O pivovar v Náchodě, který je jako jediný pivovar v České republice stoprocentně ve vlastnictví města, mají zájem kupci. Radu města o tom informoval předseda představenstva Pavel Nývlt.

Se všemi potenciálními kupci bylo jednáno standardně s výzvou, aby předložili konkrétní nabídku.

Zdroj: Právo.cz

Vařit pivo v malém a zkoušet konkurovat zavedeným značkám s mamutí reklamou, to chce velkou dávku fandovství pro tento národní nápoj Čechů.

Vposledních letech přibyly v kraji malé pivovary, které začaly vařit vlastní druhy piva. A tento týden se po třech letech pauzy znovu začalo točit i pivo Excelent v Rýmařově.

Malý pivovar a hotel, který od devadesátých let do roku 2005 vařil vlastní pivo, se znovu rozjel poté, co podnik i s hotelem koupila akciová společnost Pátá stavební. Ta najala sládka a vaří pivo pro svou restauraci v hotelu.

Pivo se v Rýmařově vařilo od 17. století, v minulém století ale kapitulovalo kvůli konkurenci Zámeckého pivovaru v nedalekých Janovicích. Pivo se značkou Excelent se v Rýmařově začalo vařit v roce 1995.

Od roku 2001 do roku 2005 pak vařili pivo bývalí nájemci hotelu, město se ale na sklonku roku 2004 rozhodlo malý pivovar prodat.

Rýmařov musel odkoupit pivovar poté, co v devadesátých letech opavská firma nejprve pivovar zadlužila a poté zkrachovala. Město poté zprvu vařilo pivo samo, ale v roce 2001 pronajalo pivovar nájemci.

Ten ale nakonec nevydržel pivo vařit a v roce 2005 ohlásil konec pivovaru, který v posledních třech letech fungoval v Rýmařově už jen jako hotel a restaurace a měl na čepu běžná piva zavedených českých značek.

Zdroj: MF Dnes.cz

Štamgasti v Rýmařově, návštěvníci Jeseníků a vůbec vyznavači piva z malých pivovarů jistě při té zprávě zaplesají.

Pivovar v hotelu Excelent v Rýmařově začal po třech letech opět vařit stejnojmenné vlastní pivo a obnovil ve městě tradici vaření piva, sahající do roku 1662.

Přitom se před třemi lety zdálo, že jednomu z mála malých pivovarů v Moravskoslezském kraji nadobro zazvonila hrana. Dnes už Excelent opět vaří pivo a ve středu mohli jeho návštěvníci poprvé vyzkoušet výsledky snahy nových majitelů.

Pivovar zatím bude pokrývat poptávku své restaurace Restaurace v hotelu Excelent točí prozatím dvě vlastní piva - jedenáctistupňový světlý ležák a polotmavý třináctistupňový speciál. Točí se přímo z tanků umístěných v několik set let starém sklepě, a to samozřejmě v nefiltrovaném a nepasterizovaném stavu.

„Snažili jsme se také dát pivovaru novější podobu, má novou fasádu a střechu, pokoje prochází postupnou rekonstrukcí,“ říká Roman Vepřek, předseda představenstva akciové společnosti Pátá stavební cz, která obnovila činnost pivovaru.

Pivovar se bude zatím snažit hlavně pokrýt poptávku po novém pivu ve své restauraci. Jednou týdně pro ni sládek vaří dvacet hektolitrů světlého a dvacet hektolitrů tmavého piva. Sládka si rýmařovský pivovar „půjčuje“ z minipivovaru U koníčka ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku. „Dnes je docela těžké nalézt dobrého sládka. K ruce mu je ale vždy jeden náš člověk, který musí trvale dohlížet na všechny další procesy, které uvařením nové dávky startují. Zejména jde o důsledné hlídání teplot při kvašení a následném zrání,“ říká Roman Vepřek.

Říká, že nečeká od pivovaru žádné obrovské zázraky. „Pouze jsme chtěli znovu pivovar uvést do chodu, protože návštěvníci hotelu a restaurace stále doufali, že se tady zase jednou bude vlastní pivo čepovat. Také nechceme jen pořád poslouchat, co to je a jak se dělá turistický ruch, ale chtěli jsme obnovením povovaru k rozvoji cestovního ruchu přispět,“ říká Roman Vepřek s tím, že už mu přišly první sms od lidí, kteří vítají návrat piva Excelent v Rýmařově.

Majitel: O změně zavedeného názvu jsme ani neuvažovali Pivovar Excelent v Rýmařově si v době své první obnovené existence od devadesátých let minulého století do roku 2005 vydobyl renomé, a proto noví majitelé ani neuvažovali o změně názvu piva a hotelu. „Možná se jen změnilo to, že podnik dnes má asi polovinu zaměstnanců, kteří v pivovaru pracovali v minulosti,“ říká Roman Vepřek.

Restaurace Excelent bude mít na čepu šest piv, z toho tři by byla piva vlastní a lidé by je měli vnímat jako jakýsi stálý a příjemný pivařský stánek. „Několikrát v roce nabídku piv oživíme o zvláštní speciály. Rovněž vzdáleně zvažujeme projekt pivních lázní, ale to je zatím moc vzdálená budoucnost,“ říká předseda představenstva společnosti Pátá stavební cz, která by ráda využila kapacitu pivovaru v plném rozsahu, což představuje ročně až pět tisíc hektolitrů piva Excelent.

Zdroj: MF Dnes.cz

Milovníci chmelového moku o víkendu zamíří do Štramberku

Zdejší městský pivovar má třetí narozeniny a zve na oslavy na náměstí. „Tradiční domácí kvasnicové pivo Trubač a švestkový pivní speciál potečou proudem,“ lákají pořadatelé z Infocentra Relax v podhůří Beskyd a přibližují další dění, které v minulosti přilákalo stovky lidí z širokého okolí. Se sklenicí piva či třeba s limonádou si velcí i malí vychutnají program na pódiu. Kdo vystoupí? V sobotu například známý Šuba Duba Band, kapela Docuku a hlavní hvězda dne, Banjo Band Ivana Mládka. V neděli náměstí rozezní písně slavné švédské formace ABBA v podání ABBA revival -Popstars, představí se i imitátor Bohuš či divadlo Pod věží. Děti pobaví pivovarský klaun, dospělí si zase budou moct vyzkoušet načepovat pivo na jeden zátah. Program v sobotu i neděli potrvá od 11 do 18 hodin.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovar Nymburk, který je známý výrobou především vyhlášeného Postřižinského piva (Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák, Zlatovar, Bogan aj.), uvedl v těchto dnech do provozu zcela novou technologii chlazení piva. Instalováním nerezových rozvodů se zvýšila rychlost a účinnost hlavního kvašení piva, přičemž řízení průběhu celého kvasného procesu bylo plně automatizováno. Správnou teplotu kvašení piva v každé kádi, která by se měla pohybovat okolo 10 °C, neustále sleduje a koriguje prostřednictvím elektronických teploměrů řídicí počítač. Plně automatizovaná kontrola průběhu hlavního kvašení tak eliminuje možná technická a lidská pochybení. Výsledkem bude nejen zvýšení standardizace výroby Postřižinského piva, ale zároveň ještě chutnější pivo, protože stejnoměrnější proces kvašení příznivě ovlivní jeho výslednou kvalitu. Pořizovací náklady nové technologie dosáhly celkové výše 2,5 milionu korun.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského piva

V roce 1991 si ve staré dacii dojel koupit pivovar a devět let nato se Stanislav Bernard stal českou pivovarnickou osobností století. Jak učitelský synek, elektroinženýr z Opavy, až v Humpolci ke štěstí přišel, vypráví příběh značky Bernard. Značky, jíž dal své jméno charizmatický muž s kudrnami.

Jste učebnicový příklad toho, jak v Česku uspět. Lichotí vám to?

Nemyslím, že by mi to lichotilo. Někdy mívám takový zvláštní, schizofrenní pocit, jako bych se na sebe díval zvenčí, když něco takového slyším. Jako by nebyla řeč o mně. Přijde mi to, jako bych se díval na film.

Může to být dobrá motivace k výkonu, ale i podnět k tomu, říct si: Fajn, to mi stačí...

Jsou situace, kdy je člověk unavený a říká si: Co dál? Ale jsem přesvědčený, že si každý může za všechno sám, sám si věci ohlídá a nakonec i zařídí. Vnější vliv - ať pozitivní nebo negativní - samozřejmě existuje, ale vlastně je nakonec dobrý jen jako berlička, výmluva. Abychom mohli přežít, musíme pro to něco sami udělat. A tady v Česku se najde spousta lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že pro to, aby mohli žít, je tady stát. Ten se o ně má postarat. To celé je zvrácená myšlenka. Jsem přesvědčen, že člověk by si měl v sobě udržovat primární radost z toho, že on sám udělal něco pro to, aby se mu dařilo. A stát je tady jen proto, aby pomohl při skutečných problémech, jako je postižení, vážná nemoc a podobně.

Byl jste jistě nejednou v situaci, kdy se z dobrého příkladu mohl stát špatný. Míváte často možnost podlehnout nabídkám, uplácet, manipulovat, lhát?

Nebyl jsem mockrát v takové situaci. Neříkám, že nikdy, ale třeba teď, když se ptáte, mě nenapadá jediný konkrétní příklad, kdy jsem v takové situaci byl. Myslím si, že tyhle věci nepřitahuji.

Takže ty "příležitosti" přitahují jen lidé určitého typu?

Jistě. Každý člověk vysílá určité signály.

A jak to, že právě vy nevysíláte nějaké korupční signály?

Nevím. Mně ty věci vadí, a proto je zřejmě nepřitahuji. Víte co, já se chci mít dobře, chci mít maximální možný zisk. Chci, aby moje firma byla úspěšná, slavná, silná, aby ji lidi obdivovali. Ale plně si uvědomuji, že aby taková mohla být, musíme se o to zasloužit především my sami. To, že bychom se někde s někým domluvili na něčem nestandardním, by možná přineslo i nějakou velkou výhodu. Na druhé straně, co by to udělalo s mou motivací? Co by to udělalo s motivací našich lidí? Podvod je vždy jen podvod, i když ho třeba pozlatíte.

Jste vlastenec?

Jsem vlastenec, ale ne absolutní. Rád bych byl hrdý na to, že se tady něco daří, ale těch příležitostí zatím moc není. Není to jen o hokeji či fotbalu.

Na co tedy například nejste hrdý?

Na takové to malé čecháčkovství. Závistivost, malost, nedržení slova, hulvátství. To jsou věci, na kterých je patrná historie, která k nám byla velmi nepříznivá. Vadí mi to, že uplynulých čtyřicet let před revolucí pootočilo vnímání lidí. Řada z nich není schopna vnímat skutečné hodnoty a za vším velkým vidí podraz. Příkladem jsou bratři Mašínovi, kteří se podle mě prostě postavili absolutnímu teroru se zbraní v ruce. Byli prakticky ve válce a neustále jim šlo o život. Spousta lidí je má za sprosté vrahy, ale pro mě jsou hrdinové. Celá jejich rodina. Každý člověk má přece plné právo postavit se zlu. A to, co tady tehdy panovalo, byl prachsprostý teror, kdy metody KSČ a StB byly v podstatě horší než metody gestapa, protože ty spousty politických vražd a zničených životů organizovali lidé z vlastního národa.

Byl jste porevolučním místopředsedou tehdejšího okresního národního výrobu v Opavě, teď jste zas humpoleckým zastupitelem. Daří se vám v komunální politice?

Já nevím, co to je "daří se mi". Ve srovnání s tím politickým angažmá v Opavě teď v Humpolci trochu opadla euforie. Na druhou stranu musím říct, že tady dnes nevedeme zásadní spory, že opozice je tu bez ohledu na dres konstruktivní. Panuje tady korektní situace a to mě těší. Daří se hlasovat tak, že věci jdou kupředu.

V čem se vám nedaří?

Jsou věci, které mi nejsou blízké už od školy. Dejme tomu organická chemie. Ty šílené vzorce, to jsem nikdy nepochopil...

Pro člověka, který prodává pivo, by zrovna tohle mohl být handicap...

Můj společník vystudoval kvasnou chemii, to on pivo vaří. Já mám silnoproudou elektrotechniku a pivo prodávám. On vaří výborné pivo a já se ho snažím léta co nejlépe propagovat, prodávat a vymýšlet nové směry a inovace.

Tuhle vaši roli ale pozvolna přebírá syn Filip, že?

Prodej a ekonomiku teď řídí Filip. Je to veliká úleva. Je vynikající systematik a má výsledky i tam, kde já prostor neviděl. Já jsem kreativní, mám nápady, ale to je jen část úspěchu. Nedávno jsme si dělali pojmenování rolí v pracovním týmu. Já jsem "inovátor".

Spoluvlastníte rodinný pivovar, takže pracujete s nejbližšími příbuznými. Co takový typ firmy obnáší?

Rodinná firma znamená přístup - filozofii. Uvození solidnosti, kvality, zvláštního zacházení. Pracuje tu řada lidí z rodiny mé i mého společníka. Vyjadřuje to fakt, že to chceme dělat poctivě.

Panuje u vás novodobá zkušenost: Chceš-li způsobit rodinný rozvrat, zaměstnej příbuzného?

Je to velmi složité. V práci potřebujete mít jasno, výsledky, odpovědnost, spolupráci. Rodinné vztahy jsou založeny na emocích. V rodinné vazbě se vždycky vystavujete riziku, že když profesní požadavky nebudou odpovídat schopnostem, členu rodiny se to bude velmi těžko říkat. Pokud bych snad měl někomu něco poradit, pak to, že je třeba velmi dobře vážit, jestli do byznysu rodinné vztahy tahat.

Máte se pořád stejně rádi? Jako kdysi?

Určitě ano. Naše vztahy procházejí stresem, vyvíjejí se různě, ale základ je zdravý. Ačkoli pořád bezmračno není.

Vaše cesta k rodinnému pivovaru je trochu jako kus od Tyla. Stařičká dacia jednoho rána odváží tři kamarády, Vávru, Šmejkala a Bernarda, ze Slezska na Vysočinu, aby tam koupili ruinu pivovaru... Čí byla ta dacia?

Ta patnáct let stará dacia byla v té době už moje. Jeli jsme v ní vydražit pivovar. Spočítali jsme si to, přijeli jsme a koupili ho.

To zní příliš jednoduše i na Tyla...

Ono to takhle jednoduché bylo. Já si myslím, že za většinou věcí na světě není nic složitého, všechno má poměrně jasné příčiny a důsledky. Jít do takového projektu od nás tenkrát nebyla odvaha, měli jsme obrovskou motivaci - mluvíme o roce 1991. Když máte motivaci, věci fungují, a to úplně jinak, než když motivace není. To není rozdíl deset, dvacet, padesát procent, to je rozdíl v tisících procent.

Vaše jméno Bernard si vysloveně říkalo o to, aby se s ním něco podniklo. Napadlo vás někdy v době před pivovarem, že je samo o sobě dobrý produkt?

Když jsme vymýšleli značku, tři večery jsme se dohadovali a jeden ze společníků jen tak plácl "Bernard". Pak následovala krátká diskuse, kdy jsem se ujišťoval, že naše pivo bude opravdu tak dobré, abych se pod něj s klidem podepsal. Vávra mi tenkrát řekl, že právě takové hodlá vařit. A když jsme pak uvážili, že Bernard se nemusí překládat do dalších jazyků, bylo rozhodnuto.

Ti, kteří znali v jedenadevadesátém humpolecký pivovar, o vás mluvili jako o třech bláznech a dávali vám rok...

Jak jsem už říkal, měli jsme obrovskou motivaci. Těmi strašnými podmínkami jsme se do značné míry bavili. Měli jsme chuť konečně něco dokázat, protože najednou tu byla ta možnost. Byli jsme entuziasté.

A na tom to stálo?

Kdyby to stálo jenom na nadšení, asi by to nestačilo. Jsem sice inovátor, ale zároveň usměrňovač, musím mít představu výsledku. Takhle to bylo: motivace společníka Vávry byla konečně uvařit vlastní výborné pivo ve vlastním pivovaru, to je sen každého sládka. Moje motivace byla udělat z pivovaru něco výjimečného, něco, co si lidé užijí. Třetí z nás, stavbař Ruda Šmejkal, tady lítal, nadšeně vymýšlel, stavěl. Takže: motivace, zkušenosti, částečná předvídavost a zdánlivě paradoxně zábava.

Když jste pivovar rozběhl, začal jste veřejně vystupovat jako Don Quijote. Proslul jste bojem proti velkým pivovarům a uplácení hospodských. Váš boj dodnes neustal, a přece víte, že ho nemůžete vyhrát, ne?

Já bojuji proti konkrétním věcem, které se mi nelíbí a nepřijdou mi fér. Bojoval jsem proti neprávoplatné fúzi mezi Radegastem a Prazdrojem. Bojoval jsem proti statisícovým "reklamním" sumám - fakticky úplatkům - pro hospodské za to, že změní značku piva. Nemohl jsem ten boj vyhrát, to je asi fakt, ale když cítím, že mám pravdu, jdu za tím. Aspoň se o něco snažím, než se smířím s realitou. V tomhle jsem asi blázen. Ale dává to smysl.

Spát na podlaze rozbourané fabriky na pivo na karimatce, drhnout špínu z kachlíků - to pak pivo chutná. Ale chutná pak i vlastní pivo, nezhořkne?

Ne. Nikdy jsem si moc nelámal hlavu se spaním na karimatkách a jiným nepohodlím.

Dům jste si postavil až za deset let přespávání v pivovaru, po ubytovnách, u kamarádů na podlaze. Je aspoň dost velký, honosný a luxusní po tom všem?

Je stylově funkcionalistický, vlastně jednoduchý. Nemám v něm například dodnes obrazy. Jednak není čas si nějaké vybrat a navíc se pořád nemohu rozhodnout, co se mi vlastně líbí a co ne. Máme v domě bazén a saunu, což je pro mě důležitá věc. Dneska ráno jsem půl hodiny plaval, abych si vyčistil hlavu.

Jinými slovy, líčíte relativně luxusní vilu...

Ani nevím. Je tam velký prostor a je to krásný dům. Ale jestli je luxusní, to nevím. Nemáme sice kuchyň za padesát tisíc, ale ani za milion. Navíc ještě nějaké roky budu platit hypotéku.

Jak chutná sláva z billboardů a reklam?

Já to vlastně moc nevnímám. Lidi vás prostě potkají a zaznamenají, že vás už někde viděli. Cítím, že mě poznávají. Je to příjemné, když se daří. Když se nedaří, je to naopak.

Napadlo vás někdy, že jste charizmatický?

No, všichni mi to říkají. Sám sebe těžko hodnotím. Vždycky jsem třeba cítil, že některým věcem rozumím, dokážu je pochopit. Ale charizma, to musí rozpoznat okolí. Taky už jsem o sobě slyšel, že jsem legenda. A když jsem to uslyšel, tak jsem se nejdřív zhrozil a pak se tomu musel smát.

To charizma podtrhují vaše vlasy, ty už jsou v podstatě legendární. Uvědomujete si to?

Vy mě týráte... Já spíš myslím, že výraznější jsou moje zuby. Před lety jsem podstoupil výměnu chrupu, měl jsem parodontózu. Šest hodin jsem se kroutil na zubařském křesle, takže spíš bych věnoval pozornost zubům, abych to trochu odlehčil.

Nevím, jak se zuby, ale s vlasy vědomě pracujete. Co vaše holá hlava na pivní lahvi?

To je pravda. Když mi to poprvé kreativní ředitel reklamní agentury ukázal, řekl jsem mu, že se zbláznil. Že vypadám jako šílenec. Pak se mi to rozleželo v hlavě a převážil význam vtipu nad skutečností, jak na lahvi vypadám.

Máte nějakou svoji pravdu o penězích?

Peníze lidi nekazí, kazí je vlastní blbost. Peníze jsou potřeba. Je jich třeba dost.

Vy jich máte dost?

Půjčky na spotřební zboží nebo na dárky si brát nemusím. Ale to bych mimochodem stejně nikdy nedělal. Když si půjčuji, pak na firmu a půjčka se musí zhodnotit. Díky svému podílu v pivovaru jsem bohatý člověk, ale soukromé peníze mi jen prostě umožňují normálně fungovat, platit hypotéku, jet na dovolenou. Když to tedy shrnu, nemám peněz dost na to, abych se o ně nemusel starat. Ale ostatně, kdo má? I ten nejbohatší člověk se o ně musí starat.

Ale od té staré dacie jste už na hony daleko...

Jezdím BMW pětkovou řadou. Utrácím za to, co je potřeba, a za to, co mi přináší nějakou radost. Nejvíc jsem dal za dům a ten byl potřeba. Potřebuji také nějaké peníze na sportovní oblečení, lyže, na cestu k moři, na dárky. A takhle utracených peněz nelituji.

Litujete vůbec něčeho?

Nelituju. Má smysl něčeho litovat zpětně? Změníte tím něco? Je třeba dívat se dopředu.

Nemluvíte nikdy o prohrách, o tom, o co jste přišel. Celý váš život je výhra?

Prohra to není. Měli jsme problémy - ne chvíli, ale léta jsme je měli. Dneska na stagnujícím trhu rosteme o 25 procent, to je přece neuvěřitelné. Na druhou stranu to stojí spousty peněz. Sladovnický ječmen skokově podražil o sto procent, to je naše základní surovina, řešíme jako momentálně všechny pivovary problém ziskovosti... Tím chci naznačit, že můj příběh není růžová success story, je to boj a úspěch není zadarmo. Přišel jsem o poklid a o řadu běžných malých radostí, musím si občas připomínat, že není jen pivovar, ale taky dobrá knížka, muzika...

Jak řídíte lidi?

Nerad. Upřímně, řízení lidí není moje hobby. Jsem schopen se nadchnout a nakazit jiné. Ale snažím se řízení delegovat. Tým je základ. Znáte to, teprve z odlišností vznikají ty nejlepší věci.

Kdybyste přijel do dvora vašeho pivovaru v lamborghini, byla by to provokace?

Přijíždím do dvora už nějakých dvanáct let v BMW. To, zvlášť na začátku, taky vypadalo asi jinak než dneska. Chtěl jsem mít spolehlivé, bezpečné, ale taky dobré auto, protože mě to baví. Možná to někoho štve, ale provokace to není. Prostě rád řídím dobrá, silná a bezpečná auta.

Máte nějaké další nadstandardní libůstky?

Auto není libůstka, když v něm za sedmnáct let objedete více než dvacetkrát zeměkouli. Mám jedny hodinky Rada. Dávno jsem si říkal, že bych si chtěl koupit kvalitní, pěkné hodinky. Kupoval jsem si je takhle dvanáct roků. Až když jsem uviděl tyhle, investoval jsem do nich. Libůstka pro mě jsou sporty, kamarádi, vtipná společnost.

Voda někdy stojí v restauraci víc než pivo. Nevadí vám, že pivo je v podstatě takový lidový nápoj?

Pivo u nás má kvuli předrevolučním desetiletím poškozený image. Ale zrovna my jsme jednou ze tří značek, které míří nejvýš. Prazdroj, Budvar a Bernard. Naše pivo není levný produkt. Pivo Bernard s patentním uzávěrem je dokonce nejdražší pivo na českém trhu. A fakt, že se prodává v takových cenových relacích, mi dělá radost. Znamená to, že to funguje, že má hodnotu. V případě naší značky prostě neplatí to, co jste řekla. Podívejte se na naše značkové sklenice, značkové bedny, kvalitní lahve. Je to poctivé pivo.

Co uděláte, až budete mít hotovo?

Půjdu se oběsit. To myslím vážně. Pokud má někdo hotovo, nemá proč žít. Já budu mít vždycky co dělat, doufám. Teď jsem se třeba rozhodl, že budu kandidovat do Senátu.

Možná to znamená, že cítíte, že tady už máte hotovo...

Hotovo ne. Ani náhodou. Moje role "inovátora" v pivovaru se dá zastat i vedle práce senátora.

Takže budete Bernarda ideově zastřešovat, ale pracovat v Senátu

Ano. Ale, na druhou stranu si uvědomuji, co je dnešní česká politika zač.

Tak proč to děláte?

Víte, já si myslím, že Česká republika má proklatě na víc, než kam dneska dosahuje. Když si představím, že před válkou jsme patřili mezi deset nejvyspělejších zemí světa a na konci socialistické éry jsme prakticky spadli mezi rozvojové země, jsem stoprocentně přesvědčen, že kdyby se tu nastavily dobře podmínky, můžeme jít dopředu pětkrát rychleji, než jdeme. Možná desetkrát rychleji. Tuhle vizi mám a chci se pokusit k tomu přispět. I když vůbec nevím, jestli budu úspěšný. Když jsem kupoval ruinu pivovaru, taky jsem to nevěděl.

Ale pravděpodobně přijde okamžik, kdy už nebudete moct. Přece neumřete v Senátu ani v pivovaru, že ne?

Podívejte, mám skleník, v něm ředkvičky a rajčata. Denně se na ně jdu podívat, ale maximálně na pár minut. Ukousal bych se tam nudou. Tohle nevidím jako svoji budoucnost. Člověk má být rád za to, že může pořád něco dělat. Jsem přesvědčen o tom, že najdu motivaci v tom, co budu moct dělat, a budu se snažit dělat to dobře. Víte, napadlo mě nedávno, že je škoda, že člověk umře moudrý.

Jak to myslíte?

No, že když člověk zestárne a konečně zmoudří, záhy umře. Jediná cesta je předávat tu moudrost dál, aby po něm něco zůstalo. Znám řadu lidí, je jim osmdesát, lyžují, podnikají, žijí. A pak znám řadu třicetiletých důchodců. A jsme zase u motivace. A u zneužívání sociálního systému, u toho, že v lidech tady není zakotveno rozhodnutí postarat se sami o sebe.

Ale tohle už asi budete říkat v Senátu

Ano. Tohle budu kromě jiného říkat v Senátu, to se tam ale musím nejdříve dostat.

se narodil roku 1955 v Opavě. Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Pracoval jako vedoucí oddělení zlepšovacích návrhů v krajském ředitelství Prioru, poté ve společnosti Textil Ostrava jako vedoucí technického provozu. Po revoluci se na čas stal komunálním politikem v Opavě. V roce 1991 za vypůjčených 50 milionů v aukci vydražil spolu se dvěma kamarády zkrachovalý humpolecký pivovar. Devět let nato byl zvolen pivovarskou osobností století za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary a brand manažerem ČR. Je ženatý, má dceru a syna. Manželka a syn dnes pracují v rodinném pivovaru Bernard v Humpolci.

Můj svět

Oblíbené místo: Háj ve Slezsku

Zamilované jídlo: Dobrá ryba, dobrý guláš, dobrý řízek; cokoli dobrého

Moje hudba: Od Beatles přes No Name po U2

Moje kniha: Zatím dobrý od Jana Nováka

Oblíbená herečka: Sandra Bullock

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Pavlína Wolfová

Kombinace piva a dálkového pochodu, to je už více než desetileté spojení s názvem Pivovarská čtvrtka, kterou pořádá tuto sobotu pivovar Holba Hanušovice. Pivovarská čtvrtka je ojedinělou akcí v rámci celé České republiky, na které se každoročně sejde na tisíc lidí.

Pořadatelé očekávají, že po loňském rekordu v počtu účastníků padne rekord i letos. „Snažíme se lidem přinést sportovní vyžití a zábavu, ale taky podpořit jejich vztah k přírodě Jeseníků, kterou je třeba chránit,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. Pro dospělé je dálkový pochod spojen také s pitím, jak jinak než piva.

Svou kondici si turisté otestují na čtyřech různě dlouhých trasách dlouhých deset až osmadvacet kilometrů. Startovat mohou mezi osmou až desátou hodinou, buď od večerky v budově zvané Hokejka v Šumperku (22 km), z Králík (22 km) nebo od pivovaru z Hanušovic (10 a 28 km).

Účastníci dostanou mapu tras i s dalším programem a slosovatelnou vstupenkou. V tombole potom mohou vyhrát zajímavé ceny. Tou první je nákup sportovního zboží v hodnotě pět tisíc korun.

Cíl pochodu přírodou Jeseníků je přímo v hanušovickém pivovaru, kde pořadatelé připravují pro účastníky posezení s bluegrassovou kapelou Campanula. Startovné je symbolické. Pro dospělé třicet a pro děti patnáct korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

O tom, jaké „letní“ pivo bude vyrábět pivovar Louny, rozhodnou samotní pivaři. Pivovar totiž na veřejné degustaci, která se uskuteční 22. května od 15:00 v lounské restauraci U Somola, představí tři druhy svěžího „letního“ piva. „Samotní spotřebitelé, mezi kterými nebudou chybět osobnosti města, zástupci Strany přátel piva Louny, novináři, ale také návštěvníci restaurace, rozhodnou, který druh piva jim nejlépe chutná. Náš pivovar pak bude vyrábět právě toto vybrané pivo,“ řekla manažerka značky Daniela Klančíková. Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union.

Svěží „letní“ pivo bude pomáhat především pro doplnění tekutin a minerálních látek v letním horkém období. Pivovar jej začne prodávat v červnu. „Jeho nižší obsah alkoholu předurčuje toto pivo jako vhodný nápoj třeba při práci na zahrádce nebo po rekreačním sportu,“ doplnil technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který bude veřejnou degustaci řídit. Pivovar pro degustaci uvařil tři varianty tohoto piva, doplnil Koucký.

K ochutnávání připravil pivovar také pšeničné pivo, které je na českém trhu ojedinělé. „Také u tohoto piva bychom konečnou chuťovou podobu měli přizpůsobit výsledku veřejné degustace,“ doplnila Daniela Klančíková.

Lounský pivovar se v rámci skupiny Drinks Union, která sdružuje ještě pivovary Zlatopramen, Březňák a Kutná Hora, stává specialistou na speciální piva. Již na začátku roku připravil extra hořký ležák 16°, následoval kvasnicový ležák v dubnu a v květnu přišel pivovar s polotmavým májovým speciálem 13°.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Postřižinské pivo z nymburského pivovaru patří k nejznámějším středočeským pivům. A to nejen díky stejnojmennému filmu Jiřího Menzela natočenému podle novely Bohumila Hrabala, který v areálu pivovaru bydlel. „Přitom jde o relativně mladou značku, není jí ještě ani dvacet let,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák.

Mají odborníci na cestovní ruch pravdu, když říkají, že nalákat turisty mohou gastro speciality?

Náš pivovar je určitě lákadlem pro turisty. Dokonce jsem v nedávné době četl anketu v místním deníku, kde na otázku, co může Nymburk nabídnout, byla odpověď: Hradby a pivovar. Postřižinské pivo je značka, kterou zná většina Čechů, a to i přes její relativní mladost. V současném pivovaru se pivo sice vaří již od konce předminulého století, ale značce není ještě ani dvacet let.

Navštěvují pivovar turisté a o co se zajímají?

Chystáme se zkvalitnit a rozšířit prohlídkový okruh. Postižinské pivo a pivovar má vůči turistům značný dluh. Věřím, že se vše brzy změní. Provádíme předem ohlášené návštěvníky, a to i ve dnech volna.

Jak funguje propojení pivovaru s Hrabalem a Postřižinami?

Drtivá většina tuzemských návštěvníků přijíždí do Nymburka a pivovaru už s vědomím, že tady žil Bohumil Hrabal a že tady vznikly Postřižiny. Ptají se na Pepina, kde je komín nebo jestli vyjíždíme na kontrolu hostinských na motocyklu Laurin a Klement. My odpovídáme, že Postřižiny vznikly samozřejmě tady, ale protože byl pivovar již příliš zmodernizovaný, nebylo možné zde natáčet film. Letos v létě se ale v pivovaru bude hrát divadelní představení Postřižiny. Speciální program máme připravený také na 21. června, kdy se uskuteční Den Postřižinského piva. Tradičně bohatý kulturní program pro celou rodinu bude letos již podvanácté.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Pavla Švédová

Pivovar Steiger, a. s., Vyhne, sa na zavedenie eura chystá už od konca roka 2007. Objednal si drobné mince a papierové peniaze nižšej hodnoty na vydávanie pri hotovostnom platobnom styku u svojej financujúcej banky na prvých 15 dní roka 2009.

"Absolvovali sme školenia u dodávateľa informačného systému. Najväčšia časť prác nás čaká na konverziách a migrácii dát zo slovenskej koruny na euro v našom informačnom systéme. Koncom júna musí kompetentný pracovník previesť konverzie a migrácie na všetkých našich dátach, aby sme od 1. júla 2008 viedli všetky evidencie v duálnych menách," uviedla ekonomická riaditeľka Pivovaru Steiger Anna Krištofová. Poznamenala, že majú za sebou aj školenie o rozpoznávaní falošných peňazí oboch mien. Zamestnanci financujúcej banky v 2. polroku 2008 urobia školenie najmä pre šoférov a závozníkov i pracovníčky, ktoré prichádzajú priamo do styku s platobnou hotovosťou.

Zavedenie eura sa dotkne takmer všetkých oblastí života spoločnosti, teda predaja výrobkov, fakturácie, hotovostného a bezhotovostného styku zo zákazníkom, spotrebných daní, dani z pridanej hodnoty či zálohovania vratných obalov. Nevynímajúc účtovníctvo a financie, mzdy, nákup tovaru, materiálu a služieb, leasing i ďalšie činnosti.

Za najdôležitejšie pre bezproblémový chod firmy považuje vedenie pivovaru prevedenie migrácie a konverzie dát, vyškolenie všetkých zamestnancov na praktické používanie eura, počnúc manažmentom a končiac pracovníkmi, ktorí zabezpečujú rozvoj a zásobovanie konečného zákazníka. Pripraviť a preveriť pripravenosť na používanie eura musia, samozrejme, aj u dodávateľov prepravy a rozvozu výrobkov vyhnianskeho pivovaru.

Z pohľadu ekonomických dôsledkov zavedenia euromeny označila riaditeľka za veľmi dôležité uzákonenie zaokrúhľovania a konverzného kurzu. Zaokrúhlenie smerom dole aj pri malej sume, napríklad u vratného obalu fľaše, môže výrazne ovplyvniť ekonomiku firmy.

"Informácie o eure získavame nielen na školeniach, ale aj štúdiom dostupných materiálov z finančných ústavov a na internete," doplnila Krištofová.

Zdroj: TASR.sk

Sládek Radek Paták nám dal k dispozici "prototyp" písně Kněžihorského pivovaru. S jeho laskavým svolením si Život, jak se jmenuje, můžete volně stáhnout zde...

K poslechu bude jistě i na slavnostech, kde se bude točit Kněžihorské světlé, tmavé, zázvorové a premiérově řezák. Na oficiálních stránkách www.knezihora.com byly vystaveny doplňující informace o Slavnostech Kněžihorského piva.

Zdroj: Moro, Pivovar Pod Kněží horou ve Bzenci

Vrchní soud v Praze zamítl v odvolacím řízení žalobu na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Žalobu podal Budějovický měšťanský pivovar (BMP), městský konkurent známějšího pivovaru. Soud tak potvrdil rozhodnutí českobudějovického krajského soudu, který ke stejnému závěru dospěl v prosinci 2006.

Žalobu BMP podal už před pěti lety. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka jí podnik od počátku pokládal za spekulativní, účelovou a postavenou na uměle vytvořených argumentech. "Nesmyslnost argumentů nyní v odůvodnění rozsudku potvrdil i Vrchní soud. Soud již ve druhé kauze rozhodl o tom, že právní subjektivita Budějovického Budvaru je nezpochybnitelná," řekl Boček.

V roce 2004 se městský rival Budvaru domáhal výmazu národního podniku z obchodního rejstříku. I tehdy Vrchní soud jeho požadavek zamítl. Návrh měl údajně otevřít debatu o nejistém právním postavení Budvaru a tím podpořit jeho urychlenou privatizaci.

Návrh na zrušení a likvidaci Budvaru BMP postavil na argumentaci, že se zrušením někdejšího hospodářského zákoníku automaticky zanikl i národní podnik Budějovický Budvar, který byl podle této právní normy v roce 1966 zřízen výměrem ministerstva potravinářského průmyslu. Takové vysvětlení soud nepřijal. V odůvodnění rozsudku se údajně mimo jiné uvádí, že "sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům."

Zdroj: iHNed.cz

Fanoušci piva začínají myslet na 28. června. Blíží se další Pivobraní v Klášteře.

V pivovaru Klášter jsou v plném proudu přípravy na další Pivobraní, které se v areálu pivovaru uskuteční v sobotu 28. června.

Kromě tradiční pivní nabídky, občerstvení, dárkového zboží a mnoha soutěží se objeví dvě pódia. Na menším se budou odehrávat především programy pro děti a alternativní scéna, na hlavním podiu se hlavním tahákem stanou vystoupení místních skupin Luboš Odháněl – W.I.X. a Seven.

Dále se na hlavním pódiu představí skupiny Harlej, K. T. P., Víkend, Jiří Schellinger Revival, Beat In a dechovka Krajanka.

Obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje, Josef Špryňar, tvrdí, že W.I.X. a Seven si zaslouží vystoupit v atraktivních diváckých časech. „Zvolili jsme jako hlavní postavy W.I.X. a Seven, protože to jsou kapely, kde mají někteří jejich členové úzké propojení na náš pivovar – jsou našimi zaměstnanci. Pak je důvodem také to, že tyto kapely podporujeme a podílíme se na vydání jejich cédéček. A konečně jsou to kapely osvědčené, kvalitní, navíc s velkou podporou fanoušků v regionu. A poprávu si zaslouží vystoupit v divácky zajímavých časech,“ uvedl Špryňar.

Pořadatelé chystají tradičně i kyvadlovou autobusovou dopravu z Mnichova Hradiště.

Zdroj: Boleslavský deník.cz

Vrchní soud v Praze zamítl v odvolacím řízení návrh na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar. Žalobu podal Budějovický měšťanský pivovar již v roce 2003. V odůvodnění rozsudku Vrchní soud mimo jiné uvádí, že „sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům.“

Žaloba tvrdí, že předmětný národní podnik již neexistuje, na straně druhé ovšem žalobce požaduje zrušení tohoto národního podniku s likvidací. V odůvodnění se k argumentům žalobce doslovně uvádí, že „to je v logickém rozporu, jeho tvrzení jsou protikladná a vzájemně se vyvracející.“

Vrchní soud se plně ztotožnil s rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích z prosince roku 2006. Žalobce navíc musí Budějovickému Budvaru zaplatit náklady odvolacího řízení.

„Tuto žalobu Budějovického měšťanského pivovaru jsme od samotného počátku vnímali jako spekulativní, účelovou a postavenou na uměle vytvořených argumentech. Nesmyslnost argumentů nyní v odůvodnění rozsudku potvrdil i Vrchní soud. S rozsudkem jsme velmi spokojeni. Soud již ve druhé kauze rozhodl o tom, že právní subjektivita Budějovického Budvaru je nezpochybnitelná,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

V roce 2004 Vrchní soud definitivně zamítl jinou žalobu Budějovického měšťanského pivovaru s požadavkem na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku.

„Za těmito žalobami byla dlouhodobá snaha o budování pozice Budějovického měšťanského pivovaru jako jednoho ze subjektů, které nebude možné vynechat ze hry při případné privatizaci Budějovického Budvaru,“ říká manžer Budvaru Petr Samec.

Budějovický měšťanský pivovar často používá tvrzení, že má historická práva k používání pojmu „Budweiser“ a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795.

Tato historická práva však podle Vrchního soudu v Praze neexistují. V březnu 2006 v rozsudku k jiné kauze Vrchní soud výslovně uvedl, že způsob vzniku Budějovického měšťanského pivovaru „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.

Tento bývalý pivovar, Budweiser Bräuberichtigten Bräuhaus in Budweis, zanikl v roce 1970 bez právního nástupce. „Dnešní Budějovický měšťanský pivovar byl založen jako zcela nová společnost až v roce 1992 v rámci privatizace části majetku státního podniku Pivovary České Budějovice a pouze si v roce 2001 účelově přivlastnil jméno jednoho z pivovarů, který v Českých Budějovicích v minulosti působil,“ dodal Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

V Steigri za hodinu naplnia 36.000 fliaš piva, ročne až 20 mil. fliaš

Zvýšenie produkcie fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu prinesie Pivovaru Steiger, a.s., Vyhne inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Po dvojmesačnej prestávke ju plánujú uviesť do skúšobnej prevádzky koncom mája. Kapacita linky je 36.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície Steigra dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Nová linka znamená kvalitatívny posun v procese fľaškovania v pivovare Steiger. Prinesie nielen zvýšenie kapacity, ale predovšetkým úspory energie a vody pri pasterizácii a čistení fliaš. Nový proces plnenia a pasterizácie nemení chuťové vlastnosti nášho piva a linka umožňuje aj rýchlejšiu zmenu etikiet, ktoré sme pri tejto príležitosti kompletne vymenili za inovované. Očakávame, že v najbližších rokoch sa dostaneme na hranicu 100.000 hl fľaškového piva ročne, čo predstavuje 20 miliónov pollitrových fliaš“, konštatoval J. Vysloužil.

Poukázal na to, že v nasledujúcich mesiacoch ešte v Steigri vymenia približne 3 kilometre potrubí. Významná zmena čaká aj chladenie, kde bude do roku 2010 čpavkové chladenie nahradené ekologickým glykolovým. Pivovar tiež inštaluje centrálny sanitačný systém CIP, pomocou ktorého sa bude automaticky čistiť celý systém potrubí v pivovare vždy na konci dňa.

,,Za posledných päť rokov investoval pivovar Steiger viac ako 140 miliónov Sk. Po zarátaní tohtoročných a plánovaných investícií si tak celková modernizácia vyžiada do roku 2010 spolu cca štvrť miliardy Sk. Pivovar však bude plne vybavený najmodernejšou technológiou a ďalších cca 30 rokov už žiadne väčšie investície potrebovať nebude“, uzavrel J. Vysloužil.

Na novej linke sa budú plniť do NRW fliaš tieto pivá: 8% Kachelmann classic, 10% Steiger, 11% Steiger, 11% Steiger, tmavý, 12% Sitňan a 12% Steiger. Okrem Kachelmana, ktorý má záruku 150 dní, všetky ostatné fľaškové pivá majú minimálnu trvanlivosť 180 dní. Pivá z pivovaru Steiger sa vyznačujú vysokou kvalitou, nesú všetky znaky ležiakov vyrobených tradičnou technológiou plzenského typu. Majú plnú chmeľovú a sladovú arómu a intenzívnu horkosť a sú obľúbené hlavne v regióne stredného Slovenska.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Špitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik.

,,Podľa legendy jedného dňa uvidel chudobný pastier dve jašteričky. Jedna bola zlatá, druhá strieborná. A tu zrazu obe vkĺzli pod kameň. Pastier kameň odvalil a oslepila ho jasná žiara. Pod ním ležali dve hrudky, jedna zlatá, druhá strieborná. V tomto mieste vychádzala na povrch zlatá a strieborná žila, ktorá priniesla ľuďom v okolí veľké bohatstvo. Hoci sa zlato a striebro zo zeme už vyťažilo, zlatisté pivo Steiger z Vyhní je tu stále. Legenda o zlatom poklade jašteríc tak pokračuje a našla svoje miesto aj v novej pivnej pečati, ktorú začína Steiger v tomto roku používať“, vysvetlil E.Mihálik.

Steiger si od zmeny pečate sľubuje posilnenie svojej identity a spätosti s regiónom Štiavnických vrchov, baníckej tradície a naviazanosti na históriu Banskej Štiavnice, centra tunajšieho regiónu. Vyhniansky pivovar bol vždy historicky spätý s Banskou Štiavnicou a určitý čas bol pivovar aj vo vlastníctve mesta. Tento región historicky bol a je aj v súčasnosti jeho najdôležitejším odbytiskom.

História a zaujímavosti o Steigri

Jašteričky v pečati nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach známu od roku 1473. Po templároch sa v kláštore vo Vyhniach, ktorý disponoval vlastným hospodárstvom, usadili mnísi johaniti, neskôr jezuiti. Mnísi veľmi rýchlo spoznali kvalitu miestnej vody, a tak sa stali prvými vyhnianskymi pivovarníkmi. Podľa tradície práve oni založili pivovar v roku 1473 a pivo varili nielen pre seba a najbližšie okolie, ale aj pre obchodníkov prechádzajúcich cez Banskú Štiavnicu do údolia Hrona, odkiaľ potom putovali za svojimi obchodmi ďalej. Najstaršia zachovaná písomná zmienka o pivovare pochádza z roku 1524. Dokument hovorí o súhlase, ktorý dala kráľovná Mária mestu Banská Štiavnica na varenie piva vo vyhnianskom pivovare, tvoriacom súčasť rozsiahleho skonfiškovaného majetku banskoštiavnického komorského grófa Seigfrieda Pieschena (gróf doplatil na defraudáciu a podvody v obchode s drahými kovmi). Historici z toho usúdili že pivovar už stál 50 rokov a vznikol najneskôr v roku 1473.

V roku 1553 kupuje pivovar za 60 zlatých od pani Magdalény olomoucký pivovarník Jan Hub; neskoršie (1590) sa jeho vlastníkom stáva štiavnicky valdbürger Žigmund Weltzer, ktorý pivovar získal od hlinického farára Daniela Cabana za 475 zlatých. O ďalších 24 rokov (1614) ho Weltzer predáva za 600 zlatých istej Anne Giengerovej... V roku 1564 prevádzkovalo pivovar vo Vyhniach mesto Banská Štiavnica, a neskôr sa pivovar dostáva do majetku grófky Montecuccoliovej, ktorá ho v roku 1630 predala bližšie neidentifikovanému pánovi Matejovi za 450 zlatých.

Neustále sa zvyšujúci dopyt a spotreba vyhnianskeho pivného moku vyvolávali čoraz častejšie naliehavú otázku postavenia nového pivovaru s väčšou výrobnou kapacitou. S výstavbou objektu sa podľa projektov architekta Jozefa Birchera začalo v roku 1765. V decembri 1767, po nevyhnutných cirkevných úkonoch, odovzdalo mesto správu pivovaru do réžie starostlivo vybraného šafára. Nový pivovar otvoril svoju kompletnú prevádzku 15. januára 1769. Jeho prvým šafárom sa stal skúsený a rozhľadený pivovarník Ján Tesák, ktorý zverenú funkciu zastával až do svojej smrti (1785).

Po roku 1785 mesto Banská Štiavnica dávalo pivovar do prenájmu. V roku 1893 sa v plameňoch strácali výsledky dlhodobého úsilia viacerých majitel'ov. Pivovar vyhorel a celý komplex budov bol v zlom stave. Mesto nechcelo viac do pivovaru investovať a preto ho predalo majiteľovi vyhnianskych strojární a zlievarní Karolovi Kachelmanovi za 12 tisíc zlatých. Kachelman postavil nové prevádzkové budovy, zmodernizoval strojové zariadenie a starý pivovar pre potreby sladovne ohradil kamenným múrom. Pivo už v tom čase bolo známe dobrou kvalitou. V pivovare pracuje 15 zamestnancov a jeho výrobná kapacita je 15-tisíc hektolitrov piva, ktoré sa dodáva do Banskej Štiavnice a do blízkeho Pohronia. Kapacita pivovaru nebola využitá, pretože bieda pospolitého ľudu nedovolila dopriať si dobrého piva. Jedinečnou zvláštnosťou pivovaru sú jeho pivnice, v ktorých sa i počas najväčších letných horúčav tvorí prirodzený ľad. V roku 1910 sa mení firemné označenie na Kachelman a spoločníci. V januári 1911 sa z vyhnianskeho pivovaru vyexpedovalo 65 veľkých a 45 malých dební fľaškového piva, v auguste toho istého roku to už bolo 484 veľkých a 639 malých debničiek. Pokiaľ ide o názvy vyrábaných produktov, tak svetlé 12-stupňové pivo sa volalo Aczél a 14-stupňové čierne pivo, pre zmenu, Amazón. Napriek tomu, že Kachelmanovské podnikanie sa počas prvej svetovej vojny ocitlo v kríze, výroba sa udržala na úrovni, ktorá postačovala na zásobovanie okolia v dostatočnom množstve. Nedostatok finančných prostriedkov Kachelmanovci riešili pôžičkami až sa novým majiteľom stala Tatrabanka. 1.1.1928 bola založená Účastnícka spoločnosť Slovenské pivovary a sladovne Vyhne s akciovým kapitálom 1milión korún. V nasledujúcom období pomerne veľké zmeny spôsobila hospodárska kríza, avšak ani toto ťažké obdobie nenarušilo chod a stabilitu vyhnianskeho pivovaru. Vedenie pivovaru nebolo nútené pristúpiť k takým opatreniam, ako je prepúšťanie zamestnancov a znižovanie miezd. V roku 1935 bol založený Ochranný zväz pivovarov. Na Slovensku došlo ku zvýšeniu odbytu piva hlavne rajonizáciou, čo malo priaznivý vplyv aj na vyhniansky pivovar. Úspešný chod pivovaru sa značne narušil po obsadení pivovaru nemeckou armádou v r. 1944.

Došlo k prerušeniu výroby a pivovar doplatil na dobu okupácie obeťami z radov svojich spolupracovníkov. Výroba sa opäť dala do chodu až 13.9.1945. Povojnová rekonštrukcia závodu a jeho ďalšia výstavba tvorila najpokrokovejšiu a najslávnejšiu kapacitu dejín pivovaru. Dosiahla sa ročná výroba 50 - 60 000 hl piva, čo už stačilo na dobré zásobovanie obyvateľstva pivom. Dňa 29.5.1946 sa rozhodlo o prestavbe pivovaru na väčšiu kapacitu v nákladoch asi 40 miliónov korún. Prestavba bola uskutočnená za 3 - 5 rokov.

Vyhniansky pivovar sprevádzali po znárodnení v roku 1948 rôzne reorganizácie a zmeny názvu. Do konca roku 1952 mal závod pomenovanie Stredoslovenské pivovary a sladovne, národný podnik, od 1. januára 1953 do 31. marca 1958 zas Pohronské pivovary, národný podnik, pod názvom Pivovary a sladovne, národný podnik, Bratislava, závod Vyhne, účinkoval od 1. apríla 1958 do 30. júna 1960. Od 1. júla 1960 do 30. júna 1963 sa nazýval Stredoslovenské pivovary, národný podnik, Martin, závod Vyhne, od 1. júla 1963 až do začiatku 90. rokov minulého storočia jestvoval pivovar pod názvom Stredoslovenské pivovary a sódovkárne, národný podnik, závod Vyhne.

K existujúcej starej jednoduchej varni s kapacitou 73-tisíc hektolitrov pribudla v roku 1958 dvojitá varňa s výkonom 241-tisíc hektolitrov piva a boli nakúpené nové moderné stroje a technologické linky. Dobudovaním sa produkcia podniku stabilizovala a dosahovala úroveň 280-300-tisíc hektolitrov piva ročne. Vyhniansky pivovar produkoval v 70-tych a 80-tych rokoch minulého storočia sedem, desať, dvanásť a štrnásť stupňové pivo, v zaujímavých objemoch aj na dnešnú dobu. Napríklad v roku 1965 to bolo najviac- až 310 605 hl.

Ďalšou významnou zmenou bola privatizácia pivovaru v novembri 1993 firmou Hell, spol. s. r. o., Banská Štiavnica. V máji 1995 pivovar odkúpil jeden z majiteľov spoločnosti Hell Ing. Eduard Rada. Dňa 17.4.1997 sa premenoval pivovar na spoločnosť Eduard Rada, s.r.o., ktorej bol jediným majiteľom do roku 2001, kedy vstúpila do spoločnosti Európska banka pre obnovu a rozvoj. Už od roku 1996 sa zmenil názov nosnej značky piva Vyhniansky ležiak na Steiger, aj keď nosnú časť produkcie tvorila regionálna značka Sitňan. Názov Steiger vyjadroval spätosť s regionálnou tradíciou baníctva, kde bola takto pomenovaná (prevzaté z nemčiny) jedna z najvýznamnejších funkcií v bani, banský majster. Pivo si získalo v krátkom čase obľubu aj mimo domáceho regiónu a tak bol tento názov prevzatý aj do názvu pivovaru, nie do oficiálneho obchodného mena. Od 30.11.2001 vznikla spoločnosť Eduard Rada, a.s.

V júli 2006 došlo v pivovare k zásadnej zmene, kedy bola majoritná časť akcií Ing. Radu a Európskej banky pre obnovu a rozvoj odpredaná anglickej finančnej spoločnosti Endemit a moravskej pivovarníckej spoločnosti PMS, ktoré nie sú súčasťou nadnárodných pivovarníckych spoločností. Následne v apríli 2007 noví akcionári oficiálne premenovali pivovar na Pivovar STEIGER, a.s., čím pivovar jednoznačne potvrdzuje svoju spolupatričnosť k banskoštiavnického regiónu nie len svojimi aktivitami, ale aj novým logom pivovaru s dvomi jašteričkami, ktoré podľa štiavnickej povesti, priviedli pastiera k zlatým a strieborným rudám.

Malé a stredné pivovary vymierajú a aj na Slovensku už zostali len poslední mohykáni. Najväčším z najmenších pivovarov ( ktorých ročná kapacita neprevyšuje 200.000 hl), je vyhniansky Steiger. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená čierna jedenástka. K prednostiam vyhnianskeho pivovaru patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu -kvasenie má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie - alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Veľkovýroba sa tento náročný proces často snaží riešiť jedným cyklom v CK tankoch za pár dní. Aj proces samostatného varenia každej stupňovitosti býva väčšinou nahradený riedením piva vyššej stupňovitosti na nižšiu pomocou vody. Steiger sa takýmto „vymoženostiam“ vyhýba a snaží sa v náročnom prostredí dominantných pivovarníckych spoločnosti presadiť kvalitou.

STEIGER vsadil na klasickú chuť piva. Pivári vedia, že je rozdiel v chuti rôznych pív a vedia aj to, že ho majú na svedomí nielen rozdielne postupy klasickej výroby a veľkovýroby, ale aj použité ingrediencie. Steiger sa vyrába klasickou technológiou ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odrazí aj v pene. Pivári majú radi, keď pena na pive drží a po každom napití necháva na stene pohára krúžky. Vraví sa, že pivo „krúžkuje“. Steiger je práve taký. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Výhodou malých pivovarov je, že môžu ponúknuť odlišnosť, rozmanitosť druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. Steiger je jedným z posledných miest, kde sa pivná klasika snúbi s modernou, tradícia s budúcnosťou.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne po piatich stratových rokoch zaznamenal za roku 2007 konečne zisk vo výške 4,837 milióna Sk, pri celkových tržbách 278 miliónov Sk a celkovom výstave (predanej produkcii) 157 516 hektolitrov piva. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar zvýšil dôraz na kvalitu produkcie, ale aj na výrobu a distribúciu značiek iných pivovarov. V roku 2008 by sa to malo prejaviť ďalším zvýšením tržieb o 100 miliónov Sk a zisk je naplánovaný na 25 miliónov Sk. V Steigri chcú v tomto roku navariť takmer 200.000 hektolitrov piva. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Výsledky prvých štyroch mesiacov roku 2008 naznačujú reálnosť našich podnikateľských zámerov. Zaznamenali sme 48-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva, čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Vyexpedovali sme za toto obdobie 61 661 hektolitrov (hl) piva, kým za rovnaké obdobie roku 2007 to bolo iba 41 603 hektolitrov. Týmito výsledkami sme sa pevne usadili na tretej priečke medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred nami sú len veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s.“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že Steiger poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva. Z necelých 4 percent v roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných viac ako 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Steiger Vyhne vyrába pivo plzenského typu klasickou technológiou.

,,Celkovo sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Nezanedbateľný pre vývoj tržieb je aj fakt, že sme za prvé štyri mesiace tohto roka na slovenskom trhu predali 14 015 hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar, oproti 8 709 hektolitrom za rovnaké obdobie vlaňajšieho roku“, povedal J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že Steiger je najväčším z najmenších pivovarov. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. Patrí k nim história, klasické technológie a 11-percentný tmavý ležiak, ktorý je mimoriadne obľúbený hlavne medzi ženami. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11 147 hl. Začiatkom februára tohto roku získal v českom Tábore tmavý Steiger ocenenie bronzová ,,Česká pivní pečěť“.

Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva 154 pracovníkov. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka a distribuuje na slovenský trh aj české pivné značky Budvar a Zubr.

Väčšinovým akcionárom v pivovare Steiger Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom Steigera sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu. Dohliada nad majetkom akcionárov, zabezpečuje dlhodobú prosperitu firmy a posilnenie obchodnej pozície pivovaru. Skupina PSM je štvrtý najsilnejší výrobca piva na českom trhu s ročným predajom jeden milión hektolitrov. PMS prevádzkuje na Morave tri pivovary - v Přerove, Litovli a Hanušoviciach.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu – kvasenie, má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie, alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Steiger sa vyrába klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odráža aj v bohatej a trvanlivej pene.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zprovoznil v dubnu novou linku na mytí sudů. Zaplatil za ni přes deset milionů korun. „Moderní technologie pomohou zkvalitnit výrobu piva,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Výrobce piva značky Rebel se v nejbližší době také chystá obnovit vlastní sladovnu. Ta přestala sloužit z ekonomických důvodů před čtyřmi lety.

Nákup sladu se ale v poslední době prodražuje. Hušek sdělil, že v roce 2004 stála tuna sladu kolem 7 000 korun, za tunu sladovnického ječmene se tehdy platilo 3 500 korun. „V současnosti stojí ječmen 7 000 a slad se pohybuje nad 14 000 korunami,“ řekl ředitel Hušek.

Pivovar předpokládá, že díky vlastnímu sladu ušetří ročně kolem 1,5 milionu korun. Stoupne i objem surovin kupovaných na Vysočině; to umožní pivovaru požádat o novou značku pro místní produkty. „Což je pro nás jako pro regionální pivovar velmi cenné,“ podotkl Hušek.

Nová linka umyje za hodinu až osmdesát sudů, nahradila deset let staré stroje. Měla by vyloučit možnost chyby obsluhujících pracovníků, odhalí i závady na sudech.

Pivovar loni uvařil 82 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 7 000 hektolitrů méně než v roce 2006.

„Pokles nastal kvůli ukončení výroby privátních značek pro obchodní řetězce,“ zdůvodnil Hušek.

Podle strategie firmy by se roční výstav měl pohybovat do 100 tisíc hektolitrů.

Audio zde...

Zdroj: i-Vysočina.cz | Foto: Vysočina-news.cz

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., jehož vlastníkem je Město Strakonice, uvede 12. května na trh již druhou letošní novinku. Nepasterované světlé výčepní pivo Švanda je vařené pouze z tuzemského chmele a bude k dostání pouze v půllitrových lahvích s ochrannou atmosférou, uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Podle něj nové pivo navazuje na místní tradici výroby nepasterovaných piv. "Vyniká jemnou zakulacenou hořkostí, vyznačuje se plností a řízem. Je vyrobeno z kvalitních českých světlých sladů, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek," upřesnil Tůma s tím, že pivo obsahuje 3,9 % alkoholu.

Letošní první novinkou byl polotmavý ležák Klostermann, vyrobený u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna. Podle Tůmy si za i za krátkou dobu od uvedení dokázal najít skalní příznivce.

Zdroj: Regionální noviny.cz | Foto: Petr Škotko

Pivovar Holba patří k ekonomicky silným podnikům v Olomouckém kraji. „V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na východní Čechy a Polsko,“ je přesvědčený ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka.

1. Slabinou je horší dopravní dostupnost některých míst v kraji (zejména severní oblasti). Olomouc, jako současné centrum kraje, byla po určitou dobu „jen“ okresním městem, bez krajských institucí (na rozdíl například od Ostravy nebo Brna). Spoustu kroků bylo nutné dělat od nuly, včetně zajištění a vyškolení potřebných odborníků.

2. Olomouc má bohatou historii a spoustu památek. Nepříliš rozšířený průmysl v některých částech kraje naopak znamená nižší poškození životního prostředí, tím jsou zajímavé pro trávení volného času a rozvoj turistiky.

3. Propagace kraje jednak na úrovni Česka a také v zahraničí, zejména v tom nejbližším. Maximální využívání dotací z Unie pro rozumné projekty, které kraj zatraktivní a přinesou dostatek pracovních příležitostí. Rezervy jsou i ve spolupráci mezi krajem a místními samosprávami.

4. V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na oblast východních Čech, ale také Polska. Nejen silniční, ale i železniční. U železnice je to ale problém celé naší země. Velmi hustá síť s poměrně malou vytížeností. U silnic je to právě naopak. Rozšíření spolupráce s Polskem v oblasti obchodu, turistického ruchu a společných projektů.

5. Jednotlivec nebo osamělý podnikatelský subjekt má bez větší podpory na republikové nebo krajské úrovni možnosti poněkud omezené. Nicméně se naše společnost snaží posilovat turistický ruch podporou našich zákazníků, majitelů restaurací, hotelů a pensionů, při jejich snaze o zlepšení prostředí v jejich podnicích. Za poslední roky se i díky naší pomoci stav většiny podniků v oblasti Jeseníků zlepšil a narostla i kapacita stravovacích i ubytovacích služeb. Podporujeme i pořádání sportovních a kulturních akcí nebo práci horské služby a jiných. Protože se nám dlouhodobě daří naplňovat naše podnikatelské plány, roste i počet našich zaměstnanců. Investice přímo v pivovaru pak směřují do technologií, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

6. Pivovar Holba pracuje na jednotlivých projektech vždy na základě jednotlivých konkrétních ročních plánů, samozřejmě s několikaletým výhledem. Dobrých nápadů bývá více, než jsou reálné finanční možnosti k jejich uskutečnění. Proto velmi pečlivě vybíráme z jednotlivých návrhů.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice