Město Náchod prodává svoji společnost Pivovar Náchod za 90 milionů korun liberecké firmě LIF. S prodejem v úterý souhlasila rada města a definitivně jej bude schvalovat zastupitelstvo. Řekl to náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

Náchodský pivovar je s pivem Primátor největším výrobcem piva v hradeckém kraji. LIF vlastní spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. Skupina také spoluvlastní pivovary Černá Hora, Janáček a Jihlavský pivovar a nedávno koupila Městský pivovar Platan.

O Pivovar Náchod, který má roční výstav přes 130.000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun, se ucházelo více zájemců. "Konkrétní nabídku ale předložila pouze společnost LIF," řekl starosta. Město Náchod by za akcie pivovaru mělo dostat 135 milionů korun a zároveň by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun.

"Pivovar Náchod je na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující se konkurenci mohl rozvíjet a udržet na globalizovaném trhu," řekl Čtvrtečka. Hlavním impulsem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat. Pokud by prodej ve druhé polovině června schválilo zastupitelstvo, měla by být transakce dokončena do konce roku.

Loni Pivovaru Náchod klesl výstav o dvě procenta na 133.110 hektolitrů. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, protože export firmě narostl o sedm procent na 22.660 hektolitrů. Pivovar se od poloviny 90. let zaměřuje na výrobu speciálních piv, která se na jeho výstavu podílejí asi 30 procenty. Celkem podnik s 90 zaměstnanci vyrábí devět druhů speciálů a do jeho portfolia patří i čtyřiadvacetistupňové pivo Primátor Double 24, které patří mezi nejsilnější piva v zemi.

Loni pivovar završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun. Poslední stavbou byla v polovině loňského roku spuštěná dvacetimilionová investice do nové technologie skladování piva v tancích. Hlavní částka přes 100 milionů korun šla v minulých letech do stáčecí linky. Podnik také postupně opravil varnu, spilku, filtrace, sklady, vodní hospodářství a chlazení. V posledních letech pivovar většinou vykazoval zisky v řádu milionů korun.

O skupině K Brewery začátkem června Hospodářské noviny napsaly, že koupila Pivovar Klášter. K Brewery podle novin skupuje podíly v tuzemských menších pivovarech už druhým rokem. Uskupení údajně financuje skupina tuzemských investorů, o nichž je zatím známo jen jméno jednoho z nich - majitele Lázní Luhačovice Martina Burdy.

Zdroj: Finance.cz

Navšívit plzeňský pivovar mohou i handicapovaní návštěvníci

Po posledních technických úpravách je nyn plně přístupná i všem handicapovaným návštěvníkům. Průvodci jsou vyškoleni a vybaveni tak, aby dokázali zprostředkovat zážitek z pivovaru i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným zájemcům o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

V sobotu 14. 6. 2008 v 11 hod. bude trasa slavnostně prohlášena za bezbariérovou a následně se na nádvoří pivovaru uskuteční Běh pro Paraple v Plzni – benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely.

„Plnohodnotně teď obsluhujeme i zrakově, sluchově, tělesně a duševně handicapované návštěvníky. Vedle technických úprav na trasách jsme zároveň vyškolili a vybavili naše průvodce, kteří jsou připraveni provázet handicapované návštěvníky, a to jak z hlediska organizace prohlídky, tak v přizpůsobení výkladu,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Návštěvníci se zrakovým handicapem dostávají resumé prohlídky v Braillově písmu. Na trase prohlídky je připraveno co nejvíce předmětů, exponátů a surovin, které umožňují zapojit hmat nebo jiný smysl. Skutečný smyslový zážitek nabízí nově otevřená expozice surovin, jejímž hlavním principem je právě zapojení hmatu a chuti (chmelová granule/šištice, slad/ječmen), ale také sluchu (voda). Ve sklepním skanzenu jsou vystaveny bednářské výrobky (soudek, káď) a materiály používané bednáři k jejich výrobě (dřevěné dužiny a smola). Pohyb po trase usnadňují bezbariérové vchody, dále autobus, který tyto návštěvníky pohodlně přepraví na stáčírnu, i výtahy na stáčírně nebo varně, díky kterým nemusí použít schodiště.

Sluchově handicapovaní návštěvníci pivovaru obdrží tištěnou verzi prohlídky a mají tak informace, které říká průvodce.

„Handicapovaní návštěvníci k nám mohou přijít jako samostatně objednaná skupina nebo individuálně, kdy je zařadíme do skupiny jiných turistů,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Aktuální přehled celé návštěvnické trasy včetně prvků pro handicapované

1. Prohlídka pivovaru začíná v Návštěvnickém centru – zrekonstruované památce industriální architektury (bezbariérový vchod i toalety, tištěné materiály jsou dostupné i v Braillově písmu)

2. Následuje návštěva nejmodernější stáčírny v České republice s hodinovou kapacitou až 120 tisíc lahví (doprava do stáčírny autobusem s výsuvnou plošinou, bezbariérový výtah)

3. V novém sále s panoramatickou projekcí a otočným hledištěm je představen unikátní výrobní proces piva Pilsner Urquell.

4. Špičkovým českým surovinám, ze kterých se toto pivo vyrábí, se věnuje moderní expozice, zapojující nejen zrak, ale i další smysly návštěvníků.

5. Mimořádným exponátem sama o sobě je citlivě restaurovaná historická varna z 20. let minulého století, na kterou navazuje současná moderní varna Pilsner Urquell (výtah).

6. Průchodem přes „Halu slávy“ s nejvzácnějšími artefakty je zážitek z prohlídky pivovaru završen návštěvou historických sklepů, zčásti dodnes využívaných ke kvašení a zrání piva v dubových kádích a sudech. Součástí prohlídky sklepů je pro návštěvníky starší 18 let ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell, čepovaného přímo z ležáckých sudů. (Především ke zpříjemnění návštěvy sklepů si méně pohybliví návštěvníci mohou zapůjčit deku).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Roku 1991 měl být pivovar zrušen, nyní vyrábí pivo, které se řadí mezi prémiové značky. Pivovar Bernard v Humpolci ožil díky Stanislavu Bernardovi. "Srdcem pivovaru je varna," popisuje se zájmem jednotlivé části.

Ve varně vzniká mladina, která se následně vychladí, zakvasí a pak začíná zrát. Postupně se z ní stává pivo. Varna v Humpolci není nová. Pivovar ji koupil v rakouském Innsbrucku jako použité zařízení.

Celý proces výroby piva hlídá lidské oko i technika. Vznik piva má na starosti vařič a jeho pomocník. K ruce jim je i počítač s varním softwarem. "Pomocí tohoto softwaru je proces várky řízen," popisuje Bernard.

Když mladina vychladne, přidají se k ní kvasnice. Zhruba po týdnu bouřlivého kvašení se sbírá pěna. I když pivo ještě není hotové, začíná se sudovat do tanků, kde dozrává.

Cesta piva končí ve stáčírně, kde se pivo dostává do nerezových sudů o objemu 30 či 50 litrů, vysvětluje spolumajitel pivovaru.

Pivovar byl založen roku 1597. Od té doby prošel řadou změn i dramatických okamžiků. Největší zlom nastal v říjnu roku 1991, kdy státní podnik Jihočeské pivovary rozhodl o tom, že tento pivovar zruší. "V té době jsme v rámci malé aukce tento pivovar vydražili a od té doby se snažíme z něj něco udělat," uvedl Stanislav Bernard.

Od roku 2000 působí pivovar jako akciová společnost a v červenci 2001 navýšil základní jmění vstupem strategického partnera Duvel Moortgat z Belgického království.

Video zde...

Zdroj: iDnes.cz

Po Pivovaru Klášter, který je od roku 2006 českým pivovarnickým průkopníkem na čínském trhu, vstoupí do Číny i Budějovický Budvar. V pátek odešle do nejlidnatější země světa první dva kontejnery svého ležáku. Celkový objem dodaného piva má letos dosáhnout asi 700 až 800 hektolitrů. Pivo se v Číně bude prodávat pod značkou Budějovický Budvar, řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar má již smlouvu s importérem v Šanghaji, kde žije okolo 13 milionů lidí. Dlouhodobě své šance vidí pozitivně. V pivovaru plánují, že by se prodej jejich ležáku z východního pobřeží šířil dál do větších měst a oblastí. Budvarský ležák se už prodává například v Mongolsku, Vietnamu, Hong Kongu a od loňska i v Jižní Koreji.

"Spotřeba piva v Číně jde hodně nahoru. Je však podporována hlavně tuzemskou levnou výrobou, Ekonomika Číny se přitom vzmáhá a bude tak obecně vznikat větší prostor pro dražší importované zboží. Progresi tam vidíme, ale určitě ne takovou, aby se Čína za tři roky stala naším šestým největším trhem," dodal Chrt.

Další české pivovary většinou o expanzi do Číny neuvažují. Důvodem je velká dopravní vzdálenost a fakt, že tamější ceny jsou velmi nízké. Pivovary musí také absolvovat složitý schvalovací proces. Budvar navíc řešil spor s americkým pivovarem Anheuser-Busch o registraci ochranných známek Budějovický Budvar. Pivovarnický gigant tam má totiž podíl v jednom z největších pivovarů, kde vyrábí lokální značky, ale i svůj Budweiser v licenci. Budějovický pivovar uspěl až v roce 2006 po devíti letech od podání žádosti.

"Přípravný proces byl velmi dlouhý. Nicméně si myslím, že jsme tím neztratili žádnou obchodní příležitost. V Číně je jedna miliarda lidí, a kdyby každý Číňan vypil jedno pivo, tak nám nebude stačit pivovar," řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Čína je největším pivním trhem od roku 2002. Ještě v roce 2001 se prodalo v USA 231 milionů hektolitrů, Čína měla o čtyři miliony hektolitrů méně. Podle posledních čísel z roku 2005 se spotřebovalo v Číně 308 milionů hl. Nejvíce prodávaným zahraničním pivem je tam podle zástupců Budvaru mexická Corona Extra s 9000 hl.

"Je to skutečně nejdůležitější a nejperspektivnější trh na světě. Pro tuzemské pivovary ale komplikovaný hlavně obrovskými náklady na dopravu, je to přes 12.000 kilometrů, a taky uměním najít odpovídajícího partnera," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Za rok 2007 prodal Budvar 1,253 milionu hektolitrů (hl) piva, meziročně o 8,8 pct víc. Do 53 zemí vyvezl rekordních 586.885 hektolitrů piva, oproti předchozímu roku o šest procent víc. Dominantním trhem je Evropa s 90procentním podílem na celkovém prodeji. Tahouny jsou Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko a Rusko. Nejvzdálenější exportní destinací budějovického pivovaru je zatím Nový Zéland. Loni začal Budvar vyvážet i do Albánie a Brazílie.

Zdroj: Finanční noviny.cz

V závěru minulého týdne se v Českých Budějovicích uskutečnila degustační soutěž o titul Pivo České republiky 2008, mezi čtyřiačtyřiceti zúčastněnými pivovary z České i Slovenské republiky uspěla i piva Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod.

V anonymním hodnocení mezi 209 vzorky získal Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., výrobce piva Rebel, tři prestižní ceny, a to jak v tmavém, tak světlém pivu. „Rebel černý získal třetí místo v soutěži Novinářské pivo 2008 a druhé místo v kategorii tmavý ležák. Rebel Originál Premium získal v královské disciplíně světlý ležák Premium třetí místo,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel brodského pivovaru.

V tomto roce se jedná už o několikátou cenu pro pivo REBEL

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také držitelem titulu Pivovar roku 2008. „Pivo Rebel je už druhým rokem oceňováno na většině prestižních degustačních soutěží a stává se jedním z nejoceňovanějších piv v České republice,“ dodal Jiří Hušek.

Vysokou kvalitou piva Rebel potvrzuje i vývoj odbytu. „Na Vysočině máme z regionálních pivovarů nejvyšší podíl v gastronomii a za první čtvrtletí letošního roku byl odbyt sudového piva nejvyšší za posledních pět let. Oproti minulému roku má v gastronomii havlíčkobrodský pivovar šedesát nových zákazníků. Pro provozovatele hospod a hostinců na Vysočině představuje nabídka piva Rebel významnou konkurenční výhodu. Pivo Rebel vyrábíme klasickou metodou vaření a v ležáckých sklepích zraje šedesát dnů,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař

Hrabalovský pivovar v Nymburku, ve kterém se vaří Postřižinské pivo, pořádá v sobotu den otevřených dveří. Všichni návštěvníci si prohlédnou, jakou cestu musí pivo urazit, než ho zákazníci dostanou natočené do půllitrů.

„Den otevřených dveří chystáme už poněkolikáté a vždy se do útrob pivovaru přišly podívat celé rodiny. Program jsme proto sestavili tak, aby si rodiče mohli dát v klidu pivo a jejich ratolesti mezitím zabavily soutěže,“ uvedl pracovník pivovaru Zdeněk Zajan.

* Co všechno návštěvníci na letošním dnu otevřených dveří nymburského pivovaru uvidí?

Kromě prohlídky útrob samotného pivovaru jsme pro ně připravili i bohatý doprovodný program. Dopoledne lidem zahrají skupiny Pohoda, Poděbradka a Telegraf, odpoledne se o zábavu postará například David Koller, Kabáti revival, Marcela Holanová nebo skupina Hamleti v čele s Alešem Hámou. V průběhu celého dne se také bude soutěžit o zájezd na Malorku. V pivních soutěžích se utkají někteří fotbalisti pražské Sparty, Slavie, Dukly a Bohemky s účastníky dne otevřených dveří. Ten nejlepší z návštěvníků pak získá slíbený zájezd.

* Jaký program jste přichystali pro děti?

Děti si u nás také zasoutěží, uvidí jízdu parních strojů a plavbu na člunech.

* Jaké ohlasy vzbudil u návštěvníků minulý ročník?

Myslím, že loni si to všichni pořádně užili. Svědčí o tom i fakt, že se v pivovaru v průběhu celého dne vystřídalo přes šest a půl tisíce lidí. Lidé pendlovali po celém areálu a všude bylo plno. Doufám, že ani letos tomu nebude jinak.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Klára Conková

Dnes (30.května 2008) se v historických prostorách kutnohorské radnice uskutečnilo jednání starosty města Ivo Šalátka se zástupci akciové společnosti DRINKS UNION , která vyrábí pivo v pivovaru Kutná Hora. Při této příležitosti podepsali starosta Kutné Hory spolu s generálním ředitelem DRINKS UNION, a.s. Ing.Milanem Schrammem Memorandum o spolupráci na rok 2008.

„Spolupráce probíhá již několik let a my se každoročně scházíme na radnici, spolupráci hodnotíme a uzavíráme memorandum na další rok “, řekl starosta Ivo Šalátek. I letos obě strany navázaly na tradici z minulých let už v lednu a pivovarská společnost již podpořila několik akcí ve městě. „Dnes jsme si společně udělali čas, abychom pana starostu podrobně informovali o našich letošních záměrech.„ prohlásil generální ředitel DRINKS UNION ing. Milan Schramm. Jednání se dále zúčastnil ředitel pivovaru Kutná Hora Jan Hejra a také manažer pro vnější vztahy DRINKS UNIONU a.s. ing.Josef Vejlupek, který spolupráci s městem Kutná Hora zajišťuje. Celková částka, kterou nápojová společnost podpoří sportovní,kulturní a společenský život ve městě činí 800 tisíc korun a oproti loňsku narostla o 30 tisíc.

Z přílohy memoranda vyplývá, že společnost letos podpoří některé již tradiční partnery-ve sportu kopanou,lední hokej, Kutnohorskou laťku, Český pohár horských kol, v kultuře pak Tylovo divadlo, Ortenovu Kutnou Horu či Svatováclavské slavnosti. Mezi nově podpořené aktivity pak patří kuželkáři TJ Sparta Kutná Hora, atletika a florbal SKP Olympia, Kutnohorský festival či Kutnohorská Kocábka.

„Je potěšitelné , že DRINKS UNION přichází každoročně s novými, neotřelými nápady. Letos uspořádali ve své režii Staročeskou zabíjačku v pivovaru a na léto chystají „DIVADLO V PIVOVARU„ pochválil své partnery starosta Šalátek. „Jedná se o originální projekt, kdy profesionální herci v prostorách pivovaru baví návštěvníky divadelním představením, jehož komický děj koresponduje se skutečnou historií pivovaru“ dodal Josef Vejlupek.

Podepsané memorandum má v záhlaví úryvek z POSLÁNÍ SPOLEČNOSTI DRINKS UNION ,a.s. : „…Chceme se podělit o svůj úspěch se všemi příznivci i vně společnosti, podpořit společenský,sportovní a kulturní život ve svém okolí….“

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Budějovický Budvar zvýšil loni zisk před zdaněním o 13 procent na 302 milionů korun, výnosy posledního státního pivovaru se zvýšily o osm procent na 2,301 miliardy korun.

"Za lepšími loňskými výsledky stojí zvýšení prodeje, efektivnější řízení nákladů a efektivnější zajištění kurzových rizik proti posilování české koruny," řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček. Nicméně posilující koruna připravila pivovar za poslední dva roky o 80 milionů korun na tržbách. Proti růstu zisku i přidané hodnoty pak podle Bočka působilo také zdražení energií, dalších vstupů a zejména surovin, kdy cena sladu stoupla o 42 procent a chmele o 16 procent.

Budvar byl loni po Plzeňském Prazdroji a Staropramenu třetím největším výrobcem piva a zároveň jeho třetím hlavním exportérem.Za rok 2007 českobudějovický pivovar prodal 1,253 milionu hektolitrů (hl) piva. Zhruba 60 procent budvarského prodeje tvoří světlý ležák, více než třetina připadá na výčepní pivo.

Do 53 zemí Budvar vyvezl rekordních 586.885 hektolitrů piva, oproti předchozímu roku o necelých šest procent víc. Celkový tuzemský vývoz se loni zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Budvar tak zaujímá šestnáctiprocentní podíl na celkovém domácím exportu.

Budějovický Budvar n.p. zahájil již první kroky k přeměně na akciovou společnost. V půlce května podepsali zástupci ministerstva zemědělství a Budvaru smlouvu s právní kanceláří, která má vypracovat návrh transformace. Poradci mají mimo jiné posoudit, zda Budvar na akciovku vůbec transformovat.

Za nejdůležitější se považuje, jak vyřešit při případné transformaci přechod duševního vlastnictví včetně ochranných známek na novou firmu. Nejcennější položkou bude zřejmě ochranná známka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch.

Zdroj: E15.cz

Královský pivovar Krušovice vyvezl poprvé svoje pivo do zahraničí v roce 1997, když prodal cca 15 000 hl na Slovensko, do SRN a do Polska. Od té doby zaznamenává export trvalý růst, v roce 2007 se prodalo ve 30 zemích celého světa již přes 260 000 hl. Nejvíce piva z královského pivovaru putovalo loni do Ruska, Německa a na Slovensko. Krušovice jsou v posledním desetiletí významným českým pivovarem s nejrychleji se rozvíjejícím exportem.

Dobrou pozici si krušovické pivo vydobylo také na skandinávských trzích - ve Švédsku, Dánsku a Finsku. Logickým vyústěním dlouholeté dobré práce krušovických exportérů ve Finsku je nedávný podpis dohody o distribuci se společností Hartwall, která se snaží vedle domácích značek nabídnout svým zákazníkům zajímavá a kvalitní piva ze zahraničí.

"Konzumace piva ve Finsku je na evropském průměru a neočekáváme, že by se nějak rapidně zvýšila. Naší ambicí není zvyšovat objem, ale umožnit konzumentům ochutnat něco nového a přispět k budování pivní kultury ve Finsku," říká Yrjö Närhinen, ředitel společnosti Hartwall. "Krušovické pivo z České republiky je u nás dobře známé a Finové si kvalitní piva této značky oblíbili. Je pro nás velkým potěšením, že můžeme právě piva této značky počínaje rokem 2008 zahrnout do našeho portfolia."

Od této spolupráce si hodně slibují také krušovičtí exportéři. "Díky skvělé distribuci, logistice společnosti Hartwall a také díky prostředkům, které vynakládá na prodej a propagaci dovážených piv, se nyní stanou krušovická piva dostupná všem spotřebitelům ve Finsku ještě ve větší míře, než tomu bylo doposud. Předpokládáme, že prodej krušovického piva v této skandinávské zemi v nebližších letech výrazně vzroste," konstatuje ředitel exportu Kamil Krakeš.

V roce 2007 vyvezl krušovický pivovar do Finska celkem 2 539 hl. Portfolio společnosti Hartwall bude nabízet dvě krušovická piva – tmavé pivo Krušovice Černé, které je už několik roků nejexportovanějším tmavým českým pivem, a speciální světlé výčepní pivo Mušketýr. Finští příznivci českých piv z královského pivovaru si je budou moci dopřát v půllitrových plechovkách a lahvích, v restauracích se bude čepovat z třicetilitrových sudů. Krušovičtí exportéři odhadují růst prodeje ve Finsku v letošním roce nejméně o 100 %.

Zdroj: Podnikatel.cz

6. Den Kozla se ponese v duchu rekordů a rekordmanů. V průběhu dne budou moci návštěvníci shlédnout celkem pět pokusů o překonání stávajících rekordů s pivní tématikou.

Šestého rekordu se budou moci přímo zúčastnit návštěvníci a bude jen na nich samotných jak vysokou laťku pro tento rekord se podaří nastavit. Jedná se o pořízení fotografie "nejvíce lidí s Kozlí bradkou". Rekord bude poté zapsán do České knihy rekordů.

Krom sledování rekordů na podiu si budou moci návštěvníci vybrané rekordy vyzkoušet na vlastní kůži. Navíc si budou moci na překonání rekordů vsadit v Kozlí sázkovně. A samozřejmě neodejdou s prázdnou za absolvování rekordních disciplín pro návštěvníky a za úspěšné tipy na rekordy budou návštěvníci náležitě odměněni.

Krom jednoho podia pro rekordní pokusy budou v areálu pivovaru ještě další dvě hudební podia, na kterých vystoupí celkem 14 kapel (jména a časy viz. v menu Program pódia), připraveny jsou prohlídky pivovaru, Kozlí obchůdek se suvenýry a spousta dalšího.

Jako každý rok bude speciálně pro Den Kozla připraven pivní speciál = Velkopopovický Kozel Machr, na kterém si každý jistě pochutná. Krom pivního speciálu se bude čepovat Kozel 10°, Kozel Premium 11° a Kozel Tmavý. Nezapomínáme ani na dobré jídlo, kterého bude, nejen k pivu, dostatek pro každého.

Přijďte strávit příjemný, pohodový den do půvabného prostředí pivovaru ve Velkých Popovicích, kde na Vás čeká spousta zábavy a zajímavých zážitků.

Velkopopovický Kozel Machr

Pivní speciál pouze pro návštěvníky 16. Dne Kozla. Lahodný polotmavý kvasnicový ležák vyvážené chuti s výrazným karamelovým aroma a "lahodnou hořkosti". Nefiltrované a nepasterizované pivo připraveno klasickým výrobním postupem stáčené speciálně do cisterny. Stupňovitost 11,4. Objem alkoholu 5%.

Zdroj: Kozel.cz

Budějovický měšťanský pivovar, výrobce značek B. B. Budweiser Bier a Samson, snížil loni ztrátu na 12,5 milionu ze 17,2 milionu korun v předchozím hospodářském roce. Společnost zároveň zvýšila výnosy o 18 procent na 296,7 milionu korun. Pivovar ročně vystaví okolo 150 tisíc hektolitrů, předloni dodal na trh 160 221 hektolitru piva. Větší část produkce je určena pro tuzemsko, vývoz směřuje především na evropský trh.

Zdroj: MF Dnes.cz

Více než pět set přátel a odběratelů sudového piva z řad majitelů restaurací a hospůdek z nejrůznějších koutů celé republiky se setkalo v areálu litovelského pivovaru, aby společně oslavili výročí 115 let od založení pivovaru. Pro všechny byl připraven celodenní zábavný program.

Celá akce se nesla ve fotbalovém duchu pod heslem "Fandíme fotbalu a také již 115 let klasicky vařenému pivu". Akci slavnostně zahájili ředitel pivovaru Miroslav Koutek v dresu hlavního rozhodčího, sládek Petr Kostelecký a starosta města Litovel Vojtěch Grézl naražením bečky a přípitkem z korbelu, který připomíná několikanásobné vítězství litovelského klasicky vařeného piva na prestižních anonymních degustačních soutěžích. Ředitel pivovaru také poděkoval všem sudovým odběratelům, že pomáhají udržet tradici klasicky vařeného piva, kterého v České republice ubývá, a naplňovat tak odkaz a poctivé myšlenky zakladatele pivovaru Josefa Svozila i v dnešní tolik uspěchané a povrchní době.

"Letos tomu je již 115 let, co byl slavnostně otevřen "ryze český vlastenecký" Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli. Jeho zakladatel Josef Svozil, dal tenkrát do zástavy veškerý svůj majetek a věřil, že se klasicky vařené české pivo prosadí," sdělil Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel a dodal: "A prosadilo. Klasicky vařené české pivo, to je ve světě pojem. Každý nám ho záviděl. Lidé si ve spěchu života myslí, že každé pivo vyrobené v pivovaru na území naší republiky je stále to staré poctivé světově uznávané. Klasické české pivo vařil v naší zemi každý pivovar zcela samozřejmě. Jednotná náročná klasická technologie zaručovala u piv z různých pivovarů rozdílnost chutí. Každé pivo mělo svůj charakter, na který si štamgasti nedali sáhnout. Dnes už ale klasicky vyrábí jen pár pivovarů. Změny v technologických postupech, použití jiných kvasinek a někdy i surovin výrobu piva sice urychlilo, ale bohužel také zunifikovalo a pivo se tak stalo neosobním, bezcharakterním a všude stejným. Které to pivo má ten správný říz, tu správnou barvu či pěnu vám řekne televizní reklama. O tom, že se pivo silně naředí vodou, uměle dosytí CO2 a uměle dobarví, o tom se už nemluví."

Kromě bohaté zábavy za doprovodu hudby a pestré nabídky poctivého klasicky vařeného piva (speciálně pro tuto akci pivovar připravil 11° a 13° kvasnicové pivo) a dobrého jídla, se soutěžilo v nejrůznějších fotbalových disciplínách. Hrál se také turnaj v populárním stolním fotbálku s živými figurami.

Během celodenní akce mohli všichni zúčastnění postupně ve skupinkách absolvovat exkurze po celém pivovaru a na vlastní oči vidět, jak složitá je výroba klasicky vařeného českého piva, charakteristického svou plností.

Počasí přálo a celá akce se vydařila. Přes pět stovek hostinských se rozjelo zpět do všech koutů republiky až v podvečer. Na podobný program se mohou všichni pivaři a pivařky těšit v druhé polovině srpna, na kdy Pivovar Litovel připravuje den otevřených dveří pro veřejnost.

Zdroj: Olomoucko24.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne zabodoval v piatok 5.mája 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“. Jeho 10-percentný svetlý ležiak STEIGER (Classic) získal striebornú medailu, pritom bol ocenený v tejto kategórii ako jediné slovenské pivo. Je tu už druhé tohtoročné prestížne ocenenie pre pivovar STEIGER, keď začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Vlani z celkového vystaveného piva 157 516 hektolitrov (hl), tvorilo 10-stupnové 44 103 hl. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Ocenená desiatka STEIGER je pivom výborne hasiacim smäd, s bohatou penou a jemnou stredne intenzívnou chmeľovou horkosťou. Vyrovnaná príjemná chuť a dobrý dojem po napití ho predurčujú nielen pre bežný konzum, ale aj pre slávnostnejšie príležitosti. Získalo aj ocenenie ,,Značka kvality SK“. Druhé tohtoročné ocenenie pív zo STEIGRA je dôkazom správnosti nastúpenej cesty zvýšenia dôrazu na kvalitu produkcie. Nová filozofia prišla s nástupom nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Prejavila sa aj v ekonomike podniku, keď po piatich stratových rokoch zaznamenal za rok 2007 konečne zisk vo výške 4,837 milióna Sk, pri celkových tržbách 278 miliónov Sk“, vysvetlil. J.Vysloužil.

Dodal, že celkovo sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Nezanedbateľný pre vývoj tržieb je aj fakt, že pivovar na slovenskom trhu predáva aj importované české značky Zubr a Budvar. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka. STEIGER sa pevne usadil na tretej priečke medzi pivovarmi na Slovensku a je najväčším z malých pivovarov. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva cca 200 pracovníkov.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu – kvasenie, má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie, alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. STEIGER sa vyrába klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odráža aj v bohatej a trvanlivej pene.

Väčšinovým akcionárom v pivovare STEIGER Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom Steigera sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu. Dohliada nad majetkom akcionárov, zabezpečuje dlhodobú prosperitu firmy a posilnenie obchodnej pozície pivovaru. Skupina PSM je štvrtý najsilnejší výrobca piva na českom trhu s ročným predajom jeden milión hektolitrov. PMS prevádzkuje na Morave tri pivovary - v Přerove, Litovli a Hanušoviciach.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Jste-li soutěživí, máte rádi dobrou zábavu a chutná vám pivo, přijďte si v sobotu 21. června zasoutěžit a dobře se pobavit do areálu nymburského pivovaru, kde se uskuteční Den Postřižinského piva. V místech, kde se střetává moderní doba se světem Hrabalových Postřižin, si můžete zasoutěžit s fotbalovými internacionály Antonínem Panenkou, Ladislavem Vízkem, Janem Bergerem nebo Ivo Knoflíčkem o zájezd na Malorku a spoustu dalších cen. Ve fotbalové dovednostní soutěži si na své přijdou jak děti, tak i dospělí. Jediný rozdíl bude v tom, že chvilkovou hořkost případné porážky děti spláchnou sladkou limonádou, zatímco všichni plnoletí soutěžící řízným Postřižinským pivem, které se bude čepovat za 15 Kč. Tak jako v minulých letech se i letos mohou návštěvníci těšit na speciální pivo Překvapení pana sládka, které bude uvařeno jen pro Den Postřižinského piva. Jakou příchuť bude mít letos pivní speciál, zůstane tajemstvím sládka pivovaru pana Jaroslava Svobody až do zahájení akce.

O dobrou náladu v průběhu celého dne se kromě fotbalových internacionálů postarají pozvaní umělci a hudební skupiny. V dopoledním programu zahraje např. skupina Pohoda, Poděbradka nebo Telegraf. Odpoledne pak vystoupí David Koller, Marcela Holanová, skupina Kabáti revival a mnozí jiní. V roli moderátora se představí Josef Laufer.

Součástí programu bude plavba na člunech po Labi, předvádění vozidel značky Škoda nebo výlet Postřižinským expresem do blízkého okolí. Na svou první okružní jízdu vyrazí Postřižinský expres, který bude tažen historickou parní lokomotivou, už v 9.10 hodin ráno z nymburského hlavního nádraží.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského piva

Němci mají jasno, jedničkou mezi dovozovými pivy je pro ně český Březňák. V roce 2007 nakoupili 195 tisíc hektolitrů velkobřezenského moku a dostali ho tak na vrchol žebříčku zahraničních piv. V závěsu zůstal Budvar, Plzeň, ale třeba také Guiness nebo Carlsberg.

Výsledky zveřejnil prestižní německý odborný časopis Inside, který sleduje nápojový trh. Poukazuje na to, že společnost Drinks Union Deutschland doslova válcuje konkurenci. Poté, co si vybudovala silné zázemí na východě země, směle boduje i na západě. Miroslav Picek z exportního oddělení společnosti Drinks Union považuje výsledky za obrovský úspěch: „Myslím, že u Březňáka rozhoduje specifická chuť a taky etiketa. Úspěch lze přičítat především tamním prodejcům, pivo je dnes ale v Německu tak oblíbené, že se prodává téměř samo!“ Jeho slovům nahrává skutečnost, že první hospodářské výsledky letošního roku ukazují na 30% nárůst prodeje oproti loňsku.

Březňák patří na německém trhu do střední třídy, jeho největšími konkurenty jsou piva domácí produkce a Staropramen. Němci obecně preferují spíše domácí značky, u Březňáka oceňují tradiční způsob výroby piva, svůj podíl na úspěchu má i postava pana Cibicha na etiketě. Drinks Union působí v Německu deset let a prodává tu přibližně 90% vyváženého piva.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Hlavní sezonu prožívá v těchto dnech pivovar Radegast, který je největším výrobcem piva na Moravě. V období nejvyšší poptávky uvaří až pětašedesát tisíc hektolitrů piva týdně.

To představuje třináct milionů piv, tedy více než jedno pivo pro každého občana České republiky a více než deset piv pro každého obyvatele Moravskoslezského kraje. Pivovar poběží až do července na plný výkon, což sebou přináší zvýšené nároky zejména na zásobení a skladování.

„Nedostatek kvalitních surovin určitě nehrozí,“ ubezpečuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák a dodává: „Kvalitního chmele z českých a moravských chmelnic máme dostatek. Chmel odjinud pro naše pivo nepoužíváme.“ Stoprocentní vytížení kapacity pivovaru Radegast sebou přináší příležitost pro tři desítky sezónních pracovníků. Těm nejlepším z nich pak pivovar nabídne trvalý pracovní poměr v pivovaru.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury TNS Aisa mezi obyvateli Ostravy je Radegast nejlepším pivem vyráběným na Moravě, což si myslí 81 procent respondentů. Za symbol Moravskoslezského kraje jej považují tři čtvrtiny oslovených účastníků průzkumu.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Plzeňské pivovarské muzeum, které patří místnímu pivovaru, by mělo v budoucnu provozovat turisticky atraktivní prohlídkovou trasu v historickém podzemí města. Návrh schválili radní. Slibují si od toho úsporu peněz a celoroční zprovoznění podzemí, kam zatím lidé mohou jen v turistické sezoně.

Podzemí by se také měla dostat lepší propagace a prezentace, řekla dnes novinářům radní Marcela Krejsová.

Prohlídky podzemí nyní provozuje městská příspěvková organizace Esprit. V posledních letech tu klesala návštěvnost z 18.690 lidí v roce 2005 na loňských 17.000. Pokud návrh schválí zastupitelé, město jako majitel podzemí za zhruba 0,6 milionu vybuduje nový vstup z nádvoří pivovarského muzea a propojení se současným turistickým okruhem. Vedení radnice věří, že od příští turistické sezony by mohlo být podzemí už trvale otevřeno. Vstup do něj nebude vázán na prohlídku muzea.

Změnou provozovatele Plzeň ušetří. Jen mzdové náklady a odvody na zaměstnance byly loni 1,2 milionu korun. Město přitom ročně na prodělečný provoz doplácelo kolem 0,6 milionu korun, uvedla Krejsová.

Napojením na muzeum se také prodlouží návštěvnická trasa. V nově zpřístupněných prostorách by lidé měli vidět některé exponáty spojené s pivem. Právě v tomto sklepení totiž pivo v Plzni už po staletí zrálo. Právo vařit pivo udělil 250 plzeňským měšťanům král Václav II. na konci 13. století krátce po vzniku města. Podzemí začali pozvaní horníci budovat ve 14. století zejména k ukládání potravin či sudů s pivem.

Okruh podzemím nyní měří 750 metrů, celková délka dvou- až třípodlažního sklepení je kolem 17,5 kilometru. V podzemí je vlhkost vzduchu místy až 95 procent a i v parném dni je v něm stálá teplota kolem deseti stupňů Celsia.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Lada Pešková

Největší svátek piva ve Znojmě je tady. V pořadí již sedmnácté Slavnosti piva Hostan otevřou areál pivovaru dnes (pátek 6.6.) ve 14.00 hodin. O kulturní uspokojení hostů se postarají skupiny Mňága a Žďorp, Tublatanka, Waťák - Kabát revival a zpěvačka Petra Janů. V sobotu, kdy je otevřeno od 16.00 hodin, budou hrát Clou, Medvěd 009, Lucie revival či Metallica revival. Hostan nabídne také vystoupení místních kapel: Free band, Eminent, Květinka a Paroháči. Nebude opět chybět řada soutěží o ceny - mezi nejoblíbenější patří pivní štafety věrných restaurací, novinkou bude balancování na prázdném sudu. Pivo značky Hostan a Starobrno bude slavnosti provázet od začátku do konce. Pro ty, kdo mu neholdují, je připravena oblíbená limonáda Zulu.

Zdroj: Znojemsko.cz

Ležák Holba Premium z produkce hanušovického pivovaru Holba zvítězil v novinářské anonymní degustační soutěži, která se uskutečnila v rámci českobudějovických Slavností piva.

„Chuť piva, jeho barvu i říz posuzovalo 12 novinářů z nejčtenějších deníků a týdeníků.

Zdroj: Právo

Pivovar a plzeňské pivo považuje 77% Plzeňanů za symbol regionu

Aktuální průzkum* TNS AISA ukázal, že obyvatelé Plzně a plzeňského regionu věnují pivu a plzeňskému pivovaru více pozornosti než o rok dříve. Také návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea roste letos rychleji.

„V posledních letech a zejména vloni věnoval Plzeňský Prazdroj velké úsilí do rozvoje a propagace turistiky v pivovaru a Pivovarském muzeu. Rozšíření trasy o moderní stáčírnu, zprovoznění nové bednárny a nejčerstvěji otevření nové smyslové expozice zaměřené na suroviny se odráží v povědomí i zájmu veřejnosti o tato místa,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice v plzeňském pivovaru vyvolala zájem v regionu. Za nejzajímavější místo plzeňského regionu pokládá pivovar Prazdroje 43 % dotázaných. V samotné Plzni pivovar dokonce předstihl v hodnocení atraktivity zoologickou zahradu a s 53 % (+36% ve srovnání s minulým rokem) je na prvním místě. Návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea nadále roste, ve středu 4. června přesáhl počet letošních návštěvníků 66 000, což je o 2 000 osob více než ke stejnému loňskému datu a přibližně o třetinu více návštěvníků v porovnání se stejným obdobím roku 2003.

Další propagací nové expozice Plzeňský Prazdroj bezpochyby podpoří i příjezd turistů z jiných krajů ČR i zahraničí, jejichž zájem o Plzeňský kraj byl v první čtvrtině letošního roku v porovnání s ostatními částmi země slabý.

Do pivovaru formou prohlídky už zavítalo 52% všech dotázaných. Mezi nimi vzrostl počet těch, kteří tam byli v posledním roce (z 20 na 27 %). Opakovat svou návštěvu pivovaru se chystá více lidí (o rok dříve 69 %, nyní 85 %). Obdobný nárůst zájmu čeká pivovarské muzeum (ze 72 % na 87 %).

Jako symbol – tahák plzeňského regionu označilo 35 % pivovar Plzeňský Prazdroj, 42 % pivo či plzeňské pivo, na dalším místě je Šumava se 6 % a historické centrum Plzně se 3 %. Na otázku, na co jsou Plzeňané hrdí, odpovědělo 37 %, že na plzeňské pivo, 27 % na plzeňský pivovar a dál po 6 % vzhled města, závod Škoda a historické památky. Nárůst ve vnímání jako atraktivního místa k návštěvě zaznamenaly všechny prvky, které na Plzeňsku nějak souvisejí s pivem, tj. pivovar Prazdroje, Pivovarské muzeum, restaurace Na Spilce, Pilsner Fest i kulturní akce v pivovaru.

Mezi obyvateli regionu, kteří navštívili tato místa v posledních pěti letech, stoupl podíl těch, kteří celkově hodnotí pivovar či Pivovarské muzeum kladně, a je i více takových, kteří by doporučili jejich návštěvu ostatním. V pivovaru se lidem nejvíce líbí ochutnávky piva, informace o technologii výroby a sklepy. V muzeu zaujaly zejména nástroje, nádobí, zařízení pivovaru a informace o historii. Pivnice Na Spilce boduje dobrým jídlem, kvalitním pivem a hezkým prostorem. Velký ohlas zaznamenaly letní koncerty na nádvoří pivovaru - Léto s Prazdrojem a Pilsner Fest – akce, na které se návštěvníci mohou těšit i letos.

*Pozn.: všechna čísla uvedená ve zprávě pocházejí z výzkumu TNS AISA mezi 600 respondenty staršími 18 let, kteří žijí v Plzni a okolí (do 20 km od Plzně).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje