Šéf a vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek z pivovaru odchází. Během ledna by měla jeho podíl koupit společnost K Brewery. Ta dosud vlastní druhou polovinu akcií pivovaru.

V těchto dnech probíhají jednání o prodeji Fuskova podílu. „Chci svůj podíl prodat spoluakcionáři K Brewery. Ve svých pětašedesáti letech jsem se rozhodl umírnit podnikatelské aktivity,“ potvrdil Fusek. Zatímco pivovar nechá v režii K Brewery, sám se bude nadále věnovat svým restauracím. Ponechá si Centrum Sladovna v Černé Hoře, kde nyní dělníci dokončují stavbu hotelu. V jeho vlastnictví zůstane také benzinová stanice u Krhova, restaurace u Dělnického domu v Blansku a další hostince a nemovitosti na Blanensku. „Chci dát prostor svým dětem a ustoupit do pozadí,“ podotkl Fusek.

Méně podpory pro sportovce

Výrazná tvář pivovaru dlouhodobě podporovala i sportovce a kulturní dění v regionu. Fusek však v poslední době zvažoval, že tuto podporu výrazně sníží kvůli zvýšení spotřební daně. „Předpokládám, že z tohoto důvodu podpoří sportovce méně než vloni i K Brewery,“ myslí si Fusek.

Společnost K Brewery, která se na internetu prezentuje jako ryze česká společnost usilující o návrat k tradici českého pivovarnictví, se zatím nijak vyjadřovat nechce. „Dokud nebudeme mít na stole oficiální rozhodnutí pana Fuska, nechceme to komentovat,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Burešová.

Pivovar investoval do regionu

Podle černohorského starosty pivovar za éry Jiřího Fuska vložil do regionu nemalé peníze. „Podporoval řadu organizací, Černé Hoře ale nedal ani šesťák. Proto změna ve vedení pivovaru městečko neovlivní. Pokud ovšem bude pivovar fungovat dál. Navzájem se totiž potřebujeme,“ míní Bohumil Hlavička.

Jedním z klubů, které našly u Fuska podporu, byl blanenský biketrial. „Teď vůbec netuším, co nás čeká,“ uvedl předseda českého biketrialu a vedoucí reprezentace České republiky Radim Kakáč. Podle něj byl pivovar generálním partnerem Mistrovství České republiky. Do českého biketrialu tak z pivovaru mířilo ročně sto tisíc korun. Peníze pomohly zaplatit cestování sportovců na závody po celém světě. „Pokud by nás další majitel pivovaru nepodpořil, museli bychom sehnat jiné sponzory a rodiče biketrialistů by museli sáhnout do svých kapes,“ míní Kakáč.

Konec spolupráce

O odchodu Fuska z pivovaru ví starostka Blanska Jaroslava Králová. „Nikdo mi to ale neoznámil oficiálně. Blansko má s Boskovicemi a černohorským pivovarem dohodu o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Ta nyní přestává fungovat. Pivovar se totiž nebude finančně podílet na společné expozici při veletrhu Regiontour v Brně,“ sdělila Králová. Nový vlastník významného výrobce piva, limonád, pálenek a likérů ji dosud nekontaktoval. „Snad na vzájemnou spolupráci navážeme,“ dodala starostka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Pro české pivovary nebyl letošní rok příliš příznivý. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent.

Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších pivovarů přitom ale paradoxně roste. Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů.

To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, rakovnický Bakalář, Svijany či Bernard.

Také pro Žatecký pivovar, který patří svým výstavem k menším regionálním pivovarům, nebyl letošek tak nepříznivý, jako pro velké producenty. „Pro Žatecký pivovar bude tento rok z pohledu prodeje jeho výrobků podobný rokům minulým, a to proto, že celkový prodej piva se opět meziročně o nějaké procento zvýší. Celková čísla ještě neznáme, ale očekáváme prodej přibližně o tisíc hektolitrů vyšší ve srovnání s loňským rokem. Vloni jsme dosáhli výstavu 28 tisíc hektolitrů,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Pivovar se snaží každoročně přijít na trh s nějakou novinkou, letos to bylo Cornish Steam lager – nefiltrované, tzv. „kvasnicové“ pivo v láhvích, vařené na základě starocornwallského receptu.

Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko

Produkci českých pivovarů ovlivňuje i klesající export. Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent,“ řekl Jan Veselý, výkonný šéf Českého svazu pivovarů.

V případě Žateckého pivovaru ale vývoz piva narostl, zvláště do zemí, kam se žatecké pivo tradičně vyváží – do Velké Británie a USA. „Nově vyvážíme pivo například na Bermudy,“ dodal R. Vincík.

Nelichotivá čísla pivovary tajily

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Právě do skupiny Heineken patří i Pivovar Louny. „Konkrétní výstav jednotlivých pivovarů nepublikujeme,“ sdělila na dotaz Deníku k výstavu Pivovaru Louny Kateřina Eliášová, mluvčí skupiny Heineken.

Pivovar Louny ještě před několika lety vařil ročně zhruba tři sta tisíc hektolitrů piva. V posledních letech ale produkce lahvového piva stále klesala, což vedlo na konci letošního listopadu k uzavření stáčírny v Lounech. V tamní pivovaru se tak už pivo plní jen do sudů, lounské pivo se lahvuje v pivovaru Velké Březno.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Zavést na tuzemský trh nový pivovar, vyrábět kvalitní mok a navíc se prosadit mezi zaběhnutými podniky není tak lehké, jak by se v zemi milovníků piva mohlo jevit. Příkladem může být rozjezd soukromého podniku Aleše Kocvery, který před 10 lety zakoupil rozsáhlý objekt bývalého klášterního pivovaru Strahov od vedení tamějších premonstrátských mnichů. Člověk s dosavadní praxí v úspěšném pivařském koncernu a pozitivním vztahem ke zlatavému moku se vydal na nejistou cestu, když zakoupil zchátralý komplex a, jak sám říká, v nejhorších časech se dvacetkrát za den zamýšlel nad ukončením své vize. Právě vytrvalost a také unikátní atmosféra historického objektu mu pomohla přečkat dobu narůstajících dluhů. Nyní pivovar pana Kocvery spíše prosperuje i navzdory probíhající finanční krizi. Zaměstnanci mají jednoduché vysvětlení: lidé v Česku mají rádi pivo čím dál více.

Část bývalého pivovaru v premonstrátském klášteře zakoupil Kocvera v roce 2000 a rozhodl se v místních sklepech obnovit zašlou činnost. Na historickou hodnotu svého podniku je náležitě hrdý. "Ta hospoda i ten pivovar jsou tady od nepaměti. První dochované písemné zmínky jsou už z 15. století. Za tu dobu se akorát změnil způsob splácení nájmu. Dříve se platilo 60 kop grošů, tučný zajíc a libra pepře, dnes se platí všechno v korunách českých," směje se Kocvera. O nabídce odkoupení se před deseti lety dozvěděl náhodou. Do rekonstrukce poničených prostor musel vložit značné náklady, které se neobešly bez úvěrů. "Probíhala na etapy a hodně rychle, celá proměna obrovského objektu proběhla od června roku 2000 do dubna roku 2001, kdy už vlastně fungovalo všechno v podobě, v jaké zde lze vidět dnes," dodává.

Samotné opravy a nákup vybavení si vyžádaly několik milionů korun, očekávaná úleva však nepřišla ani po otevření provozu přilehlé restaurace. K dluhům za rekonstrukci se proto přičítaly i ušlé zisky z běžného chodu. "Bylo to hrozné vypětí od rána do večera, výdaje byly obrovské, mnohem větší než jsme si představovali a vlastně po tom roce, kdy byla hospoda otevřena, tak žádné ulehčení nepřišlo, protože hospoda byla nová. To bylo úplně nejhorší období. Někdy od roku 2003 jsme už začali vydělávat a situace se výrazně zlepšila," tvrdí majitel.

Bez úvěru se přestavba neobešla

Celkové náklady odhaduje pan Kocvera zhruba na 20 milionů korun. Zahrnuje tam kromě stavebních úprav i pořízení veškeré výrobní technologie a vybavení. "Nepocházím z rodiny restituentů ani milionářů, takže jsem si na to všechno musel vzít provozní úvěr, i spousta zařízení se nakoupila na dodavatelský úvěr, ale to jsou věci, které už jsou dneska v podstatě zaplacené," dodává. Jednou z nejtěžších věcí v pivovarnickém podnikání je podle pana Kocvery sehnat dobré a spolehlivé zaměstnance. Během 10 let se u něj vystřídalo zhruba 250 lidí. Výjimkou kvůli krádeži nebo opíjení prý nebyly ani vyhazovy ještě v den nástupu.

Počet činných průmyslových pivovarů se u nás v posledních několika letech drží kolem 50, minipivovarů je ještě zhruba o 20 více. Recept na proměnu zadlužené firmy v prosperující není její majitel schopen jednoznačně pojmenovat. Během své podnikatelské dekády vyzkoušel mnoho metod včetně účasti na cestovních veletrzích, reklamních akcí nebo inzerátů. "Nikdy nejde nic hladce a nikdy to nešlo tak, jak jsem si představoval, ale bylo to díky tomu, že jsem byl strašně naivní a myslel jsem si, že se všechno udělá levou zadní. Ale co si člověk neudělá sám, tak to nemá," říká.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Přijďte si vychutnat dobrá piva i sváteční atmosféru do Kosteleckého pivovaru. Je tu připraven zajímavý Silvestrovský program i koncerty, konající se mezi svátky.

Přijďte si vychutnat dobrá piva i sváteční atmosféru do Kosteleckého pivovaru. Je tu připraven zajímavý Silvestrovský program i koncerty, konající se mezi svátky. Další novinkou je dětský koutek a bezdrátový internet v pivovarské zahrádce.

Něco z historie pivovaru

Roku 1489 byl za Jindřicha ze Smržova Černý Kostelec povýšen na město a mezi získané výsady patřilo i právo várečné. Roku 1558, když zdejší panství koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a v blízkosti i chmelnice.

Dějiny tohoto panského pivovaru jsou pak po celé období úzce spojeny s majiteli černokosteleckého panství, kterým patřil.

Pivovar a muzeum dnes

V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav "Dej Bůh štěstí" nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky.

V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2.

Co vás v pivovaru čeká během svátků

26. 12. 2009 AGAPEPE v pivováru

V podvečer druhého svátku vánočního vystoupí v zadní hale pivováru "tzv. Bohemky" legendární skupina AGAPEPE a skupina STRATUS. Vstupné 80,- kaček.

31. 12. 2009 SILVESTR

Přípravy Silvestra jsou v plném proudu. Z hudební produkce určitě zahrají Naši Furianti, DJ George a další, jako obvykle nebude nouze o piva z malých pivovarů, gastronomické speciality, soutěže, hudbu.... no prostě přivítání Nového Roku jak se patří. Posledních několik míst volných. Neváhejte.

Dětský koutek

V rámci zkvalitnění služeb byl zprovozněn dětský koutek a v podstatě celá jedna místnost je určena Vašim nejmenším. Jedná se o tzv. včelín samozřejmě nekuřácký prostor, který je přístupný buď z hostince nebo i z pivovarského dvora, tedy ze zahrádky.

Internet

Na pivovarské zahrádce již funguje bezdrátový internet, v hostinci snad již také co nejdříve. Proč pracovat v kanceláři, když můžete u piva?

Kontakt: Dej Bůh štěstí, s.r.o.

Českobrodská čp. 17

Kostelec nad Černými lesy

Zdroj: www.pivovarkostelec.cz; www.cestyapamatky.cz

Autor: Kateřina Davidová

Zdroj: Říčansko.info

Zámek Lázeň Chudenice má nového majitele. Stal se jím pan Eugen Czernin, který již v říjnu tohoto roku přijal nabídku Plzeňského Prazdroje na odkup zámku za cenu transakčních nákladů na převod majetku. S koncem roku končí také dlouholeté restituční spory a více než čtrnáct let právní nejistoty ohledně vlastnictví zámku.

„Dlouhá léta jsme hledali řešení, které by přineslo prospěch obyvatelům obce Chudenice, návštěvníkům zámku a zámku samotnému. Restituční spor nám znemožňoval s majetkem nakládat. I pouhá řádná údržba zámku a jeho opravy nás stály miliony korun ročně. Proto jsme se rozhodli předložit panu Eugenu Czerninovi nabídku a jsme rádi, že ji přijal," říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Plzeňský Prazdroj vždy deklaroval, že má zájem o vyřešení neutěšené situace zámku Lázeň, který byl více než čtrnáct let zatížen restitučním řízením. Kvůli sporu nemohl Plzeňský Prazdroj s tímto zablokovaným majetkem nakládat a prováděl pouze údržbu tak, jak ukládají zákony.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Čapí hnízdo na komínu pivovaru Herold muselo být z bezpečnostních důvodů strženo. Hrozil jeho pád, při namrznutí nebo zasněžení mokrým sněhem by se hnízdo narušené letní bouří mohlo zřítit. Hnízdo strhli hasiči z Hasičského záchranného sboru Příbram.

Mají vysokozdvižnou hasicí plošinu, která umožnila dostat se na vrchol komínu staré kotelny do výšky dvaceti pěti metrů. Po ořezání větví motorovou pilou přišly na řadu krumpáč, hrábě, sekera a vidle. Za silného sněžení a mrazu okolo minus deseti stupňů trvalo odstranění dva metry vysokého hnízda několik hodin.

Akce probíhala v součinnosti s Ochranou fauny České republiky, podle plánů ochranářů byl v pivovaru svařen základ nového hnízda. Ornitologové z Votic do kovového rámu ještě vpletou větve a vystelou střed hnízda mechem, aby čápi mohli pohodlně zahnízdit.

Do příletů čápů ještě zbývají minimálně tři měsíce. Ze zimoviště na jihu Afriky nejprve přilétá samec a obsadí hnízdo, samice přilétá později. Partneři jsou si často věrní po mnoho let, i když zimu v Africe tráví každý sám. Na osm tisíc kilometrů dlouhé trase číhá na čápy spousta nebezpečí, jsou země kde se stávají obětí lovců, někteří čápi uhynou vyčerpáním nebo v drátech vysokého napětí.

Na čapí rodinku se těší zaměstnanci pivovaru Herold, v minulosti se obrázek čápa objevoval na etiketách lahvového jedenáctistupňového piva Old Stork. Všichni věří že čápi přinášejí pivovaru štěstí. Doufejme, že se čápům bude nové hnízdo na komínu zámeckého pivovaru Herold líbit.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Pivo Topvar patrí medzi tradičné pivá plzenského typu. Jeho príjemne harmonická plná chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky ho zaraďujú medzi obľúbené pivá na slovenskom pivnom trhu.

Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, prirovnáva pivo Topvar k najlepším svetovým pivným značkám: "Topvar je pre svoje kvalitatívne charakteristiky považovaný za slovenský ekvivalent značky Pilsner Urquell."

Pivovary Topvar informovali nedávno o zámere ukončiť výrobu piva v topoľčianskom závode ku koncu februára budúceho roka. Tento krok nebol pre spoločnosť vôbec jednoduchý a predchádzalo mu množstvo aktivít na riešenie náročnej situácie na slovenskom trhu s pivom.

Ján Píry, ktorý v pivovarníctve pracuje už dlhý čas, vidí ukončenie výroby piva v Topoľčanoch v širších súvislostiach. Niekoľkoročný, po sebe nasledujúci pokles slovenského pivného trhu podľa neho zákonite viedol k tomuto kroku. Samozrejme, ako obyvateľovi Topoľčian je mu ľúto, že k takejto zmene dôjde.

Ako však dodáva: "Dôležité je, že zatvorením pivovaru nezanikne aj značka piva Topvar a že v nezmenenej kvalite a chuti bude stále dostupná na slovenskom pivnom trhu pre svojich priaznivcov."

Spoločnosť Pivovary Topvar sa dlhodobo venuje podpore rôznych športových a spoločenských aktivít a aj naďalej bude so značkou Topvar pokračovať v podpore komunít v topoľčianskom regióne.

Medzi najvýznamnejšie patrí sponzoring futbalového a hokejového klubu v Topoľčanoch, ktoré každoročne podporuje sumou takmer 50 tisíc EUR, čo je v prepočte 1,5 milióna SKK. Spoločnosť má tiež v úmysle pokračovať vo veľmi dobrej spolupráci s mestom Topoľčany, pri podpore rôznych lokálnych podujatí realizovaných v meste.

Zdroj: Aktuálne Centrum.sk | Placený PR článek

Lukančo Trifončovski, sládek

Denně musí ochutnat téměř litr piva, jen tak může řádně dohlížet na kvalitu „tekutého chleba“, který pod jeho vedením vyrábějí v Pivovaru Klášter u Mnichova Hradiště.

Přestože se jeho rodina nepyšní tradicí pivovarnictví, Trifončovski zasvětil tomuto oboru celý dosavadní pracovní život. „Vystudoval jsem pivovarnictví na potravinářské škole a nadchlo mě to tak moc, že jsem u tohoto řemesla zůstal,“ vzpomíná na dobu, kdy k pivu „přičichl“ poprvé.

Nejprve ho vařil jako dělník, poté se vypracoval na mistra a další praxi získával na vedoucích pozicích v českých vyhlášených pivovarech. Na konci 90. let začal řídit velký pivovar v Rusku.

„Je to obrovská pracovní zkušenost, mnohému jsem se tam naučil. Byly tam výrobní technologie, které se u nás v republice ani nepoužívají,“ hodnotí zkušenosti.

Po osmi letech se vrátil zpátky do své rodné země a k českému pivu. Před několika měsíci se stal sládkem a výrobním ředitelem v Pivovaru Klášter. „Klášterské hořké pivo mi vždycky chutnalo. V posledních dvou letech se zhoršila jeho kvalita, ale vedení se vyměnilo a myslím, že jsme kvalitu opět pozvedli a ještě pozvedneme,“ dodává.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Velmi příjemné vánoční překvapení si pro všechny příznivce pivního moku připravil velkobřezenský pivovar. Pokud si totiž zakoupíte multibalení se šesti lahvemi exkluzivní novinky - dvoulitrového Březňáku, můžete získat ve vybrané pobočce maloobchodní sítě Interspar kapra zdarma!

Po zakoupení multibalení získá každý zákazník poukázku, kterou může směnit právě za mrskajícího se kapříka. „Kapr a pivo jsou již po staletí nezbytnou součástí štědrovečerní večeře, proto jsme se rozhodli příznivce značky Březňák odměnit tímto tradičním symbolem Vánoc. Kapři pocházejí z tradičních chovů v Třeboni,“ vysvětluje Daniela Klančíková, manažerka značky Březňák.

Speciální kupony budou moci zákazníci získat dnes, tedy 20. prosince v Intersparu Mladá Boleslav (Jičínská ulice), 21. prosince pak v teplické pobočce, 22. prosince v České Lípě a na závěr 23. prosince v Litoměřicích. Výdej kaprů bude u všech těchto filiálek Intersparu probíhat v daný den od 11 hodin nejpozději do 19 hodin, ve víkendové dny pak dokonce o hodinu dříve. Na každou pobočku připadá 250 kaprů, celkem tedy mohou zákazníci získat až 1250 kaprů. Průměrná váha kapra se přitom bude pohybovat kolem tří kilogramů.

Zdroj Ústí Naše adresa.cz | Autor: Autor: Petr Neč

Pivovary Topvar plánujú v Topoľčanoch prepustiť 175 zamestnancov, pivo tu už vyrábať nebudú.

Pivovary Topvar budú prepúšťať zamestnancov od 15. januára do mája 2010. Väčšina pracovníkov odíde vo februári, informoval agentúru SITA René Schmizing z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch. Firma na úrade nahlásila hromadné prepúšťanie 175 zamestnancov. “V drvivej väčšine ide o výrobných pracovníkov. Zatiaľ je predčasné povedať, či sa pre nich nájdu voľné pozície na trhu práce, no v oblasti pivovarníctva to už určite nebude, keďže pivo sa v širšom okolí vyrábať nebude,” povedal Schmizing.

Definitívne by sa mala výroba piva a sladu v topoľčianskom pivovare skončiť 28. februára 2010. “Hlavným dôvodom je dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 %,” informovala pred časom médiá firma, ktorej vlastníkom je juhoafrický pivovarnícky gigant SABMiller. Areál topoľčianskeho pivovaru však nezostane pustý. Pivovary Topvar ho budú naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum.

“Všetci zamestnanci, ktorých sa dotkne ukončenie prevádzky výrobného závodu v Topoľčanoch, dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce,” uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Firma podľa nej najala personálnu agentúru, ktorá bude zamestnancom pomáhať vyhľadávať možnosti, ako sa uplatniť v regióne alebo im poradí, ako začať vlastné podnikanie.

Pivovarnícka skupina SABMiller na Slovensku prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši. Pivo sa v topoľčianskom pivovare Topvar vyrába od roku 1964.

Zdroj: Čas.sk | Autor: SITA

Nové pivní etikety i názvy. To jsou novinky nového majitele.

Nový stroj na etiketování lahví, který bude instalován v Pivovaru Klášter, umožňuje lepit na lahve i stanioly, které jsou na českém trhu typické převážně pro prémiová piva.

To je jedna z novinek, kterou pro spotřebitele klášterského piva připravil nový majitel pivovaru – čes­ká pivovarnická skupina K Brewery.

Výraznou změnou projde i grafické zpracování pivních etiket. Jejich nový design bude zobrazovat tvar oblouku vstupní brány bývalého kláštera cisterciáků, která stojí v pivovaru dodnes.

„Na etiketu se tak po desetiletích vrátí také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve 30. letech minulého století,“ řekl nový obchodní ředitel Pivovaru Klášter Ctirad Kábrt.

Další inovací v pivovaru budou i názvy jednotlivých druhů piva. „Číselné označování piv je typické jen v Čechách. Jinde ve světě jsou druhy nazývány konkrétně,“ doplnil Kábrt.

Desetistupňové pivo bude jednoduše Světlé, jedenáctistupňové ponese název Ležák a označení Premium patří dvanáctistupňovému pivu.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autorka a foto: Lucie Kučerová

Pivovar Bernard expanduje do skandinávských zemí, nehledě na řadu bariér.

Akce to byla skutečně úctyhodná. V restauraci Café Švejk v dánském Frederiksbergu se na ní koncem listopadu sešlo množství významných hostů, nevyjímaje starostu města Jorgena Glenthoje, velvyslance a další diplomaty, obchodníky i majitele restaurací. A vedle spousty úsměvů a optimismu k ní patřilo pivo značky Bernard. Šlo totiž o prezentaci tohoto rodinného pivovaru a další z marketingových aktivit ve Skandinávii po úspěšném vkročení našeho výrobce tradičního nepasterizovaného zlatého moku do Norska a Švédska. Zlomovým momentem pro jeho expanzi se stalo nedávné zapojení do norského řetězce supermarketů REMA.

Prvotním impulzem byl sice zájem rozšířit sortiment o dodávky piva od českého výrobce, ale to podstatné bylo vyhodnocení kvality v ostré konkurenci i podpůrné aktivity zastupitelského úřadu ČR v Oslu. Ze všech druhů nepasterizovaného piva, které pivovar vaří, byl nakonec zvolen světlý jedenáctistupňový ležák. Právě oněch jedenáct stupňů má své odůvodnění, neboť takové pivo obsahuje 4,5 procenta alkoholu, což znamená nižší celní sazbu. Norský stát uplatňuje monopol nejen při výrobě, ale i při prodeji alkoholu, takže pivo s vyšším obsahem alkoholu musí být prodáváno v prodejnách státního monopolu, popřípadě v gastronomických zařízeních.

Specifický systém prodeje alkoholu nad 3,5 % (Systembolaget) je uplatňován i ve Švédsku, kde se pivovaru Bernard taktéž daří oslovovat milovníky zlatého moku. "Do tohoto systému není možné automaticky vstoupit, pouze v případě přihlášení do tendru na určitý výrobek, který si sám určuje Systembolaget," upozorňuje na komplikace Tomáš Hraba, obchodní manažer pivovaru. Přesto je pivovar Bernard na švédském trhu úspěšný a každý rok zaznamenává nárůst distribuce.

"Předpokladem byl pečlivý výběr partnera a domluvení obchodních podmínek. Též bylo důležité vybrat správný sortiment z nabídky našich deseti piv, který by zákazníky oslovil. Samozřejmě jsme brali v úvahu i specifika švédského trhu a limity na prodej alkoholu na volném trhu," vysvětluje Tomáš Hraba. Vzít v úvahu se musela i skutečnost, že švédský zákazník patří k těm nejnáročnějším, dokáže ale ocenit kvalitu.

Tento manažer při jednání s tamními partnery ocenil poměrně rychlé dosažení dohody; jednání byla vždy konkrétní a závěry se poté rychle realizovaly. Vyzdvihuje i spolehlivost a dodržování veškerých dohod.

Po svém nakročení do Skandinávie chce pivovar Bernard pokračovat v rozšiřování nabídky. Vedle dnes nabízených čtyř základních druhů piva chce přidat i významnější podíl nealkoholického piva. A jeden z hlavních cílů je proniknutí do zmíněného státního monopolu Systembolaget.

To, co Čechům nahrává, nehledě na ostrou konkurenci a zmíněné překážky, je stoupající zájem o piva, která se odlišují od unifikovaných piv, tzv. europiv. "A zrovna toto Švédům nabízíme," dodává Tomáš Hraba.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Tradičního lednového veletrhu Regiontour, na kterém předvádí svoje produkty vystavovatelé z Moravského krasu, se poprvé po letech nezúčastní Pivovar Černá Hora. Na stánek se tak budou muset složit společně s vystavovateli pouze města Blansko a Boskovice.

„Pivovar Černá Hora se letos poprvé s námi nebude podílet na úhradě stánku na veletrhu regionálních produktů. Budeme muset proto na něj letos dát větší částku než obvykle,“ uvedla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

V předchozích letech náklady na stánek z jedné pětiny platil Pivovar Černá Hora, dvě další pětiny uhradily město Boskovice a Blansko a zbytek vystavovatelé z regionu.

„Šéf pivovaru Jiří Fusek nám teď oznámil, že kvůli tomu, že musí platit zvýšenou sazbu ze spotřební daně na pivu, se už nebude podílet na žádných kulturních a sportovních akcí na Blanensku a Boskovicku,“ vysvětlil rozhodnutí starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Stánek s produkty z Moravského krasu vyjde celkově na tři sta šedesát tisíc korun. Z této částky hodlají vystavovatelé zaplatit postavení stánku, jeho pronájem a účty za energie v době trvání veletrhu. Náklady si rozdělí Blansko napůl s Boskovicemi. „Šedesát pět tisíc máme na veletržní stánek vyhrazených v rozpočtu na příští rok. Rádi bychom však na část ještě našli nějaké sponzory. Zbylých sto pět tisíc uhradí jednotliví vystavovatelé z regionu Boskovicko,“ přiblížila Vítková.

Na veletrh Regiontour se lidé můžou podívat na tradiční regionální produkty od 14. do 17. ledna 2010.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová| Foto: Hynek Skoták

Tento rok byl úspěšný, může konstatovat vedení pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku.

„Zatímco produkce piva na domácím trhu klesá, Holba se může pochlubit opět o něco vyšším výstavem,“ potvrdil informaci ředitel pivovaru Holba Vladimír Zika.

Uvedl, že nejlépe se prodává především jedenáctistupňový Šerák, produkci doplňuje desítka Klasik a odbornými kruhy ceněný dvanáctistupňový ležák Premium.

Tento produkt si pravidelně odváží ceny z mezinárodních soutěží. Naposledy si vysloužil zlatou medaili na celosvětové výstavě v kategorii piv českého typu.

„Je to mimořádný úspěch, navíc na mezinárodní úrovni, který potvrzuje, že naše strategie vařit pivo klasickou technologií je správná. Nepodlehli jsme tlaku velkovýrobců takzvaných europiv chuti a je vidět, že tradičně vařené pivo má úspěch i ve světě u mezinárodních odborníků Z toho máme radost,“ dodal Zika.

Potvrdil, že právě domácí trh je pro Holbu nejdůležitější.

„Naše pivo již mohou ochutnat téměř na celém území Česka. Část produkce sice míří do zahraničí, například do Švédska, Finska, Itálie, Maďarska či zemí bývalé Jugoslávie, jde však řádově pouze o tisíce hektolitrů ročně,“ uvedl ředitel Zika.

Podotkl, že loni ke spotřebitelům putovala zhruba 390 tisíc hektolitrů piva.

„Z toho bylo dvě stě tisíc hektolitrů Šeráku. Podle posledních výsledků tuto produkci překročíme – očekáváme mírný nárůst,“ informoval Zika.

Konstatoval, že vzhledem k současné komplikované ekonomické situaci považuje tyto výsledky za úspěch. „Na rozdíl od velkých společností nám hraje do karet znalost prostředí, dbáme na vysokou kvalitu a klademe důraz na péči o zákazníka. Jsme rádi, že Češi se přiklánění ke kvalitě a tradici,“ dodal ředitel pivovaru.

A jaké novinky pro milovníky zlatého moku Holba připravuje?

„Lidé, kteří si oblíbili náš třináct a půl stupňový Speciál , si jej letos mohou zakoupit i v lahvích. Dosud jej bylo možné ochutnat jen čepované,“ informoval o novince Zika.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Soňa Singerová | Foto: Stanislava Rybičková

V restauraci Eliáš na Chalupníkově ulici poblíž ČEZ Arény mají ve čtvrtek v 19 hod. sraz všichni fanoušci vítkovického hokeje. Na vychlazený Radegast sem totiž přijdou hráči Marek Kvapil, Vladimír Svačina a Yorick Treille. Hráči si kromě povídání o hokeji vyzkouší načepovat a roznést pivo a utkají se proti fanouškům ve stolním hokeji. Každý příznivec hokeje si odnese na památku speciální kartu s fotografií týmu a podpisy hlavních aktérů akce.

„Setkání hráčů s fanoušky přinášíme v rámci projektu Radegast fandí moravskému hokeji. Jsem přesvědčen, že fanoušci využijí příležitost prožít netradiční hokejový večer s hráči předního extraligového celku,“ říká manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Setkání v restauraci Eliáš potrvá asi hodinu a bude rozděleno na tři části. První třetinu obstará rozhovor s hráči a trenérem a ke slovu se dostanou i fanoušci, kteří budou moci položit jakoukoliv otázku.

Poté se hlavní aktéři přesunou k výčepním kohoutům, aby si vyzkoušeli načepovat správně vychlazený Radegast, který také roznesou svým příznivcům. V poslední třetině se pak fanoušci utkají proti hráčům ve stolního hokeji.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Rebel, pivo z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru, od ledna podraží. V souvislosti s nárůstem spotřební daně sáhlo vedení pivovaru k výraznějším úpravám cen, než tomu bylo v minulosti. „Hlavním důvodem zdražení jsou úpravy daní, ale do ceny se promítají i další vlivy. U lahvového piva představuje zdražení částku odpovídající navýšení spotřební daně a DPH. Zdražení lahvového piva se pohybuje od 0,50 do 0,75 koruny na půl litru piva. Jde tedy zhruba o pětiprocentní navýšení,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Firma zároveň od ledna nabídne veškerý sortiment lahvového piva i v papírových multipacích po osmi či deseti lahvích. „Zákazníkům nabídneme toto balení za zaváděcí cenu, která se bude blížit ceně před zdražením,“ dodal Hušek.

O něco více však podraží sudové pivo. „Důvod je prostý, v minulosti jsme oproti konkurenci zdražovali méně. Nyní už reagovat musíme,“ vysvětlil ředitel. Průměrně se zvýší cena o korunu na jeden půllitr, nejprodávanější pivo Rebel Original Premium podraží o 1,40 koruny.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nové návštěvnické centrum, zvelebené okolí pivovaru a nová návštěvnická trasa jsou dárkem Velkopopovického Kozla nejen jeho příznivcům, ale všem návštěvníkům Velkopopovicka. Pivovar proslulý po celém světě byl založen v roce 1874 a 15. prosince slaví přesně 135 let od uvaření první várky piva. Letos jej navštívilo rekordních 14 000 turistů.

Během posledních několika let probíhaly rekonstrukce celého areálu. Investice putovaly jak do vnitřního vybavení – technologií, tak do oprav budov a infrastruktury v areálu pivovaru. „Velmi jsme si dali záležet na nové návštěvnické trase, jejíž součástí je bezbariérové návštěvnické centrum s Kozlím obchodem. Dále to jsou úpravy nádvoří a okolí pivovaru, sázení zeleně, ale především interaktivní návštěvnická trasa, kterou letos navštívilo rekordních 14 000 turistů z Česka a zahraničí,“ vypočítává novinky vedoucí návštěvnického centra Eva Kršňáková. Významný je nárůst především rusky mluvících turistů. Rusko je také zemí, kde je Velkopopovický Kozel nejprodávanějším zahraničním pivem.

Do budoucna se chystá otevření originální restaurace Kozlovna v těsném sousedství pivovaru. „Plánujeme také mnohem užší spolupráci na společných projektech s obcí Velké Popovice a se sdružením Ladův Kraj. Společnými silami se tak budeme snažit přilákat větší počet turistů do celého regionu,“ doplňuje plány čerstvě jmenovaný manažer pivovaru Jaroslav Hacko.

Velkopopovický pivovar byl založen v osmdesátých letech 19. století baronem Františkem Ringhofferem. Důvodem umístění pivovaru právě ve Velkých Popovicích byla kombinace vhodné polohy nedaleko původní císařské cesty mezi Prahou a Vídní a zdrojů mimořádně kvalitní pramenité vody. Ta se ostatně používá pro vaření piva a čerpá z lesních studní kolem Velkých Popovic dodnes.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pět výškových dominant má vnitřní Město Vyškov. Věž kostela, radnice a tři komíny. Komíny patřící pivovaru.

Komíny z hlediska jejich funkčnosti nepotřebné, ale pro vzhled města symbolické. Symbolické v podstatě od založení pivovaru v roce 1680, původně církevního. Přežil hodně, vyrovnal se s mnoha problémy, ovšem ten poslední je jedním z nejzávažnějších - holá existence.

Nálet cizího kapitálu do našeho pivovarnictví dostal na pokraj živoření ty malé, někdy nazývané rodinné stříbro místa své existence a působení, k němuž patřily a patří, tvořily a tvoří s ním harmonický celek již několik století. Nezůstane jen dominanta bez obsahu?

To je ten největší oříšek k rozlousknutí nejen vlastního vyškovského pivovaru. Jeho pivo, několikrát velmi výrazně ohodnocené v rámci celostátní soutěže, určitě není hlavní příčinou současného stavu. Je někde jinde.

Tou nejzávažnější - prvopočáteční, je nevhodná propagace piva nejen z pozice výrobce, ale hlavně následných prodejců piva v restauračních zařízeních, ale i obchodech. Zde se ve velké míře projevilo lobování nových dodavatelů, podpořené mírnými úplatky, jehož následkem došlo k enormnímu poklesu zájmu o vyškovské pivo. Zde ceny a možná i kvalita nebyly rozhodujícími, rozhodujícím byl moment a okolnosti kolem přijetí nového dodavatele.

Dalším závažným momentem je dodávka levných pivních patoků do obchodních řetězců. Ve většině případech nelze vůbec mluvit o nějakém a někoho pivu, když jde v podstatě o jedno a to samé, pouze s jinými etiketami.

Vše završuje současný stav ekonomické síly pivařů, kdy peněz není a na pivo je chuť. Alespoň nějaké, třeba i patok. Jak dál?

Těžký problém, vyřešitelný snad jen posunem v myšlení prodejců, kteří jsou v přímém styku se zákazníky. Tak trochu více vlastenectví k rodinnému stříbru by nebylo od věci. Jeho ztráta by se mohla stát nevratnou. Symbolické komíny bez obsahu místa na kterém stojí, by byly smutnou připomínkou zašlé slávy.

Buďme hrdí a ne prodejní! Kolik produktů ve Vyškově se může pyšnit že jsou originální, vyškovské? Zvažme, abychom nepřišli i o ten poslední.

Dobrou chuť zákazníkovi a hlavně hodně pevného dalšího zdraví vlastnímu pivovaru, v příštím roce slavícím 330 roků od narození - pivovaru Vyškov.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Věnek Kulhánek

S nabídkou nadnárodní společnosti Heineken koupit od ní za 26 milionů korun areál zrušeného pivovaru Hostan souhlasilo zastupitelstvo Znojma.

Město za něj uhradí sumu ve splátkách příští rok. A to se závazkem, že po deset let v něm nebude provozovat pivovar.

Kdyby areál dál prodalo, za případného nabyvatele či investora nemůže v otázce zákazu vaření piva ručit. Stejně tak by to neručilo, zda by nabyvatel nechal městu volný průjezd jižní přístupovou cestou a skrz Hradní ulici ke znojemskému hradu a Národní kulturní památce Rotunda na skalním ostrohu nad řekou Dyjí. Úředníci radnice podrobněji zpracovávají studii budoucího využití areálu s možnostmi, které jeho části zbourat, které ponechat a které přestavět. Technologii vaření piva Hostan přenesla firma Heineken do brněnského pivovaru Starobrno, který jí také patří.

Jak řekl Haló novinám zastupitel Znojma za KSČM Ludvík Hekrle, Hostan byl prvním soukromým pivovarem na Moravě, město v něm mělo svůj podíl. Ten prodalo majitelům (fyzickým osobám). Společně pak byla vybudována tzv. Jižní přístupová cesta. Avšak dravý kapitalismus všude požírá slabší a menší. Hostan koupilo Starobrno, které teď patří pod Krušovický pivovar. A ty vlastní nadnárodní společnost Heineken. Výroba piva ve Znojmě šla do kytek, teď se Hostan vyrábí v Brně. Zbyla jen vzpomínka na kdysi dobré pivo ze Znojma, povzdechl si Hekrle a jak zdůraznil, pivovar Hostan prodali vlastníci, město s tím nemohlo nic dělat. Nyní zastupitelstvo schválilo záměr koupit objekty bývalého pivovaru. Nejvíce této skutečnosti napomohla situace ve věci přístupu k hradu a rotundě. Otázkou je využití pozemků a objektů. Hekrle dále připomněl podmínky (usnesení) prodeje. Kupní cena bude uhrazena v průběhu roku 2010, platbu za daň z převodu nemovitostí uhradí z 50 procent kupující a z 50 procent prodávající, v areálu pivovaru se nebude v následujících 10 letech vyrábět pivo v případě, že dotčené prostory bude vlastnit nebo provozovat město.

Znojemská senátorka a dříve radní a místostarostka za KSČM Marta Bayerová k tomu dodala: Pro koupi pivovaru bych ruku zvedla, ale myslím si, že se společnost Heineken nechová k městu spravedlivě. Kromě toho si musí být vědomi, že kdybychom pivovar nekoupili, mohli bychom si znepřístupnit cestu k hradu a Národní kulturní památce Rotunda svaté Kateřiny.

Zdroj: Haló noviny.cz