Klub Fléda prohloubil spolupráci s pivovarem Starobrno. Ten klubu uvařil speciální pivo pro oslavu 10/100 let. Už při otevření klubu v roce 1911 se v kabaretu Bruner Fledermaus podávalo speciální pivo ze Starobrna, tehdy bylo tmavé a 14°.

Dramaturgie Flédy pro letošek vybrala několik akcí, které vynikají hvězdným obsazením a nabízejí speciální program i malé pozornosti pro diváky. Mezi takové pozornosti patří i exkluzivní točené pivo Fledermaus. Tento pivní speciál je 13° nepasterizovaným kvasnicovým pivem. Spolupráce Starobrna a Flédy se tedy po 100 letech opakuje.

Nové pivo již můžete ochutnat na všech barech v klubu. A dle reakcí návštěvníků všem chutná.

Zdroj: Informace z Brna | Autor: Ivo Pezlar

http://www.informacezbrna.cz/clanky/clubbing/novy-pivni-special-fledermaus-na-flede-7501.html

Vysvěcení pivovaru a první várku piva, uvařenou v pivovaru Litovel před 118 lety se pivovarníci rozhodli oslavit hudbou. Varnu pivovaru Litovel tentokrát rozezní slavné operní árie v podání známých sólistů Kateřiny Šmídové Kalvachové a Josefa Zedníka za klavírního doprovodu Miroslava Sekery. Koncert pro veřejnost se uskuteční ve čtvrtek 10. listopadu v 19. 30 hodin.

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je terčem obdivu všech návštěvníků.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc a ani jednou v amatérském ringu neprohrál.

Litovelské pivo ihned od počátku vynikalo svou výbornou chutí a proto si rychle získalo přízeň konzumentů. Už v roce 1910 pivovar vystavil 88 tisíc hl piva a vytlačil konkurenci, kterou představoval tehdejší německý Měšťanský pivovar, který v tomtéž roce zanikl. Ve 30. letech minulého století pivovar zásoboval nejen Českou republiku, ale i Slovensko a další sousedské země. Litovelské pivo bylo všeobecně uznáváno jako jediné konkurenční s pivy světových značek a své první ocenění za jedinečnou chuť získalo už v roce 1906 na gastro výstavě ve Vídni. Hned poté následovaly další medaile až po v pořadí poslední, kterou je zlato v degustační soutěži České pivo a titul České pivo 2011 pro ležák Litovel Premium.

Symbolika pivovaru a její vývoj

Symbolika znaku pivovaru vyjadřovala filozofii podniku. Obilné klasy a srp představovaly sepětí s krajem litovelského Pomoraví, který poskytoval dostatek bohaté úrodné země pro růst dnes světově vyhlášeného sladovnického ječmene Píli, neodmyslitelně patřící lidem, kteří litovelské pivo vaří, vyjadřovala včela. Ve znaku dále měla své místo štika a kapr - symboly vzniku města Litovle jako rybářské osady a neoddělitelnou součástí znaku byla královská koruna jako nositelka odkazu z doby českých králů, kteří udělovali městům právo vařit pivo. Městu Litovel toto právo udělil v roce 1291 král Václav II.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Za finanční podpory pivovaru vznikne v Hanušovicích další dětské hřiště. Certifikát na finanční částku 22. 915 Kč, která je výtěžkem ze vstupného Pivovarských slavností, dnes předali zástupci pivovaru starostce Hanušovic Ivaně Vokurkové na Městském úřadě Hanušovice.

Nové hřiště vyroste v areálu sídliště Na Holbě v dolní části Hanušovic. „Chceme podpořit volnočasové aktivity místních dětí a jednou z možností jsou právě kvalitní dětská hřiště. Proto přispíváme na jejich bezpečné vybavení,“ vyjádřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovar Holba. Město počítá se zahájením výstavby na jaře příštího ruku a od léta by mělo nové hřiště sloužit dětem, kterým nabídne zajímavé a bezpečné vybavení. Podmínky pro hry zpříjemní travnatý povrch hřiště a bezpečnost i udržení hygienické čistoty hřiště zajistí jeho oplocení.

Hřiště si vyžádá celkovou investici zhruba 180 tisíc korun a na její pokrytí chce město najít další sponzory. Město Hanušovice má v současné době tři hřiště - fotbalové, školní a malé dětské hřiště u ZŠ, k jehož zřízení Holba přispěla loni.Obyvatelům i návštěvníkům slouží také minigolfové hřiště, které je součástí areálu kolem pivovarského muzea. Kromě Hanušovic pivovar finančně podpořil také dostavbu dětského hřiště v nedaleké Kopřivné.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Má svoji výjimečnou chuť. Mnozí patrioti na něho nedají dopustit. V místních hospodách teče z pípy pardubické pivo už několik staletí.

Jedno staré přísloví říká: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Jestli je to pravda, mohou být Pardubáci spokojení. Zdejší pivovar funguje ve městě už několik století. Než se ale Pernštejn, Porter, Vilém, Kovář nebo Taxis, jak se místní piva jmenují, dostanou do půllitrů, čeká je dlouhá cesta.

Srdcem každého pivovaru je varna. Tajemná kuchyně, kde se podle osvědčených receptur připravuje jeden z nejoblíbenějších českých nápojů.

V srdci pivovaru

Voda, slad a chmel, to jsou základní přísady. Zdá se to být jednoduché, ale stačí, aby jedna ze surovin nebyla v pořádku, a o lahodné chuti si štamgasti mohou nechat jen zdát. „Nejdůležitější ze všeho je voda. Záleží na její tvrdosti, obsahu minerálů a solí. My používáme běžnou pardubickou, stejnou, jaká lidem teče z kohoutků. Je ideální. Slad nakupujeme na jižní Moravě,“ poodhaluje tajemství pardubického piva Martin Gruntorád, který z pozice sládka hlídá v pivovaru Pernštejn jeho kvalitu už čtvrtý rok. Stejně jako většina velkých pivovarů i v Pardubicích nahrazují chmel extraktem.

Všechny suroviny pak putují do obřích naleštěných kotlů. Za tři hodiny je várka piva na světě. „V naší varně jsme schopni udělat až čtyři sta hektolitrů piva,“ říká Gruntorád. O této fázi mluví jako o mladině.

Horkou mladinu čekají pořádné změny. Budoucí pivo, ochlazené na zákvasnou teplotu šesti až sedmi stupňů Celsia, zakvašené pivovarskými kvasnicemi a provzdušněné, končí na spilce v otevřených nerezových kádích. Tady probíhá nefalšovaný tradiční způsob spodního kvašení, který je snad nejpozoruhodnější a nejkrásnější fází vaření piva.

Kvasinky tu mění cukr na alkohol. Právě v této chvíli se rozhoduje, jakou chuť bude pivo mít. „Kvašení trvá obvykle tři až deset dní,“ doplňuje Gruntorád. Hustou pěnu, která je signálem, že vše probíhá, jak má, je potom třeba stáhnout. Martin Just udělá několik zkušených pohybů velkým podběrákem a je hotovo. „Je to otázka několika minut,“ usmívá se.

Spodní kvašení lze přirovnat k burčáku. „Kvasinky se bouřlivě namnoží, a když už nemají co dělat, klesnou ke dnu. My je sebereme a použijeme pro další várku. Dá se říct, že pernštejn, stejně jako každé tradiční české pivo je připravován dvourmutovým způsobem na varně a spodním kvašením,“ popisuje pardubický sládek.

Klid v tanku

To ale zdaleka není vše. Po hlavním kvašení musí mladé pivo dozrát. Určitý čas si poležet v klidu, a hlavně v chladu. V ležáckých sklepích klasické dřevěné sudy už dávno vystřídaly ocelové tanky. Do jednoho se vejde až sto třicet hektolitrů piva. Ležáky si tu pobudou zhruba šedesát dní, „desítky“ a nižší výčepní piva dvacet jedna. Chuť a kvalita se stabilizuje, dokvašením vzniká v pivu kysličník uhličitý. V této fázi se dá pivo čepovat jako nefiltrované, „kvasnicové“. To ale neznamená, že by si sem mohl kdokoliv přijít s půllitrem. „Veškeré pivo je tu pod kontrolou celní správy. Přístup k tankům mám já a pár dalších lidí,“ říká sládek. Jedním z „vyvolených“ je i filtrák Jaroslav Kolář. Ten kontroluje, zda se náhodou pivo nekazí.

Pokud je všechno v pořádku, čeká nápoj filtrace a pak hurá do stáčírny. „Cílem filtrace je upravit pivo tak, aby v sudech a láhvích zůstalo i po několika měsících čiré jako po stáčení a nedocházelo k jeho zakalení,“ vysvětluje Gruntorád. Ovšem nic netrvá věčně. „Zhruba tři a půl měsíce po stáčení se chuť každého piva začne měnit, tomu se nevyhne nikdo,“ upozorňuje sládek.

Továrna na lahváče

Stáčírna připomíná skutečnou továrnu. Nekonečné fronty láhví putují sem a tam. Důležitá je dokonalá čistota. Plně automatizované linky je důkladně vymyjí, pod ochrannou atmosférou naplní, uzavřou a nalepí na sklo etiketu. Pivo se tak během stáčení prakticky nedostane do kontaktu se vzduchem, čímž se zabraňuje možnosti sebemenší infekce nebo oxidace. Pardubické pivo se navíc pasteruje. „Stáčí se při čtyřech stupních, pak ho zahřejeme na šedesát dva,“ říká Gruntorád. Podobně jako skleněné láhve popojíždějí po lince i sudy. V nich kromě piva končí také limonády. Za hodinu se tu vystřídá čtyřicet nablýskaných nerezových obalů. Legendární hliníkové už jsou dávno ty tam. Ten poslední projel pardubickou linkou 16. listopadu 1995.

Z nakládací rampy pak už vše míří do náklaďáků a konečně na stoly pivařů. A jak je to s onou věčnou rivalitou mezi točeným a lahvovým? „Záleží na každém. Je ale pravda, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Špatné čepování nebo špinavé trubky můžou chuť piva úplně zničit,“ podotýká pardubický sládek. A tak stejně jako Jiří Schmitzer v legendárních Postřižinách objížděl hospody na svém motocyklu, snaží se i zaměstnanci pardubického pivovaru kontrolovat restaurace, kam své sudy dodávají.

Děláme pivo s chutí

„Každé pivo má specifickou chuť. Byla by škoda o ni přijít. Osobně bych pernštejn charakterizoval jako sladší se slabou kvasničnou příchutí. Myslím, že můžeme směle říct, že na rozdíl od některých jiných pivovarů děláme už roky pivo s chutí,“ uzavírá Gruntorád.

Pardubická piva

Kovář 9°: Lehké pivo světlé barvy, nižší chmelové hořkosti, výborné chuti.

Vilém 11°: Světlé pivo s lahodnou hořkostí a vyváženou chutí, která je docílena použitím výhradně žateckého chmele. Pivo s prodlouženou dobou zrání.

Taxis 14°: Hluboce prokvašené pivo plné chuti, s výrazným řízem, chmelovou vůní, slabou kvasničnou chutí a krásnou hustou pěnou.

Granát: Tmavé pivo s charakteristickou plnou chutí a vůní po speciálních sladech. Zaujme hnědočervenou barvou a kompaktní pěnou.

Porter 19°: Výrobu tradičního piva začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se vaří dodnes. Skládá se z pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, má třikrát delší dobou zrání a další speciální postupy výroby.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jaroslav Pokorný | Foto: Tomáš Kubelka

http://www.sedmicka.cz/pardubice-chrudim/clanek/cesta-do-hlubin-pivni-duse-aneb-jak-se-vari-pardubicky-pernstejn-256247

V jedné z nejuznávanějších a nejprestižnějších světových soutěží World Beer Awards, obhájil Rodinný pivovar BERNARD své loňské vítězství, když jeho Černý ležák opět po roce získal ocenění World’s Best Dark Lager.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi letos opět získal jak titul Europe’s Best Dark Lager, tak i World’s Best Dark Lager.

"To, že jsme tento titul získali a po roce dokázali obhájit, je skvělé," říká Stanislav Bernard a připomíná: "Znovu se nám potvrzuje, že cesta vaření poctivého českého piva se vyplácí."

Soutěž World Beer Awards je společností Paragraph Publishing pořádaná od roku 2007. Organizátoři vybírají z přihlášených značek piva a současně nominují nezávislou odbornou degustační porotu. Nejprve se uskuteční samostatná regionální kola pro Evropu, Ameriku a Asii, teprve poté následuje celosvětové kolo pořádané ve Velké Británii.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi zvítězil ve své kategorii v roce 2010 a v roce 2011. Úspěšně tak navázal na další ocenění, které značka BERNARD v posledních letech získala ve světě.

http://www.worldbeerawards.com/2011/

Zdroj: Protext

http://www.protext.cz/zprava.php?id=14636

Budějovický Budvar ve středu zahájil výměnu první ze dvou nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu. Cílem investice za zhruba deset miliónů korun je snížit náklady na spotřebu tepla při výrobě.

„Roční úspora energie v dnešních cenách bude vyšší než jeden milión korun a návratnost investice se tak bude pohybovat kolem osmi let,“ řekl Právu mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že jde o poslední fázi investiční akce do tepelného hospodářství pivovaru.

Pivovar nedávno instaloval také nový chladič mladiny, který ve větší míře využívá rekuperaci tepla a díky tomu má nižší spotřebu energie. Budvar letos investoval také do moderní technologie výroby chladu pro ležácké sklepy s nižší spotřebou elektřiny.

Celkové investice do úspor energií se pohybují v řádu desítek miliónů korun.

Výměna dvou nových nerezových nádrží, které pojmou 200 krychlových metrů vody, jsou 15 metrů vysoké o průměru pěti metrů a váží 20 tun, bude znamenat týdenní odstávku varny. S tím ale pivovar dopředu počítal, takže zákazníci doma ani v zahraničí výměnu technologie na dodávkách piva nepocítí.

Přes loňský meziroční propad tržeb za prodej piva o 5,2 procenta se Budějovickému Budvaru v roce 2010 podařilo oproti předchozímu roku zvýšit zisk o 7 procent. Ten před zdaněním dosáhl 220 miliónů korun. Národní podnik současně loni investoval do svého rozvoje výhradně z vlastních zdrojů 167,7 miliónu korun.

Celkově vyvezl loni Budvar do zahraničí téměř 605 tisíc hektolitrů piva, což byl nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Český export piva přitom v loňském roce klesl o 4,2 procenta. Budvar se tak posunul na druhé místo mezi české pivní exportéry. Výstav pivovaru v roce 2010 překročil jeden a čtvrt miliónu hektolitrů piva.

S útlumem investic pivovar nepočítá ani letos, jejich rozsah by se měl letos v celkovém souhrnu naopak razantně zvýšit. Už začátkem června řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, že do modernizace a zefektivnění výroby, úspor energií či podpory prodeje půjde letos přibližně půl miliardy korun, a to výhradně z vlastních zdrojů pivovaru.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248657-budvar-dokoncuje-investici-do-snizeni-spotreby-energii.html?ref=stalo-se

Video k tématu naleznete zde...

Bystřice pod Lopeníkem, Lopeník, Březová, Hostětín, Šanov a Napajedla. Starostové právě těchto sedmi obcí se rozhodli, že 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, oslaví netradičně a přeci symbolicky – ve své obci či městě zasadí lípu a připijí si místním pivem Patriot. Autorem nápadu na založení nové tradice sázení Stromu republiky je Tomio Okamura, který má kořeny v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Události konce října 1918 se nesmazatelně zapsaly do české a slovenské novodobé historie a výrazně ovlivnily budoucnost obou národů. Přesto dnes lidé tento den nevnímají nijak výjimečně, a to ani na Slovácku, v jehož obyvatelích je národní cítění stále hluboce zakořeněno, jak je vidět například na udržování místního folklóru. „Abychom tuto skutečnost změnili, domluvili jsme se zdejšími starosty, že společně jako symbol zrodu první republiky zasadíme v každé obci český národní strom lípu. Rád bych, aby z toho vznikla nová celostátní tradice,“ sdělil Tomio Okamura, který je nejen autorem nápadu a převzal na touto akcí záštitu, ale také zasponzoroval veškerý nákup a dopravu všech stromů na místo sázení.

A protože český národ je národem pivařů, bylo jasné, že pěnivý mok nesmí chybět. „Regionální akce si žádá regionální pivo, proto jsme oslovili pivovar v Uherském Brodě, který navíc vaří pivo se symbolickým názvem Patriot. V tomto kontextu ovšem patriotismus přesahuje hranice Zlínského kraje a dostává národní rozměr,“ řekl Tomio Okamura.

Patriot je nepasterizovaný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 % obj. „Jedná se o pivo charakteristické vyšší plností chuti, silným řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Jsem hrdý, že právě náš Patriot je partnerem akce, která si připomíná jeden z nejvýznamnějších českých svátků,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel a sládek pivovaru v Uherském Brodě v jedné osobě.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Dvanáctistupňový světlý ležák z Budějovického Budvaru slaví úspěch. Stal se totiž nejvýše oceněným pivovarem v kategorii ležáků na historicky první mezinárodní pivní soutěži v Izraeli The Beer International Recognition Awards 2011.

Budvar zároveň získal i ocenění „Czech Republic Grand Award“ pro nejlepší vzorek z České republiky. V soutěži bylo hodnoceno celkem 145 vzorků piva. Kromě piv izraelského původu byla v soutěži zastoupena piva z dalších osmi zemí, mimo jiné z Belgie, Německa nebo Irska. Českou republiku, jednu z pivních velmocí, reprezentovalo celkem devět značek.

„Věříme, že ocenění v soutěži výrazně pomůže rozvoji našeho exportu do Izraele. V této zemi se totiž loni velmi výrazně, o 47 procent, zvýšila poptávka po importovaných značkách piva a my chceme tento trend využít,“ uvedl obchodní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký východ Jiří Pokorný.

V Izraeli přicházejí pivu na chuť

Spotřeba piva v Izraeli je relativně nízká, zhruba 17 litrů na hlavu a rok, ale popularita tohoto nápoje výrazně stoupá. Pro konzumaci alkoholu neplatí v Izraeli žádná zásadní omezení.

„Velkou konkurenční výhodou pro export do Izraele je ale to, že naše pivo má košer certifikát,“ dodal Pokorný. Budějovický Budvar vyváží do Izraele pravidelně od roku 1995. V posledních letech tam exportuje kolem tisíce hektolitrů světlého i tmavého ležáku ročně.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248480-izraelci-ocenili-budvar.html?ref=stalo-se

V rámci projektu Holba Jeseníkům, včera vysadili hanušovičtí pivovarníci dalších 500 stromků. Iniciativa pivovaru Holba ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 7 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím cílem je především obnova lesních porostů v těžko přístupných oblastech horské krajiny Hrubého Jeseníku.

Zaměstnanci hanušovického pivovaru už vysadili na 3500 stromků, především v horské lokalitě Sedýlko a Vřesová Studánka. Jedná se o oblast v nadmořské výšce 1.200 m, dříve zasaženou kůrovcem a větrným polomem, kterou bylo třeba nově zalesnit původními dřevinami. Nejstarší „ pivovarnické“ smrčky tady už dosahují téměř metr a doplňují lesní porost v dané lokalitě. Zajímavá je i jejich vysoká ujímavost. Zatímco při běžné úkolové výsadbě se v těchto lokalitách ujme zhruba polovina sazenic, tady je to až 90 procent, což lesní správce Tomáš Pospíšil do jisté míry přičítá pečlivosti pivovarníků při sadbě.

Do nově vysazené smrčiny letos zaměstnanci Holby vysadili jeřáb ptačí, který se mezi smrky v malém vysazuje z důvodu melioračních a zpevňujících. Jde o opadavé stromy, nenáročné na půdu, které úspěšně rostou až k horní hranici lesa a bez problémů odolávají i nepříznivému počasí. Živí ptactvo, zvěř a také pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost ostatních savců, ptáků i hmyzu, pro život lesa velmi důležitou.

„Chceme zachovat přírodní bohatství Jeseníků i pro příští generace, proto se snažíme přiložit ruku k dílu. Stejně jako při výrobě piva i tady je pro nás odměnou hodnotný výsledek poctivé práce,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Zaměstnanci pivovaru Holba sadí stromky dobrovolně už sedmý rok. Na jimi vysázené porosty mohou návštěvníci Jeseníků narazit na cestě z Červenohorského sedla na Šerák, kde na ně upozorní informační cedule. Na stejné trase se nachází také naučná stezka, kterou pivovar podpořil ve spolupráci s CHKO Jeseníky.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Prvním rokem se pivovar Primátor zúčastnil 3. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2011“ a hned obdržel diplomy pro obě svá přihlášená piva.

Jedenáctičlenná komise složená z renomovaných odborníků rozhodla o tom, že diplom Česká chuťovka 2011 získalo pivo Primátor Ležák 11%. Nejmladší pivo z široké produkce 13 druhů piv, která náchodský pivovar vyrábí, se stalo během dvou let jedním z nejprodávanějších. Svou oblibu si především získalo u návštěvníků gastro provozoven.

Druhým oceněním byl diplom Slow Food pro speciální pivo Primátor Polotmavý 13%, vynikající středně prokvašené pivo s originální harmonickou lehkou karamelovou chutí a vůní.

Do soutěže byly přijímány výrobky výhradně od českých výrobců, které musí obsahovat převážně tuzemské suroviny. „Hodnocena byla i další kritéria, která lze stručně charakterizovat slovy: dobrý, čistý, fair,” říká Markéta Flousková z náchodského Primátoru, a doplňuje, že důležitý je i regionální původ, odkud pochází všechny suroviny použité k výrobě, jakož i místní tradice uplatněné receptury. „Výrobkům, které bezpodmínečně splňují tyto principy je udělena cena Slow Food - a právě tu si odvezla naše speciální polotmavá 13%,” těší Markétu Flouskovou ocenění náchodského piva.

Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar

http://nachodsky.denik.cz/podnikani/nachodske-pivo-patri-mezi-ceske-chutovky20111022.html

Skleněná věštecká koule pro PR osobnost roku má nového majitele. Vítězem letošního ročníku, a tedy i nositelem titulu PR Manager roku 2011, se stal Zdeněk Mikulášek z Rodinného pivovaru Bernard, kterého potleskem odměnil plný sál hotelu Corinthia Praha. Poprvé v historii rozhodla o vítězi přímá volba expertů – přes 200 účastníků odborné konference PR Summit 2011.

Původně se počítalo s vícekolovou volbou, ale k té nakonec nedošlo, protože Mikulášek obdržel jednoznačnou podporu více než 30 procent všech hlasujících. On sám se zdál nejvíce překvapen. Upřímně přiznal, že to nepovažuje ani tak za svou zásluhu jako za ocenění opravdovosti toho, co pivovar Bernard dělá.

„Nejlepší PR akce jsou ty, které nevznikají primárně jako nutnost dávat o firmě vědět. Je to spíš tak, že cítíme potřebu něco změnit či na něco reagovat, a tomu v tu chvíli podřídíme naši komunikační kampaň. A zdá se, že tu opravdovost nám lidé věří,“ okomentoval volbu Mikulášek.

Výběr adeptů vzešel z dvacetičlenné poroty složené z profesionálů v oblasti PR, médií, zadavatelů i akademické sféry. Mezi sedmi nominovanými osobnostmi se kromě Mikuláška objevili Aleš Ondrůj ze Student Agency, mluvčí Vodafone Miroslav Čepický, šéf Ewing PR Jiří Hrabovský, ředitelka komunikace České spořitelny Klára Gajdušková, mluvčí PPF Milan Tománek a Pavel Vlček z ministerstva průmyslu a obchodu.

Největšího oborového summitu PR se zúčastnila zajímavá struktura delegátů, tvořená jak ze zástupců agentur, tak především in house manažerů komunikace. Díky tématu PR očima CEO představovali více než desetinu účastníků generální ředitelé firem napříč segmenty.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/2ojoamn3ptj112r51iyy1bwln/detail.jsp?id=104020&isfulltext=1

Ode dneška se ve více než stovce vybraných restaurací a pivnic po desetiletích objeví krušovická Desítka z ručně načesaného chmele. Ten prošel rukama čtyř stovek nadšených brigádníků, kteří letos zavítali do chmelnic na Rakovnicku a zavzpomínali na chmelové brigády. V pivovaru Krušovice pak z čerstvého, ještě zeleného chmele uvařili 2000 hektolitrů Ručně česané Desítky.

Krušovická Desítka z ručně načesaného chmele se bude prodávat výhradně sudová. Ochutnat ji můžete ve více než stovce restaurací především ve středních Čechách a v Praze. Základem receptury je krušovická Desítka, která se vaří nad poctivých deset stupňů a získala už řadu ocenění na pivních soutěžích. Odlišností je právě způsob chmelení.

Vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák přizval k závěrečnému chmelovaru i účastníky Krušovických chmelových brigád, kteří se sběru chmele osobně zúčastnili.

„Chmel nám přivezli přímo z chmelnice do pivovaru před měsícem. Vzal jsem brigádníky na varnu, aby mohli za odměnu přidat svůj chmel do mladinové pánve,“ popisuje Tomáš Kosmák, jak desítka vznikala.

Ručně se chmel česal naposledy v 60. letech. Dnes je česáčů na chmelnicích pomálu, většinu práce převzala mechanizace. Přesto krušovický pivovar zorganizoval pro pivní nadšence zážitkové brigády při jarním zavádění i podzimní sklizni. V chmelnicích se vystřídaly čtyři stovky dobrovolníků. Mnozí z nich pamatují státem organizované studentské brigády, pro ostatní byl zážitek z chmelnice premiérou.

Slavnostního naražení prvního sudu s Desítkou z ručně česaného chmele se zúčastnili starostové chmelařských obcí, farmáři, hospodští z regionu, zaměstnanci pivovaru i někteří česáči.

„Chmelovými brigádami prošly tisíce lidí, dodnes jsou legendou. Navíc jsme národ pivařů a nejlepší chmel na světě roste tady kolem nás. Tradici chmelařství chce pivovar udržovat i formou zážitkové turistiky. Koneckonců, krušovický pivovar byl sám dlouho významným pěstitelem chmele,“ připomíná krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Další účastníky krušovických chmelových brigád přivítají chmelnice už v březnu příštího roku. Informace najdou zájemci na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Krušovice

Rodinný pivovar Bernard upravil logo po dvaceti letech od chvíle, kdy značka vznikla.

„Autorem původního loga je Vladislav Horecký, který jej tvořil doslova na koleně. Odvedl vynikající práci a jeho logo nás provázelo po celých dvacet let,“ říká Stanislav Bernard a pokračuje: „Logo si však zasloužilo omladit, aby lépe rezonovalo se značkou. Výborně se jeho úpravy zhostil designer Štěpán Malovec, který citlivě zvýraznil některé detaily.“

Nové logo Rodinného pivovaru bude představeno při oslavě dvacátého výročí vzniku pivovaru, která se koná 22. 10. 2011. 26. října 2011 tomu totiž bude dvacet let, kdy Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal vydražili zkrachovalý humpolecký pivovar v malé privatizaci.

„Může se zdát, že po dvaceti letech člověk v sobě těžko hledá motivaci k tomu jít dál, ale máme další sen – vytvořit značku, která má svůj příběh, je něčím výjimečná, má jasný vlastní názor. Značku kultovní“, píše spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard ve čtvrtém čísle magazínu Vlastní cestou.

Nahoře logo staré, pod ním jeho nová, upravená podoba:

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/zpravy/pivovar-bernard-meni-logo-709532

Pivovar Litovel uvedl do provozu novou kotelnu, která si vyžádala investici 10 milionů. Jedná se o moderní zařízení s pozitivním dopadem především na životní prostředí.

Provoz s kapacitou 4,6 tun páry za hodinu spolehlivě zásobuje celou výrobu a navíc dokáže uspořit až pětinu spotřebovaného zemního plynu, nutného pro výrobu páry. Je to především díky moderním rekuperačním jednotkám, které zajišťují zpětné využití energie z odcházejících spalin a tím výrazně snižují její spotřebu. „Ekonomicky jde o investici s dlouhodobou návratností, o to větší je ale její dopad ekologický,“ říká ředitel pivovaru Lumír Hyneček a poukazuje na zodpovědný přístup podniku k životnímu prostředí. Dříve v pivovaru dokázali zpětně využít pouze malou část energie, dnes je toto množství násobně vyšší. Provoz nové kotelny navíc dále sníží množství emisí oxidů uhlíku a dusíku, které zatěžují ovzduší.

Do úsporných technologií s pozitivním dopadem na životní prostředí investoval pivovar Litovel více než 20 milionů korun v posledních dvou letech. K nedávno realizovaným projektům patří například i nové teplovodní hospodářství varny pivovaru.

Pozitivní ekologický dopad má například i to, že se většina piva Litovel vypije „ doma“, to znamená v olomouckém regionu, kde se také vyrobí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Cyklojízdy na konec sezóny, kterou uspořádal pivovar, se zúčastnilo kolem šedesáti lidí.

Sobotní ráno nabídlo nádherné slunce, ale v trávě už se velmi často objevil šedivák. Ten také nepředvídal žádnou velkou účast na milé akci, kterou pořádal nymburský pivovar na závěr cyklistické sezóny. Dostala příznačný název Cyklozavírák.

K pivovaru se ale nakonec k překvapení přítomných sjelo kolem šedesátky lidí. „Támhle je těhotná paní sládková a od té dostanete maličkost,“ znělo z amplionu. Každý dostal z rukou paní sládkové Valentové samolepku s logem akce a malou plastovou zátku, která slouží jako zavírák. „Jen aby to na manželku nepřišlo dneska,“ měl obavy sládek Bohumil Valenta před startem.

Téměř přesně v půl jedenácté se peloton vydal po levobřežní cyklostezce do Píst a odtud stále lesy až do Kerska, kde byla první zastávka v Hájence. Sice nebyla na talířích vidět šípková omáčka ani kančí se zelím, ale ze zadní části zahrady voněly čerstvě ohřáté klobásky na grilu a mnozí cyklisté neodolali. A to ještě netušili, jaké překvapení je čeká uvnitř. Na talíři se na ně smály čerstvé krajíce chleba se škvarky a cibulí. Po vyřešení dilema, co si dát k jídlu, pití bylo téměř ve všech případech jasné, vyrazili účastníci netradiční jízdy do semické hospody U Irenky.

Na druhé občerstvovací stanici už byl cyklistický balík řádně roztrhaný. Někteří totiž ještě dopíjeli pivní mok v Kersku, jiní si nechali dát jen razítko na pivní tácek a razili dál. Udělali ale trochu chybu, protože venkovní teráska u hospody skýtala velmi příjemné sluneční paprsky na propocená záda.

Cesta ze Semic vedla přes polní cestu směrem k Labi, ale naše skupinka se tam lehce zamotala. „Tady je cesta stále horší. Už se tu ani nedá jet. Musíme se asi vrátit,“ přemýšleli cyklisté, když se najednou dostali do lesa bez značené cesty. „Musíme jet tudy", zakřičel na ostatní první, který se vrátil o několik desítek metrů, aby zjistil, kde se stala chyba. Celou trasu totiž den před jízdou projel sám sládek Valenta s kamarádem, aby ji vyznačili buď barvou červenými šipkami na silnici, nebo červenými fáborky z krepového papíru na větvích stromů či keřů. A jeden z nich právě první skupinka přehlédla.

Konečně normální cesta u Labe. Před cyklisty se objevuje silueta litolského mostu, který je jakousi polovinou odjeté trasy. Tam museli účastníci jedinkrát vzít kola „do horkých“ a vystoupat a na druhé straně mostu zase sejít schody na druhou stranu břehu řeky Labe. Odtud pokračovala trasa na slunci podél řeky do Ostré. Kdo to na této straně Labe zná, ví, že tu je mnoho chatek. A právě v sobotu tu bylo velmi živo. Aby také ne, když teploměr na slunci ukazoval přes dvacet stupňů!

Jezdci pokračovali dál kolem jezera v Ostré a podél řeky objeli mydlovarský les. Za ním se dali lesem doleva a po polních cestách se dostali až těsně před Kostomlaty, kde je v Sokolovně čekala další ochutnávka postřižinského piva. „Je to moc fajn akce. Už jsem jel na jaře Votvírák. To ale bylo mnohem víc účastníků. Asi kvůli venkovní teplotě. Vždyť dneska ráno už byl přízemní mráz. A ne každému vyhovuje, když musí jet na kole oblečený jako na běžky,“ nechal se slyšet jeden z účastníků.

Ať byl důvod nižší účasti oproti jaru jakýkoliv, ti, kdo nejeli, prohloupili a ti, co se odvážili při ranní námraze přecejen vyrazit, si to krásně užili. A všichni se těší na jaro, kdy odemknou novou ckylistickou sezóu 2012.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník | Autorka: Milena Jínová

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/cyklozavirak20111016.html

21 restaurací v Košicích, 3 restaurace v Bratislavě. V tolika podnicích můžete stále ochutnávat nymburské pivo.

Úspěchy nymburského pivovaru na prestižních soutěžích a výstavách se odrážejí také v exportu, který se stále rozšiřuje.

Jak je patrné, slovenští konzumenti piva jsou s chutí a kvalitou Postřižinského spokojení. „Celkem dodáváme na Slovensko pivo zhruba do 25 provozoven a trh se nám tam rozšiřuje. To určitě svědčí o spokojenosti s naším pivem,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

Podobně novou destinací, kde mají možnost ochutnat nymburský mok, je Maďarsko. Ovšem hitem je nymburské pivo nově také ve vzdálené Číně. „V poslední době odjely tři dodávky do Číny a objednané jsou další. Dodáváme tam lahvový ležák ve třetinkách i půllitrech a zájem je o další vzorky piva,“ pochvaluje si Benák.

Čína je tak nejvzdálelenější lokalitou, kde lze nymburské pivo ochutnat. „Je vidět, že i přes vyšší cenu, která je způsobena délkou dopravy, jim naše pivo chutná,“ doplnil šéf pivovaru.

Nymburskému pivu se daří i dalších zahraničních trzích. Po několika letech zásobuje například ruský trh. „Zvýšil se i export do Francie, kam kromě slabších piv do Marseille dodáváme pivo i do Paříže. Žádají si třináctistupňového Bogana,“ uvedl před časem Benák.

Zdroj: Nymburský deník | Autor: Miroslav Jilemnický

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/nb-pivovar20111012.html

Pivovar Budějovický Budvar uzavřel tendr na reklamní agenturu pro dlouhodobou spolupráci. Pozici hlavní agentury obhájila agentura Kaspen/Jung von Matt, která ve finále výběrového řízení porazila sdružení Konektor. Předmětem tendru bylo vytvoření dlouhodobého komunikačního konceptu podle nové marketingové strategie značky (M&M 36/2011), s tím, že realizaci první kampaně plánuje Budvar na únor či březen příštího roku. Výběrové řízení společnost vyhlásila v únoru a zúčastnilo se ho celkem šest agentur. Vedle dvou finalistů ještě Hullabaloo, Proximity, Saatchi & Saatchi a VCCP.

Zdroj: Marketing & Media

http://mam.ihned.cz/c1-53143640-budejovicky-budvar-bude-pokracovat-s-kaspenem

O místní potraviny je stále větší zájem. Dokládají to farmářské trhy i nedávno zveřejněná celostátní anketa. A návštěvnost improvizovaného trhu, v který se včera odpoledne změnilo hlavní liberecké náměstí.

Právě tam byly zveřejněny výsledky soutěže Regionální potravina, kterou už loni vyhlásilo na podporu malých farem Ministerstvo zemědělství ČR.

Poněkud halasné vtipy herce Tomáše Krejčíře v roli moderátora i hudební produkce Martina Maxy sice vtiskly odpoledni punc lidové zábavy, přesto se však akce neminula cílem. Přiblížit co největšímu počtu lidí produkci kvalitních místních potravin. Připomenout, které z nich patřily k těm tradičním i receptury, podle kterých se vyrábí poctivě a v malém.

Za Františkem do Harrachova

Turistickým lákadlem je i nositel dalšího ocenění Sklárna a minipivovar Novosad a syn Harrachov. Cenu získali za světlý ležák František.

„Ačkoliv pro reklamu našeho piva neděláme ale vůbec nic, zájem o něj stoupá. Zatímco u skla se snažíme o co největší propagaci a prodej naopak klesá,“ svěřil se majitel František Novosad. Ke kvalitě jejich kvasnicového piva prozradil, že vychází nejen z tradiční receptury, ale podílí se na ní i neupravená voda z horského pramene. Při přebírání ceny zodpověděl i všetečnou otázku, proč sklárna čepuje svá piva do PET lahví.

“To je jednoduché. Původně jsme je stáčeli do skla, ale protože jde o piva nepasterizovaná, turisté si večer z auta vybírali jen prázdné lahve. Pivo bylo v kufru... Nepřejte si, kolik já si vyslechl nadávek,“ vysvětlil s úsměvem důvody. „Do sedmiček je stáčíme, protože půllitrové PET lahve se zákazníkům zdály prostě malé,“ dodává a zve příchozí do oblíbených pivních lázní. „Půl hodiny ve vaně, půl hodiny v zábalu a hned o půl roku omládnete,“ přesvědčuje.

Zdroj: Českolipský deník | Autorka: Jan Švecová | Kráceno

http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/domaci-potraviny-uz-zase-frci-a-lide-kupuji-2385.html

Tři roky provozu už má za sebou jeden z nejmladších výrobců piva u nás – Pivovar Chotěboř.

Ten během soboty otevřel veřejnosti brány svého areálu u výpadovky na Žďírec nad Doubravou. A dobrou náladu nezkazilo ani nevlídné počasí.

Zájemci si mohli s průvodcem projít celou výrobu, stejně jako vloni doplnily program zabíjačkové hody a lidé mohli ochutnat i novinku v podobě mírně alkoholického nápoje na bázi piva s příchutí limetky.

Chotěbořský podnik, jehož produkty se těší stále většímu zájmu veřejnosti, se také v brzké době dočká rozšíření své výroby.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor: Jakub Janáček

http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20111008ha-pivovar.html

Jeden z malých severočeských pivovárků - Kocour - sídlí ve Varnsdorfu a je úspěšný. Například vloni v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje, kraje Přemysla Oráče v kategorii „Pivo včetně nealkoholických piv“ obsadili varnsdorfští všechna tři první místa.

Jmenovitě - na třetím místě byl jejich Kocour – tmavý ležák, druhou příčku obsadil Kocour Weizenbock a zlatou palmu vítězství si odnesl Kocour Haka NZ Lager. Muselo být loni na sklonku léta ve Varnsdorfu veselo… a vyneslo jim to i pozvání k prezentaci na české ambasádě ve Vídni.

V letošní první degustační soutěži – Česká pivní pečeť v Táboře se Kocour taky neztratil, i když soutěžilo přes čtyři sta piv ze stovky pivovarů ze třinácti zemí. V kategorii pšeničných piv obsadili varnsdorfští 5. a 6. místo a v kategorii piv netradičních se Kocour Stout dokonce dostal na stříbrnou pozici.

Dost důvodů k tomu, abychom se do pivovárku ve Varnsdorfu podívali - nemyslíte?