Budějovický Budvar dosáhl v letošním roce výrazného nárůstu prodeje na stagnujícím a náročném rakouském trhu. Za prvních deset měsíců roku 2006 bylo dosaženo meziročního zvýšení o 13%. Na zvýšeném prodeji mají hlavní podíl změny v systému distribuce nastartované v roce 2005 a proto bude od ledna 2007 tento model rozšířen na celé Rakousko.

Budějovický Budvar, n.p. zaznamenal v průběhu prvních deseti měsíců letošního roku výrazné zvýšení prodeje piva v Rakousku. Meziroční nárůst v období leden až říjen činí 13%. To je vynikající výsledek vzhledem k tomu, že rakouský pivní trh je velmi náročný a v současné době stagnuje. Ležák Budweiser Budvar je nejprodávanějším importovaným prémiovým ležákem v Rakousku a tuto pozici chce udržet i v příštích letech. Úspěšné letošní výsledky mají základ ve změnách systému distribuce, které nastaly v roce 2005. Díky majetkovému propojení dosavadního klíčového importéra – firmy Kolarik & Buben GmbH - s pivovarem Ottakringer Brauerei je nyní možné k prodeji využívat rozsáhlou distribuční síť rakouského pivovaru.

„Tato forma spolupráce zatím fungovala pouze ve východní části Rakouska. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům ale rozšíříme v roce 2007 nový model na celé Rakousko. Firma Kolarik & Buben tam nahradí našeho dosavadního importéra,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Očekáváme, že naše prodeje v Rakousku se budou díky naplánované optimalizaci distribuční sítě i v příštích letech zvyšovat, do roku 2010 chceme naše prodeje navýšit o 18% v porovnání s rokem 2006,“ dodává Samec. Rakousko patří mezi 5 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2005 tam Budějovický Budvar prodal 39 000 hl světlého prémiového ležáku.

Firma Kolarik & Buben patří mezi tradiční dovozce Budvaru do Rakouska – spolupráce trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patří vyhlášená vídeňská restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je známá a oblíbená právě díky dokonale ošetřenému a načepovanému Budvaru. Schweizerhaus je zároveň vůbec největší restaurací na světě, která točí Budweiser Budvar. V letošním roce tam hosté vypili téměř 6 000 hl světlého ležáku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar dostal dnes oficiální informaci o tom, že jeho ochranná známka „Budweiser Budvar“ byla platně registrována na území Portugalska. Proces registrace ochranné známky byl zahájen již v roce 1999. Nyní byla známka s konečnou platností zaregistrována.

“Po sedmi letech jsme dosáhli dalšího konečného vítězství, které nám poskytuje známkoprávní jistotu a umožňuje nám bez rizika investovat do rozvoje našich obchodních aktivit na portugalském trhu,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Registrace ochranné známky je obecně faktorem, který podporuje rozvoj obchodu a umožňuje bez rizik využívat potenciál konkrétního trhu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Značka „Budweiser Budvar“ byla letos jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu „CoolBrands“. Světlý ležák z produkce pivovaru Budějovický Budvar má v Británii velmi dobré renomé, zejména mezi mladou generací. Důkazem mohou být i letošní předběžné výsledky prodeje, které vykazují významný meziroční nárůst o 12%. Letos se výrazně posiluje pozice Budvaru zejména mezi točenými pivy, kde zvýšení dosáhlo 15%. Točený Budvar si tak můžete objednat již v 1200 britských restauracích. Dosažené výsledky jsou o to cennější, že britský trh s pivem podle průzkumů letos poklesne až o 3%. V segmentu importovaných prémiových ležáků patří ležáku Budweiser Budvar 5. místo mezi 10 nejprodávanějšími značkami v Británii.

Světlý ležák Budweiser Budvar patří ve Velké Británii mezi moderní a módní značky. Jako jediný český výrobek byl letos zařazen do prestižního seznamu „CoolBrands“, který sestavila organizace nezávislých odborníků Superbrands. Jedním z kritérií pro zařazení do seznamu byl i nezávislý průzkum mezi spotřebiteli. V aktuálním přehledu figuruje pouze 94 světových značek ze všech oborů. Budweiser Budvar má v Británii vynikající renomé a jeho popularita zejména mezi mladými lidmi se stále zvyšuje. Svědčí o tom mimo jiné i letošní nárůsty prodeje. Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl export Budějovického Budvaru do Spojeného království meziročně o 12%. Britský trh s pivem přitom dlouhodobě stagnuje a letos podle průzkumů zřejmě poklesne asi o 3%. Pivu Budweiser Budvar patří 5. místo mezi deseti nejprodávanějšími importovanými prémiovými ležáky v Británii.

„Jsme hrdí na to, že naše pivo je jediným zástupcem České republiky v seznamu „Coolbrands“. Aktuálně tedy patříme mezi značky, které jsou v Británii nejvíce „IN“. Dobré jméno se zvláště ve Spojeném království nedá vybudovat přes noc,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Rostoucí popularita se odráží i v našich letošních prodejních výsledcích. Zejména nás těší nárůst v sudovém pivu, kde došlo ke zvýšení dokonce o 15%. Dnes si můžete točený Budweiser Budvar objednat již v 1200 britských hospodách. Zaměřujeme se hlavně na kvalitní podniky pro mladší generaci, jejichž počet chceme dále zvyšovat,“ dodává Petr Samec. Průměrná cena točeného Budvaru v Londýně se pohybuje mezi 3-3,5 GBP (123,8-144,4 Kč) za pintu (0,562 l). Spojené království je pro Budějovický Budvar druhým nejdůležitějším exportním trhem, na který směřuje téměř 20% z celkového vývozu pivovaru (asi 100 000 hl ročně). Budvar vyváží do Spojeného království především světlý ležák. Na celkových prodejích se z 30% podílí sudové pivo. V roce 2005 začal Budějovický Budvar v Británii prodávat i tmavý ležák v sudech a od ledna 2006 i v lahvích.

Britský trh patří mezi nejnáročnější na světě a místní konzumenti dávají přednost zejména vysoké kvalitě, kterou dokáží nejen poznat, ale i ocenit. Přednost přitom dávají pivu vyrobenému přímo v Británii. U importovaných piv, která tvoří 15% celkové spotřeby piva v Británii, preferují zákazníci především vysokou kvalitu, jedinečnou chuť a také originální původ. Samozřejmostí je vynikající image a pověst značky. O to dbá od roku 2001 dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Limited, která má 16 britských zaměstnanců a sídlí v Londýně.

Do seznamu „CoolBrands“ byl Budwesier Budvar zařazen již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2004. Více informací o „CoolBrands“ najdete na www.superbrands.com/uk. (Web Budvar)

Vrchní sládek Budějovického Budvaru vzpomíná na své začátky v pivovaru a říká, že Češi umějí pít pivo

Nejraději pije pivo, které je dobře upravené a vychlazené. Nejlépe si odpočine na zahradě. Už více než čtyřicet let pracuje v pivovaru Budějovický Budvar. V pozici hlavního sládka pivovaru v devadesátých letech spolurozhodoval o modernizaci podniku.

„Byla to doba, která přinesla velké pracovní vypětí, ale když vidíte, že to, co děláte, má úspěch, je to obrovská motivace, která vás žene do další práce,“ říká Josef Tolar.

* Kde a s kým pivo nejraději pijete?

Pivo není nápoj k tomu, aby ho člověk konzumoval sám. Nejlépe se pije s lidmi, se kterými je člověku dobře. Já nejsem množstevním konzumentem piva. Je to i tím, že v práci pořád něco ochutnávám. Plné sklenice se napiji v létě po sportu nebo v zimě na lyžích.

* Proč jste se vlastně rozhodl pracovat v pivovarnictví?

Vždycky mě bavila chemie, proto jsem si vybral studium potravinářské chemie na vysoké škole chemicko technologické. Protože moji rodiče bydleli u Budějovic, myslel jsem na to, že bych se sem rád vrátil. Z podniků, které tady byly, jsem si vybral Budvar, který byl tehdy zařazen do skupiny Jihočeské pivovary.

* V pivovaru jste prošel několika profesemi. Pomáhají vám tyto zkušenosti při řízení lidí?

Když jsem nastoupil, fungovala zásada, že každý nováček musel projít celou řadou pracovních skupin. Teď jsem v pivovaru jediný, kdo ví, jak se pracovalo s dřevenými sudy. Vyzkoušel jsem si, jak se vymývají. Tenkrát si k tomu řemeslníci svítili svíčkou. Dnes už je to pasé, ale když máte někomu něco nařizovat, je dobré vědět, jak se to dělá.

* Jak vypadá běžný den sládka budějovického pivovaru?

Dříve byl sládek předákem skupiny, pracoval s ostatními. Dnes přibyly manažerské funkce, zastupování pivovaru navenek, jednání s dodavateli.

* V čem spočívá řemeslná část vaší práce?

Je to inspekce po celém pivovaru. Hlásí se, co je nového, jaké pivo půjde na sudování. Ochutnává se, zda je pivo v pořádku.

* Zdá se, že vše, na co jste sáhl, se vám dařilo. Nechtěl jste někdy z pivovarnictví odejít?

V roce 1968 to za mě udělali jiní. Tehdy jsem byl chvíli ze školy, účastnil jsem se studentského hnutí. Při kádrování mi to spočítali, z vedoucího laboratoře jsem se stal technikem. Uvažoval jsem, že si najdu práci jinde, ale všude mi řekli, že o takového člověka nemají zájem.

* Jaké období kariéry bylo nejlepší?

Nejmilejší bylo pro mne období mezi roky 1990 a 2000, kdy jsme museli naráz vše předělávat, zvyšovat produkci pivovaru a rozhodovat o nové technologii. Bylo to období velkého nasazení a velkých úspěchů.

* Najdete si chvíli na odpočinek, jak trávíte volný čas?

Máme tu klub vysokohorských turistů. Když jsme někde řekli, že jsme klub vysokohorských turistů z Budvaru, tak se nám smáli, že chodíme jen od hospody k hospodě, ale my jsme třeba vylezli na Gerlachovský štít. Teď už se to změnilo, zdědil jsem po rodičích včelín a obrovskou zahradu. To jsou takové dědkovské zábavy, na které si zvykám.

* Máte rád zimní sporty?

Na lyže jsem jezdil na Šumavu. Tenkrát se ještě jezdilo okolo hraničního přechodu Dvořiště. Vždycky jsme mezi sebou vtipkovali, jestli jet rovně, nebo doprava. Rovně byla hraniční závora z tankového kanonu. Pokaždé jsme odbočili na Šumavu.

* V posledních letech jsou v módě piva s ovocnou příchutí. Chutnají vám?

Pil jsem ho už za minulého režimu na zahraniční výstavě. S kolegou jsme k němu přistupovali s despektem. Pivo má být pivo, kdepak třešňové nebo citronové. Pak jsem se napil a musel jsem s překvapením říci, že je to pivní nápoj a že ta ovocná složka je velmi zajímavá.

* Mají takové produkty šanci uplatnit se na českém pivovarském trhu?

Český konzument je silně tradiční, málokdo aktivně hledá nové chutě. Klientela je u těchto produktů omezená, ale může to být zajímavé oživení například pro ženy.

* Vždy, když se Češi vracejí z dovolené v cizině, vyprávějí si mezi sebou, jak drahé tam měli pivo. Kde jste si dal nejdražší české pivo.

Bylo to naše budvarské pivo. Před deseti lety mi v moskevském klubu řekli, že sklenice stojí čtyři a půl dolaru, což je nesmyslná cena i na Spojené státy. Podle sklenic na stolech to ale Rusům nevadilo.

* Umí Češi pít pivo?

Určitě umí. Nechci to soudit, ale například v Brazílii je největším lákadlem pivo vychlazené na jeden stupeň Celsia. To už se nedá poznat, jakou má to pivo chuť. Chuťově nejvýhodnější je náš způsob, kdy má pivo teplotu mezi šesti a osmi stupni.

* České pivovary skupují zahraniční firmy. Může se stát, že výroba tradičního českého piva zanikne?

Každý zahraniční vlastník přináší své postupy pro výrobu, které se dříve nepoužívaly. Tím se chuťový profil piva mění. Zatím ale pořád platí, že skupina českého piva je, i když s některými odchylkami, vymezená. (MF Dnes)

Včera vydal Budějovický měšťanský pivovar a.s. (dále jen BMP) tiskové prohlášení o tom, že jejich ochranná známka „Budweiser Bürgerbräu“ byla registrována v Polsku. Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na správnou míru.

Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejedná o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam funguje jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budějovický Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. V minulých dnech tedy začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které potrvá asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení vydá patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bude možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentuje tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale není univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdí, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ nenáleží. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budějovického Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V Polsku platí při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budějovického Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplňuje Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budějovický Budvar, který má v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce BUDWEISER, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budějovický Budvar má v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýká.

BMP rozpoutal proti Budějovickému Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opírá o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistují. BMP vznikl až v roce 1992. Letos v červnu Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru. (Web Budvar)

Jen málokterý z menších producentů piva se může pochlubit takovou sbírkou ocenění, jakou získal v posledních letech benešovský Pivovar Ferdinand. Spanilá jízda začíná v roce 1996, kdy Tmavý ležák Ferdinand 11% získává bronzový Táborský palcát a pokračuje v roce 1999 získáním Zlaté pivní pečetě opět v Táboře. Stejná značka, stejné pivo pokračuje ve vítězném tažení v roce 2005 na celostátní soutěži Pivo České republiky, kde získává první místo a tím i zlatou medaili. Aby toho nebylo málo - v roce 2006 pokračuje Tmavý ležák 11% Ferdinand ve vítězném tažení, a to prvním místem a Zlatou pivní pečetí na Slavnostech piva v Táboře. Desetistupňové výčepní pivo světlé získává od Sdružení přátel piva ocenění v roce 2001 a v roce 2002 získává ocenění od stejného sdružení speciál Sedm kulí. Špatně se nevede ani dvanáctistupňovému Světlému ležáku Ferdinand, který v roce 2004 získal v Táboře Stříbrnou pivní pečeť a pokračoval ve stejném roce vítězstvím na trutnovském Pivtestu, ve kterém si o rok později zopakoval úspěch třetím místem. V roce 2006 získal Světlý ležák Premium Ferdinand třetí místo, neboli bronzovou Pivní pečeť, opět u příležitosti táborských Pivních slavností a stejný ležák pokračuje v úspěších v roce 2006 na Žatecké dočesné, kde získává druhé místo, neboli stříbrnou medaili. Výborné umístění zde dosahuje i světlé desetistupňové pivo Ferdinand, které získává první místo a tím i zlatou medaili. V Žatci soutěžilo úctyhodných 35 pivovarů a kvalitu piva hodnotilo 25 profesionálních degustátorů a také laická veřejnost. Otom, že tato soutěž získává rok od roku na významu, svědčí nejen počet přihlášených soutěžících, ale i garant soutěže, kterým je Chmelařský institut Žatec, tedy společnost zaručující kvalitu. O to víc mohou být Benešovští na své pivo hrdí. "Značka Ferdinand do našeho regionu neodmyslitelně patří," říká Milan Bílek, který je od roku 2001 sládkem pivovaru. Od roku 1897, který je spjat s nesmazatelnou značkou Ferdinanda d ď Este, je Milan Bílek šestnáctým sládkem. "Stejně jako dříve i dnes platí, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá," poukazuje na nutnou symbiózu mezi pivovarem a personálem, který pivo zákazníkovi podává. U malých pivovarů to platí dvojnásobně, aby měly šanci získat nové konzumenty. "Dodržovat zásady kvality piva, to je předpoklad pro spokojenost zákazníka," dodává Milan Bílek. Postupnými kroky Pivovar Ferdinand zvyšuje svůj podíl na "domácím", regionálním poli. "Chceme se ještě více prezentovat v gastronomii i maloobchodě. Půjdeme cestou vlastních hospod, kde budeme moci prezentovat své výrobky a kde naše pivo bude možné kvalitně ošetřit," přibližuje plány společnosti Milan Bílek. A co může spotřebitel od piva s etiketou Františka Ferdinanda d ď Este očekávat? "Ferdinand je klasický typ piva vyráběný klasickou českou technologií hlavního kvašení v otevřených kádích a dozrávání piva v ležáckých sklepích," vysvětluje sládek a dodává, že od roku 1897 se tato technologie v zásadě nijak nezměnila. "Je náročná na lidský potenciál a energetické zdroje, nicméně přináší skutečnou kvalitu. Naše pivo, které má na etiketě sousloví skutečné pivo, je klasika, která přetrvává po celá staletí. Přenáší se z generace na generaci benešovských sládků," říká Milan Bílek. Dodejme, že v benešovském pivovaru se pivo vyrábí 60 až 70 dní, zatímco v tzv. intenzifikačním procesu velkých pivovarů trvá výroba pouhých 14 dní, ovšem s použitím jiných postupů. S pivem značky Ferdinand se vedle Benešovska můžeme setkat především v Praze, například ve známé stylové restauraci Ferdinanda, na východě Čech třeba v Hradci Králové, dále v jižních nebo západních Čechách a samozřejmě také ve středočeském regionu. Nastartováno má pivovar i na solidní exportní úspěchy, a to nejen v Evropě, ale i v Zámoří. "Značka Ferdinand a Old Bohemia Beer, "staré české pivo", jsou naše registrované značky a v zahraničí při prezentacích mají velmi dobrý ohlas," komentuje exportní vyhlídky Milan Bílek. Pivovar Ferdinand zaměstnává cca 85 lidí z Benešova a okolí a je pevně zakotven jako důležitá součást regionu Benešovska. Hrdost a sounáležitost k regionu by proto Benešovským měla velet, že "Ferdinand je moje pivo". (Benešovský deník)

Klášterské pivo je v našem regionu velice oblíbené. Právě na regionální trh klade vedení pivovaru velký důraz. Na jedné straně tu je snaha proniknout do celé republiky, ale i na zahraniční trhy - třeba do Skandinávie, Německa i Číny. Na straně druhé si ale vedení pivovaru velice váží zákazníka z regionu. I proto tu je další soutěž, kterou Pivovar Klášter připravil spolu s Boleslavským deníkem. A tradičně ji připravuje každým rokem. Dlouhohodobá čtenářská soutěž Pivo na rok se tak uskuteční i letos. Již od příštího týdne budou mít čtenáři možnost si ověřit své znalosti z pivovarnictví. A ceny, které v pivovaru s Deníku připravují, jsou určitě velice zajímavé Od 10. listopadu 2006 každý pátek až do 12. ledna 2007 bude na stránkách Boleslavského deníku otištěn soutěžní kupon, na kterém mimo soutěžní otázky bude pro milovníky klášterského piva připraven i vtipný slogan. Soutěžící musí vždy zaškrtnout správnou odpověď a soutěžní kupon doručit do redakce Boleslavského deníku. Z každého kola bude vylosováno vždy deset výherců, kteří obdrží pozvánku pro dvě osoby na slavnostní vyhodnocení (včetně pohoštění). Na slavnostním večeru se uskuteční i slosování o tři hlavní ceny: pivo na rok (365 lahví klášterského piva), pivo na půl roku a pivo na čtvrt roku. Pro všechny zúčastněné zde bude dále připravena celá řada zábavných soutěží a bohatá tombola. Jména výherců jednotlivých kol budou průběžně zveřejňována na stránkách Boleslavského deníku a pozvánky rozešle Pivovar Klášter až po ukončení celé soutěže, tzn. v polovině ledna 2007. Šance na výhru jsou opravdu velké. Může se totiž stát, že budete vylosování i vícekrát. Obdržíte tedy i více pozvánek a můžete s sebou na slavnostní večer vzít i své rodinné příslušníky či přátelé. Nezapomeňte si tedy příští pátek koupit Boleslavský deník! (Boleslavský deník)

Už na přelomu 13. a 14. století se v premonstrátském klášteře v Praze na Strahově vařilo pivo. Pivovar tam sice na začátku minulého století zanikl, ale téměř sto let poté se jej podařilo znovu obnovit. A už po pěti letech provozu se minulý týden dostalo té nejdůležitější osobě v pivovaru titulu sládek roku.

„Je to veliký závazek, musím se teď snažit dělat co nejlépe svoje řemeslo, protože lidé budou zvědaví na pivo od sládka roku,“ usmívá se hrdě Martin Matuška, jehož jméno zmíněným titulem ověnčilo Sdružení přátel piva. Hrdě předvádí pivovarskou technologii od varny až po ležácké tanky a se zápalem vypráví o polotmavém a černém pivu sv. Norbert, které vaří. „Žádné filtrování, pasterizace, ani konzervace. Je to čistý přírodní produkt, opravdový tekutý chléb,“ vysvětluje sládek.

Pivovar je v klášteře v dlouhodobém pronájmu a sídlí na jiném místě než ten historický. „Objekty jsou hezky zrekonstruované a i vztahy mezi komunitou a pivovarem jsou skvělé. Jsou tu velmi vstřícní, rádi nás vidí a my sem rádi zajdeme, zvlášť s návštěvami,“ říká bratr Gilbert, který si pochvaluje mok z dílny místního sládka: „Pořád říkám, že se černé pivo mělo jmenovat po mém patronovi, svatém Gilbertovi,“ podotýká s šibalským úsměvem. Největším znalcem piva v komunitě strahovských premonstrátů je prý bratr Václav. „On o pivo doslova pečuje. Když ho máme, stará se, aby bylo správně vychlazené, a při větších oslavách, když pozveme hosty, opatříme sud a on dělá hlavního výčepního,“ říká bratr Gilbert.

U piva se na Strahově schází státníci, jejich manželky, ale s návštěvou sem prý z nedalekého arcibiskupství čas od času přijde i pan kardinál. „Pije-li se pivo v přiměřené míře, tak lidi spojuje. I dva cizinci, když sedí vedle sebe, si o něm povídají. U láhve vodky se takové řeči nevedou,“ připomíná sládek roku známý fakt, že pěnivý nápoj lidi spojuje.

Jak jsme zjistili, žehná se nejen víno na Moravě, ale i pivo na Strahově. „Místní duchovní správce P. Hugo Zikmund OPraem. požehná speciální vánoční várku devatenáctistupňového piva při slavnosti 5. prosince. Vystoupí tu i místní chrámový sbor s pivní adaptací Rybovy vánoční mše,“ chlubí se Martin Matuška a spěchá zpět k práci. „Dej Bůh štěstí, říkáme my pivovarníci,“ loučí se ve spěchu, aby včas navařil další várku piva pro své zákazníky. (Katolický týdeník)

Situácia v banskobystrickom Pivovare Urpín je aj napriek tri roky trvajúcemu konkurzu stabilizovaná. Orientuje sa už iba na hlavnú činnosť - produkciu piva.

Pivovar Urpín BB, s. r. o., v konkurze, za ostatné tri roky prešiel výraznými zmenami. Hlavným cieľom jeho manažmentu je zachovanie výroby piva v jednom z posledných slovenských pivovarov. Aj keď na Slovensku od zavedenia vysokých spotrebných daní na pivo sa jeho spotreba dlhodobo dramaticky znižuje, darí sa stabilizovať produkciu piva v Banskej Bystrici.

Urpín prešiel ekonomickou reštrukturalizáciou a momentálne je jeho hospodársky výsledok vyrovnaný. Pri počte 80 zamestnancov vyrába ročne 75 000 hektolitrov piva a nealkoholických nápojov. Dokonca došlo k miernemu nárastu podielu v predaji na slovenskom trhu.

S novou značkou Urpiner dosiahol v tomto roku významný úspech na celoslovenskej odbornej degustácii pív Pivná korunka 2006. Získal striebornú medailu za 12-stupňový ležiak svetlý a bronzovú za 11-stupňový ležiak tmavý. Svedčí to o vysokej kvalite a vynikajúcej tradičnej chuti, ktorá presviedča i čoraz väčší počet zákazníkov.

Pôvodná značka piva Urpín sa už v Banskej Bystrici nevyrába. Proti jej zneužívaniu konkurenčným pivovarom sa vedie súdny spor, aby sa predišlo zavádzaniu spotrebiteľa. V budúcnosti sa očakáva ukončenie konkurzu a pokračovanie v rozvoji firmy. (Aktuality)

Úmysl radních v Uherském Hradišti odkoupit pivovar v městské části Jarošov a částečně obnovit výrobu chmelového moku, v těchto dnech ochladl. Důvodem změny postoje zástupců města byl podrobný průzkum budov v areálu. Ten totiž poodhalil skutečný stav věcí a upozornil na to, že ne všechny jsou předmětem dražby. " Na areálu pivovaru sice visí nápis, že je předmětem dražby. Není to však zcela pravda, neboť v dražbě je možné získat pouze jednotlivé budovy a některé pozemky. Nejlukrativnější budovy, tedy sladovna a restaurace, na prodej nejsou," vysvětlil okolnosti ztráty zájmu radních starosta Uherského Hradiště Libor Karásek. Původní úmysl podle něj zhatila i skutečnost, že mezi draženými subjekty nejsou ani pozemky, které by umožňovaly dopravní napojení na okolní komunikace. " Majitel, kterým je likérka z Ústí nad Labem, vylučuje prodej po částech. Vyvolávací cenu dvanáct milionů korun v tomto případě nemůžeme akceptovat," dodal první muž uherskohradišťské radnice. Podle mluvčí městského úřadu v Uherském Hradišti Petry Vaďurové Zemčíkové však zástupci města do budoucna své aktivity v pivovaru nevylučují. " Další vývoj je odvislý od dalších jednání s majitelem objektu," podotkla mluvčí. V současné době jsou podle radních nejlukrativnější právě přístupové komunikace. " V minulosti již tudy cesta vedla. Pokud by se podařilo ji znovu získat, využití objektů v její blízkosti by teoreticky mohlo být efektivní," konstatoval Libor Karásek. Pivovar v Jarošově vznikl 1688 a pivo přestal vyrábět v roce 1997. Jeho někdejší proslulost připomíná i největší hit tuzemské skupiny Argema, který doslova zlidověl a do svého repertoáru ji zařadila řada skupin i dechových hudeb. Areál byl již v minulosti několikrát předmětem dražby. Dodnes však o něj nikdo neprojevil vážnější zájem. (Slovácký deník)

Turistickými cíli už dávno nejsou jen hrady, zámky či rozhledny. Stále více se do popředí zájmů návštěvníků derou místa, kde se vyrábějí oblíbené a tradiční produkty. Potvrzují to i výsledky nošovického pivovaru Radegast, jehož exkurzní trasu letos navštívilo o 5 % návštěvníků více než ve stejném období roku 2005. Výrazně přibylo i hostů ze zahraničí.

O tom, že pivo Radegast je vyráběno v nejmodernějším pivovaru v Česku se přišlo v letošním roce přesvědčit více než 5.700 lidí. Z toho téměř 800 přicestovalo do Nošovic ze zahraničí, zejména z Polska a Německa. Jak říká manažer pivovaru, Ivo Kaňák, dlouhá cesta se turistům vyplatí: „Jsme jeden z mála pivovarů, který ukazuje výrobu piva v reálu. Pivovary stále častěji směřují k budování návštěvnických center mimo místa, kde se pivo skutečně vaří. Je to podstatně jednodušší cesta, ovšem rozhodně méně atraktivní.“

Provádění exkurzí má v Radegastu dlouhou tradici. První pivní turisté navštívili pivovar začátkem 80 let. V současnosti disponuje pivovar šesti průvodci, kteří provádějí milovníky piva šest dnů v týdnu. Stále častěji pak hosté využívají možnosti přihlásit se na exkurzi formou on-line formuláře na stránkách www.radegast.cz.

Rok 2006 je ve znamení významného růstu zahraničních návštěv. Dvouhodinovou exkurzí letos prošlo téměř 800 cizinců, zejména návštěvníků z Polska a Německa. Pro další rok chce Radegast počet turistů dále navýšit. „Je naším cílem, aby návštěva pivovaru byla v itinerářích lidí, kteří do našeho regionu přijíždějí. Proto hodláme rozšířit propagaci exkurzí v informačních centrech a u poskytovatelů ubytovacích služeb,“ přiblížil plány do budoucna Ivo Kaňák. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Obyvatelé panelových domů u pivovaru Ostravar v OstravěFifejdách si v poslední době stále častěji stěžují na skupiny a hloučky lidí, kteří konzumují u zděného oplocení pivovaru, pod blízkými stromy či přímo u zdí panelových domů levné lahvové pivo.

To si kupují přímo v prostoru pivovaru, v prodejně zvané Pivní pohotovost. V areálu pivovaru však vypít pivo nesmějí. Pijí ho proto za plotem a stávají se terčem kritiky obyvatel domů.

Od osmi ráno do osmi večer

„Ten problém trvá rok, dva. Nejdříve tam nebylo moc lidí. Dnes už tam je často od ranních osmi hodin do osmi večera i dvacet nepříliš důvěryhodných lidí, kteří tam posedávají, jsou stále více opilí, močí na veřejnosti a hlučí,“ říká muž, kterému vadí, že se jako člověk, který chodí na noční směny, nemůže po práci v klidu vyspat. Říká, že někteří jeho sousedé mají občas strach kolem nebo mezi těmito popíjejícími lidmi projít.

„Teď jsme se dozvěděli, že tam s nějakým hrozným psem chodí i člověk, který prý seděl za vraždu. Nedivím se, že někteří lidé mají strach,“ říká obyvatel Sládkovy ulice.

Mnozí lidé ho podporují. „Není to zrovna příjemné, když si jdeme s našimi v létě sednout večer do zahrady nedaleké pivovarské restaurace a musíme projít kolem lidí, kteří už jsou dost opilí,“ říká devatenáctiletá obyvatelka panelového domu poblíž pivovaru. Jedné z důchodkyň zase vadí, že se dopoledne kvůli hluku pod okny, který vydávají popíjející zákazníci Pivní pohotovosti, nemůže dívat v klidu na televizi.

Všichni, kterým tito lidé vadí, se shodují: Je to problém každého dne od rána do večera a celého roku od jara do zimy. Někteří lidé dovedou dokonce pochopit, že tam lidé pijí pivo, vadí jim ale, že znečišťují okolí. „Co dělat, když pustíte malé dítě ven na dvorek a ono musí hledět na dospělého chlapa, který před ním čůrá do keřů? Přinejmenším je to neetické. Ale lidem, kteří mají v hlavě deset piv, je to samozřejmě jedno,“ říká mladý otec bydlící ve Sládkově ulici.

Stěžující si lidé se podivují především tomu, že s problémem nic nedělá město ani pivovar. „Proč tam více nechodí městští policisté? Jeden z místostarostů dokonce ve Sládkově ulici bydlí. To mu ti lidé nevadí?“ říká muž, ale kritizuje i pivovar. „Vždyť jsou to zákazníci jejich obchodu. Ať si je nechají uvnitř. Místa tam mají na parkovišti u obchodu dost. Ať tam pro ně vybudují nějaké lavičky a suchéWCa problém je vyřešen,“ říká muž, který nemůže kvůli hluku spát po noční.

Špatná vizitka pivovaru

To však sládek pivovaru Robert Kužela a vedoucí prodejny Pivní pohotovost odmítají.

„My ty lidi nemůžeme nechat pít pivo v areálu,“ říká vrchní sládek, přestože uznává, že opilci dělají pivovaru špatnou vizitku a že tento problém je pro pivovar nepříjemný. „Ale ti lidé popíjejí venku pivo na veřejném prostranství a nelze je odsud vyhnat. Pokud však obtěžují okolí, je to věc městské nebo státní policie,“ míní Robert Kužela. Říká, že do pivovaru už kvůli tomuto problému přišlo několik kontrol. „Jak živnostenský odbor magistrátu, tak hygienici neshledali žádný problém,“ ukazuje Robert Kužela záznamy z kontrol.

Míní, že město by mělo těm, kteří obtěžují okolí, znepříjemňovat pobyt kolem pivovaru natolik, aby jim nestálo za to budit tam pohoršení. „Vnímáme to jako problém města,“ říká vrchní sládek Ostravaru.

Stejného názoru je vedoucí prodejny Pivní pohotovost Zuzana Grimmová. „Pivní pohotovost nevznikla jako restaurace. Lidé si nemohou ani v této prodejně pivo otevřít. My je nemůžeme nechat uvnitř areálu, protože v době špičky je tady tolik aut, že mají problémy tady zaparkovat nebo se vyhnout. Nedokážu si představit, že by tady mezi nimi pobíhali ještě například podnapilí lidé,“ říká Zuzana Grimmová.

To si však nemyslí místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Milan Svoboda. „Kvůli problému lidí popíjejících kolem pivovaru jsme už několikrát jednali s pivovarem a ředitelem městské ostravské policie. Pivovar nechce slyšet o nějaké dohodě, my si však nemyslíme, že by byl nějaký velký problém vybudovat někde v rohu u parkoviště u prodejny v pivovaru nějaký koutek se stolky a umístit tam budku s chemickým záchodem. Ale pivovar to nechce udělat a na toto téma s námi přestal komunikovat,“ říká místostarosta Milan Svoboda.

Rovněž strážníci podle něj krčí nad případem rameny. „Sdělili nám, že by ti lidé museli něco provést, aby je mohli rozehnat a neporušili přitom základní listinu práv a svobod. Ale aby to mělo účinek, musel by tam strážník dennodenně stát a hlídat, zda někdo neodhodí vajgl, kam nemá, nebo nemočí do křoví,“ říká Milan Svoboda. „Z hlediska obecného je to prostě neřešitelný problém. Asi nezbývá než čekat, až tam někdo někoho napadne nebo něco provede,“ říká trochu odevzdaně místostarosta.

Sládek Ostravaru Robert Kužela si však myslí, že strážníci jsou placeni od toho, aby právě v podobných problematických místech byli častěji a dohlíželi tam na klid a pořádek. Mluvčí městské policie Vladimíra Kejdová krčí rameny. „My jsme se pokoušeli ten problém řešit. Ovšem když tam naši strážníci přijedou, ti lidé samozřejmě nic nedělají. A opravdu nemáme lidi na to, abychom tam mohli postavit non stop hlídku. To bychom museli mít pětkrát více lidí, než máme,“ říká Vladimíra Kejdová.

Dodává, že ředitel městské policie narazil rovněž při řešení problému na trochu nevstřícný postoj pivovaru a že by to vyřešil malý koutek pro tyto lidi v jeho areálu. Jinak by podle ní pomohla asi jen změna legislativy, která by trochu omezila v případě pití alkoholu na ulici základní práva lidí.

Vznikne posezení?

Místostarosta obvodu Svoboda řekl, že město je dokonce ochotno se na tvorbě nějakého posezení na nějakém místě v areálu pivovaru podílet. „Pokud nemá pivovar na lavice, jsme ochotni je dodat. Vždyť jsou to jejich zákazníci a když si může takový kout dovolit udělat kdejaký malý soukromník třeba u stánku u restaurace Morávka, proč by to nemohl udělat pivovar? A myslím, že by se nějaký kout v tom velkém prostoru, třeba i oddělený od parkoviště nějakými zábranami, našel. Když se chce, tak jde všechno. Zatím je však postoj pivovaru velmi nevstřícný,“ říká místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Milan Svoboda.

Sládek pivovaru Robert Kužela také připouští, že je ochoten s městem na řešení nějakého koutku spolupracovat, ovšem jedině mimo areál pivovaru. (MF Dnes)

Na výlov pivovarského rybníka pozvala letos Holba Hanušovice nejen svých 150 zaměstnanců a obchodní partnery, ale také lidi, kteří mají příjmení shodné s názvem podniku či s jedenáctistupňovým Šerákem. Několik set lidí tak v červnu překvapeně otevíralo obálku s pozvánkou. " Adresy jsme hledali na internetu, v telefonním seznamu, výzvu jsme vyvěsili na webu i v hospůdkách, kde se točí naše pivo," řekla Alena Chylová z marketingu. Výzva zabrala a v sobotu přijela na výlov asi stovka Holbů a Šeráků, mnozí opravdu zdaleka. Čekaly je dárky i prohlídka pivovaru. O rybník, který kdysi sloužil k výrobě ledu na chlazení piva, svedl nejprve hádku porybný s vodníkem Pivínkem, který zabral až na slib tří sudů piva. Pak odevzdal klíč a ředitel Zdeněk Konečný rybník odemkl. V sítích se vzápětí mrskali kapři, sumci, štiky, amuři, líni, pstruzi a cejni. " Pokaždé vylovíme kolem osmi metráků ryb. Za symbolickou cenu je prodáváme zaměstnancům," řekl Konečný. (Šumperský a Jesenický deník)

V pivovaru Holba včera předali charitativní dary v celkové výši 60.100 korun.

Z rukou předsedy představenstva převzali darovací šeky, každý v hodnotě 30.050 Kč zástupci Stacionáře Šimon Jeseník a Dětského klíče Šumperk. Dle vyjádření paní Pončové ze stacionáře Šimon získané peníze poslouží k nákupu náhradního vaku ke zvedáku pro imobilní pacienty a nákupu rehabilitačních pomůcek. Stacionář Šimon se stará zhruba o 10 mentálně i fyzicky postižených lidí, kterým zajišťuje volnočasové aktivity a také pracovní terapii, která je zvlášť důležitá pro začlenění handicalpovaných do běžného života. Součástí péče je rovněž každodenní rehabilitace. V Dětském klíči Šumperk za získané peníze zařídí a vybaví klubovnu, která bude sloužit jako relaxační místnost. Děti zde budou mít nejen příjemné prostředí, ale také speciální vybavení, tzn. hračky a pomůcky. Dětský klíč je zaměřen na zajišťování osobní asistence dětem s poruchami autistického spektra.

Obě organizace jsou neziskové a finanční prostředky získávají z dotací, grantů a darů.

Pivovar dlouhodobě podporuje nejen sport, kulturu a společenský život v regionu, ale nezapomíná ani na slabší a handicapované děti i dospělé. Finanční částka věnovaná organizacím Šimon a Dětský klíč je část výtěžku ze vstupného Pivních slavností, které se v Holbě konaly letos v září. (Web Holba)

Historicky první setkání lidí se jmény Holba a Šerák se uskuteční v sobotu v hanušovickém pivovaru Holba, jehož vlakovou lodí je pivo Holba Šerák.

Organizátoři předpokládají, že z celé republiky přijede okolo stovky jmenovců. Názvy Holba a Šerák jsou spojeny nejen s hanušovickým pivem. Holba je jméno původní vesničky, která je nyní součástí Hanušovic, a Šerák patří k nejvyšším vrcholům Jeseníků.

„Výskyt jmen jsme monitorovali, ale na Šeráky a Holby jsme neměli žádné spojení. Většina se jich nakonec přihlásila díky výzvě na webových stránkách pivovaru a na plakátech v hospůdkách a ostatních gastro zařízeních,“ uvedla Alena Chylová z hanušovického pivovaru. (Právo)

Letošní várka třináctistupňového svátečního speciálu už zraje v ležáckých sklepích litovelského pivovaru. Klasicky vyrobené pivo se musí uvařit již v průběhu léta, aby do Vánoc stihlo prokvasit a uzrát.

„Várku jsme uvařili již 11. srpna. Po velmi dobrém průběhu hlavního kvašení zraje mladé pivo od 18. srpna v ležáckém sklepě, kde je teplota kolem jednoho stupně Celsia. Zde si poleží až 100 dnů,“ uvedl sládek litovelského pivovaru Petr Kostelecký.

Dlouhým ležením se chuť piva podle něj krásně zakulatí a pivo získá přirozený nenapodobitelný říz. Speciál se, stejně jako jiné druhy litovelského piva, už pouze filtruje a stáčí do sudů nebo lahví.

„Cesta třináctistupňového speciálu na vánoční pult je dlouhá. Kvalitní, klasicky vařené a kvašené české pivo musí projít náročným procesem vaření a zrání, neboť právě tento proces a kvalitní suroviny dělají opravdové české pivo českým pivem. Proto tento speciál vaříme už v období, kdy si lidé ještě užívají letního koupání v plavkách. Na pivo však přijdou, až budou nosit zimní kabáty,“ říká s úsměvem ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Litovelský sváteční speciál se začal vařit poprvé před dvěma lety u příležitosti 111. výročí otevření tohoto pivovaru. Od té doby ho pivovar vaří pravidelně každým rokem. Speciální piva jsou vždy jedinečnými originály. Vaří je jen některé pivovary, a to pokaždé v limitovaných sériích. Oblíbené jsou především u znalců piva. Také etikety speciálů jsou vzhledem k jedinečnosti každé uvařené várky vyhledávaným sběratelským artiklem. (Právo)

Stříbrnou medaili na celosvětovém pivním festivalu ve Stockholmu získal ležák Premium z produkce Litovelského pivovaru. Jedná se o jedno z nejprestižnějších světových ocenění. Letošní rok je pro litovelské pivovarníky mimořádně úspěšný. " Po třech zlatých medailích na domácích soutěžích jsme získali i medaili celosvětovou. Dokazuje to, že vařit pivo klasickým způsobem se vyplatí. Přirozené kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání mu přináší plnou, vyváženou chuť a jedinečný říz," řekl ředitel Miroslav Koutek. Klasicky vařené pivo z Litovle se stalo Českým pivem letošního roku a vyhrálo i v soutěži Česká pivní pečeť 2006. Nealkoholická " Litovel" vyhrála letošní ročník soutěže Pivo České republiky 2006. Na prestižním stockholmském Beer and Whisky festivalu v jedenácti kategoriích soutěžilo přes tisíc druhů piv z celého světa. (Olomoucký deník)

Kdyby mohl, udělal by ze své kanceláře muzeum pivovarnického řemesla. Opotřebované dřevěné nářadí, repasovaná plnička lahví nebo sto let starý diplom z degustační soutěže pro něj mají větší cenu než třeba počítač. Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel, je v podniku víc než doma. Obrazně i doslova.

"Tradice vaření piva se u nás v pivovaru předává téměř jako z otce na syna. Mnoho z nás je tu už od patnácti let a k tomuto překrásnému prastarému řemeslu se stavíme jako k něčemu, co není jen naše povinnost, ale i koníček. Tradice si hrozně vážíme, a proto se také snažíme poctivé české pivovarnictví zachovat," říká muž, který do litovelského pivovaru nastoupil jako učeň a nedávno tu oslavil padesátku.

* Pane řediteli, kdysi jste řekl, že pivo je hned po vodě druhý nejzdravější nápoj. Čeho vypijete přes den víc?

Já vodu piji v pivu. Člověk potřebuje dostat do sebe kromě vitaminů a minerálů tekutiny. A pivo obsahuje zhruba devadesát procent vody. Takže to mám pěkně všechno promícháno.

* A co varování lékařů, že i malé ale pravidelné množství alkoholu může vyvolat závislost?

S tím zásadně nesouhlasím. Něco takového hrozí možná malé části populace, ale kvůli tomu si přece neodepřeme tak božský nápoj, jakým pivo v každém případě je.

Pivo je naopak velice zdravé, když ho pijete s mírou. Spousta věcí na světě je prospěšných, dokud je používáte v rozumném množství, a když je konzumujete nadmíru, mohou být škodlivé. Je jedno, jestli je to pivo nebo citron.

* Která konkurence v oboru vám chutná nejvíce?

To bych se musel zamyslet. Konkurenční piva samozřejmě degustujeme, protože z odborného hlediska není možné pít jenom to naše. Pokud ale mohu, piji piva, která jsou vyráběna klasickou metodou.

* Některé české pivovary už ale mění technologie, vyrábějí více a levněji. Vydržíte tomuto tlaku odolávat?

Celou situaci jsme si vyhodnotili už na začátku devadesátých let, kdy nám bylo jasné, že ve světě jsou úplně jiné trendy výroby piva.

Tyto tendence jsou dnes běžné i v naší republice. Viděli jsme, že se všechno urychluje jen kvůli ekonomickým ukazatelům a že už mnohdy málo záleží na kvalitě piva - na jeho pitelnosti, kterou se vyznačuje právě české pivo.

* Co znamená pitelnost?

To, že máte znovu chuť se piva napít. Když pivo děláte klasickým českým postupem, tak se všech dva tisíce složek, které pivo obsahuje, dobře propojí, sladí a zakulatí. V pivu tak zůstávají velmi důležité látky pro člověka. Takové pivo má velice pozitivní vliv i například na trávicí trakt.

* Jak dlouho ještě ale budete schopni takové pivo vyrábět?

Tuto otázku mi pokládali už v roce 1993. Dneska se píše rok 2006 a klasická Litovel je stále více žádána. A navíc vítězí na nejprestižnějších anonymních degustačních soutěžích.

Důležitým momentem je, že pivovar nerozkrádáme a netunelujeme. My ho budujeme. Postupujeme moderně, když využíváme nejnovější techniku, která nám umožňuje výrobu zpřesnit.

Zároveň ale přesně dodržujeme tradiční technologii. Tedy klasické vaření, hlavní kvašení i dlouhé studené dokvašování piva v ležáckém sklepě.

* Litovel je součástí větší pivovarnické skupiny spolu s přerovským Zubrem a hanušovickou Holbou. Byla nutnost zakládat takovou spolupráci?

My jsme ji nezakládali, jenom jsme u ní zůstali. Nikdy jsme se totiž nerozdělili. Již v minulosti jsme si uvědomovali, že naše síla je v tom, když zůstaneme pohromadě. Jsme skupina odborníků, kteří v oboru pracují léta, a fungujeme jako pověstné tři pruty knížete Svatopluka. Tři pruty se konkurenci velice špatně ohýbají. Spojuje nás klasická výroba.

* Pivovary každým rokem pivo zdražují, děláte to i vy. Kde až se cena piva jednou zastaví?

My ceny upravujeme, jen když musíme. Bývá to zpravidla jednou za rok, kdy komplexně vyhodnocujeme celkovou situaci,a hledáme také rezervy u sebe. Nemůžeme ale zacházet tak daleko, abychom při výrobě ošidili třeba suroviny nebo klasický technologický postup. Zvyšujeme cenu o nárůsty cen energií nebo surovin. Myslím ale, že jsme stabilizačním prvkem ceny na trhu.

* Bez větších zisků ale nemůžete plánovat rozvoj firmy. To nemáte žádné plány do budoucna?

Pivo vaříme za peníze, ale ne pro peníze. Areál máme krásný a dostatečně velký. Naším úmyslem není markantně rozšiřovat výrobu. Nechceme zásobovat naším pivem celý svět.

To bychom nemohli dělat klasické české pivo. Nehodláme naše zákazníky ohromovat tím, že se nám podařilo zvýšit výrobu o desítky procent. Tím, že děláme pořád to stejné, plus minus pár desítek tisíc hektolitrů, tím zaručujeme našemu spotřebiteli kvalitu.

* Vaše pivo prý popíjejí i státní návštěvy. Jak jste se dostali až na "vládní" stůl?

Sami nás oslovili. V dnešní době je to paradoxní, protože každý se cpe pomocí ostrých loktů, marketingů a "moderních metod", kam to jde.

Dnes už ale mnozí nestojí o to, aby ochutnali sice české, ve skutečnosti však pivo vyrobené stejně jako jinde ve světě. Chtějí klasicky vařené pivo. Státní návštěvy občas zavítají i do Litovle a zjistí, že tady nežijeme na palmách, ale že se máme čím pochlubit.

* Na exkurzi k vám přijeli i majitelé pubů, hospod v Londýně. Stoupl vám pak export do Anglie?

Ti si nás také našli úplně sami s tím, že chtějí prodávat pravé české pivo. Spolupracujeme už asi pět let. Export do Anglie začínal na pěti stech hektolitrech za rok, dnes je to už čtyři a půl až pět tisíc hektolitrů. Vozíme tam sudové pivo a také pivo v cisternách, které se stáčí v jednom z londýnských pivovarů.

* Kolik procent roční produkce vyvezete do světa?

Naším hlavním cílem není pivo vyvážet za hranice, protože jsme tuzemský pivovar a pivo vaříme pro našince. Vyvážíme kolem deseti dvaceti procent produkce.

* Jakým způsobem si hledáte exportní klienty? Jak se dostanete do Ekvádoru nebo Guinejské republiky?

To jsou náhody. Někdo se o nás dozví, jiný se tam odstěhuje a má zájem prosadit tam klasicky vařené české pivo. Jinak tady po Evropě jsme poměrně známý pivovar.

* V rádiu i v televizi je stále více slyšet reklamu na váš pivovar. Tomu jste se nedokázali vyhnout?

S tímto trendem musíme držet krok. Snažíme se ale, aby naše reklama nebyla agresivní. Nabádáme lidi, aby se v dnešní hektické době zastavili. Třeba u našeho poctivého, klasicky vařeného piva, jehož výrobu také neurychlujeme.

* Ne všem se ale vaše reklama líbí. Například občanské sdružení Kontext kritizuje, že pivo propagujete i na akcích, které navštěvují děti. Souhlasíte s jejich výtkami?

To vše je pouze extrémní a mylný výklad tohoto sdružení. Dal nám zapravdu i živnostenský úřad, který naši reklamu posuzoval. Nechceme, aby málo lidí pilo hodně piva, ale chceme, aby mnoho lidí pilo málo piva. Vždyť pivo je zdravé a doprovází lidstvo po celá tisíciletí.

* V devadesátých letech, kdy se český trh otevřel větší konkurenci, jste přišli o řadu místních hospod. Máte je už zpátky?

To je dlouhodobá záležitost. Ze začátku nás to hodně mrzelo, ale nebylo se ani čemu divit. Dříve byla takzvaná rajonizace. V dané oblasti se mohl pít jen jeden druh piva.

Bylo logické, že všichni chtěli zkusit něco jiného a místo jednoho tu rázem bylo třicet druhů piv. Ale poté, co se v pivovarech začalo vařit pivo také jiným způsobem než klasicky českým postupem, mnozí hospodští začali chápat, že pravé české pivo bylo k nezaplacení a vracejí se k němu. Tak se i k nám zákazníci vrací. Proto, že jsme se nezměnili.

* Vy pracujete v pivovaru už 35 let. Kde vidíte sám sebe za dvacet let?

To už budu asi v důchodu. Věřím ale, že tady bude nadále české pivovarnictví a že si ho lidé budou ještě více vážit. Myslím, že i v dalších letech bude v našem pivovaru tolik práce, že i za těch pomyslných dvacet let budu mít od rána až do večera co dělat. Pivo je totiž nevyčerpatelný zdroj inspirace.(iDnes)

Černou Horu ovládlo pivo, ale i zmatky v dopravě. Lidé vypili 12 tisíc litrů piva.

Rekordní návštěvnost, nejvíc vypitého piva v historii akce, ale i dopravní kolaps přinesla sobotní 10. Pivní pouť v pivovaru Černá Hora. Jeho areál v centru dvoutisícové obce na Blanensku podle organizátorů navštívilo na šestnáct tisíc lidí.

Největším problémem bylo se do černohorského pivovaru vůbec dostat. A to i přes to, že silničáři zrušili objízdnou trasu, která přes Černou Horu už od července kvůli stavbě nového kruhového objezdu na státní silnici z Brna do Svitav vede.

Řidiči jezdili po paměti a způsobili kolaps

I když silničáři o víkendu nedostavěnou křižovatku provizorně zprůjezdnili, řidiči se chovali, jako by místem dál vedla objížďka.

„Všichni najížděli na objížďku, ne podle dopravního značení, ale po paměti, takže zablokovali dopravu a museli se vracet,“ popsal Jaroslav Řezníček, vedoucí dopravního policejního inspektorátu v Blansku. Uniformovaní policisté nakonec museli dopravu sami řídit.

Těžkou hlavu policistům dělali i lidé, kteří přijeli přímo na pouť. Centrum Černé Hory kvůli ní bylo totiž zavřené a záchytná parkoviště pro asi čtyři sta aut se podle organizátorů zaplnila hned v deset hodin dopoledne, kdy pouť začínala.

„Řidiči stavěli auta tak, že některé uličky úplně ucpali, nebrali vůbec ohled na zákazy ani zachování průjezdnosti,“ uvedl Řezníček. Na řadu tak v desítkách případů přišly pokuty i odtahová služba.

Letošní výhra: pouťobus

Spokojení naopak mohli být ti, kdo do Černé Hory vyrazili z Brna cyklostezkou se světovým rekordmanem v jízdě na vysokém kole Josefem Zimovčákem. Anebo lidé, kteří využili letošní novinky - pouťobusu. Ten vozil návštěvníky od nejbližší vlakové zastávky v Rájci-Jestřebí přímo před vstup do pivovaru.

„Poprvé jsme na pouť nevyrazili autem, ale vlakem a nemůžu si stěžovat. Děti měly radost, jízda vlakem pro ně totiž byla zážitek, navíc jsme sem dorazili dřív než jindy. Vždycky jsme totiž jezdili později, až už někteří odjížděli, aby bylo kde zaparkovat,“ pochvaloval si Michal Velechovský z Brna. Uvnitř pivovarského areálu se už spokojeně tvářila většina lidí. Organizátoři pro ně přichystali celodenní program hned na třech pódiích, na kterých nechyběla například kapela Katapult, Michal David, Zdeněk Izer, Věra Špinarová, Helena Zeťová nebo Tereza a Laďa Kerndlovi.

Přijeli však i finalisté soutěže SuperStar - Petr Bende či Gába Al Dhába, za nemocného Vlastu Horvátha na poslední chvíli zaskakovala i Šárka Vaňková. Rodiče si zase pochvalovali speciální Limonádový ráj s programem pro děti.

Víc lidí by pivovar nesnesl

I když organizátoři avizovali rekordní návštěvnost dvacet tisíc diváků, spokojeni byli i se šestnácti tisíci.

„Přijelo 12 300 platících návštěvníků a další asi 4 tisíce dětí, které neplatily, i to je nejvíc ze všech ročníků. Myslím, že kapacita byla stejně nadoraz, víc lidí by se nevešlo,“ hodnotil v sobotu v noci jeden z hlavních organizátorů Hubert Adámek.

Za pravdu mu dávali i sami návštěvníci. Dostat se přes užší průchozí místa mezi jednotlivými scénami vyžadovalo hodně trpělivosti.

Neproniknutelné davy byly všude. „Snažíme se dostat k pódiu na výletišti kvůli Šárce Vaňkové, jdeme o hodinu dřív, s těmi lidmi okolo to tak akorát vyjde,“ tvrdila uprostřed masy kousek od pódia Marcela Skoumalová z Kuřimi.

I přes to, že návštěvníci za jediný den vypili 230 padesátilitrových sudů piva a 130 sudů limonád, akci všichni hodnotí jako bezproblémovou. Na záchytce nikdo neskončil, nic se neztratilo. A až na jedno vymknuté koleno a řidiče, který v noci řídil se dvěma promile alkoholu v krvi, hlásili záchranáři i policisté klid. (MF Dnes)

Pivo v lahvích nebo sudech? V pondělí večer to bylo jinak. Hasiči jeli ke kurióznímu zásahu. V jihlavském pivovaru museli odčerpat zlatavý mok z výtahové šachty.

"Příčinou nehody byla kombinace technické závady a lidského selhání. Do šachty uniklo 500 hektolitrů piva," přiblížil Jaromír Kalina, pracovník jihlavského pivovaru.

Pivo začalo vytékat těsně po půl čtvrté ráno. "Přivolali jsme hasiče a posléze vše oznámili na odbor životního prostředí Magistrátu Jihlava a Českou inspekci životního prostředí," potvrdil.

Pivovar nehodu označil vzhledem k finanční ztrátě jako střední škodu. (Vysočina)