Dohodu o spolupráci při propagaci Moravského krasu a okolí podepsali včera v prostorách varny Pivovaru Černá Hora zástupci města Blanska, Boskovic a Pivovaru Černá hora.

„Společným cílem účastníků dohody je i nadále co nejlépe propagovat kulturní, přírodní, historické, sportovní a společenské zajímavosti regionu a tím zvýšit příliv turistů na Blanensko a Boskovicko,“ uvedl Radek Pavlík z oddělení marketingu Pivovaru Černá Hora.

Tato nová trojdohoda však už její účastníky nezavazuje v tom, jaké konkrétní společné akce uskuteční. Na každou z nich totiž musí uzavřít samostatnou dohodu. „Důvodem je snaha předejít situaci, kdy jeden z účastníků dohody nebude moci své závazky z ní plynoucí dodržet,“ vysvětlil Radek Pavlík.

Sezónu zahájí opět na nádvoří pivovaru

První významnou akcí, kterou chtějí Blansko, Boskovice a Pivovar Černá Hora podle dohody v příštím roce pořádat, bude tradiční Slavnostní zahájení turistické sezony 2011.

„To se opět uskuteční první dubnovou neděli na nádvoří Pivovaru Černá Hora. Součástí akce bude opět pokus o vytvoření netradičního českého rekordu,“ láká Pavlík.

Dále chtějí strany trojdohody spolupracovat na veletrzích cestovního ruchu, navzájem se propagovat na internetových stránkách a propojit svoje informační centra. „Součástí naší trojdohody je vlastně vzájemná podpora různých kulturních, společenských a sportovních akcí pořádaných kterýmkoliv z jejích účastníků,“ doplnil Pavlík.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová

Budějovický měšťanský pivovar zahájil sladovnickou sezonu. Podnik patří mezi jedny z mála, které si slad, jenž patří spolu s vodou a chmelem mezi nejdůležitější součásti piva, připravují samy. Chystá i novinku, pivo v plastových lahvích.

"V republice se ročně uvaří 20 milionů hektolitrů piva, na což je zapotřebí 400 tisíc tun sladu. Ten se vyrábí ve 32 sladovnách, z nichž je jen 15 přímo v pivovarech," připomněl ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht.

Do areálu podniku na Lidické ulici v Českých Budějovicích ročně putují 3 000 tun ječmene. "Nakupujeme ho od jihočeských zemědělců. Přestože letos nebyla úroda dobrá, nám kvalitní ječmen nechybí," podotkl sládek Luboš Martiš.

Než se ze zrnka ječmene stane slad, musí se nejprve na jeden až dva dny namočit. Další čtyři nebo pět dní leží na humnech. Právě tak se říká místnostem, kde sladovnický ječmen klíčí.

"Cílem tohoto procesu je vytvoření potřebných enzymů. Odehrává se v chladném a vlhkém prostředí a zrna se při něm musejí obracet. Poté zůstává čtyři až šest týdnů v silech na uskladnění," vysvětlil postup Martiš.

Sladovna pracuje od poloviny září do května. Pivovar ročně vyrobí 2 600 tun sladu, což stačí na uvaření 200 tisíc hektolitrů piva.

Vloni brány podniku opustilo 143 tisíc hektolitrů piva. Letos chce pivovar svůj výstav navýšit o zhruba 30 procent na 180 až 190 tisíc hektolitrů. V žebříčku velikosti pivovarů v zemi se pohybuje okolo desátého místa.

Podnik uvažuje o tom, že by začal stáčet pivo do plastových lahví. V budoucnu by se lidé mohli dočkat i obnovené pivnice, která kdysi v areálu na Lidické ulici byla.

Měšťanský pivovar

Budějovický měšťanský pivovar byl jako nejstarší pivovar ve městě založen v roce 1795. Mnozí si jej vybaví spíš při vyslovení jména Samson. Tento název přijal v roce 1967.

Inspirací byla kašna na náměstí Přemysla Otakara II. U Samsona se také jmenoval dům Matěje Konvičky (dnes Hotel Malý pivovar), který v roce 1722 odkoupili budějovičtí právovárečníci a byl předchůdcem Budějovického měšťanského pivovaru.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Lenka Zimmelová | Foto: Slavomír Kubeš

Vážení zemědělci, pěstitelé, chovatelé, řemeslníci, zkrátka vy všichni, kteří se zabýváte produkcí poctivých českých potravin, zeleniny, ovoce či rukodělných výrobků.

Jménem Pardubického pivovaru a Oblastní Agrární komory nám dovolte Vás přizvat k účasti na „Selských trzích“. Jedná se o prodejní akci pořádanou v areálu pivovaru v Pardubicích. Sortiment by měl být výhradně zaměřen na vlastní produkci oblastních subjektů jako je ovoce, zelenina, pekárenské, mlékárenské a masné produkty. Vítáni jsou i včelaři, rybáři, chovatelé a tradiční řemesla.

Areál pivovaru má statut veřejného tržiště odpovídající předepsaným normám, z toho vyplývá povinnost prodejce prokázat se na požádání živnostenským listem nebo jiným povolením, které umožňuje veřejný prodej. Pro ty, kteří nemají vlastní stánek, zajistíme prodejním místo včetně připojení elektřiny a vody. Vše včetně prodejních míst je zdarma. Prodejci výrobků vyžadující speciální režim si prodejně technické vybavení zabezpečí z vlastních zdrojů (např. váhy, mrazící boxy,…). Více informací získáte od pana Kocourka tel. 734 314 542.

Pojďte s námi založit tradici „Selských trhů“ v krajském městě. Každou sobotu s kvalitními produkty od Vás s naším vynikajícím tradičním pivem a bohatým kulturním programem pro děti a dospělé v areálu Pardubického pivovaru.

Startujeme 16.10.2010.

Zdroj: Pernštejn.cz

Atrakce oblíbená více než 100 let se vrací k životu a před pivovarem můžete zajít do útulné hospůdky, která nabízí piva, která z pivovaru urazí nejkratší cestu. Zahrádka v těchto podzimních dnech je oázou a taneční parket se již připravuje.

Zdroj: Pivo Konrad.cz

V Budějovickém měšťanském pivovaru dnes zahájili sladovickou kampaň. V Česku je 32 sladoven, jen patnáct ale přímo v pivovarech. Právě budějovický pivovar svou sladovnu má.

Pivovarníci dali akci slavnostní ráz - ječmen a budoucí slad požehnal biskup českobudějovické diecéze Jiří Paďour. Naposledy se podobný obřad v pivovaru odehrál před více než šedesáti lety.

„Beru to vážně jako zákmit toho, že se nejen navazuje na tradici, ale dokonce by se nějaká i měla vytvořit,“ uvedl biskup Jiří Paďour.

Ječmen, ze kterého se vyrábí slad, odebírá pivovar od dodavatelů z jihu Čech. Sládek Luboš Martiš dodává: „Pivovar je plně soběstačný, pokud je výstav zhruba do 200 tisíc hektolitrů. Ze 3000 tun nakoupeného ječmene se vyrobí 2600 tun sladu, který se následně v pivovaru zpracovává.“

Letos chtějí v Budějovickém měšťanském pivovaru uvařit 180 až 190 tisíc hektolitrů piva - to je asi o 30 procent více, než loni. Zhruba polovina produkce jde na export.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ivan Mls

Nové ústecké pivo přišlo v sobotu ochutnat několik stovek lidí. Mazla, pivo, které si Ústečané sami pojmenovali, si většinou pochvalovali.

„V pivech rozdíly nedělám, ale ústecké podpořím vždy. A tohle je opravdu vydařené,“ chválil dílo sládka Jaroslava Rottenborna jeden z hostů.

Líbila se i samotná restaurace. „Líbí se mi interiér, který je opravdu na úrovni. Je to pěkné místo pro různá setkání,“ rozhlížel se abstinent Daniel Kosík.

Pivovar s hotelem Na Rychtě nabízí kromě tmavého dvanáctistupňového ležáku také o pět stupňů silnější speciál. Nové pivo přišel ochutnat i švejk s harmonikou.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš

Krásné magické datum 10. 10. 2010 si pro svůj velký den vybrali včera snoubenci Jana Podlešáková a Jiří Suchan. Zvolili si však také originální místo, a to třeboňský pivovar Regent. Proč se tak rozhodli?

„Pivo je nejlepší nápoj v dějinách lidstva a třeboňský pivovar je nejromantičtější místo na světě. Město Třeboň pro mne znamená srdeční záležitost, jsou zde a okolí krásné rybníky. Jezdívali jsme také na čundry do Chlumu u Třeboně,“ vysvětlil ženich, který jinak žije v obci Sledovice nacházející se blízko Sedlčan. Místo pro svatbu se zamlouvalo také nevěstě, kterou naučil pít pivo až její nastávající.

„Dříve jsem pila pivo jen málokdy a nebyl to můj oblíbený nápoj, ale manžel mě ho pít naučil,“ komentovala nevěsta po obřadu. Snoubence oddával místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz. „Podle záznamů historiků se na tomto místě od založení pivovaru v roce 1379 žádná svatba nekonala.

Tato je tedy první za 631 let. Bylo několik variant, kde vykonat obřad, kromě varny, kde se uskutečnil, ještě na střeše pivovaru nebo na spilce,“ sdělil třeboňský místostarosta Zdeněk Mráz. Uskutečnění sňatku umožnilo vedení pivovaru. „Svatební hostiny se zde konají, ale svatební obřad je tu vůbec poprvé. Tím, že jsme malý nezávislý pivovar, tak jsme schopni zákazníkům poskytnout i nadstandardní služby,“ uvedla generální ředitelka pivovaru Andrea Stasková.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz |Autorka a foto: Renata Pávková

Turisté, kteří míří do Beskyd, se mohou zastavit v Hanušovicích v Muzeu pivovarnictví. Vybudoval ho místní pivovar, expozice přibližuje historii vaření zlatavého moku v regionu. O pivu se návštěvníci dozvídají v budově, odkud by dříve byli s pivem vyhozeni – ve staré škole. Dnes ale v budově kromě muzea naleznou také informační centrum a restauraci.

Muzeum pivovarnictví představuje vše, co bylo k přípravě piva potřeba – od právovárečných listů na pergamenu a potřebných surovin přes historické nástroje používané v minulosti k výrobě piva až po výčepní zařízení. "Konzumace je doložena fotografiemi původních hospod tady v regionu a je navíc doložena interiérem nádražní restaurace v Hanušovicích," doplnil kurátor výstavy Miloš Melzer.

Starou školu koupil pivovar od města a shrnuje celou svoji historii, která sahá do roku 1874. "Jsem přesvědčen, že exponáty, které jsou tam vystavené, jsou opravdu zajímavé a budou přínosem jak pro Hanušovice, tak pro lidi z okolí," podotkl starosta Petr Malcharczik.

Celý projekt přišel na dvacet čtyři milionů korun. Část nákladů pokryla dotace z evropských fondů.

Muzeum je otevřeno každý všední den vždy od půl jedenácté do šestnácti hodin. Víkendové prohlídky si návštěvníci musí dohodnout předem.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Trochu stranou turisty zaplněného centra, a přesto v srdci Plzně stojí nedaleko stadionu ve Štruncových sadech soukromý minipivovar GROLL.

Historie je zde vidět na každém kroku, i při renovaci objektu se dbalo na zachování klasicistní podoby. Součástí pivovaru je malý penzion vhodný jak pro krátké, tak i dlouhodobé pobyty.

Hlavní atrakcí je ale samozřejmě pivo, varna piva je součástí historických prostor restaurace, jejíž měděný lesk v kombinaci s plápolajícím ohněm v kachlových kamnech vytváří nenapodobitelnou atmosféru.

Rozlehlé posezení u řeky Mže se chlubí mimořádně atraktivním výhledem na klenutý Saský most a vyvolává dojem, že jste se najednou ocitli na venkově.

Posedět je možné v útulné lidové pivnici s přímým napojením na terasu, v restauraci s výhledem na pivovar nebo v malebném salonku. Venkovní grilování pak dokresluje pohodovou atmosféru místa.

Nabídka se orientuje na klasickou českou kuchyni, za pečené koleno zaplatíte 199 korun a za místního nefiltrovaného světlého nebo polotmavého Lotra 11° či bavorský kvasnicový weissbier pak 33 korun.

„Pokud chcete vaši víkendovou návštěvu nebo rodinné příslušníky uctít opravdu výbornou plzeňskou specialitou, zkuste jim připravit vepřovou panenku na pivě,“ doporučuje šéfkuchař z restaurace Pivovaru Groll Jindra Beran.

Očištěné válečky vepřové panenky okořeníme solí a hrubě mletým barevným pepřem a necháme 12 hodin marinovat. Takto připravenou panenku zprudka zatáhneme na pánvi ze všech stran tak, aby nikde nebylo vidět syrové maso. Poté dáme panenku na 10 min. zapéct do již rozpálené trouby. Po vyjmutí maso rozkrájíme asi na 2 cm silné plátky.

Současně na pánvi orestujeme do zlatova najemno krájenou cibulku, slaninu a zalijeme pivem (nejlépe světlým Lotrem). Necháme provařit a zahustíme jíškou. Dle chuti dosolíme či opepříme.

Podáváme s přílohou dle chuti, nejlépe však se šťouchaným brambůrkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Gerald Weschke

Program den se sládkem už vzdělal 2.000 lidí

Velké překvapení zažil Karel Czerny z Kravař. Se svými přáteli z restaurace U Slaninů se vydal do pivovaru Radegast na vzdělávací program Den se sládkem. K jeho velké radosti byl dvoutisícím účastníkem programu a získal tak 200 piv Radegast a památeční certifikát. V rámci Dne se sládkem vzdělává pivovar hostinské a štamgasty v oblasti správné péče o pivo. Programu se od ledna 2009 zúčastnilo přes 2 tis. zájemců ze 139 restaurací.

„Cílem Dne se sládkem je ukázat hostinským a štamgastům, že pivo vaříme z těch nejlepších surovin dle tradiční receptury, kterou pro Radegast navrhl první sládek našeho pivovaru pan Franzl. Zároveň jim ukazujeme, jak o pivo v hospodě pečovat, aby jeho chuť byla co nejlepší,“ přiblížil hlavní smysl své akce obchodní sládek pivovaru Radegast Zdeněk Baszczynski.

Den se sládkem má nabitý program. Do pivovaru dorazí majitel či provozovatel restaurace se svými kolegy a štamgasty. Během čtyřhodinového programu účastníci akce získají od obchodního sládka pivovaru Radegast informace o historii pivovarnictví, surovinách i způsobu vaření piva. Poté absolvují rozšířenou prohlídku pivovaru a vyzkouší si úlohu degustátorů. Důležitou součástí programu jsou informace o kvalitní péči o pivo v restauracích a správném čepování.

Většina účastníků odchází ze Dne se sládkem s certifikátem, jehož získání je podmíněno úspěšným absolvováním testu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

SÚŤAŽ ,,Vychutnaj si STEIGER a VYHRAJ“ pozná svojich výhercov

Pivo na celý rok, čiže každému po 365 fľaškových pív, distribuuje v týchto dňoch pre desať šťastných výhercov pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Okrem toho ďalších 310 výhercov dostalo priamu finančnú výhru 33€, 66€, alebo až 99€ a niekoľko tisíc získalo biele tričko s logom súťaže. Všetci účastníci súťaže splnili podmienku, že našli a zaslali korunkové uzávery z piva so slovným spojením "ČISTO PRÍRODNÉ zlato". Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Samotná súťaž prebiehala od 15.6 do 31.8.2010 a celkovo sme do nej venovali ceny za 16 000 eur. Potešil nás značný záujem verejnosti. Pivári si dali tú námahu a posielali po tri korunkové uzávery, z ktorých zostavovali slogan Čisto prírodné zlato. Tento slogan nadväzuje na náš posledný rebranding postavený na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v Banskej Štiavnici. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve výherné 12° pivo sa plní až po 60 dňovom odležaní – dozrievaní. Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú firemný slogan: ,,STEIGER čisto prírodné zlato“. Pivovar STEIGER je najstarší na Slovensku, s tradíciou nepretržitého varenia od roku 1473. Má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou a pivovarníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Už 115 let se vaří pivo v Budějovickém Budvaru - a už dvacet let vede tento dosud národní podnik ředitel Jiří Boček. V čele firmy, proslulé především exportem prémiového ležáku, jde přitom Boček často "proti proudu" - letos se například Budvaru na rozdíl od jiných velkých pivovarů nepropadá produkce. A mezi šéfy jiných státních firem má zase šéf Budvaru dost výjimečnou pověst manažera, který umí odolávat tlaku politiků na nejrůznější "sponzorské akce".

HN: Český pivní trh se letos dramaticky propadá - za leden až srpen meziročně o dvanáct procent. Budvaru se zatím daří odolávat?

Celý trh se propadá jako nikdy dřív. Ale my jsme skutečně objemem výroby na úrovni loňska a v tržbách jen o 2,7 procenta níž než loni. Přestože na nás tvrdě dopadá posílení koruny při exportu, dělá to meziročně rozdíl v tržbách kolem dvaceti milionů korun.

HN: Právě Budvar ale podle Českého svazu pivovarů nedodal do statistik své výsledky. Jak můžeme vašim údajům věřit?

My jsme výsledky dodali. Ale kolem předávání podkladů byly spory, v jaké mají být struktuře a kdo je má zpracovávat. Teď se vše uklidnilo a od září údaje všichni odevzdáváme výhradně Výzkumnému ústavu pivovarskému. Naše údaje jsou transparentní: za prvních osm měsíců tohoto roku jsme vyrobili 874 tisíc hektolitrů a tržby dosáhly 1,367 miliardy korun.

Silná koruna odrazuje pivní turisty

HN: Proč celý trh padá?

Především platí od ledna vyšší spotřební daň. Cílem přitom bylo vybrat letos na dani o 1,4 miliardy korun víc. Ve skutečnosti se za pololetí vybralo jen asi o 260 milionů navíc, takže se záměr minul účinkem a obor poškodil. Nepřálo nám ani chladné jaro - co se v dubnu a květnu nevypije, to se na podzim nedožene. Silná koruna zbrzdila také zahraniční "pivní turistiku".

HN: Jak bude vypadat příští rok po letošním historickém poklesu?

Na připravované vládní škrty, ovlivňující i nižší spotřebu domácností, může celý trh reagovat pouze snahou zbrzdit další pokles. Zahraniční analytici dávali vždy prognózy na dva tři roky dopředu. Ovšem teď si troufají jen na předpověď na rok 2011.

HN: A ta zní?

Pro Česko lehké minus. Ale pro letošek například počítali s poklesem o nějakých šest procent, ale ve skutečnosti bude horší.

HN: Platí, že vaše výsledky zachraňuje vývoz?

Export je tahounem, jsme na 107 procentech loňska. Daří se především v Německu, na Slovensku, rosteme v Itálii. Dvouciferně nám roste například i Kanada, oživení je v Rusku. Domácí trh je na 94 procentech loňska. Produktově nám stoupá hlavně prodej světlého ležáku a dvouciferně také nealkoholického piva. Kromě Slovenska teď nealko vozíme i do Holandska a chystáme se do dalších zemí.

HN: Zlevňovali jste exportní pivo vzhledem ke světové ekonomické recesi?

Ceny jsme nesnížili.

HN: Máte v exportním hledáčku Čínu? Před pár lety se domácí potravináři, a nejen oni, předháněli v plánech na průnik na tamní obrovský trh. Jak to dopadá?

Byly to zkreslené představy. V praxi neplatí, že kdyby každý Číňan vypil jednu láhev, tak je o úspěch postaráno. Celkový dovoz originálních piv do Číny představuje kolem 80 tisíc hektolitrů, což je oproti celkové spotřebě zanedbatelné. Dováží se jen do specifických míst, kde pracují zahraniční zaměstnanci.

HN: Ochrannou značku ale Budvar už v Číně má...

Trvalo nám devět let, než jsme se tam s ní dostali. Vyvážíme od roku 2008, ročně osm set až tisíc hektolitrů. Ale jsme v očekávání střízliví.

Nekalé praktiky ničí celý trh

HN: Ministr zemědělství Ivan Fuksa chce, aby Budvar uspořádal razantnější kampaň v Česku. Podle něho prý nyní Budvar čelí "nekalým praktikám konkurence".

Konkurence přitvrzuje jednoznačně tím, jak se domácí trh zmenšuje. A nikdy to tady nebyla procházka růžovým sadem. Když třeba Prazdroj začal tvrdit, že jen on dělá to pravé české pivo, tak to poškodilo celý trh. Nebo ještě předtím společnost SAB (majitel Prazdroje - pozn. HN) u nás zavedla nevídané praktiky "neznámého zákazníka", který lživě očerňoval konkurenci. To máte, jako když na sebe začnou vzájemně házet špínu politici - lidi se od politiky odvracejí. A podobně to funguje i v našem oboru.

HN: Jsou tu nekalé praktiky pořád, když chce ministr Fuksa, aby Budvar posílil svou domácí image? A o kolik zvýšíte marketingové výdaje?

Chystáme koncepci rozvoje podniku na příští tři roky, a z ní vyjde i obchodní a marketingová strategie. Zatím po mně ale čísla nechtějte.

HN: Kolik dáváte na marketing letos?

Nechtějte po mně, abych to říkal do novin.

HN: Vždyť Budvar je státní podnik. Novináři už přiměli ke zveřejňování reklamních nákladů třeba státní Lesy ČR nebo České dráhy, aby byla lepší šance vidět, kam peníze plynou. Objevily se indicie, například právě v resortu zemědělství, že některé reklamní akce státních firem mohly být předražené a část peněz mohla plynout do kapes lobbistů.

Lesy nebo dráhy jsou v jiné situaci, nepohybují se v tak konkurenčním prostředí. Náš podíl na trhu není zdaleka tak velký a kvůli konkurenci není taktické to prozrazovat. Mohu říci, že celkové náklady na podporu prodeje včetně reklamy u nás tvoří kolem 18 procent tržeb.

HN: Posílíte domácí marketing?

Nechci předbíhat, bude to posuzovat i ministerstvo. Není to jednoduché. Ještě v roce 2002 byl odbyt piva ze šedesáti procent v gastronomii. Teď už se poměr vyrovnal půl na půl s maloobchodem. A celý maloobchod loni zaznamenal propad, rychloobrátkové zboží postihla deflace.

HN: Šéfové významných státních firem se setkávají s tlakem politiků, kteří po nich chtějí tu sponzorovat nějakou akci, tu zajistit jinou "finanční výpomoc". Sám máte pověst manažera, který takovým tlakům umí odolávat. Jak?

To není otázkou odolávání tlaku, jde o systém. Podnik má nějaký finanční plán schválený zakladatelem - v našem případě ministerstvem zemědělství. Vše musí schvalovat dozorčí rada. Pokud se objeví nějaký mimořádný požadavek, musí se ověřit jeho podnikatelská výhodnost - a pak písemně požádáme o změnu plánu.

HN: Postupujete takto vždy, nebo jste někdy musel ustoupit?

Pohybujeme se v tomto popsaném standardním systému.

HN: Kdo z politiků, například ministrů zemědělství, na vás tlačil nejvíce?

To nekomentuji.

HN: Ministr Fuksa přišel také se záměrem odčerpat ze státních firem svého resortu peníze, které mají firmy na účtech jako nerozdělený zisk. Dosavadní legislativa tyto zdroje podle něho neumožňuje státu z podniků vyvést. Dospěli jste s ministrem k řešení, jak to udělat?

Musí to mít jasně nastavená legislativní pravidla, vytvořený technický proces - a konečně, objem odčerpaných peněz musí respektovat rozvoj podniku. V tom se s panem ministrem shodujeme. V našem případě to bude souviset s transformací Budvaru na státní akciovou společnost, která pak může vyplácet dividendy.

HN: Fischerova vláda transformaci zastavila, teď se opět rozběhla. Jak dopadá váš průzkum, zda je možné transformaci vůbec provést s ohledem na ochrannou známku Budvaru, která je vázána stále na pivovar jako národní podnik?

Dali jsme to k posouzení v 92 zemích, zda by podle tamního práva převod Budvaru na státní akciovku ohrozil známku. Zhruba ze 75 zemí máme odpovědi.

HN: Co z nich vyplývá?

To vyhodnocuje advokátní kancelář Bělina, Kříž. My se tím nezabýváme.

HN: Kdy lze očekávat dotažení transformace? Příští rok?

To nezáleží na nás. Pokud by to bylo formou zvláštního zákona, což je nejvíce preferovaná varianta, je třeba počítat s celým legislativním procesem.

Miliarda dolarů? Odhad "vycucaný z prstu"

HN: Ministr Fuksa zkoumá i jiné právní možnosti než čekat na transformaci, jak z Budvaru odčerpat peníze. Ústav státu a práva dokonce tvrdí, že to umožňuje už současný zákon. Očekáváte, že o zdroje můžete přijít už dřív?

To je věc ministerstva. Standardní je postup přes dividendy v akciové společnosti.

HN: Kolik peněz z nerozděleného zisku má Budvar na kontě?

V současné době 480 milionů korun.

HN: Fuksa také prohlásil, že v budoucnu by mohla jít malá část Budvaru dokonce na burzu - kolem sedmi procent. Prospělo by to pivovaru?

To je myslím předčasná diskuse. Ještě jsme nedokončili transformaci, ale už předjímáme privatizaci.

HN: Účast Budvaru na burze by ale například pomohla určit jeho hodnotu. Novináři sice píší stále o tom, že hodnota jeho značky se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, ale vy jste již dříve řekl, že vlastně nikdo Budvar nikdy neocenil.

Zatím opravdu k oceňování Budvaru nedošlo. Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se změnit.

HN: Hodnota Budvaru spočívá právě v oné známce. Souhlasíte s názorem, že je to paradoxně i díky řadě sporů, které o ochrannou známku vede s největším světovým pivovarem Anheuser-Busch InBev? Malý český Budvar totiž v řadě zemí blokuje přístup Aneheuseru na trh, a tím hraje do karet dalším velkým pivovarům. Je i proto ta miliarda dolarů ale spoň trochu reálná?

Je pravda, že oceňování Budvaru je velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. Ale vůbec nevím, kdo s tou sumou přišel. A žádný odhad nedělám.

HN: Má normální smrtelník vůbec šanci se vyznat ve všech sporech, které Budvar ve světě vede? Každá ze stran přitom některé neutrální soudní výroky označuje za svůj úspěch...

My samozřejmě výsledky prezentujeme vždy správně... Ale jinak máte pravdu, že jenom sumář těch sporů by vydal na samostatný časopis. Neexistuje jedno světové "sudiště", kde by se spor s Anheuserem rozhodl, ale v každé zemi je to specifické. Nicménně, my jsme naše duševní vlastnictví byli schopni nejen uhájit, ale i rozšířit. V roce 1991 jsme vyváželi asi do dvaceti zemí, teď je to na 58 zemí. A celkový objem prodejů se zdvojnásobil.

HN: Proč tutláte, kolik Budvar stojí právní služby?

Nejsou levné. Ale nijak to neohrožuje chod podniku. A nebudeme konkurenci prozrazovat, kolik na to dáváme.

HN: Byla by s Anheuserem možná nějaká generální dohoda? Abyste pak ušetřili i na těch výdajích na právníky?

Dohoda je vždy možná. Intenzita sporů také už není tak velká jako naposledy počátkem tohoto desetiletí. A v některých případech - asi ve třech nebo čtyřech - nyní docházíme i ke smíru. Ke generálnímu jednání, které ale veškeré spory neukončilo, došlo v minulosti už dvakrát - v roce 1911 a v roce 1939. Další snaha byla počátkem 90. let, ale podmínky pro smír nebyly přijatelné. Do budoucna ovšem nevylučuji, že ke generálnímu jednání dojde.

HN: A váš osobní názor: má zůstat Budvar českému státu, nebo je to "pivovar jako každý jiný" a měl by se prodat, jak říká například ministr financí Miroslav Kalousek?

Já jsem manažer. Důležité je, aby se zachovala originální značka. To je dnes to nejcennější, co nás staví proti masové produkci. Stále víc se mluví o regionálních potravinách, mají podporu i Evropské komise. Všechny kroky by proto měly směřovat k tomu, aby se značka a kvalita Budvaru zachovala.

Budvar v bodech

Česká čtyřka

Loni uvařil Budějovický Budvar 1,28 milionu hektolitrů piva, což ho řadí na čtvrtou příčku domácího žebříčku. Tržby dosáhly 2,4 miliardy korun, hrubý zisk 298,6 milionu. Téměř polovinu své produkce pivovar vyváží.

Rodinné stříbro

Budvar je stále národním podnikem, na tuto formu je vázána i jeho ochranná známka. Zatímco pravicové vlády hovoří o jeho privatizaci, levice je proti a označuje firmu za takřka poslední "rodinné stříbro".

Spory o známku

O ochranné známky se pře Budvar už od roku 1907 s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev. V současné době pokračuje na třicet sporů ve čtrnácti zemích.

Jiří Boček 53

Pivovarník každým coulem. Vyučil se v oboru sladovník. Poté vystudoval na střední škole obor pivovarnictví. Specializace na Vysoké škole chemicko techno-logické: pivo. V roce 1983 nastoupil do Budvaru jako technolog. O dva roky později začal dělat podsládka, od roku 1991 je ředitelem.

116 sporů

bylo definitivně uzavřeno mezi Anheuserem a Budvarem za posledních 10 let. Budvar vyhrál v 83 případech.

115 let

uplynulo včera od chvíle, kdy uvařil první várku piva

Český akciový pivovar, přímý předchůdce Budvaru.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Boleslavský deník pro vás připravil zajímavou fotosoutěž.

Fotíte rádi, máte chuť se se svými snímky pochlubit všem a ještě vyhrát zajímavé ceny od Pivovaru Rohozec? Tak právě pro vás je připravena podzimní fotosoutěž Boleslavského deníku a Pivovaru Rohozec.

Co na vás ještě čeká:

1. místo – velký skleněný džbán od Pivovaru Rohozec

2. a 3. místo – dárková balení piva Rohozec

Stačí jen do neděle 31. října zaslat na e-mail Tomas.Jezek@denik.cz zajímavou fotografii s motivem podzimu. Nápaditosti se meze nekladou. Do předmětu e-mailu napište Fotosoutěž – podzim.

Všechny dorazivší snímky budou postupně umísťovány na webových stránkách Boleslavského deníku. Od 1. do 17. listopadu 24:00 hodin bude možné na webových stránkách hlasovat pro jednotlivé snímky. Tři s největším počtem hlasů vyhrávají.

Všichni tři výherci navíc získají exkluzivní výhru, a tou bude prohlídka Pivovaru Rohozec!

Navíc štěstí se může usmát i na ty, kteří zrovna nemusí být na prvních třech místech. Stačí zaslat fotografii s jakýmkoliv motivem Pivovaru Rohozec či jakéhokoliv rohozeckého piva. Vítěze vybere sám ředitel pivovaru František Jungmann.

Šťastný autor se může těšit na hodně zajímavou cenu, kterou ovšem pivovarský ředitel zatím nechce prozradit. Ale jak sám říká, bude stát za to!

Zdroj: Boleslavský deník.cz

Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva, 200 hektolitrů světlé desítky. Výrobní proces se od té doby prakticky nezměnil.

Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným, žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem.

První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání němečtí zaměstnavatelé vyvíjeli značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar.

"Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný," řekl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Další jednání o českém pivovaru začala na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svoláná první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894.

První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovaly se nakonec dvě lokality, a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost dostalo Pražské předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha.

"V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 metrů čtverečních). Práce na hloubení základů začaly až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova," dodal Samec.

Stavební práce na pivovaru v roce 1895 kvůli dlouhé zimě začaly s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru, do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny, stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotové včas. Dokončit se nepodařilo pouze sladovnu, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení předseda František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.

Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 Antonín Holeček, 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Mluvčí ještě dodal: "Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem společnosti se počítalo až od počátku roku 1896," doplnil Samec.

Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile, v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier, tedy pivo z Českých Budějovic. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva. Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17 procent. Znalci piva oceňují unikátní chuť. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka vybudovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Místní pivovar Tambor nedává ceny pouze výhercům Tip Ligy východočeských Deníků. O uplynulém víkendu si místní zlatavý mok odváželi jako ceny také nejlepší účastníci soutěže Než vypustíme vodu z chladiče.

Na celostátní akci, kterou pořádá místní Veteran Car Club, se sjeli majitelé historických aut a motocyklů z celé republiky. Řada z nich sem jezdí pravidelně. Start byl na Hankově náměstí, kde si mohli občané města prohlédnout mnoho zajímavých strojů s rokem výroby do 1971. České výrobce reprezentovaly aerovky, tatřičky nebo škodovky. Mezi zahraničními bylo velké zastoupení anglických značek jako MG, Spitfire nebo Jaguar. Pozornost ale poutaly i americký Mustang, Thunderbird nebo válečné jeepy.

Stejně tak bohaté měly zastoupení motocykly a sidecary. Nejstarším autem byl legendární Ford T z roku 1911, datem narození 1917 se pyšnil nejstarší motocykl Sunbeam. Také jejich majitelé si mohli pochutnat na cenách od královédvorského pivovaru Tambor.

Trasa soutěže vedla směrem na Hostinné a Černý Důl. Tam byla polední přestávka s malou výstavou historických vozidel. Krásný pohled byl na účastníky projíždějící přehradou Les Království.

Cíl letos našli soutěžící u pivovaru Tambor. Na parkovišti autosalonu Boom stály celé odpoledne soutěžní stroje, které si přišlo prohlédnout mnoho obyvatel města. K občerstvení byly samozřejmě všechny druhy piva Tambor, malinovka a pečené maso. K poslechu hrála živá hudba.

„Je tady příjemné prostředí a vůbec jsem netušil, že tu takovýhle pivovar je. Bohužel, Tambora jsem nemohl ochutnat, protože řídím. Ale vezu si několik lahví s sebou, protože všichni ho tu chválí,“ uvedl řidič Jan z Prahy.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Stát chce do prosince pronajmout vyškovský pivovar. Přitom bude trvat na zachování výroby a zajištění práce pro zbylé zaměstnance. Ačkoliv nové vedení vyškovského pivovaru přislíbilo, že do konce srpna vypíše výběrové řízení na pronajmutí podniku, stane se tak až v příštích dnech.

Zaměstnanci pivovaru už začínali mít strach, co s nimi a fabrikou bude. „Měli jsme obavy, protože ministerstvo slíbilo vybrat nájemce do poloviny září a pořád se nic nedělo. Proto jsme napsali znovu dopis ministru zemědělství, který nám odpověděl, že nájemce by měl být známý v polovině listopadu,“ řekl odborář Ladislav Peprníček.

Rozhodnutí šéfa rezortu potvrdila i tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Výběrové řízení podnik zorganizuje tak, aby byl do 15. listopadu známý vítěz výběrového řízení a od 1. prosince byla účinná příslušná smlouva,“ informovala Dvořáčková.

Pivo se podle ní bude ve Vyškově určitě dál vyrábět. „V současné době ministerstvo projednává varianty využití pivovaru. V každém případě se bude jednat o otevřené výběrové řízení, kdy budou oslovené podnikatelské subjekty, které již projevily zájem o nájem pivovaru. Podmínkou je, aby výroba piva zůstala zachovaná,“ vypověděla Dvořáčková.

Ve smlouvě by mělo být dané, že se nový nájemce postará i o zaměstnance. Propouštět už by se tedy nemělo. „V příslušných smlouvách by se měl zájemce zavázat zejména k udržení minimálního výstavu tradičního Vyškovského piva a k udržení nynější zaměstnanosti,“ potvrdila mluvčí.

Podle zaměstnanců ostatně nejde propouštění dohromady se zachováním výroby. „Někdy lidé dokonce chodí na linku i z kanceláře. Jestli chtějí pivovar zachovat, tak propouštět už nelze, protože by neměl kdo vařit,“ myslí si Peprníček.

Ministerstvo zemědělství, pod které státní vyškovský pivovar spadá, se chce pivovaru zbavit z několika důvodů. Podle mluvčí nemá možnost do pivovaru investovat, navíc je podnik dlouhodobě prodělečný. „V poslední době výstav piva nedosahuje ani dvou tisíc hektolitrů za měsíc. Toto množství je přitom pro prostou reprodukci rozhodující. Ministerstvo zemědělství nemá možnost do ztrátového provozu investovat,“ uvedla Dvořáčková.

Prodělečnost se ale zaměstnancům nezdá. „Hospodářský výsledek máme v posledních měsících na nule. Doteď se pivovar tuneloval a kupovaly se drahé suroviny. Teď by se to ale mohlo změnit,“ zmínil odborář Peprníček.

Kdo už o pivovar zájem projevil, případně tak učiní v budoucnosti, nechce ministerstvo zveřejňovat. „Nebudeme informovat o obchodních jménech a konkrétních nabídkách jednotlivých zájemců, neboť tyto informace by mohly zpochybnit budoucí výběrové řízení,“ uzavřela Dvořáčková.

Do výběrového řízení se každopádně chce opět přihlásit například majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. „Určitě bychom se chtěli řízení znovu zúčastnit. V současné době čekáme, až vyhlásí výběrové řízení a jestli se ozvou i nám, nebo jaké vlastně budou vyhlášené podmínky. Snad už to bude tentokrát férové,“ doufal Skala. Ten se už na jaře neúspěšně hlásil do prvního výběrového řízení na pronajmutí vyškovského pivovaru, které nakonec skončilo fiaskem. Stát totiž nečekaně odvolal bývalé vedení pivovaru.

Stalo se tak po bouři protestů, které vyvolal plán ministerstva zemědělství podnik po dlouhodobých hospodářských ztrátách zavřít. Proti tomu se postavili zaměstnanci, řada příznivců Vyškovského piva z regionu i odjinud a také někteří místní politici.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Závěrečná Dožínková party pivovaru Litovel, na které se soutěžilo o automobil Chevrolet Cruze, proběhla 25. září na nádvoří pivovaru.

Na Dožínkovou party se dle pravidel dostal každý, kdo na spodním víčku uzávěru od litovelského piva našel symbol kombajnu. Soutěžící si mohli vzít až devět svých přátel, kteří tvořili soutěžní tým. Týmy bojovaly o automobil v silových, zručnostních a vědomostních disciplínách.

„Mám velkou radost, že všechny disciplíny proběhly v duchu fair-play a soutěžící týmy se navzájem povzbuzovaly. Panovala tu zdravá soutěživá nálada a všichni jsme zde dnes prožili příjemně strávené sobotní odpoledne,“ sdělil své dojmy Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel.

Na závěr soutěže proběhla degustace klasicky vařeného piva Litovel, při které měli soutěžící přiřadit pivo ke značkám z produkce pivovaru. Až tato disciplína rozhodla o vítězi ve velmi těsném souboji mezi prvními dvěma týmy. Vítězem se stal nakonec Miroslav Rosmann ze Sobáčova.

„Mám obrovskou radost, koupil jsem si litovelskou lahvovou desítku jako vždycky a pod uzávěrem našel symbol kombajnu. Byla to náhoda a štěstí. Jsem moc rád, že náš tým byl nakonec dnes nejlepší, a že nám při soutěžení vyšlo počasí a atmosféra byla celý den skvělá,“ prozradil Miroslav Rosmann, vítěz automobilu Chevrolet Cruze, když převzal klíče od nového vozu z rukou ředitele pivovaru.

Soutěže probíhaly celé odpoledne až do setmění. Počasí v průběhu programu opravdu přálo, pršet začalo až při předávání samotného vozu. Všichni soutěžící a jejich doprovod si v průběhu soutěže pochutnali také na specialitách na grilu a hlavně na čepovaném pivu Litovel.

Část hlavních cen (pivo na celé léto, horská kola a čtyřkolky) byla již předána na 6. ročníku Litovelského otvíráku, který se konal 14. srpna v areálu Pivovaru Litovel. O zbytek cen mohou všichni soutěžit až do 31. října.

„Předání automobilu Chevrolet Cruze bylo vyvrcholením velké letní spotřebitelské soutěže Hanácké žně, kterou jsme spustili v červenci z důvodu nového designu pivních etiket,“ vysvětlil Jaroslav Keprt, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Soutěž Hanácké žně probíhá od 19. července do 31. října 2010. Mezi okamžité výhry patří čtyřkolky, lety balónem, horská kola, pivo na celé léto, originální cyklodresy, kombajnérské slamáky a nátělníky.

Letní kampaň Hanácké žně byla propagována inzercí v lokálních médiích (tisk a rozhlas), cross promotion s rádiem Haná (soutěže), billboardovou kampaní a také guerillovou kampaní s mašličkami umisťovanými na zaparkované automobily. Více na www.hanackezne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

V minulém týdnu se „narychlo“ sešli žatečtí zastupitelé. A to původně z jednoho důvodu – aby změnili název příspěvkové organizace Chrám Chmele a Piva na Chrám Chmele a Piva CZ.

Za zdánlivou banalitou se skrývá ale důležitá věc – bez toho by se v nově dokončeném minipivovaru Chrámu nemohlo začít vařit pivo a prodávat.

Pivovar k tomu totiž musí od celníků získat licenci. A to bez řádné registrace v obchodním rejstříku nelze, což se zase neobejde bez změny názvu organizace.

Za dva týdny se konají komunální volby, noví zastupitelé Žatce by o změně názvu rozhodli nejdřív v listopadu. O to později by se mohlo pivo v Chrámu začít vařit a tím pádem by se posunulo i otevření restaurace. V současné době se předpokládá, že se restaurace s minipivovarem pro zákazníky otevře na přelomu října a listopadu.

Pivovar je hotový, prodávat nemůže

Pivovar v Chrámu je už hotový, 28. září jej posvětil arciděkan pravoslavné církve v Žatci. Dva měděné tanky na pivo stojí před zraky budoucích hostů nové restaurace pod novou dominantou Žatce – vyhlídkovou věži ,chmelovým majákem, na náměstí Prokopa Velkého. „Můžeme vyrábět tři piva, receptury už jsou připravené,“ řekl Jiří Vent, vedoucí Chrámu chmele a piva. Minipivovar chce vařit hořký Chmelový ležák, černé pivo Chrámové tmavé a třetí druh piva se bude jmenovat Žatecký samec.

Ve městě se jedná o třetí pivovar. Kromě Žateckého pivovaru se vaří pivo pro výzkumné účely také ve Chmelařském institutu, to je ale neprodejné.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Herec a zabávač Roman Pomajbo (41) v piatok večer požehnal novému pivu. Stal sa krstným otcom tretieho bratislavského minipivovaru. Krstilo sa, ako inak, pivom.

Herec sa o varenie piva živo zaujímal. Najskôr si nechal podrobne vysvetliť princíp výroby a potom sa pustil do oblievania pípy zlatým mokom. Suché nezostali ani kotle, v ktorých sa Patrónske pivo pripravuje.

Roman sa zhostil aj úlohy krčmára, postavil sa za pult a čapoval. So širokým úsmevom ponúkal hosťom chuťovky od výmyslu sveta. Staral sa o to, aby nikomu nič nechýbalo a keď dámy dostali chuť na sladké, okamžite zabezpečil celý podnos dobrôt. Ak jedného dňa zavesí Roman Pomajbo herectvo na klinec, určite by sa mal venovať podnikaniu v gastronómií. Ide mu to skvele.

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Ladislav Prikler

Letošní ročník Bobr Cup byl v mnoha ohledech jedinečný. Na startu se sešla absolutně největší konkurence, poprvé se kvůli velké vodě musely měnit tratě a běžci nebrodili, ale plavali. Kdo se však nemění, je stálice Kamil Mrůzek. Mistr světa ve sjezdu na divoké vodě obhájil na Bobru titul a zlatým písmem vítěze se do historie závodu zapsal už pošesté.

Kamil Mrůzek tentokrát startoval v dresu Pivovaru Litovel spolu s Martinem Freiem v běhu a Robertem Novotným na horském kole.

Jako druhé družstvo z 249 startujících dokončil soutěž Free Litovel Bobr Cup tým Craft s Jiřím Vojákem, Janem Hruškou a Václavem Lagnerem.

Běh v plovací vestě

Na trať poznamenanou nepříznivým počasím minulého týdne vyrazili nejprve běžci, pro které se na poslední chvíli otevřely i proslulé litovelské brody. Kvůli vysoké vodě však běžci museli brodit s plovacími vestami, které si zapůjčili od svých kajakářů.

Traverzy Moravy však zůstaly zapovězeny jejich cyklistickým kolegům. Kajakáři se však skoku do studené říjnové vody nevyhnuli. Vodákům se také jako jediné kategorii trať nemusela upravovat.

Závěrečný vodní souboj

Na první předávku nejrychleji doběhl Jiří Voják z týmu Craft, těsně za ním předával štafetu David Gerych z týmu Insportline trener Ghost a Martin Frei z družstva Pivovar Litovel, který vyslal do závodu bikera Roberta Novotného.

Zkušený Robert Giovan Novotný vytáhl svůj tým nahoru a předával do poslední fáze těsně za Janem Hruškou z Craftu jako druhý. Na vodě se odehrál souboj mezi zkušeným Kamilem Mrůzkem a jeho reprezentačním kolegou Václavem Lagnerem, který rychle vyzněl pro zkušeného Mrůzka, jenž s vítězným gestem protrhl cílovou pásku jako první.

Druhý tým Craft dovezl na litovelské koupaliště Václav Lagner a třetí Trek dotáhl do cíle Karel Slepica.

Statečné ženy

Po tom, co dorazily do cíle nejrychlejší mužské týmy, Bobr Cup zdaleka nekončil. Napjatě se očekávaly nejrychlejší týmy v kategoriích ženy, veteráni muži, akademici muži i ženy.

Nejlepší ženskou trojicí se stalo družstvo Kola Kaňkovský women ve složení Lenka Šibravová, Barbora Manďáková a Kateřina Vacíková. Stříbro vybojovaly Jana Grygarová, Lenka Bulisová a Petra Halašková za tým Top woman. Třetí pozici a současně první v kategorii akademičky zaujaly závodnice týmu Stíhačky ve složení Šárka Zelenková, Adéla Boudíková a Tereza Lernerová.

Třešničkou na dortu Free Litovel Bobr Cupu každoročně bývá kategorie crazy týmů. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a v nemalé konkurenci méně či více úspěšných, ale za každých okolností bláznivých a nápaditých trojic v nejrůznějších převlecích udělal největší dojem na pořadatele tým Breberky Lady Králové, Kateřiny Tázlarové a Petry Klaškové, které se mimochodem dobře umístily v ženské akademické kategorii na slušném třetím místě!

Zdroj: Hory doly.cz