Kačenka s Rampušákem, mobilní informační centrum Infobus a desítka Zilvar z rychnovského pivovaru. To vše mohli vidět a ochutnat návštěvníci víkendového veletrhu, kteří zavítali do expozice Východních Čech pod hlavičkou Orlické hory a Podorlicko.

Nadcházející sobotu, tedy 21. března, bude opět otevřen Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. Několik doušků z první várky piva mohli ochutnat hosté Infotouru, druhou várku pivovar rozdá lidem při sobotním slavnostním znovuotevření. „Akci jsme nazvali Vítání jara a kromě ochutnávek piva je připravena také zabijačka, která k pivu patří,“ zval návštěvníky rychnovský místostarosta Miroslav Richter.

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Miloslav Dostálek a Martin Černý | Kráceno

„Jako na potvoru, třináctýho v pátek si dvě prasátka najednou v šest ráno zlomila nožičku,“ hlásil šéf nymburského pivovaru Pavel Benák.

To už ale byla jedna z pivovarských hal neskutečně provoněná neopakovatelnou vůní ovaru, gulášku a všech dalších zabijačkových pochoutek, po kterých gurmánům tečou sliny až na zem. Nemohl pochopitelně chybět naražený soudek postřižinského piva a naprosto souhlasím s panem Hrabalem, že to je jedna ze situací, pro kterou stojí za to žít.

A že pochoutky nepřipravoval jen tak někdo. Třeba za jedním z mlýnků na maso stál končící sládek Jaroslav Svoboda. „Už tady mele z posledního,“ vtipkovali kolegové při výrobě náplní jitrnic. I to však byli pánové, kteří v pivovaru něco znamenají a normálně chodí v oblecích.

Situace v pivovaru se v tento den jednou ročně obrací. Zaměstnanci spokojeně debužírují u stolků, popíjejí zlatavý mok a mohutně si namáčí kousky masa v chomáčcích křenu. Naopak jejich nadřízení se starají o vaření, výrobu a vše, bez čeho by se pořádná zabijačka neobešla.

Když má sládek Svoboda chvíli čas, vezme do ruky půllitr a přisedne. „Víte, na konci března tu končím. Budu normálně bydlet v Havlíčkově Brodu a chodit na pivo tam. Sem se ale vždycky rád vrátím a dám si tady s místníma pivo. Ještě se uvidí, jestli mi ho dají zadarmo nebo si ho budu muset zaplatit,“ říká se smíchem.

A zabijačka je kolem poledne v plném proudu.

Foto a video zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický

V Koutském pivovaru plánují zvýšit dvojnásobně roční produkci piva.

„Chtěli bychom ročně vařit deset tisíc litrů, ale současná kapacita pivovaru nám to nedovoluje. Od Pacovských strojíren jsme dostali nabídku na nové technologické zařízení, ve kterém by se dalo uvařit sto tisíc hektolitrů piva ročně. V tom případě bychom mohli uspokojit všechny zájemce o naše pivo,“ uvádí sládek Koutského pivovaru Bohuslav Hlavsa.

Nové zařízení by umožnila pivovaru mnohem více prezentovat Koutské pivo v zahraničí.

„Je pravda, že na Domažlicku se prodává naše pivo nejméně. Velký odběr má Praha a Plzeň, kam vozíme třicet sudů za týden. Zájem o Koutské pivo mají i v Drážďanech, kam budeme vyvážet sto sudů piva týdně,“ pokračuje Hlavsa.

Někteří pivaři z okolí jsou však nespokojení a stěžují si, že je koutské pivo často kalné a hlavně drahé.

„Pivo mám rád a mohu říct, že ´koutské´ bylo a je skutečně výborné. Bohužel je dost drahé,“ říká Emil Vopálka ze Kdyně.

„U nás vaříme pivo z nejdražšího a zároveň nejlepšího chmelu, a to žateckého poloranného červeňáku. Je to pivo syrové a není pasterizované, proto se rychleji kazí. Co se týká zakalení, je důležité, jak naši odběratelé pivo skladují. Když pivo točí 14 dní a mají ho uskladněné pod pultem v blízkosti chladiče, který vydává teplo, tak se snadno zakalí. To se stává u každého piva. Záruka na Koutské pivo je jeden měsíc při osmi stupních Celsia. Jestli to hospodští dodrží, už my bohužel ovlivnit nemůžeme,“ vysvětluje sládek.

Novým trendem odběratelů je pivo nefiltrované.

„Pivo se buď filtruje, a pak je naprosto čiré nebo zůstává nefiltrované, a tím také mírně zakalené. A právě o toto pivo začíná být velký zájem hlavně v Praze a v Plzni,“ dodává Hlavsa.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor a foto: Helena Bauerová

Letos začne linka humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard produkovat nový nápoj, který už nyní má svůj originální název - „Bernard s čistou hlavou švestka“. Jedná se o nealkoholický osvěžující nápoj na bázi sladu se švestkovou chutí.

Pivovar již začal novinku zkušebně prodávat v Humpolci a okolí. Např. tento pátek se bude prodávat v pelhřimovské Bille. První reakce, které pivovar od nakupujících zaznamenal, jsou až nečekaně pozitivní. Do celostátní sítě začne být Bernard s čistou hlavou švestka distribuován v dubnu. Pivovar bude zatím nápoj prodávat v lahvích o objemu 0,33 a 0,5 litru.

V loňském roce se humpoleckému pivovaru dařilo. Výroba stoupla o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Roční tržby za pivo díky rostoucímu prodeji převýšily 328 milionů, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů korun. Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi. Humpolecké pivo mohli ochutnat zákazníci například na Slovensku, v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA. Díky úspěchu v soutěži Bernard vstoupil do sítě největšího obchodního řetězce ve Velké Británii.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů korun. Sladovna Bernard, která je v Rajhradě u Brna, loni vykázala obrat 76,4 milionu korun, zatímco o rok dříve to bylo 61 milionů. V tomto provozu pracuje 25 lidí.

Zdroj: Humpolák.cz

Bylo mu čtyřiapadesát let, když se rozhodl zachránit krachující pivovar v Černé Hoře na Blanensku. Do té doby neměl Jiří Fusek s pivovarnictvím žádné do činění.

Ve světě podnikání však rozhodně nebyl nováčkem. Na začátku devadesátých let například kompletně zmodernizoval stavařskou společnost DCD Prosenice. „Práce vás musí bavit,“ říká s nadšením. Titul jihomoravského Podnikatele roku vloni získal jako první zástupce českých pivovarníků.

Jak jste se dostal k podnikání v pivovarnictví?

Jsem stavební inženýr a podnikat jsem začal v tomto oboru. Pracoval jsem tehdy na severní Moravě. Pocházím ale z Kyjova a táhlo mě to na jih. Pak jsem se dověděl, že jihomoravský pivovar v Černé Hoře je na prodej. Se čtyřmi kolegy jsme se rozhodli, že jej zkusíme koupit. Dali jsme hlavy dohromady, oslovili banky a určili limit ceny, kterou jsme byli ochotni zaplatit. Vyšlo to na první pokus. Naše nabídka byla nejvyšší.

Proč zrovna krachující podnik?

Černohorské pivo jsem měl rád. Na druhou stranu nejsem sládek, na to máme lepší odborníky. Někdo by mohl říct, že to byl hazard, ale měl jsem hlavně chuť vyzkoušet něco jiného jako manažer.

V jakém stavu byl podnik, který jste získali?

Tehdy v roce 1996 měli pivovar zavřít. Výroba trpěla řadou technických problémů, piva měla například jen krátkou trvanlivost. V kraji byla ale pořád oblíbená. Navíc jsme ještě nepociťovali obrovský tlak konkurence, který známe dnes. Pustili jsme se proto do modernizace výroby.

Jaké byly v polovině devadesátých let podmínky k podnikání?

Už o rok později začala česká ekonomika pokulhávat. Úroky bank vyskočily na devětadvacet procent. Dostali jsme se do vážné situace. Moji kolegové z pivovaru jeden po druhém odcházeli. Ale já nejsem zvyklý se vzdávat. Zvyšoval jsem svou účast, až jsem se stal nadpolovičním vlastníkem podniku.

Kdy se situace zlepšila?

Hospodářství se uklidnilo v roce 1999. Potkaly nás ale další problémy. Investiční banka, se kterou jsme spolupracovali, pivovaru spíš škodila než pomáhala. Zatímco sazby jiných bankovních institucí se snižovaly, my jsme platili vražedně vysoký úrok. Podle mého názoru se tehdy společnost Nomura snažila poničit český pivovarnický trh. V té době jsem byl skoro na lopatkách.

Co jste podnikl?

Nakonec jsme přešli pod křídla Komerční banky, která nám poskytla úrok v přiměřené výši. A karta se začala obracet. Rok 2000 byl vynikající. Výstav piva byl tehdy bezmála dvě stě tisíc hektolitrů.

Podařilo se vám úspěch zúročit?

Pořídili jsme rozhodující technické vybavení pivovaru. A vrhli se na nové aktivity a výrobní programy. Rozšířili jsme třeba výrobu limonád. Mezi malými pivovary se dnes v Česku chlubíme nejširším sortimentem výrobků.

Jak podnikání ovlivnil vstup České republiky do Evropské Unie?

Bylo výborné, že jsme mohli rozšířit export. Ještě před vstupem do Unie jsem se stal prvním prezidentem Evropského svazu malých nezávislých pivovarů, na jehož založení jsem se podílel. Podařilo se nám díky tomu proniknout do Itálie, Gruzie nebo do Německa.

Co pro vás znamenalo ocenění Podnikatel roku, které jste získal minulý rok?

Člověku udělá nepředstavitelnou radost, když zjistí, že jeho práce je vidět. Na vavřínech ale usnout nesmíme. Trofej krajského Podnikatele roku byla završením jedné etapy. Po ní přišlo radikální rozšíření exportu. Máme plné ruce práce s rozvíjením sítě prodejen, restaurací a sportovišť.

Jaké vztahy panují mezi pivovarem a jeho zaměstnanci?

Zaměstnance se snažím motivovat osobním příkladem. Jsou mi blízké názory Tomáše Bati. V pivovaru jsem před osmi lety zavedl systém, díky kterému se můžeme označit za malou privátní banku. Celou svou výplatu vkládám na speciální firemní účet. Když zaměstnanci vidí, nakolik firmě věřím, věří jí také. Pokud se rozhodnou své peníze na firemní účet také odkládat, mohou se těšit na úrok. Zároveň tím pivovaru významně pomáhají. S podobným systémem jsem se ještě nesetkal.

Pocítil pivovar Černá Hora nynější hospodářské ochlazení?

Rozhodně. Byla to mimořádná zima a došlo k poklesu zisku. Přístup ke zdrojům je díky krizi mnohem složitější, ale není nemožný. Podařilo se mi získat peníze na provoz a dokonce na nový hotel. O nouzových opatřeních, jako je propouštění, nemůže být řeč.

Co je v takové situaci pro podnik nejdůležitější?

Poctivost mezi podnikatelem a úvěrovým domem. Neznám absolutní recept na úspěch. Ale jsem si jist, že podpora banky je v podnikání klíčová.

Mají podniky v současnosti šanci, aby jim banka půjčila?

Získat úvěr je díky krizi složité. Ale pokud máte dobrou pověst, máte naději. Za celou dobu mého podnikání se ani jednou nestalo, že bych zaplatil svém partnerům pozdě. Pocit důvěry je důležitý a musíte o něj pečovat. Pořád jsou banky, které na to slyší.

Kromě široké nabídky často netradičních piv nabízíte také limonády jako je proslulá Grena nebo Kombajnérka. Patří tak široký záběr k obchodní strategii pivovaru?

Naše podnikání nemá jen jediný pivní program, ale rovnou čtyři. Všechny jsou si rovnocenné. Kromě piva se věnujeme i výrobě nealko limonád a destilátů. Čtvrtým pilířem je rozvoj turistického ruchu. K pivovaru patří hotel a penzion. Snažíme se zkrátka pořád nabízet nové a zajímavé věci. Příkladem je naše borůvkové pivo. Prodáváme je s úspěchem na Slovensku, kde mu ovšem říkají pivo čučoriedkové.

Vypadá to, že tvořivost je předpokladem dobrého podnikatele.

Stoprocentně. Platí to i o propagaci společnosti. Snažíme se investovat do rozvoje infrastruktury a turismu v našem kraji. Podpoříme dobrou věc a zároveň podnik zviditelňujeme. Nemusíme díky tomu vkládat horentní sumy do mediální reklamy.

Máte v současnosti podnikatelský sen?

Snů mám spoustu. Je mi ale pětašedesát let, tak nevím, kolik z nich stihnu. Jeden velký sen bych rád uskutečnil tady, v nádherném regionu kolem městysu Černá Hora. V historickém pivovaru s podzemím ze třináctého století budujeme hotel a pivní lázně. Místo by se v budoucnu mohlo stát kongresovým a turistickým centrem oblasti.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Lucie Hrabcová

Společnost Pivovar Janáček a.s. prodala v roce 2008 77 000 hektolitrů piva (08), což je meziročně více o 1 % (08/07). Export z toho tvořil jednu pětinu. Obdobné výsledky čeká společnost i letos, cenu piva měnit nehodlá.

Zdroj: Finance.cz | Autor: HBI

Celkové investície Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne dosiahli v roku 2008 viac ako 1,8 milióna eur (cca 55 mil. Sk) a za posledných 6 rokov to bolo spolu cca 6,66 milióna eur (cca 200 mil. Sk). Veľkú technickú zmenu priniesla vlani predovšetkým inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones za 1,494 milióna eur (45 miliónov Sk). Zvýšila sa tým od júna 2008 produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu, čím sa kapacita linky dostala na 26.000 fliaš za hodinu. Ďalších 331.939 eur (10 miliónov Sk ) stáli stavebné práce, časť z nich však bola vykonaná už v roku 2007. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Vlani sme začali rekonštrukčné práce aj na ďalších investičných celkoch, ktoré povedú k prebudovaniu priameho chladenia čpavkom, na nepriame ekologickejšie chladenie glykolom. Pracujeme na prebudovaní chladenia spiliek plaváčkovou vodou a napojení prietokových pasterov na glykolový okruh. Uvedená akcia má veľký význam nielen z dôvodu zlepšenia účinnosti chladenia pivníc a spiliek, ale aj zníženie množstva čpavku v chladiacom systéme zo 6 ton na 600 kg. Čaká nás výmena približne 3 kilometrov potrubí. Pivovar tiež inštaluje centrálny sanitačný systém CIP, pomocou ktorého sa bude automaticky čistiť celý systém potrubí v pivovare vždy na konci dňa. Pivovar potom už bude plne vybavený najmodernejšou technológiou a ďalších cca 30 rokov žiadne väčšie investície potrebovať nebude“, vysvetlil J. Vysloužil.

Poukázal na to, že nová plniaca linka priniesla zvýšenie kapacity, ale predovšetkým úspory energie a vody pri pasterizácii a čistení fliaš. Nový proces plnenia a pasterizácie nemení chuťové vlastnosti piva a linka umožňuje aj rýchlejšiu zmenu etikiet. V STEIGRI očakávajú, že v najbližších rokoch sa dostanú na hranicu 100.000 hl fľaškového piva ročne, čo predstavuje 20 miliónov pollitrových fliaš.

,,Kľúčovými akciami roku 2008 boli okrem výmeny fľaškovacej linky, aj výmena prietokového pasteru , CIP a stavebné úpravy. V tejto akcii boli aj stavebné úpravy priestorov pre novú technológiu chladenia glykolom a prekládka čpavkového kondenzátora. Ďalšou akciou bola rekonštrukcia priestorov chladenia mladiny, velínu, skladov, sociálneho zázemia a odpočinkovej miestnosti. Technologická časť bude ukončená po namontovaní novej vírivej kade a príslušných potrubných rozvodov v tomto roku. V priestoroch spiliek bola taktiež začatá rekonštrukcia v oddelení nová spilka, kde bolo kompletne zrekonštruované podspilčie, aj priestory spilky. Upravili sme aj vnútorný povrch ležiackych tankov, čo sa prejavilo na zlepšení chuti pív“, uzavrel J.Vysloužil.

Na novej linke sa plnia do fliaš tieto pivá z produkcie STEIGRA: Nealkoholické STEIGER FREE, 8% Kachelmann classic, 10% Steiger, 11% Steiger, 11% Steiger, tmavý, 12% Sitňan a 12% Steiger. Okrem Kachelmana, ktorý má záruku 150 dní, všetky ostatné fľaškové pivá majú minimálnu trvanlivosť 180 dní. Pivá z pivovaru STEIGER sa vyznačujú vysokou kvalitou, nesú všetky znaky ležiakov vyrobených tradičnou technológiou plzenského typu. Majú plnú chmeľovú a sladovú arómu a intenzívnu horkosť a sú obľúbené hlavne v regióne stredného Slovenska.

STEIGER vlani vystavil 196 486 hektolitrov piva, čo bolo o 25-percent viac ako rok predtým. Tržby sa pivovaru zvýšili medziročne o viac ako polovicu, na 14,07 miliónov eur (424 miliónov Sk). Pivovaru sa podarilo dosiahnuť zisk po zdanení na úrovni cca 829,85 tisíc eur (25 miliónov Sk), čo bolo 5-krát viac ako v roku 2007.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pivovar Svijany vyrobil minulý rok úctyhodné množství zlatavého moku.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, říká se. A platit by to jistě mohlo i o Pivovaru Svijany. Minulý rok tam totiž uvařili úctyhodné množství zlatavého moku. Deníku to potvrdil ředitel Roman Havlík. „Byl to opravdu rekordní výstav, nakonec šlo o 317 600 hektolitrů piva,“ uvedl Havlík. Ve srovnání s rokem předchozím jde o nárůst o téměř 20 procent. Kromě toho v roce 2008 získat pivovar řadu ocenění. Jedním z nich je i cena od Sdružení přátel piva – Pivovar roku 2008.

V současné době tvoří zhruba 75 procent produkce jeden druh piva – Svijanská 11°, patnáct procent pak připadá na 10° a zbytek připadá na speciály. „Jsme jednoznačně největším výrobcem speciálů v republice,“ řekl Havlík. Nejvíce minulý rok rostla produkce kvasničáku.

V roce 2008 mohli milovníci svijanského piva zaznamenat i nové balení jejich lahodného moku. Jak poznamenal ředitel pivovaru, lidé si tak například mohli koupit jednolitrový džbánek, do kterého se „balí“ právě již zmíněný kvasničák. A zájem byl velký.

Krize pivu nevadí

Hospodářská krize číhá na každém rohu. Lidé nekupují zboží tak, jak tomu bývalo. Jak to ale vypadá, pivu to příliš nevadí. Ba naopak. „Ve všech poučkách, co jsem četl, se psalo, že v dobách krize se pilo ještě víc, než jindy. Lidé se potřebují z krize vypovídat. Obzvláště Čechům jde povídání dobře právě u piva,“ říká ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

V řeči čísel to znamená, že během ledna letošního roku měl Pivovar Svijany o více než osm procent vyšší výstav, než tomu bylo v lednu roku 2008. Jak to ale bude v dalších měsících, se jen těžko odhaduje. Podle Havlíka je totiž možné, že pokud se krize bude dál prohlubovat, dojde k poklesu životní úrovně a lidé omezí návštěvy restaurací a hospod. Tím zároveň i poklesne zájem o pivo.

Svijany jsou všude

Pivovaru se daří rozšiřovat svoji produkci i do vzdálenějších míst naší země. Svijanské pivo je tedy možné zakoupit třeba i na severní nebo jižní Moravě, stejně tak v Plzeňském kraji. A právě Plzeň považuje ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík za velký úspěch. Konkurovat plzeňskému pivu není totiž jednoduché.

Rok 2009 bude ve Svijanech ve znamení navyšování výrobních kapacit. Pivo zde vzniká tradiční technologií výroby, tedy hlavním kvašením v otevřených kádích a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích. Tento způsob výroby je náročnější, ale znalci pěnivého moku pak mohou plně vychutnat všechny klasické známky „pravého piva“.

„Hlavní kvašení – kapacita otevřených kádí, bude navýšena o 1.200 hektolitrů a objem v ležáckých sklepích o 7.500 hektolitrů„ popisuje letošní práce v Pivovaru Svijany jeho ředitel Roman Havlík. To vše v řádech desítek milionů korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

Od jediné návštěvy císaře pána Františka Josefa I. v plzeňském Měšťanském pivovaru už utekla pěkná řádka let. V jeho stopách se teď vydali jeho následovníci: vojáci od 35. pěšího pluku, muzikanti, doboví šviháci a pan nadlesní, všichni vedeni nejoddanějším císařovým vojákem, Josefem Švejkem. Do pivovaru, dnes známého jako Prazdroj, se dostavili v neděli v 10 hodin dopoledne a vykonali inspekci po sklepích i varně s nezbytnou ochutnávkou.

„Přivítal nás vrchní sládek pan Berka, který nás pivovarem provedl a zevrubně nás o všem informoval. Nakonec si nás přezkoušel, zdali si sdělené informace, hlavně letopočty, pamatujeme,“ popisuje inspekci Josef Švejk, alias Přemysl Kubišta. Inspekční cesta jeho delegace skončila v pivovarské šalandě, kde na přítomné čekalo chutné občerstvení. „Prohlídka byla dvouhodinová, ale pivovar jsme opouštěli až v pět večer. S kvalitou vařeného moku jsme byli velmi spokojeni a hned jsme odeslali raport do Vídně,“ uzavírá dobrý voják Švejk.

Císař František Josef I. měl do Měšťanského pivovaru namířeno celkem dvakrát, ale návštěva proběhla nakonec jen jediná. Po ochutnávce piva se prý podivil, jak je možné, že tak dobré pivo nezkusil ještě nikdo napodobit - a od té doby to prý zkouší po světě leckdo.

Parta mužů v uniformách c. a k. 35. pěšího pluku pořádá během roku nejrůznější akce, mezi nimiž nechybí výlety na bojiště první světové války nebo rekonstrukce slavných bitev. Inspekce do pivovaru se má stát další z nich.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Tvarůžky na různý způsob si v sobotu dopřávali návštěvníci minipivovaru v Dolním Sklenově.

„Tyto hody pořádáme už čtvrtým rokem a v zimním období bývají pravidelně jednou za měsíc, v létě tak často ne. Tento nápad jsem kdysi dostal v jedné hospodě ve Staříči, kde tyto hody dělávali,“ prozradil Vít Lanča z minipivovaru v Dolním Sklenově s tím, že hody si hned od začátku získaly v minipivovaru svou popularitu. Která specialita lidem nejvíce chutná, je podle něj těžko říct. „Ale oblíbený bývá tvarůžkový štrúdl, což je klasické lístkové těsto, ve kterém jsou tvarůžky, nebo salát, který je obdobný bramborovému, ale místo brambor jsou tvarůžky. Na odbyt jdou pomazánky, rolády i aspiky,“ vypočetl Lanča, který pro inspiraci využívá i knížku, kde je sto tvarůžkových receptů. „Tu napsal člověk, který si doma vyzkoušel tvarůžky na různé způsoby a pak vydal knížku receptů,“ upřesnil Lanča a dodal, že na hodech se zaměřuje na studenou kuchyni. „Spotřeba tvarůžek na takovou akci je dvacet kilogramů. Když k tomu připočteme přísady, máme tady pětatřicet kilogramů jídla, do čehož nepočítám pečivo,“ doplnil Lanča.

Za roky trvání této tradice si již hody získaly skalní návštěvníky. „Větší část jsou pravidelní návštěvníci, kteří si chodí i s miskami a speciality si pak kupují i domů. Jinak se stavují i turisté, kteří jsou na Hukvaldech na výletě, nebo zde lidé z okolí jezdí právě kvůli tvarůžkům,“ řekl Lanča. Atmosféru hodů ještě umocňuje harmonikář, který se stará o zábavu. V sobotu v minipivovaru hrál Aleš Gurecký z Frýdku-Místku, který zaskočil za pravidelně hrávajícího kolegu. „Podobné akce hrávám tak jednou měsíčně a spíše známým. Zde jsem už vypomáhal zhruba před rokem a rád jsem se zde vrátil,“ řekl Gurecký, který si pro toto vystoupení připravil i překvapení. „Složil jsem pro místní hospodu písničku, která dnes bude mít premiéru,“ prozradil harmonikář, který má rád písničky z jižní Moravy. „Tady se sice pije pivo, ale zahraji i písně o vínečku a také nechám návštěvníky, aby si sami řekli, co by chtěli zahrát,“ uzavřel harmonikář, který také prozradil, že vysloveně tvarůžkovou písničku ve svém repertoáru nemá.

Foto a video zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz

Nevím co vedlo pana senátora Pakostu k napsání článku v pátek 27. 2. 2009 v Náchodském deníku. Ať již to bylo odmítnutí nabídky pana senátora na spolupráci při prodeji pivovaru ze strany radnice, kterou nabízel, či mu tak zachutnalo pivo Holba, neopravňuje ho to ke klamání veřejnosti v takové míře, které se ve jmenovaném článku dopustil.

Tvrzení o výhře LIFu v počátku je zavádějící už tím, že pan senátor tuto nabídku za 100% akcií snížil ze 135 mil. Kč na 90 mil. Kč a nabídku Holby 150 mil. Kč naopak prezentuje jako dvojnásobek. Na základě nabídky LIFu dala rada na vědomí úmysl prodat pivovar a zároveň vyhradila právo jednat o prodeji zastupitelstvu města. Tento úmysl byl zveřejněn po dobu cca 42 dnů a na základě tohoto zveřejnění byly učiněny další nabídky. Protože nešlo o výběrové řízení, mohli zájemci o pivovar své nabídky do konání zastupitelstva doplnit či nabídku navýšit. Do zastupitelstva se potom dostaly jako dvě nejvyšší nabídky - nabídka firem Ruská tradiční a LIF se stejnou cenou 165 mil. Kč. Tedy nabídky o 15 mil. Kč vyšší než firmy Holba. Ta však po zjištění, že nabídky ostatních společností jsou vyšší než její, odstoupila, ač měla možnost i ona nabídku navýšit. Místo toho radši podala stížnost na nabídkové řízení spolu se spřízněnou firmou Stein k Úřadu pro hospodářskou soutěž. Dnes jsem tomu rád, protože Úřad pro hospodářskou soutěž vyloučil pochybení a potvrdil, že na postupu města a výkladu jeho právníků neshledal žádnou závadu. V jeho vyjádření se potvrdilo, že prodej akcií je záležitostí akcionáře a valné hromady, což v případě města Náchoda je v kompetenci rady města. Jak jsem výše uvedl, rada již dříve rozhodla, že tuto pravomoc přenechá zastupitelstvu. Na zastupitelstvu města byly předloženy všechny nabídky a varianty prodeje a o všech bylo hlasováno. Zastupitelstvo města všechny návrhy odmítlo a prodej pivovaru zamítlo. Již z toho je zřejmé, že tvrzení o výhře společnosti LIF je nesmysl. Překvapením pro mne na tomto zastupitelstvu byly dvě události. Ochota SNK-ED prodat pivovar Ruské tradiční a změna postoje ČSSD, když jsem navrhl pivovar neprodávat a ponechat toto rozhodnutí novému zastupitelstvu, které vznikne po volbách v roce 2010.

Další postup již byl mnohokrát probrán. Na žádost opozice bylo zadáno nezávislé agentuře výběrové řízení. Zastupitelstvo stanovilo podmínky tohoto řízení. Každá podmínka byla jednotlivě probrána a odsouhlasena. Všechny připomínky, zejména pana zastupitele Petránka, byly zapracovány a proběhlo řádné výběrové řízení. Osmičlenná komise došla k jednoznačnému závěru. Pivovar Holba nesplnil tři z předepsaných podmínek:

1. Firma neuvedla výši vlastního jmění

Pan Pakosta uvádí, že naopak LIF neuvedl výši základního jmění. Pokud se podívá do usnesení zastupitelstva, zjistí, že tento údaj zastupitelstvo nikdy nepožadovalo. Otevřenost ostatních firem na rozšířené radě o jejich majitelích a struktuře, prudce kontrastovala s neochotou firmy Holba sdělit v tomto směru jakékoliv informace.

2. Firma neprokázala dostatečně připravenost k financování

V podmínkách bylo uvedeno – „Zájemce jednoznačně prokáže dostatečné zdroje financování (závazné prohlášení banky v případě úvěrování a nebo aktuální výpis s prokázáním blokace)“

LIF dodal potvrzení o výši finančních prostředků na svém účtu, které jsou dostatečné pro uvedenou transakci i připravenosti k jejich blokaci.

Holba dodala vyjádření KB, že je ochotna se podílet. Není zde řečeno, že firma Holba má dostatečné prostředky ani v jaké výši se hodlá komerční banka na této transakci podílet. Navíc na tomto dokumentu chybí razítko banky.

3. Cena - bezesporu to nejdůležitější na celé transakci

LIF 150 mil.Kč za 100% akcií. bez dalších podmínek.

Holba 185 mil. Kč za podmínky:

Podmínka č. 1 (čl. 3.3)

Vyplacení této ceny je podmíněno stavem společnosti k 31. 12. 2008. A to zejména tím, že na účet společnosti Holba bude převedena částka nejméně 49 mil. Kč, kterou Pivovar Náchod obdržel za Beránek Náchod. Bez souhlasu Holby nebude nikterak z touto částkou nakládáno.

Holba tedy nechce za 185 mil. Kč jenom pivovar, ale i 49 mil. Kč za Beránek Náchod. Její skutečná nabídka tedy činí jen 136 mil. Kč. Tato podmínka navíc nemůže být ani splněna protože touto částkou pivovar bezprostředně po nabytí splatil své úvěry, zejména u KB.

Podmínka č. 2

Kupující zaplatí cenu nejpozději do 5 let. V případě, že v průběhu této doby dojde ke zhoršení finanční situace pivovaru bude poskytnuta sleva. Laicky řečeno. Vy nám předáte pivovar. My v něm budeme až 5 let bez zaplacení hospodařit a pokud se nám nepovede dobře, dostaneme slevu. Dobré, že. A to nemluvím, již o tom, že tento návrh není v souladu ze zadávacími podmínkami.

Podmínka č. 3

Pokud nedojde do 5 let k dohodě na ceně má kupující strana možnost bez jakýchkoliv sankcí od smlouvy odstoupit. Naopak, poruší-li podmínky prodávající strana, má kupující právo požadovat pokutu až do výše 50 mil. Kč.

Dalšími odkazy na slevy se kupní smlouva přímo hemží. Až si člověk musí říci spolu s klasiky. Nakupujte chytře a nebo nechci slevu zadarmo. Kdo nevěří, má možnost požádat dle zákona o informacích o její kopii.

Ještě k Vám pane senátore. Váš článek je bezprecedentním lobingem pro firmu Holba. Domnívám se, že by jste se měl takovýchto kroků ve Vašem postavení vystříhat a spíše se věnovat dalším svým povinnostem a to ať ve funkci senátora a nebo předsedy představenstva náchodské nemocnice. Zvláště v této funkci máte co napravovat.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Oldřich Čtvrtečka, starosta Náchoda

Necelých třicet centimetrů chybělo, aby včera voda v řece Sázavě v Kácově na Kutnohorsku dosáhla třetího povodňového stupně - ohrožení. Řeka zalila louky a některé chaty, pod vodou se ocitl místní pivovar. „Jsme neustále ve spojení s lidmi u řeky. Nikdo se odsud stěhovat nemusel,“ řekl kácovský starosta Jaroslav Buchal.

Situace na Sázavě byla včera z celého kraje nejhorší. Zatímco odpoledne tady začala řeka klesat, na Labi to bylo opačné. Mělník očekává druhý stupeň o víkendu.

„Velkou vodu“ v Kácově odnesl nejvíce pivovar. Dovnitř nateklo téměř třicet centimetrů vody, a tak několik set hektolitrů piva bude muset majitel z hygienických důvodů vylít. Škoda bude několik set tisíc korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Markéta Bušková a Lucie Zikmundová | Kráceno

V Humpolci byla otevřena již čtvrtá originální hospoda Velkopopovického Kozla, Kozlovna. Kozlovna Na Baronce, jak zní celý název, pohostí 60 návštěvníků. Dále jim nabídne atraktivní prostory, nápaditý interiér a široký sortiment čepovaného piva.

Interiér Kozlovny Na Baronce se nese v tomtéž duchu jako v ostatních originálních hospodách od Velkopopovického Kozla. Na stěnách jsou zlatavě nasvícené reliéfy kozla, osvětlení má tvar půllitrů a venku již u vchodu vítá hosty obrovská socha kozla zavěšená nad dveřmi. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

Na návštěvníky čeká široký sortiment čepovaného piva z produkce Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Velkopopovický Kozel Černý. Z ostatních značek pak prémiový ležák Pilsner Urquell. Pivu v humpolecké Kozlovně je věnována maximální péče. Kuchyně nabízí tradiční pivní pochutiny, kterým vévodí například utopenci či nakládaný hermelín.

„Dodnes nikdo neví, proč se Hliník odstěhoval do Humpolce. S trochou nadsázky se dá říct, že čekal na první humpoleckou Kozlovnu,“ říká pan Pavel Štraus, majitel Kozlovny Na Baronce, a dodává: „Tímto všechny zveme na dobré pivo v typickém kozlím prostředí.“

Investice do konceptu Kozlovny se majitelům prokazatelně vyplatí. Spojení hospody se silnou značkou, záruka kvalitního piva a originální design s sebou totiž vždy nese příliv nových zákazníků. Třeba i takových, kteří si do Kozlovny zajdou pouze na klasickou českou kuchyni.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází už čtyři Kozlovny. První vznikla v květnu 2007 v Bystřici nad Pernštejnem, další dvě loni v Havlíčkově Brodě a v Praze.

„Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

S pivem je to tak trochu jako s fotbalem. Češi ho milují a většina z nich si myslí, že mu rozumí. Notoricky známé jsou alespoň základní ingredience k jeho výrobě - tedy chmel, slad, voda a kvasnice. Podívejte se, jak vzniká oblíbený český mok v plzeňském minipivovaru Purkmistr.

O výrobu piva se zde stará Petr Krýsl. Mladý sládek má v oboru zvučné příjmení - jeho otcem je Josef Krýsl, uznávaný odborník přes pivo a restaurační pivovary. Právě on se synem výrobu piva v plzeňském minipivovaru rozjížděl. "Pak jsem to po tátovi převzal," vysvětluje Krýsl mladší s tím, že je v pivovaru od samého začátku.

Pivo se rodí ve sklepech přímo pod restaurací, jejíž součástí je varna. Než se pivo dostane k hostům, uběhne asi měsíc.

Naše první kroky vedou do šrotovny provoněné sladem (tj. naklíčené a usušené obilné zrno, převážně ječmen). Ten se pak našrotuje, smíchá s vodou a putuje do varny.

"Je několik druhů sladů, které se míchají dohromady," vysvětluje Petr Krýsl a nabízí na ochutnávku dva druhy. Světlejší typ má karamelovou příchuť, tmavší je spíš nahořklý.

Ke sladu se pak přidává chmel, který pivu dodává jeho příznačné aroma a hořkost. Tím vznikne základ piva, takzvaná mladina.

Varna je srdcem pivovaru a člověk se zde příjemně ohřeje. Odsud pivo putuje na spilku, kde se do zchlazené mladiny přidávají pivovarské kvasnice a začíná hlavní proces kvašení. Pivo kvasí v otevřených kádích asi týden. "Zde na spilce vzniká v pivu vytoužený alkohol," vysvětluje sládek.

Naše exkurze končí v ležáckém sklepě, kam se mladé prokvašené pivo přečerpává a dozrává další tři týdny při teplotě kolem nuly. "Tady už můžeme ochutnat výsledek," vysvětluje sládek, zatímco čepuje pivo do půllitru.

V pivovaru vaří základní čtyři druhy piv - světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. K tomu paletu ochucených speciálů.

"Šlágrem je borůvka nebo višeň," odpovídá Krýsl na dotaz, které speciály si hosté nejvíc oblíbili.

Minipivovar s restaurací a penzionem funguje necelé dva roky. Pokud vše půjde podle plánu, na podzim se komplex rozšíří o pivní lázně, které se v Česku staly hitem.

Roční výstav, tedy objem piva, který zde uvaří, je zhruba 1 000 hektolitrů. Jen pro představu - největší český pivovar Plzeňský Prazdroj vyprodukuje za stejné období přes 10 milionů hektolitrů.

Purkmistr ale nemá ambici konkurovat velkým hráčům. Převážnou část výstavu prodá přímo ve své restauraci. Pivo se zde stáčí i do lahví nebo speciálních minisoudků. Vedle toho nabízí třeba také pivní kosmetiku.

"Tu si necháváme vyrábět u jedné kosmetické firmy," vysvětluje marketingový ředitel Petr Míč. Pochvaluje si, že na odbyt jde dobře. Prodávají se prý hlavně šampony nebo tělová mléka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Němcová

Pokles spotřeby piva Hostan zaznamenali v uplynulých letech šéfové obchodní skupiny Heineken, která znojemský pivovar vlastní. Končí tedy s investicí do technologií. Pokud skončí Hostan, nepřežije ani limonáda Zulu.

„Zatím nevím, jestli a kdy pivovar Hostan zavřeme. Je ale jasné, že už v Hostanu nebudeme investovat do technologií. V centru Znojma máme problémy s logistikou. Pivovar je v historickém jádru, nedostanou se do něj velká auta. Navíc omezuje návštěvníky rotundy a hradu,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Heineken v Česku Jiří Daněk na tiskové konferenci při právě probíhajícím brněnském veletrhu G + H a Vinex.

Podle něj to ale neznamená, že by se majitelé chtěli zbavit některých značek. „Čekáme, jak to rozhodne trh. Jsme v kontaktu se znojemskou radnicí a se starostou a jednáme o tom, jak bychom mohli odlehčit historickému jádru. Pokud bychom Hostan zavřeli, znovu by se zpřístupnily některé prostory rotundy a hradu,“ doplnil Daněk.

V Hostanu zatím pokračuje výroba sudového piva Hostan a nealko limonády Zulu. Lahvový Hostan už delší dobu plní linky brněnského pivovaru Starobrno. „Limonáda Zulu je zajímavý obchodní artikl. Vyrobíme jí padesát tisíc hektolitrů ročně. Nevím ale, jestli bychom v případě zrušení pivovaru s touto značkou pokračovali,“ dodal obchodní ředitel Heinekenu.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor a foto: Daniel Smola

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je prvním pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina - regionální produkt. Udělení certifikátu je podmíněno používáním surovin, které pocházejí z Vysočiny. „Díky otevření sladovny odebere pivovar od zemědělců na Vysočině více než 1700 tun sladovnického ječmene ročně. Kvalitu piva REBEL potvrzuje také fakt, že je druhým rokem jedním z nejoceňovanějších piv České republiky. Při certifikaci pivo REBEL získalo maximální počet bodů za výjimečnou kvalitu,“ přiblížil Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Logo certifikátu Vysočina - regionální produkt bude pivovar uvádět na etiketách. „Hlavní smysl takového ocenění vidím zejména pro spotřebitele, který se může lépe orientovat v nabídce obrovského množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo a současně podpořit nákupem výrobce a producenty z Vysočiny,“ dodal Jiří Hušek.

Měšťanský pivovar v loňském roce zvýšil tržby o více než dvanáct procent na 100 milionu Kč. V roce 2008 zaznamenaly statistiky v celé České republice pokles prodeje sudového piva o téměř pět procent. „Naproti tomu náš pivovar dosáhl růstu tržeb právě zvýšeným prodejem sudového piva, kterého jsme prodali o osm procent více než předchozím roce. Pivo REBEL tak patří mezi několik málo značek, které na trhu Vysočiny významně posílily.

Nová výčepní místa přibila i v krajském městě Jihlavě a provozovatelé restaurací vnímají značku REBEL jako pivo, které jim při jejich podnikání pomůže přilákat nové hosty. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. jako poslední nezávislý pivovar na Vysočině vidí svoji budoucnost právě v nabídce vynikajícího regionálního piva, které vaří tradiční technologií typickou pro označení České pivo,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: i-Vysočina.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti ceny svojich pív nezvyšuje. Ak by považoval za potrebné upraviť distribučné ceny, urobí tak len v nevyhnutnom rozsahu a len na základe zmeny cien vstupov. Trhová trojka STEIGER nemá dôvod nasledovať postupy najväčších slovenských producentov piva, ktorí na marec 2009 ohlásili zvýšenie cien a to Heineken v priemere o 6,9 percenta a Pivovary Topvar o 6,3 percenta, čo zdôvodnili najmä rastúcimi nákladmi a infláciou. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Náš pivovar je prirodzenou súčasťou Slovenského trhu a nie je riadený zahraničnou centrálou vzdialenou tisíce kilometrov. Zmeny na trhu a reakcie trhu vieme preto vyhodnotiť nie len správne, ale hlavne operatívne a citlivo. Práve v ťažkých časoch hospodárskej krízy, musí byť pivo dostupným tovarom pre najširšie vrstvy obyvateľstva a nie luxusným tovarom. Tejto filozofii podriaďujem všetky cenové rozhodnutia, aby portfólio značiek pivovaru STEIGER naďalej ostalo medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý čo sa najviac prejavilo v roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo. Nasledujúce roky sa predaj na Slovensku každoročne znižoval. Paradoxne sa tak dialo aj napriek tomu, že pivo patrí medzi tovary s najnižší koeficientom rastu cien, v porovnaní s inými nápojmi. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky značné zdraženie sladovníckeho jačmeňa i chmeľu, cenami doteraz nehýbal“, konštatoval E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Druhé místo v kategorii světlý ležák si ze soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 odnesl nošovický Radegast Premium. V kategorii nealkoholických piv pak stejnou příčku obsadil Radegast Birell. V soutěži probíhající v rámci veletrhu Pivex jsou odbornou porotou posuzovány pivní vzorky dodané pivovary. Degustace probíhá anonymně pod dohledem notáře. Pro Radegast je to jedno z mnoha potvrzení, že je nejlepším pivem na Moravě.

Do soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 poslalo 18 pivovarů na 40 pivních značek. Ve dvoukolové anonymní degustaci hodnotila porota chuť piva, říznost, vůni, hořkost a případné další chuťové vlastnosti.

V kategorii světlých ležáků získalo stříbrnou medaili pivo Radegast Premium, v kategorii nealko piv pak dokreslilo šťastný večer nošovického pivovaru 2. místo nealko piva Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák měl z úspěchu oprávněnou radost: „Jsem rád, že pivovarští odborníci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro nás však stále zůstává hlavní porotou samotný spotřebitel. Především díky zájmu našich spotřebitelů jsme přesvědčeni, že je Radegast nejlepším pivem na Moravě.“

Soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 je tradičním pivním kláním, které je považováno za jedno z nejvíce objektivních porovnání značek. Kromě degustačního porovnání značek jsou prováděny laboratorní rozbory senzorická hodnocení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Humpolecký pivovar Bernard loni díky rostoucímu prodeji utržil 328 milionů korun, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů. V pivovaru loni stoupl výstav o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Hospodářský výsledek za minulý rok činil 6,3 milionu Kč.

Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi, řekl mluvčí podniku Zdeněk Mikulášek. Export se na loňském výstavu podílel více než 12 procenty. Celkový objem vyvezeného piva meziročně stoupl skoro o 29 procent, více než polovina směřovala na Slovensko. Humpolecké pivo ale mohli ochutnat zákazníci i v řadě dalších zemí, například v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA.

"Velice slibný trh je ve Velké Británii," uvedl mluvčí. Díky úspěchu v soutěži tam Bernard vstoupil do sítě jednoho velkého obchodního řetězce, letos začíná v jeho obchodech prodávat i nealkoholické pivo. Mok bez alkoholu vaří Bernard jako jediný pivovar na Vysočině, a to od léta 2006, za hranicemi ho zatím prodává jen na Slovensku.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu Kč. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů Kč, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů Kč.

Zdroj: E15.cz

Kolaloku pijú nielen uvedomelí kovboji. Legendárny nápoj z komédie Limonádový Joe vyrábajú aj vo vyhnianskom pivovare.

Ostáva len dúfať, že mužov, ktorí alkohol vymenia za tento kultový nápoj, bude pribúdať.

„Počas jednej hodiny naplníme približne 50 súdkov nealkoholickým nápojom Kolaloka," vysvetľuje Emil Mihálik z vyhnianskeho pivovaru. Kultový nápoj vyrábajú už šiesty rok a jeho obľuba podľa Mihálika stále rastie. „Kolaloka ani pri väčšom množstve nezaťažuje žalúdok, uhasí smäd a osvieži, najmä v lete," dodáva Mihálik. Nápoj však neplnia do fliaš, len do súdkov, z ktorých sa potom čapuje. Pollitrák stojí 0,85 € (25,61 Sk). Kolaloku vymysleli tvorcovia slávnej paródie na western v roku 1964 v známom filme ju popíjal kladný hrdina Limonádový Joe. A hoci má Kolaloka bylinkovú, jemne citrusovú chuť, výrobcovia alkoholu sa zrejme o svoju existenciu obávať nemusia.

Paródia na kovbojky

Legendárny český film Limonádový Joe bol paródiou na kovbojky a westerny. Príbeh o krásnom kovbojovi, ktorý pije len kolaloku, je vždy upravený v snehobielom obleku a hladko víťazí nad protivníkmi, u divákov zaznamenal obrovský úspech. Vo filme ho stvárnil český herec Karel Fiala. Na XII. medzinárodnom filmovom festivale v San Sebastian získal Limonádový Joe ocenenie Strieborná mušľa.

Zdroj: Čas.sk