Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Vyjádření Soni Markové, členky náchodského zastupitelstva a poslankyně Parlamentu ČR, a náchodského zastupitele Josefa Kindla, k situaci pivovaru Náchod.

Klub zastupitelů za KSČM v minulém volebním období vždy vystupoval a hlasoval proti prodeji Pivovaru, který byl ve vlastnictví města Náchoda. Ve svých vystoupeních na jednání zastupitelstva i ve sdělovacích prostředcích poukazoval na nesprávnost rozhodnutí městské rady a Zastupitelstva města Náchoda v této věci. Svůj postoj nikdy neměnil. Klub KSČM dlouhodobě zastává názor, že se majetek města nemá rozprodávat, pokud je ziskový a přináší potřebné příjmy. Pivovar totiž nebyl ve skutečnosti nikdy prodělečný a dodnes je ve své činnosti úspěšný.

Před komunálními volbami v roce 2010 představitelé města, kromě KSČM, zřejmě v honbě za získáním finančních prostředků za každou cenu, mnohdy souhlasili i s pro město nevýhodným odprodejem majetku.

Zdroj: KSČM.cz | Autorka: Soňa Marková, zastupitelka města Náchoda a poslankyně PČR | Josef Kindl, zastupitel města Náchoda | Tiskový úsek ÚV KSČM


Hráči pivo uvařili i čepovali

[pátek, 26. listopad 2010]

Navařit pivo to není problém, ale narazit ho, no nevím.“ Taková slova pronesl kapitán fotbalistů Viktorie Plzeň Pavel Horváth, když měl ve čtvrtek načít soudek s pivním speciálem Půlmistr.

Foto

On sám jej dvaadvacátého října navařil. „Doufám, že až budeme dělat další várku, některá písmenka se budou moci z názvu vymazat,“ dodal s úsměvem.

Jeho spoluhráči Jan Rezek a Petr Jiráček se pak jali pivo sobě i hostům čepovat. Na jejich počínání dohlíželi pivovarští odborníci.

Podle sládka Václava Berky má pivo pět a půl procenta alkoholu a hořkost třiatřicet. Barva je někde mezi polotmavým a tmavým pivem. „Vařili jsme to tak, aby barva připomínala vzácný kov, ale jaký to je ještě trošičku obestřeno tajemstvím, tak proto ta tmavá barva,“ vysvětlil Berka.

Není to poprvé, co Gambrinus navařil tmavší typ piva. „Kdysi se dělal Senátor, pak Diplomat. A když se podíváme ještě do hlubší historie, vařila se tu Černá Plzeň. Byla oblíbená a měla velmi pěknou etiketu, kde bylo panorama města s katedrálou svatého Bartoloměje,“ doplňuje Berka.

Půlmistra se v pivovaru navařili pouze dva sudy. Zda se bude tmavé pivo v Gambrinusu vyrábět ve větším, Berka nevylučuje. „Uvidíme, jak bude hostům chutnat tohle pivo. Každopádně ničemu se nebráníme. Kdo ví?“ sděloval trochu tajemně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška


Město bez pivovaru jako by nebylo a pivovar bez pivních lázní... Byl by hřích lidem nenabídnout možnost vykoupání se v kvasnicovém pivu a nedat jim při tom možnost vypít piva, kolik si jen budou přát.

Foto

Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Roku 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele.

Od 1. listopadu roku 2010 je lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm opět obnoveno. Pro návštěvníky je připravena celá řada procedur, které se postarají jak o tělo, tak o duši.

Mezi velmi oblíbené procedury u mužů patří pivní koupel, kdy po dobu procedury lze konzumovat pivo v neomezeném množství. Dámy ocení aromaterapii nebo detoxikační a redukční zábal u které ho je garance vrácení peněz při menším úbytku na ploše těla menší než 15 cm. I senioři si zde přijdou na své, jemná bylinná aromaterapie je velmi oblíbená zejména u této věkové skupiny.

Po relaxaci lze posedět v kavárně, nebo posedět u piva přímo v pivovaru. Lázně si lze rezervovat i pro soukromé akce.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Marcel Vašut


Královský pivovar Krušovice, dlouhodobý partner projektu Chrám chmele a piva, pokřtí 25. 11. 2010 v 15 hodin nový chmelový ležák ze Žatce.

Na podzim 2010 byla v rámci gastronomického komplexu v Žatci otevřena restaurace Pod Orlojem, jejíž součástí je i minipivovar s vlastní produkcí speciálního piva. První specialitou je chmelový ležák, který bude uveden do prodeje 25. listopadu v 15 hodin přímo v této restauraci. „Těší nás, že jsme byli osloveni s nabídkou pokřtít tohoto nováčka. Přejeme mu, aby si našel mnoho spokojených zákazníků, jako mají naše krušovická piva,“ vzkazuje Brand manažerka Královského pivovaru Krušovice Hana Fenclová.

Krušovický pivovar od počátku podporuje aktivity občanského sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec, které si dalo za cíl zachování tradic minulosti i současnosti chmelařského území Žatecka. Dalším úkolem sdružení se stala revitalizace Pražského předměstí, které by fungovalo jako regionální informační centrum žatecké chmelařské oblasti. Od turistické sezony 2010 začal komplex opravdu fungovat, a to pod obdobným názvem Chrám chmele a piva. „Aktivity sdružení jsme přivítali a hned od počátku jsme je podporovali, protože stojíme za tím, že žatecká oblast je svou chmelařskou tradicí opravdu unikátní a má českým i zahraničním návštěvníkům co nabídnout,“ vysvětluje důvody spolupráce Hana Fenclová.

Nový ležák ze Žatce je živé pivo, uvařené výhradně z domácích ingrediencí podle tradiční české receptury. Vyznačuje se plnou chlebovou chutí a vysokou, avšak příjemnou hořkostí.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Královský pivovar Krušovice pokračuje v dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje a snaží se svým chováním minimalizovat ekologickou stopu, kterou za sebou výrobou piva zanechává. Díky novým technologiím, dodržování postupů i proškolení zaměstnanců se Královskému pivovaru Krušovice daří snižovat spotřebu vody při výrobě jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru, což je na úrovni nejnižších hodnot, které u nás pivovary zatím dosahují.

Snižování spotřeby vody patří k hlavním pilířům firemní odpovědnosti Královského pivovaru Krušovice, neboť celosvětové zásoby vody nejsou bezedné a je potřeba je zachovat i pro příští generace. Proto se Královský pivovar Krušovice již druhým rokem intenzivně snaží spotřebu vody minimalizovat. „Ke konci letošního roku se nám podařilo snížit spotřebu vody ve výrobním procesu jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru,“ říká krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák a doplňuje: „Naším dlouhodobým cílem pro příští desetiletí je snížit v Krušovicích spotřebu vody potřebné na výrobu jednoho litru piva na pouhé 3 litry.“ Tohoto snižování se daří pivovaru dosahovat díky novému programu na úsporu vody, zvyšováním povědomí zaměstnanců o důležitosti úspor a v neposlední řadě také díky efektivnějším sanitačním procesům ve všech výrobních oblastech. Neustále se rovněž zlepšuje provozní výkonnost všech výrobních a stáčecích linek. Za poslední tři roky se pivovaru podařilo uvedenými opatřeními uspořit až 25 % spotřeby vody.

U našich výrobních linek plánujeme v blízké budoucnosti zrekonstruovat tzv. čisticí stanice (CIP stanice – Cleaning In Place), aby bylo možné chemické látky užívané k sanitaci znovu využít. Nedochází tak ke zbytečnému zatížení odpadních vod,“ vysvětluje Tomáš Kosmák. V roce 2007 došlo v Krušovicích rovněž k vybudování zařízení k jímání bioplynu na čisticí stanici odpadních vod. Jeho spalováním je získané teplo využíváno ve výrobě i k vytápění budov. Tato technologie je navíc šetrná k životnímu prostředí, neboť spalování bioplynu snižuje skleníkový efekt – pokud by spalovaný metan při neřízeném vyhnívání unikal do ovzduší, zvyšoval by skleníkový efekt 20krát více než vzniklé CO2. Od roku 2007 navíc klesla spotřeba tepla o 30 % na vyrobený hektolitr piva.

Heineken Česká republika, jehož součástí je i Královský pivovar Krušovice, se hlásí k zásadám trvale udržitelného rozvoje, a proto se zapojuje i do globální aktivity Heinekenu nazvané „Brewing a Better Future“ (volně přeloženo jako Pivovarnictví pro lepší budoucnost). Tento program firemní odpovědnosti staví na zodpovědnosti při konzumaci piva a respektu k lidem, společnosti a životnímu prostředí, v němž žijeme a pracujeme. Cílem programu je být v roce 2020 nejekologičtějším výrobcem piva na světě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva


Bernard dostal cenu za plzeňskou přepravku

[pondělí, 22. listopad 2010]

Přepravka na jedenáct lahví Rodinného pivovaru Bernard získala ocenění u příležitosti slavnostního vyhlášení soutěže Obal roku 2010.

Foto

Zatímco Plzeňský Prazdroj uvedl obdobnou „půlpřepravku“ teprve před několika měsíci, Rodinný pivovar Bernard inovativní „obal“ používá již od roku 2007.

Ocenění je pro nás důkazem toho, že inovativně nesmýšlíme jen o našich nápojích, ale také o jejich balení, aby co nejlépe vyhovovalo náročným požadavkům našich zákazníků,“ komentoval ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Uznání za vylepšení jsme již nepřímo dostali od Plzeňského Prazdroje, který přepravku na jedenáct piv začal vyrábět také, po tom, co tento nápad viděl u nás,“ dodal k tomu s úsměvem.

Počet lahví byl ve speciální přepravce vzhledem ke struktuře obyvatelstva redukován z dvaceti na jedenáct lahví. Ta je snadněji manipulovatelná, a to i díky měkčeným rukojetím. Přepravku tak unesou jak senioři, tak i ženy. Díky rozmístění otvorů pro lahve se do přepravky odpovídající polovičnímu půdorysu klasické „base“ vejde jedenáct kusů lahví místo deseti.

Česká národní soutěž OBAL ROKU je určena pro jakékoliv obalové řešení z kategorie spotřebitelské obaly; spotřebitelské obaly - dárkové; skupinové obaly a displeje; přepravní a technologické obaly; obalové materiály a etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky.

Zdroj: První zprávy.cz


Nákupy v pivovaru? Až na jaře 2012

[pondělí, 22. listopad 2010]

Stavba centra s multikinem na místě pivovaru se protahuje. Jeho otevření se posunulo o další měsíce.

Foto

Kdyby stavba společenského střediska v opavském pivovaru postupovala podle původního plánu, dělníci by tam právě dolaďovali poslední detaily. Zástupci společnosti Develon, investora stavby, ještě před rokem a půl tvrdili, že hospodářská krize jejich plány nepřekazí. Slavnostní otevření komplexu s obchody, restaurací, minipivovarem, bowlingem a obrovskou prosklenou pasáží plánovali na začátek roku 2011. Na místě nedaleko centra Opavy je však pořád jen suť.

Na jaře letošního roku společnost Develon zveřejnila nový termín otevření. Byl jím podzim 2011. Teď avizují další zdržení. Lidé si počkají půl roku navíc. „Současné práce v opavském pivovaru skončí v lednu 2011. Plynule na ně naváže stavba hlavního objektu tak, abychom společenské centrum Breda & Weinstein otevřeli k 15. březnu 2012,“ informovala mluvčí Develonu Martina Cicvárková.

Podle ekonomů je největším problémem velkých developerů komplikované hledání nájemců. Svá centra neumějí zaplnit a to zdržuje jejich stavbu.

Spousta světových i našich značek a obchodníků omezila svůj rozvoj a nemají o další volné prostory zájem. Developeři však do prázdných budov nebudou dávat peníze. Domněnky, že krize je pomalu za námi, zatím neplatí,“ říká ekonomka Eva Křupalová.

Právě to bylo důvodem, proč jiný developer, Plaza Centers, od záměru postavit podobné centrum na místě bývalé tržnice upustil. Také Develon už několik měsíců nabízí volné prostory k pronájmu. Kolik nájemců doposud získal, odmítá sdělit.

Bohužel procento nebo počet pronajatých jednotek zveřejnit nemůžeme,“ uvedla Cicvárková.

Opavané jsou k dokončení obchodního komplexu skeptičtí. „Díváme se jen na polorozbořené budovy pivovaru a komín. Čekat budeme ještě nejméně dva roky,“ myslí si Kateřina Planá.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Motlová | Foto: Jakub Kožiál


Drsná příroda a odvážní chlapi, kteří se nebojí překonat jakoukoliv překážku. Taková je nová kampaň, kterou uvádí do českých komerčních televizí značka Radegast. Autorem spotu je režisér Jaromír Malý, který do hlavních rolí neobsadil herce, ale pravé záchranáře.

Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy. Je úzce spjat s nádhernou, ale drsnou přírodou Beskyd. Proto byli jako hlavní motiv reklamy zvoleni záchranáři. Na jejich práci je ilustrováno překonávání různých překážek či výzev, které nám život přináší. S každou překonanou překážkou jsme ještě silnější,“ přiblížil hlavní myšlenku nové kampaně manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama


Velký zájem návštěvníků o novou žateckou atrakci - Chrám chmele a piva - přiměl jeho provozovatele nechat zpřístupněné některé jeho části. A to i přesto, že hlavní turistická sezona už skončila. Navíc zde začnou od 25. listopadu točit vlastní pivo.

Foto

"Lidé pořád mají zájem o návštěvu, proto jsme vymysleli přes zimu aspoň omezený program, protože například audiovizuální techniku nemůžeme kvůli počasí používat," vysvětlil vedoucí chrámu Jiří Vent.

Přístupná zůstává věž, za výstup na ni se platí 25 korun. "Za prohlídku labyrintu se platí jen 50 korun, děláme je od úterý do pátku dvakrát a v sobotu třikrát. Zájemci se vždy sejdou ve vstupní hale restaurace U Orloje," uvádí Vent.

Chrám chmele a piva byl letos otevřen jen dva měsíce. Už v září a říjnu jej ale navštívilo dva a půl tisíce lidí. Překvapivý je také zájem o restauraci, která je otevřena od 1. listopadu. "Hned první den se tu vypilo 665 piv," přibližuje Vent.

V současné době se tu každý den uvaří kolem 120 obědů, na večer si lidé musejí stůl rezervovat. "Používáme jen suroviny ze zdejšího regionu, a to čerstvé," řekl Vent. Na jídelním lístku návštěvníci najdou třeba husu s červeným zelím a knedlíky, mohou si objednat i pivovarský guláš nebo maso připravené na pivu.

První domácí pivo se začne točit 25. listopadu

Přímo v restauraci je i minipivovar, který právě vaří první várku piva. "Budeme mít tři druhy. První z nich, Chmelový ležák, začneme točit 25. listopadu," dodal Vent.

Chrám chmele a piva je zatím dokončený jen částečně. Až na jaře se třeba otevře dětské hřiště v zahradě, přes nějž pak bude přístup do dětské herny a jízdárny na šlapadlech s kavárnou pro rodiče. Během příštího roku se také otevře klášterní zahrada a opravená renesanční sladovna.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal | Foto: Iveta Lhotská


Diplomovaní pivní sommeliéři z několika evropských zemí se sešli o víkendu v Chodové Plané, aby se seznámili s českou pivní kulturou. V Rodinném pivovaru Chodovar ochutnali také pivní specialitu – ledové pivo, které se v pivovaru připravilo poprvé v celé jeho historii.

Foto

Svaz pivních sommeliérů uspořádal své výjezdní zasedání poprvé v Česku. Jednání bylo vyloženě pracovní. Diplomovaní odborníci v oboru pivovarnictví se při takovém zasedání vždy seznamují s pivní kulturou regionu, který navštíví. U nás poznali například techniku čepování piva, protože ne všude ve světě se pivo čepuje jako v Česku, tedy s vysokou pěnou,“ vysvětlil Deníku obchodní ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

V Evropě je přibližně 300 absolventů pivní akademie, tedy školy, kterou její studenti končí uznávaným vysokoškolským diplomem. Necelá třetina se jich sešla v Chodové Plané. „Chtěli jsme poznat významný evropský pivní region, kterým západní Čechy bezesporu jsou. Ochutnali jsme některé speciální druhy piv, které se tady vaří a poznali, jak se v tradičním pivovaru dá pracovat moderně,“ vyjádřil se Axel Kiesbye, nositel prvního titulu pivní sommeliér.

Pivní sommeliérství, jak dále uvedl, spočívá v tom, že pivo není chápáno pouze jako nápoj. „Ale má určitou kulturu a tradici. A málokterý produkt má v Evropě tak bohatou tradici jako právě pivo. Chápeme a nabízíme veřejnosti pivo jako zážitek. Jeho prostředí, jako doplněk gastronomie, historii, péči o pivo. Pivní sommeliér umí doporučit, jaké pivo se hodí k jakým pokrmům. Třeba ke kyselým jídlům že se hodí sladší piva,“ uvedl dále Kiesbye.

V celém světě existuje zhruba 1200 druhů piva. „Pivovarníci v Česku máme vůči konzumentům trochu dluh v představování rozmanitosti piva, protože v Česku je trh poměrně konzervativní. Proto se snažíme občas představit nějakou specialitu. Jednou z nich je třeba naše ledové pivo, které jsme uvařili a skladovali pro tuto příležitost. Ale protože výroba není jednoduchá, pokračovat v ní budeme skutečně při mimořádných příležitostech,“ řekl Deníku Plevka.

Zdroj: Tachovský deník.cz Autor: Jiří Kohout | Foto: Jiří Plevka


Nejen chuť na voňavou jaternici nebo zabijačkovou polévku přilákala i tentokrát do prostor benešovského pivovaru stovky velkých i malých návštěvníků. Ti si v několika desítkách stáncích mohli koupit jablka, kořenovou zeleninu, ale třeba i med, medovinu nebo výborné domácí koláče.

Já už jsem tady byl i minule a tolik stánků a tak široký sortiment zboží tu rozhodně nebyl. Docela mě to překvapilo,“ uvedl Radek Mašata z Bukovan s tím, že bude rád, když se Farmářské trhy v Benešově stanou pravidelnou akcí.

Stejný názor měla i další návštěvnice. I ona si přišla koupit čerstvá domácí vejce, maďarské koření a adventní věnec. „S manželem jsme se těšili na zabijačkovou polévku, ale netušili jsme, že v devět hodin už nebude k mání,“ dodala zklamaně.

Skutečně o avizované produkty vepřových hodů byl mezi zákazníky nebývalý zájem. Jakmile se otevřela brána Pivovaru Ferdinand, lidé zamířili ke stánku, odkud se linula nezaměnitelná vůně zabijačky. Ten kdo neměl hlad se mohl posilnit alespoň pivem a limonádou nebo se zahřát čajem, svařeným vínem či něčím ostřejším.

Jestliže pracovníci města Benešov a Pivovaru Ferdinand se mohli spokojeně usmívat, jaký úspěch první Farmářské trhy měly, tentokrát může být jejich uspokojení ještě daleko větší.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autorka: Martina Křečková


Vianočné pivo sa už varí

[pátek, 19. listopad 2010]

V malom Ríme sa začala vianočná pivná horúčka. V tamojšom reštauračnom pivovare varia dvadsaťstupňové pivo. Viac ako 1 800 litrov je určených na vianočný stôl.

Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech, a tak ho dnes var íme pravidelne,“ hovorí s úsmevom vedúci trnavského pivovaru Karol Puschenreiter.

Foto

Labužníci: Na Vianoce nesmie chýbať

Vyrábajú ho na vianočný trh už druhý raz. Vlani sa pred sviatkami rýchlo rozchytalo. „Čakáme práve na toto pivo. U nás nesmie chýbať na sviatočnom stole tak ako kapor,“ hovorí Peter Jelínek (37). Pochvaľujú si ho najmä miestni hostia. Netradičné pivo príde na trh už posledný novembrový týždeň. V trnavskom pivovare si pol litra môžete kúpiť za euro.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Linda Nagyová


Společnost Jihomoravské pivovary, a.s., se sídlem ve Vyškově, náměstí Čsl. armády 116/4, PSČ: 682 01, IČ: 499 73 720, DIČ: CZ49973720, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1275, jednající prostřednictvím představenstva společnosti (dále jen „JMP“) Vyhlašuje obchodní veřejnou soutěž dle § 281 a násl. obchodního zákoníků o nejvýhodnější návrh na uzavření smlouvy o nájmu a licenční smlouvy - pronájem nemovitostí, technologického vybavení a ostatních movitých věcí sloužících k výrobním účelům ve vlastnictví společnost "JMP" dle občanského zákoníku, dále pak na poskytnutí práva k ochranným známkám (vyjma ochranných známek "HAVRAN" a "HAVRAN PIVOVAR VYŠKOV - ZALOŽENO 1680").

Přílohy ke stažení:

Podmínky veřejné obchodní soutěže

Příloha podmínek č. 1

Příloha podmínek č. 2

Příloha podmínek č. 3

Příloha podmínek č. 4

Příloha podmínek č. 5

Příloha podmínek č. 6

Zdroj: Pivo Vyškov.cz


Nad pivovarem stále visí otazník

[pátek, 19. listopad 2010]

Kdo si myslel, že průtahy v řešení nedobré ekonomické situace vyškovského pivovaru na podzim skončí, ten se spletl. Stát sice ujistil, že v areálu zachová výrobu zlatavého nápoje a předhodil několik termínů, dokdy ho pronajme. Jenže ani jeden nedodržel.

To se nelíbí zaměstnancům podniku, kteří stále žijí v nejistotě. Nečinně ale sedět nehodlají. „Vedení zatím nového nájemce nevybralo, i tak mělo učinit k 15. listopadu. Už nás to popravdě řečeno štve. Chceme si proto promluvit s předsedou představenstva Václavem Hlaváčkem, a pak budeme reagovat,“ řekl odborář Martin Obruča.

Zaměstnanci podle něj hodlají opět poslat otevřený dopis ministru zemědělství Ivanu Fuksovi.

Co je hlavní příčinou toho, že ještě není známý nový nájemce pivovaru? Stát totiž ještě nevyhlásil ani výběrové řízení. „Ministerstvo podle našich informací představenstvu pořád připomínkuje podmínky, a ty se stále upravují. Nikoho nevybrali proto, že ještě ani nevyhlásili výběrové řízení,“ povzdechl si Obruča.

Obavy zájemce

To potvrdil i majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala, který se už několik měsíců intenzivně o pronájem vyškovského pivovaru zajímá. „Zájem pořád mám. Několikrát jsem volal i na ministerstvo zemědělství. Tam mi před čtrnácti dny řekli, že podmínky jsou hotové a v pondělí mi je pošlou. Od té doby se ale nic nedělo, nic mi nepřišlo,“ uvedl Skala.

Ten začíná mít o jednání ministerstva pochybnosti. „Pokaždé když tam volám, si mě předávají jako horký brambor. Myslím, že nemají zájem, aby pivovar fungoval,“ obává se Skala.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková Vyškovskému deníku Rovnost řekla, že podmínky výběrového řízení jsou hotové a vedení ho tedy brzy vyhlásí. „Podle posledních informací byly dokončené veškeré dokumenty nezbytné pro zahájení veřejného výběrového řízení, a to v souladu s rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti Jihomoravské pivovary. V nejbližších dnech budou potřebné dokumenty zaslané k vyvěšení na centrální adrese,“ informovala Dvořáčková.

Otázky, co bude s pivovarem dál, ale visí ve vzduchu pořád. Před měsícem se po Vyškově dokonce proslýchalo, že bude rozparcelovaný. To podle mluvčí ministerstva nehrozí. „Padlo rozhodnutí o pronájmu nemovitostí, technologie a ostatních movitých věcí při otevřeném výběrovém řízení. Podmínkou je, že nájemce může vše využívat jen k vaření piva. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila tehdy mluvčí ministerstva Dvořáčková.

Záchrannou ruku pivovaru možná také nabídne vyškovská radnice. Pouze v případě, že by o něj ale nikdo neprojevil zájem. „Předseda představenstva nás oslovil s tím, jestli město nechce zvážit pronájem pivovaru. Zájemci o vaření piva nás ale požádali, ať s tímto rozhodnutím ještě počkáme, a tak jsme je poslechli. Pokud by výběrové řízení špatně dopadlo, tak město Vyškov nejspíš podnik skutečně pronajme. Nejsme ale žádní výrobci piva, ale spíše záchranná brzda, kdyby pronájem nevyšel,“ prohlásil před časem místostarosta Vyškova Roman Celý.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Spojit svou kariéru s pivem se Marek Pohanka rozhodl více než před deseti lety, kdy nastupoval jako řadový obchodní zástupce do pražského pivovaru Staropramen. Zde získal základní znalost trhu a své zkušenosti později uplatnil již jako obchodní ředitel rodinného pivovaru Kácov. Dnes vede obchod a marketing v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslím si, že každý by měl poznat svou práci od samých základů, teprve to z něj dělá dobrého vedoucího, manažera nebo ředitele.

Foto

* E15: Jako obchodní zástupce, dnes ředitel obchodu v pivovaru, jste pomáhal rozjíždět stovky restaurací a pivnic. Nelákalo vás někdy se do oblasti pohostinství pustit na vlastní pěst?

Restauraci, pivnici nebo hospodu považuji za základní kámen svojí práce. Jsem rád za každou novou hospůdku, která čepuje dobré pivo. Mít vlastní provoz, zejména v této složité době, znamená vysoké nasazení a vnitřní rozhodnutí obrátit svůj profesní i osobní život naruby. Svým způsobem jsem perfekcionalista, dělám svou práci s nasazením, proto jsem si naprosto vědom, že sedět na dvou židlích se v tempu dnešní doby nedá. Obchod je pro mne výzvou, které zatím zůstávám věrný. Pozice, kdy mohu nově vznikajícím provozům poradit, co bude chutnat jejich hostům, mě zatím plně uspokojuje.

* E15: Jaká byla vaše cesta k řízení obchodu s nejoblíbenějším nápojem v Česku?

Řekl bych, že přímá. Po ukončení vysoké školy si mě pivo přivolalo samo. To neznamená, že jsem okamžitě začal pracovat na vedoucích pozicích, naopak jsem začal pěkně od píky. Vstupní branou do byznysu s pivem bylo výběrové řízení na pozici obchodního zástupce pro společnost Staropramen. Zkušenosti, které jsem tam získal, jsem později uplatňoval už jako obchodní ředitel v pivovaru Kácov. Jsem rád, že se moje profesní cesta ubírala tímto směrem, neboť při řízení obchodu považuji elementární zkušenosti za velmi podstatné. Dávají mi možnost jednat s obchodními zástupci otevřeně, nemohou mi říci: „Ty tomu nerozumíš, tak nám neraď.“ Myslím si, že každý by měl poznat svou práci od samých základů, teprve to z něj dělá dobrého vedoucího, manažera nebo ředitele.

* E15: Máte dlouholeté zkušenosti z několika malých pivovarů – po kácovském teď vedete obchod v Měšťanském pivovaru Strakonice. Přinesla vám vaše předchozí zkušenost nějakou zásadu, kterou se řídíte i nyní?

Vaření piva, zejména v menších pivovarech, je o týmové práci. Můžete mít to nejlepší pivo na světě, ale pokud nemáte dobrý obchod, marketing a hlavně „pijana vašeho piva“, je vaše práce bez odezvy. Zásadu, kterou uplatňuji, je nepovyšovat se nad druhé. Pokud je někdo potřeba jinde, než obvykle pracuje, měl by ochotně zaskočit. Velmi důležitá, ne-li nejdůležitější je otevřená komunikace s kolegy. Nic nemůže být horší, když si obchod nerozumí se sládkem nebo s lahvárnou. Věřím, že úsměv, legrace a přátelský přístup dokáže motivovat k dobrému výkonu, což se zcela jistě projeví v konečném výstavu piva.

* E15: Myslíte si, že regionální pivovary mají šanci uspět i mimo hranice svého kraje?

Hranice v dnešní době již neexistují. Pro malé pivovary je naprosto nezbytné, aby tyto hranice překračovaly a nabízely své produkty i mimo ně. Samotné regionální uspořádání však zůstává základem distribuce, protože konzumace „místního“ piva je takovým koloritem a určitou samozřejmostí. Pro získání nových trhů musíme vynaložit vyšší úsilí a zachovávat vysokou kvalitu piva. Dříve bylo vše nalinkováno, dnes musíme více zapojit naše obchodní umění, marketing a fantazii při výrobě nových pivních produktů.

* E15: Jak vidíte další vývoj pivovarnictví v Čechách, ovlivní ho například chystané změny v sazbách DPH nebo vyšší ceny energií?

Je asi samozřejmé, že ceny piva budou reagovat na situaci, která vyplyne z nových směrnic. Je však nutné podotknout, že cenová politika musí být opatrná a vstřícná ke konečnému spotřebiteli. Co je pro mne zásadní, zachování kvality vařeného piva například i za cenu minimálního zvýšení ceny. Každá malá odchylka nebo změna ingredience může vést ke snížení kvality a následně ke ztrátě zákazníka. Předpokládám, že boj o pivaře neustane. Čím jste menší, tím musíte být kreativnější a kvalitnější, trh vám nic neodpustí. Co zajisté nepřestane platit: „Dej Bůh štěstí a pivu správný říz.

Měšťanský pivovar Strakonice

Je posledním pivovarem v České republice, který je vlastněn městem. Strakonické pivo Dudák je vařeno tradičním způsobem a je nepasterizované. Průměrný roční výstav v hektolitrech se pohybuje okolo 72 tisíc. Pivovar zaměstnává 58 pracovníků a připravuje rozsáhlé plány na přestavbu.

Zdroj: E15.cz | Autor: Martin Kalivoda


Výhledy české ekonomiky v příštím roce nejsou příliš optimistické a negativně se odrazí i v tuzemském pivovarnictví. "V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti," uvedl v rozhovoru pro TÝDEN generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Foto

Jak váš podnik zasáhla ekonomická krize? Mnozí ekonomové naznačují, že už odezněla.

To jsou ti optimisté. Ale já slyšel i jiné ekonomy a ti říkají, že "možná přijde ještě jedna krize a bude ještě hlubší". Předpovědi o tom, jak se bude dařit světové ekonomice nebo českému hospodářství, jsou rozkývané. A navíc, jedna věc je analýza ekonomů, něco jiného je úsudek nebo určitý cit každého, kdo má na starosti nějaký podnikatelský subjekt nebo podnik.

Jaký je váš úsudek?

Já bych se vrátil na chvíli do roku 2009. V České republice jsme nebyli postiženi finanční krizí. U nás se víc projevila hospodářská recese. Vím, že nyní ekonomové říkají, jak ekonomika roste... Ale něco jiného je podívat se do struktury růstu a vidíme, že je tažen exportem, zatímco spotřeba domácností - obvykle tradiční pilíř růstu - vykazuje spíš negativní trend.

Jak se pokles spotřeby projevil v pivovarnictví?

Hlavní propad nastal loni v druhé polovině roku. Celkový meziroční pokles mezi lety 2009 a 2008 byl někde okolo šesti procent. A když se podíváme na letošní rok, tak to číslo je ještě výrazně horší. Za pololetí činil výsledek minus dvanáct procent. Když se na to podívám realisticky, tak se tento propad do konce roku ještě prohloubí. Můj osobní odhad je, že celkový propad se na konci roku bude pohybovat okolo patnácti procent. České pivovary skutečně nemají na růžích ustláno.

Jaké jsou příčiny tak dramatického propadu?

Je jich celá řada. Jednou z nich je zvýšení spotřební daně, k níž došlo od 1. ledna 2010. Mělo to sice být přechodné zvýšení, jak to původně plánovala Fischerova vláda, ale vše nasvědčuje tomu, že už to tak zůstane. Na pivovarnictví se to významně podepsalo. Státnímu rozpočtu to nepomohlo, protože predikovaný cíl bylo zvýšení o 1,4 miliardy korun, což se podle mého názoru nepodaří naplnit. Za první pololetí je výtěžnost na spotřební dani o zhruba 260 milionů korun vyšší. Za druhé pololetí se to už nedožene.

A další příčiny?

Je jí i oblast gastronomie. Český konzument začal méně navštěvovat restaurace. Svým dílem k tomu letos přispělo i velmi nešťastné počasí v měsících, které jsou klíčové pro prodej piva, otevírání předzahrádek a dalších venkovních prodejních míst. Například v srpnu se prodej propadl o třináct procent a to je srpen letní měsíc. Druhý vliv má na svědomí posilující česká koruna. Pro zahraniční hosty už je pivní turistika drahá a není zajímavá. Skupinové příjezdy turistů z Německa, Anglie nebo Irska významně opadly.

Z vašeho pohledu na tuzemskou ekonomiku tedy vyplývá, že její těžké časy ještě neskončily. Očekáváte tedy opět ekonomický pokles, tzv. "druhé dno"?

Hospodářská recese v České republice bude pokračovat. V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti. Z tohoto hlediska patří pivo pro celou řadu lidí do kategorie takzvaných zbytných komodit. Znamená to, pokud na pivo nemám peníze, přestanu ho kupovat nebo snížím spotřebu.

Pokud se naplní váš odhad, že tuzemské pivovarnictví letos klesne o 15 procent, očekáváte, že v příštím roce by mohlo propadnout ještě více?

Za poslední dva roky už bude propad dohromady činit 21 procent. Myslím, že to zůstane na letošní úrovni. V případě, že se vydaří počasí, mohl by přijít mírný, ale opravdu velice mírný růst.

Jak si letos stojí Budějovický Budvar?

Když vezmu v potaz podmínky, ve kterých se pohybujeme, tak musím konstatovat, že si letos vedeme poměrně dobře. Z hlediska objemu prodejů jsme zaznamenali k 30. září pokles o nějakých 0,8 procenta a jsme na úrovni 970 tisíc hektolitrů. Ke stejnému období jsme měli tržby 1,52 miliardy korun, zatímco loni to bylo 1,57 miliardy korun. Oněch 50 milionů rozdílu se především skládá i z 28 milionů korun, o které jsme v tržbách přišli kvůli silnému kurzu koruny vůči cizím měnám. Jsme významný exportér v rámci České republiky, a navíc máme atypický podíl domácích a zahraničních tržeb, které jsou půl na půl. Proto u nás mají veškeré kurzové výkyvy významný vliv. Těch zbylých dvacet milionů propadu je dáno změnou orientace zákazníků na výrobky s nižší cenou.

Co je pro vás větší hrozba, výkyv eura nebo dolaru?

Pro nás je to určitě výkyv eura, protože nějakých 70 procent zahraničních tržeb je fakturováno v eurech.

Předpokládám tedy, že vaším bytostným zájmem je, aby bylo euro v Česku co nejdříve.

Bylo by to příjemné. Ale my jsme realisté. Česká republika v tuto dobu nesplňuje Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. A až je budeme splňovat, tak potom bude minimálně tři roky trvat přechod na euro. Proto se domnívám, že ani v roce 2014 tu euro mít nebudeme.

V příštím roce dojde ke zdražení elektřiny, vody a dalších vstupů. Jak se na to připravujete?

Jsme ve stadiu příprav plánu na příští rok. Možné pohyby cen nejen zmíněných položek pozorně sledujeme a zároveň vyjednáváme s dodavateli. K ceně elektřiny můžu určitě říci, že se mi nelíbí, jak je víceméně ovlivňována administrativními kroky.

Růst cen vstupů a surovin vám zvýší náklady. Zdražíte kvůli tomu pivo?

Zatím nepředpokládáme, že bychom v roce 2011 plošně upravovali ceny našich výrobků. Jednání ještě probíhají, ale dá se říci, že na nákladové stránce to jsou samá negativa. Na to reagujeme tak, že hledáme nejrůznější úspory měrných spotřeb, jako například u vody. Pro příklad: v devadesátých let byla měrná spotřeba vody deset hektolitrů vody na hektolitr piva, zatímco dnes se pohybujeme na úrovni 4,2 hektolitru.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek | Foto: Lucie Pařízková


Pivovar v Chotěboři navýší svou kapacitu

[pondělí, 15. listopad 2010]

Pivovar v Chotěboři navýší, a to už v dohledné době, svou výrobní kapacitu. Oznámil to ředitel pivovaru Richard Moravec.

Velký zájem spotřebitelů o celý náš sortiment piv nás v podstatě donutil navýšit už během letošní zimy kapacitu pivovaru ze stávajících deseti tisíc až na dvacet pět tisíc hektolitrů piva. S možností rozšíření jsme sice počítali již při výstavbě pivovaru, takže dostavba bude poměrně rychlá, ale nečekali jsme, že bude nutná tak brzo,“ konstatoval Moravec. Současně dodal, že chotěbořský pivovar obchoduje s téměř sto padesáti odběrateli. „A to nejen na Vysočině, ale také ve středních a jižních Čechách. Míříme také do Prahy a pražského regionu,“ dodal Moravec.

Připomněl, že pivovar pivo exportuje do čtyř zemí. „Konkrétně jde o Irsko, Gruzii, Finsko a Slovensko,“ vyjmenoval Moravec s tím, že v Bratislavě nedávno chotěbořský pivovar otevřel svou vlastní restauraci. „V letošním roce tvoří export našeho piva necelých deset procent výstavu. V roce 2011 to bude až patnáct procent,“ dodal ředitel.

Roman Stryk, spolumajitel havlíčkobrodské společnosti ROSS Holding, která je vlastníkem pivovaru v Chotěboři, připomněl, že se daří nabízet i pivovar jako investiční celek.

Zajímavá je oblast střední Ameriky. Prozatím je podepsaná dohoda o výstavbě dvou pivovarů v Kostarice, v dalších pěti letech by se tento počet měl zvýšit o dalších osm,“ řekl Stryk. Další pivovary by měl ROSS Holding vyvézt také do Ruska, Gruzie a také na Ukrajinu.

Samozřejmě bychom měli zájem na licenční výrobě chotěbořského piva v zahraničí, ale ve hře je i varianta, že investor bude v námi dodaném technologickém celku vařit pivo pod svou vlastní značkou,“ doplnil Oldřich Záruba, sládek Pivovaru Chotěboř.

Zdroj: Havlíčkobrodský pivovar | Autor: Jaromír Kulhánek


Letošní 17. listopad připadá na středu, a pokud také řešíte jak strávit volný den uprostřed týdne, máme pro vás tip. Vyrazte se svými (zletilými) kamarády a známými na návštěvnickou trasu pivovaru Gambrinus! Čeká vás interaktivní a hravá prohlídka, žádný suchý výklad – a nebojte, na suchu taky nebudete – součástí prohlídky je ochutnávka piv Gambrinus a na cestu domů si 17. listopadu navíc odneste pivní dárek. A pokud dorazíte minimálně se čtyřmi dalšími kamarády, budete mít každý vstup jen za 50 korun!

Návštěvnická trasa v mladším z plzeňských pivovarů byla otevřena na konci srpna tohoto roku. Poprvé se tak široké veřejnosti nabízí možnost nahlédnout za brány pivovaru, v němž se pivo vaří již od roku 1869.

V provozu pivovaru Gambrinus návštěvník nahlédne pod pokličku výroby piva. Přesvědčí se, jak sládkové dohlížejí na kvalitu piv Gambrinus a pozná suroviny, tradiční postupy a pivovarská zařízení, které stojí za nejoblíbenějším českým pivem.

Neopakovatelný zážitek si každý odnese z unikátní interaktivní „Gambrinus Arény“. Dozvíte se tu, kdo se zasadil o obnovu pivovaru Gambrinus, který byl téměř zničený během náletů v roce 1945. Projedete se v čase na historickém náklaďáku, ve fotbalovém utkání si kopnete penaltu proti brankáři Gambrinus ligy – mimochodem, prohlídku si pochvalovali i fotbalisté lídra Gambrinus ligy Viktorie Plzeň - nebo se v záři reflektorů stanete kytaristou rockové skupiny.

A co by to bylo za prohlídku pivovaru bez možnosti ochutnávky! Na závěr prohlídky pochopitelně na účastníky čekají plné orosené sklenice. Zatímco si z nich budou vychutnávat pivo Gambrinus, jeden z pivovarských odborníků jim vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak o něj správně pečovat. Dozvědí se také, jak se pivo správně čepuje, a budou mít možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Ve středu 17. listopadu můžete navštívit prohlídku pivovaru Gambrinus v 10:30, 12:00, 13:00 a 15:00 hodin.

Od 15. listopadu máte možnost navštívit pivovar Gambrinus za zvýhodněnou cenu. Pokud dorazíte na prohlídku minimálně se 4 kamarády, bude vás vstupné stát pouze 50 korun. Tato akce platí do konce března 2011. Před návštěvou doporučujeme si ověřit časy prohlídek na internetu (http://www.gambrinus.cz/navstevnicka-trasa/).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vlastnosti přerovského ležáku ocenili odborní degustátoři a pivovarničtí experti z celého světa, tentokrát v rámci evropské degustační soutěže European Beer Star 2010, vyhlašované v Německu. Zubr Premium si za svou jedinečnou chuť a vynikající kvalitu ze soutěže odváží nejen zlatou medaili v prestižní kategorii světlých ležáků, ale také titul Europen Beer Star 2010, které při slavnostní ceremonii v Norimberku převzali zástupci pivovaru. Úspěch je o to větší, že zlato a titul získal nejen Zubr, ale také Litovel Premium, který ovládl kategorii tmavých ležáků.

Důležité je, že piva z produkce obou pivovarů neztratila svoji identitu ani v době, kdy se globální bohužel stává i chuť piva. „Dá se říct, že jdeme tak trochu proti proudu, když vsázíme na fenomén chuti a tradiční výrobu. Jak je ale vidět, přináší to své ovoce a to nás těší,“ říká Pavel Svoboda, manažer pivovaru Zubr. Jeho slova potvrzuje i celá řada ocenění pro pivo, které se více než 130 let vaří klasickou technologií podle tradičních receptur.

Soutěž European Beer Star pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací nezávislých pivovarů v Evropě a její mimořádný význam dokládá počet přihlášených 955 vzorků piv ze 34 zemí světa. V komisi degustátorů zasedlo celkem 88 pivovarnických odborníků, kteří u každého vzorku posuzovali především chuť a říz, ale také aroma, barvu, pěnu, jas a další, pro konzumenta důležité vlastnosti piva. Ležáky z Moravy vynikaly ve všech hodnocených kritériích i svým výborným dojmem po napití; obě piva se totiž vyznačují vysokou pitelností.

Podle vyjádření organizátora projekt vychází z jedinečnosti piva a jeho vnímání jako kulturního dědictví. Hlavním smyslem je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a posílit jejich výjimečnost. Jde zejména o produkty malých a středních výrobců, které se způsobem výroby a celkovou charakteristikou liší od europiv, vyráběných v pivovarnických gigantech. Snahu o celosvětové prosazení vysoké kvality zlatého moku potvrzuje rostoucí zájem pivovarů o účast v této soutěži s vysokou světovou prestiží.

Pivovar Zubr ročně vystaví na 250 tisíc hl piva a k jeho úspěchům nepatří pouze medaile z degustačních soutěž, ale především přízeň konzumentů a stabilní pozice regionální značky na saturovanému pivním trhu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Chotěbořský pivovar je na trhu jen něco přes rok, přesto se již podle hodnocení samotných konzumentů i expertů stal v prestižní anketě Sdružení přátel piva nejlepším tuzemským pivovarem. Oldřich Záruba zároveň kraluje českým sládkům a světlé Prémium obdrželo bronz v kategorii dvanáctek. Své triumfy chce Pivovar Chotěboř oslavit, proto zve veřejnost na zabíjačkové hody a s tím spojený den otevřených dveří.

Chceme se o naši radost podělit, takže každý, kdo má chuť, může přijít v sobotu 20. listopadu na zabíjačkové hody a projít si celý pivovar, k tomu jim zahraje živá kapela“ vyzval oceněný sládek roku Oldřich Záruba. Pivovar Chotěboř otevře své brány pro veřejnost od 10 do 17 hodin. „K ochutnání bude kromě standardní nabídky také točený třináctiapůlstupňový karamelový Speciál,“ dodal Záruba.

Hned v následujícím týdnu po zabíjačkových hodech se na trhu objeví piva ve svátečních vánočních etiketách. „I to je určitá forma oslavy pro příznivce Chotěboře,“ uvedl ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec.

Ocenění dávají pivovaru smysl

Spokojený byl i Roman Stryk, šéf společnosti Ross Holding, která pivovar vybudovala. „Ocenění dávají pivovaru smysl. Potvrdilo se, že jsme na dobré cestě, o čemž svědčí i zájem řady zahraničních partnerů, kteří chtějí podobný pivovar, jako stojí v Chotěboři, postavit například v Gruzii, Rusku, Kostarice či na Ukrajině…,“ podotkl Stryk.

O nesporném úspěchu chotěbořského piva svědčí také fakt, že kapacita pivovaru se v dohledné době výrazně zvětší. „Velký zájem nás v podstatě donutil navýšit už během letošní zimy kapacitu pivovaru ze stávajících 10 tisíc až na 25 tisíc hektolitrů. S možností rozšíření jsme počítali již při výstavbě pivovaru, takže dostavba bude poměrně rychlá, ale nečekali jsme, že bude nutná tak brzo,“ usmál se Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Pivovar Chotěboř oslaví svůj úspěch zabíjačkovými hody

«« « Strana 344 z 512 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI