I laik - nepivař ví, že pivo tvoří voda (asi z 95 procent), slad a chmel; a samozřejmě umění pivovarníků. Přitom již jen málokomu je asi známo, že na uvaření jednoho půllitru pěnivého moku se v procesu výroby spotřebuje pět i více půllitrů vody.

Tu do některých pivovarů přivádějí dlouhá potrubí, ale Budějovický Budvar, který ročně vystaví více než milion hektolitrů "piva světové značky", na té "své" vodě od konce 19. století doslova stojí. Čerpá ji totiž z hloubky kolem 300 metrů z podzemního jezera, jehož věk hydrogeologové odhadli na osm až 12 000 let. Navíc vrt sahá do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se nachází zásoba vody v řádech miliard metrů krychlových.

"Naše voda je špičková; stejně jako pivo, které z ní vaříme," tvrdí ředitel Budvaru Jiří Boček. A hned přichází s fakty. Ačkoli hygienická norma připouští v litru pitné vody maximálně 50 miligramů dusičnanů, v té budvarské je pouhá setina tohoto množství - 0,1 až 0,5 miligramu. Bez výhrad jí tedy patří označení kojenecká. "Navíc je to voda měkká, a tedy ideální pro výrobu světlých piv. Jen letos jí spotřebujeme asi 5,5 milionu hektolitrů. Přitom jsme v posledních letech její měrnou spotřebu (na jeden hektolitr piva) snížili z 10,5 na dnešních pět hektolitrů," dodává.

Budvar nyní využívá vodu ze dvou podzemních vrtů. První v hloubce 303 metry funguje od závěru roku 1991 a zhruba po 40 let by měl "dávat" 40 litrů vody za vteřinu. Od loňského roku ho doplňuje zcela nový vrt. Boček je přesvědčen, že právě kvalitní voda je podstatným základem kvality piva. "Je to asi, jako když si uvaříte čaj z dobré, či špatné vody. I když použijete stejný čaj, výsledky budou nesrovnatelné. Voda se liší obsahem minerálů, stopových prvků, organických látek a plynných složek. Ten dává její charakter, který se samozřejmě projeví ve finálním výrobku," vysvětlil.

Voda v Budvaru neprochází žádnou chemickou úpravou, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá. "Jediné, co uděláme, že ji ve speciálních nádobách naší vlastní konstrukce provzdušníme, čímž se usadí železnaté a železité ionty. Poté projde přes pískové filtry - a to je vše. Ta voda je natolik výjimečná, že jakékoli zásahy do ní by ji mohly jedině poškodit," zdůrazňuje Boček.

Výjimečnost vody je i jedním z důvodů, proč českobudějovické pivo získalo mezinárodní ochranu označení původu podle Lisabonské úmluvy i podle nové evropské legislativy a přístupové dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií. (Českobudějovické listy)

Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch (AB), se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Anheuser-Bush se zde bude snažit dokázat, že portugalská justice porušila právo pivovaru na "klidné užívání vlastnictví" jeho americké značky v této zemi. Informovala o tom mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová.

Portugalský nejvyšší soud v roce 2001 rozhodl, že ochrannou známku a místopisné označení Budweiser smí v zemi užívat pouze českobudějovický pivovar a definitivně mu ji přiřkl. Svůj verdikt opřel o bilaterální dohodu o ochraně zeměpisného označení Budweiser Beer, která platí mezi ČR a Portugalskem. "Nebudeme spekulovat, nakolik je postup společnosti Anheuser-Busch v této kauze legitimní či přiměřený. Pro náš pivovar je směrodatné, že na portugalském trhu prodává svůj originální ležák pod ochrannou známku Budweiser Budvar," řekla Mylbachrová.

Deník Financial Times, který o případu informoval jako první, před dvěma týdny upozornil na to, že jde o ojedinělý postup, v němž se komerční firma snaží prokázat poškození lidských práv, přesněji vlastnictví, ve sporu o ochrannou známku piva. Celý spor je ale podle deníku záležitostí českého a amerického pivovaru.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Obchodní pozice a práva k ochranným známkám nyní brání před útoky AB ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 40 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě. V některých zemích, kde soud Budvaru zakázal používání značky Budweiser, prodává Budvar pivo pod označením Budějovický Budvar. Tímto způsobem postupuje například ve Španělsku a ve Švédsku. (MaM)

Pro pivovar je to jedna z klíčových surovin. Národní podnik Budějovický Budvar dokončil výstavbu nového vodního hospodářství. Akce, jejíž realizace trvala bezmála dva roky, si vyžádala celkovou investici ve výši 35 miliónů korun. Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů pivovar zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu pěti tisíc krychlových metrů vody. Jejich prostřednictvím se z velmi kvalitní podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu takzvaného vodního skoku. Jedná se o přisávání vzduchu do potrubí ve zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich separaci usazením. Dokonalé odloučení zbytků okysličeného železa pak zajišťují pískové filtry. K chemické úpravě vody nedochází, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá a jakékoli další zásahy do ní by mohly její kvalitu poškodit.

Technologie bez chemikálií. „Voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin,“ řekl Právu ředitel Budvaru Jiří Boček a připomněl, že nové zásobníky svou velikostí lépe pokryjí výrobní nároky pivovaru. Zároveň díky nové technologii šetří podnik další náklady, spojené například s obnovou pískových filtrů. „Technologie mechanického filtrování zabezpečuje bez přídavků jakýchkoliv chemikálií neměnnou a jedinečnou kvalitu naší vody, která svojí hygienickou nezávadností snese srovnání s vodou kojeneckou,“ zdůraznil sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar.

Podle něj je vedle dovedností místních lidí, originální receptury a používaných surovin jako chmel a slad právě tato voda nejdůležitějším faktorem, díky kterému Budvar získal ochranu pojmů Budějovické pivo a Českobudějovické pivo v rámci přístupu České republiky do EU. Podle směrnice EU 2081/92 se totiž ochrana označení původu a zeměpisných označení vztahuje na zemědělské výrobky a potraviny, které pocházejí z regionu či místa, jehož jméno se používá k označení zemědělského výrobku či potraviny.

Kvalita nebo vlastnosti takového výrobku musí být převážně nebo výlučně dány zvláštnostmi zeměpisného prostředí s jeho neodmyslitelnými přírodními a lidskými faktory a jeho výroba, zpracování a příprava může probíhat pouze ve vymezené zeměpisné oblasti. (Právo)

Budějovický Budvar, který podle prohlášení amerického pivovarnického koncernu Anheuser-Busch prohrál ve sporu o značku Budweiser ve Spojených státech, si počká na oficiální sdělení. Řekl to generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), která údajně dala v nedávném verdiktu o značkách geografického původu za pravdu americkému pivovaru, je podle Bočka předčasné komentovat. Budvar není přímým účastníkem jednání, sdělení mu předá Evropská unie a státní orgány.

„V této věci už před čtyřmi týdny americká strana a zástupci EU vydaly svá stanoviska a ty jsou natolik rozdílná, že skutečně bude rozumnější v klidu vyčkat podkladů a prostudovat si je,“ řekl Boček. Podle Václava Beníška z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu bude zpráva předána všem členským zemím WTO včetně Česka až během března příštího roku.

„Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení Budějovické pivo mu umožňuje používat značku Budweiser,“ uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Obchodní šéf USA pak řekl, že z celého sporu o známky s EU vyšly vítězně Spojené státy, což však EU popírá.

WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi EU na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. (Právo)

Královský pivovar Krušovice v letošním roce překročil hranici 150 tisíc hektolitrů piva určeného na export. Do zahraničí tak letos vyvezl o padesát procent piva více než loni, kdy se export pohyboval kolem 100 tisíc hektolitrů. Včera o tom informoval mluvčí společnosti Vlastimil Bradáč. Krušovické pivo podle něj směřovalo do 21 zemí, nejvíce se tradičně prodávalo v Německu, Rusku a na Slovensku. "Nejdelší cestu absolvovalo až k protinožcům do Austrálie," dodal. Pivovar Krušovice začal prodávat pivo na zahraničních trzích teprve v roce 1997 a jeho export vzrostl od té doby na desetinásobek. (Lidovky)

V železničním muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka začala oprava vozu pro přepravu piva. Podle informací muzea bude vůz upraven do původní podoby, ve které ho svého času používal krušovický pivovar. Uvnitř by měla vzniknout malá expozice o přepravě piva. Oprava vozu je součástí oslav 150. výročí založení společnosti Buštěhradská dráha. "Opravovaný vůz ponese vlastnické značky této společnosti, neboť Buštěhradská dráha byla provozovatelem krušovických pivovarských vozů," informovali zástupci muzea. (Rakovnický deník)

O padesát procent vzrostl loňský export Královského pivovaru Krušovice. "Dva dny před Vánoci padla magická hranice sto padesát tisíc hektolitrů," řekl mluvčí královského pivovaru Vlastimil Bradáč. Krušovičtí začali svůj produkt vyvážet za hranice republiky až v roce 1997. Od té doby vzrostl vývoz desetinásobně. V roce 2003 překonal pivovar hranici 100 tisíc hektolitrů. "Naše pivo směřovalo loni do jedenadvaceti zemí. Nejvíce se tradičně prodávalo v Německu, Rusku a na Slovensku," pokračoval mluvčí. Nejdelší cestu absolvovalo pivo až k protinožcům do Austrálie. I pro tento rok jsou vývozní plány krušovického pivovaru ambiciózní. Kromě nárůstu prodeje zde plánují i další geografické rozšíření exportu. Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v České republice. První pivo se zde vařilo už kolem roku 1517. Koncem 16. století jej koupil císař Rudolf II. Zprivatizován byl v roce 1993 a nyní je součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Kladenský deník)

Novou podobu postupně získává kácovský pivovar. Jeho majitelé nedávno ukončili první část rekonstrukce, která zahrnovala rozšíření ležáckého sklepa, vznik nové spilky a stanice na výrobu kvasnic či obehnání dvora zdí. "Ve druhé etapě chceme vyměnit střechu nad spilkou a esteticky vylepšit budovu," naznačil další plány ředitel a spolumajitel pivovaru David Hořejší. Do seznamu jeho podřízených patří i sladovník Ondřej Cibulka, jehož úkolem například je sacharometrem měřit stupeň prokvašení mladiny. Kácovský pivovar letos vyprodukoval na pět tisíc hektolitrů zlatavého chmelového moku. (Kutnohorský

Nejlepších výsledků za více než pět století, kdy byl ve vlastnictví rodiny Lobkowiczů, dosáhl v loňském roce vysokochlumecký pivovar. Uvedl to ředitel tohoto malého českého pivovaru Petr Peniaštek (na snímku). Úspěch se promítl i do mezd zaměstnanců. Diskuse naopak u nich vyvolal zákaz kouření v celém areálu. Ředitele Peniašteka jsme požádali o rozhovor.

Není tvrzení o historickém úspěchu trochu přehnané?

Není. Překonali jsme vloni hranici 90 tisíc hektolitrů vyexpedovaného piva a spolu s licenční výrobou ležáku Lobkowicz v Rusku jsme se dokonce dostali na hranici 100 tisíc hektolitrů uvařeného a prodaného piva. Pokud jde o výstav piva, byl nejvyšší za posledních deset let.

Jaký dopad to mělo na vaše zaměstnance?

Přineslo to pro region nové pracovní příležitosti. Z šedesáti pracovníků jsme zvýšili stavy na 72 lidí. Také mzdy ve srovnání s rokem 2003 se razantněji zvýšily. Když odečteme pět členů managementu, pak se průměrný výdělek zvedl z 11 na 13,5 tisíce korun.

Bude pivovar zdražovat pivo?

Naposledy jsme měnili ceny 1. ledna 2003. Předpokládám, že k druhému pololetí 2005 ceny upravíme o čtyři až pět procent, což nekopíruje ani míru inflace - která za tu dobu je, pokud vím 2,5 procenta.

Jaké má pivovar v současné době problémy?

Nemáme opravdu důvod k nespokojenosti. Snad jen to, že nároky spojené s hygienou provozu a bezpečnosti práce stoupají, nejen v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Ale na to jsme byli připraveni.

Je pravda, že v celém pivovaru pod sankcemi platí od letoška přísný zákaz kouření?

Ano. Sám jsem kuřák a od prvního ledna nezapálím. Se zaměstnanci jsme se dohodli na pravidlech hry, které musím i já jako ředitel respektovat. První porušení znamená snížení mzdy o tři tisíce korun, při opakovaném porušení se s takovým zaměstnancem rozloučíme. Povoluje to vyhláška, i podle selského rozumu však do potravinářského provozu cigareta nepatří. (Příbramský deník)

Nymburské pivo stále více chutná lidem v Evropě. Pivovar Nymburk totiž dokázal loni vyvézt do zahraničí dvakrát více svého Postřižinského piva, přesněji patnáct procent veškeré produkce ve srovnání s předchozím rokem. „Dodáváme teď do poloviny zemí Evropské unie,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Nejvíce si oblíbili nymburské pivo lidé v Německu a ve Švédsku, nově se vozí také do Maďarska, Slovinska a Polska. Pivovar se bude snažit navázat kontakty i v dalších evropských zemích - podmínky jsou prý proto výborné. „České pivo má stále vynikající pověst a je po něm poptávka,“ ujistil ředitel.

Pivovar také na jaře mírně zdraží. Půjde o zvýšení cen v řádech desítek haléřů, které bude odpovídat zdražení energií o 30 procent. Zbytek nákladů musí pivovar ušetřit ve výrobě. „Žádný pivovar si nemůže dovolit zdražovat o hodně, protože konkurence je velká a přetlak piva na tuzemském trhu nikomu nedovolí ceny příliš zvyšovat,“ dodal Benák. Pivovar letos uvařil zhruba 150 tisíc hektolitrů piva. Víc vyrobit nehodlá, protože by se pak dostal na úroveň, kdy by musel platit vyšší spotřební daň. Zřejmě na květen přichystá pro své příznivce překvapení: nový druh piva a také oslavy 110. výročí založení pivovaru. K jubileu firma chystá několik akcí včetně oblíbených pivovarských dnů. Pivovar v Nymburku proslavil spisovatel Bohumil Hrabal, který v jeho areálu strávil dětství a zážitky popsal například v novele Postřiny. (MF Dnes)

Jediný pivovar ve Zlínském kraji získal letos tři ceny v prestižních soutěžích. Frontální útok na milovníky piva ve Zlínském kraji i širším regionu chystá pro příští rok, po definitivním překonání ekonomické krize ze závěru devadesátých let, pivovar Janáček v Uherském Brodě. Podnik, který je nyní jediným fungujícím pivovarem ve Zlínském kraji a letos slaví 110. výročí založení, plánuje mimo jiné důraznější návrat na slovenský trh.

„Letoškem jsme úspěšně završili velmi komplikovanou revitalizaci zahájenou v roce 2000 a příští rok vstoupíme do další fáze novodobé historie. Plánujeme radikální rozvoj podniku a zvýšení odbytu. Pro další dva roky jsme si dali za cíl zvýšit prodej piva o třicet procent,“ informoval ředitel a předseda představenstva společnosti Ivan Pjevič. V současnosti pivovar se 70 zaměstnanci vyrobí ročně 60 tisíc hektolitrů.

V příštím roce tak například Janáček zřídí nové vlastní značkové hospody. Plánuje si vzít do pronájmů další prostory od Jednot či obcí. „V dnešní době, kdy se v konkurenčním prostředí těžko dostáváme do městských a vesnických hospod, jiná cesta není,“ vysvětlil Pjevič. „Nyní máme takových podniků dvacet a do roka chceme počet zdvojnásobit. Musíme to podložit kapitálem - jednoduché vybavení restaurace před tím, než v ní vytočíme první pivo, se pohybují včetně dodání chladicího zařízení kolem 50 až 70 tisíc korun,“ dodal obchodní ředitel Ivo Briskorin. Pivovar si podle Pjeviče na tyto investice zčásti našetřil v uplynulých letech a díky lepšící se ekonomické situaci už nemá ani problém získat úvěry v bankách. Kromě zavádění nových značkových hospod pivovar považuje v dalším období za podstatné také posílení exportu, zejména na Slovensku, a spolupráci s obchodními řetězci.

Nejvíc cen teď sbírá Patriot. Právě v době plánovaného dalšího rozmachu může Pivovaru Janáček velmi pomoci letošní nebývalá série úspěchů v odborných soutěžích. S jedenáctistupňovým pivem Patriot pivovar získal ve své kategorii tři prvenství - ceny České pivo roku 2004, Zlatý pohár Pivex a Cenu českých sládků.

„Nestává se, aby jeden pivovar získal všechny tři ceny v jednom roce. Považujeme to za nebývalý úspěch,“ konstatoval Pjevič. „Nejcennějším je podle mého názoru prvenství v soutěži České pivo roku. Ta je dvoukolová a vysoce objektivní. Vyhrát takovou soutěž v zemi, kde je tolik kvalitních pivovarů, už něco znamená,“ dodal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jaroslav Čepička.

Pivo Patriot podle něj uspělo zaslouženě, protože je skutečně špičkové. „Je velmi chutné, dokonale vyrovnané a stabilní. I půl roku po výrobě zůstává jeho kvalita vysoká, což je velká přednost,“ vysvětlil Čepička. Patriot, který mezitím ještě před pár dny získal druhou cenou na mezinárodní soutěži European Beer Star v Mnichově v konkurenci pivovarů ze šedesáti zemí, je tak vůbec nejúspěšnějším Janáčkovým pivem. Z osmnácti cen, jež pivovar vybojoval v soutěžích od začátku devadesátých let, mu jich Patriot vynesl osm. A v čem spočívá jeho tajemství? „Hlavní je absolutně klasická výroba založená na lidské práci a osobním přístupu. Vysokou vyrovnanou kvalitou se Patriot prezentuje už několik let, letos se ale prosadil ještě větší vyrovnaností, hořkostí a nasycením,“ míní vrchní sládek Jaroslav Horehleď. (Právo)

Pivaři „dostali“ k Vánocům dražší ostravské pivo, někde jeho původní cenu stále drží Ne zrovna příjemný dárek dostali pivaři v restauracích, kde se čepuje pivo pivovaru Ostravar a pivovaru Staropramen, pod něhož ostravský pivovar patří. Od pondělka stoupla v některých hospodách cena všech piv vyráběných v Ostravě až o korunu. Například ve stejnojmenné restauraci v Ostravě-Fifejdách. „Všechny piva jsou dražší o korunu. Lidi si zatím spíše zvykají,“ řekl jeden z hospodských, když v pondělí a v úterý přišlo do restaurace o poznání méně lidí než jindy. „Dají si třeba dvě a jdou domů,“ řekl hospodský. Návštěvníci restaurace Ostravar už však ve středu přistoupili na novou cenu a do lokálu se opět vrátili v hojném počtu. Někteří číšníci v Ostravě si dokonce posteskli, že nová cena piva jim trochu kazí spropitné. „Když si lidi dají pět piv za osmnáct korun, nemám z toho ani orla,“ řekl jeden z číšníků v restauraci v centru města.

Mluvčí pivovarů Staropramen, pod které Ostravar patří, včera řekla, že pivovar zdražil cenu piva o tři procenta. „Už v létě jsme ale ohlásili, že do konce roku zdražíme pivo, neboť se zdražily vstupy na výrobu piva, konkrétně energie a další suroviny,“ řekla mluvčí pivovaru Staropramen Simona Krautová.

Dodala, že oficiálně pivovar zdražil cenu piva v pondělí. „Ale konečnou cenu si určuje provozovatel nebo majitel restaurace. Při zdražení piva o tři procenta by měl stát půllitr piva průměrně o třicet haléřů více,“ upozornila Simona Krautová. Dodala rovněž, že mnozí prodejci a majitelé restaurací zatím pivo ve svých hospodách a podnicích nezdražili. „Většina prodejních řetězců a hospod možná nechce své zákazníky před Vánocemi odradit a proto drží cenu a čeká se zdražením až například po Novém roce,“ uvedla mluvčí pivovaru Staropramen.

Staropramen a ostravský pivovar však pouze zdražením piva reaguje na situaci, která je dnes na trhu piva. Jako první totiž ohlásil zdražení piva Plzeňský Prazdroj. Ten zdražil pivo k prvnímu listopadu a cena plzeňského piva je proto vyšší už přes měsíc a pivaři z toho důvodu zdražení nevnímají jako „dárek“ k Vánocům. „Nová cena je výsledkem důkladné analýzy situace na trhu s pivem v České republice. Reaguje také na pohyb cen energií, pohonných hmot a některých surovin,“ uvedl mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Alexej Bechtin s tím, že cena plzeňského piva stoupla o pět procent. „Znamená to, že v restauracích a v obchodech stoupla cena zhruba o korunu. Ale pokud vím, obchodníci se většinou nesnažili starou cenu určitou dobu držet, protože na začátku listopadu je ještě do Vánoc poměrně daleko,“ řekl Alexej Bechtin.

A jak na řetězovou reakci na zdražení piva reagují malé pivovary? Majitel hlučínského pivovaru a úspěšný distributor speciálního piva Avar Leonard Plaček říká, že své pivo nezdražuje. „Teď v zimě? To se nedělá,“ říká s tím, že v zimě jde obecně pivo méně na odbyt než například v létě. „Navíc já takové dárky k Vánocům nedávám,“ dodává Leonard Plaček s tím, že nezdražuje přesto, že pro něj se rovněž vstupy na výrobu zvýšily jako u ostatních pivovarů a možná ještě více než u velkých výrobců. Rovněž rýmařovský malý pivovar Excelent nehodlá zvýšit cenu. „I když je pravda, že náklady jsou na výrobu velmi vysoké a malé pivovary to drtí,“ řekl provozovatel Jiří Bobek. (MF Dnes)

Letošní půlmilióntý hektolitr piva stočil Pivovar Ostravar, v meziročním srovnání si polepší. „Měli jsme dobrý rok,“ řekl vrchní sládek Robert Kužela, který prognózuje, že Ostravar letos bude atakovat i v novodobé historii rekordní výstav z roku 2002, jenž činil 554 tisíc hektolitrů. Půlmilióntý hektolitr připadl na nejmladší značku Ostravaru, na čtrnáctistupňové světlé pivo Strong, které pivovar vaří zhruba rok. (Právo)

Nové čtrnáctistupňové pivo značky Strong začal vyrábět pivovar Ostravar. Jak uvedl sládek pivovaru Robert Kužela, vývoj nové značky trval zhruba půl roku. Náklady na vytvoření originálního piva, které je určeno všem milovníkům piv s větším obsahem alkoholu, se podle něj pohybovaly v řádu desetitisíců korun. Nové pivo má obsah alkoholu 6 procent. Značka je však výhradně určena pro lahvový trh a má vhodně doplnit portfolio několika druhů piv, které Ostravar produkuje. Světlé pivo Strong se již distribuuje do marketů po celé republice. (Právo)

Představitelé hanušovického pivovaru a obce Kopřivná na Šumpersku uctili v sobotu na tamním hřbitově památku zakladatele a prvního sládka závodu Josefa Müllschitzkého. Pivovarský věnec položili na jeho hrob při příležitosti 130. výročí založení pivovaru.

"Výroba českého piva je v našem případě spjata s více než stoletou historií, kterou ctíme. Proto jsme se spolu s Obecním úřadem v Kopřivné rozhodli podpořit také památku našeho zakladatele," řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Účast níci oslav se po pietním aktu přesunuli do hanušovického pivovaru. Mohli mimo jiné ochutnat zabijačkové speciality a polotmavé pivo Holba Šerák Speciál 13,5 stupně uvařený při příležitosti oslav.

Produkce hanušovického pivovaru dosáhla loni 469 tisíc hektolitrů piva. Záv od tvoří společně s pivovary v Přerově a Litovli čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. (Olomoucký den)

Začínal jako vedoucí lahvovny, v sedmadvaceti letech se Pavel Svoboda stal v přerovském pivovaru Zubr sládkem a rok nato jeho ředitelem. „Nikde jinde jsem nepracoval. Pivovar je mým jediným zaměstnavatelem. Před jedenácti lety mi ho na zkoušku dali vést. Pak na mne dozorčí rada nějak zapomněla,“ říká s nadsázkou Svoboda.

Sám sebe nepovažuje za klasického manažera. „Já jsem spíše takový ten typ bojovníka. Nejsem manažerem za každou cenu,“ přiznává. Pracovní den mu začíná v osm ráno. „Dopoledne mám vždy bez návštěv. Při plné síle se chci se soustředit jen na pivovar. Začínám poradou, řeším běžnou agendu a ryze firemní problémy,“ uvádí Svoboda. „Nerad pracuji večer, takže vše nejdůležitější chci stihnout hned ráno. Ostatně, nejsem ani ten typ manažera, který sedí od rána do večera v práci, pak se nají, vyspí a druhý den jede ve stejném kolotoči. Snažím se pracovat intenzivně. V pivovaru jsem klasických osm až deset hodin denně. Na uměle vytvářené čtrnáctihodinovky nejsem.“

I když se označení manažer brání, k vedení pivovaru jeho schopnosti potřebuje. „Jak bych se jako manažer charakterizoval? Vyznačuji se přímočarým jednáním a jasným tahem na branku. Také si hlídám, abych se nepřiměřeně neupínal k minulosti, tak se totiž prohrává budoucnost firmy,“ vysvětluje Svoboda. „Tempo je zároveň neúprosné, takže si nemohu dovolit jakoukoli odbornou zaostalost.“

Profesní postižení u sebe necítí, ale pivo sleduje i mimo brány pivovaru. „Když jsem v restauraci, rád pro porovnání ochutnám konkurenci, něco víc ale při posezení nehledám, ani nic nezjišťuji,“ ťvrdí Svoboda. „Samozřejmě pokud v některé hospodě narazím na špatně podávané naše pivo, tak tam pošlu obchodního zástupce,“ doplňuje Svoboda.

Práce v pivovaru mu určila život. Dokonce i mimopracovně: „Přivedla mne ke sportu. Začal jsem s ním až ve třiceti. Bez něj bych veškerý ten nápor nezvládl.“ (MF Dnes)

Pivovar Starobrno včera zvýšil o tři procenta cenu sudového piva. Řada brněnských restaurací reagovala okamžitě. Zdražila také, zhruba o korunu. „Od pivovaru je to nefér, protože nám to dali vědět na poslední chvíli, minulou středu,“ komentovala situaci Marie Šebestová, vedoucí restaurace U Čápa v Gorkého ulici. „Už po několikáté Starobrno zvedlo ceny a situace je nadále neudržitelná. Proto po dlouhé době pivo podražíme o padesátník. Bojím se však, že přijdeme o některé zákazníky,“ dodala.

Opodál sedící štamgasty ale informace o zdražení nechávala v klidu a dál probírali politiku. Přesto si neodpustili poznámky, mířící však do vyšších sfér. „Nevadí mi ani tak zdražení piva, jako spíš to, že příští rok bude stát všechno zase o pár korun víc,“ žehral Jan Sec, pravidelný návštěvník hostince. Podobná situace byla i v restauraci U Kormidla v Kounicově ulici, kde od včerejška zdražili pivo o dvě koruny. „Zdražili bychom i beze změn u Starobrna, neustále nám rostou náklady na provoz a při minulém zvýšení cen jsme nijak nereagovali,“ vysvětlil vrchní Ivo Dusík. Změny v cenách pocítí také hosté Starobrněnské pivnice. Pomyslná vlajková loď Starobrna, sídlící přímo za humny pivovaru na Mendlově náměstí, se příští týden chystá podražit podobně jako pivovar - tedy zhruba o tři procenta, potvrdil zdejší výčepní Boris Karaivamov. Valná část hospod, kde se čepuje Starobrno, zvýší ceny až po vyprodání zásob, nebo o zdražení vůbec jejich majitelé neuvažují. Například v Putyce u Míka ve Františkánské ulici nechávají ceny beze změny, stejně jako v bufetu na Hlavním nádraží.

„Zdražení je nutnost,“ brání se obchodní ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. „Ke zvýšení cen jsme přistoupili vzhledem k rostoucím cenám energií, pohonných hmot i některých surovin a materiálů,“ vysvětlil. „Současný nárůst cen zohledňuje inflaci předpovídanou pro příští rok, která bude právě tři procenta. Odráží také skutečnost, že na jižní Moravě stoupne cena energií nejvíce ze všech částí republiky.“ Podle něj by se během následujících dvou let neměla cena piva Starobrno měnit. (MF Dnes)

Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu připravuje vyškovský pivovar několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. (Rovnost)

Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu pivovaru připravuje několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. "Před několika lety jsme zkusili i příchuť tequilly. To však nebylo to pravé ořechové. Příště tedy počítám opět s extraktem nějakého přírodního produktu,"řekl sládek a dodal, že zřejmě sáhne po osvědčeném zázvoru. (Rovnost)

Nakladatelství Titanic zpracovává jedinečný knižní projekt s populárním redaktorem brněnského rozhlasu Josefem Veselým. Jedná se o originální autorskou publikaci s názvem „Kterak …“. V knize bude zařazeno třicet kapitol o významných i méně známých událostech z české minulosti (např. vyvraždění Přemyslovců, bitva u Lipan, smrt Jana Žižky, zavraždění Albrechta z Valdštejna atd.) o slavných i zapomenutých osobnostech (Záviš z Falkenštejna, Svatá Zdislava, sochař Stanislav Rolínek, Jakub Jan Ryba, Eskymo Welzl atd.), včetně oblíbených pověstí (pražský Golem, jeden krásný zámek nedaleko Jičína aj.). Tyto atraktivní, čtivé a napínavé příběhy budou provázeny věcnými „margináliemi“, jak bylo zvykem ve starých kronikách. Budou v nich pomocí stručných hesel a reprodukcí historických obrázků přiblížena fakta o jednotlivých jménech a pojmech z hlavního textu, aby si ho čtenář mohl bez problémů a dlouhého hledání v jiných knihách zasadit do patřičného rámce.

Součástí publikace bude kapitola, jejíž titulek zní „Kterak v městečku Černé Hoře začli pivo vařit a tím pádem dobře začalo se jim dařit“. Kapitola je započata úvodními margináliemi o nemírném pití piva v české společnosti. Poté se čtenář seznámí se staročeskými mírami používanými v souvislosti pivovarnictvím. Samotný hlavní text pojednává o historii pití piva nejen u nás. Poté se již autor věnuje samotnému moravském pivovarnictví na příkladu vaření piva v Pivovaru Černá Hora.

Velkou předností knihy bude originální vypravěčský styl Josefa Veselého, autora oblíbených seriálů “Toulky českou minulostí“. Kniha by se měla objevit na knižním trhu nejdříve v květnu 2005. Pivovar Černá Hora hodlá vydat nezávisle na knižním vydání separátní vydání kapitoly i v cizojazyčných verzích za pomoci grafického zpracování špičkového grafického studia.

Nakladatelství Titanik a autor Josef Veselý nenechá zcela jistě nikoho na pochybách, že se bude jednat o opravdu kvalitní knihu. Nakladatelství to dokázalo nedávno svými Obrazy z dějin české architektury, které se staly neprodávanější publikací o architektuře posledních let. Máme se na co těšit Černohorci. (Web Černá Hora)