V rámci udržení konkurenceschopnosti a dalšího rozvoje na českém i světovém trhu investuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. (BBNP) dlouhodobě do rozvoje společnosti a rozšiřuje obchodní příležitosti. Výsledkem je rekordní export a navázání spolupráce s pivovary Anheuser-Busch (AB), Carlsberg Croatia a Oy Sinebrychoff Ab.

Loni vyvezl nejvíce piva ve své historii. Do 50 zemí putovalo 556 tis. hl, meziročně o 7 % více. Celkový výstav piva činil 1152 tis. hl (o 5 % více než v roce 2005). Export se na celkovém výstavu pivovaru podílel ze 48 %. V alianci BBNP - AB se Anheuser-Busch stane importérem piva značky Czechvar Premium Czech Lager v USA. To umožňuje ležáku, který se dnes prodává ve 30 amerických státech, začlenění do rozsáhlé distribuční sítě v USA. Carlsberg Croatia převzal distribuci vybraného sortimentu v Chorvatsku. Obdobná spolupráce je se třetím partnerem ve Finsku.

K uspokojení stále náročnějších požadavků trhu a rozšíření exportní kapacity se pivovar cíleně věnuje investiční politice. Loňské investice přesáhly 300 mil. Kč, směřovaly do rozvoje technologie a řízení, úspory energií, podpory prodeje v tuzemsku i v zahraničí, a z důvodu rostoucího prodeje také do nákupu nových přepravek a KEG sudů. Letos budou investice obdobné, vzhledem k očekávanému růstu prodejů bude největší objem směřovat do logistiky (modernizace autoparku, nákup sudů a přepravek) a do IT.

První letošní investicí byla modernizace lahvových linek za 60 mil. Kč. Dva nové etiketovací stroje a jeden kartonážní stroj podstatně rozšíří varianty balení tzv. multipacků a zkvalitní adjustáž lahví. Kartonážní stroj má oproti nahrazované technice téměř dvojnásobný výkon a mimo jiné nově umožní strojní vkládání dárkových předmětů do kartonů s láhvemi.

Nové stroje jsou navíc flexibilnější, zkrátí časy pro úpravy linek při změně formátů obalů a ušetří dvě pracovní místa. Nahradily původní zastaralé a opotřebované stroje z let 1988 - 1993, které již plně nesplňovaly současné nároky na balení piva. Nejpodstatnější byla výměna stroje pro balení kartonů. Ten byl nahrazen rychlejším a výkonnějším modelem, který pracuje oproti starému zařízení s dvojnásobným výkonem až 60 taktů (kartonů) za minutu. Větší variabilitu nabízí stroj také v počtu lahví zabalených v jednom kartonu. Oproti dřívějšímu stavu (lahve 0,5 l jsou baleny po 10 nebo 20 kusech), je nově možné balit také kartony s obsahem 9 či 8 lahví. Z pohledu podpory prodeje je hlavním přínosem to, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste. Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách. Mimo jiné umožňují nastavit polohu etikety na lahvi a docílit tak přesnou pozici reliéfu charakteristického písmena "B" umístěného na lahvi proti středu etikety. Tím vylepšují celkový vzhled lahví. Demontáž a montáž linek proběhla v rekordním čase - během pěti resp. šesti pracovních dnů. Dodavatelem strojů i montáže byla v Budvaru již osvědčená firma KHS Dortmund. (Exportér)

Už jsme se nemohli dočkat, až vám nabídneme nové příběhy našeho seriálu Výlety s labužníkem. A tento slavnostní okamžik je tady. Vzhledem k tomu, že při přípravách a plánování našich cest jsme často trávili čas v útulných hospůdkách a hrdlo ovlažovali lahodným pěnivým mokem, napadlo nás přiblížit vám historii pivovarnictví a ukázat vám alespoň kousek ze složité přípravy věhlasného českého piva. A kam tedy vyrazíme na naší expedici? Kam jinam, než do největšího a nejslavnějšího českobudějovického pivovaru Budvar. S kolegou Vláďou Tůmou jsme neodolali a přijali pozvání na exkurzi, při které jsme se dostali i do vlastního procesu vaření piva. Rudolf Martínek, významný pivovarský odborník a zasvěcený vypravěč, nám prozradil vše o historii a podstatě vaření dobrého piva. Nejprve jsme se zastavili u artézské studny, protože voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin. Místní pivovar ji získává prostřednictvím artézských vrtů. Jejich třísetmetrová hloubka umožňuje přístup k unikátní hlubinné vodě, která má vynikající složení, a odpovídá i náročným kritériím pro kojeneckou vodu. Hloubka vrtu sahá až do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se na území 300 km2 nachází zásoba vody v řádu miliard m3. Tato zásoba vody údajně vystačí pro potřeby pivovaru na dalších sto let. Máte- li odvahu podniknout neobvyklý výlet do třísetmetrové hloubky pod zemský povrch, tak pojďte s námi. V kleci těžebního výtahu se podíváte ke zdroji vysoce kvalitní hlubinné vody. Můžete přitom pozorovat sled, složení a mocnost zemských vrstev, pod kterými se skrývá jedinečná, tisíce let stará voda. Tento neobvyklý zážitek vám zprostředkuje multimediální show v návštěvnickém centru pivovaru, kde se dozvíte vše o založení Českých Budějovic, o historii místního pivovaru a vaření piva; a upřímně myslím, je to skvělý tip na výlet. Ale pěkně od začátku. V průběhu 15. století se vyvinuly z várečných měšťanských domů měšťanské pivovary. S určitostí lze doložit, že městská rada již v roce 1495 založila vlastní pivovar, aby z jeho výnosů hradila obecní výdaje. V Českých Budějovicích dále vařil pivo od 16. století například Poysslův pivovar, pivovar dnes nazývaný U Černé růže, Schenauerův pivovar, pivovar v Kanovnické ulici a pivovar v Kněžské ulici, kde dnes naleznete Hotel Malý pivovar. Od roku 1895 je důstojným pokračovatelem budějovické várečné tradice Český akciový pivovar, vystavěný na Pražském předměstí Českých Budějovic. Je to přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru. Celá historie je opravdu krásně ztvárněna v tomto multimediálním projektu. A teď už pojďme vařit pivo. Rudolf Martínek nás vzal do varny, tedy do srdce pivovaru. Právě se připravovala mladina ľ základ pro výrobu piva z vysoce kvalitní vody, vybraného moravského sladu a nejkvalitnějšího žateckého chmele. Byl to fascinující pohled. Rudolf Martínek nám prozradil celý postup a Vláďa byl ve svém živlu, dokonce jednu várku vlastnoručně ochutil chmelem. Chmele se dává do piva trochu na ochucení, jako majoránky do bramboračky, potvrdil Martínek. Doufám, že to Vláďa moc nepřehnal. Právě se nacházíte v ležáckém sklepě, ve kterém probíhá proces dokvašování a zrání piva, popisuje Rudolf Martínek v dalším místě naší exkurze. Všude kolem nás jsou v dlouhých řadách obrovské ležácké dokvasné tanky. V nich se při nižších teplotách (cca 1 ° C) a mírném přetlaku zaokrouhluje chuť a vůně piva. Dochází k nasycení oxidem uhličitým, tvorbě pěny a k sedimentaci kvasnic. A víte, že tanku, kde je pivo už nejlépe uzrálé, se říká hospoda? Já to také nevěděl. V takovém sklepení se vyplatí pivo ochutnat. A tak Rudolf Martínek vytáhl korbel a jde nekoštovat. A je to dobrota! Naši exkurzi jsme zakončili ve stylové pivnici u Budvarského gulášku, jehož recepturu vám nabízíme. A poté jsme navštívili našeho dlouholetého kamaráda a skvělého kuchaře Petra Stupku. Ten nám slíbil, že jeho delikatesy, připravované v Hotelu Malý pivovar, nám budou zaručeně chutnat. Měl pravdu. Jestliže si také chcete udělat příjemný den, zajděte do stylové pivnice Budvarka, kde se o dobrou náladu postará parta nadšených hudebníků, skvělé pivo a um mistrů kuchařů. (Českobudějovický deník)

Krajně nedobrá zpráva zaznívá z dosud pusté haly kdysi nejznámější českobudějovické pivnice.

Pracně dojednaná a nadějně vyhlížející domluva o rekonstrukci legendárních Masných krámů čelí znovu problémům.

Původně měli zedníci vyrazit do Masných krámů již v březnu. Vše ale zhatily podzemní prostory, které se nacházejí nejen pod pivnicí, ale táhnou se až pod vedlejší restauraci U Tří sedláků.

Z restaurace však do nich není možný vstup. A majitelka restaurace nesouhlasila s návrhem na uspořádání provozu podzemních prostor.

Muselo proto být staženo i původní stavební povolení na rekonstrukci Masných krámů a žádá se o nové. Hledáme pro sklep jiné řešení. Jde o to, aby řešení bylo oboustranně přijatelné, vyjádřil se výrobní a technický ředitel Budějovického Budvaru, n. p., Josef Tolar. Pivovar je totiž jednak spoluvlastníkem a jednak příštím nájemcem pivnice.

Máme zájem na tom, aby se investovalo do oprav. Nelišíme se od ostatních spoluvlastníků. Dnes sedíme za jedním stolem a ty dřívější vlivy už jsou překonané, doplnil na adresu dlouholetých soudních sporů o pivnici Josef Tolar.

Pokračujeme dál v přípravách. Vybíráme dodavatele stavebních prací, ale stavební povolení jsme museli vzít zpět, potvrdil Ladislav Volf, ředitel českobudějovické Správy domů, s. r. o.

Správa domů zastupuje českobudějovickou radnici jako jednoho ze spoluvlastníků a hlavního organizátora rekonstrukce. Město také má financovat stavební práce a pak získat peníze postupně zpět od dalších spoluvlastníků, kterých je dohromady asi patnáct.

S potížemi se ale potýká i výběr dodavatelů stavebních prací. Nabídky přednesené zájemci o dodávku stavebních prací jsou výrazně vyšší než představy spolumajitelů. Jednáme tedy znovu, řekl za Budvar výrobní a technický ředitel Josef Tolar.

Vedení radnice si však nemyslí, že by rekonstrukce byla nějak zásadně ohrožena. Přestože od roku 2002, od povodní, jsou Masné krámy zavřené, tak tohle už nejsou komplikace, které by znamenaly, že se letos nezačne s opravami, konstatoval primátor města Juraj Thoma.

Část spoluvlastníků, řeknu to decentně, není spokojena s cenou, která se vysoutěžila pro rekonstrukci, dodal primátor, ale upozornil, že Správa domů, s. r. o., a náměstek primátora František Jelen povedou v této věci další jednání.

Věřím tomu, že v letošním roce rekonstrukce proběhne, zdůraznil Thoma a vyjádřil naději, že se úspěšně podaří překonat i dohadování o sklepení pod nemovitostí. Odddálí se tedy zřejmě jen nástup zedníků do Masných krámů.

Původní optimistické předpovědi hovořily o červenci až srpnu jako o začátcích obnoveného provozu, teď bude zdržení možná dva měsíce. (Českokrumlovský deník)

Americký výrobce Budweiseru vidí budoucnost piva v Číně. Tamním konzumentům uvaří dokonce ležák na míru. Své si brzy ale řekne i Budvar.

Boj o čínský pivní trh se přiostřuje. Největší americký pivovarník Anheuser-Busch chce zdvojnásobit počet měst, kde je možné dostat jeho prémiová piva i "standard" Budweiser.

Brzy ho bude následovat i Budějovický Budvar.

"Zatím do Číny nevyvážíme ani litr. Ale loni byl rozhodnut spor o značku. Američané mohou používat Budweiser, nám patří Budějovický Budvar," potvrdil deníku Aktuálně.cz tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

"S expanzí na tento trh rozhodně počítáme," dodal Samec.

Čína, budoucnost piva

Čínský trh je počtem svých konzumentů největší na světě a má podle producentů velký potenciál růstu.

Anhauser-Busch doufá, že se čínští pivaři brzy přeorientují od levných značek k jejím prémiovým pivům. Mezi těmi totiž drží čtyřicet procent trhu.

Svůj podíl chce zvýšit i tím, že vytvoří novou značku vyráběnou speciálně pro Čínu.

Anheuser-Busch odhaduje, že spotřeba piva v zemi se v příštích deseti letech zdvojnásobí a snaží se expandovat hlavně do menších krajských měst.

Výroba v pivovaru Budvar

Čína je hlavním bitevním polem pro velké pivovary, jako Anheuser-Busch nebo britský SABMiller či dánský Carlsberg.

Průměrný Číňan vypije ročně pouze 24 litrů piva, zatímco Američan až 80 litrů. Konzumace piva se zde však zvyšuje.

Anheuser-Busch vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem. Obě společnosti se přou o značky Budweiser a Bud.

V současné době proti sobě vedou víc než 40 soudních sporů a dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. (Aktuálně)

Začátek série mezi Budějovicemi a Slavií zkazil špatný led. Den před utkáním se totiž na ploše konal slavnostní křest nového piva Pardál spojený s vystoupením několika muzikantů. „Byl jsem proti pořádání akce, našlo by se tisíc lepších termínů,“ bědoval pak manažer klubu Jaromír Látal.

Hvězdy No Name, Buty, Děda Mládek Illegal Band i břišní tanečnice a bojovníci kendo pobavili kolem pěti tisíc návštěvníků v pátek večer v českobudějovické Budvar aréně. V pětihodinovém zábavném programu tam představil Budějovický Budvar své nové pivo Pardál. Jediné, na co si návštěvníci stěžovali, byly dlouhé fronty na pivní novinku. (MF Dnes)

Jihočechům zachutnalo nové pivo. Přípravy výroby světlé desítky Pardál, kterou od včerejška zavádí na jihočeský trh pivovar Budějovický Budvar, se loni na podzim zúčastnilo čtyři sta dobrovolníků. To, jak bude nové pivo chutnat, záleželo skutečně na budoucích konzumentech. Po tři měsíce se účastnili ochutnávek, během kterých Pardál vznikal. Také proto zavedení Pardála na pivní trh doprovází slogan: Jeden z nás. Mezi těmi, kteří svými chuťovými pohárky zdatně dopomohli k pěnivému výsledku, byli otec a syn Jiří a Lukáš Komárkovi z Hrejkovic u Milevska. Koncem září jsem seděl s kamarády u nás v hrejkovické hospodě, když nás oslovili, vzpomíná středoškolský student Lukáš Komárek. Ptali se, zda se nechceme podívat do budějovického pivovaru, že se tam napijeme a najíme. Tak jsme řekli, že jo. Měl jsem štěstí, protože to bylo jen pár dní po mých osmnáctinách. A protože můj táta je na pivo, zeptal jsem se, zda chce se mnou. Čtyřiačtyřicetiletý servisní technik Jiří Komárek byl nabídkou nadšený. Samozřejmě, že jsem hned souhlasil, směje se. Byl to unikátní a skvělý projekt. Všechna setkání byla přátelská a perfektní, takže jsme se těšili na každou ochutnávku. Bylo to hezké a příjemné vytržení z každodenních starostí. Navíc jsme spojili příjemné s užitečným. Zašli jsme si na pivo a mohli do toho ještě kecat, říká Komárek starší, jehož portrét zdobí také pivní tácky. Možná někomu zkazím chuť, když bude pivo pít a přitom koukat na mne, směje se. Ale představuji si, jak za čtyřicet let budou Pardála popíjet mí vnuci a budou říkat: Na tomhle pivu se podílel náš děda. Na pivním tácku s Pardálem jsou i Komárkova slova: Snažil jsem se, aby jeho chuť byla pěkně nahořklá. Jako moje žena v neděli ráno. Je to průšvih, protože nevím, jak to vysvětlím doma, mudruje Komárek. Ale žena je tolerantní, vždyť jsme spolu dvacet let. Zná mě, takže ji nic nepřekvapí, říká a dodává, že si přeje, aby Pardála točili u nich v Hrejkovicích nebo v sousední obci Velká v hospodě Pod Kaštanem. Mezi těmi, kteří posuzovali hořkost, chuť, říz i teplotu, byl i čtyřiatřicetiletý Miroslav Melichar z Bechyně. Přišli kolem desáté večer, že shánějí lidi, co by chtěli ochutnávat a vyrábět pivo. Servírka doporučila nás, a už byli u našeho stolu. Hledali lidi do dvaadvaceti let, ale vybrali jen mě. Tak jsem jezdil ochutnávat a nemělo to chybu, libuje si Melichar. Vždyť komu se v republice stane, že může určovat chuť nového piva. Pivo měli hodnotit dvacetiletí, ale nakonec ho hodnotili staří pardálové jako my, říká. Když jsem nové pivo ochutnal, překvapila mě jeho barva a hořkost. Pivo úplně odpovídá tomu, co jsem chtěl. O tom, že obětavě nasazuje ledviny a játra pro blaho jihočeských pivařů, věděla jen jeho žena. Dělám v lese a stromům to povídat nebudu, směje se Melichar, který doufá, že se Pardál chytne i v Bechyni. Když je pivo podle mé chutě, snad bude chutnat i ostatním. Na výsledku se podepsali nejen Jihočeši. Pocházím z Trenčína, říká ochutnávač Pavol Sýkora, kterého objevili v táborské hospodě. Přišla za mnou hezká děvčata, zda bych to nechtěl zkusit. Řekl jsem si, proč ne. Pardál mi chutná, a tak si myslím, že bude chutnat i ostatním Slovákům, usmívá se Sýkora. (Českobudějovický deník)

Při příležitosti spolupráce Velkopopovického Kozla s filmem Vratné lahve režiséra Jana Svěráka, který do kin přijde již 8. března, provedla značka Velkopopovický Kozel mezi spotřebiteli aktuální průzkum na téma vracení pivních lahví, který mapuje zvyklosti a preference spotřebitelů s tímto momentem spojené. Podle výsledků dává 57 % nakupujících přednost výkupnímu automatu před živým výkupčím a většině z nich by nevadilo, kdyby tyto pracovní pozice zcela nahradilo automatizovaný strojový sběr lahví.

Hrdinou příběhu Vratných lahví je učitel v důchodu, který přijme brigádnické místo ve výkupu lahví v jednom pražském supermarketu. Jak dnes vlastně Češi vnímají tento fenomén? Podle průzkumu Velkopopovického Kozla provedeného v různých typech nákupního prostředí spotřebitelé nejčastěji vracejí pivní lahve jednou týdně, v počtu od 1 do 6 kusů a v tašce.

Při vracení lahví mají raději výkupní automat, nikoli výkupčího, a nevadilo by jim, kdyby výkupčí lahví zcela nahradil automatizovaný výběr lahví prostřednictvím automatu. Rozdíly v preferencích spotřebitelů v tomto směru nevykazují ani odlišné typy nákupních míst – téměř totožné jsou odpovědi respondentů nakupujících v drobných nezávislých prodejnách, supermarketech i hypermarketech.

Při příležitosti této spolupráce značka Velkopopovický Kozel uvedla na trh také speciální balení s potiskem, který avizuje premiéru filmu Vratné lahve a jako bonus nabízí filmovou melodii do mobilního telefonu. Kromě speciálního balení (deset lahvích varianty Velkopopovický Kozel Světlý nebo osm lahví 11o Medium) zve spotřebitele do kin také televizní reklama Velkopopovického Kozla a aktualizovaná etiketa na lahvích, zobrazující logo filmu a datum jeho premiéry. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

K natáčení nejnovějšího filmu Jana Svěráka Vratné lahve, který do českých kin dorazí již za dva dny, přispěl pivovar Velké Popovice mimo jiné dodáním celkem 1075 přepravek plných i prázdných lahví, což představuje přibližně 13 500 pivních lahví. Motivací tohoto spojení není pouze tematická provázanost, ale také souznění hodnot, které film dnes již „klasické" tvůrčí dvojice Jana a Zdeňka Svěrákových i tradiční česká značka sdílejí.

"Jsem rád, že si Velkopopovický Kozel mohl zahrát v tomto českém filmu. Je pro nás důležité, aby byl vnímán jako kvalitní česká značka, která je lidem blízká a zosobňuje tradiční české životní hodnoty. Proto je spojení s typicky českou autorskou dvojicí Jana a Zdeňka Svěrákových více než příhodné," řekl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Hrdinou příběhu Vratných lahví je učitel v důchodu, který přijme brigádnické místo ve výkupu lahví v pražském supermarketu. Po svém se tak vypořádává se změnami, které se dějí kolem něj, i s těmi, které přibývající věk přináší jemu samotnému. Hlavní role ztvárnili Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová, které v rolích manželů známe již z komedie Na samotě u lesa. Do dalších rolí byli obsazeni například Tatiana Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Nela Boudová nebo Jan Budař.

Při příležitosti spolupráce s filmem Vratné lahve značka Velkopopovický Kozel uvedla na trh také speciální balení s potiskem, který avizuje premiéru filmu Vratné lahve a jako bonus nabízí filmovou melodii do mobilního telefonu. Kromě speciálního balení (deset lahvích varianty Velkopopovický Kozel Světlý nebo osm lahví 11o Medium) zve spotřebitele do kin také televizní reklama Velkopopovického Kozla a aktualizovaná etiketa na lahvích, zobrazující logo filmu a datum jeho premiéry. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pivovar Velké Popovice, třetí největší v České republice a největší pivovar na území středních Čech, přilákal za uplynulý rok 7245 návštěvníků. Nejatraktivnější destinací je kromě „domácích" Čechů pro obyvatele zemí, kde se zároveň licenčně vyrábí: z 1021 cizinců, kteří do pivovaru v uplynulém roce zavítali, bylo 45 % ruských návštěvníků a dalších 30 % přijelo z Maďarska. Pivovar Velké Popovice v minulém roce otevřel novou návštěvnickou trasu a obnovil historické pivovarské nádvoří.

V loňském roce zrekonstruované historické pivovarské nádvoří a novou návštěvnickou trasu si za posledních 12 měsíců prohlédlo 7245 návštěvníků z České republiky i zahraničí, což představuje meziroční nárůst návštěvnosti o více než 16 %.

„Díky stále rostoucímu exportu a především díky licenční výrobě, která dnes úspěšně funguje na Slovensku, v Rusku a nejnověji i v Maďarsku, slaví Velkopopovický Kozel úspěchy také v zahraničí. Jeho popularitu v těchto zemích dokresluje mimo jiné fakt, že tři čtvrtiny zahraničních návštěvníků pivovaru Velké Popovice přijíždějí právě ze dvou zemí, kde je Velkopopovický Kozel licenčně vyráběn - z Ruska (45 %) a Maďarska (30 %). Vůbec celkově jde o nejprodávanější české pivo za hranicemi ČR," řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice. „Například v Rusku je nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem," upřesnil.

Devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. Nabízí ukázku vstupních surovin, představuje měděnou varní soupravu s varními kotli o kapacitě 500 hl. Videospot přibližuje, jak probíhá hlavní kvašení piva na spilkách. Přímo na původní varně z roku 1928 lze ochutnat již hotové pivo a následně pokračovat do ležáckého sklepa, kde v tancích probíhá dokvašování piva. Následuje stáčírna lahví s plně automatickou lahvovou a kegovou linkou. Jejich kapacita je 36 000 lahví a 330 KEG sudů za hodinu. Nejnovější investicí byla instalace nového inspektoru lahví, který využívá nejmodernějších metod kontroly. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Regionální kolo soutěže Krušovické čepování o titul princ výčepních se minulý týden uskutečnilo v sedlčanském Středním odborném učilišti v Bezručově ulici.

„Kromě tří tříčlenných družstev ze Sedlčan se tohoto kola zúčastnila i dvě družstva z Vlašimi,“ uvedl Vlastimil Bradáč z krušovického pivovaru. Pokolikáté se tato soutěž v Sedlčanech koná?

Podruhé, i když loni šlo pouze o místní kolo. Oproti minulému roku se žáci výrazně zlepšili a dávají si větší pozor nejen na to, jak pivo čepují, ale také na to, jak se chovají a nápoj prezentují.

Jaký je její smysl?

Cílem této soutěže, kterou v celém Česku pořádáme již pošesté, je naučit žáky oboru kuchař-číšník dobře svému řemeslu. Proto vlastní soutěži předcházela vzdělávací část o pivu a jeho čepování.

Z jakých částí se soutěž skládá?

Ze dvou. První tvořil teoretický test ze znalostí piva, jeho ošetřování a podávání, druhou vlastní čepování. Jaké byly výsledky?

Do finále, které se uskuteční 17. května v Krušovicích, postoupilo sedlčanské družstvo ve složení Vendula Slaninová, Jakub Krameš a Pavel Mašek, mezi jednotlivci byl nejúspěšnější Pavel Mašek.

A jaké jsou ceny?

Vítězné družstvo získá pro školu deset tisíc korun a nejlepší jednotlivec prestižní titul princ výčepních. (MF Dnes)

Jedním z mála míst, která na svých cestách prokazatelně nikdy nenavštívil Jára Cimrman, je Kostelec nad Černými lesy. Mnozí Kosteláci to považují za historickou ostudu, která bude alespoň částečně napravena prostřednictvím jedné z Mistrových her tuto sobotu v 18 hodin v místním pivovaře. Známého Posla z Liptákova provede ochotnický soubor Vichr z hor působící ve Vysokém Chlumci.

Je to taková parta nadšenců, kteří považují Cimrmana právem za génia a mnohým se stal i životním vzorem, vysvětluje Tomáš Vodochodský z kosteleckého pivovaru. O určitém duševním až intelektuálním propojení s osobou málem zapomenutého génia vypovídá vlastně již doba vzniku divadelního souboru. Založili ho 6. 6. 2006 přesně 66 minut po půlnoci, doplnil. Zlatá doba ochotnického divadla je patrně již za námi, ale přesto se mnozí snaží o její návrat. Známý je soubor J. K. Tyla z Kutné Hory, kterému kdysi dávno dokonce město postavilo vlastní budovu, aktivní jsou ochotníci z Drahobudic u Zásmuk. Přímo v Kostelci dlouho amatérští herci působili jako součást pěveckého sdružení Lumír, ve městě probíhal divadelní festival Podlipanské hry, který byl svého času schopen konkurovat Jiráskovu Hronovu. Slovo pivovar je sice od vaření piva, ale dříve byly pivovary i určitým společenským centrem města a mnohdy i regionu. Chceme se o něco podobného pokusit i tady u nás, řekl Vodochodský. V Kostelci své umění před slušným počtem diváků již několik souborů předvedlo. Snad největší popularitu si získal spolek Koza z Kozojed, pořadatelé by přivítali divadelní soubory, které by zahrály pro nejmenší diváky a ukázaly jim, že existuje i jiný druh zábavy než počítačové hry. Divadlem však kulturní nabídka nekončí. Ještě letos se děti mohou těšit na dětský den ve století páry, veselé malování, soutěžní a sportovní den nebo pivovarskou pouť. Na dospělé čeká množství zábavy s muzikou, pivovarské slavnosti, gurmánské hody, návraty do historie, řada výstav a burzy. (Kolínský deník)

Jitrničky budou za chvíli, ale už se podává gulášek, pánové. Podobné hlášky byly kolem poledne k slyšení na dvoře postřižinského pivovaru. Mohlo to znamenat jediné: prasátko si äzlomilo nožičkuô a zaměstnanci si mohli pochutnat na ovárku, gulášku, jitrničkách a dalších pochoutkách, které k zabíjačce neodmyslitelně patří. Zapíjelo se, jak jinak, Postřižinským pivem. Klasická hrabalovská atmosféra prostoupila celý legendární pivovar. Zabíjačka se v novodobé historii pivovaru konala už potřetí. Na její hladký průběh dohlížel usměvavý ředitel pivovaru Pavel Benák. äVětšinu si zaměstnanci dělali sami, uznale kýval hlavou a pochopitelně osobně koštoval různé vepřové lahůdky.

V areálu nymburského pivovaru se potřetí v novodobé historii konala zabíjačka. Zaměstnanci si tak mohli pochutnat na ovárku, gulášku, jitrničkách a dalších pochoutkách. (Nymburský deník)

Pivovar Nymburk poprvé vyveze své Postřižinské pivo do Izraele. Po několika měsících vývoje vyprodukoval pivovar pivo nesoucí název Nitro Beer. Právě to je určeno pro izraelský trh. „Oproti prémiovému ležáku je silnější, má 5,5 procenta alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost,“ uvedl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák s tím, že novinka bude vyvážena i do Spojených států amerických. S prodejem na českém trhu se zatím nepočítá. „Jedinou možností, kde mohou lidé pivo ochutnat, je naše prodejna v pivovaře,“ dodal Benák. (MF Dnes)

Bohumil Hrabal je nesmrtelný. Jeden z největších spisovatelů dvacátého století by letos oslavil jedenadevadesáté narozeniny, kdyby tomu nebylo devět let, co opustil tento svět.

Letos se již poosmé uskuteční akce nazvaná Hrabalovo Kersko, která se koná vždy třetí sobotu v květnu, tentokrát tedy 20. května.

Autorovo dílo získalo další rozměr na začátku devadesátých let, kdy se nymburský pivovar rozhodl přejmenovat své produkty podle literárního díla Postřižiny, kde neméně důležitou roli sehrálo skvostné filmové zpracování pod taktovkou dvorního režiséra Hrabalova díla Jiřího Menzela.

Nymburský pivovar oslavil v loňském roce 110 let své existence, ale teprve od počátku devadesátých let dvacátého století jsou produkty pivovaru prezentovány pod značkou Postřižinské pivo. Bohumil Hrabal prožil v samotném pivovaru osmadvacet let, kdy jeho otec v nymburském pivovaru pracoval.

Postřižinské pivo je převážně regionální značkou a literární dílo prezentuje i ve svých jednotlivých produktech, které nesou názvy: Doktorova osmička, Pepinova desítka, Francinův ležák.

To nejlepší si pivovar nechal pro speciální třináctistupňové pivo, které se jmenuje Bogan, což je přezdívka Bohumila Hrabala. Na všech etiketách nymburského pivovaru najdete fotografii spisovatele.

Když chtěl pivovar připomenout život Bohumila Hrabala v pivovaru pamětní deskou, držel se přesně spisovatelových slov: "Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce, kam čurají psi". Pamětní desku v nymburském pivovaru opravdu nehledejte ve výšce očí, ale ve výšce kolen.

Spjatost s dílem Postřižiny dotahuje nymburský pivovar do detailu i tím, že pro své zaměstnance koná zabijačku, tak jak se uskutečnila ve filmovém zpracování. "Pravidelně v březnu si hned dva zlomí nohu," říká ředitel pivovaru Pavel Benák a dodává: "vůně ovaru a jitrniček k nymburskému pivovaru patří."

Postřížinské pivo vzniklo díky Bohumilu Hrabalovi, který ještě za svého života dal k používání názvů jednotlivých produktů souhlas.

Těžko budete v širokém okolí hledat pivo, které vzniklo z literárního díla, i to je důkaz nesmrtelnosti Bohumila Hrabala. Spisovatele i pivo připomíná také turistická známka, kterou si můžete u brány pivovaru zakoupit. (Gurmán.centrum)

Březnický pivovar zabodoval v soutěži v Táboře. Sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví ČR udělilo pivovaru čtyři diplomy. Ze 13. ročníku soutěže si přivezl pivovar 2. místo za nejhezčí sérii pivních etiket. Třetí místo získal v soutěži o nejhezčí pivní korunku roku 2006. Pivo Bastard přineslo druhé místo v soutěži o nejhezčí etiketu. Pivovar sebral i druhé místo za nejhezčí sérii pivních etiket. (Příbramský deník)

Před deseti lety visela v hospodě v Branově u Křivoklátu na Rakovnicku vlajka na půl žerdi a štamgasti přišli v černých kravatách, protože místní hostinský právě dotáčel poslední sud piva Bakalář. Dnes si hosté Rybářské bašty Oty Pavla zvláštně nasládlou chuť rakovnického piva znovu připomenou. Pivovar se postupně vzpamatovává z krachu a se svým pivem se vrací do míst, kde se mu dařilo.

„Znovunaražení sudu rakovnického dvanáctistupňového Bakaláře v Branově doprovodí malá oslava, při které dostanou lidé prvních sto piv zdarma,“ potvrzuje hospodský Milan Štiller. Odmítá ale, že by se Bakalář v Branově vracel na stoly hostů. Tam i nadále zůstane především Gambrinus, který se v baště točí už několik let. „Nechám na lidech, jestli rakovnické pivo budou pít nebo ne. K ničemu je tlačit nebudu. Počítám ale spíš s tím, že by se Bakalář točil v létě při fotbale nebo o víkendech. Hlavním pivem však zůstane Gambrinus,“ trvá na svém Štiller.

Není se čemu divit. Od majitele značky má chladicí zařízení, pípu i další vybavení. „Víme, že vrátit se zpátky k lidem je těžké. Spíš se nám to daří v těch menších vesničkách, kde se Bakalář tradičně pil a lidé si na něj ještě vzpomínají,“ říká obchodní ředitel pivovaru Marek Simbartl.

V Branově se před krachem rakovnického pivovaru točil Bakalář 40 let. Místní obyvatel Vlastimil Král patří mezi ty, kteří si na to pomatují. V Rybářské baště proto dnes nebude chybět: „Mně Bakalář chutná, v krámě si ho kupuju, takže jsem rád, že se vrací i do hospody.“ Když pivovar před deseti lety krachl, po chuti Bakaláře se mu zpočátku stýskalo. Teď je rád, že se vrací. (MF Dnes)

Dnes startuje vysílání nové televizní reklamy na značku Staropramen. Autorem kreativního konceptu spotu, který provází slogan „Staropramen. Žiješ jen jednou.“, je agentura Young & Rubicam.

Tento spot vznikl na základě nového positioningu značky Staropramen, který je založen na hledání originálních způsobů, jak prožít všední situace. Ze zkoumání životního stylu cílové skupiny vyplynula potřeba žít stále pestrý a zábavný život, neupadající do běžného stereotypu. Staropramen proto ve své nové TV reklamě vybízí k úvaze „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“

„Očekáváme, že nový spot osloví především mladé duchem, kteří chtějí zkoušet nové věci, objevovat nekonvenční řešení stereotypních situací a žít svůj život naplno,“ říká Petr Dvořák, marketingový ředitel Pivovarů Staropramen.

Televizní kampaň značky Staropramen bude doprovázet hit od skupiny The Kinks – „You Really Got Me“. „Nové aranžmá od skupin Roe-Deer a The Prostitutes dodalo této známé melodii modernější vyznění,“ říká Alex McReynolds z agentury Young & Rubicam.

Nový positioning bude aplikován na všechny marketingové aktivity značky Staropramen.

Spot můžete zhlédnout na www.staropramen.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Jistě není nic zvláštního, když běžci zahánějí po závodě žízeň studeným pivem. Ale pivo během závodu? To je novinka! V Praze tuto novinku vyzkouší při letošní sérii běhů v rámci Pražského mezinárodního maratonu. Jeho partnerem je totiž Staropramen Nealko.

Běžci si tak letos v občerstvovacích stanicích na trati závodu budou moci vedle obvyklé vody, ovocných a izotonických nápojů dát také nealkoholický Staropramen!

Na otázku, kolik běžců si podle jeho názoru zvolí pivo, odpověděl ředitel PIM Carlo Capalbo: „Nemám tušení. Ale je to zajímavý nápad, nemyslíte?” Navíc připravil Staropramen pro účastníky květnového běhu Volkswagen Maraton Praha pivo zdarma také v rámci „Pasta Party“ před závodem. „Vřele doporučuji ochutnat Staropramen i v mnoha pražských hospodách, ” dodává Capalbo. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Developer hľadá pre osirotený Stein novú rodinu v zahraničí! Vyše stotridsaťročná tradícia varenia piva Stein takmer v centre Bratislavy sa končí. Poslední slovenskí majitelia na čele s podnikateľom Zoltánom Szitásom, ktorí pred vyše šiestimi rokmi vytiahli pivovar z konkurzu, celú firmu aj so skoro dvojhektárovým pozemkom koncom minulého roku predali.

Nie inému výrobcovi piva, ale luxemburskej developerskej spoločnosti Orco Property Group. Tá chcela fabriku s jediným cieľom. Oveľa výnosnejším, ako je produkcia piva. V lukratívnej lokalite na Blumentálskej ulici chce za zhruba tri miliardy korún postaviť nový komplex s bytmi, hotelom, kanceláriami, obchodmi a reštauráciami.

Pre tradičnú výrobu piva Stein chce Orco nájsť nového strategického investora, ktorý by ju mohol rozbehnúť na inom mieste. Ešte dva až tri roky sa bude variť v pôvodných priestoroch, a preto si zatiaľ developer necháva aj zhruba stovku zamestnancov pivovaru.

Najprv musí vybaviť zmenu územného plánu a vypracovať architektonické návrhy na nový obytný komplex. Problémy neočakáva. „Aj mesto má záujem premiestiť výrobu piva do inej lokality. Terajší technický stav Steinu je pre modernú výrobu nevyhovujúci,“ hovorí Lucia Švecová, riaditeľka dcérskej Orco Slovakia.

Prišiel ten deň

Že pivovar bude musieť ustúpiť veľkému realitnému projektu, sa dalo očakávať. Je posledný priemyselný areál v širšom centre Bratislavy. A to je pre biznismenov s bytmi či kancelárskymi priestormi veľmi zaujímavé.

Výška kúpnej ceny spoločnosti Orco je síce utajená, ale viceprezident developera Aleš Vobruba hovorí, že vzhľadom na budúci realitný potenciál si jeho firma pozemky pod pivovarom cení na 700 miliónov slovenských korún.

Okrem ceny u predchádzajúcich majiteľov Steinu iste zavážilo, že celému biznisu s pivom sa na Slovensku v posledných rokoch nedarí. Spotreba stále klesá. V roku 2002 slovenské pivovary vyrobili rekordných 4,8 milióna hektolitrov piva. Vlani to bolo už o milión menej.

Trhový koláč sa zmenšuje a pozícia Steinu je navyše sťažená tým, že patrí medzi menšie pivovary. Ešte na konci osemdesiatych rokov minulého storočia bol, s ročnou produkciou tri štvrte milióna hektolitrov, najväčší na Slovensku. Ale odvtedy zaznamenával iba poklesy.

Po nástupe trhového hospodárstva ho získali jeho manažéri a zamestnanci. No koncom roku 1999 ho doviedli do konkurzu. Pre nových majiteľov na čele so Z. Szitásom bol potom úspech, že ďalej nepadal a zostal zhruba na produkcii 150-tisíc hektolitrov ročne. Vlani toto množstvo znamenalo na slovenskom trhu, na ktorom kraľujú holandský Heineken a juhoafrický SABMiller, ani nie štvorpercentný podiel.

Nový hráč

Orco môže mať s hľadaním nového pána pre značku Stein starosti. Od ostatných malých pivovarov v rukách domácich podnikateľov sa dostatok síl na prebratie inej firmy očakávať nedá. Navyše popradský Pilsberg, bytčiansky Popper i banskobystrický Urpín majú ešte menšie trhové podiely ako Stein.

A Urpín dokonca po bývalom panovaní Pavla Čupku ešte stále spravuje konkurzný správca. Vyhniansky Steiger už síce získal silnejšieho vlastníka z cudziny – českú pivovarnícku skupinu PMS, ale bolo to len vlani, a tak sa Česi zrejme budú sústreďovať najprv na konsolidáciu Steigeru.

Pri svojich väčších finančných zdrojoch by si mohli dovoliť Stein kúpiť iba tí dvaja najsilnejší hráči. Heineken ovláda vyše 45 percent slovenského trhu s pivom a SABMiller so svojou dcérou Pivovary Topvar má podiel len o päť percent menší.

Ale ani jeden z nich neprejavuje o Stein záujem a ich vyjadrenia smerujú k tomu, že v budúcnosti chcú investovať do rozvoja tých značiek, čo na Slovensku už získali.

„Za vyše desať rokov si Heineken na Slovensku stihol vybudovať komplexné a dobre vybalancované portfólio značiek. Nemalo by pre nás zmysel kupovať ďalšiu,“ hovorí Roman Krajniak, manažér pre komunikáciu Heineken Slovensko.

To, že pivovary z tuzemského trhu neprejavujú záujem o Stein, potvrdzuje aj zástupca Orca. „S nikým z domácich pivovarov o predaji nerokujeme. No nadviazali sme kontakty so zahraničnými spoločnosťami, ktoré tu ešte nepôsobia,“ upozorňuje A. Vobruba. Bratislavská značka by sa tak mohla stať základom vstupu nového hráča.

Ten po získaní Steinu nemôže rátať s vysokým trhovým podielom. Ale zároveň s pivovarom ovládne aj jeho zaujímavú sieť zmluvných krčiem a reštaurácií v najbohatšom meste krajiny a jeho okolí. V hostincoch sa na pive zarába vždy lepšie, ako keď ho pivovar predáva len na pulty obchodov.

„Po prevzatí Steinu z konkurzu sme mali zhruba 170 hostincov a reštaurácií. Teraz je ich vyše tristo,“ hovorí predseda Predstavenstva Steinu Marián Beňo. V slabšej kondícii nájde nový majiteľ technológie pivovaru. Bývalí majitelia do ich modernizácie vložili za posledných šesť rokov len zhruba 50 miliónov korún.

Vobruba pripomína, že aj keď jeho firma v biznise s pivom pôsobiť nechce, nebude sa snažiť Stein predať čo najrýchlejšie a trebárs aj nevýhodne. „Počkáme si na slušnú ponuku. Veď je ziskový,“ hovorí. (ETrend)

Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, získal další ocenění za kvalitu své produkce. V minulých dnech obdržel Českou pivní pečeť v jihočeském Táboře za druhé místo pro tmavé desetistupňové pivo. Navíc bronzovou příčku obsadila také uherskobrodská světlá desítka. Od roku 2000 nasbírala zdejší akciová společnost v konfrontaci s ostatními domácími výrobci pěnivého moku už čtyřiadvacet ocenění. „Především umístění světlé desítky je velmi potěšující zprávou. V této kategorii totiž panuje velká konkurence,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď.

Sedmnáctý ročník reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře, v rámci kterých se Česká pivní pečeť uděluje, hostil letos rekordní počet pivovarů. Do soutěžního klání se jich zapojilo dvaašedesát. Odborné komise zkoumaly 259 pivních vzorků z České republiky, Slovenska, Rakouska a Itálie. Největší konkurence se sešla v kategorii světlých desetistupňových výčepních piv, do které bylo zařazeno 54 vzorků.

Slavnosti v Táboře patří k největším odborným degustacím piv v České republice. Svou úrovní a rozsahem zdatně konkurují podobným pivním konfrontacím v okolních středoevropských zemích. (MF Dnes)