasledujúcich rokoch.“

Hľadanie spoluinvestora

Predaj pivovaru a areálu, tak ako vlani v prípade rozostavaného luxusného projektu City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou, spoločnosť Orco zatiaľ nepotvrdila.

Březinová povedala, že na projekt hľadajú spoluinvestora. Jeho konkrétne meno prezradiť nechcela. Na otázku, či spoločnosť využíva nejako areál takmer v centre mesta, Březinová odpovedala, že je prázdny.

„Priemyselná výroba skončila v roku 2008.“ O tom, že by dal vlastník priestory zatiaľ do užívania napríklad umelcom na ateliéry, ako to urobil napríklad s Cvernovkou, sa nehovorí.

Priveľa požiarov

Pivovar v Bratislave sídlil viac než 130 rokov, jeho areál zaberá 1,6 hektára. Počas demontáže zariadenia v roku 2008 vznikli až tri požiare. Nikto pri nich nebol zranený, no najväčší požiar si vyžiadal uzavretie Legionárskej ulice.

Demontáž vtedy robila firma K+B Slovakia a ako príčina požiarov bola uvádzaná súhra viacerých faktorov. Išlo napríklad o vznietenie izolácie či nedodržanie bezpečnostných opatrení. Areál sa nachádza v blízkosti obytných domov i Nového evanjelického kostola.

Ako sa menila kupola

Bývalý pivovar Stein a okolie začiatkom roku 2009. Kupola bola vtedy ešte zelená, pokrývala ju meď. Rozoberanie sa v tom čase len začínalo.

Pohľad na kupolu Steinu zo strechy internátu Bernolák – október 2009. Kupolu meď pokrývala už len čiastočne, aj vtedy bol areál oficiálne strážený.

Pohľad zo strechy internátu Bernolák – október 2009.

Pohľad na pivovar a okolie dnes. Zelená kupola charakteristická pre Stein už nesvieti, medené plechy zmizli.

Zdroj: Bratislava SME.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková

V pořadí šestá Kozlovna byla slavnostně otevřena ve Velkých Popovicích, přímo v místě, kde se již od roku 1874 vaří jedinečné pivo. Velkopopovická Kozlovna symbolicky završuje novou prohlídkovou trasu pivovaru.

S odstupem času se zdá zcela samozřejmé, že ve Velkých Popovicích vznikla další Kozlovna. Nicméně tomuto rozhodnutí předcházela pečlivá příprava a ověřování konceptu Kozloven přímo v praxi. Nakonec rozhodl prostý fakt a přesvědčení provozovatele.

„Jsme v podstatě přímo v pivovaru a tam Kozlovna prostě patří,“ komentuje pan Jiří Hobza, provozovatel Kozlovny ve Velkých Popovicích své rozhodnutí a dodává: „tento projekt považuji za velmi povedený, což se také potvrdilo v případě Kozloven, které už fungují několik let.“

Velkopopovická Kozlovna nabízí posezení 60 hostům v restauraci a 50 hostům na zahrádce. K dispozici je i salonek pro 45 osob. Tým zkušených kuchařů sází na tradiční českou kuchyni a na oblíbené pokrmy, které vhodně korespondují se zde čepovaným pivem.

„Velkopopovická Kozlovna nabízí svým hostům jedinečné pivo,“ říká ing. Jiří Fusek, sládek pivovaru Velké Popovice a dodává: „Nefiltrovaný, kvasnicový ležák je čepovaný přímo z pivních tanků. Jeho výjimečnost poznáte ihned po prvním napití. Koneckonců přijďte se přesvědčit sami."

Pivo čepované z tanku není upraveno pasterizací. Jeho kvalita nemůže být při čepování negativně ovlivněna používaným tlačným plynem, protože pivo nepřichází s tlačným plynem či vzduchem vůbec do styku.

Koncept Kozloven je určen pro vybrané provozovny a rozvíjí značku Velkopopovický Kozel. Kozlovny se vyznačují interiérem, který navozuje tradiční hospodskou atmosféru, ale zároveň bere v potaz současné požadavky na vybavenost a moderní životní styl. Kozlovnami se prolíná motiv kozla jako symbol značky piva. Hospody jsou vybaveny originálním nábytkem a zařízením.

Pro úpravu interiéru Kozlovny jsou využity tradiční materiály – dřevo, kov, mosaz – a použity přírodní barvy, jako je béžová a terakota. To vše slouží k navození příjemné a útulné atmosféry. Interiérové prvky jsou doplněny stylovými motivy, například kopyty, růžky a koženými prvky.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem šest Kozloven. První vznikla v roce 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Následoval Havlíčkův Brod, Praha, Humpolec, Brno a nyní i Velké Popovice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, začal v máji expedovať svoju desiatku ,,STEIGER CLASSIC“ 10% (objem alkoholu 4,1%) do veľkoobchodných reťazcov aj v novom balení, ktorým sú 1,5 litrové PET fľaše. Predchádzalo tomu od začiatku roka 2010 testovanie v regióne, ktoré sa stretlo s pozitívnym ohlasom. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zákazník si obľúbil aj tento druh obalov a tak sme mu vyšli v ústrety svojim produktom. Pred imidžovou fľašou a adjustážou sme uprednostnili a vyvinuli úžitkové hodnoty ako pevnú, nedeformovateľnú etiketu, možnosť kvalitného uchopenia fľaše a praktickej manipulácie s ňou. Stavili sme pritom na overenú a odskúšanú kvalitu obalu. Naše PET fľaše sú z kvalitného plastu, neprepúšťajú kyslík, lámu slnečné žiarenie, sú odolné voči pádom a majú dobrú stabilitu. Zákazníci majú istotu, že aj v novom obale dostanú svoj kvalitný produkt a práve v obsahu je naša najväčšia výhoda. Aj pri tomto obale ponúkame vysokú kvalitu klasicky vareného a dobre uležaného piva za prijateľnú cenu“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že cieľom predaja piva STEIGER v PET fľašiach nie je dobíjanie nových trhov, ale snaha vyhovieť zákazníkovi a povinnosť byť na trhu s kvalitným produktom v kvalitnom obale, ktorý si žiada.

,,Prinášame pokročilým pivárom kvalitné pivo aj v tomto praktickom obale určenom hlavne na konzumáciu v kolektíve mimo domov, skôr v exteriéri a prírode. Prínosy PET balenia pre zákazníka sú už dostatočne overené – či už ide o opätovnú uzatvárateľnosť, nerozbitnosť, alebo väčší objem. V prípade nášho piva je tu ešte pridaná hodnota piva vyrobenými klasickými výrobnými postupmi z najkvalitnejších surovín a s dostatočne dlhým ležaním. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti. Kvalita pri zachovaní rozumnej ekonomiky by sa mala z dlhodobého hľadiska vyplatiť“, uzavrel E.Mihálik.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Objem predaja všetkých týchto pív za prvý štvrťrok 2010 dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl), čím sa v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil na 102 percent, ziskovosť firmy sa zvýšila ešte viac.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Dnes v půl šesté ráno vyráželi třeboňští hasiči k požáru v restauraci v areálu pivovaru v Třeboni. Výše škody a příčina vzniku požáru jsou v šetření.

Zdroj: Sedmička.cz

V závěru loňského roku podepsaly společnosti ČEZ Energetické služby a Plzeňský Prazdroj smlouvy o vybudování centrální kompresorovny a náhrady kompresorů zajišťujících dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar Velké Popovice. Společnost ČEZ Energetické služby modernizovala kompresorovou stanici a od 1. dubna 2010 zajišťuje dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar.

Cílem celé investiční akce je nahradit kompresory v pivovaru ve Velkých Popovicích. Nové zařízení zajišťuje s využitím nejmodernějších technologií dodávku stlačeného vzduchu v požadovaných kvalitativních parametrech. Hlavním motivem výměny kompresorů jsou snížené nároky na spotřebu energie a s nimi související šetrnější přístup k životnímu prostředí.

„Jsem rád, že naše společnost udržuje úzký pracovní vztah s Plzeňským Prazdrojem. Ten započal již v roce 2008, kdy jsme v Pivovaru Plzeň realizovali studii proveditelnosti přemístění energetického centra, rozvodů a technologií mimo tehdejší budovu a území. Naši partneři se tak přesvědčili, že s kvalitním energetickým poradenstvím lze nastartovat podstatné úspory elektrické energie. Kompresorovna ve Velkých Popovicích je důkazem, že na výpočty úspor dokážeme navázat i realizací plánovaných opatření a následnou správou nových částí energetického hospodářství“ uvedl Daniel Morys, obchodní ředitel ČEZ Energetické služby.

„Pivovar Velké Popovice je tradiční místo vaření českého piva. Výrobní postupy a původní receptury piv jsou pro nás neměnné. Důležité je vařit pivo tak, jak odjakživa chutnalo pivařům. Suroviny, které při vaření piva používáme, jsou čistě přírodní – slad, chmel a voda. Proto se také maximálně snažíme o ochranu přírody a trvale udržitelného rozvoje. Už nyní jsme schopni recyklovat takměř všechny druhotné produkty z výroby i odpady. Úspora energií je jednou z našich priorit a jsme rádi, že spolupráce s ČEZ Energetické služby k nim přispěje,“ říká Jaroslav Gubiš, manažer speciálních projektů Plzeňského Prazdroje.

ČEZ Energetické služby zajistila výstavbu nové kompresorovny – komplexně. Dodávka začala získáním stavebního povolení, pokračovala výstavbou včetně technologií a byla zakončena instalací ovládací techniky. Pivovar Velké Popovice bude následně investici splácet v ceně dodávky stlačeného vzduchu po dobu deseti let.

Zdroj: Tisková zpráva ČEZ