Jako nabubřelou hodnotí kampaň Plzeňského Prazdroje na podporu nealkoholického piva Birell „Chutí převyšuje ostatní“ generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Řekl to v úterý na tiskové konferenci, na níž také vyzval Plzeňský Prazdroj na souboj. Předmětem souboje má být nealkoholické pivo Bernard a právě zmiňovaný Birell. Garantem duelu má být Sdružení přátel piva, které určí 25 degustátorů a ti mají ve slepém testu posoudit, jaké nealkoholické pivo zakoupené v běžném prodeji jim více chutná.

Pokud Birell souboj prohraje, měl by Plzeňský Prazdroj kampaň na jeho podporu ukončit a veřejně se zavázat, že nebude ve svých reklamních kampaních používat nepodložená tvrzení.

Zdroj: i-Vysočina.cz

Ve Svijanech vaří pivo pěkně postaru. A ten kvasničák, ten je nejlepší. + NÁVOD NA VLASTNÍ PIVO

Na kopci ve vesnici Svijany stojí celkem malý pivovar. Neoslní vás stometrový komín ani obrovské budovy. Hlavní je tu pivo. „Dáváme tomu všechno. Dost mě mrzí, když nějaký velký nejmenovaný pivovar hlásá, že chrání tradiční postupy – a už dávno nedělá pivo postaru,“ říká sládek Petr Menšík.

Jak vypadají vnitřnosti takového tradičního pivovaru? Všechno začíná ve varně. V obřích nádobách o objemu dvě stě hektolitrů se smíchá rozdrcený slad s vodou. Tu čerpají ve Svijanech z vlastních vrtů. Při různých teplotách se škrob mění na cukr. Vznikne sladina, která se scedí, a pak se přidává to hlavní – chmel. Sype se do varny v několika dávkách a dodává tu chuť a vůni, na kterou jsme všichni zvyklí.

Chmel si pěstuje svijanský pivovar vlastní. Na Polepských blatech stojí 54 hektarů chmelnic. Sehnat dneska kvalitní chmel není podle Petra Menšíka, sládka roku 2003, zas tak jednoduché. „Lidi nemají vztah k půdě, a pokud dostali chmelnici v restituci, tak většinou nevědí, co s ní. Průměrné stáří chmelnic by mělo být kolem deseti let, ale v České republice je to hodně přes dvacet.“

Sklepy ještě od Němců

Během čtyřiadvaceti hodin vyteče ze svijanských várnic 1600 hektolitrů mladiny, která se ve vířivých kádích zbaví kalů, zchladí se a přidávají se do ní pivovarské kvasinky. „Proces by mohl být rychlejší, ale dodržujeme tradiční technologické postupy, abychom tu nevyráběli jen další europivo,“ říká Petr Menšík. „Pivo vaříme za normálního atmosférického tlaku. Nešetříme čas a energii, protože by to mělo zásadní vliv na charakter našeho piva.“

Z varny míříme po schodech dolů, do spilek, kde probíhá kvašení. Rozlehlé podzemní místnosti postavili ještě za války Němci. V obrovských kádích tu pracují kvasinky na tom, abyste si mohli dát pořádně do nosu – mění asi 70 procent cukru na alkohol (při tom vzniká ještě oxid uhličitý). Na povrchu leží jako deka hnusná hnědá pěna. „Jen to zkuste ochutnat, není to tak strašný,“ láká sládek do pasti nic netušící redaktory JPM. Naberu trochu na prst, strčím do úst a… Chutná to jako kočičí zvratky (ne že bychom si je dávali k svačině).

„No, a na tomhle hnusu si pochutnáváte v pivu od firem, které mají kvašení uzavřené a pod tlakem. Samozřejmě jim to jde rychleji, ale nám jde o lepší chuť.“ Menšíkův ortel nás pivaře moc netěší. Náladu nám spraví informace, že ve Svijanech kvasí pivo poctivě zhruba celý týden.

Kvasničák od missky

To už přicházíme do ležáckých sklepů k velkým ocelovým tankům, kde pivo zraje. Speciální piva tu zůstávají až dva měsíce. Ve Svijanech mají přes stovku různých nádrží – od šedesátihektolitrových drobků až po šestisethektolitrové macky. Každý takový kolos má průměr 2,4 metru, délku 15 metrů a stojí 1,2 milionu korun. Letos jich chtějí přistavět dalších osmnáct. Žízeň je přece v létě veliká a poptávka po Svijanech roste.

Posledním krokem k pořádnému pivu je křemelinový filtr, kde nápoj získává jiskru. Pivní alchymie končí na speciálním mikrofiltru, který pěnivý mok zbaví nežádoucích kvasinek a dalších mikroorganismů. A pak už se může stáčet.

My jsme poprosili miss zlatého moku ČR 2009 Petru Bubákovou, která pivovar reprezentuje, aby nám natočila kvasničák. Dostali jsme ho rovnou do dvoulitrového korbele, takže misska pak byla ještě krásnější a vytáhli jsme z ní, že nemá přítele. Na oběd s námi radši nešla, že prý musí pracovat. Kolega Tvárnica bohužel neudržel hlavu vztyčenou a cestou do redakce zhrzeně usnul jako nějaký pivní začátečník.

Domácí pivovarna

Vykvaste si vlastní mok podle Petra Menšíka.

Co potřebujete: chmel, sladový šrot a pivovarské kvasnice, vodu a trpělivost.

Problémy, na které narazíte: Pozor na hrnce, nemuseli byste jich mít dost. Připravte se, že bude trvat hodně dlouho, než se cokoli ohřeje. Budete muset odstranit mláto (tuhé zbytky po cezení) a rozmyslete si, jak rychle zchladíte horkou mladinu (čerstvě uvařená várka piva).

Postup: Než se pustíte do vaření piva doma, pořiďte si přesný teploměr, vhodný je i sacharometr. Na vodě otestujte, jak dlouho budete jednotlivé rmuty (varná směs po přidání všech přísad) ohřívat a jakou má váš sporák setrvačnost. Vyzkoumejte, na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu udržovali konstantní. Dobře si promyslete, jak budete pivo cedit, chladit, a až budete mít představu, sežeňte si pomocníka, protože dvě ruce vám v určité chvíli stačit nebudou.

Jak to nezkazit: Až budete mít hotovou mladinu, je nutné týden až deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zelené pivo rychle a včas zchladit. Následné dokvášení už je to nejjednodušší. Když vařil doma Petr Menšík, nalil pivo do PET lahví a na měsíc zabral půlku lednice. „Můj produkt se sice dal vypít, ale lepší je si sednout na pár kousků do hospody.“ Než pozvete kámoše vy, raději se přesvědčte, že je vaše sanitární technika v dobrém stavu.

Zdroj: Jen pro muže.cz | Autor: Milan Šturm | Foto: Oskar Tvárnica

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již od středověku. Období, kdy se pivo vařilo v jejich domech, ukončilo v červnu roku 1871 rozhodnutí městské rady na zřízení vlastního obecního pivovaru.

Základní kámen byl položen 8. dubna 1872. Práce na stavbě úspěšně pokračovala a už 4. května se začaly klenout sklepy. Se zahájením provozu se počítalo nejdříve někdy v druhém pololetí roku 1873 a již od počátku roku se vytvářely podmínky pro hladký náběh provozu. Stavbu pivovaru sledovalo pozorně skutečně celé město a řada občanů chodila na procházky do Montace, aby cestou pozorovala život a dění na staveništi. První várka piva se v novém pivovaru začala vařit 3. října 1873 sládkem Antonínem Lutzem.

Ještě v říjnu 1873 bylo uvařeno celkem 17 várek, z toho 10 várek 10° piva a 7 várek 11° piva. V listopadu 1873 bylo 31 várek 10° piva. V první fázi existence pivovaru (tj. cca do konce 19. století) se vařilo hlavně 10° a 11° pivo, vícestupňové (12° a 13°) se vařilo jen málo – hlavně před Vánocemi a Velikonocemi.

Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 – 1930 došlo k rozšíření provozu, byla postavena nová varna. V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou tmavého piva) – předchůdce současné známky PRIMÁTOR®.

Lahvové pivo se začalo stáčet až v roce 1937 na ručních strojích. Do té doby se pivo do lahví stáčelo výhradně v soukromých stáčírnách a v pivovaře jen do transportních sudů. Teprve po druhé světové válce v roce 1948 a dalších letech bylo přikročeno k větším investicím – zakoupení stáčecí linky na lahvové pivo, pořízení chladicího zařízení, rozšíření sladovny a zavedení parovodu k výrobě piva a sušení sladu.

V roce 2006 pak zahájil pivovar rekonstrukci technologie sklepa. Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navazuje na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahuje 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky jsou nerezové s plně hladkým povrchem a jsou vybaveny čistícími hlavicemi, které umožní dokonalou sanitaci. Touto investicí dochází k završení celkově 15-leté rekonstrukce studené části pivovaru.

V současnosti pivovar produkuje pivo z prvotřídních pečlivě vybraných domácích surovin – sladu z jižní Moravy, aromatického žateckého chmele a vysoce kvalitní vody pocházející z přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Rozsáhlý sortiment piv znají konzumenti pod registrovanou obchodní známkou PRIMÁTOR®.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autorka: Lucie Marunová

V pátek 16. července zavítá Snídaně na cestách na zámek v Dětenicích. Natáčení se můžete zúčastnit i vy.

Moderátorskou dvojicí Snídaně s Novou v Dětenicích budou v dobových středověkých kostýmech Iveta Kořínková a Aleš Lehký. Informace o počasí přinese Karla Mráčková. Speciálním hostem pořadu bude herečka Veronika Nová ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Diváci uvidí kromě zámku i pivovar a muzeum, kde se dozví o tamním legendárním Pivu lásky. Poté společně s průvodkyní navštíví i dětenickou středověkou krčmu, kde na ně bude čekat nefalšovaný pirát.

Diváci mají na akci volný vstup do 8:30 a do kapacity areálu. Čekají na ně i nejrůznější soutěže v průběhu celého vysílání - hra v královské kuželky, soutěž s jablky či lovení rybiček pod dohledem místního vodníka.

Zdroj: Doma Nova.cz

Český pivovarnický trh letos i kvůli přetrvávající hospodářské krizi padá, v lepším případě stagnuje. Jsou ale výjimky, kterým se i přes recesi velmi daří. Například Rodinný pivovar Bernard za červen meziročně zvýšil výstav o 21 procent.

„Výstav za letošní červen byl 23,7 tisíce hektolitrů, zatímco v roce 2009 to bylo 19,6 tisíce hektolitrů piva. Pro zajímavost, v roce 2001 byl červnový výstav 8,6 tisíce hektolitrů,“ uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Pivovar za úspěchem nevidí příznivé počasí a momentální letní teploty, ale spíše zájem lidí o chuťově zajímavější pivní speciály či nealkoholické pivo. „Stále narůstající obliba je také u nealkoholických nápojů na bázi sladu Bernard s čistou hlavou Švestka a nově také Bernard s čistou hlavou Višeň,“ konstatoval Bernard.

„Lidé nemají zájem o chuťově unifikovaný nápoj. Naopak, baví je zajímavé pivo s osobitým charakterem. V neposlední řadě rovněž rozhoduje fungující obchodní politika, schopnost pružně reagovat na požadavky trhu a kuráž pouštět se do riskantních nápadů,“ dodal.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je už tradične partnerom známeho festivalu tradičnej ľudovej kultúry v Detve. Na tohtoročných FOLKLÓRNYCH SLÁVNOSTIACH POD POĽANOU V DETVE sa v dňoch 9. - 11. JÚLA 2010 očakáva nielen viac ako 150 súborov a cca 50.000 návštevníkov, ale vzhľadom na horúce počasie aj prekonanie doterajšieho rekordu v počte vyčapovaných pív. Vlaňajší rekord na úrovni cca 80.000 pív by mali účastníci prekonať a vypiť počas troch dní až cca 85.000 - 90.000 pív zo STEIGRA, nevylučuje sa ani pád hranice 100.000 čapovaných pív. V horúcom počasí sa čapuje iba desiatka STEIGER Classic a nealkoholický nápoj KolaLoka. Informoval o tom Vedúci marketingu pivovaru Emil Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Dlhoročne podporuje Folklórne slávnosti pod Poľanou v Detve a Majstrovstvá sveta vo varení a jedení bryndzových halušiek v Tureckej. Tak ako dobré halušky, rázovitý folklór, aj pivá z produkcie vyhnianskeho pivovaru - STEIGER, SITŇAN a KACHELMANN, sú výsledkom poctivej práce a zachovania tradícií. Už 537 rokov ich varia klasickými technologickými postupmi. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody Štiavnických vrchov, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

,,Portfólio značiek pivovaru STEIGER patrí medzi cenovo najprijateľnejšie pivá na trhu. Zákazník dostane za ľudovú cenu kvalitu tradične vyrobeného piva. Súčasná hospodárska kríza mení štruktúru spotreby nápojov, spotrebiteľské návyky a ovplyvňuje návštevnosť reštauračných a pohostinských zariadení. Pivo však utrpelo zo všetkých nápojov najmenej. Ľudia si konečne uvedomili, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivo je dnes najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Hovorí sa o návrate spotrebiteľa k pivu a prehodnotenie jeho postoja voči koncentrovaným liehovým nápojom. Dúfame, že presun od prechemizovaných a predražených nápojov, smerom k tradičnému pivu, bude pokračovať“, konštatoval E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Chmel, jedna z důležitých surovin pro výrobu piva, se v Čechách pomalu stává vzácnou rostlinou, téměř ohroženým druhem.

Vyjeďte si na Rakovnicko nebo na Žatecko, ještě před nedávnem vyhlášenými chmelařskými oblastmi, a v krajině kdysi plné známých dřevěných konstrukcí se pokuste objevit chmelnici.

„Většina pivovarů v Čechách používá chmel z dovozu. Ten domácí, ač mnohem kvalitnější, byl dražší. Tuzemské suroviny používají vlastně již jen v malých pivovarech, řekněte si tedy sami který pivovar vaří klasické a poctivé české pivo,“ uvažuje Milan Starec, spolumajitel pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

V pivovaře občas připravují zkušební várky originálního Kosteleckého piva a tak přišli s nápadem založit na pivovarské zahradě vlastní chmelnici.

„Sazenice se podařilo získat ve Výzkumném ústavu chmelařském v Žatci. Když jsem je měl naložené v autě, vracel se s nimi domů a telefonoval, že sebou vezu šedesát sládků. Reakce naznačovala, že na mně po návratu hned před bránou bude čekat jednotka psychiatrů. Nemusela. Sládek se totiž jmenuje získaná odrůda chmele, pochází z tradiční žatecké oblasti a vezl jsem rovných šedesát sazenic,“ vzpomíná další majitel pivovaru Tomáš Vododchodský, který s nápadem pěstovat vlastní chmel přišel.

Vodící dráty po kterých se bude pnout pro pivovarníky důležitá rostlina a oddělí zahradu od přilehlé silnice byly nataženy, všechny sazenice se ujaly. Minulý týden se ale našel člověk, který si dal práci a prakticky všechny dráty strhal.

„Každý asi hledá sebeuplatnění někde jinde. Někdo se pokouší něco rozumného vytvořit, druhý se zase vyžívá v ničení. Zajímavé je, že člověk, který je schopný něco pořádného udělat zásadně neškodí práci druhých. Asi proto, že jí je schopen ocenit,“ říká Milan Starec.

„Sadba akci nezvaného hosta přežila bez poškození, dráty se opět natáhly, rostlinky rostou dál. To co vypěstujeme nám bude stačit na pokusné várky, ale perspektivně bychom rádi obnovili alespoň nějakou z chmelnic, které na Černokostelecku bývaly. Jednomu místu kousek od pivovaru se do dnes říká chmelnice, ale kde skutečně byly a jaké odrůdy se zde pěstovaly již asi nikdo netuší,“ doplňuje Tomáš Vododchodský.

Místní pivovarští vědí, že vlastní pivo začnou záhy vařit. Jejich snem je aby bylo z místních surovin; vlastního chmelu a v pivovaře připraveného sladu.

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Víte, co je to limpa, či vidrovací lopata? Jak vypadala palice používaná při ledování? A jak se v dobách bez elektrického proudu chladilo pivo?

Nejen to se dozvíte na nové výstavě v jihlavském Muzeu Vysočiny. Začala slavnostně v pátek a je jednou z připomínek jubilea místního pivovaru, který letos slaví 150. výročí od svého vzniku.

„Myslím si, že k takovému významnému výročí výstava patří. Prvně jsme se tomu trochu bránili, protože jsme nevěřili, že se nám podaří něco sehnat, a pak jsme přes média informovali lidi a byli jsme překvapeni, kolik lidí se nám ozvalo,“ říká o prvních krůčcích k výstavě Eva Vařejčková z obchodního oddělení pivovaru. „Největší překvapení byla asi tato bedna. To přijel do pivovaru pán a říkal, ať se jdeme podívat, že má na autě bednu a že si myslí, že to je něco z pivovaru. Tak jsme se šli podívat a byl to takovýhle krásný kousek,“ říká Vařejčková o bedně, která v minulosti byla zřejmě chladničkou.

Na výstavě, která ukazuje historické sklenice, včetně těch uranem barvených, pivní tácky, ale i hospodské kouty minulosti, se můžete v muzeu osvěžit do 29. srpna.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Výrobu piva od A do Z můžete sledovat v jihlavském pivovaru. Ten totiž pořádá exkurze, při nichž bývalí sládci provedou návštěvníky pivovarem a ukážou jim v podstatě celý proces výroby piva.

„Platí to celoročně. Za ty dva roky, co jsem získal angažmá v jihlavském pivovaru, tak si myslím, že se ztrojnásobil,možná zečtyřnásobil počet lidí, kteří na tu exkurzi chodí,“ počítá obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. „Je to spojené s ochutnávkou,“ dodává ještě.

Ideální skupina na exkurzi je od 15 do 30 lidí. Prohlídka trvá asi 40 minut, pak návštěvníci s průvodci mohou ještě posedět v restauraci a vyptávat se, co je zajímá.

Exkurzi v Pivovaru Jihlava je třeba objednat předem na telefonu 800 153 495.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Češi pijí málo piva, stěžují si velké pivovary. Objevují kvalitu, kontrují malí výrobci v čele s pivovarem Svijany, největším výrobcem speciálů, který letos uvaří o 15–20 % více piva než loni. Jaký mají malé pivovary recept na úspěch?

Tradiční postupy jsou drahé

"Velkým pivovarům se dařilo, když se nedařilo malým, teď se role obrátily," vysvětluje současnou situaci sládek pivovaru Svijany Petr Menšík. Po revoluci jim pomohly k uchvácení trhu kapitály nadnárodních koncernů. Ty do výroby zavedly vlastní, v zahraničí prověřené postupy. Původní česká piva ovšem svůj typický charakter ztrácela. "Ten souvisí s tradičními českými výrobními postupy, které jsou drahé. Malé pivovary neměly dostatek financí na inovace a tradiční výroba se nyní stává jejich předností, odlišná chuť je pro konzumenty zajímavější," tvrdí Menšík.Pivovar Svijany.

Ve Svijanech investovali v uplynulých dvanácti letech zejména do zařízení podporujících kvalitu piva, například do nové spilky (kde probíhá kvašení) a sklepů, tzv. ležáckých, v nichž pivo zraje. Všechny úpravy se však prováděly v souladu s postupy prověřenými staletími. Peníze šly pouze do technologií, kterými lze ušetřit lidskou práci a energii, aniž by byla ohrožena výsledná kvalita piva. Slad tu prochází dvojím rmutováním a pivo kvasí v nerezových kádích, ze kterých se sbírají nečistoty.

"Při používání moderních CK tanků se veškeré látky rozpustí v pivu, což zapříčiňuje jeho nepříjemnou hořkost, ale ušetříte tak až 10 % chmelu," vysvětluje odlišnost výroby konkurence Petr Menšík. Oproti mnohdy obrovským tankům na zrání používaným ve velkých pivovarech, o průměru i několika metrů, udržují ve Svijanech již po staletí identický průměr 240 cm. "Spolu se správnou teplotou a časem je klíčem k dobré pěnivosti piva, kvasinky klesají spolu s kaly ke dnu a CO2 stoupá vzhůru." Pivo vyrábějí v týdenních cyklech podle aktuálních požadavků trhu, hotové je za dva měsíce. Nepasterují je ani nestabilizují, proto nezmění chuť, vůni ani pěnivost. Do distribuce jde do dvou týdnů po stočení.

Aby chutnal i druhý lok

Svijany sází na pojem, jenž je v pivovarnictví v posledních letech velmi frekventovaný: pitelnost. V zásadě jde o to, jestli konkrétní značka piva poslouží jen k ukojení žízně, nebo zda konzumenta přiměje k opakovanému pití. Jinými slovy, jestli mu výjimečně zachutná, aby si ji zapamatoval a vyhledal znovu.

"Nikdo neví, čím je pitelnost způsobená. Je to souhra více faktorů, ukazuje se ale, že pivo s použitím moderních procesů pitelnost ztratilo. Proto spotřeba piva v Čechách klesá," tvrdí Menšík. Letos ve Svijanech plánují uvařit 400 000 hl, desetkrát více než v roce 1998, kdy malý regionální pivovar před krachem koupila společnost LIF. Od té doby získalo každé svijanské pivo alespoň jedno ocenění. Místní pivo chutná jinak, ale má svůj charakter. Ochutnat je můžete 17. července na Svijanských slavnostech nebo při prohlídce pivovaru vedené třeba Miss zlatého moku.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Kristina Šemberová

Z úředníka byznysmenem. Na kariéru ministerského úředníka Jiří Fusek rychle zapomněl. Zmodernizoval pivovar Černá hora a začal budovat sítě sportovních areálů a hotelů. Svou činnost by teď rád omezil.

Když zazní jméno Fusek, někteří lidé z pivovarnické branže kývají uznale hlavou, jiní se za ni chytají. Pětašedesátiletý moravský patriot, který do byznysu zapojil postupně všechny tři své děti, tvůrce úspěchu pivovaru Černá Hora a dosluhující prezident evropského i tuzemského svazu malých nezávislých pivovarů, si získal za léta v oboru pověst neřízené střely. Schopný podnikatel, jenž za všech okolností říká, co si myslí. Nutno podotknout, že většinu toho, co si usmyslel, také uskutečnil.

Působil i v představenstvu "velkého", tedy Českého svazu pivovarů a sladoven, kde ho pivovarníci využívali jako "beranidlo" v situacích, kdy potřebovali upozornit na nějaký problém. Jako třeba v případě, když stát od letoška zvyšoval spotřební daň, což i přes vypjatý konkurenční boj a obrovsky klesající spotřebu přinutilo pivovary zdražit. Přitom z vína stát nevybírá spotřební daň vůbec. Byl to právě Fusek, kdo koncem loňského roku přišel s plánem na oficiální přejmenování piva na "sladové víno", což by prý mělo osvobození od daně zaručit.

Místo piva sladové víno

Ovšem žádný z velkých ani menších pivovarů se k němu nepřidal, ani když začal mluvit ještě o podání ústavní stížnosti. Při vypnutých diktafonech přiznávali, že je to poněkud nadsazené. Fusek to však myslel vážně. Neuspěl, zvýšení daně nezabránil, ale všude se psalo o sladovém vínu a problémech, které vyšší daň způsobí. Ve Fuskově téměř dvacetileté podnikatelské kariéře to byl ale jeden z mála neúspěchů. Vystudovaný stavař působil na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako šéf cihelen, krátce po revoluci nastoupil na ministerstvo průmyslu coby ředitel sekce stavebních hmot. Tam byl u privatizace cementáren, cihelen a další firem. Už v roce 1992 prý však poznal, že úřednická práce pro něho není. Se čtyřmi kolegy se tehdy na Přerovsku zapojil do privatizace výrobce stavební hmoty Heraklit, koupili i výrobnu polystyrenu Plastik Slavětín. Jako manažer se zřejmě osvědčil, jinak by si ho nevybrali lidé z německé firmy Schwenk a rakouské Heraklith, kteří společně tyto podniky od Fuska a jeho kolegů v roce 1996 koupili. Tyto továrny z pozice generálního ředitele řídil dál. Plus čtyři další firmy.

Po třech letech stresu a nepřetržitých obchodních cest po celé Evropě prodělal ale Fusek druhý infarkt. "Došlo mi, že takhle to dál nejde. Dal jsem výpovědi a řekl si, že musím ubrat," komentuje svou tehdejší situaci. Ono "ubrat" ovšem znamenalo, že se pustil do obnovy pivovaru v Černé Hoře na jižní Moravě, jejž koupil se třemi společníky v roce 1996. Se synem Danielem přitom v témže roce pronajali pozemek v Přerově obchodnímu řetězci, a tak začala souběžně i další Fuskova podnikatelská činnost - stavba sportovních areálů, většinou v sousedství vlastních pozemků pronajímaných supermarketům. Těch dnes mají po republice deset, k tomu ještě provozují dva hotely a třetí - tentokrát čtyřhvězdičkový s moderním wellnes vybavením a pivními lázněmi - dokončují nákladem více než stovky milionů korun v Černé Hoře. Fuskovi také provozují čerpací stanici v blízkém Krhově, ze které se postupně stal nejen servis pro řidiče, ale téměř gastronomické centrum regionu s prodejem sýrů, masa a dalších potravin od místních dodavatelů. Přilákat turisty na jídlo, ale i zážitky, bylo přitom strategií, již úspěšně aplikovali i v pivovaru.

Pivo jako výkladní skříň Česka

Fuskovým snad nejčastějším výrazem je slovo "pivečko". Ač moravský patriot, nepovažuje za výkladní skříň Česka víno, nýbrž kvalitní pivo. Navíc asi snad nikdo jiný u nás - s výjimkou Fuskova konkurenta a spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda - tak vehementně nekritizuje "europiva" velkých nadnárodních gigantů, nikdo tak zatvrzele nehájí co nejtradičnější způsob vaření piva. Jeho vztah s Bernardem je je však, mírně řečeno, napjatý.

Byl to Bernard, kdo v devadesátých letech prosadil v parlamentu daňové zvýhodnění malých pivovarů a inicioval obnovení Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Jenže pak prodal polovinu humpoleckého pivovaru belgickému a o poznání většímu Duvel Moortgat a přišel na čas o statut "nezávislého" pivovaru. Do čela svazu se tak dostal Fusek, jehož sám Bernard původně označil za svého nástupce. Kamenem úrazu se však staly čachry kolem vyřazení Bernarda jako zástupce malých pivovarů z předsednictva velkého Českého svazu pivovarů a sladoven. "Oba jsme ambiciózní, těžko se necháváme ovládat jinými," říká dnes Fusek. Z Bernardova vyjádření je cítit, že Fuska považuje za schopného podnikatele, ale více to nechce nijak komentovat. "Pan Fusek mne už nezajímá," říká.

V roce 2001 inicioval Fusek vznik Evropského svazu malých nezávislých pivovarů, ve kterém se sdružily pivovary z Česka, Německa, Polska, Švýcarska a Rumunska. Fusek se stal prezidentem. Jeho pivovarnická kariéra gradovala. Uspěl prakticky ve všech projektech, do nichž se pustil. Čím to? "Musí se všemu dát nějaká duše. Musí vás to bavit. A nesmíte mít strach," říká muž, který letos prodal svůj podíl v Pivovaru Černá Hora skupině K Brewery. Odešel i z Českého svazu pivovarů a sladoven a rezignoval na své funkce v evropském i tuzemském svazu malých nezávislých pivovarů. "Slíbil jsem manželce, že v pětašedesáti se vším skončím," říká s tím, že teď už bude pouze pomáhat dětem.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

„Varíme pre fajnšmekrov. Našou novinkou je najsilnejšie slovenské pivo,“ víta ma vo dverách svojho reštauračného pivovaru Kaltenecker Ladislav Kovács. Pivovar spolu s reštauráciou, zimnou a letnou terasou stojí na okraji rožňavského sídliska už trinásť rokov. Z hlavnej cesty na Košice, ktorá tesne míňa Rožňavu, sa medzi panelákmi vyníma netypická architektúra. Zelená stavba imitujúca hradné múry so strážnou vežičkou. Znalci dobrého, a hlavne netradičného piva ju veľmi dobre poznajú. Kaltenecker dosiaľ uviedol na trh dvadsať druhov piva a pivných špeciálov. Vyrába ich zásadne nepasterizované a v ponuke má aj netradičné zázvorové, limetkové, kávové, čili či pivá s tokajským vínnym extraktom.

Receptúry priniesli baníci

„V súčasnosti sa dosť experimentuje s chuťami, ale naším najúspešnejším pivom je stále tmavý trinásťstupňový špeciál, ktorý získal viacero ocenení i v zahraničí,“ chváli sa Kovács. Pivovar stavia na rôznorodosti a na protiváhe dlhodobej dominancii ležiakov plzenského typu na stredoeurópskom trhu. Vychádza však i z historicky doloženej bohatej pivovarníckej minulosti Rožňavy. V neskoršom stredoveku patrilo toto banské mesto medzi najbohatšie v Uhorsku, fungovalo tu niekoľko malých pivovarov, ktoré boli súčasťou hostincov a ponúkali unikátne druhy piva.

„Z archívnych dokumentov sme zistili, že v polovici sedemnásteho storočia založili majitelia šiestich takýchto pivovarov prvý spolok,“ vysvetľuje Kovács. Najstarším známym druhom piva bol tzv. marz a pravdepodobne ho do mesta priniesli nemeckí banskí majstri. Varilo sa v marci a malo viac modifikácií, od piva na každodennú konzumáciu až po silné, ktoré sa pilo až po niekoľkomesačnom odležaní na jeseň.

Bojujú proti pivnej nude

Z takýchto pôvodných receptúr vznikla aj posledná extra silná novinka Kalteneckra, dvadsaťsedemstupňové tmavé pivo, ktoré dozrieva pol roka v dubových sudoch. „Varíme ho podľa postupov našich predkov a okrem chmeľu a sladu je dochucované aj koriandrom, borievkami a mladými smrekovými výhonkami,“ prezrádza majiteľ pivovaru. Hodí sa podľa neho ako exkluzívny aperitív alebo digestívum, zásadne však nie na hasenie smädu. V letnom podvečere sa terasa Kaltenecka pomaly zapĺňa štamgastmi. V ponuke pivovaru je dostatok pív i na doplnenie stratených tekutín počas horúceho dňa. Od výčapného pultu putujú k smädným krkom najmä kvasinkové desiatky a jedenástky s miestnym názvom Kras, ale i tmavá trinástka. „Najprv mi veľmi neseklo, bol som zvyknutý na tradičné ležiaky, ale neskôr som zistil, že tie sú nudné. Objavil som celú paletu chutí a odvtedy iné pivo nepijem,“ hovorí jeden z verných fanúšikov rožňavského minipivovaru.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Alexander Buzinkay

Velmi rozmanité. Právě takové budou letošní Slavnosti pivovaru Ostravar. Kromě velkých hvězd české hudební scény nabídnou pivní Slavnosti také hudební produkci nejlepších místních kapel. Pivovar Ostravar od dnešního dne začíná na svých internetových stránkách přijímat jejich přihlášky k vystoupení na Slavnostech pivovaru Ostravar.

Pro místní kapely je vystoupení na Slavnostech pivovaru Ostravar velmi lákavé. Loni si chtělo v Ostravaru zahrát 71 kapel. “Kdybychom dali příležitost všem, musely by naše Slavnosti trvat čtrnáct dní v kuse,” říká manažer značky Ostravar Michal Útlý. “Z došlých přihlášek proto sestavíme na internetu hitparádu a necháme rozhodnout naše příznivce,” vysvětluje Útlý.

Přihlášky mohou kapely podávat od 1.7. do 18.7 na internetových stránkách www.ostravar.cz. Ostravar ze všech došlých přihlášek připraví speciální hitparádu s ukázkou produkce každé kapely. Od 1. do 15. srpna pak spustí pivovar hlasovací část, ve které fanoušci rozhodnou, kdo nakonec dostane nabídku vystoupit na Slavnostech pivovaru Ostravar.

Ve srovnání s loňským rokem připravil Ostravar 2 podstatné změny. Za prvé chce dát ostravský pivovar na Slavnostech příležitost pouze místním kapelám. „Za místní kapelu budeme považovat každou, která pochází z Moravskoslezského kraje,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. Tento postoj koresponduje s projektem Fandíme místním partám, která pivovar Ostravar spustil na začátku června.

Také druhá změna bude mít teritoriální charakter. Při hlasování budou kapely rozděleny podle místa bydliště. „Chceme, aby na Slavnostech byly zastoupeny všechny regiony z našeho kraje. Proto přihlášené kapely rozdělíme teritoriálně do 6 skupin: Ostravsko, Havířovsko, Opavsko (Opava, Krnov, Bruntál) Karvinsko (Karviná, Český Těšín, Bohumín), NovoJičínsko (Nový Jičín, Odry, Fulnek) a Frýdecko-Místecko (Frýdek-Místek, Třinec). Následné hlasování se stane jakousi neformální hitparádou místních kapel v jednotlivých regionech našeho kraje,“ uvádí Michal Útlý, manažer značky Ostravar

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivárska sezóna sa po daždivom máji sľubne rozbehla v júni

Podľa výsledkov za jún 2010 sa podarilo pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne zlomiť nepriaznivý trend v pivovarníctve. Pozitívny vývoj v júnovom predaji všetkých pív distribuovaných pivovarom STEIGER, a.s., Vyhne, sa prejavil v dosiahnutom objeme 33 200 hektolitrov (hl), čo je oproti rovnakému mesiacu minulého roka nárast na 116 %. Pivovar tak dohnal aj slabší predaj za predchádzajúce mesiace, predovšetkým za daždivý máj, keď za prvý polrok 2010 dodal na slovenský trh spolu 138 000 hl piva, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil.eur. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým zdarný nástup tohtoročnej pivárskej sezóny, pretože vlaňajší jún bol mimoriadne studený, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike. Za mimoriadny úspech považujeme aj zvyšujúci sa export, predovšetkým predaj 2500 hl sudového piva v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom“, vysvetlil vývoj na trhu J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Vyhniansky pivovar prešiel krízou pomerne dobre, zachoval si ziskovosť i podiel na trhu. Vďačí za to aj tomu, že slovenskí pivári uprednostňujú klasickú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Špičkovou kvalitu náchodského piva PRIMÁTOR dokazuje mnoho ocenění získaných na nejrůznějších tuzemských i zahraničních degustačních soutěžích. Mnohdy je však problém dostat pivo v původní kvalitě ke konečnému konzumentovi. Aby tomu tak skutečně bylo, rozhodl se pivovar PRIMÁTOR nově zavést systém certifikace kvality čepovaného piva pro jednotlivé restaurace a hospody.

Certifikace by měla zákazníkům ukázat, která provozovna s pivem PRIMÁTOR se o pivo stará tím nejlepším způsobem a dodržuje všechny standardy kvality požadované pivovarem. Certifikace je prováděna na základě dodržování řady požadovaných náročných kritérií, jakými jsou např. čistota výčepní techniky, pravidelná sanitace pivních vedení, čistota skla, mikrobiologická čistota piva a dalších. Takovéto provozovny, označené získaným certifikátem, by měly zákazníkovi garantovat, že mu zde bude načepováno originální nepasterované pivo PRIMÁTOR tak, jak jej, po téměř tříměsíčním výrobním cyklu, chce sládek pivovaru prezentovat veřejnosti.

„My pivovarští vnímáme české pivo jako největší tradici a součást kultury českého národa, proto se v pivovaru Primátor snažíme pozvednout jeho pití na opravdový zážitek. Každé naše pivo doporučujeme podávat v originálních sklenicích ideálních pro jejich konzumaci, ve kterých vynikne barva, pěna i výjimečné aroma a chuť. Navíc díky našemu širokému výběru speciálních piv jsem schopni nabídnout dnes pivo k jakémukoli jídlu a umocnit tak gastronomický zážitek zákazníka“ řekl obchodní sládek Pavel Kořínek.

Jako první získaly certifikát kvality provozovny:

1. Restaurace Pod Terasami, Hradec Králové

2. Snack bar – herna, Josefov

3. Restaurace Sport, Náchod

4. Restaurace Na Koupališti, Náchod

Součástí získání certifikace je samozřejmě povinnost dodržovat standardy kvality. Tu má zajistit pravidelná kontrola certifikovaných zařízení. Další podmínkou je také vzdělávání výčepních v oblasti péče o pivo. „Tento certifikát je skutečným oceněním té nejlepší péče o čepované pivo a pivovar jeho udělením dává najevo, že v takto oceněných provozovnách je podáváno pivo tak, jak má být.“ říká Jiří Holubář, obchodní manažer pivovaru Primátor.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Budvar vystavil v roce 2009 1 275 271 hektolitrů piva. Podnik tak posílil podíl na české výrobě piva na 7,1 procenta.

Výstav piva v Budějovickém Budvaru poklesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 2,8 procenta. "Je to však výrazně lepší výsledek než je průměr v tomto odvětví v tuzemsku. V celé ČR poklesla produkce piva o 5,9 procenta. V roce 2009 tak posílil podíl Budvaru na celkové výrobě v Česku," řekl Boček. "Celkem 84,4 procenta produkce tvořila piva pod značkou Budweiser Budvar, 15,6 procenta výroby tvořila značka Pardál," dodal.

Díky úpravám cen a úsporám v nákladech však vzrostly vloni tržby i zisk společnosti. "V roce 2009 jsme dosáhli zisku před zdaněním ve výši 298,6 milionu korun, v roce 2008 to bylo 213 milionů korun. Přitom však registrujeme pokles tržeb, v roce 2009 to bylo 2,313 miliardy korun oproti 2,340 miliardy korun v roce 2008. Konečný výsledek hospodaření však ovlivnilo v roce 2009 také to, že jsme jednorázově zúčtovali 93 milionů korun do rezervního fondu podniku," vysvětlil Boček.

V roce 2009 činily investice do podniku celkem 313 milionů korun. Nejdražší byl nový plně automatizovaný sklad, který stál 87 milionů korun. Nákup nových přepravek a sudů stál 64 milionů korun a zvýšení výkonu lahvových linek přišlo na 56 milionů korun. Do manipulační techniky investoval Budvar 22 milionů korun, rozšíření obchodních středisek 12 milionů korun a informační technologie stály sedm milionůl korun. "Veškeré investice Budvar financoval z vlastních zdrojů, nejsme v tomto závislí na bankovním sektoru a nemáme žádný úvěr," dodal Boček.

Export podniku v roce 2009 dosáhl objemu 579 947 hektolitrů piva. "Exportujeme 45,4 procenta výroby, což je nejvíce mezi velkými českými pivovary. Z toho připadá 56,6 procenta na ležák, tedy prémiové pivo, objem vývozu výčepního piva činí 41,4 procenta. Zbytek tvoří nealko pivo a speciální piva," řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Objem vývozu Budvaru poklesl v roce 2009 o 0,3 procenta oproti roku 2008. "Považujeme to za výrazný úspěch, pokles exportu piva z ČR činil celkově 10,4 procenta," doplnil Chrt.

Nejvýznamnějšími importéry Budvaru byli v roce 2009 Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Rusko. Vývoz do těchto zemí činil 78 procent objemu exportu. "Vynikajících výsledků jsme dosáhli v Německu, tam jsme navýšili export o 9,3 procenta a stali jsme se druhým nejprodávanějším importovaným pivem. V sektoru prémiových piv jsme v off trade sektoru dokonce nejlepší. Historického maxima prodeje jsme dosáhli na Slovensku, meziroční nárůst tam činil šest procent. V Rakousku se zvýšil prodej o 5,8 procenta a Budvar je nejprodávanějším českým pivem s podílem na trhu 55 procent. Pokles prodeje ve Velké Británii činil dvě procenta a nejhorší situace byla v Rusku, tam činil pokles prodeje o 40,3 procenta," vypočítal Chrt.

Na českém trhu prodal Budějovický Budvar v roce 2009 celkem 695 324 hektolitrů piva. Meziročně tak poklesl prodej Budvaru o 4,9 procenta. "V tržbách však registrujeme pokles pouze o 1,3 procenta. I v tomto hledisku jsme na tom výrazně lépe, než ukazuje český průměr, kde pokles činí 5,8 procenta," doplnil Chrt.

Pivovar hodnotí příznivě i vývoj soudních sporů s tradičním rivalem Anheuser Bush. "V roce 2009 nebyl ukončen žádný ze sporů, máme však příznivou bilanci. Ze 115 ukončených sporů jich Budvar vyhrál 82, sedm případů skončilo smírem či remízou. Zbývá dokončit 22 sporů ve 14 zemích," dodal ředitel Boček. V roce 2009 navýšil Budvar základní kapitál o jednu miliardu korun z 2,1 na 3,1 miliardy korun. "Navýšení jsme provedli z vlastních zdrojů z akumulovaného nerozděleného zisku z minulých let," uvedl ekonomický ředitel podniku Petr Žáček.

Zdroj: První zprávy.cz

V novém, větším balení se od začátku července představí Starobrno Medium. „Úspěch 1,5litrové Maxilahve Starobrno Tradiční nás přesvědčil o tom, že zákazníci větší balení jednoznačně přivítali. Proto jsme se rozhodli nabídnout v tomto unikátním obalu i náš vlajkový produkt – jedenáctistupňové Starobrno Medium,“ říká Martin Kašpar, group brand manažer odpovědný za značku Starobrno.

Uvedení nového balení Starobrna Medium doprovodí podpůrná kampaň v místě prodeje a ve vybraných obchodech také proběhne propagační akce s hosteskami, při které budou moci zákazníci získat drobné dárky. „V maloobchodní síti se Starobrno Medium v Maxilahvi objeví v červenci, a to především v největších sítích hypermarketů a supermarketů, stranou ale nezůstanou ani menší distributoři jako je Coop, Brněnka nebo nezávislí maloobchodníci. Soustřeďujeme se především na jižní a střední Moravu, kde je Starobrno doma a kde dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější pivní značky,“ upřesňuje Martin Kašpar.

Novinka si také vyžádala změnu dosavadních etiket Starobrno Medium a Starobrno Tradiční, obě se nyní představují ve speciální úpravě pro Maxilahve. „Tento typ obalu cílí především na aktivní, mladší zákazníky. Proto je design etiket modernější a atraktivnější. Etikety obou produktů jsme zároveň přizpůsobili tak, aby jejich vzájemné odlišení bylo maximálně snadné,“ dodává Martin Kašpar.

Změnu také zaznamenají obaly určené pro multipack Starobrno Medium a Starobrno Tradiční v Maxilahvích. Zatímco přebal multipacku o šesti kusech pro Starobrno Tradiční bude zobrazovat vedle pivní lahve s novou etiketou motiv ječmene a jasně modré oblohy, přebal multipacku Starobrno Medium bude mít ústředním motivem obilí ve světle jasně žlutého počínajícího západu slunce.

Maxilahev je unikátní obal s názvem beer pack, který byl vyvinut speciálně pro pivo. Od běžných PET lahví se liší především svým složením a větší šířkou a pevností plastu. Tento obal zajišťuje 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu a 2x vyšší ochranu proti průniku CO2. Poskytuje také lepší teplotní stabilitu piva, které si díky tomu zachová na dlouhou dobu svoji nejvyšší kvalitu. Spotřebitelé oceňují také nerozbitnost a větší kapacitu Maxilahve, stejně jako lehkost, díky které lze pivo brát s sebou například na výlety nebo pikniky, a také znovuuzavíratelnost.

Heineken plní své Maxilahve na nové stáčecí lince v pivovaru Starobrno. Linka byla uvedena do provozu v polovině dubna 2010, při plném, tzv. štítkovacím výkonu naplní až 14 tisíc lahví za hodinu (u lahví s objemem 1,5 litru). Spuštěním nové stáčecí linky ve starobrněnském pivovaru reaguje Heineken na dosavadní úspěchy značek Starobrno, Zlatopramen a Březňák v tomto typu pivního obalu na českém trhu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika