Pivní unikáty u příležitosti pátého ročníku Slavností pivovaru Staropramen, který proběhne na pražském Smíchově v sobotu 12. června, má pro návštěvníky připraven tento známý pivovar. Kromě tradičního Staropramenu Kvasničáku, který je k dostání pouze v areálu pivovaru, se bude na více než 140 pípách čepovat i speciálně vybraný nefiltrovaný světlý Ležák a Granát.

„Výběr provádíme podle toho, abychom postihli vlastnosti nejlépe odpovídající určitému typu piva,“ sděluje vrchní sládek Milan Jeřábek. „ Jde tedy o subjektivní pocity nás, degustátorů. Vybíráme z desítek tanků ty, které jsou podle našeho názoru chutí, barvou a vůbec kvalitou skutečně ojedinělé. Samozřejmě, kvalita vstupních surovin je podstatná, ale ta je u všech druhů piv stejná. Ovšem každé pivo dozrává jinak, i když rozdíly jsou takové, že je poznají jen skuteční odborníci.“ prozradil vrchní sládek.

Z pivních vzorků, které s velkým předstihem vybírá sklepmistr Miloš Erben, se potom pečlivě hodnotí, co se nabídne hostům. Těch se i v letošním roce očekává kolem dvaceti tisíc, tak jako loni, kdy se vypilo 450 hektolitrů piva, z toho 150 hektolitrů stále více oblíbeného Granátu. (Právo)

Bez obav se mohli oddávat pivařské vášni návštěvníci Pivního festivalu v Olomouci. Na popíjení dohlížela, a to dokonce s radostí, hlídka výčepní bezpečnosti. Při pohledu na žlutobílé vozidlo s nápisem VB sice leckoho zamrazí, ale lidé se nemuseli obávat žádné represe. Jediným cílem výčepní bezpečnosti je poskytnout pivařům zábavu. Výčepní bezpečnost vznikla na podporu prodeje točeného piva. "Objíždí hospody a pořádá v nich laserovou show," přiblížila poslání VB mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

"Osazenstvo hospod střílí z laserových pistolí a za odměnu získávají vítězové pivní sklenice, trička VB a propagační předměty. Ze zkušeností můžeme říct, že ani několik vypitých piv správnou mušku nekazí." Od loňského června už hlídka VB objela desítky hospod a restaurací na Moravě, kde se pivo Zubr čepuje. Kvůli příznivému ohlasu budou ve své činnosti pokračovat i letos v létě. "Přijetí je většinou velmi dobré. Každá hospoda má svoji atmosféru, vřelejší ale většinou bývají lidé na venkově. Děláme pro ně zábavu a odměňujeme je za to, že jsou našemu pivu věrní," podělil se o zkušenosti člen výčepní bezpečnosti Jakub Wagner.

Na cestách po výčepech se osazenstvo recesistického vozu nevyhnulo ani legračním situacím. "V jedné vesnici jsme měli velký úspěch a tamní osazenstvo včetně hospodského pak za námi jezdilo celý týden. Doma nechali hospodu zavřenou. Poté jsme se dozvěděli, že chtěli obléct fotbalové družstvo do našich triček, proto soutěžili o sto šest," vypráví Wagner. Do střelecké soutěže se přitom nezapojují jen zarytí pivaři. Například ve Zlíně se vítězkou stala šestiletá dívka. Pozornost vzbuzuje i vozidlo silně připomínající auta veřejné bezpečnosti z dob totality. "Někdy mají lidé šok, když vyjdou z hospody a uvidí naše auto. Zpozorovali jsme také, že někteří řidiči při pohledu na ně nápadně zpomalují," líčí Wagner. Jednu věc ale štamgasti hlídce VB přece jen vyčítají. "Nelíbí se jim, že si nedáme pivo. Jsme ale v práci, a proto žízeň zaháníme většinou kofolou." (iDnes)

Navzdory dešti čekaly včera v areálu želivského kláštera na Pelhřimovsku desítky lidí na příjezd prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Klaus je prvním prezidentem, který zavítal do tohoto koutu země. Svůj třídenní pobyt na Vysočině zahájil autogramiádou. V doprovodu opata Bronislava Ignáce Kramára si poté prohlédl klášter a se svým doprovodem ochutnal i klášterní staročeské pivo, jehož výstav řeholníci loni obnovili. Klášter byl premonstrátům vrácen v roce 1991, za tu dobu stát na jeho obnovu přispěl téměř dvěma miliony korun. Prezident si na rozdíl od opata myslí, že rozsáhlou památku lze opravit i bez potřebného hospodářského zázemí. Řeholníci si na údržbu vydělávají částečně turistickým ruchem, spoléhat se musejí na dary farníků z domova i ze zahraničí. "Myslím, že klášter ani kostel nejsou v žádném katastrofickém stavu,"řekl Klaus. "Myslím, že to tady nějakým způsobem žije. Už to, že ten řád tady je a funguje, to je naděje do budoucna," uvedl prezident. Z Želiva pokračoval do Pelhřimova a Jihlavy. Dnes navštíví první ze tří památek v kraji na seznamu světového dědictví UNESCO - renesanční Telč, následně také baziliku svatého Prokopa a unikátní židovské ghetto v Třebíči. Ve středu třetí z nich - kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. (Rovnost)

Svoji třídenní návštěvu Vysočiny zahájil prezident Václav Klaus doprovázený manželkou Livií v pondělí dopoledne v Želivě. Centrem setkání se stal areál želivského premonstrátského kláštera, kde Klaus na závěr návštěvy ochutnal pivo z místního klášterního pivovaru. Mniši zde vaří tři druhy piva, tmavý ležák Gottschalk, medovinový Castulus a višňové pivo Siard Falco. Ještě včera navštívil prezident Pelhřimov a Jihlavu. Klausova návštěva Vysočiny skončí ve středu. (Právo)

Na počátku 90. let se rozhodl, že zkusí podnikat. Zadlužil se a spolu se dvěma společníky vydražil zchátralý pivovar v Humpolci. Dnes patří Rodinný pivovar Bernard k nejprogresivnějším hráčům na českém pivním trhu.

Než jste vydražil humpolecký pivovar, žil jste v Opavě a pracoval na okresním úřadě. Jak se stal z úředníka podnikatel?

Moje pracovní historie byla ve skutečnosti pestřejší. Coby vystudovaný silnoproudař jsem pracoval v různých technických pozicích. Jednu dobu jsem měl na starosti nákup kusových strojů pro továrnu, což obnášelo nejen zajištění technické stránky, ale i vyjednávání s bankou. Na okresním úřadě jsem pracoval až po revoluci, a to poměrně krátce, asi rok. Podnikatelskou zkušenost jsem tedy neměl a ani jsem ji v podstatě mít nemohl, ale jistý manažerský základ tu byl. A proč jsem s podnikáním začal? Chtěl jsem konečně zkusit něco dělat pořádně, se vším všudy.

Proč zrovna pivovar v Humpolci? Tenkrát na tom nebyl vůbec dobře a vy jste ho navíc koupili za cenu, která jeho účetní hodnotu výrazně převyšovala.

Pivovar v Humpolci byl zařazen do dražby v rámci malé privatizace a my jsme o tom věděli. Vyvolávací cena pivovaru se rovnala účetní hodnotě devět a půl milionu korun. Nakonec jsme ho vydražili za 47 milionů, k tomu bylo nutno přičíst ještě zásoby, takže dohromady jsme zaplatili 52 miliony. Neumím moc vysvětlit, proč jsme do toho tenkrát tímhle způsobem šli, snad že jsme příliš nehleděli na výhodnost samotné investice, ale vnímali jsme to jako příležitost jak začít něco dělat. Naštěstí se nám to podařilo hned od začátku rychle rozběhnout, ale nechtěl bych to prožívat znova - bylo to svým způsobem veliké dobrodružství.

Jak se na to velké dobrodružství dívala vaše paní? Nevynadala vám, že jste se asi zbláznil?

Ne, nic takového neproběhlo. Musím říct, že manželka se k celé věci postavila naprosto skvěle, vzala to spíš jako příležitost něco dokázat než jako problém.

Dlouho jste bydleli v malém bytě přímo v pivovaru, jak je to dnes?

Už třetí rok bydlíme ve vlastním domě na pěkném místě u lesa. Je to jednoduchý, prostorný dům se zahradou ve funkcionalistickém stylu, žádné podnikatelské baroko. Myslím, že se docela povedl, bohužel samozřejmě není zadarmo, splátky hypotéky dost zatěžují rodinný rozpočet, na druhé straně asi nebylo možné žít pořád v pivovaru a nemít potřebné soukromí.

Pivovar Bernard má v názvu slovo rodinný. Platí to dodnes? A jak vidíte budoucí vývoj?

Je pravda, že moje žena tu vede ekonomický úsek a i ze strany mého společníka Vávry tu dnes pracuje řada rodinných příslušníků. V budoucnu bych byl rád, kdyby se vedení podniku ujal můj syn, který nyní studuje na VŠE. Přívlastek rodinný je důležitý, protože vyjadřuje náš vztah ke značce, k našim zákazníkům a vypovídá o naší firemní kultuře, ale sám o sobě není nejpodstatnější. Hlavní je udržet kontinuitu a rozvíjet se dál, v duchu našeho sloganu: Bernard - jít svou cestou.

Jak se odráží firemní kultura na vnitrofiremních vztazích?

Naší snahou je, aby byla stanovena jasná pravidla, aby každý přesně věděl, co má dělat. Ta pravidla jsou poměrně tvrdá, ale tvrdý je i sám život, pokud odhlédneme od iluzí sociálních demokratů, kteří si malují svou virtuální realitu a přitom bez okolků zadlužují zemi.

Zajímáte se o dění na politické scéně?

Nejsem jen úzce zaměřen na svou firmu, rozhodně mi není jedno, co se děje ve světě kolem mě a záleží mi na tom, aby tento stát prosperoval. O to bolestněji vnímám kroky této vlády, která řídí zemi špatným směrem - k vysoké míře zdanění a vysoké zadluženosti. Odkládá zásadní reformy, jakou je například důchodová reforma. To ale není problém jen této vlády, ale i těch předchozích.

Změnilo vás nějak podnikání?

Myslím si, že dost. Hodně mi vzalo iluze. V pivovarnictví je velmi nezdravé konkurenční prostředí, kde spolu nesoutěží kvalita a dobrá propagace značky, ale mnohem více se o zákazníka bojuje korupčními praktikami, kdy pivovary uplácejí hospodské, aby odebírali jejich pivo. A v konečném důsledku to musíme dělat i my, jinak bychom neobstáli. To mi bere radost z podnikání. Mě nezaráží, že to někdo zkusí. Ani mě nezaráží, že to trh přijme - kdybyste byl hospodský a někdo vám nabídl peníze za to, že budete brát jeho pivo, také nebudete nic namítat. Ale co mi vadí, je to, že totálně selhala kontrolní funkce státu a potažmo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nekoná tam, kde by konat měl a nikomu to nevadí.

Přenášíte si pracovní problémy i domů, nebo umíte vypnout?

Daří se mi vypínat, i když někdy se člověk neubrání a přinese si špatnou náladu domů. Snažím se regenerovat síly, protože jinak to ani nejde. Najdu si čas i na dovolenou, snažím se sportovat. Workoholizmus ve svém důsledku vede ke snížení výkonnosti. To nemluvím o tom, kdy je nárazově nutno zabrat víc než obvykle, aby se udělalo v termínu vše, co je třeba, ale o dlouhodobém přístupu.

STANISLAV BERNARD

Narodil se 14. 10. 1955 v Opavě, maturoval na opavském gymnáziu, poté vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Do roku 1990 působil na různých technických pozicích. Roku 1990-1991 byl úředníkem okresního úřadu v Opavě, souběžně šéfoval vydavatelství regionálních týdeníků Region. Od konce roku 1991 je spolumajitelem Rodinného pivovaru v Humpolci. Založil Český svaz nezávislých pivovarů, stál u zrodu rádia Vysočina, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary získal titul Pivovarská osobnost století, roku 2000 získal ocenění Brand manager roku. Je ženatý, s manželkou Helenou má dvě již dospělé děti - dceru Hanu a syna Filipa. (Profit)

Milovníky hlineckého desetistupňového piva Rychtář, kteří si ho půjdou koupit do obchodů v Proseči či Jarošově na Chrudimsku, čeká překvapení. Lahvová desítka se totiž dodává do obchodů v jedenácti vesnicích mikroregionu Toulovcovy Maštale s novým názvem Toulovec.

Sdružení obcí si od toho slibuje své další zviditelnění."Snažíme se, aby o nás lidé věděli. Specifické pivní etikety považujeme za nenásilný propagační prostředek. Doufáme, že návštěvníky našeho kraje zaujmou jako dárek z výletu i jako sběratelská kuriozita," řekl manažer mikroregionu Leoš Malina.

Láhve s Rychtářem přejmenovaným na Toulovce se mají v Proseči a jejím okolí objevit již koncem tohoto týdne. "Připravujeme zvláštní dodávky lahvové desítky označené jako Toulovec do prodejen v mikroregionu Toulovcovy Maštale. Zákazníky mohu ubezpečit, že půjde o desetistupňové pivo Rychtář, na které jsou zvyklí. Bude to vyznačeno i na jeho etiketě. Pouze v oblasti Maštalí se bude prodávat pod jiným názvem," řekl ředitel Pivovaru Rychtář v Hlinsku Milan Vedra.

Podobné změny názvu a etiket hlineckého piva jsou na přání odběratelů prý prováděny i na lahvích dodávaných například do Německa.

Některé lidi z obcí sdružených v mikroregionu Toulovcovy Maštale prý mrzí, že nemají vlastní lokální pivovar, který by do lahví stáčel zcela odlišné pivo. "Asi by to bylo pro propagaci regionu lepší. Bohužel pivovar s malým výstavem by se u nás nejspíš neuživil," řekl Malina. (iDnes)

Češi jsou přeborníci v pití piva. Podle předsedy představenstva poličského pivovaru Karla Witze budou lidé v České republice pít hodně piva i nadále. "O tom, které si koupí, ale rozhoduje hlavně cena. Pivo budou u nás lidé vždy pokládat za levnou věc. Nevěřím, že by se z některých konzumentů stali lidé podobní vinařům, kteří jsou ochotni za kvalitu zaplatit hodně peněz," tvrdí Witz.

* Je rozdíl mezi chutí piva vyráběného v malém pivovaru a ve velkovýrobě?

Rozdíl je velký. Ale lidi skutečně hlavně zajímá, kolik zaplatí. Z tradičních důvodů pijí naše, ovšem dají si i Gambrinus. To je moderní pivo, které se ale dělá silné a ředí se vodou. Jediné dělení pivovarů je na ty v růstu a ty ostatní.

* Je těžké prosadit pivo do vzdálených měst nebo do Prahy?

Je i není. V Praze máme několik hospůdek, které naše pivo točí, v Karlových Varech například berou naše kvasnicové pivo. Jenže právě v Praze se lidé, kteří provozují restaurace, velmi rychle mění a jsou zaměřeni hlavně na výdělek. Takže máme několik hospod, které točí naše pivo, není jich moc, ale jsme rádi, že je máme.

* Jak se díváte na působení nadnárodních společností, které vlastní v České republice pivovary?

Bylo by vše v pořádku, kdyby jim tak nerostl výstav. Jenže na druhou stranu jsou dobří, když se jejich piva tolik prodá. Zaniklo u nás téměř třicet pivovarů, ale úbytek se netýkal těch velkých. Naopak, některé malé podniky jsou nyní už také koupené firmami ze zahraničí. Myslím ale, že nehrozí, že by tyto firmy zrušily výrobu typicky českého piva a začaly vařit cizí značky.

* Malé pivovary tedy v budoucnu přežijí?

Buď uvaří konkurence schopné pivo, nebo zaniknou. Ovšem pokud například pivo Opat má výstav sedm tisíc hektolitrů ročně, tak je to špatně pochopené pivo. I zaniklý pivovar ve Svitavách je dobrý příklad špatného hospodaření. Ale bylo by opravdu tristní, kdyby skončily všechny malé pivovary. (Mladá fronta DNES)

Hasiči ze Svitav a Poličky museli v noci z neděle na pondělí vyjet k požáru v Měšťanském pivovaru v Poličce. Oheň poničil strojovnu chlazení. Podle vedení pivovaru se však příznivci poličského piva nemusí obávat, že jejich oblíbeného nápoje bude nedostatek.

Pivovar prý dál pracuje na plný výkon. "Příčinou vzniku požáru byla pravděpodobně technická závada na motorovém spouštěči kompresoru. Vyjeli k němu profesionální hasiči ze Svitav a Poličky, kteří oheň během dvou hodin zlikvidovali," uvedla tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje Vendula Horáková.

Požár zničil elektroinstalaci a řídicí počítač. Poškozeny byly i kompresory a místnost strojovny. Škoda byla předběžně vyčíslena na půl milionu korun. I přes způsobené škody se v pivovaru pivo vaří dál. "Škody, které oheň způsobil, provoz pivovaru nijak nezkomplikují. Opravy proběhnou bez toho, že bychom museli omezit výrobu," řekl Karel Witz z Měšťanského Pivovaru v Poličce. (iDnes)

Náchodské pivo zaznamenalo velký úspěch v oregonském konferenčním centru, kde se uskutečnil 10. ročník jednoho z největších jarních festivalů zasvěcených alkoholickým nápojům The Spring Beer and Wine Fest. Česká piva zde reprezentoval náchodský Primátor, který se prostřednictvím svého dovozce představil se dvěma pivy - světlým Primátorem Exkluziv a tmavým Primátorem Double, který je nejsilnějším českým pivem. Právě Double mělo veliký úspěch. I přes velkou konkurenci 54 pivovarů svedl obrovský boj o první a druhou pozici. Neřešitelnou situaci musel nakonec rozhodnout los, který Náchodu přiřadil "až" druhou příčku. "Pro celkově dobrý ohlas, i u běžných návštěvníků této akce, byl náš dovozce již pozván i na příští ročník tohoto festivalu, což je pro značku Primátor velkým oceněním. Získané umístění by mělo náchodskému pivovaru pomoci v budoucnosti zvýšit svůj export do USA," dodal vedoucí marketingu pivovaru František Meduna. (Noviny Náchodska)

Ulicemi Tachova probíhá skupinka účastníků pivní poutě. Celkem 65 kilometrů měří trasa z Chodové Plané do německého Windischeschenbachu, po níž dnes pivaři začali valit stolitrový dubový sud s jedenáctistupňovým českým pivem. Devět dvojic, které vystartovaly z nádvoří pivovaru Chodovar, tlačí historický sud po silnicích tzv. ficáky, dřevěnými holemi, a střídají se po třech kilometrech. Mezi nimi jsou dvě ženy. Akce je součástí oslav vstupu do EU. Právě ženskou dvojici, která dovalila kolem 10:00 sud do Tachova, přivítala na náměstí zhruba padesátka lidí. "Pivo bude určitě Němcům chutnat," řekl starosta Tachova a senátor Ladislav Macák.

"Je chladno, ale hřeje nás sportovní výkon a naše pivo," řekl mistr světa v koulení sudů a prezident malého regionálního pivovaru Jiří Plevka. Podle něj překročí sud česko-německou hranici po poledni na turistickém přechodu Branka a kolem 16:00 by měl průvod pivovarských s deseti doprovodnými vozy vybavenými ampliony a houkačkami skončit pivní pouť poblíž hradu Neuhaus v partnerském Windischeschenbachu.

Nad akcí podle Plevky převzali záštitu hejtmani krajů Plzeňského, Neustadt a Tirschenreuth. Doprovodné vozy, které vezou do Německa deset hektolitrových sudů s chodovoplánským pivem, staví v každé obci na trase a nabízejí pivo zdarma. Pivní pouť vede po tzv. zlaté stezce - staré kupecké cestě z Čech do Bavor, kudy putovali čeští králové na korunovaci do Norimberku. Na piknik na německém hradě jsou pozváni zástupci všech partnerských regionů. "Tato akce je zároveň tradičním otevíráním pivní sezony," dodal Plevka.

Navazující akcí, která se koná 15. května, bude Chodovar Cup - barmanská soutěž v přípravě pivních míchaných nápojů. Na 8. ročník mezinárodního mistrovství ČR v koulení sudů, které se koná v areálu pivovaru 26. června, je pozvána řada týmů z celé Evropy. Loni přijelo 35 družstev, včetně osmi ženských, z toho dvě z Bavorska a šest z Velké Británie, kde od roku 1930 koná mistrovství světa v koulení sudů ve městě Burton. (Lidovky)

Nejstarší a nejznámější plzeňská pivnice Parkán, která byla uzavřena v roce 1998, začne od pondělí znovu sloužit veřejnosti. Nový majitel Plzeňský Prazdroj, který před dvěma lety obnovil přerušenou přestavbu objektu, napojil staročeský šenk na sousední Pivovarské muzeum. Podle mluvčího společnosti Alexeje Bechtina dosáhly investice desítek milionů korun.

Interiéry pivnice, o níž jsou první písemné zmínky z roku 1511, jsou zcela rekonstruovány a měly byt mít charakter staročeské restaurace se stovkou míst v několika místnostech. Kuchyně nebude nabízet klasická jídla, ale pouze specifickou staročeskou gastronomii včetně studené pivní kuchyně. Do přízemí Parkánu byl přemístěn nejoblíbenější exponát muzea - model historické varny. Opravená budova, kam byla rozšířena část muzeální expozice, bude podle Bechtina sloužit pro pořádání besed, přednášek a promítání. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám, do dalších prostor přestěhoval majitel depozitář muzea.

Restaurace, která bude otevřena denně od 11 do 23 hod. a v pátek a v sobotu až do dvou v noci, nabídne zřejmě i nepasterizované a nefiltrované kvasnicové čepované pivo. "Musí se ještě udělat testy. Pokud dopadnou dobře, bude se pivo čepovat od června," dodal Bechtin.

Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace. (Plzeňský deník)

Jedna z nejznámějších a nejstarších plzeňských pivnic, Parkán, znovu ožívá. Restauraci její majitel, Plzeňský Prazdroj, uzavřel v roce 1998 a po několikaletém chátrání ji příští týden otevře. O restauraci existuje písemná zmínka už z roku 1511, bude mít kapacitu zhruba sto míst.

"Parkán se stal součástí sousedního Pivovarského muzea. Kuchyně bude nabízet rozmanitá staročeská jídla včetně studené pivní kuchyně a specialit vhodných k pivu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Hospoda nabídne jako jediná v Plzni nepasterizované a nefiltrované kvasnicové točené pivo. "Vyrábíme ho v Prazdroji, pouze pro potřeby Parkánu," dodal Bechtin. Restaurace bude organizačně spadat pod další z podniků Prazdroje, kterou je plzeňská pivovarská Spilka - největší restaurace ve střední Evropě. Díky tomu, že Parkán bude cílovou stanicí prohlídky sousedního Pivovarského muzea, získá i některé exponáty - třeba model historické varny.

Podle mluvčího však bude Parkán přístupný i běžným hostům, nikoliv pouze návštěvníkům muzea. Opravená budova má sloužit také pro pořádání besed, přednášek, promítání a dalších podobných akcí. V prvním patře pivnice bude ve dvou místnostech pokračovat expozice věnovaná sběratelství a kuriozitám. Do dalších prostor se přestěhují depozitáře muzea. Pivnice Parkán, v letech 1960 až 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace, ale zatím je pouze staveništěm uprostřed města. (iDnes)

Vyhlášený plzeňský podnik Na Parkánu je od pondělí opět v provozu. Pivnice, která patřila k nejznámějším v Plzni, byla zavřená od roku 1998 a z bývalých štamgastů by ji dnes už asi nikdo nepoznal. Tehdejší restaurace se totiž proměnila ve staročeský šenk, jehož vybavení navozuje atmosféru plzeňských hospod devatenáctého a první poloviny dvacátého století.

"Parkán začal sloužit nejen veřejnosti, ale zároveň se stal i součástí a vlastně poslední zastávkou prohlídkového okruhu po sousedícím Pivovarském muzeu," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje, který muzeum i šenk provozuje.

Exponátem, na který budou návštěvníci asi zvědaví nejvíc, je zdejší rarita - nepasterizovaný a nefiltrovaný Pilsner Urquell. "Tedy kvasnicové pivo v podobě, v jaké chutnalo našim pradědečkům," podotkla Eliášková. Vizuální podobu zašlých časů navozují repliky dobového hospodského nábytku i originální předměty z depozitářů muzea včetně řady historických džbánů, tupláků a lahví. Jedno ze zákoutí je vyhrazeno unikátnímu modelu pivovarské varny, kterým se chlubilo Československo na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu.

Staré časy i dle jídelníčku Staré časy by měl od června připomínat i zdejší jídelníček. "Naši kuchaři pátrají po starých receptech, možná se zde bude vařit i podle Magdaleny Rettigové," poznamenala Eliášková.

Zatím si zde mohou nad jídelníčkem zavzpomínat alespoň pamětníci starého Parkánu, tehdejší speciality - tatarský biftek a guláš Flamendr - jsou v nabídce i nyní.

Generální přestavba restaurace, kterou nechal pivovar zavřít pro její špatný technický stav, přišla na dvacet dva miliónů. "Vysoké náklady si vyžádalo například statické zajištění středověkých studní pod objektem," upozornila Eliášková. Ve zmíněné ceně jsou ale i zrekonstruované městské hradby v sousedství Parkánu, kde bude k vidění ukázka starého typu chmelnice, a také nové expozice umístěné v patře nad šenkem. "Zde se budou moci návštěvníci seznámit s historií nádob určených pro nápoje i s různými kuriozitami. Třeba s největším a nejmenším džbánem," přislíbila ředitelka muzea Markéta Formanová. Uvedené části muzea budou přístupné od 4. června. Kapacita staročeského šenku činí i s venkovní terasou sto míst, otevřeno je denně. (Právo)

Po zhruba 50 letech obnovil Budějovický Budvar výrobu černého piva. Tmavý dvanáctistupňový ležák má vyplnit mezeru v jeho sortimentu. Zatím jej pivovar bude nabízet pouze sudový a na domácím trhu. První várku stočili v pivovaru v pondělí. Přípravy na zahájení výroby ale začaly už loni. Podle statistik se v České republice vyrobí zhruba 18 miliónů hektolitrů piva, z toho dvě procenta činí podíl tmavého piva. "Chceme vyjít vstříc všem příznivcům tmavého piva a nabídnout jim prvotřídní ležák," uvedl vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec.

V první fázi pivovar vyrobil 2100 hektolitrů černého budvaru a bude jej stáčet do dvacetilitrových sudů. K prvním konzumentům se tmavé pivo z Českých Budějovic dostane začátkem příštího týdne. "Začínáme doma, bude-li však zájem i v zahraničí, jsme připraveni exportovat i tuto novinku," konstatoval ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Podle sládka Budvaru Josefa Tolara je tmavý ležák Budweiser Budvar vyroben stejným postupem jako světlý ležák. "Vedle chmele a vody se k výrobě používá několik druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních barevných ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Charakterizuje jej výrazná tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti," řekl Tolar. (Právo)

Po necelých čtyřech letech, kdy české pivo Czechvar vstoupilo na území USA, jej lze koupit v jedenadvaceti státech. Takový je po předchozí šedesátidvouleté odmlce výsledek kroku do neznáma, který učinil pivovar Budějovický Budvar na zaoceánský trh. A poptávka po nové značce? Je slibná.

S prodejem se začínalo na východním pobřeží, tedy v oblasti, kde je nejvyšší spotřeba importovaného piva. Sice se vědělo, že se zde prodá nejvíc dovezeného piva na světě a že spotřeba má trvale rostoucí tendenci, ale jen těžko šlo odhadnout, jak zákazníka osloví zcela nová značka.

Na ni český pivovar musel vsadit kvůli historické smlouvě s americkou společností Anheuser-Busch (AB) z roku 1939, která mu zakazuje používat tradiční ochrannou známku Budweiser na severoamerickém území od Panamy na sever. Zde na ni má výsadní právo právě Anheuser-Busch. Proto i nová exportní ochranná značka pro Spojené státy musela být kvůli známkoprávním sporům nekonfliktní, ale atraktivní a pro spotřebitele na první pohled čitelná.

"Zájem Američanů o originální ležák z Českých Budějovic nás ale příjemně překvapil. Ukázalo se, že na trhu přeplněném masovou produkcí místních mamutích pivovarů má Czechvar, jako tradiční český ležák, velkou šanci uspět. A to nejen u krajanů, ale i místních konzumentů, hledajících kvalitní a tradiční výrobek se silnou individualitou a prokazatelným původem," říká ředitel Budvaru Jiří Boček.

Američanům nevadí ani vyšší cena. Světlý ležák Czechvar patří do kategorie importovaných superprémiových piv. Tomu odpovídá i jeho vyšší cena. Prodává se zejména na off-tradu ve speciálních tzv. "Liquor stores" - obchodech s alkoholem. K dostání je v šestilahvovém multipacku v pro Evropana netradičním objemu lahve 12 fl. oz. (tekutých uncí).

To odpovídá 355 mililitrům, místo 330 mililitrům, běžným v Evropě. Budvar, který část Czechvaru prodává i v půllitrových lahvích, nyní připravuje také prodej třetinek ve dvanáctilahvovém multipacku, který je pro importované značky na americkém trhu typický.

Trh je zde vůbec dost specifický a místní legislativa představuje samostatnou, dost složitou, kapitolu. "Je tu prostředí se silnými administrativními regulačními prvky," upozorňuje na možná úskalí obchodní manažer Robert Chrt.

Kromě federální legislativy je potřeba vyhovět ještě legislativě jednotlivých států. Pozůstatky z dob prohibice se přitom projevují i v zákonech o obchodu s alkoholem. Třeba při distribuci musí být importovaný alkoholický nápoj striktně oddělen od dalšího zboží. Ve dvaatřiceti státech, tedy na většině území, se pivo dál distribuuje prostřednictvím licencovaných velko- a maloobchodníků. Ve zbývajících osmnácti pak má monopol na nákup a prodej stát.

K tomu je potřeba přidat i různorodou daňovou politiku, restrikce v reklamě, spotřebitelských soutěžích či povinné značení výrobků. To vše pak má přímý dopad na marketinkovou strategii. "Když už se ale vším prokoušete, máte prostor ukázat, co ve vás je. S odstupem doby říkáme - stojí to za to. Když se překážky zdolají, konzument pivo dokáže ocenit. Prostě si na něm pochutná," potvrzuje Chrt. Ten Spojené státy pokládá za jeden z nejperspektivnějších exportních trhů.

Trh v USA pivu přeje. Dokládá to fakt, že se za rok vypije zhruba 240 miliónů hektolitrů piva. To se dělí do deseti kategorií Popular, Premium, Superpremium, Light, Ice, Dry, Malt liquer, Ale, nealkoholická a importovaná. Nejžádanější jsou lehká a prémiová piva. Podíl importovaných značek, což jsou téměř výhradně ležáky, představuje přes deset procent roční spotřeby.

Třeba v roce 2001 se zde prodalo 25,5 miliónu hektolitrů zahraničního piva. Nejvíce z Mexika přes 10,3 miliónu hl., Nizozemska přes 6,3 miliónu hl., Kanady 4,4 a Německa 1,4 miliónu hektolitrů. V tomto roce Česku patřilo osmé místo se 145 tisíci prodanými hektolitry.

Nejsilnější importní značkou byla Corona Extra (7,2 miliónu hl.), Heineken (více než 5 miliónů hl.), Labatt s Blue (1,3 miliónu hl.) či Beck. Budějovický Budvar v loňském roce prodal 7700 a předloni 9000 hektolitrů Czechvaru. Letos, po změně distributora - nyní je to coloradská společnost Distinguished Brands International, čeká opět návrat nejméně na předloňská čísla.

Jak se vyvíjel spor o Budvar

První známkoprávní dohoda mezi budějovickým pivovarem a společností Anheuser-Busch o ochrannou známku Budweiser, která měla narovnat vzájemné rozpory, je stará 93 let. První smlouva, která měla urovnat rozpory mezi kopií a originálem, byla totiž podepsána už v roce 1911. V ní předchůdce Budějovického Budvaru Český akciový pivovar uznal oprávněnost používat ochrannou známku Budweiser společnosti Anheuser-Busch, s výjimkou spojení se slovem Original, aby zákazníci nebyli uvedeni v omyl, že pivní výrobky společnosti Anheuser-Busch pocházejí z Budějovic v Čechách.

V této smlouvě si předchůdce Budvaru výslovně ponechal právo k užívání označení svých výrobků slovem Budweiser na celém světě. K eskalaci sporů došlo až poté, co si Český akciový pivovar, v souladu se smlouvou z roku 1911, zaregistroval 10. srpna 1937 v USA ochrannou známku Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City.

Ochrannou známku užíval na etiketách od roku 1934 a do USA s ní přišel proto, že obsahovala zeměpisné označení původu. To mu umožňovalo do USA své pivo vyvážet a tehdejší export byl velmi úspěšný. V roce 1938 přišel pivovar Anheuser-Busch s prvními požadavky, "podle kterých se Budějovický pivovar měl vzdát pro celý svět mimo Evropu práva k označení svého výrobku všemi složeninami a odvozeninami od slova Bud, Budweiser a Budweis."

Tehdy označili zástupci budějovického pivovaru návrhy za přímo urážlivé a zásadně o nich odmítli jednat. V roce 1939, těsně před okupací Československa, byla uzavřena další dohoda. Pro budějovický pivovar nevýhodná. Jeho zástupci ji tehdy podepsali pod silným tlakem, kdy jim hrozily nákladné soudní spory na území USA.

Touto smlouvou Budějovický Budvar přišel o možnost používat označení Bud, Budweis a Budweiser na území celé Severní Ameriky od Panamy na sever. To ho, jak se dnes ukazuje, dostalo do nepříznivé pozice. Na obalech či etiketách piva Czechvar tak nesmí být uvedeno jméno výrobce - národního podniku Budějovický Budvar. Místo něho je zde jen zaregistrované exportní jméno společnosti B.B.N.P. To představuje první písmena názvu podniku. Dokonce i jméno místa původu piva České Budějovice může být na etiketách lahví a kartonů vyvedeno jen v "nenápadné" podobě. Do USA se tak pivo označené jako Budějovický Budvar může dostat jen na zvláštní území, tzv. exteritoria, jako jsou velvyslanectví nebo orgány OSN. (iHNed)

Pivovary Staropramen začnou stáčet část světlé desítky do nově vyvinutých plastových lahví s názvem Q-pack. V tomto obalu, který prý díky speciálnímu materiálu zachovává chuť i říz piva jako skleněná láhev, hodlají letos prodat 20 až 30 tisíc hektolitrů Staropramenu. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci společnosti. Ta loni prodala 2,73 milionu hektolitrů pěnivého moku.

Q-pack ve srovnání s klasickým PET obalem zabraňuje pronikání kyslíku do nápoje a zároveň udržuje hladinu kysličníku uhličitého v lahvi, čímž udržuje dlouhodobě kvalitu piva. Mok tak chutná stejně jako ze skleněné lahve, tvrdí Pivovary Staropramen s tím, že ve slepých testech rozdíl nerozeznali odborníci ani běžní konzumenti.

Doporučená cena 16,9 koruny za láhev o objemu 0,65 litru podle firmy odpovídá ceně půllitrové plechovky. Půllitr piva v Q- packu vyjde podle marketingového ředitele Pivovarů Staropramen Marka Tovaryše v přepočtu asi na 13 korun. Spotřebitel si připlácí za obal, který je lehký, nerozbitný a znovu uzavíratelný. Lahve se dají běžně recyklovat. Lahvová desítka Staropramen se v obchodech běžně prodává pod deset korun.

Nová láhev je stejně velká jako skleněný půllitrový obal a přes větší objem má nižší hmotnost. Vzhledem k tomu má Q-pack podle firmy doprovázet lidi při aktivních příležitostech, jako jsou pěší a vodácká turistika, rafting, cyklistika či rybaření. Cílovou skupinou mají být hlavně muži ve věku od 20 do 30 let.

Q-pack vyvinul majoritní vlastník Pivovarů Staropramen, belgická Interbrew, ve spolupráci s italskou společností na obaly M&G. Interbrew zavádí tuto láhev například u prémiového ležáku Stella Artois nebo u piva Jupiler. (iDnes)

Pátý ročník Slavností pivovaru Staropramen proběhne na pražském Smíchově v sobotu 12. června od 13:00 do 22:00 hodin. Letošní ročník nabídne návštěvníkům, jako již tradičně, bohatý hudební program a spoustu zábavy. Akce se koná v areálu pivovaru Staropramen, včetně prostoru u Pivní pohotovosti a ulice Svornosti.

Kvalitní program letošního ročníku Slavností pivovaru Staropramen slibují hudební skupiny J.A.R., Kryštof, Divokej Bill, Wohnout, Peha či Ready Kirken, které vystoupí na dvou hudebních scénách. I letos čeká návštěvníky otevřená exkurzní trasa pivovarem Staropramen, FMX exhibice, atrakce ze Staropramen Chlaparku a závěrečný ohňostroj. Mediálním partnerem akce je TV Óčko.

Organizátoři Slavností pivovaru Staropramen se v letošním ročníku zaměřili na větší komfort a vyšší úroveň kvality služeb, k čemuž přispěje i omezený počet návštěvníků. Oproti loňskému roku dojde k výrazné změně v systému placení. Organizátoři si od něj slibují zrychlení činnosti směnáren a čekají, že odpadne čekání ve frontách. „V loňském roce jsme se s návštěvností 23 tis. lidí zařadili se Slavnostmi pivovaru Staropramen mezi TOP tři akce v Praze, hned za koncert Rolling Stones a Elánu,“ říká Simona Krautová, manažerka komunikace společnosti Pivovary Staropramen.

Novinkou letošního ročníku je také prodej vstupenek na Slavnosti pivovaru Staropramen v předprodeji, který zajišťují sítě Ticketpro a Ticket Art. Cena vstupenky v předprodeji činí 120 Kč, na místě 150 Kč. Vstupenka zahrnuje i jedno pivo Staropramen Granát zdarma.

Na Slavnostech se bude celkem na více než 140ti pípách čepovat Staropramen Ležák, Granát, Světlý, Černý a tradičně i Staropramen Kvasničák, který je k dostání pouze v areálu pivovaru Staropramen. Dále bude na Slavnostech, stejně jako loni, prémiový pivní stánek, kde mohou návštěvníci ochutnat belgické pivní značky jako Stellu Artois, Hoegaarden či Leffe. (Pivovary Staropramen)

Správca konkurznej podstaty banskobystrického Pivovaru Urpín BB, s.r.o. vyhlásil tento týždeň ponuku na predaj majetku spoločnosti. Ide pritom o prevádzky pivovaru vrátane vnútorných zariadení v Banskej Bystrici, v Polomke, v Mýte pod Ďumbierom, v Závadke nad Hronom, v Krupine, v Oslanoch, vo Valaskej Belej a v Závode. Pivovar v konkurze však napriek vyhlásenej ponuke na predaj prevádzok bude fungovať naďalej podľa plánu, na ktorom sa dohodli veritelia spoločnosti v decembri minulého roka. Jeho cieľom je skonsolidovať pivovar a predať ho ako fungujúcu firmu.

"Ponuka na predaj konkurznej podstaty spoločnosti Pivovar Urpín BB je plne v súlade s veriteľmi schváleným plánom speňaženia a svedčí o pokračujúcej konsolidácii majetku spoločnosti. V tomto kole speňažovania správca konkurznej podstaty predáva súbory majetku, jednotlivé prevádzky, ktoré priamo nesúvisia s hlavnou výrobnou činnosťou podniku, teda výrobou piva a boli dlhodobo stratové," uviedol na margo vyhlásenej ponuky Martin Polák, investičný manažér finančnej skupiny Penta Group, a.s., ktorá na Slovensku zastupuje najväčšieho veriteľa Pivovaru Urpín BB spoločnosť Vinaco Holding Limited. Predaj majetku podľa neho jednoznačne odľahčí ekonomickú záťaž, ktorú znáša hlavná výrobná činnosť financovaním a údržbou prevádzok neprinášajúcich zisk. "Napomôže tiež urýchliť konsolidáciu prevádzky výroby piva a tým jej prípravu na budúci predaj strategickému investorovi," dodal.

Z ákladným cieľom všetkých súčasných krokov správcu konkurznej podstaty týkajúcich sa reštrukturalizácie podniku je teda podľa uzavretej dohody efektívny predaj neproduktívneho majetku. "Cieľom je aj optimálna príprava prevádzky hlavnej výrobnej činnosti podniku na predaj s ohľadom na dosiahnutie čo najvyššieho výnosu z predaja, v čom má správca konkurznej podstaty z pohľadu veriteľov podporu," dodal Polák.

Na zachovaní a postupnom zvyšovaní výroby, ako aj zvyšovaní podielu predaja produktov pivovaru na trhu sa veritelia Urpínu dohodli začiatkom decembra minulého roka. Spoločnosť Vinaco Holding Limited nadobudla pohľadávku voči banskobystrickému pivovaru ako súčasť balíka pohľadávok Slovenskej konsolidačnej v auguste roku 2001, kedy zvíťazila vo verejnom výberovom konaní. Pohľadávka voči pivovaru predstavovala čiastku 329 mil. Sk a po doúčtovaní úrokov, sankcií a ostatných zmluvných nárokov sa Vinaco stalo najväčším veriteľom Pivovaru Urpín. Druhým najväčším veriteľom spoločnosti je Daňový úrad v Banskej Bystrici. (orangeportal.sk)

Bratislavskému pivovaru Stein, ktorý predvlani v rámci konkurzu získala slovenská firma T.A.P. International a niekoľko fyzických osôb, sa darí znovu mierne zvyšovať svoj trhový podiel. Do roku 2008 chce pritom zdvihnúť svoj predaj na 200 000 hl piva ročne. Potom, čo sa akciová spoločnosť Stein beverages, kde A.T.P. vlastní 52 % akcií, stala vlani jediným distribútorom piva Stein, predala z neho vyše 136 600 hl a svoj trhový podiel tak mierne zvýšila o 0,1 % na 2,7 %. Kríza v pivovarníckom segmente, ako priblížil predseda predstavenstva Stein beverages Marián Beňo, sa však podpísala na medziročný pokles objemu predaného piva o približne 5 %.

Celkový odbyt Stein beverages, do portfólia ktorého patrí aj pivo značky Horden, dosiahol vlani 172 500 hl a tomu zodpovedajúce tržby 175,02 milióna Sk. Celkové tržby pri zisku z hospodárskej činnosti na úrovni 402 000 Sk predstavovali 223,92 milióna Sk. Majetok spoločnosti vyčíslili ku koncu roka na 38,95 milióna Sk a základné imanie na 1 milión korún. Do zahraničia sa v minulom roku podarilo spoločnosti umiestniť 18 600 hl piva Stein, pričom celý tento objem smeroval do susedného Maďarska. "Podaril sa nám aj výrazný prelom v segmente obchodných reťazcov. Dodávky do medzinárodných a domácich obchodných sietí sa oproti roku 2002 zvýšili o 60 %, zatiaľ čo predaj cez hotely a reštauračné zariadenia klesol o 10 %," skonštatoval Beňo.

Pod novým majiteľom investoval pivovar v minulom roku 10 miliónov Sk na skvalitnenie výroby a ďalších 15 miliónov Sk do ekológie a v tomto roku zavedie aj inovované logo, ktoré má zdôrazniť jeho kvalitu a tradíciu. "Máme záujem byť lokálnym regionálnym pivovarom so silným vzťahom k Bratislave a v priebehu troch až štyroch rokov sa chceme dostať na úroveň produkcie zhruba 200 000 hl ročne, teda asi 4-% podiel na trhu," načrtol stratégiu pivovaru v najbližšom období Beňo. Spomínaný objem je podľa neho daný momentálnou odbytovou kapacitou trhu, hoci pivovar je schopný v nezmenenej kvalite vyprodukovať až 500 000 hl zlatého moku za rok. V tomto roku je cieľom umiestniť na trhu 145 000 hl piva Stein.

Kedysi problematickú, dnes mimoriadnu kvalitu a stálosť všetkých druhov piva zaručuje podľa Beňa prísna kontrola technologického procesu vo fabrike, ako aj jedna z najmodernejších plniacich liniek na Slovensku, ktorých akosť potvrdili aj audítori Európskej únie. Pivo Stein, ako zdôraznil predseda, navyše už nie je ani najlacnejším na trhu a on sám nepredpokladá, že by cenu bolo nutné v budúcnosti znižovať. Pivovar, ktorý by mal aj naďalej zostať výhradne v slovenských rukách, momentálne zamestnáva vyše 126 pracovníkov, čo v porovnaní s obdobím, keď bol v konkurze, predstavuje nárast okolo 30 ľudí. Navyše, v sezóne od mája do septembra závod zamestnáva ďalších 15 až 20 ľudí formou brigád alebo čiastočného úväzku. (hnonline.sk)

Dobrého sládka si určitě považuje každý výrobce piva. Jan Dohnal ze Vsetína problémy se sládkem nemá. Pivo pro svůj pivovar si totiž vaří sám. "Naše pivo je dost hořké, hodně chmelené, ale chutná jemně. Hořkost nezůstává v krku," hovoří s láskou o svém produktu sládek Jan Dohnal. I když část produkce na žádost hospodských filtruje, vyzdvihuje chuť tradičního kvasnicového, tedy nefiltrovaného piva. "Kvasnicové pivo je jemnější na chuť. Filtrované je ostřejší," vysvětluje. Vzpomíná také na článek v odborném časopisu, kde nedávno nějaký lékař tvrdil, že kvasnicové pivo je zdravé. "Tvrdil jsem to vždycky, že pivo je zdravé. V pivovaře nikdo filtrované nepije, jedině kvasnicové," říká. Jan Dohnal vaří pivo už přes třicet let. Z toho většinu piva uvařil ve starém vsetínském pivovaře, který před několika lety skončil svou výrobu. Sám pochází z Bílovic na Uherskohradišťsku. Na výrobu ležáku Valášek, tak si své pivo pojmenovali vsetínští milovníci pěnivého moku, používá sládek tradiční technologii. "Pivo se vaří z vody, sladu a chmele. Voda musí být měkká. My máme velice dobrou vodu ze Stanovnice," pochvaluje si vsetínský sládek. Slad se musí podle něj zešrotovat, rozpustit ve vodě a zahřát. Potom se oddělí sladový výluh od mláta a vzniká takzvaná mladina. Proces trvá 12 hodin. "Mladina se zchladí a přidají se pivovarské kvasnice. Mladé pivo se pak prokvašuje," prozrazuje sládek. Ležák Valášek se dostane ke svým milovníkům až po dvou měsících. První rodinné pivo vařil sládek v srpnu 2002 v ještě rozestavěném pivovaře. "Bylo to takové nervózní. Všude se ještě stavělo. V srpnu jsme vařili a začátkem prosince jsme poprvé čepovali," vzpomíná na hektický začátek. Stálo to podle něj ale za to. "První pivo mělo devadesát dnů. Dlouho leželo, bylo proto vysoce kvalitní," pochvaluje si Jan Dohnal. (Mladá fronta Dnes)