Po letech čekání by se měly dočkat historické budovy pivovaru rekonstrukce, začít by se mělo příští rok na jaře.

Šedesátka nových obchodů by měla do dvou let začít fungovat v děčínském pivovaru. Podle informací Děčínského deníku začne na jaře dlouhodobě plánovaná rekonstrukce celého pivovarského areálu o rozloze 17 tisíc metrů čtverečních. Areál se promění v moderní Centrum pivovar.

„Začneme stavět hned, jak nám to počasí po zimě dovolí. Předpokládáme, že by to mělo být někdy na přelomu března a dubna příštího roku,” říká zástupce investora Martin Král.

Kromě obchodů zde vyrostou také kancelářské prostory. A pozor - v areálu se bude opět vařit pivo. Investor plánuje otevřít restauraci s vlastním minipivovarem.

„Kromě toho počítáme s klasickým sortimentem nákupních center. Tedy s obchody s potravinami, elektronikou či textilem. Chceme mít také bohatou nabídku služeb pro návštěvníky. Ať už se jedná o kadeřnictví nebo veterináře. Naopak zde oproti původním záměrům nebude multikino,” popisuje přibližně miliardovou investici Král.

Jako zázemí vyroste v zadní části areálu parkoviště. To by mělo pojmout až čtyři stovky parkujících automobilů.

„Cílem je vytvořit novou možnost pro příjemné nákupy a trávení volného času v atmosféře nevšedního nákupního centra, v němž se snoubí tradice s modernou, pro obyvatele Děčína a přilehlých obcí i pro ostatní návštěvníky Děčínska,” uvádí mimo jiné investor.

ČÍSLO DNE: 60

Tolik obchodů by mělo být v pivovarském areálu, který se přemění v Centrum pivovar. Stavět se začne příští rok na jaře na přelomu března a dubna. První zákazníky by pak mělo nákupní centrum přivítat během podzimu 2013. U centra bude parkoviště pro 400 automobilů.

Vzhledem k předpokládanému nárůstu dopravy v okolí centra bude nutné provést úpravy infrastruktury. Proto bude na křižovatce ulic Ruská a Sofijská postaven kruhový objezd.

Děčínská radnice vnímá stavbu centra rozporuplně.

„Výstavba podobného areálu je vždy dvojsečná. Je to určitě přínos pro konkurenceschopnost Děčína. Na druhou stranu je obchodů v Děčíně již dost a koupěschopnost lidí ve městě není příliš velká. Ale každopádně jim přeji úspěch,” říká děčínský primátor František Pelant.

Historie děčínského pivovaru sahá až k přelomu 17. a 18. století. Vystavět ho dal v roce 1698 hrabě Maxmillián Thun. V roce 1848 byl tento původní pivovar stržen kvůli výstavbě železnice z Prahy do Drážďan a od roku 1849 začal postupně vyrůstat nový.

Později byl podnik několikrát rozšířen a stavebně upraven. Z doby secesních úprav pochází znak Františka hraběte Thuna na průčelí hlavní budovy. Protože Thunové výrobu piva pronajímali, byla založena pivovarská společnost, která nakonec podnik odkoupila. Roku 1897 byla vybudována parní varna a v roce 1924 zahájila provoz nová sladovna a nová plnírna.

V roce 2001 začal stávající vlastník přestavovat budovy na velkoprodejnu potravin, obchody pro řemeslníky, dům a zahradu a na kancelářské prostory.

Po dohodě s architektem a památkáři byly zachovány památkově chráněné části, ale bohužel bylo nutné již některé ze značně zchátralých staveb zbourat.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Děčínský deník | Autor: Alexandr Vanžura

http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/decin-se-do-dvou-let-docka-obriho-nakupniho-centra.html

DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice letos uvádí na vánoční trh dva nové speciály. Pro své zákazníky připravil Vánoční světlý speciál a Čokoládový speciál. Limitovaná edice pivních specialit bude v prodeji od pátku 18. listopadu 2011 do vyprodání zásob.

„Speciály považujeme za zhmotněné poděkování naším zákazníkům a příznivcům strakonického piva,“ říká Dagmar Vlková, sládek DUDÁK – Měšťanského pivovaru Strakonice a dodává: „Vánoční a Čokoládový speciál je určen pro mimořádné chvíle, třeba jakou jsou blížící se vánoční svátky. Věřím, že tyto speciály nebudou chybět na vánočním stole nebo při silvestrovské oslavě.“

Vánoční světlý speciál 16% je pivo uvařené z vody, ječného a žitného sladu a žateckého chmele. Obsah objemového alkoholu dosahuje 7,1% obj.. Čokoládový speciál 13% je uvařen z ječných sladů, nakuřovaného sladu, praženého ječmene, čokoládového prášku a žateckého chmele. Obsah objemového alkoholu dosahuje 5,3% obj. Prodej speciálů začíná 18. listopadu 2011 do vyprodání zásob. Obě nové speciality jsou v nabídce podnikové prodejny DUDÁK – Měšťanského pivovaru Strakonice, distribuují se filtrované, v 1,5 litrové PET lahvi.

„Vánoční a Čokoládový speciál uvádíme právě nyní, jako splněné vánoční přání našim zákazníkům. Novým pivním sortimentem dovršujeme letošní pivovarnický rok ve Strakonicích. Jsme rádi za naše skalní příznivce i nově příchozí. Jak jinak poděkovat za věrnost klientům a dodavatelům, než novým výjimečnými pivy?“ podotýká Jaroslav Tůma, ředitel DUDÁK – Měšťanského pivovaru Strakonice.

Zdroj: Tisková zpráva Dudák - Měšťanského pivovaru Strakonice

Národní podnik Budějovický Budvar letos investuje do svého dalšího rozvoje přes 400 miliónů korun. To je dvakrát víc než loni. Nejnovější investicí je koupě a instalace stáčecí linky pro pětilitrové soudky, řekl Právu ředitel pivovaru Jiří Boček.

„Linku spustíme koncem listopadu. Budeme schopni zase přinést větší rozmanitost obalových formátů pro jednotlivé výrobky a značky našeho podniku,“ uvedl Boček. Nová stáčecí linka bude mít výkon 300 kusů za hodinu a pivovar do ní investoval 170 000 eur (asi 4,2 miliónu korun).

Pivovar nyní v soudcích o objemu pět litrů prodává asi 3000 hektolitrů světlého ležáku ročně. „Tento formát obalů vidíme jako perspektivní a do budoucna očekáváme, že se prodeje tohoto formátu balení budou dále zvyšovat jak v tuzemsku, tak při exportu,“ věří ředitel.

Pětilitrové soudky dosud pro budějovický pivovar plní firma v Německu. „Přesunem stáčení do Budvaru získáme vyšší stupeň kontroly nad jakostí, získáme větší flexibilitu pro uspokojování požadavků našich zákazníků, především co se týká rychlosti dodávek, a nebude nutné realizovat transporty piva do SRN a zpět,“ poznamenal Boček.

To vše podle něj přinese snížení výrobních nákladů i ekologické zátěže. Pivovar navíc na nové lince zaměstná vlastní pracovníky.

Pivovar bojuje se zdražováním energií

Už v březnu Budvar například zprovoznil novou část linky na stáčení piva do skleněných láhví za 140 miliónů korun. Nová technologie zvýšila výkon stáčecí linky a uspoří obalový materiál za zhruba 500 000 korun ročně. „Tím, že jsme dokončili instalaci strojů na lahvové lince, jsme zvýšili také počet možností obalových formátů z 11 na 27,“ upozornil Boček.

Pestrost nabídky piva z hlediska různých druhů obalů, ale třeba i příchutí, je podle něj důležitá proto, že nejen v Česku, ale celosvětově se spotřeba piva postupně přesouvá z restaurací a barů do domácností, které je nakupují v obchodech.

Další desítky miliónů investuje letos budějovický pivovar do úspor energií. „Jen u tepla vzrostly v posledních pěti letech náklady zhruba o 65 procent. K tomu je nutné připočíst stále vyšší výdaje za elektřinu,“ vysvětlil současné kroky k energetickým úsporám Boček.

Například výměna nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu by měla přinést roční úsporu energie přes jeden milión korun. Desetimiliónová investice by se podniku mohla vrátit už za osm let.

Mezi další letošní investice Budvaru patří třeba i uvedení přepravek, jejichž držadla jsou vyrobena z měkkého, avšak vysoce odolného materiálu, který zamezí nepříjemným otlakům prstů při manipulaci. Pivovar také začal používat nevratné sudy KeyKeg, ve kterých bude dodávat pivo zejména do vzdálených zemí. Jejich zavedení by pivovaru mohlo pomoci posílit jeho pozice ve vzdálených turistických destinacích a v zemích, kde je s vratnými sudy problém.

Tržby i export možná překonají loňská čísla

Budějovický Budvar loni vyvezl do zahraničí 604 791 hektolitrů piva, což je nejvíc v jeho 115leté historii. Meziročně se export zvýšil o 4,3 procenta, přičemž budvarské pivo se vyváží už do šedesátky zemí světa. „Zatím to vypadá, že bychom loňský objem vývozu mohli překonat,“ prozradil Právu Boček s tím, že ve srovnání s loňskem jsou letos „lehce lepší“ i celkové tržby pivovaru.

Ty sice loni meziročně klesly o pět procent na 1,9 miliardy korun, čistý zisk pivovaru ale stoupl o 34 miliónů na 174 miliónů korun. Jaký hospodářský výsledek bude mít Budvar letos, nechce zatím Boček předjímat s tím, že do konce roku je stále ještě daleko. Šéf národního podniku nicméně očekává, že pivovar za letošek mírně zvýší svůj tržní podíl v ČR, který nyní přesahuje osm procent.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda

http://www.novinky.cz/ekonomika/250476-budvar-letos-investuje-pres-400-milionu.html

Sváteční vánoční speciál je jedinečným originálem, který se vaří v pivovaru Groll v limitované serii pouze 1x do roka a těší se mimořádné oblibě nejen u znalců piva.

Vánoční speciál s obsahem alkoholu 6% se připravuje z těch nejlepších surovin, čtyř druhů sladu a tradiční metodou, a protože je to ležák, musí zrát několik týdnů.

Je to silné zimní pivo jako stvořené pro zahřátí v chladném období mlhavých dnů. Téměř černá barva piva koresponduje s bohatou pěnou a překvapí jedinečným karamelovým aroma a vysokou plností.

Po prvním doušku ucítíme ponejprv klasickou pivní chuť, která se rozlije do lahodné hořkosti, karamelové aroma naladí vánoční atmosféru a sládek ing. Kapr je zárukou toho, že vánční pivo bude stát za to!

Zdroj: Pivovar Groll

http://www.pivovargroll.cz/slavnostni-narazeni-vanocniho-piva

V roce 2011 opět žatecká piva bodovala na různých degustačních soutěžích.

Na Pivních slavnostech v Táboře získalo Stříbrnou pivní pečeť v kategorii Speciální pivo tmavé pivo značky Žatec Xantho.

V rámci festivalu Znojemský hrozen obdrželo pivo CELIA – pivo bez lepku v soutěži Speciálních a neobvyklých piv v kategorii neobvyklých piv první cenu.

Na tradiční Dočesné získalo pivo Žatec Xantho první místo v kategorii tmavý speciál, Žatec Premium Tmavé získalo třetí místo v kategorii tmavý ležák a pivo Žatec Světlé získalo třetí pozici v kategorii světlých výčepních piv.

Zdroj: Žatecký pivovar

http://www.zateckypivovar.cz/uspechy-piv-se-znackou-zatec-v-roce-2011.aspx

Vlastnosti litovelského ležáku ocenili pivovarničtí experti a degustátoři z celého světa a zařadili ho k evropské špičce mezi ležáky. V degustační soutěži European Beer Star 2011, v kategorii Pilsner Bohemian Style, získal Litovel Premium bronzovou medaili, kterou při slavnostní ceremonii v Norimberku převzali zástupci pivovaru. Jde o další mimořádný úspěch ležáku Litovel, šampiona mezi českými pivy, kterému patří titul České pivo 2011.

Co se skrývá za mimořádně úspěšným hodnocením značky Litovel na národní i mezinárodní úrovni vyjadřuje ředitel pivovaru Lumír Hyneček. „Je to zejména vynikající kvalita a jedinečná chuť piva. V době, kdy trh zaplavily chuťově prázdná a nevýrazná europiva, je osobitá charakteristika našeho piva významnou předností, kterou oceňují nejen degustátoři, ale především konzumenti,“ komentuje ředitel pivovaru, kde byla před 118 lety, právě v těchto dnech (16. listopadu 1893), uvařena první várka piva a tradiční postupy výroby tady drží dodnes. Pivo zásadně vaří na předem danou stupňovitost, takže jeho ředění vodou je předem vyloučeno. Součástí klasické technologie je rovněž přirozený způsob kvašení na otevřené spilce a pozvolné dozrávání v ležáckých sklepích, což umožňuje dosáhnout plnou a vyváženou chuť piva i výborný říz bez nutnosti umělého dosycování piva oxidem uhličitým. Suroviny pro výrobu piva pocházejí především z domácí produkce- slad z hanáckých ječmenů a český chmel z vyhlášených oblastí, kam patří také Tršicko.

Soutěž European Beer Star pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Dle vyjádření organizátora projekt vychází z jedinečnosti piva a jeho vnímání jako kulturního dědictví. Hlavním smyslem je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a současně posílit fenomén jejich výjimečnosti. Jde zejména o produkty malých a středních výrobců, které se způsobem výroby a vynikajícími chuťovými vlastnostmi liší od eurobeerů, vyráběných v pivovarnických gigantech. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti potvrzuje i zájem o účast ve jmenované soutěži, do níž bylo letos přihlášeno 1113 druhů piv, oproti loňským 955, která se utkala ve 49 kategoriích.

Pivovar Litovel loni vystavil 160 tisíc hl piva a vzrůstající letošní poptávka zatím ukazuje na zhruba 10 procentní nárůst odbytu, což je vzhledem k mírnému poklesu pivního trhu velký úspěch.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Zcela nové pivo ochutnají možná v blízké době lidé ze Slavkova u Brna. Tamní společnost Destila se totiž rozhodla postavit ve městě minipivovar a pálenici. Na obě stavby už získala stavební povolení, začít chce ještě tento měsíc. Pivovar i pálenice vyrostou v ulici U Mlýna na jihovýchodní straně města.

Nový pivovar a pálenice mají sloužit především k prezentaci společnosti. „Vyrábíme zařízení pro pěstitelské pálenice a minipivovary. Zákazníkům tak chceme především nabídnout možnost, aby si naše technologie prohlédli v chodu přímo u nás, a nemuseli jsme je odkazovat na jiné podniky, kde již fungují,“ vysvětlil jednatel společnosti Destila Jiří Hořava.

Další důvod plánované stavby je ryze osobní. „Jsem slavkovský rodák a ve Slavkově kdysi pivovar byl. Je škoda, že teď se tu pivo nevaří, a to je také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli pivovar otevřít. Chceme obnovit tradici,“ dodal Hořava.

Záměr slavkovské firmy těší tamní radnici. „Jsem rád, že je to aktivita jedné z místních firem. Beru to jako další stabilizaci situace ve městě. Minulý rok odkoupili dlouhodobě nevyužívaný areál a teď už jsou připravení pro­jekčně i stavebně celou záležitost zahájit, což je rozhodně velký krok kupředu,“ řekl slavkovský starosta Ivan Charvát.

Přiláká turisty

Nový podnik navíc podle něj může přilákat do města turisty. „Je to taková zajímavost, která může rozšířit nabídku v oblasti cestovního ruchu. Na svých cestách jsem se s tím několikrát setkal. V některých městech, a to třeba i v historických objektech, působí a fungují podobné menší pivovary, a zájem o ně vždycky bývá značný,“ poznamenal starosta.

Stavba v ulici U Mlýna začne ještě v listopadu. „Momentálně jsme vypsali výběrové řízení na dodavatele stavebních prací. Za čtrnáct dní bychom chtěli začít se stavbou, i když některé původní budovy možná zbouráme. Vše ovšem záleží na tom, jaké bude v těch dnech počasí,“ podotkl Hořava.

Alespoň u pálenice chce společnost stihnout už nadcházející sezónu. „S pivovarem to bohužel není tak lehké, jeho stavbu jsme naplánovali na celý příští rok. S největší pravděpodobností v něm tak začneme vařit pivo až v roce 2013,“ odhadl Hořava.

Slavkovské pivo se bude prodávat hlavně v pivnici v areálu. „Také ho chceme nabídnout restauracím ve Slavkově, pokud budou mít zájem. Zatím se také rozhodujeme, jestli budeme pivovar a pálenici provozovat sami nebo je po dokončení nabídneme k pronájmu,” řekl Hořava.

Pivo? Po poradě se sládkem

Na jaký typ a druh piva se můžou Slavkované těšit, však ještě říct nedokáže. „Na to ještě brzo, budeme se teprve muset domluvit přesně, k jakým druhům piva se přikloníme. Ale předpokládám, že půjde o tři nebo čtyři druhy, nebude to nijak rozsáhlé. Záleží to hlavně na domluvě s budoucím sládkem,“ řekl Hořava.

Obyvatelé Slavkova se nemusejí obávat ani dopadů na život ve městě. „Několik lidí se mě na to už ptalo, jestli stavba nemá nějaké vedlejší účinky nebo jaké jsou dopady na životní prostředí. Pivovar a pálenice totiž sice budou stát v průmyslové zóně, jsou ale v těsné vazbě na obytnou část města. Byl jsem ubezpečený, že v tomto případě žádné negativní dopady nebudou,“ odmítl problémy s novým provozem Charvát.

Zatímco někteří obyvatelé města už se na nový pivovar těší, pro jiné Slavkovany jsou plány Destily novinkou. „Je to pro mě překvapení. Jestli to bude pro město mít nějaký přínos, to ukáže až čas,“ podotkl například Milan Májek.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Roman Volek

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/slavkov-se-docka-noveho-pivovaru20111110.html

Již v pátek 11. a v úterý 15. listopadu 2011 čekají českou fotbalovou reprezentaci dvě důležitá utkání proti výběru Černé Hory, která rozhodnou o tom, zda naši borci postoupí na EURO 2012. Pivovar Černá Hora na Blanensku našim hráčům fandí a pro fanoušky chystá pivo zdarma.

Jihomoravský pivovar Černá Hora chystá na oba reprezentační zápasy speciální akci pro fanoušky. Ti, kteří si ve vybraných restauracích objednají černohorské pivo, získají za každý vstřelený gól našich fotbalistů pivo zdarma. „Všichni v pivovaru fotbal sledujeme, reprezentaci obzvlášť. Vzhledem ke shodnému názvu našeho pivovaru i příštího soupeře našich hráčů se slogan »Černá Hora fandí Česku« sám nabízel,“ uvedl Bořivoj Bartoněk, obchodní ředitel pivovaru.

Do akce se zapojilo na 150 hospod v Jihomoravském kraji a dalších 150 po celé republice, které čepují pivo značky Černá Hora. Označeny budou speciálním informačním plakátem.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Klub Fléda prohloubil spolupráci s pivovarem Starobrno. Ten klubu uvařil speciální pivo pro oslavu 10/100 let. Už při otevření klubu v roce 1911 se v kabaretu Bruner Fledermaus podávalo speciální pivo ze Starobrna, tehdy bylo tmavé a 14°.

Dramaturgie Flédy pro letošek vybrala několik akcí, které vynikají hvězdným obsazením a nabízejí speciální program i malé pozornosti pro diváky. Mezi takové pozornosti patří i exkluzivní točené pivo Fledermaus. Tento pivní speciál je 13° nepasterizovaným kvasnicovým pivem. Spolupráce Starobrna a Flédy se tedy po 100 letech opakuje.

Nové pivo již můžete ochutnat na všech barech v klubu. A dle reakcí návštěvníků všem chutná.

Zdroj: Informace z Brna | Autor: Ivo Pezlar

http://www.informacezbrna.cz/clanky/clubbing/novy-pivni-special-fledermaus-na-flede-7501.html

Vysvěcení pivovaru a první várku piva, uvařenou v pivovaru Litovel před 118 lety se pivovarníci rozhodli oslavit hudbou. Varnu pivovaru Litovel tentokrát rozezní slavné operní árie v podání známých sólistů Kateřiny Šmídové Kalvachové a Josefa Zedníka za klavírního doprovodu Miroslava Sekery. Koncert pro veřejnost se uskuteční ve čtvrtek 10. listopadu v 19. 30 hodin.

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je terčem obdivu všech návštěvníků.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc a ani jednou v amatérském ringu neprohrál.

Litovelské pivo ihned od počátku vynikalo svou výbornou chutí a proto si rychle získalo přízeň konzumentů. Už v roce 1910 pivovar vystavil 88 tisíc hl piva a vytlačil konkurenci, kterou představoval tehdejší německý Měšťanský pivovar, který v tomtéž roce zanikl. Ve 30. letech minulého století pivovar zásoboval nejen Českou republiku, ale i Slovensko a další sousedské země. Litovelské pivo bylo všeobecně uznáváno jako jediné konkurenční s pivy světových značek a své první ocenění za jedinečnou chuť získalo už v roce 1906 na gastro výstavě ve Vídni. Hned poté následovaly další medaile až po v pořadí poslední, kterou je zlato v degustační soutěži České pivo a titul České pivo 2011 pro ležák Litovel Premium.

Symbolika pivovaru a její vývoj

Symbolika znaku pivovaru vyjadřovala filozofii podniku. Obilné klasy a srp představovaly sepětí s krajem litovelského Pomoraví, který poskytoval dostatek bohaté úrodné země pro růst dnes světově vyhlášeného sladovnického ječmene Píli, neodmyslitelně patřící lidem, kteří litovelské pivo vaří, vyjadřovala včela. Ve znaku dále měla své místo štika a kapr - symboly vzniku města Litovle jako rybářské osady a neoddělitelnou součástí znaku byla královská koruna jako nositelka odkazu z doby českých králů, kteří udělovali městům právo vařit pivo. Městu Litovel toto právo udělil v roce 1291 král Václav II.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Za finanční podpory pivovaru vznikne v Hanušovicích další dětské hřiště. Certifikát na finanční částku 22. 915 Kč, která je výtěžkem ze vstupného Pivovarských slavností, dnes předali zástupci pivovaru starostce Hanušovic Ivaně Vokurkové na Městském úřadě Hanušovice.

Nové hřiště vyroste v areálu sídliště Na Holbě v dolní části Hanušovic. „Chceme podpořit volnočasové aktivity místních dětí a jednou z možností jsou právě kvalitní dětská hřiště. Proto přispíváme na jejich bezpečné vybavení,“ vyjádřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovar Holba. Město počítá se zahájením výstavby na jaře příštího ruku a od léta by mělo nové hřiště sloužit dětem, kterým nabídne zajímavé a bezpečné vybavení. Podmínky pro hry zpříjemní travnatý povrch hřiště a bezpečnost i udržení hygienické čistoty hřiště zajistí jeho oplocení.

Hřiště si vyžádá celkovou investici zhruba 180 tisíc korun a na její pokrytí chce město najít další sponzory. Město Hanušovice má v současné době tři hřiště - fotbalové, školní a malé dětské hřiště u ZŠ, k jehož zřízení Holba přispěla loni.Obyvatelům i návštěvníkům slouží také minigolfové hřiště, které je součástí areálu kolem pivovarského muzea. Kromě Hanušovic pivovar finančně podpořil také dostavbu dětského hřiště v nedaleké Kopřivné.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Má svoji výjimečnou chuť. Mnozí patrioti na něho nedají dopustit. V místních hospodách teče z pípy pardubické pivo už několik staletí.

Jedno staré přísloví říká: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Jestli je to pravda, mohou být Pardubáci spokojení. Zdejší pivovar funguje ve městě už několik století. Než se ale Pernštejn, Porter, Vilém, Kovář nebo Taxis, jak se místní piva jmenují, dostanou do půllitrů, čeká je dlouhá cesta.

Srdcem každého pivovaru je varna. Tajemná kuchyně, kde se podle osvědčených receptur připravuje jeden z nejoblíbenějších českých nápojů.

V srdci pivovaru

Voda, slad a chmel, to jsou základní přísady. Zdá se to být jednoduché, ale stačí, aby jedna ze surovin nebyla v pořádku, a o lahodné chuti si štamgasti mohou nechat jen zdát. „Nejdůležitější ze všeho je voda. Záleží na její tvrdosti, obsahu minerálů a solí. My používáme běžnou pardubickou, stejnou, jaká lidem teče z kohoutků. Je ideální. Slad nakupujeme na jižní Moravě,“ poodhaluje tajemství pardubického piva Martin Gruntorád, který z pozice sládka hlídá v pivovaru Pernštejn jeho kvalitu už čtvrtý rok. Stejně jako většina velkých pivovarů i v Pardubicích nahrazují chmel extraktem.

Všechny suroviny pak putují do obřích naleštěných kotlů. Za tři hodiny je várka piva na světě. „V naší varně jsme schopni udělat až čtyři sta hektolitrů piva,“ říká Gruntorád. O této fázi mluví jako o mladině.

Horkou mladinu čekají pořádné změny. Budoucí pivo, ochlazené na zákvasnou teplotu šesti až sedmi stupňů Celsia, zakvašené pivovarskými kvasnicemi a provzdušněné, končí na spilce v otevřených nerezových kádích. Tady probíhá nefalšovaný tradiční způsob spodního kvašení, který je snad nejpozoruhodnější a nejkrásnější fází vaření piva.

Kvasinky tu mění cukr na alkohol. Právě v této chvíli se rozhoduje, jakou chuť bude pivo mít. „Kvašení trvá obvykle tři až deset dní,“ doplňuje Gruntorád. Hustou pěnu, která je signálem, že vše probíhá, jak má, je potom třeba stáhnout. Martin Just udělá několik zkušených pohybů velkým podběrákem a je hotovo. „Je to otázka několika minut,“ usmívá se.

Spodní kvašení lze přirovnat k burčáku. „Kvasinky se bouřlivě namnoží, a když už nemají co dělat, klesnou ke dnu. My je sebereme a použijeme pro další várku. Dá se říct, že pernštejn, stejně jako každé tradiční české pivo je připravován dvourmutovým způsobem na varně a spodním kvašením,“ popisuje pardubický sládek.

Klid v tanku

To ale zdaleka není vše. Po hlavním kvašení musí mladé pivo dozrát. Určitý čas si poležet v klidu, a hlavně v chladu. V ležáckých sklepích klasické dřevěné sudy už dávno vystřídaly ocelové tanky. Do jednoho se vejde až sto třicet hektolitrů piva. Ležáky si tu pobudou zhruba šedesát dní, „desítky“ a nižší výčepní piva dvacet jedna. Chuť a kvalita se stabilizuje, dokvašením vzniká v pivu kysličník uhličitý. V této fázi se dá pivo čepovat jako nefiltrované, „kvasnicové“. To ale neznamená, že by si sem mohl kdokoliv přijít s půllitrem. „Veškeré pivo je tu pod kontrolou celní správy. Přístup k tankům mám já a pár dalších lidí,“ říká sládek. Jedním z „vyvolených“ je i filtrák Jaroslav Kolář. Ten kontroluje, zda se náhodou pivo nekazí.

Pokud je všechno v pořádku, čeká nápoj filtrace a pak hurá do stáčírny. „Cílem filtrace je upravit pivo tak, aby v sudech a láhvích zůstalo i po několika měsících čiré jako po stáčení a nedocházelo k jeho zakalení,“ vysvětluje Gruntorád. Ovšem nic netrvá věčně. „Zhruba tři a půl měsíce po stáčení se chuť každého piva začne měnit, tomu se nevyhne nikdo,“ upozorňuje sládek.

Továrna na lahváče

Stáčírna připomíná skutečnou továrnu. Nekonečné fronty láhví putují sem a tam. Důležitá je dokonalá čistota. Plně automatizované linky je důkladně vymyjí, pod ochrannou atmosférou naplní, uzavřou a nalepí na sklo etiketu. Pivo se tak během stáčení prakticky nedostane do kontaktu se vzduchem, čímž se zabraňuje možnosti sebemenší infekce nebo oxidace. Pardubické pivo se navíc pasteruje. „Stáčí se při čtyřech stupních, pak ho zahřejeme na šedesát dva,“ říká Gruntorád. Podobně jako skleněné láhve popojíždějí po lince i sudy. V nich kromě piva končí také limonády. Za hodinu se tu vystřídá čtyřicet nablýskaných nerezových obalů. Legendární hliníkové už jsou dávno ty tam. Ten poslední projel pardubickou linkou 16. listopadu 1995.

Z nakládací rampy pak už vše míří do náklaďáků a konečně na stoly pivařů. A jak je to s onou věčnou rivalitou mezi točeným a lahvovým? „Záleží na každém. Je ale pravda, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Špatné čepování nebo špinavé trubky můžou chuť piva úplně zničit,“ podotýká pardubický sládek. A tak stejně jako Jiří Schmitzer v legendárních Postřižinách objížděl hospody na svém motocyklu, snaží se i zaměstnanci pardubického pivovaru kontrolovat restaurace, kam své sudy dodávají.

Děláme pivo s chutí

„Každé pivo má specifickou chuť. Byla by škoda o ni přijít. Osobně bych pernštejn charakterizoval jako sladší se slabou kvasničnou příchutí. Myslím, že můžeme směle říct, že na rozdíl od některých jiných pivovarů děláme už roky pivo s chutí,“ uzavírá Gruntorád.

Pardubická piva

Kovář 9°: Lehké pivo světlé barvy, nižší chmelové hořkosti, výborné chuti.

Vilém 11°: Světlé pivo s lahodnou hořkostí a vyváženou chutí, která je docílena použitím výhradně žateckého chmele. Pivo s prodlouženou dobou zrání.

Taxis 14°: Hluboce prokvašené pivo plné chuti, s výrazným řízem, chmelovou vůní, slabou kvasničnou chutí a krásnou hustou pěnou.

Granát: Tmavé pivo s charakteristickou plnou chutí a vůní po speciálních sladech. Zaujme hnědočervenou barvou a kompaktní pěnou.

Porter 19°: Výrobu tradičního piva začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se vaří dodnes. Skládá se z pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, má třikrát delší dobou zrání a další speciální postupy výroby.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jaroslav Pokorný | Foto: Tomáš Kubelka

http://www.sedmicka.cz/pardubice-chrudim/clanek/cesta-do-hlubin-pivni-duse-aneb-jak-se-vari-pardubicky-pernstejn-256247

V jedné z nejuznávanějších a nejprestižnějších světových soutěží World Beer Awards, obhájil Rodinný pivovar BERNARD své loňské vítězství, když jeho Černý ležák opět po roce získal ocenění World’s Best Dark Lager.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi letos opět získal jak titul Europe’s Best Dark Lager, tak i World’s Best Dark Lager.

"To, že jsme tento titul získali a po roce dokázali obhájit, je skvělé," říká Stanislav Bernard a připomíná: "Znovu se nám potvrzuje, že cesta vaření poctivého českého piva se vyplácí."

Soutěž World Beer Awards je společností Paragraph Publishing pořádaná od roku 2007. Organizátoři vybírají z přihlášených značek piva a současně nominují nezávislou odbornou degustační porotu. Nejprve se uskuteční samostatná regionální kola pro Evropu, Ameriku a Asii, teprve poté následuje celosvětové kolo pořádané ve Velké Británii.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi zvítězil ve své kategorii v roce 2010 a v roce 2011. Úspěšně tak navázal na další ocenění, které značka BERNARD v posledních letech získala ve světě.

http://www.worldbeerawards.com/2011/

Zdroj: Protext

http://www.protext.cz/zprava.php?id=14636

Budějovický Budvar ve středu zahájil výměnu první ze dvou nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu. Cílem investice za zhruba deset miliónů korun je snížit náklady na spotřebu tepla při výrobě.

„Roční úspora energie v dnešních cenách bude vyšší než jeden milión korun a návratnost investice se tak bude pohybovat kolem osmi let,“ řekl Právu mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že jde o poslední fázi investiční akce do tepelného hospodářství pivovaru.

Pivovar nedávno instaloval také nový chladič mladiny, který ve větší míře využívá rekuperaci tepla a díky tomu má nižší spotřebu energie. Budvar letos investoval také do moderní technologie výroby chladu pro ležácké sklepy s nižší spotřebou elektřiny.

Celkové investice do úspor energií se pohybují v řádu desítek miliónů korun.

Výměna dvou nových nerezových nádrží, které pojmou 200 krychlových metrů vody, jsou 15 metrů vysoké o průměru pěti metrů a váží 20 tun, bude znamenat týdenní odstávku varny. S tím ale pivovar dopředu počítal, takže zákazníci doma ani v zahraničí výměnu technologie na dodávkách piva nepocítí.

Přes loňský meziroční propad tržeb za prodej piva o 5,2 procenta se Budějovickému Budvaru v roce 2010 podařilo oproti předchozímu roku zvýšit zisk o 7 procent. Ten před zdaněním dosáhl 220 miliónů korun. Národní podnik současně loni investoval do svého rozvoje výhradně z vlastních zdrojů 167,7 miliónu korun.

Celkově vyvezl loni Budvar do zahraničí téměř 605 tisíc hektolitrů piva, což byl nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Český export piva přitom v loňském roce klesl o 4,2 procenta. Budvar se tak posunul na druhé místo mezi české pivní exportéry. Výstav pivovaru v roce 2010 překročil jeden a čtvrt miliónu hektolitrů piva.

S útlumem investic pivovar nepočítá ani letos, jejich rozsah by se měl letos v celkovém souhrnu naopak razantně zvýšit. Už začátkem června řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, že do modernizace a zefektivnění výroby, úspor energií či podpory prodeje půjde letos přibližně půl miliardy korun, a to výhradně z vlastních zdrojů pivovaru.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248657-budvar-dokoncuje-investici-do-snizeni-spotreby-energii.html?ref=stalo-se

Video k tématu naleznete zde...

Bystřice pod Lopeníkem, Lopeník, Březová, Hostětín, Šanov a Napajedla. Starostové právě těchto sedmi obcí se rozhodli, že 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, oslaví netradičně a přeci symbolicky – ve své obci či městě zasadí lípu a připijí si místním pivem Patriot. Autorem nápadu na založení nové tradice sázení Stromu republiky je Tomio Okamura, který má kořeny v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Události konce října 1918 se nesmazatelně zapsaly do české a slovenské novodobé historie a výrazně ovlivnily budoucnost obou národů. Přesto dnes lidé tento den nevnímají nijak výjimečně, a to ani na Slovácku, v jehož obyvatelích je národní cítění stále hluboce zakořeněno, jak je vidět například na udržování místního folklóru. „Abychom tuto skutečnost změnili, domluvili jsme se zdejšími starosty, že společně jako symbol zrodu první republiky zasadíme v každé obci český národní strom lípu. Rád bych, aby z toho vznikla nová celostátní tradice,“ sdělil Tomio Okamura, který je nejen autorem nápadu a převzal na touto akcí záštitu, ale také zasponzoroval veškerý nákup a dopravu všech stromů na místo sázení.

A protože český národ je národem pivařů, bylo jasné, že pěnivý mok nesmí chybět. „Regionální akce si žádá regionální pivo, proto jsme oslovili pivovar v Uherském Brodě, který navíc vaří pivo se symbolickým názvem Patriot. V tomto kontextu ovšem patriotismus přesahuje hranice Zlínského kraje a dostává národní rozměr,“ řekl Tomio Okamura.

Patriot je nepasterizovaný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 % obj. „Jedná se o pivo charakteristické vyšší plností chuti, silným řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Jsem hrdý, že právě náš Patriot je partnerem akce, která si připomíná jeden z nejvýznamnějších českých svátků,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel a sládek pivovaru v Uherském Brodě v jedné osobě.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Dvanáctistupňový světlý ležák z Budějovického Budvaru slaví úspěch. Stal se totiž nejvýše oceněným pivovarem v kategorii ležáků na historicky první mezinárodní pivní soutěži v Izraeli The Beer International Recognition Awards 2011.

Budvar zároveň získal i ocenění „Czech Republic Grand Award“ pro nejlepší vzorek z České republiky. V soutěži bylo hodnoceno celkem 145 vzorků piva. Kromě piv izraelského původu byla v soutěži zastoupena piva z dalších osmi zemí, mimo jiné z Belgie, Německa nebo Irska. Českou republiku, jednu z pivních velmocí, reprezentovalo celkem devět značek.

„Věříme, že ocenění v soutěži výrazně pomůže rozvoji našeho exportu do Izraele. V této zemi se totiž loni velmi výrazně, o 47 procent, zvýšila poptávka po importovaných značkách piva a my chceme tento trend využít,“ uvedl obchodní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký východ Jiří Pokorný.

V Izraeli přicházejí pivu na chuť

Spotřeba piva v Izraeli je relativně nízká, zhruba 17 litrů na hlavu a rok, ale popularita tohoto nápoje výrazně stoupá. Pro konzumaci alkoholu neplatí v Izraeli žádná zásadní omezení.

„Velkou konkurenční výhodou pro export do Izraele je ale to, že naše pivo má košer certifikát,“ dodal Pokorný. Budějovický Budvar vyváží do Izraele pravidelně od roku 1995. V posledních letech tam exportuje kolem tisíce hektolitrů světlého i tmavého ležáku ročně.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248480-izraelci-ocenili-budvar.html?ref=stalo-se

V rámci projektu Holba Jeseníkům, včera vysadili hanušovičtí pivovarníci dalších 500 stromků. Iniciativa pivovaru Holba ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 7 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím cílem je především obnova lesních porostů v těžko přístupných oblastech horské krajiny Hrubého Jeseníku.

Zaměstnanci hanušovického pivovaru už vysadili na 3500 stromků, především v horské lokalitě Sedýlko a Vřesová Studánka. Jedná se o oblast v nadmořské výšce 1.200 m, dříve zasaženou kůrovcem a větrným polomem, kterou bylo třeba nově zalesnit původními dřevinami. Nejstarší „ pivovarnické“ smrčky tady už dosahují téměř metr a doplňují lesní porost v dané lokalitě. Zajímavá je i jejich vysoká ujímavost. Zatímco při běžné úkolové výsadbě se v těchto lokalitách ujme zhruba polovina sazenic, tady je to až 90 procent, což lesní správce Tomáš Pospíšil do jisté míry přičítá pečlivosti pivovarníků při sadbě.

Do nově vysazené smrčiny letos zaměstnanci Holby vysadili jeřáb ptačí, který se mezi smrky v malém vysazuje z důvodu melioračních a zpevňujících. Jde o opadavé stromy, nenáročné na půdu, které úspěšně rostou až k horní hranici lesa a bez problémů odolávají i nepříznivému počasí. Živí ptactvo, zvěř a také pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost ostatních savců, ptáků i hmyzu, pro život lesa velmi důležitou.

„Chceme zachovat přírodní bohatství Jeseníků i pro příští generace, proto se snažíme přiložit ruku k dílu. Stejně jako při výrobě piva i tady je pro nás odměnou hodnotný výsledek poctivé práce,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Zaměstnanci pivovaru Holba sadí stromky dobrovolně už sedmý rok. Na jimi vysázené porosty mohou návštěvníci Jeseníků narazit na cestě z Červenohorského sedla na Šerák, kde na ně upozorní informační cedule. Na stejné trase se nachází také naučná stezka, kterou pivovar podpořil ve spolupráci s CHKO Jeseníky.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Prvním rokem se pivovar Primátor zúčastnil 3. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2011“ a hned obdržel diplomy pro obě svá přihlášená piva.

Jedenáctičlenná komise složená z renomovaných odborníků rozhodla o tom, že diplom Česká chuťovka 2011 získalo pivo Primátor Ležák 11%. Nejmladší pivo z široké produkce 13 druhů piv, která náchodský pivovar vyrábí, se stalo během dvou let jedním z nejprodávanějších. Svou oblibu si především získalo u návštěvníků gastro provozoven.

Druhým oceněním byl diplom Slow Food pro speciální pivo Primátor Polotmavý 13%, vynikající středně prokvašené pivo s originální harmonickou lehkou karamelovou chutí a vůní.

Do soutěže byly přijímány výrobky výhradně od českých výrobců, které musí obsahovat převážně tuzemské suroviny. „Hodnocena byla i další kritéria, která lze stručně charakterizovat slovy: dobrý, čistý, fair,” říká Markéta Flousková z náchodského Primátoru, a doplňuje, že důležitý je i regionální původ, odkud pochází všechny suroviny použité k výrobě, jakož i místní tradice uplatněné receptury. „Výrobkům, které bezpodmínečně splňují tyto principy je udělena cena Slow Food - a právě tu si odvezla naše speciální polotmavá 13%,” těší Markétu Flouskovou ocenění náchodského piva.

Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar

http://nachodsky.denik.cz/podnikani/nachodske-pivo-patri-mezi-ceske-chutovky20111022.html

Skleněná věštecká koule pro PR osobnost roku má nového majitele. Vítězem letošního ročníku, a tedy i nositelem titulu PR Manager roku 2011, se stal Zdeněk Mikulášek z Rodinného pivovaru Bernard, kterého potleskem odměnil plný sál hotelu Corinthia Praha. Poprvé v historii rozhodla o vítězi přímá volba expertů – přes 200 účastníků odborné konference PR Summit 2011.

Původně se počítalo s vícekolovou volbou, ale k té nakonec nedošlo, protože Mikulášek obdržel jednoznačnou podporu více než 30 procent všech hlasujících. On sám se zdál nejvíce překvapen. Upřímně přiznal, že to nepovažuje ani tak za svou zásluhu jako za ocenění opravdovosti toho, co pivovar Bernard dělá.

„Nejlepší PR akce jsou ty, které nevznikají primárně jako nutnost dávat o firmě vědět. Je to spíš tak, že cítíme potřebu něco změnit či na něco reagovat, a tomu v tu chvíli podřídíme naši komunikační kampaň. A zdá se, že tu opravdovost nám lidé věří,“ okomentoval volbu Mikulášek.

Výběr adeptů vzešel z dvacetičlenné poroty složené z profesionálů v oblasti PR, médií, zadavatelů i akademické sféry. Mezi sedmi nominovanými osobnostmi se kromě Mikuláška objevili Aleš Ondrůj ze Student Agency, mluvčí Vodafone Miroslav Čepický, šéf Ewing PR Jiří Hrabovský, ředitelka komunikace České spořitelny Klára Gajdušková, mluvčí PPF Milan Tománek a Pavel Vlček z ministerstva průmyslu a obchodu.

Největšího oborového summitu PR se zúčastnila zajímavá struktura delegátů, tvořená jak ze zástupců agentur, tak především in house manažerů komunikace. Díky tématu PR očima CEO představovali více než desetinu účastníků generální ředitelé firem napříč segmenty.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/2ojoamn3ptj112r51iyy1bwln/detail.jsp?id=104020&isfulltext=1

Ode dneška se ve více než stovce vybraných restaurací a pivnic po desetiletích objeví krušovická Desítka z ručně načesaného chmele. Ten prošel rukama čtyř stovek nadšených brigádníků, kteří letos zavítali do chmelnic na Rakovnicku a zavzpomínali na chmelové brigády. V pivovaru Krušovice pak z čerstvého, ještě zeleného chmele uvařili 2000 hektolitrů Ručně česané Desítky.

Krušovická Desítka z ručně načesaného chmele se bude prodávat výhradně sudová. Ochutnat ji můžete ve více než stovce restaurací především ve středních Čechách a v Praze. Základem receptury je krušovická Desítka, která se vaří nad poctivých deset stupňů a získala už řadu ocenění na pivních soutěžích. Odlišností je právě způsob chmelení.

Vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák přizval k závěrečnému chmelovaru i účastníky Krušovických chmelových brigád, kteří se sběru chmele osobně zúčastnili.

„Chmel nám přivezli přímo z chmelnice do pivovaru před měsícem. Vzal jsem brigádníky na varnu, aby mohli za odměnu přidat svůj chmel do mladinové pánve,“ popisuje Tomáš Kosmák, jak desítka vznikala.

Ručně se chmel česal naposledy v 60. letech. Dnes je česáčů na chmelnicích pomálu, většinu práce převzala mechanizace. Přesto krušovický pivovar zorganizoval pro pivní nadšence zážitkové brigády při jarním zavádění i podzimní sklizni. V chmelnicích se vystřídaly čtyři stovky dobrovolníků. Mnozí z nich pamatují státem organizované studentské brigády, pro ostatní byl zážitek z chmelnice premiérou.

Slavnostního naražení prvního sudu s Desítkou z ručně česaného chmele se zúčastnili starostové chmelařských obcí, farmáři, hospodští z regionu, zaměstnanci pivovaru i někteří česáči.

„Chmelovými brigádami prošly tisíce lidí, dodnes jsou legendou. Navíc jsme národ pivařů a nejlepší chmel na světě roste tady kolem nás. Tradici chmelařství chce pivovar udržovat i formou zážitkové turistiky. Koneckonců, krušovický pivovar byl sám dlouho významným pěstitelem chmele,“ připomíná krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Další účastníky krušovických chmelových brigád přivítají chmelnice už v březnu příštího roku. Informace najdou zájemci na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Krušovice