Přestože stovky stavbařů čeká při rekonstrukci bývalého pivovaru v Hradci Králové na nové administrativní centrum ještě spousta práce, některé měnící se pivovarské budovy odhalily svou definitivní podobu již dnes. Dosud zchátralé průčelí bývalého pivovaru obrácené ke královéhradeckým Jiráskovým sadům získalo koncem roku novou fasádu, ze které už stavbaři odstranili i lešení.

Čerstvě opravenou a ošetřenou fasádu má také část navazující budovy v Komenského ulici naproti zimnímu stadionu. Přízemí tohoto objektu s novou štukovou fasádou v rekonstruovaném areálu dříve sloužilo jako technické zázemí pivovaru či jako prodejna hradeckého piva.

Suterénní prostory této budovy jsou určené ke komerčnímu pronájmu, které budou přístupné z ulice ČSA. V těchto objektech stavbaři zachovali původní klenby a nosné sloupy, které tak budou reprezentovat výstavbu pivovarnických objektů z konce 19. století. V dalších patrech již vznikají kanceláře krajského úřadu či archivní místnosti.

V současné době pokračuje výstavba parkovacího domu pro zhruba 480 automobilů. Budují se podzemní podlaží těchto garáží, která budou mít po dokončení pět pater skrytých pod plochou Pivovarského náměstí. Do parkoviště budou automobily směřovat dvěma vjezdy: z třídy ČSA a z Komenského ulice od zimního stadionu. Nové podzemní parkoviště bude společně s budovou sálu zastupitelů kraje jedním z nových objektů zrekonstruovaného areálu bývalého pivovaru.

Z Komenského ulice od zimního stadionu v sousedství budov pivovaru roste nyní nové schodiště, které lidem otevře další vstup do historického centra krajského města. V současné době je již vidět budoucí tvar schodiště jehož stěny budou ve finále z režného zdiva a stupně ze žuly.

Ve středu krajského města v současné době vzniká na místě bývalého královéhradeckého pivovaru víceúčelové centrum, kde najde své místo královéhradecká univerzita, krajský úřad, či galerie soch moderního umění. (hka.cz)

Za rok 2006 byl výstav piva minipivovárku Rambousek v Hradci Králové na hranici 52 hl. Pan Rambousek k tomu dodává. Jelikož je výroba téměř striktně řízena zakázkou, nelze samozřejmě hovořit o jakési sortimentní náplni, spíše o nových zajímavých objednávkách. Např. v uplynulém roce jsem navíc vařil úctyhodných osm druhů medových piv (samozřejmě pouze s přídavkem této suroviny a to v různých fázích výroby a poměru) jako např. jedlové, smrkové, kaštanové atd. Jako zajímavost se nyní čas od času dělá 14% Egyptské pivo Ramses - "fíkové", dále rovněž 14% dýňové (americké), toto pivo se vaří max. 2x ročně a to v období Halloweenu. Za informaci jistě stojí i občasná výroba piva Badebier-Rambouskovo koupelové pivo, které se vyrábí přesně dle požadavku terapeuta, což znamená, že je prakticky pokaždé řekněme jiné. Toto lze zajistit pouze u takové jak jsem již výše uvedl pidivýroby aby to bylo vůbec ekonomicky únosné. Vzhledem k tomu se jedná tudíž o pivo určené pouze ke koupelím rukou a nohou, nikoliv celého těla! Dále jako zajímavost byly vyrobeny v uplynulém roce celkem 3 várky Vitanápoje. V letošním roce navíc dojde k uzavření provozu a jeho následnému přestěhování do prostorů bývalého pivovaru a budoucího Administrativního centra a celkové rekonstrukci. Možná se změní i některé údaje k provozu včetně zásahu do filosofie výroby (Milan Rambousek)

Náchodský pivovar, vlastněný městem Náchod, dosáhl v roce 2006 výstavu 136 044 hektolitrů piva, což je proti předcházejícímu roku navýšení o 2 procenta. Z celkového výstavu činil export 21 242 hektolitrů, opět v porovnání s rokem 2005 jde o zvýšení o 48 procent.

Náchodské pivo, především světlý ležák Premium, se vyváží zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale i Finska, Kanady a Řecka.

Podle vedoucího marketingu Františka Meduny tvoří rozhodující část výroby světlý ležák Primátor Premium a světlé výčepní pivo Primátor Světlý, zbytek připadá na speciály. Poslední novinkou, uvedenou na trh loni v listopadu, je specifické pivo English Pale Ale, svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu.

Loni se také prodalo 6010 hektolitrů limonád, o 38 procent více než v roce 2005. Zákazníci si oblíbili zejména příchuť cola a malina. Loňskou novinkou byl od června ovocný multivitamínový nápoj. Výrobu nealka jako doplňkového programu zahájil pivovar v červnu 2003. Náchodský Primátor patří k nejlépe hodnoceným značkám v České republice. (Právo)

Pivovar byl 19 hodin bez elektrického proudu. Celkem o dvě várky piva přišli vinou čtvrteční vichřice v soukromém pivovaru Svijany. Pivovar byl totiž zhruba devatenáct hodin bez dodávky elektrického proudu.

Podle sládka Petra Menšíka tím vznikla škoda v řádech desetitisíců korun. Ta však mohla být mnohem větší. Pivovar totiž dokáže denně vyrobit až šest várek piva. Ve Svijanech měli stěstí, že v době výpadku byly v procesu výroby jen dvě várky.

"Museli jsme zlikvidovat zhruba 400 hektolitrů piva. Výpadek proudu však netrval déle a již v sobotu byl provoz pivovaru plně obnoven," poznamenal Petr Menšík.

Další škody již vichřice v Soukromém pivovaru Svijany nenapáchala. Obchodní oddělení, které je na dodávkách elektrického proudu závislé, bylo po dobu výpadku napájeno z náhradních zdrojů. "Nejdůležitější části pivovaru jsme udrželi v chodu pomocí agregátů," dodal Petr Menšík. (Liberecký deník)

Ve středu 17. ledna 2007 ve 12:25 hod. přijalo operační středisko HZS LK žádost o pomoc při úniku chladírenského média v pivovaru Malý Rohozec. Na místo byly vyslány jednotky HZS LK stanic Turnov, Semily, Liberec a dobrovolní hasiči z Turnova se čtyřmi automobilovými cisternami a s protiplynovým a chemickým kontejnerem.

Při příjezdu na místo události hasiči zjistili, že došlo k netěsnosti ventilu u potrubí se čpavkem a k následnému úniku amoniaku do provozu pivovaru. Hasiči v přetlakových protichemických oblecích utěsnili ventil a změřili koncentraci amoniaku v ovzduší. Venku nepřekročila naměřená hodnota nebezpečnou hranici. Hasiči nasadili uvnitř pivovaru přetlakovou ventilaci, která čpavek přirozeně odvětrala z budovy. Venku hasiči připravili dvě vodní clony, které srážely uniklý čpavek, aby se nerozšířil do okolí. V půl druhé byly na místo události povolány další dvě jednotky SDH obcí Všeň a Hrubá Skála. Na místo události se dostavili i zástupci odboru životního prostředí a informována byla také starostka města Turnova. V půl čtvrté bylo předáno místo zásahu zástupci pivovaru, který zajistí asanační práce v provozu.

Při události byl zraněn jeden zaměstnanec pivovaru, který se nadýchal uniklého čpavku a údajně utrpěl i poleptání končetin. Muže převzala na místě k ošetření Zdravotnická záchranná služba. (Požáry.cz)

Pivovar Zlatopramen v Krásném Březně ukáže svou masopustní tvář v sobotu od 9.30 do 16.00 hodin.

"K dobrému pivu patří dobrá zábava. Masopustní veselí je tradiční českou oslavou, stejně tak jako Zlatopramen je tradičním českým pivem. Zlatopramen prostě k masopustu patří. A kde jinde uspořádat masopust než tam, kde pivo vzniká - v pivovaru," poznamenal Josef Pouzar z produkce pořádající společnosti Drinks Union.

V pivovaru budou moci návštěvníci již od rána zhlédnout ukázky lidových řemesel. "Speciálně pro tuto akci otevřeme v pivovaru pravou českou hospodu, kde budou moci návštěvníci ochutnat piva z naší produkce. Ale nejen to, k dispozici bude i něco ostřejšího na zahřátí," láká výrobní ředitel pivovaru Miloš Baumruk.

Pivovar také doslova otevře své brány. Součástí masopustu bude totiž jeho prohlídka. "Lidé tak budou mít jedinečnou možnost seznámit se s tím, jak pivo vzniká a kolik práce je za tím, než si mohou v klidu ve své oblíbené hospůdce vychutnat správně vychlazené pivo Zlatopramen, " podotkl Baumruk.

V pivovaru se uskuteční i pravé české vepřové hody. Po celý den bude hrát Plukovní hudba 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata a se staročeskými písněmi se představí Čupr Baby. "Vrcholem odpoledního programu bude od 13.00 hodin maškarní masopustní průvod se spoustou masek. Průvod projde nejen pivovarem, ale také ústeckou čtvrtí Krásné Březno," uzavřel Pouzar. (Ústecký deník)

Po pivařích z Kostariky, Uruguaye, USA, Itálie a Rumunska se objevil další národ, který si činí nároky na tvář přednosty stanice Velké Březno Victora Cibicha. Jsou jím Francouzi. Dosud neznámé užití maskota velkobřezenského pivovaru objevil na dovolené hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

„Koukal jsem jako blázen, když jsem v Řecku v malé hospůdce v horách viděl na stěně plakát s naším Cibichem,“ říká hejtman. Včera předal úlovek historikovi pivovarnictví Janu Žižkovskému, který dlouhodobě mapuje dějiny ústeckých pivovarů a pracuje pro skupinu Drinks Union.

„Spolupracuji s největšími sběrateli etiket, myslel jsem, že máme už všechny zahraniční varianty Cibicha. Jsem překvapen,“ komentoval objev.

Krom bělavých vlasů je Cibich na plakátu francouzského pivovaru Sochaux naprosto totožný s tím, kterého užívá už přes sto let pivovar Velké Březno. Jak se dostal pivovar Sochaux k Cibichovi, je záhadou. „Ta tvář se prostě líbí, dobře prodává pivo. Už před válkou si ji přivlastnil pivovar v Itálii. Po válce se pak zřejmě rozšířila s odsunutými Němci. Jak to bylo ve Francii, se snad brzy dozvíme. Hned kontaktuji pivovar Sochaux,“ vysvětlil historik.

Právě včera pivovar pokřtil novou etiketu piva Březňák, jež doznala modernizace. Tváře maskota se ale změny nesměly dotknout. Etikety Březňáku se proměnily podobně jako před časem etikety piva Zlatopramen od stejné firmy.

Velkobřezenský pivovar zaregistroval Cibichovu tvář roku 1906. Dnes jde o ceněnou ochrannou známku. „Březňák s Cibichem patří k nejprodávanějším českým pivům v Německu. Tamní zákazníci vnímají Cibicha pozitivně, působí dobrosrdečně a podporuje dojem kvalitně odvedené práce,“ poznamenal šéf představenstva pivovaru Milan Hagan. Pivovar vlastní výhradní práva na užití Cibicha v Česku a v Německu. Ve Francii, Itálii či v USA by musel o značku bojovat. „Bylo to strašně složité. Stačí se podívat na spor Budvaru s Američany,“ reagoval Hagan. (MF Dnes)

Hejtman podepsal smlouvu s ústeckým Drinks Unionem

V Pivovaru Velké Březno na Ústecku byla během křtu nové etikety piva Březňák podepsána smlouva o spolupráci mezi Ústeckým krajem a společností Drinks Union, a. s., jíž je velkobřezenský pivovar součástí.

Právo o tom ve středu informoval pracovník kanceláře ústeckého hejtmana Zbyněk Šebesta s tím, že smlouvu podepsali krajský hejtman Jiří Šulc (ODS) a předseda představenstva této nápojové firmy Milan Hagan.

Nejde o úplatnou službu

Smyslem smlouvy je oboustranně výhodná spolupráce při prezentaci ústeckého regionu v naší zemi i v zahraničí, především na veletrzích cestovního ruchu a turistiky či na akcích, jejichž posláním je získat další zahraniční investory do kraje. „Rozhodně Ústecký kraj neposkytuje Drinks Unionu úplatnou službu k zajištění jeho reklamy,“ prohlásil hejtman Šulc. „Na většině mezinárodních veletrhů cestovního ruchu, kterých se každoročně zúčastňujeme, hodláme kromě krás a zajímavostí našeho regionu prezentovat také výrobky podnikatelských subjektů, které tu působí, a lze je považovat za produkty náš region charakterizující. A pivo k těmto komoditám určitě patří, zlatopramen, lounské pivo a určitě také velkobřezenský ležák,“ řekl hejtman.

„Piva našeho kraje jsou známá po celé Evropě, třeba zrovna u sousedů v Německu patří výrobky Drinks Unionu a jeho pivovarů k nejoblíbenějším. Ústecký kraj představí na veletrzích výrobky některých firem, které tu působí, a pivo z Ústí či Loun zase umožní vytvořit v našich expozicích přátelskou atmosféru s upřímnou pozvánkou k návštěvě regionu,“ dodal Šulc.

Letošní první akcí, kde se úterní smlouva o spolupráci naplní konkrétně, bude mezinárodní veletrh cestovního ruchu Regiontour v Brně (11.-14. ledna), dalších 15 tuzemských i zahraničních veletrhů přijde na řadu v průběhu letošního roku.

Muž, který dal pivu svou tvář

V Pivovaru Velké Březno se hned po podpisu smlouvy křtila nová etiketa piva Březňák se známým portrétem Viktora Cibicha, muže, který dal zdejšímu pivu tvář, jak řekl ve své malé přednášce o dějinách pivovaru a jeho ochranné známky Petr Žižkovský. Ochranná známka byla registrována už před sto lety, její současná podoba v 60. letech a ta nejnovější je chráněna v ČR, SR a Německu a postupně přibudou její registrace i v dalších zemích.

I historici pivovarnictví dobře vědí, že Cibichova tvář se objevila neoprávněně i na etiketách mnohých zahraničních pivovarů. Jeden z příkladů, o němž ani v Drinks Unionu neměli dosud ponětí, předal krajský hejtman.

„Koncem listopadu 2005 jsem byl v čele delegace Ústeckého kraje v severořecké Kozani a v restauraci Tripokaridos jsem náhodně objevil vystavený plakát zvoucí do baru v anglickém Newcastlu na francouzské pivo ze Sochaux. A na něm pan Cibich - nebo Zippich? - jako živý. Jsem rád, že mohu rozšířit vaši sbírku,“ konstatoval hejtman.

Hejtman Jiří Šulc předal velkobřezenským pivovarníkům fotografii z řeckého baru s reklamou anglické restaurace čepující francouzské pivo s tváří pana Cibicha. (Právo)

Tvář málokterého Čecha je ve světě tak známá jako Victora Cibicha. C. a k. přednosty stanice z přelomu 19. a 20. století, jehož portrét zdobí velkobřezenské pivo 101 let.

"Pivovar měnil etiketu a logo nesčíslněkrát. Vždy na nich ale byl Cibich, důvěryhodná tvář značky," uvedl historik Petr Žižkovský.

"Právě připravujeme velký plakát, na němž všechny tyto etikety budou. Počínaje tou první, chráněnou registrační známkou z 3. května 1906 u Hospodářské komory v Liberci, po současnou, kterou pivovar začíná používat," prozradil Žižkovský.

"Tento pivovar před 1. světovou válkou vařil 16 značek piva. Tvář Viktora Cibicha se tedy již tehdy objevovala ve více podobách," řekl.

Ač se Cibichova tvář zásadně podepsala na úspěchu Březňáku ve světě - v SRN díky ní dnes toto pivo z českých piv vede - během svého života si přednosta stanice odměn moc neužil.

"Za používání své tváře měl Cibich deputát 30 piv týdně v restauraci Tivoli," prozradil historik o přednostovi, který zemřel v roce 1916 jako šedesátiletý.

Z nových etiket Březňáku s Cibichem je unikátní ta pro tmavé pivo, které pije přednosta na nálepce poprvé.

Unikátní je fakt, že dnes využívají přednostovu bodrou tvář s typickou pleší i pivovary v USA, Uruguaji, Kostarice, Rumunsku.

"Povolení nepotřebují. Poslední zaplacená ochranná známka byla v roce 1916 na 10 let. Regulérně tak převzali úspěšný motiv sudetští Němci, odsunutízČechpo2. světové válce," řekl historik.

Historie etikety Březňáku je u nás ojedinělá. "Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má na etiketě po celé století podobiznu osobnosti, která opravdu žila," upozornil historik. Mezi pár výjimek patří pivovar Dačický v Kutné Hoře, který patří také do ústecké skupiny Drinks Union.

Smutný osud ale potkal Cibichovy syny. "Jeden byl z rasových důvodů zavřen za války v koncentračním táboře - byť byl sudetský Němec. Vrátil se v roce 1945 s dobrozdáním kapitána americké armády, který tábor osvobozoval. Máme ale také doklady o tom, že si Cibichův syn v roce 1946 stěžoval i na perzekuce od českých úřadů. Jako Němec musel chodit s páskou," tvrdil historik. Oba synové byli v roce 1946 odsunuti z Čech. (Ústecký deník)

V lednu bude zahájena výstavba restauračního pivovaru ... ve Stříbře.

Touto cestou bych rád informoval občany města Stříbra o tom, že po 55. letech bude obnoveno vaření piva ve Stříbře.

Bude se jednat o rodinný pivovar s výstavem 200 litrů piva za den. Součástí tohoto pivovaru bude také spolková, pivovarská pivnice s klasickou domácí kuchyní. Vařit se bude pivo 10, 12, kvasnicové, tmavé a ovocné. Dále se budou připravovat vysokoalkoholické sváteční ležáky (velikonoční a vánoční).

Byla také vyhlášena soutěž o názvy jednotlivých piv. Soutěží se o 50 piv za každý vítězný název. Podmínkou je, aby název měl vazbu na město Stříbro. Své návrhy můžete posílat na extreme@extreme-system.cz. Předpokládané dokončení pivovaru a pivnice je září 2007. (Stribro.cz)

Loni jsme zaznamenali shodný prodej piva i nealkoholických nápojů jako v roce 2005. V roce 2006 jsme prodali osmdesát tisíc hektolitrů sedmi druhů piv a deset tisíc hektolitrů čtyř druhů limonád Ilsano, které vyrábíme z vlastní minerální vody. Tržby firmy byly také shodné a pohybovaly se kolem sto padesáti milionů korun. Zhruba třetinu tržeb zajistily aktivity, zaměřené na pivní turistiku, tedy restaurace, hotel, pivní lázně, vše v areálu malého pivovaru. Jsme rádi za prodeje, které máme. Firma aktivity směrem k turistům nadále posiluje a v květnu rozšíří tříhvězdičkový hotel U Sládka ze současných devětaosmdesáti lůžek na sto dvacet. (MF Dnes)

Shodný prodej piva i nealkoholických nápojů jako v roce 2005 zaznamenal loni Rodinný pivovar Chodovar. Podnik v roce 2006 prodal 80.000 hektolitrů sedmi druhů piv a 10.000 hektolitrů čtyř limonád Ilsano, které firma vyrábí z vlastní minerální vody. Tržby firmy byly také shodné a pohybovaly se kolem 150 milionů korun. Řekl to ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Zhruba třetinu tržeb zajistily pivovaru aktivity zaměřené na pivní turistiku, tedy restaurace, hotel, pivní lázně, vše v areálu malého pivovaru. "Jsme rádi za prodeje, které máme. Turistický ruch nám přináší hodně starostí," uvedl Plevka. Firma tyto aktivity nadále posiluje a v květnu rozšíří tříhvězdičkový hotel U sládka ze současných 89 lůžek na 120.

Hotel otevřela firma zhruba před dvěma lety a restauraci Ve skále pro 260 hostů v červnu 2000 v bývalých pivovarských sklepích. Loni v březnu zprovoznila pivní lázně na léčbu kožních cévních a ischemických chorob. Areál je dnes významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a místem pořádání kongresů a seminářů, téměř polovina hostů tam přijíždí ze zahraničí. "Připravujeme další projekty v této oblasti," řekl Plevka.

Firma prodává pivo ve více než 300 západočeských restauracích. "Jde o oblast od Aše přes Plzeň až do Klatov," uvedl ředitel. Jejich počet každoročně mírně roste, o čemž svědčí fakt trvalého růstu podílu sudových piv, které dnes tvoří 60 procent výroby. Plevka se neobává růstu poptávky po pivě, protože výrobní kapacita firmy je bez úprav 100.000 hektolitrů ročně. Tam, kde podnik prodává svá piva, nabízí vlastní limonády. Pivovar naposledy zdražoval v roce ceny nápojů v roce 2005 o jednotky procent.

Chodovar loni vyvezl, také shodně jako v roce 2005, 5000 hektolitrů piva do Německa, Švýcarska, které chce pouze lahve, a do volgogradské oblasti v Rusku. "Němci požadují z poloviny sudové pivo. Dodáváme ho nejvíce do příhraničních oblastí, ale prodává se i v Berlíně," dodal Plevka. (RegionPlzeň.cz)

Plzeňský Prazdroj dnes ve svých historických sklepích zazdil speciální pouzdra, do nichž byly v láhvích Pilsner Urquell uloženy písemnosti vypovídající o dnešní době a vzkazy současných významných osobností budoucím generacím. Mezi nimi jsou např. poselství prezidenta České republiky Václava Klause, předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, biskupa plzeňského Františka Radkovského, herců Ladislava Smoljaka

a Zdeňka Svěráka, primátora města Plzně Pavla Rödla, hejtmana plzeňského kraje Petra Zimmermana a dalších.

„Navazujeme na tradici, která vznikla současně se založením pivovaru v roce 1842 – jeho majitelé obvykle při dokončení důležitých staveb uložili do základů významné dobové dokumenty, aby zůstaly zachovány příštím generacím,“ říká Vladimír Jurina, mluvčí Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Nejdůležitějším odkazem úspěšných majitelů, sládků a všech pivovarníků minulosti dnešním generacím však byla nadčasovost jejich počínání, snaha o využití nejmodernějších poznatků vědy a současně úzkostlivá péče o zachování špičkové kvality a původního charakteru plzeňského piva. Na tuto tradici navazují plzeňští pivovarníci dneška, mimo jiné uvedením do provozu jedné z nejmodernějších stáčíren Evropy.“

Novým prvkem tradice jsou poselství osobností dneška dalším pokolením. Své vzkazy poslali např. primátor města Plzně Pavel Rödl, hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann, plzeňský biskup František Radkovský, předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, herci Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, pěvkyně Gabriela Beňačková a další.

„Milí vzdálení potomci, zajímalo by mě:

a) jestli se ve Vaší době v Čechách ještě mluví česky

b) jestli jsou u Vás pořád tak hezké holky jako v našich časech

c) jestli bylo vynalezeno něco ještě lepšího než pivo

Zdeněk Svěrák

Dobové dokumenty (kopie plánů nové stáčírny, denní tisk, prezentační materiály Plzeňského Prazdroje a vzkazy osobností) byly nejprve uloženy do nově designovaných láhví a plechovek na legendární ležák Pilsner Urquell, který sjíždí z nové stáčecí linky. Poté byly ve speciálních vzduchotěsně uzavřených pouzdrech slavnostně zazděny v historických sklepích Plzeňského Prazdroje, na místě označeném tabulkou s pamětním nápisem. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Návštěvnické centrum plzeňského pivovaru a Pivovarské muzeum poprvé za posledních pět let nezaznamenaly výrazný nárůst návštěvnosti. Ta se stejně jako předloni pohybovala kolem 155 tisíc lidí. Zřejmý byl větší nárůst českých hostů.

Na vývoj a strukturu návštěvnosti mělo vliv víc faktorů. Kvůli horkému počasí a mistrovství světa ve fotbale bylo slabší léto. Lidé je trávili více u vody a řada cizinců sledovala buď doma, nebo na stadionech fotbal, uvedl včera Tomáš Raboch z pivovaru, podle kterého byl také kvůli počasí v návštěvnosti naopak zajímavý podzim.

I přesto vše zůstali nejčastějšími návštěvníky samotného pivovaru Němci (35,1 tisíc). Čechů přišlo 25 tisíc a třetích Tchajwanců deset tisíc. Následovali je Rusové, Američané a Francouzi. Přesnou návštěvnost pivovaru a muzea zveřejní Prazdroj na konci ledna, kdy skončí soutěž o pivo na celý rok zdarma. (Plzeňský deník)

Novým výkonným ředitelem Budějovického měšťanského pivovaru a.s. se stává od 1. února 2007 Ing. Daniel Dřevikovský, který působí v pivovaru od roku 2004 na pozici finančního ředitele.

Po sedmiletém působení ve funkci generálního ředitele se stal Miroslav Leština spolumajitelem pivovaru a zůstává dále předsedou představenstva pivovaru. Za 7 let se pod vedením Miroslava Leštiny podařilo pivovar stabilizovat, rozšířit počet exportních trhů, získat pro BMP chráněné zeměpisné označení Budweiser Bier, Budweiser Bürgerbräu a registraci ochranných známek B.B. Budweiser Bier, Samson Budweiser Bier a Pito Budweiser Bier.

„Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se stal spolumajitelem pivovaru a zastávám statutární funkci předsedy představenstva je dobré předat operativní řízení nové generaci manažerů s mezinárodními manažerskými zkušenostmi. Kromě posílení pozic pivovaru na českém trhu chceme dále významně rozšířit naše exportní aktivity,“ sdělil ke změně ve vedení pivovaru Miroslav Leština. (Tisková zpráva BMP)

Měšťanský pivovar Strakonice loni vyrobil celkem 76 tisíc hektolitrů piva. Celkové tržby firmy, která ukončila druhý rok svého působení pod křídly města, dosáhly téměř 98,5 miliónu korun, což je o zhruba 3,5 miliónu více než v předchozím roce.

Ačkoli v porovnání s tuzemskými pivovarnickými podniky typu Plzeňského Prazdroje či Budějovického Budvaru nejde o nijak závratná čísla, pro firmu ze soutoku Otavy a Volyňky jde o velmi významný údaj. Pivovar, druhý rok vlastněný městem, totiž letos poprvé po čtrnácti letech trvalého poklesu prodeje piva zaznamenal jeho růst.

„Loňský rok z tohoto důvodu můžeme hodnotit velmi pozitivně a ve vývoji růstu produkce i prodeje chceme pokračovat i letos,“ řekl v úterý Právu ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice Karel Seknička.

Pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, byl posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice.

Prvního ledna 2005 se jeho majitelem stalo město, když jej odkoupilo od Fondu národního majetku za 69,2 miliónu korun. Město i nové vedení si daly za cíl stabilizaci hospodaření. Ozdravná kúra se obešla bez propouštění a společnost nyní zaměstnává 70 lidí.

Loni pivovar investoval do modernizace technologického vybavení více než 11 miliónů korun, dalších 5,5 miliónu plánuje proinvestovat letos. „Od dubna zahájíme plnění našeho prémiového ležáku, tmavého a nealko piva do třetinkových lahví,“ poznamenal Seknička.

Strakonickému pivovaru se také daří rozšiřovat odbytiště. Pivo nyní dodává především do desítek restaurací na jihozápadě Čech a také na Brněnsko.

Pivo ze Strakonic už odebírají i dva partneři v Rakousku a zástupci podniku se snaží uzavřít exportní dohodu pro území Velké Británie. Hlavním cílem pivovaru přesto zůstává oživení kdysi tradičních regionálních odbytišť. (Právo)

Měšťanský pivovar už má za sebou druhý rok samostatné existence. Nyní se mezi lidmi začíná proslýchat, že v rámci úspor zmizí auta s emblémem této firmy. Jaký je skutečný stav věcí, jsme se zeptali ředitele Karla Sekničky. Prodej piva vloni poprvé stoupl o více než čtyři procenta. Investice, které šly zpět do provozu, přitom byly ve výši jedenáct milionů korun. I přes tyto skutečnosti se vedení firmy stále snaží provoz zefektivnit. Zatím ale hledáme možnosti, zmínil se včera Seknička. To vše se týká také dopravy. Ve hře jsou přitom dosud nejrůznější možnosti. Srovnatelné pivovary totiž mají jak vlastní dopravu, tak sjednanou či kombinaci obou. Na druhé straně hodlá strakonický pivovar letos koupit další výčepní vůz. Z toho vyplývá, že je skutečně celá věc otevřená. (Strakonický deník)

Do měsíce bude v českých obchodech a restauracích nová značka piva - Pardál. Nabídne ji Budějovický Budvar jako odpověď na Gambrinus a jemu podobná piva.

"Pivo už je uvařené, stočené do lahví a teď jen čeká na etikety," říká šéf Budvaru Jiří Boček. Jméno sice nechtěl prozradit, ale Pardál je nejčerstvější zápis v seznamu ochranných známek. "Půjde o pivo chuťově i cenově odlišné od naší prémiové značky Budvar," říká Boček.

Pardál nemusí skončit jen u jednoho piva, ale podle Bočka se dá na novou značku "navěsit" více druhů piva. Třetí největší pivovar v zemi rozšířil svou nabídku naposledy zhruba před třemi lety, kdy začal po téměř padesátileté odmlce vařit tmavý ležák.

"Je to obrana Budvaru proti strategii velkých skupin, kdy třeba Plzeňský Prazdroj má prémiový Pilsner Urquell, střední Gambrinus a Radegast a levnější Kozel," říká ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

Ten odhaduje, že nové budvarské pivo může stát kolem deseti korun, a předpovídá, že trh to bezesporu pocítí. V Česku totiž spotřeba piva stagnuje či mírně klesá. Nevypije-li se víc piva, pak konzumenti musí dát přednost Pardálovi před jinou cenově podobnou značkou.

Obchodní zástupce Městského pivovaru Platan Lukáš Rajtoral soudí, že nasazení Pardálu pocítí především menší pivovary. Budou-li mít tyto sítě levnější značku, patřící kapitálově silnému pivovaru, může se stát, že řetězce přestanou piva malých výrobců prodávat nebo jim alespoň zhorší obchodní podmínky.

Marketingový analytik a šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl pokládá název Pardál za šťastně zvolený. "Má dynamiku, emoce, které nejsou negativní, vzbuzuje sílu. Je to dobrý trik, snadno převoditelný i do cizích jazyků," vysvětluje.

Zatímco v České republice nasadí Budějovický Budvar do boje o hospody novou značku, v zahraničí jde cestou smluv o distribuci. V Německu se například přestal soudit s tamními prodejci, do Chorvatska mu bude vozit pivo Carlsberg, ve Finsku místní pivovar Sinebrychoff.

Největší rozruch ovšem vyvolala před pár dny uzavřená obchodní aliance s rivalem, americkým Anheuser-Buschem, o prodeji budějovického ležáku v USA, kde nese označení Czechvar.

Spolu s klesajícím počtem soudních a patentových sporů to vypadá, že téměř staletý "česko-americký" spor o ochrannou známku Budweiser dohořívá.

Nové žaloby se prakticky neobjevují.

I tak je ale "starých" případů stále ještě na čtyři desítky. Jejich počet narůstal především v devadesátých letech minulého století.

Klidu zbraní napomáhá i to, že pivovary se na svých klíčových trzích už během uplynulých let etablovaly a jejich pozice se zde těžko právně zpochybňují.

To je případ Budvaru v Německu, Británii, Rakousku, Švýcarsku, Pobaltí nebo Rusku. Tam všude český státní podnik získal nezpochybnitelná práva ke své hlavní značce Budweiser či Budweiser Budvar.

Naopak Anheuser-Busch si zase své značky Budweiser a Bud s úspěchem obhájil v Dánsku, Finsku, Švédsku, Itálii, Španělsku nebo Číně. V takových případech protistrana na trh nasazovala, i když zase za cenu soudních pří, "vedlejší" obchodní značky.

"Už se známe dokonale. Obě strany poznaly své silné i slabé stránky. Těžko se překvapí," říká šéf Budvaru Jiří Boček. I on přiznává, že spory mají vrchol za sebou. Proto nepředpokládá, že by počet nových kauz rostl.

Například na Kypru obě strany loni poprvé v historii přistoupily na smír. Podle budějovických manažerů se o jiných smírech zatím nejednalo. Záleží prý na tom, jak jsou spory postaveny, o jaké jde trhy.

"Dohody ale nelze vyloučit," říká k tomu Boček.

Podle šéfa Budvaru však nelze oteplení vztahů spojovat s případnou privatizací státního podniku, o niž Anheuser-Busch projevuje sedmnáct let zájem.

"Vedení podniku k takovým jednáním nemá ani žádný mandát," upozorňuje Boček. Stále tak platí usnesení sociálnědemokratické vlády z roku 2002, která Budvar vyňala z privatizace. Tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl uvedl, že budějovický pivovar by se měl privatizovat až po ukončení všech známkoprávních sporů.

Budějovickým přitom pomohlo i začlenění Česka do Evropské unie, které právní pozici Budvaru posílilo i díky zahrnutí budějovických piv do přístupové smlouvy. (iDnes)

Český pivovar Budějovický Budvar, n.p. a finská společnost Oy Sinebrychoff Ab podepsaly smlouvu o prodeji a marketingu piva značky Budějovický Budvar ve Finsku. V nabídce “House of Beer” společnosti Sinebrychoff nyní najdete 2 druhy vysoce kvalitního piva z Budějovického Budvaru – světlý Budějovický Budvar Premium Lager a tmavý Budějovický Budvar Premium Dark Lager:

České Budějovice, 22. ledna 2007 – Pivovar Budějovický Budvar, n.p. byl založen v roce 1895 a sídlí v Českých Budějovicích. V tomto městě sahá tradice výroby piva 700 let do minulosti. Budějovický Budvar, n.p. je vlastněn státem.

Pivovar vyváží asi 50% své roční produkce, která v roce 2006 činila 1,15 miliónu hektolitrů. Pivovar je známý především svými značkami Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar. Veškeré pivo je vyráběno v Českých Budějovicích, což je zárukou toho, že jeho originální nezaměnitelnou chuť si mohou vychutnávat zákazníci na celém světě v nezměněné kvalitě.

“Jsem velmi rád, že spolupracujeme s pivovarem Budějovický Budvar, který je jedním z předních světových pivovarů a hledal ve Finsku silný distribuční kanál. Strategií společnosti Sinebrychoff je obohacování finské pivní kultury o vysoce kvalitní dovážená piva. Jsme hrdí na to, že nyní můžeme nabídnout tradiční pivo značky Budějovický Budvar prostřednictvím našich zákazníků všem finským spotřebitelům,” říká Mikael Aro, generální ředitel společnosti Sinebrychoff.

“Náš pivovar získal ve Finsku vynikajícího obchodního partnera. Ze spolupráce budou profitovat obě společnosti a věříme, že potěšíme zejména finské milovníky dovážených piv,” dodává k uzavřené dohodě Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Pomalu neuplyne týden, aby z Budějovického Budvaru nepřišla zpráva týkající se obchodní ofenzívy: nejprve uzavřel několik smluv o prodeji svého piva v zahraničí, korunovaných smlouvou s doposud úhlavním nepřítelem Anheuser-Buschem o distribuci českého piva ve Spojených státech. A naposledy oznámil, že bude vyrábět nové levné pivo, které doplní prémiovou značku Budvar.

HN: Co se stalo, že po letech útlumu nastal najednou takový zlom?

To není zlom. Změny tady probíhají neustále. V sortimentu, výrobě, obalech, organizaci práce, informačním systému. U obchodních aktivit se teď ale termíny sešly. To máte pravdu. Ale třeba obchodní smlouva s pivovarem Anheuser-Busch pro USA se připravovala od roku 2005. Chtělo to čas.

HN: Ale v obchodě jste si doposud cestu klestili sami...

Ne tak zcela. Kromě Německa a Británie (kde má Budvar dceřiné společnosti - pozn. red.) máme zahraniční aktivity postavené na importních smlouvách. Pivovarnictví ale není strnulé a hodně se mění.

Jestliže v 90. letech distribuci v zahraničí silně ovlivňovali nezávislí velkoobchodníci a importéři, pak dnes prim začínají hrát samy pivovary. To je důsledek globalizace. Proto je logické, že naše distribuční smlouvy uzavíráme právě s pivovary. Na Slovensku i na Novém Zélandu. S Carslbergem i Anheuser-Buschem. Respektujeme prostě změny na trhu.

Nová značka bude mít jinou chuť

HN: Loni po třech letech jste znovu zvýšili produkci. Vadilo vám, že konkurence byla lepší v množství uvařeného piva?

Diskuse jen o objemu výroby je zavádějící. Zásadním problémem každého pivovaru i podnikání je nalezení dobrého kompromisu mezi objemem a hodnotou. Na co je mi velký objem bez hodnoty a k čemu mi je naopak malý objem s vysokou hodnotou, pokud to nezvládnu utáhnout?

HN: Neprotiřečíte si pak, když od března uvedete na trh novou levnou značku piva?

To není žádná levná značka, s tím nesouhlasím. Je to pivo střední cenový segment, pivo, díky němuž rozšíříme portfolio našich výrobků. Značka Budweiser má daný charakter i cenovou úroveň i balení.

Pokud ale chceme zasáhnout střední cenový segment, musíme přijít s něčím novým. Ale není to levná značka. Má jiný charakter chuti, ale víc vám o ní neřeknu.

HN: Dovedete si představit, že přijdete ještě s další značkou?

Teď s tím nepočítáme, ta nová nám dává další možnosti.

HN: Jaké?

Můžete pod ni zavěsit třeba různé druhy piv.

Dohodnout se chtěli sami lidé z Anheuser-Busche

HN: O importní smlouvě s Anheuserem o prodeji vašeho piva Czechvar ve Spojených státech se mluví jako o historické. Co o tom rozhodlo? Byl to i nástup pragmatického Augusta Busche juniora do čela koncernu?

Myslím, že hlavní impuls vzešel ze změny situace na americkém pivním trhu. Zatímco koncem 80. let na něm importované značky nehrály skoro žádnou roli, v polovině let devadesátých začal jejich růst. Podíl zahraničních piv se nyní dostal na třináct až čtrnáct procent.

Ze zhruba 245 milionů hektolitrů piva, které se ročně v USA vypijí, je to hodně - přes třicet milionů hektolitrů. To ani tak silná firma jako Anheuser-Busch nemůže opomenout, chce-li zůstat klíčovým hráčem. Logickou reakcí pak bylo, že si vytipovali výrobce a výrobky, mezi nimiž jsme byli i my. Nic víc za tím nehledejte.

Už loni Anheuser uzavřel podobnou obchodní alianci s pivovary Groslch z Nizozemska a společností InBev, která přidala značky Stella Artois, Beck's, Bass Pale Ale či Hoegaarden. Vedle nich ale Anheuser prodává i pivo Tiger ze Singapuru nebo Kirin z Japonska.

HN: Impuls tedy přišel od nich?

Ano od nich. S tím, jestli jsme vůbec připraveni bavit se o obchodní spolupráci ve Spojených státech. Tím to začalo.

HN: Jak to vypadá, když dole u dveří klepe někdo od Anheuserů?

Nic výjimečného. Šlo o standardní obchodní jednání, v našem případě na neutrální půdě.

HN: Jak Czechvar propagují? Říkají, že je to pivo z Budějovic?

Obsah marketingové podpory je součástí dohody. Ještě než jsme ji uzavřeli, probíhaly spotřebitelské testy. Manuály jsou připravené tak, aby značka Czechvar byla nekonfliktní. Především jako originální importované pivo. Jako evropská a česká značka.

HN: Vraťme se ještě k nástupu Busche juniora. Jakou roli hrála výměna ve vedení Anheuser-Busche?

Podle mě byly klíčové změny, které se staly na trhu. Fakt, že jsme se setkali se současným nejvyšším představitelem, vedlo ale i k tomu, že jsme si objasnili některé historické věci.

HN: Co jste si říkali?

Oba jsme se zeptali, kolik peněz jsme utratili za soudní spory a jestli i další budoucnost je postavená na tom, že půjdeme touhle cestou, anebo budeme hledat jiné, méně konfliktní cesty. Na tomto základě jsme se pak dohodli na novém obchodním projektu...

HN: ...o kterém se mluví jako o historickém.

Také to tak cítím. Myslím si, že to je historický zlom v našich vztazích. Za těch sto let jsme v podstatě pořád stáli proti sobě jako soupeři. O duševní vlastnictví a trhy.

HN: Dohodli jste se na omezení soudních sporů?

To jsme neprobírali. Řekli jsme si, že bude účelné vyzkoušet si obchodní spolupráci, a shodli se na tomto projektu. Dohoda má ustanovení, že se vůbec nevztahuje na soudní spory a nemá ambice na rozdělování trhů podle toho, kde má kdo jaké chráněné známky. Už vůbec se pak nedotýká otázek privatizace. Je to čistě obchodní koncept, který se týká Spojených států a značky Czechvar.

HN: Dobře, ale co loňský známkoprávní smír na Kypru? To byla náhoda?

To byl do jisté míry zlom.

HN: Testovali jste veřejnost, jak to přijme?

Ne, žádné testy veřejnosti neproběhly. Ke smíru nás vyzval předsedající soudce. Když se podíval na žalobu a odpověď, tak se zeptal, jestli jsme připraveni jednat o smíru. Po jednodenní diskusi jsme pak došli k tomu, že nemá cenu dál pokračovat, a dohodli se. Ale to se týká jen Kypru.

HN: Ale i jinde přece můžete postupovat podobně...

Myslím, že teď jsme už za špičkou soudních sporů. Navíc se známe tak dokonale, že není čím se překvapit. Přesto kyperský smír není jednoznačným návodem, protože všude jsou jiné podmínky.

Ale zároveň to ani nevylučuji.

HN: Máte pokyn od vlastníka: dohodněte se, nebo bojujte dál?

To jsou jednoznačně manažerská rozhodnutí. My se staráme o podnik a jeho hodnotu. Nemůžeme ochranné známky odprodávat, ale odpovídáme za jejich správu.

HN: Mluví vám lidé z ministerstva zemědělství do práce?

Ministerstvo jako našeho zřizovatele o dění samozřejmě informujeme, ale nedělá žádná specifická rozhodnutí.

HN: Dokážete si představit, třeba za nějakou delší dobu, že americký Budweiser bude prodávat značku Budvar z Budějovic?

To si netroufnu odhadnout, teď jsme se dohodli na distribuci značky Czechvar a to platí.

HN: A nejen v Americe, ale třeba v Austrálii nebo na Zélandu, kde prodáváte pod českou značkou?

Tam obě společnosti jdou každá svou cestou a nejednali jsme o společné distribuci.

Klíčové trhy jsme si proti Anheuseru uhájili

HN: Jaká je vaše prognóza pokračování známkoprávních sporů? Skončí, nebo budou pokračovat?

Dobrá otázka. Myslím, že tím, jak obě strany už znají své silné a slabé známky, tak nepočítám, že by se navyšovaly nové případy. Myslím, že se budou jen dokončovat běžící spory.

HN: Takže o zásadní trhy už jste se poprali?

My jsme si klíčové trhy uhájili, což je Německo, Velká Británie, Švýcarsko, Rusko, pobaltské státy. Navíc jsme své působení rozšířili do skandinávských států, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska.

HN: Bavili jste se s šéfem Anheuser-Busche o privatizaci Budvaru?

Ne. Ani to nejde. Vedení firmy nemá oprávnění zastupovat vlastníka při jakémkoliv aktu, který se týká majetkoprávních věcí. (iHNed)