Vídeňský ležák Kounic – novinka z pivovaru Janáček

Pivovar Janáček obohacuje český pivní trh o další speciál, tentokrát ležák vídeňského typu – tzv. březňák. Pro výrobu těchto druhů piv se používá speciální, lehce natažený slad (sladovaný o něco déle za vyšších teplot – slad tím získá tmavší zabarvení). Dnes se všeobecně používá označení pojmenování „vídeňský slad“.

Jak říká sládek pivovaru ing. Jaromír Horehleď: „Celý výrobní proces se velmi blíží klasickému ležáku s poněkud nižším chmelením. Pivo se vyznačuje jantarově - měděnou barvou, charakteristicky jemně nahořklou, sametově hebkou chutí s oříškovými podtóny a příjemným kořeněným dozníváním“.

Vídeňský ležák Kounic budete moci již brzy ochutnat ve vybraných hostincích a restauracích v regionu jižní Moravy a věříme, že si velmi brzy získá přízeň milovníků tradičního a kvalitního piva.

Pan Rostislav Výstup (druhý zleva), vítěz ankety „Staň se kmotrem nového piva z pivovaru Janáček“, převzal poukázku PIVO NA JEDEN ROK od obchodního ředitele pivovaru p. Tibora Nechaly (druhý zprava).

Zdroj: Pivovar Janáček.cz

Pivovar Ostravar uspořádal ve čtvrtek 29. října v Ostravě premiérový ročník projektu Community Day. Zúčastnilo se ho 40 zaměstnanců ostravského pivovaru, kteří zvelebovali sídliště Ostrava Fifejdy.

„Cílem tohoto komunitního projektu je zlepšit stav prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Doposud jsme pomoc tomuto regionu realizovali jinak,“ vysvětluje Kornas. „Zatímco v minulosti jsme investovali do péče o životní prostředí hlavně finance – Ostravar například financoval úpravu parku u základní školy v Ostravě- Bartovicích, jelikož zdejší obvod patří k ekologicky nejznečištěnějším v zemi - letos jsme sami přiložili ruku k dílu. Pro mnohé to byla zajímavá zkušenost.“

Prvního ročníku Ostravar Community Day se zúčastnilo 40 zaměstnanců ostravského pivovaru. Od časných ranních hodin na sídlišti Ostrava-Fifejdy uklízeli travnaté plochy a přilehlé komunikace. „Po dohodě s úředníky z magistrátu Moravská Ostrava a Přívoz jsme se zaměřili na bezprostřední okolí ulic Hornopolní, Sládkova, generála Píky a Oskara Motyky. Sbírali jsme zde odpadky, čistili chodníky, upravovali zeleň a natírali ploty,“ popisuje náplň Ostravar Community Day Richard Kornas.

Přestože pivovarníkům ve čtvrtek v Ostravě nepřálo počasí, podařilo se jim během 8 hodin vyčistit 1,3 km komunikací a jejich okolí. „Premiérový ročník Ostravar Community Day splnil svůj účel. Příští rok proto plánujeme akci v Ostravě zorganizovat znovu,“ říká závěrem Richard Kornas vrchní sládek pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Tvarůžky na různý způsob si v sobotu dopřávali návštěvníci minipivovaru v hukvaldské části Dolní Sklenov.

„Tyto hody pořádáme už delší dobu a bývají většinou jednou za měsíc. Tento nápad jsem kdysi dostal v jedné hospodě ve Staříči, kde tyto hody dělávali,“ prozradil Vít Lanča z minipivovaru v Dolním Sklenově s tím, že hody si hned od začátku získaly svou popularitu. „Proto míváme problém s kapacitou míst v pivovaru, ale těžko pokryjeme i poptávku. Na přípravu zde jsou omezené prostory a po výrobcích se většinou rychle zapráší,“ doplnil Lanča.

V sobotu byl tvarůžkový výběr pestrý. „Je to vlastně taková klasika. Od tvarůžkové pomazánky, salátu, štrúdlu, rolády, aspiku až po smažené tvarůžky. Na této akci jsme sortiment doplnili i o netvarůžkovou věc, servírovali jsme i smažené korbačíky,“ vypočetl Lanča s tím, že největší optávka je vždy po štrúdlu. „Po něm se jenom zapráší,“ smál se Lanča, který na akci měl připravených šestnáct štrúdlů.

O atmosféru se na hodech starala i hudební formace Tvargl trio. „Ti hrají styl country. Vždycky se snažíme mít nějaký hudební doprovod, aby si lidé mohli zazpívat, ale i zatančit,“ vysvětlil Lanča.

Za roky trvání této tradice si již hody získaly skalní návštěvníky. „Větší část jsou pravidelní návštěvníci, kteří si chodí i s miskami a speciality si pak kupují i domů. Jinak se stavují i turisté, kteří jsou na Hukvaldech na výletě, nebo zde lidé z okolí jezdí právě kvůli tvarůžkům,“ řekl Lanča. „My jsme tady už několikrát byli. Já i manželka tvarůžky můžeme, navíc mi chutná zdejší pivo, tak jsme tady. Pochopitelně si nějakou specialitku koupíme i domů, asi to bude salát,“ řekl Jaromír Míček z Příbora.

Na tuto akci v minipivovaru nakoupili 22 kilogramů tvarůžek. „Když k tomu připočteme další ingredience, tak jsme připravili přes třicet kilogramů jídla plus pečivo,“ uzavřel Lanča.

Video a foto zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Tomáš Machálek

Novou výrobní linku na plnění sudů pivem pořídila firma Hols pro svůj Pivovar Liberec – Vratislavice, jak zní nový oficiální název vratislavického závodu. Pivovaru totiž přibyly nové zakázky, především do Německa a Francie. Stávající výrobní linka by na ně nestačila.

„Zdá se, že i v hospodářské krizi chutná české pivo lidem po celé Evropě. Což je pro nás velmi příjemné,“ zdůraznil náměstek ředitele pivovaru Jaroslav Toman. „Novou plnící linku jsme museli koupit, protože poptávka po našem pivu se například ve Francii zvedla o 100 procent,“ dodal.

Do Francie letos z libereckých Vratislavic poputuje bezmála 5 tisíc sudů piva Konrad, do Německa vyveze pivovar měsíčně 400 sudů. „Nová výrobní linka zrychlí stáčení piva. Dříve jsme stáčeli 50 sudů za 1 hodinu, nyní to bude dvojnásobek,“ upřesnil podsládek Michal Janda.

Konradu se otevírají trhy také ve Finsku

Jak doplnil, nyní budou v pivovaru pivo stáčet dvě linky, nová a stará, která má zhruba 10 let. Obě linky budou obsluhovat 4 pracovníci.

„Jsme malý, nezávislý český pivovar. Nepatříme do žádné skupiny pivovarů. V roce 2008 jsme měli výstav 135 tisíc hektolitrů piva, letos předpokládáme 150 tisíc hektolitrů. Na příští rok máme nasmlouváno zhruba o 30 procent víc zakázek. Jde nahoru především export. Na domácím trhu nám odbyt stoupl jen o několik procent,“ upřesnil náměstek Toman.

Vratislavickému pivovaru se otevírají v současné době také trhy v Itálii a Španělsku. „Jednáme také o vývozu našeho piva s naším partnerem ve Finsku,“ podotkl Jaroslav Toman.

Pivovar obvykle představí lidem každý rok nějakou novinku. Především to jsou různě ochucovaná piva. Ovšem čeští konzumenti jsou konzervativní, dávají přednost tradičnímu jedenáctistupňovému Konradu. „Také letos uvaříme před Vánoci našeho Červeného krále. Toto dvanáctistupňové pivo připravujeme jen při slavnostních příležitostech,“ dodal náměstek ředitele.

Vratislavický pivovar má dlouhou a dramatickou historii. Už v roce 1872 se zde začalo vařit světlé pivo plzeňského typu. Pivo Konrad zde vyrábějí od roku 2000.

Foto zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz

Rozhovor s ředitelem pivovaru ZUBR Pavlem Svobodou.

Krize jde tak trochu mimo ně. Oproti jiným odvětvím mají jednu obrovskou výhodu – to, co vytvoří, chtějí lidé pořád. I v dnešní nejisté době. Pivovary. Sice šetří, omezují, ale co by jiní za to dali, kdyby byli v takové kondici jako ony. „Je pravda, že naše výsledky jsou lepší, než v jiných oborech,“ říká Pavel Svoboda, ředitel přerovského pivovaru Zubr.

* Pane řediteli, je to už trochu dlouhotrvající otázka, nicméně nedá se nepoložit – co váš pivovar a krize?

Nejsme firma, která by si v minulosti anebo aktuálně nějak stěžovala. Krize pro nás není nějaký zásadní problém a naše výsledky jsou lepší, než byla naše očekávání. Celorepubliková čísla signalizují, že všechny firmy mají pokles v průměru kolem osmi procent, s tím že na exportu je to dvanáct procent. My si držíme tržní podíl na střední Moravě, což je pro nás důležité, protože jsme regionální firma. Dalším důležitým výsledkem pro nás je, že držíme objem prodeje sudového piva. To je pro nás dobrý signál. Jsme spokojeni s výsledky.

* Platí tedy oblíbená teorie pivovarů, že pivo se pije pořád?

Tahle teorie samozřejmě existuje, pivo se bude pít pořád, ale záleží na tom, kolik se ho bude pít a následně, kdo ho bude dodávat. Je ale pravda, že naše výsledky jsou lepší než v jiných oborech.

* Kolik odhadujete, že pivovar Zubr letos vyrobí piva?

Odhad letošního roku je 255 000 hektolitrů. Loni jsme byli na 264 000.

* Dotkne se krize zaměstnanců? Počítáte se změnami?

Průměrný stav zaměstnanců je u nás sto sedmdesát a meziročně poklesl. Je to dáno tím, že jsme samozřejmě hledali úsporná opatření, ale ten pokles je spojený s přirozeným odchodem zaměstnanců do důchodu, kdy jsme už potom nenabírali nové lidi. U nás se nesnižovaly stavy formou propouštění a nepředpokládáme to ani v příštím roce.

* Jaký očekáváte vývoj cen piva?

Důsledky krize budou trvat delší dobu – oživení prodeje na původní úroveň nebude skokové, ale postupné. Z tohoto pohledu není prostor, aby se mohlo s cenami jít směrem nahoru. Na druhou stranu je to otázka legislativní, což je záležitost zvyšování DPH – tam to skoková záležitost je. My v současné době ale teprve připravujeme cenovou strategii pro příští rok.

* Dokázal byste předvídat?

V této chvíli ještě ne. To je velice citlivá otázka. Za dané situace, kdy prodej piva mírně klesá a tlak na cenu je velký, je potřeba vše zhodnotit velice rozvážně.

* Zubr uspěl nedávno výrazně v soutěži České pivo. Co podobný úspěch pro pivovar vůbec znamená?

My jsme uspěli i v minulosti. Jednak na Českém pivu, jednak na Pivexu, jednak na European Beer Star. To jsou tři soutěže, kterých se účastníme, protože je považujeme za prestižní, považujeme je za extraligu v rámci ostatních soutěží. Neúčastníme se každé soutěže, ale jen těchto. Když se nám na těch soutěžích potvrdí kvalita našeho piva, tak je to pro nás velká satisfakce. Těch ocenění si vážíme, je to názor degustační špičky v zemi.

* Satisfakce nicméně pivo prodat nemusí. Využíváte úspěchu v soutěžích i jinak? Ostatně – přijde mi, že pivovarských soutěží je až zmateně moc...

Snažíme se úspěchu využít i marketingově. Mrzí mě, že v České republice vznikla spousta soutěží, ve kterých se potom konzument neorientuje. Bohužel není nikdo, kdo by měl sílu ty soutěže sjednotit do jedné dvou výjimečných. Zákazník si pak může za čas přečíst jiné výsledky jiných soutěží a už nemá šanci porovnat jejich úroveň.

* Může se vaše pivo ještě nějak měnit, anebo držíte stejnou chuť?

Měnit se může, ale nechceme, aby se měnilo z hlediska chuťových vlastností, snažíme se udržovat nastavenou harmonii. Teď pracujeme na technologických věcech. Pivo má danou záruční dobu, ta je dlouhá a my chceme, aby si po celou tu dobu udržovalo chuťovou stálost.

* Moderní je nyní stáčení piva do PET lahví. Jaký je váš názor na ně?

My jsme jedním z průkopníků stáčení do PET lahví. Za ty roky ta technologie prodělala vývoj. A já bych jej vůbec nepodceňoval. Do budoucna je čeká velká variabilita, ať už v objemu nebo používaných materiálech. Chuťově je navíc toto pivo srovnatelné. My jsme si to potvrdili již v prvním roce výroby – přihlásili jsme naše pivo ve skleněné a v PET lahvi na Pivex. Pivo ve skleněné lahvi bylo první a v plastové lahvi třetí. Samozřejmě PET láhev má své limity z hlediska záruční doby piva, takže není v této podobě ještě vhodná například pro dlouhodobé záruky používané na exportní trhy.

* Pojďme ke konkurenci. Která je pro Zubr ta největší?

Pro nás je konkurence každá značka, každý pivovar. Kromě našich sesterských pivovarů považujeme každého za konkurenta.

* Když už jsme u toho. Tři pivovary středomoravské pivovarské skupiny – není to na náš kraj trochu hodně?

Určitě ne, tady jich bylo ještě více a já si myslím, že je to spíše otázka toho, jak jsou ty regionální pivovary úspěšné a kolik toho konkurenčním značkám dovolí ukrojit z toho svého koláče.

* Jaký je vlastně ředitel pivovaru pivař?

Já bych řekl, že by měl být výborný degustátor. A pokud není, tak by měl mít výborného sládka, kterému může věřit. Skvělý degustátor potřebuje hodně roků praxe plus degustační schopnosti. Něco jiného je ale mít degustační schopnost vnímání chutí a schopnost je pojmenovat, a něco jiného, že potom se člověk musí onou několikaletou praxí umět naladit na ten daný typ nápoje, aby dokázal vnímat nejenom negativa, ale i pozitiva, která jsou spojena s určitou harmonií a pitelností piva.

* Předpokládám, že přednost dáváte Zubru...

Samozřejmě. My ho vyrábíme dlouhodobě tak, jak jsme si ho nastavili v týmu degustátorů. Tedy tak, aby nám chutnal. My jsme tady ale nevytvořili nic až tak nového. My jenom navazujeme na to, co vytvořili sládci před námi. Jenom přizpůsobujeme technologii novým poznatkům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka

Pivovar Nymburk patří mezi nejvýznamnější zástupce nezávislých pivovarů v České republice. Je členem Českého svazu pivovarů a sladoven.

V roce 2008 Pivovar Nymburk prodal téměř 130 tisíc hektolitrů Postřižinského piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za rok 2008 podílel zhruba 13 % z celkového prodeje.

Úplné počátky nymburského pivovarnictví spadají do doby kolem roku 1275, kdy bylo založeno samotné město. Již v průběhu 16.století pracovalo ve městě nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva.

Novodobá tradice nymburského pivovarnictví se však začala psát až v roce 1785, kdy byl ustanoven Měšťanský pivovar. V dubnu 1895 byl založen Nymburský pivovar, spol. s r.o. První sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 tisíc hektolitrů.

Slibné a úspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přerušily první i druhá světová válka.

Právě v té době působil jako účetní a později ve funkci správce pivovaru František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala.

Po skončení druhé světové války se pivovar dostal do národní správy.

Následně se cesty pivovaru značně klikatily. Nejprve se stal součástí sdružení místních podniků, poté byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. a po několika měsících byl založen n. p. Nymburské pivovary, který zahrnoval i další pivovary v okolí. Toto seskupení se posléze ukázalo jako nepříliš výhodné, proto se nymburský pivovar navrátil opět do Polabských pivovarů Kolín. V roce 1958 se stal pivovar součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V roce 1975 dosáhl výstav historických 100 000 hektolitrů. Po roce 1989 se stal pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha.

Zcela samostatný Pivovar Nymburk působí od roku 1993. V posledních deseti letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává věrný klasickému způsobu výroby piva, a to vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování se uskutečňuje ve spilce a ve sklepě. Jako jeden z mála českých pivovarů si sám ještě připravuje slad z ječmene ve vlastní sladovně.

Kapacita pivovaru činí 200 tisíc hektolitrů ročně. V letošním roce se plánuje výstav kolem 150 tisíc hl.

Největším exportním partnerem je SRN. Postřižinské pivo se však dodává také do dalších států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Finska. Po několika letech bylo Postřižinské pivo expedováno také do Ruska. V blízké budoucnosti hodlá nymburský pivovar proniknout také na ukrajinský trh nebo do Maďarska.

Pivo z Pivovaru Nymburk získává pravidelně od roku 2000 mnoho ocenění na pivních slavnostech či jiných akcích. Z těch nejaktuálnějších lze zmínit například ocenění Nejlepší potravinářský výrobek Středočeského kraje 2009, které získal Postřižinský tmavý ležák. V rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 13% Bogan 2. místo v Novinářské ceně. V loňském roce v rámci soutěže Pivo České republiky 2008 obhájil vítězství Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%).

Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Fotografie Bohumila Hrabala tak zdobí všechny etikety.

Jak již z výše uvedených názvů vyplývá, je Pivovar Nymburk těsně spjat se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Hrabal zde má umístěnu i pamětní desku, na níž je podle jeho přání vyryt slogan: „Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce kam čurají psi“.

Pivovar podporuje pivní turistiku a turistiku v regionu vůbec – a to zejména v souvislosti s fenoménem jména Bohumila Hrabala. V poslední době tak podporoval nebo pořádal akce jako: Hrabalovo Kersko, Postřižinský expres, Den Postřižinského piva, dále rovněž Ostře sledovaný Hrabal – výstavu velkoformátových fotografií Bohumila Hrabala, ochotnický muzikál Postřižiny aj. Organizací těchto akcí pivovar rozšiřuje kulturní nabídku na nekomerční bázi, chce přinést svým zákazníkům něco navíc a současně oslovit potencionální spotřebitele.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk

Kdo umí, ten umí, praví jedno staré české pořekadlo. Pivovar Nymburk a letos získaná ocenění jeho piva jsou tomu důkazem.

Na prestižním veletrhu piv Žatecká Dočesná získalo Postřižinské pivo hned dvě medaile. V kategorii Speciální piva bylo stříbrnou medailí oceněno pivo Bogan. Druhou medaili, tentokrát bronzovou, získal Postřižinský tmavý ležák v kategorii tmavých ležáků. Degustační soutěž v Žatci je velmi silně obsazována téměř všemi českými pivovary a výsledky jsou vysoce hodnoceny jako odbornou, tak i laickou veřejností.

V rámci soutěže České pivo 2009 ocenilo celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků Postřižinský tmavý ležák, který získal 3. místo. Ocenění bylo zástupci pivovaru předáno v Praze dne 24. září 2009. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. „Tato další ocenění potvrzují několikaletou vysokou kvalitu našich piv, která vaříme klasickou technologií a jsou spotřebiteli čím dál tím více žádána“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů.

Právě 13% Bogan získal letos v rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 2. místo v Novinářské ceně.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Až 40 procent vody chce pomocí investic do moderních technologií ušetřit Královský pivovar Krušovice a. s. „Voda je klíčovou surovinou pro výrobu samotného piva, které je zhruba z 90 procent tvořeno právě vodou, ale tato cenná surovina je využívána i v druhotných procesech, které výrobu piva doprovázejí. A právě do těchto technologií chceme investovat tak, abychom snížili spotřebu vody. Ta je ve zdejším kraji poměrně vzácná a pokud bychom chtěli budovat nový zdroj, bylo by to mimo jiné velmi nákladné. Než k takovému kroku přistoupíme, chceme nejdříve začít vodou více šetřit,“ říká Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice a. s.

Investice se nedotknou samotného procesu výroby piva, ale jsou zaměřeny na doprovodné procesy a technologie, bez kterých se moderní výroba piva neobejde. Jedná se zejména o sanitační procesy – mytí a čištění pivních lahví, stáčení piva do lahví, mytí a desinfekce varných nádob, kvasných tanků a potrubí. Dále jde například o chladící systémy, nebo jen prosté mytí povrchů provozů atd. Očekávané úspory vody by se podle Tomáše Kosmáka měly pohybovat v rozmezí 30 až 40 procent současné spotřeby.

Dokonalejší technologické celky také zaručí, že i při samotné výrobě piva budou nutné ztráty (tzv. extraktové ztráty), vzniklé například transportem produktu a jeho polotovarů, mnohem nižší než dosud. Výroba se tak významně zefektivní a i dopady na životní prostředí budou výrazně nižší, a to kvůli snížení biologické zátěže odpadních vod.

Spolu s tím se modernizace pivovaru dotkne i čističky odpadních vod. Její kapacita bude nejen rozšířena, ale především vybavena novými technologiemi, které zajistí vyšší kvalitu odpadních vod. Tím se podaří dlouhodobě zajistit i příznivější hodnoty odpadních vod, než jaké stanovuje platná legislativa.

Investice vynaloží Královský pivovar Krušovice nejen kvůli snižování vlivů na životní prostředí, které s sebou nese prakticky každá výroba. Dalším cílem je zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat zejména v roce 2010, poslední etapa skončí v roce 2011. Celková investice se odhaduje na 6 až 7 milionů eur.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Forman byl fakt jako křen

„Kde točí pivo jako křen?“ To je tradiční námět mnoha debat v hospodách, kde si příznivci tohoto zlatavého moku vyměňují zkušenosti a dávají návody, kam stojí za to za pivem vyrazit. A mezi pochvalami nikdy nechybí velichovský Forman z tradičního rodinného pivovaru.

Sládek Bohuslav Novák, který pivo vaří od svých šestnácti let, ví o pivu snad prakticky všechno. A nejen o tomto nápoji, ale také o historii zaniklých pivovarů a detailní přehled má také o současných varnách na Karlovarsku.

„Věděla jste, že uplynulo 130 let od založení Weberova pivovaru v Rybářích v Karlových Varech a deset let od jeho uzavření?“ vybafl na mě otázku, na niž jsem neuměla odpovědět. Tato výročí přešlo lázeňské město, v němž se pivo už nevaří, v naprosté tichosti.

Bohuslav Novák pak natočil svůj Forman, který vaří už čtyři roky, a před půllitrem se rozhovořil.

„Historie piva na Karlovarsku zajímá nejvíce zahraniční turisty. A také novináře, o našem pivu vycházejí publikace v Anglii i v USA. Například ve Velichově se pivo vařilo do roku 1920. Rád bych dohledal historii zaniklých pivovarů v archivech například v Německu. Teď je v regionu pět pivovarů, ve Velkém Rybníku, v Chyši, v Sokolově, v Lokti a tady ve Velichově. Jsme rádi, že se české pivo drží a v zahraničí tuto známku nemohou používat,“ dodal. A odskočil natočit další půllitr.

„Není to lehká doba, a to ani pro pivo,“ odpověděl pak na dotaz, zda se současná ekonomická krize dotkla i tohoto podnikatelského odvětví. „Pivo je vynikající doplněk gastronomie. Musíme ho ale umět prodat a snažit se, aby si lidé nekupovali jen lahvová piva domů. My jsme proto velichovský Forman začali nabízet i v Klášterci ve značkové restauraci U Čtyř vran. To je původní název, možná ho ještě změníme. Poohlížíme se také v Karlových Varech, ale tady chceme jít trochu jinou cestou. Ne klasickou hospodu, ale rádi bychom zde otevřeli pivní bar,“ vysvětluje.

A točí další pivo. „Jen ochutnejte,“ pobízí. A velichovský Forman fakt byl jako křen. A Bohuslav Novák, vyučený sládek kdysi pro Karlovy Vary? Jen se usmíval.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka a foto: Ivana Kalinová

Vyškovské pivo se po krátké přestávce vrací do Brna. V říjnu otevřel pivovar Vyškov novou pivovarskou prodejnu a výrazně rozšířil i síť výčepních míst.

8. 10. 2009 byla nedaleko centra Brna na ulici Cejl 32 otevřena nová podniková prodejna pivovaru Vyškov. Je určena především koncovým spotřebitelům a nabízí ucelený sortiment lahvového a sudového piva z produkce pivovaru. Zastoupeny jsou oblíbené značky

jako Březňák, Džbán, Řezák, Desítka, Atlet, Havran, Alkostop i pivní speciály Generál, Jubiler a kvasnicové pivo. Poskytovány zde budou také zápůjčky výčepního zařízení - párty pípy nebo kompresory s chlazením. Zákazníci v krátké době jistě ocení i možnost plnění 5 litrových nerezových soudků.

Prodejna je pro pěší výborně dostupná prostřednictvím MHD ze zastávky Körnerova, pro zákazníky je možnost parkování na dostatečně velkém parkovišti uvnitř areálu, ve kterém se prodejna nachází.

Mimo prodejnu mohou Brňané vyškovské pivo konzumovat také v restauračních zařízeních, která nyní zařadila produkty do svojí nabídky. Vybraná piva tak můžete ochutnat ve výčepech na Běhounské, Jánské, Kobližné, Veveří, Studené, Na Božence nebo náměstí SNP.

Svoji prodejní síť posiluje pivovar také prostřednictvím non stop prodeje piva ve Vyškově, přímo v areálu pivovaru Vyškov. Vedle nabídky základního sortimentu pivovaru je výhodou

i možnost nákupu zboží 24 hodin denně.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Vyškovský pivovar má v regionu dlouholetou tradici, pivo vaří bezmála 330 let a to tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo náhražek tradičních surovin. Kvalitu dokazuje i několik ocenění, která vybraná piva z Vyškovského pivovaru v poslední době získala.

Na prestižních Žateckých slavnostech chmele Dočesná 2009 se v kategorii tmavých ležáků umístil na 1. místě 11° Havran. Na mezinárodním poli tento ležák opět zabodoval, tentokrát v soutěži World Beer Awards 2009, kde jej ohodnotili odborní degustátoři certifikátem kvality. Tato uznání jen potvrzují kvalitu tmavého vyškovského ležáku, za kterou získal Zlatou hvězdu na festivalu European Beer Star Award 2008. K výrobě tohoto piva se používají čtyři druhy speciálních sladů a je charakteristické svojí plně sladovou karamelovou chutí, vůní i tmavým barevným tónem.

V kategorii speciálních piv má Vyškovský pivovar jiného šampióna. Je jím 14° světlý speciál Generál. Jeho kvalitu potvrzují rovnou dvě nová ocenění. Prvním z nich je 1. místo v soutěži speciálních piv při festivalu Znojemský hrozen 2009, kde Vyškovský Generál obstál v silné konkurenci kvalitních speciálů. Druhým úspěchem bylo získání 1. místa v soutěži o nejchutnější pivo na Přeštických pivních slavnostech nedaleko Plzně. 14° Generál vyniká plnou chutí a příjemnou hořkostí, která je dána dlouhodobým zráním v ležáckých tancích při 0 - 1°C.

„Všechna ocenění ukazují, že vyškovský pivovar produkuje opravdu dobré a kvalitní pivo, které dokáže konkurovat i pivům renomovaných značek. Piva vařená v pivovaru Vyškov si postupně získávají stále větší oblibu jak mezi odborníky, tak i běžnými konzumenty“, uvedl David Kaprál, ředitel pivovaru.

Vyškovský pivovar byl založen již v roce 1680 a od té doby nepřetržitě nabízí kvalitní a klasickým způsobem vyráběné produkty. V současné době si zákazník může vybrat z 9 různých druhů piv, včetně černého, speciálního, kvasnicového nebo nealkoholického piva. Samozřejmostí je nabídka piv lahvových, sudových a rovněž široké spektrum nealkoholických nápojů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Unikátní technologie čepování řezaného piva se představí ruským spotřebitelům na Festivalu řezaného piva, který se koná od 22. října do 8. listopadu ve dvou stovkách moskevských restaurací čepujících pivo z Krušovic. Díky tomuto jedinečnému způsobu čepování zůstanou oddělené vrstvy obou piv zřetelnou linkou, ve spodní části zůstává světlý Imperial Krušovice, v horní pak Krušovice Černé. Aby byl festival opravdu úspěšný a přilákal ruské ctitele značky Krušovice, připravil Královský pivovar Krušovice a. s. pro výčepní z těchto restaurací přednášky a praktické ukázky správného čepování řezaného piva.

Odborný program se konal od pondělí 19. do středy 21. října a byl rozdělen do samostatných 9 bloků. Celkem se ho zúčastnily na tři stovky moskevských barmanů a výčepních. Pod vedením Josefa Helebranta, odborníka na čepování piva z Královského pivovaru Krušovice, se učili, jak správně načepovat řezané pivo na různých druzích výčepních zařízení tak, aby mělo ty nejlepší parametry. Pokud výčepní zařízení nemá možnost regulace pěny, je obtížné načepovat pivo tak, aby vrstvy piva zůstaly oddělené. Proto Josef Helebrant představil také speciální pomůcku – výčepní lžíci, díky které lze dosáhnout požadovaného oddělení obou piv ve sklenici. Na účastníky dále čekala soutěž o nejlépe načepované řezané pivo, vítěz každého bloku si odnesl pohár, diplom a další ceny.

„Vysokou kvalitu piva samozřejmě primárně zaručují suroviny nejvyšší jakosti a také výrobní postup. Faktem ale je, že požitek z pití piva ovlivňuje i to, jak bylo načepováno. Abychom zaručili ruským spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu krušovických piv, rozhodli jsme se pro výčepní zorganizovat odborný seminář,“ vysvětluje Josef Helebrant.

Přestože je značka Krušovice na ruském trhu silně etablovaná jako kvalitní české pivo, samotné řezané pivo tam není příliš obvyklé. Cílem Festivalu řezaného piva je přiblížit další specialitu právě v podobě unikátně točeného řezaného piva. Na konání akce budou návštěvníky přímo v restauracích čepujících krušovické pivo lákat letáčky, stojánky na stolech a další propagační materiály.

Do Ruska se dováží již přes deset let pivo Krušovice Imperial a Krušovice Černé (oceněné letos v červenci v soutěži World Beer Awards v Londýně prvním místem v kategorii černý ležák) a na tamějším trhu patří k top prémiovým značkám. Mezi českými pivy zaujímá také první místo v importu originální, tedy nelicencované výroby v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráv a Heineken Česká republika

Návštěva pivovaru, ve kterém se vaří nejoblíbenější moravské pivo, láká stále víc. Navzdory oslabení turistického ruchu díky hospodářské krizi narostl počet turistů meziročně o 12 %, od ledna letošního roku navštívilo Nošovice více než 7,5 tis. lidí. Nejmodernější pivovar v ČR přilákal také téměř 900 cizinců. Unikátem nošovického pivovaru je možnost spatřit tradiční proces vaření nejoblíbenějšího moravského piva v reálném prostředí a nikoliv prostřednictvím izolovaného návštěvnického centra.

Pivovar Radegast je oblíbenou turistickou destinací Moravskoslezského kraje. Od začátku letošního roku do konce září jej navštívilo 7 653 lidí. Ve stejném období roku 2008 to bylo 5 879 lidí.

Prohlídka nošovického pivovaru znamená okusit na vlastní kůži proces vaření nejoblíbenějšího piva na Moravě. „Pivovarství je potravinářský průmysl a my musíme splňovat přísné hygienické normy. Přesto se nám daří vést návštěvnickou trasu přímo výrobou, aby si návštěvníci pivovaru odnesli skutečný obrázek o tom, jak se nejoblíbenější moravské pivo vaří. Při prohlídce nahlédnou návštěvníci našim zaměstnancům doslova přes rameno a odnesou si jedinečný zážitek,“ přibližuje specifikum exkurze manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Oblíbeným momentem exkurze pivovarem Radegast je její zakončení v prostorách restaurace Ve věži, která se tyčí nad samotným pivovarem. Zde je možné nejen připít si na zdraví, ale také zakoupit si turistickou známku, kterou pivovar vlastní od loňského roku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Jak se daří v současné době malým pivovarům? Neobává se majitel kácovského pivovaru, že ho stihne podobný osud jako pivovar v Kutné Hoře? Jak těží kácovský pivovar ze své polohy těsně u řeky Sázavy? Daří se prodávat pivo i v zimním období? Jak velké nebezpečí pro provoz znamenají časté povodně?

Zajímalo by mě jestli na výrobu českého kácovského piva používáte také české suroviny, nebo jestli je dovážíte ze zahraničí. Děkuji

Ano používáme výhradně české suroviny ať se jedná o český slad z Kounic (je vyráběn z českých ječmenů, klasickým humnovým sladováním) , pramenitou vodu a žatecký granulovaný poloraný červeňák. (To je chmel)

Dobrý den. Na hasičských závodech jsem si všiml loga Vašeho pivovaru na dresech. Můžete prozradit koho nebo co ještě sponzorujete. Dík Karel

Hasiči Horka, Kácov. Graffin Vlašim fotbal, Basket Kolín, Motokros Zruč...

Jak koukám na odpovědi, povídavý moc nejste... Jak to?

No vidíte a to se snažím co můžu...

Zajimalo by mě, jestli dovážíte (případně uvažujete dovážet) vaše pivo i na oblast Čáslavsko?

Ano zavážíme, např. Restaurace Na Kuchynce, Miskovice, Čáslav, Bečváry, Chotusice, Licoměřice, Močovice a Friterm, který zaváží další odběratele.

Jak často vlastně musíte ochutnávat pivo? Nevracíte se domů trochu "pod parou"?

Při denních degustacích vypijeme maximálně 0,4 litru, takže snad nikdo není podnapilý.

Myslíte že zavření pivovaru v Kutné hoře vám nabídlo místo pro další rozšiřování?

Ano, Kutnohorsko má zájem o naše klasicky vyráběná piva.

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli jste už nějak zabezpečni proti povodním, nebo jestli vám bude při příštích hrozit opět zatopení. Děkuji

Snažíme se přemístit výrobu do nezasažitelných prostor závodu. Ale Sázavě neporučíme, pivovar leží přímo na břehu a se Sázavou nic neuděláme.

Udělalo vám radost z hlediska konkurence uzavření kutnohorského pivovaru? Co tomu říkáte?

Neudělalo, protože každý uzavřený pivovar, nenávratně odkrojí od pivovarské historie. Moc pivovarů v Čechách už nezbylo a bohužel budou ubývat. Tradiční české řemeslo pomalu odchází...

Proč trošku nezapracujete na tom ,aby se vaše pivko čepovalo v regionu. Jinak mok vyrábíte špičkovej.

Sanžíme se, jsme regionální pivovar a naše obliba podle čísel roste. Myslím, že se Kácovský Hubertus stává známou značkou a určitě už o nás ví i širší veřejnost.

Je po vašem skvělém pivu velká poptávka?

Ano naštěstí zájem zákazníků roste. Tímto jim děkujeme.

Vyhrálo vaše pivo nějaké ocenění? Jak si stojí, co do kvality, proti velkým českým a moravským pivovarům?

Na jaře jsme Vyhráli Zlatou pivní pečeť na celostátní degustační soutěži. TJ stojíme si VÝBORNĚ...

Dobrý den. Jednou sem ochutnal vaše pivo a je velice dobré. Plánujete se nějak rozšiřovat, aby se dalo vaše pivo nalézt ve více obchodech a já pro něj nemusel jezdit až do Kácova?

Snažíme se rozšířit prodejní sít, ale konkurence G je neúprosná...

Myslím, že se vám daří hlavně v létě. V zimě asi moc tržby nemáte, nepletu se?

Nepletete, zima je výrazně horší...

Dobrý den. Zajímalo by mě, jestli jste ženatý, a pokud ano, tak co říká vaše manželka na to, že chodíte do práce pít pivo :)

Jsem svobodný...

Co děláte pro to, abyste nedopadli jako Kutná Hora?

Snažíme se zlepšovat výrobní technologii, stroje a tím neustále vylepšovat kvalitu našich piv.

Jak se dělá kvasnicové pivo? Máte výborné!

Kvasnicové je pivo před filtrací , čímž si uchovává všechny vitamíny a minerální látky prospěšné pro lidský organismus

Zajímalo by mě jestli, když celý den "musíte" ochutnávat pivo, si také ještě někdy rád zajdete s přáteli sednout na jedno do hospody, nebo jestli si místo toho dáte radši víno nebo třeba něco nealkoholického.

Ano na dobré pivo si rád zajdu.

Pěkný den přeji. Na vaších stránkách sem našel, že pracujete i jako sládek. Je to obtížné povolání? A jak často ochutnáváte uvařené pivo?

Je to krásné historické povolání a pravidelná ochutnávka je nutností. Sládkem již nejsem, ale jako sládek u nás pracuje významný pivovarský odborník ing. Krankus

Malé pivovary to mají v EU těžké, co?

No není to žádná sláva...

Setkáme se s kácovským pivem opět ve vratných půllitrových lahvích?

Ano, doufám, že v blízké budoucnosti.

Dobrý den , minulý týden jsem byl na basketbalu v Kolíně , kde se točilo Vaše pivo zdarma , koukal jsem se dnes na internet a nenašel jsem , kde se Vaše pivo točí , neplánujete třeba o nějaké hospodě , popřípadě podpoře hospodských v okolí Kolína? Je škoda , že se tu točí pouze jedny a ty samé piva , jako všude , díky politice pivovarů , kteří si v uvozovkách kupují hospodské a jejich hospody.Děkuji za odpověď. Zdeněk Bureš z Kolína

Získat novou provozovnu je velmi komplikované díky uplácení velkými pivovary. Regiony Kolínsko, Kutnohorsko, Českobrodsko, Vlašimsko Benešovsko jsou pro nás prioritní. Připravujeme internetové odkazy na naše resturace.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz

Plzeňský Prazdroj nabídne k prodeji panelový bytový dům se 24 bytovými jednotkami v Brněnské ulici 49 v Plzni. Důvodem prodeje je snaha Plzeňského Prazdroje soustředit se výhradně na výrobu a prodej piva.

„Plzeňský Prazdroj samozřejmě má odborníky i na správu nemovitostí, naší hlavní činností je ale vaření tradičního českého piva. Proto chceme dům v Brněnské ulici postoupit povolanějším subjektům, které se specializují na pronájem nemovitostí," řekl mluvčí společnosti Jiří Mareček. "Obyvatele domu jsme o našem záměru informovali, mají převážně nájemní smlouvu s regulovaným nájmem, přičemž nájemní smlouvy a jejich podmínky zůstávají nadále v platnosti," uvedl Mareček.

Dům bude nabídnut k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře, která jej začne inzerovat průběhu listopadu tohoto roku. Při výběru nového vlastníka bude realitní kancelář na základě zadání Plzeňského Prazdroje přihlížet nejen k nabízené ceně, ale také k reputaci a dlouhodobému záměru případného nabyvatele. Prodej dalších objektů ze svého majetku Plzeňský Prazdroj v této chvíli neplánuje.

Zdroj: Plzeňsko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivovar STEIGER Vyhne, a.s., vďaka vykonaným opatreniam, dokázal aj v tohtoročných sťažených podmienkach hospodárskej krízy a všeobecného poklesu spotreby piva, vylepšiť svoje hospodárenie. Za prvých 9 mesiacov tohto roka v STEIGRI zvýšili tržby o 1,1 percenta na úroveň 11,464 mil. €. Hospodársky výsledok sa za porovnávané obdobie zvýšil o takmer 40% a dosiahol 1,044 mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 231 176 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 6 % menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Dodal, že vo Vyhniach varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ale aj privátne značky obchodných reťazcov. Pivovar STEIGER zároveň zabezpečuje distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Hospodárenie firmy vylepšuje aj výroba a predaj vlastného úspešného a obľúbeného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly.

,,Nadpriemerne teplý september dokázal priniesť v predaju piva na Slovensku pekné výsledky, ale ani to nestačilo na elimináciu dôsledkov hospodárskej krízy. Napriek tomu výstav piva zo STEIGRA je lepší ako u väčšiny konkurencie, čo sa prejavilo zvýšením trhového podielu na cca 8 percent. Očakávame, že o niečo nižší predaj ako vlani , hlavne v reštauráciách a krčmách, bude ešte chvíľu trvať. Oživenie ekonomiky by však so sebou malo priniesť aj oživenie spotreby piva. Spotrebiteľ sa už naučil rozoznávať kvalitné piva a trendom sa stáva pivná klasika. Zákazníci si uvedomujú, že poctivé pivo musí dostatočne dlho ležať a byť uvarené z kvalitných surovín a to pri zachovaní prijateľného pomeru ceny a kvality“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že vplyvom krízy sa zmenilo spotrebiteľské správanie. Zákazníci menej pijú v pohostinstvách a reštauráciách, zato však viacej doma. Nárast spotreby desaťstupňových a hlavne jedenásťstupňových pív na úkor dvanástok ukazuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom pre spotrebiteľa. Pivá zo STEIGRA majú pritom jedny z najlepších pomerov ceny a kvality na trhu.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne oslavuje tento rok 536 výročie založenia a je najstarším slovenským pivovarom. História a kvalita - to sú dva neoddeliteľné piliere, na ktorých stojí. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Pivo STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Konzumenti ho obľubujú preto, že sa varí klasickým postupom a každá stupňovitosť zvlášť. Nasleduje otvorené kvasenie a dlhodobé zrenie – ležanie. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že pivo varia tradičným spôsobom a že doba jeho dozrievania piva je až 60 dní! Vyhýbajú sa tak praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva navareného s vyšším obsahom alkoholu vodou na nižšie stupňovitosti.

Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Strategickou krajinou pre export je Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Vlaňajšie celoročné výsledky v exporte už STEIGER prekonal za tri štvrťroky. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Do kapsy sáhnou hlouběji od příštího roku sportovci i pěstitelé kultury na Blanensku. Pivovar Černá Hora jim totiž nepřispěje ani korunu. Letos přitom hlavní mecenáš Blanenska daroval nejrůznějším spolkům pět milionů korun. Příští rok však pivovarské peníze schlamstne státní kasa.

Od prvního ledna příštího roku se pivovary budou muset poprat s vyšší spotřební daní. Černohorský pivovar tak zaplatí státu o osmnáct milionů korun více než letos.

„Na podporu sportu, kultury a pořádání nejrůznějších akcí tak nebudeme mít ani haléř. Bohužel jsme donuceni změnit původní filosofii, tou bylo žít s regionem a podporovat jeho rozvoj,“ je rozhořčený majitel pivovaru Jiří Fusek. Ten letos přispěl různým spolkům přes pět milionů korun. Pověstnou velkorysost pivovaru však stopne začátek nového roku.

„Budeme muset zastavit některé naše plány. Je možné také to, že přijdou někteří lidé o práci,“ obává se Fusek. Pivovar se podle něj může zachránit tím, že dostane tradiční chmelový nápoj za hranice. Přesto ekonomická situace Fuskovi nedovolí, aby tak bohatě podporoval akce jako sportovní zápasy, start turistické sezony či kunštátský hrnčířský jarmark.

Pomocnou ruku v minulosti pivovar podal Kunštátským několikrát. „Cokoliv jsme potřebovali, pivovar nás podpořil. Dodával nám občerstvení a nápoje k akcím jako vánoční koncert houslisty Václava Hudečka nebo na tenisový turnaj starostů, kteří se do Kunštátu sjeli z celé republiky. Dále zaplatil všechno vybavení od židlí po obložení stěn restaurace v Kulturním domě, který jsme rekonstruovali,“ nastínil starosta Kunštátu Pavel Göpfert.

To, že pivovar končí s podporou, zasáhne citelně blanenský biketrial. „Bude to pro nás obrovská ztráta. Pivovar byl generálním partnerem celého seriálu soutěží, letos nám přispěl sto tisíc korun,“ mrzí manažera Radima Kakáče. Suma byla podle něj rozdělena mezi pořadatele soutěží. Za peníze mohli sportovci balancující na překážkách občas nakoupit náhradní díly na kolo nebo dostali příspěvek na výjezd na mistrovství světa. „Přes všechnu podporu, si musel každý soutěžící kvůli mistrovství v Číně zaplatit dvacet tisíc korun. Ministerstvo na úspěchy biketrialistů nehledí. Jsme pro ně bohužel malý sport. Získat peníze je těžké,“ dodal Kakáč.

Jméno jediného piva na světě, které neobsahuje žádný alkohol, nese klub boskovických fotbalistů. I klubu Forman možná pivovar nevpíchne finanční injekci. „Veškeré peníze, které jsme od Pivovaru Černá Hora získali, putovali na podporu mládeže. Mladým sportovcům jsme tak mohli zaplatit cesty autobusem na zápasy nebo vybavení jako jsou dresy a míče,“ řekl prezident Fotbalového klubu Forman Boskovice Pavel Holcner s tím, že o budoucí podpoře bude s majitelem pivovaru ještě jednat.

Chování černohorského pivovaru chápe i ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Spotřební daň se u piva nevytáhla jedenáct let. Nyní došlo k navýšení skokem, což je velmi náročné. Černohorskému pivovaru se nedivím,“ řekl Veselý.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Prohlídka pivovaru spojená s degustací piva v historické sladovně láká každý rok desítky tisíc turistů. Nejinak tomu bylo i během letošního roku. Před necelým týdnem navíc zamířil do pivovaru Krušovice jubilejní návštěvník.

„V letošním roce jsme jubilejního pětadvacetitisícího turistu přivítali v pivovaru 8. října“ sdělil Josef Helebrant, který má exkurze v Krušovicích na starost. „A není náhodou, že se jím stala paní Jevgenije Kolodnaja z Ukrajiny, protože ruských a ukrajinských turistů přijíždí z celkového počtu zhruba 80 procent,“ dodal.

Suvenýry a samozřejmě krušovické pivo předali jubilejní návštěvnici společně generální ředitel společnosti Heineken Česká republika Lieven van der Borght a hlavní sládek Královského pivovaru Krušovice Tomáš Kosmák.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic

Kromě již tradičních akcí bude lounské pivo podporovat například fotbalisty.

Lounský pivovar podporuje region, a to jak v oblasti kultury a sportu, tak i v neziskovém sektoru.

Dlouhodobě se značka Louny podílí na rozvoji celého regionu a přispívá k jeho rozvoji.

S radnicí města Louny každoročně spolupracuje na řadě kulturních akcí – k těm nejvýznamnějším patří tradiční letní hudební festival Letní lounské vábení a každoroční rozsvěcení vánočního stromu. Od příštího roku pak značky Louny rozšíří svůj záběr o sponzoring sportovních klubů, zejména FK Louny.

Značka Louny se přitom soustředí na perspektivní záměry, které podporuje dlouhodobě. U všech dosud podporovaných akcí je značka Louny připravena pokračovat ve spolupráci i v následujících letech.

Vedle již zmíněného Letního vábení patří k významným projektům v lounském regionu spolupráce s mosteckým Hipodromem.

Peníze jsou i na koně a dostihy

Zde již třetím rokem podporuje jeden z významných českých dostihových závodů, který se koná každoročně v červnu. Značka Louny také poskytuje prostředky na fungování zdejšího jezdeckého oddílu a na hipoterapii pro postižené.

Od vzniku lounského Memoriálu Karla Raise stojí pivovar Louny i u této akce, která letos oslavila již dvacáté jubileum. Série závodů v silničním běhu je určená zdravým i handicapovaným sportovcům a dala v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbiků a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezony.

Oba sportovní podniky podpořilo pivo Louny více než 50 tisíci korunami.

Podpora zrakově postižených

Tak jako ostatní ústecké pivní značky rodiny Heineken, i Louny podporují Komunitní nadaci Euroregionu Labe. Letos putovalo na projekty Nadace celkem 110 tisíc korun. Přispěly například na konání několika osvětových a kulturních akcí pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun.

Peněžním darem podpořila značka Louny i provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autorka: Kateřina Beute | Foto: Mirka Strnadová