Ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý zpracoval pro zastupitele města analýzu současné situace pivovaru a navrhl možnosti jejího řešení. Náchod totiž zvažuje možnost prodeje svého pivovaru silnému strategickému partnerovi.

Ředitel označuje nynější období za jedno z nejproblematičtějších v stošestatřicetileté historii pivovaru. A to i kvůli stále větším nákladům na provozování hotelu U Beránka, jenž patří k pivovaru. Ty mohou přivést podnik až k finančnímu kolapsu.

V analýze zvažuje některé varianty dalšího vývoje pivovaru. Řešení vidí v redukci nákladů. „Znamená to minimalizovat veškeré náklady jako obchodní činnost a údržbu, rychlé snížení objemu výroby přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru a v určitém časovém horizontu propuštění části personálu v řádech spíše desítek procent,“ uvádí ředitel.

Jako jednu z variant navrhuje prodej hotelu U Beránka městu a zbavení pivovaru provozování hotelu. „Tato varianta je řešením na určité období. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část peněz z prodeje může posloužit k podpoře prodeje,“ míní ředitel, ale dodává, že i tak později pivovaru hrozí postupný propad do ztrát a finanční problémy.

Ředitel popisuje i možnost prodeje hotelu a velké investice města ve výši několika desítek milionů do pivovaru na rozvoj obchodní činnosti. Obává se ale, že město není dravý podnikatel.

Jako jedno z lepších řešení uvádí Josef Hlavatý prodej pivovaru strategickému partnerovi. Upozorňuje ale, že tím sice město ztratí nezávislost a možnost kontroly vývoje pivovaru.

Pivovar ale bude moci dlouhodobě budovat svou značku, pozici na trhu a bude mít stabilní finanční zázemí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Po deseti letech se národnímu podniku Budějovický Budvar podařilo vyhrát spor o ochrannou známku v Hong Kongu. Proces trval tak dlouho, protože Anheuser-Busch jej neustále napadl námitkami. Za posledních sedm let již Budvar vyhrál 80 sporů z celkem 111 případů. „Zbývá nám dořešit dalších 50 případů,“ sdělil Respektu.cz PR manažer Budvaru Petr Samec. „Jak dlouho budou spory trvat, bude záviset na průběhu sporů. Byla by to spekulace,“ doplnil.

Problémy s ochrannou známkou jsou největší překážkou pro transformaci pivovaru na akciovou společnost. Ta přitom měla být již hotova. Loni v dubnu ministr zemědělství Petr Gandalovič tvrdil, že transformace nepotrvá déle než rok. „Vypsali jsme výběrové řízení na poradce při transformaci. Celé řízení se ale zkomplikovalo námitkami neúspěšných uchazečů,“ prozradil důvod zpoždění pro Respekt.cz ministr Gandalovič.

V současnosti již poradenské týmy pracují na studii, která bude na podzim předložena vládě. „Výsledkem studie by mělo být doporučení, zda transformovat Budvar nebo nikoliv. A pokud ano, tak jak minimalizovat rizika pro ochrannou značku,“ tvrdí Samec. Ministr Gandalovič už ale vidí transformaci jako jasnou věc: „Na podzim by měla dostat vláda návrh, jak transformaci dotáhnout do zdárného konce.“

Privatizace?

Transformace Budvaru na akciovou společnost je nutnou podmínkou pro případnou privatizaci pivovaru. „Musela by o tom rozhodnout vláda. Jsem ale přesvědčen o tom, že dlouhodobě je pro Budvar výhodné spojit se strategickým partnerem. Tím nepředjímám, jaký podíl by měl tento partner mít,“ řekl ministr Respektu.cz. Zda by strategickým partnerem mohl být právě Anheuser-Busch, se kterým vede Budvar soudní spory po celém světě, Gandalovič říci nechtěl. „Na téma Anheuser-Busch nehodlám nic komentovat,“ uvedl.

Nejcennější na Budějovickém Budvaru je právě ochranná známka. „Bude zajímavé sledovat, jak Budvar prodají. Jestli neprodají zvlášť pivovar a zvlášť značku,“ okomentoval možný prodej pro Respekt.cz Jiří Mikeš z katedry obchodního podnikání Vysoké školy ekonomické v Praze. Značka Anheuser-Busch má podle Mikeše hodnotu sedm až osm miliard dolarů. Budvar má hodnotu kolem dvou až tří miliard dolarů.

„Pokud to prodáme pivovaru Anheuser-Busch, tak bychom si měli říct o pořádnou částku a domluvit se na zachování značky Budvaru. Je to naše rodinné stříbro, vlajková loď,“ tvrdí Mikeš. Američané by ale stejně českou značku pravděpodobně nezlikvidovali. „Američané nejsou tak hloupí. Rozdělili by si pro svoje značky trhy, a i do Spojených států by prosadili Budvar. Bylo by ale zajímavé, kdyby Budvar koupil Heineken. To by byl opravdu souboj titánů,“ dodal Mikeš.

Úspěšný pivovar

O privatizaci Budvaru uvažovala už Špidlova vláda v roce 2003. Tehdy byl proti ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle vyjádření některých ministrů by se ale tentokrát mohlo podařit privatizaci dokončit. S privatizací by podle Martina Bursíka mohli souhlasit i zelení. Spíše pro je také ministr financí Miroslav Kalousek.

Budějovický Budvar loni prodal přes 1,25 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř 9 procent více než v předchozím roce. Z toho téměř polovinu vyvezl do více než 50 zemí světa. Zisk pivovaru se v loňském roce meziročně zvýšil o 13 procent na 302 milionů korun.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: David Havlíček

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Stará česká pranostika se stala v sobotu hlavním mottem setkání malých rodinných pivovarů ve Vsetíně na Dolním náměstí.

Své zastoupení zde měly Hukvaldské pivo, Koníček z Vojkovic, BON ze Zašové a místní Valášek. Ten také byl jakýmsi garantem celé akce.

„V republice je sedmdesát šest malých rodinných pivovarů. Podobná setkání probíhají po celé léto,“ vysvětlil sládek Valášku Jan Dohnal.

Proč se takové akce pořádají? Odpověď je velmi jednoduchá. Malé pivovary totiž nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. „Je to těžké. Velké pivovary hospody doslova skupují,“ posteskl si vsetínský sládek.

Pokud totiž hostinští podepíší s velkým pivovarem smlouvu, získají podle množství natočeného piva finanční injekci. „Hospodu si kompletně vybaví a nic je to nestojí. Ovšem nesmí se tam čepovat jiné pivo,“ upozornil Dohnal. S tím, že dokonce ani antimonopolní úřad s takovou diskriminací údajně nemůže nic dělat. „Nemáme šanci se do takových hospod dostat. Jediná možnost je, vzít si něco do nájmu nebo postavit vlastní,“ tvrdí.

Například Valášek čepuje ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru ve Vsetíně a pak už jenom v jedné restauraci ve Zlíně a v Prostějově. Přitom zájem o tuto značku stále roste. „Především teď v létě si zákazníci jezdí pro sudy přímo do pivovaru,“ doplnil Jan Dohnal.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav Urubek

Pivovar Budějovický Budvar, n.p. připravil pro letošní prázdniny netradiční promo akci pro značku Pardál - road show „PARDÁLéto“. „PARDÁLéto“ bude probíhat na 17 turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice. Podílet se na něm budou i pijáci, kteří na podzim roku 2006 pomáhali pivo Pardál vytvořit.

Promo akce pod názvem „PARDÁLéto“ bude probíhat od 5. července do 31. srpna v 17-ti vybraných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, budou turisté moci narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích či rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Nejzajímavější lokality „PARDÁLéta“ jsou například Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. Kompletní seznam lokací a termínů najdete na www.pardal.cz.

„Pivo Pardál je od začátku roku 2008 v prodeji po celé České republice, ale řada potenciálních zákazníků ho dosud nezná. Protože Pardál vznikal netradičně, rozhodli jsme se představit ho zákazníkům během léta i netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál bude všude tam, kde zákazníci tráví chvíle odpočinku či dovolenou a kde se baví s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří. K realizaci tohoto druhu road show nás vedly i loňské zkušenosti, kdy jsme „PARDÁLéto“ s velkým úspěchem realizovali v rámci jižních Čech,“ vysvětluje Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál.

V každé lokalitě budou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se navíc bude pohybovat promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízet zdarma ochutnávku Pardála. Pro návštěvníky budou připravené zábavné soutěže o reklamní předměty ze speciální edice „PARDÁLéto“.

Na některých stáncích se bude možné setkat s pijáky, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti a dalších vlastností piva Pardál. Jde tak o jedinečnou možnost, seznámit se s historií vývoje piva Pardál. „Velice si vážíme toho, že s těmito pivaři nadále spolupracujeme. Nejen, že odvedli skvělou práci při vzniku Pardála, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v srpnu 2005. Na podzim 2006 byli do projektu zapojeni budoucí spotřebitelé. Ti se účastnili několika kol řízených degustací pod vedením technologa pivovaru. Na základě jejich připomínek pak technolog dolaďoval konečnou chuť, hořkost, barvu a další vlastnosti. Pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a mezi zákazníky mělo velký úspěch. Objem prodeje v roce 2007 dosáhl 76 000 hektolitrů, což je produkce menšího pivovaru. V celostátním prodeji je značka Pardál od ledna 2008.

Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od výčepního piva značky Budějovický Budvar. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, tmavší zlatavou barvou a vysokou sněhově bílou pěnou. Má stupňovitost 9,7 % a obsahuje 3,8 % alkoholu. Pardál se vyrábí z tradičních surovin – moravského sladu, směsi žateckých chmelů a z vody získané z artéských studní.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Rozsáhlými úpravami spojenými s rozšiřováním výroby prochází v těchto dnech soukromý pivovar na břehu řeky Sázavy.

„Budujeme nové sklepy, které zvětší kácovský komplex až dvojnásobně,“ přiblížil rozsah rekonstrukce ředitel pivovaru David Hořejší a dodal, že budování nových sklepů je dlouhodobou investicí, která však umožní také stáčení piva do lahví. Zatím totiž kácovský pivovar produkuje pouze pivo točené.

Veškerou pozornost teď věnují právě hlavně rozšíření výroby, takže ani žádné pivní novinky nepřipravují. K otevření sklepů by mělo dojít někdy o prázdninách. Žádnou veřejnou kolaudaci však vedení pivovaru nechystá.

„Spotřeba piva v létě vzroste až o sto padesát procent. Mnoho lidí si na tomto lahodném nápoji pochutná spíš v horku než v zimním období. Navíc se přes léto otevřou kempy, kde je výtoč velmi vysoká,“ pochvaluje si období prázdnin Hořejší.

Začátkem srpna se pivovaru dotkne ještě jedna významná akce. Bude se totiž konat hudební festival O2 Sázavafest, jehož program je zasazen právě do areálu Malá strana v Kácově. A pořadatelé tohoto setkání dají pochopitelně přednost místnímu pivovaru před ostatními.

Historie pivovaru v Kácově sahá až do patnáctého století, čímž se řadí k jednomu z nejstarších pivovarů u nás. Zažil vládu Habsburků, znárodňování v roce 1918 a 1948 i další významné historické mezníky. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl otevřen a opětovně uzavřen. Současnou podobu však získal až v roce 2001, kdy ho zakoupila společnost Pivovar Kácov. Kácov nyní vyrábí tři druhy piva podle tradičních receptur. V brzké době by měl být v areálu pivovaru vybudován také hotel a tradiční hostinec.

David Hořejší zve všechny čtenáře Kutnohorského deníku k návštěvě komplexu, kde se konají prohlídky pro veřejnost. Takže, jestli nemáte žádný program na víkend, zajeďte se podívat do Kácova.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor a foto: Jana Křivánková

Mety, o které si mohou nechat zdát i mnohem starší pivovary, dosáhl nošovický Radegast za 37,5 let své existence. Láhev se světlým ležákem Radegast Premium, která sjela ze stáčecí linky v červnu tohoto roku, se pyšní titulem "desetimiliardé pivo v historii pivovaru Radegast". Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák

Na jubilejní desetimiliardé pivo čekal největší pivovar na Moravě pouhých 37,5 let. Očekávání se naplnilo na konci června, kdy ze stáčecí linky sjel láhvový světlý ležák Radegast Premium. Jubilejní pivo si pivovar nenechal pro sebe a dnes dopoledne jej převzal hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

"Radegast je neodmyslitelnou součástí a symbolem našeho kraje. Jubilejní láhev je proto u pana hejtmana v těch nejlepších rukou," říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pokud by se všech 10 mld. piv stočilo do půllitrových láhví nastavěných za sebou, dosáhly by vzdálenosti ze Země na Měsíc a zpátky. Stejné množství piva by také stačilo pokrýt po čtyři roky spotřebu piva v ČR, pokud by každý obyvatel starší 18 let vypil jedno pivo denně.

Radegast je dlouhodobě nejoblíbenější pivo na Moravě a druhá nejprodávanější značka v České republice. "Bez špičkové kvality našeho piva a pevného vztahu Radegastu se svými příznivci bychom tento úspěch neslavili tak brzy," dodal I. Kaňák.

Historie pivovaru Radegast se začala psát v prosinci roku 1970. Následující rok uvařil pivovar více než 500 tis. hl. piva a v roce 1988 poprvé překročil hranici 1 mil. hl. za rok. Od roku 2002 se výstav nošovického pivovaru pravidelně pohybuje okolo hranice 2,2 mil. hl. piva za rok.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Symbolicky dnes oslavil své 124. výročí svatby pan Cibich, muž, který dal tvář pivu Březňák a postupně i mnoha jiným značkám na celém světě. Dnešní svatebčané na zámku ve Velkém Březně dostali od známého znalce piva originální dar.

Legendární Victor Cibich se ženil před 124 lety v Praze, jeho ženou se stala Auguste Bunzelová. Pan Cibich ani jeho potomci už slavit nemohou, a tak se pivovarští rozhodli přispět k veselí čerstvých novomanželů, kteří vstoupili do společného života dnes v poledne na zámku ve Velkém Březně. Kateřina a Petr Pospíšilovi z Teplic dostali od pana Cibicha, byť papírového, přesně 124 piv jeho milovaného pěnivého moku. Ženich i nevěsta neskrývali své překvapení a nadšení: „Udělali jste nám velkou radost, to jsme opravdu nečekali. Březňáka máme rádi a určitě s ním dnešní den zapijeme!“ Novomanželům popřál také ředitel pivovaru ve Velkém Březně, Pavel Rottenborn a marketingový ředitel Drinks Union, a.s. Josef Danihelík.

Postava pana Cibicha je s Velkým Březnem neodmyslitelně spojena. Na přelomu 19. a 20. století tam působil jako přednosta železniční stanice. Roku 1906 propůjčil svou tvář místnímu pivovaru za doživotní rentu 30 piv týdně. Malovaný portrét, který vznikl jako předloha slavné etikety, visí dodnes ve velkobřezenském pivovaru. Na pivní etikety se Cibich dostal už roku 1906, a protože ústecké pivovary patřily a stále patří k největším exportérům českého piva, rozšířila se tvář sympatického pivaře až do Ameriky a Afriky. Portrét si dokonce leckde přisvojili, na etiketách ho používají v Uruguayi, Kostarice, Itálii či Rumunsku.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Nenajde–li se zhruba do čtrnácti dnů nájemce schopný provozovat pivovar Eggenberg v Českém Krumlově, tato značka z trhu zmizí.

S Pivovarem Eggenberg, a. s., bylo totiž v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. Ke konkurzu přihlásilo pohledávky 50 věřitelů. Část z nich se sešla dnes k přezkumnému jednání, jakkoliv podle novely zákona už nemohou popírat platnost pohledávek.

Od insolvenčního správce ing. Štěpána Bláhy měli co slyšet. Třeba to, že o zmíněnou pohledávku Factoringu CS je vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu České republiky, či že největším věřitelem se zatím zdá být Beltton s 86 miliony.

Nemovitosti „zmizely“

Dozvěděli se ale také, že v majetku dlužníka je drobný investiční majetek, nedokončená výroba, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech...

Pohledávky úpadce za dodavateli naopak činily k polovině května asi 4,5 milionu. Dále správce eviduje pohledávku 5,5 milionu za společností Eggenberg, spol. s r. o., jediného společníka – předsedy představenstva úpadce Jiřího Shrbeného – z titulu poskytnutého ručitelského závazku.

Pivovar nemůže vařit!

Co ale věřitelé slyšeli vůbec nejdůležitějšího, je to, že prohlášením konkurzu skončila platnost povolení provozování daňového skladu, společnost přestala být plátcem spotřební daně a musí přestat vyrábět: tedy může dál stáčet a prodávat zásoby, ale nesmí vařit nové pivo... Podle odhadu předsedy představenstva Jiřího Shrbeného by v takovémto režimu pivovar s 30 zaměstnanci mohl „žít“ zhruba čtrnáct dnů, řešení tedy chvátá.

A jak se dnes věřitelé shodli, řešením by mohlo být nalezení subjektu, který by chtěl pivovar provozovat v nájmu – a ovšem byl plátcem spotřební daně.

Správce ve spolupráci se zástupcem věřitelů, Finančním úřadem v Českém Krumlově, budou každopádně hledat případného vhodného zájemce o nájem. Pomocnou ruku nabízejí ve svém zájmu i další věřitelé, například zmíněný Beltton s nasmlouvaným exportem do Skandinávie.

Jak to dopadne, dozvědí se věřitelé nejpozději v polovině srpna při mimořádném přezkumném jednání.

Nepovede–li se pivovar pronajmout, konzumenti se pak o výsledku mohou dozvědět i podstatně dřív – že totiž Eggenberg opravdu dojde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Budějovický Budvar získal po více než deseti letech čekání ochranné známky v Hongkongu. Přihlášky ochranných známek podal Budvar již v roce 1997. Anheuser-Busch je napadl námitkami. Argumentoval možností záměny ochranných známek Budvaru se známkami Bud a Budweiser. Zlom nastal až v letošním roce, kdy americká firma vzala své námitky zpět.

„S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí o zaměnitelnosti našich ochranných známek. Roli v tom určitě hrál i fakt, že během posledních několika let padla pro nás pozitivní rozhodnutí o nezaměnitelnosti ochranných známek v Číně, Koreji, Tchaj-wanu a dalších šesti zemích,“ vysvětlila právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Registrace ochranných známek dává Budvaru i místnímu importérovi právní jistotu pro další rozvoj obchodních aktivit. „Do Hongkongu vyvážíme pivo již od devadesátých let minulého století. Budějovický Budvar je jediné české pivo, které si mohou zákazníci v Hongkongu vychutnat i čepované,“ uvedl exportní manažer pro Asii Tomáš Bártů.

Například v nepálské restauraci Bhatti Bar je čepovaný Budvar nejdražším nabízeným pivem. Chlazený Budvar v lahvích mají pro své členy a hosty k dispozici i v The Royal Hong Kong Yacht Clubu, Hong Kong Football Clubu nebo Aberdeen Boat Clubu. Najdete ho ale i v luxusním hotelu Peninsula Hong Kong.

Trh v Hongkongu je velmi specifický v tom, že přes 80 procent piva tam tvoří importy. Přestože spotřeba na hlavu je tam relativně malá, 22 litrů na hlavu a rok, segment importovaných piv by měl v příštích letech dále růst. V roce 2012 by importovaná piva měla mít podle odhadu Budvaru tržní podíl až 94 procent.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Pivovar Litovel přichystal letní promoakci pro příznivce točeného klasicky vařeného piva. Po celé léto budou restaurace čepující pivo z Litovle navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům přivezou soutěže o atraktivní ceny a především populární stolní fotbálek, který do mnoha hospůdek neodmyslitelně patří. Pivaři a pivařky se mohou zúčastnit turnaje dvoučlenných týmů a získat řadu atraktivních cen. Pro všechny návštěvníky celé restaurace je navíc v době příjezdu litovelské promohlídky připraveno zdarma 50 orosených litovelských piv na rozjezd. „V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promoaktivity přímo v restauracích odebírajících naše sudové pivo,“ říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Zdroj: Kurzy.cz

Víte, odkud pochází hlavní základní kámen Národního divadla v Praze? Možná se domníváte, že z historicky i myticky „solidního“ místa, jako je Blaník nebo Říp. Na Černokostelecku, pár kilometrů na východ od Prahy, zjistíte, kde jej nakonec vylomili.

Černý Kostelec na Černokostelecku nehledejte, nachází se tady však Kostelec nad Černými lesy. Není ale ani "hlavním městem“ mikroregionu, kterému nejspíše dal jméno.

Nadšení pivovarských fanoušků

Zvenčí tovární omšelá budova z poloviny předminulého století o ničem zajímavém nevypovídá. Ale uvnitř rozsáhlého "účka“ je jiný svět. Nejnápadnější je polygonální mlat, kde kdysi dobytek otáčel žentourem. Budova má opravené unikátní krovy a konávají se tady různá posezení a slavnostní rauty.

Vařit zde pivo povolil v roce 1489 král Vladislav I., když městu udělil městská práva i právo várečné. Vlastní pivovar však vznikl až v roce 1742, kdy končila sláva vaření piva po domech. Na počátku 20. století tady přibyl Hostinský pivovar, který vydržel až do znárodnění. To byl soumrak kdysi vyhlášeného černokosteleckého moku. Před několika lety chátrající objekt koupila skupina nadšenců a začala ho ve spolupráci s památkáři i podporou odpovědných úřadů obnovovat.

Dvaatřicetiletý Milan Starec se svým o deset let starším kolegou Tomášem Vodochodským nemají rádi globalizovanou chuť "europiva“. Desítku let se zajímají o vše, co souvisí s pivem i jeho výrobou. Mají rozsáhlé sbírky pivovarských zařízení, získané ze starých zrušených pivovarů. S pomocí odborníků je znovu repasují. Mnohé z nich jsou funkční a mohou dál sloužit k výrobě moku dávnými metodami.

"Tady se ještě ve třicátých letech vařilo původní, klasickou technologií a my to chceme opět obnovit. Ve zbytku prostor by bylo pivovarské muzeum s expozicemi neobvyklých sbírek. Současně tady slouží restaurace a snahou je, aby typické zařízení navozovalo dávnou atmosféru pivovaru i hospody. Podobně jako existují vinařské stezky, tak by bylo možné pro cestovní kanceláře připravit program po zajímavostech souvisejících s pivem,“ plánuje Milan Starec ze společnosti Dej Bůh štěstí, která se snaží pivovarskou tradici v Kostelci obnovit.

V současné době si můžete po domluvě prohlédnout současný stav připravované expozice nebo si v malém pokusném pivovárku pod dohledem zkušeného sládka uvařit svou vlastní várku piva.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Richard Grégr | Kráceno

Pivo, pivo a zase pivo. Tak vypadalo sobotní odpoledne ve bzeneckém zámeckém parku. Ten den se totiž oslavovalo kněžihorské pivo.

„Je to první ročník. V loňském roce jsme uspořádali nultý ročník k oficiálnímu otevření kněžihorského pivovaru,“ uvedl jeden z organizátorů Miroslav Somr. Hlavním organizátorem se tak stal Radomil Paták, který je majitel minipivovaru, který dodává pěnivý mok jen sousedům a jednomu baru.

Na akci se oba pánové připravovali asi půl roku. „Od Vánoc jsme pracovali v plném nasazení. Museli jsme zajistit sponzory nebo reklamy,“ vysvětlil Somr.

Přípravy se vyplatily a program byl pestrý jak pro děti, tak pro dospělé. Medové, zázvorové nebo černé, takové druhy piv ochutnávaly maminky a tatínkové. Děti se park vyřádily na skákacím hradě, pojízdném vláčku nebo se podívaly na loutkové divadlo.

Se svou trochou do mlýna přispěli členové Chmelobrany Žatec. Ti přivezli svůj šlapohyb, který je podle nich jediný stroj na světě, který jede na pivo. Pohánějí jej totiž šlapající lidé, kteří sedí za pojízdným barem a pijí. Na slavnostech vystoupil také pěvecký soubor Včeličky. „Přijeli jsme na pozvání. Děláme vlastní tvorbu, ve které se prolíná rocková, etnická nebo folková hudba. Děti už několikrát vystupovaly například v Praze,“ řekl vedoucí souboru Zdeněk Musil.

Zajímavostí se stala návštěva alchymisty Petra Zavadilíka z Brna. Ten předvedl své kousky s chemií, hlavně dětem. Přijel ale také proto, že sám vaří podomácku pivo. „Pivo, které vařím, se jmenuje Gorwin. Vzhledem k tomu, že se tu dnes prodává po domácku vařené pivo, přijel jsem se podívat, jak to dělají jinde,“ řekl Zavadilík.

Slavnosti podpořilo také město Bzenec. „Poskytli jsme na oslavu zdarma zámecký park. Dvojici hlavních pořadatelů jsme dali k ruce i našeho pracovníka pro kulturu. Zajistili jsme velký stan či záchody,“ vyjmenoval některé z aktivit městského úřadu bzenecký starosta Pavel Čejka.

Podporu ze strany města vidí i sami pořadatelé. „Starosta nám hodně fandí. Je do toho hodně zapálený,“ zamyslel se Somr.

I přesto, že účast návštěvníků byla vysoká, pořadatelé neuvažují o druhém ročníku. Důvodem jsou především peníze.

„Většina vystupujících tu hrála zadarmo. Tedy spíš za pivo a guláš. Takovou věc po nich nemůžu chtít každý rok,“ vysvětil Paták. Pokud by se ale našli zájemci, kteří by byli ochotní přiložit pomocnou ruku, slavnosti mají naději na pokračování.

„Kdo chce pomoct, ať se příští rok nahlásí, ale už tak v lednu,“ smál se Paták.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zuzana Černá

Výsledky 1. ročníku ankety Varnsdorfák roku 2007 a 1. ročník ankety Osobnost města 1998 - 2008 jsou již známy. Anketu vyhlásilo Město Varnsdorf ve spolupráci s Kulturní komisí Rady města Varnsdorf u příležitosti 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město. Varnsdorfákem roku byl v anketě zvolen Josef Šusta, zakladatel varnsdorfského pivovaru Kocour a Osobností desetiletí se stal Václav Jára, ředitel varnsdorfské nemocnice. Josef Šusta u této příležitosti představil i svou sládkovou, která je nejmladší ženou v ČR vařící pivo.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Michaela Hlinková

S úderem dvanácté hodiny se skupina dává do pohybu. Pod vedením průvodkyně míří návštěvníci do provozních prostorů podniku, který mnohé z nich po celý rok zásobuje zlatavým mokem, ale kam se rozhodně nedá jen tak každý den dostat.

Právě začala jedna ze sobotních exkurzí po Měšťanském pivovaru, v němž se vaří v regionu velmi oblíbené pivo Rebel.

Z úst zaměstnankyně Radky Vaňkátové se návštěvníci nejdříve dozvídají nejednu málo známou perličku z historie. Kdo by například hádal, že na konci devatenáctého století byl pivovar vysvěcen? Nebo že mnohým obyvatelům Brodska teče doma z kohoutku voda ze stejného zdroje, z něhož bere pro výrobu i Měšťanský pivovar? To je dobré vědět, možná s tímto argumentem mnohá manželka udrží manžela doma i v pátek večer, místo aby zmizel do hospody.

Sudovna nemá široko daleko konkurenci

Výprava prochází sklady, varnou, ležáckým sklepem, stáčírnou… Například Jan Strnad z Jihlavy se sem byl podívat v rámci slavností i loni, a tak má možnost porovnávat, jak se vybavení pivovaru za rok změnilo. „Velmi se mi tu líbí. Jestli se nemýlím, tohle zařízení je tu nové,“ říká. Právě jsme v nové sudovně, jejíž zkušební provoz se rozjel v dubnu, a teď už funguje naostro.

„Může se tu naplnit osmdesát padesátilitrových sudů za hodinu. Jsme na sudovnu patřičně hrdí. Zařízení s takovou kapacitou má u nás jinak už jen plzeňský pivovar, a ještě Coca-Cola,“ vysvětluje Vaňkátová.

Když všichni sestoupili do „ležáckého“ sklepení zaplněného pivními kontejnery, vzdychl jeden z návštěvníků tiše: „Bože, tady je chlastu.“ Průvodkyně však přehnaně horlivým milovníkům zlatého moku zdůrazňuje, že sice jde o nápoj zdravý, ale to platí pouze při konzumaci přiměřeného množství.

Na povrchu na nádvoří pivovaru se zatím další desítky lidí věnovaly nejrůznějším pochutinám, a na Havlíčkově náměstí zase už notnou chvíli duněla živá hudba. Každý si mohl najít to svoje. „Loňská podoba slavností se osvědčila, tak jsme nic zásadního neměnili. Posílili jsme ale autobusové spoje, aby se lidé na akci lépe dostali,“ říká ředitel pivovaru Jiří Hušek a dodává, že velká pozornost byla věnována i úrovni kulturního programu. Zavést bylo nutné vstupné. „Myslím ale, že je kompenzováno velmi kvalitním programem,“ zakončil Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jan Typlt

O dalším osudu městského pivovaru Primátor Náchod bude jednat zvolená pracovní skupina. O prodeji pivovaru Primátor Libereckému investičnímu fondu rozhodla před zhruba čtrnácti dny rada města. Její rozhodnutí ale vyvolalo diskuse mezi obyvateli města a také mezi samotnými zastupiteli, kteří měli o prodeji hlasovat na svém pondělním zasedání. Většina zastupitelů vyjádřila nesouhlas s prodejem, a proto byl tento bod hned v úvodu stažený z programu. Zastupitelé zároveň požádali, aby starosta města Oldřich Čtvrtečka sestavil pracovní skupinu, která okolnosti chystaného prodeje znovu prověří a vysloví konečné stanovisko. Nyní se tedy jedná o budoucnosti pivovaru Primátor. Konečné slovo budou mít opět zastupitelé.

Starosta požádal politické strany, aby zvolily do pracovní skupiny své zástupce, kteří všechno znovu zváží, a po prošetření celé záležitosti rozhodnou, buď tedy pivovar prodat, v tom případě za jakou částku a komu, protože se objevily už další nabídky k odkoupení, anebo se skupina rozhodne neprodat a v tom případě by měla také říci, jakou formou pivovar do budoucna má město provozovat, jak zajistit dostatek finančních prostředků, pokud by se pivovar dostal do nějakých problémů. S ohledem na situaci, která může po takovém prodeji eventuelně nastat, si lidé v Náchodě přejí, aby pivovar zůstal pivovarem městským.

Zdroj: Rozhlas.cz

Čtvrteční večery v červenci a srpnu budou už tradičně patřit oblíbenému prázdninovému festivalu Léto s Prazdrojem. První ze série osmi koncertů na Nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj se odehraje už tento čtvrtek, další budou následovat vždy po týdnu.

Léto s Prazdrojem patří k tradičním zpestřením plzeňského léta, letos proběhne již šestý ročník, během kterého se představí na nádvoří pivovaru šestnáct kapel. Stejně jako vloni se pohodové letní večery ponesou v duchu různých hudebních stylů. Návštěvníci se mohou těšit nejen na rock, folk a country, ale i na další žánry, jako je latino, reggae, crossover nebo ska.

„Loňský ročník vzbudil opravdu mimořádný ohlas, průměrná návštěvnost se pohybovala bez ohledu na rozmary počasí kolem 1500 diváků na jeden koncert. Rozhodli jsme se proto zachovat koncepci různých hudebních stylů - také letos budou nádvořím pivovaru znít exotické rytmy, klasický rock i folková muzika,“ říká Markéta Formanová – manažerka rozvoje turistického ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Léto s Prazdrojem začíná již 3. července a potrvá do 28. srpna. Kapely se představí každý čtvrtek s výjimkou 17. července, kdy se na náměstí Republiky koná Bohemia Jazz Fest Pilsner Urquell. Vstup na všechny akce v rámci Léta s Prazdrojem zůstává i letos zdarma. Koncerty začínají v 19:30 na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Partnerem festivalu je stejně jako vloni společnost Stock Plzeň, takže návštěvníci budou moci ochutnat některý z nápojů portfolia značek firmy Stock.

Program Léta s Prazdrojem 2008:

- 3. 7. Fast Food Orchestra (ska/reggae)

V3SKA (ska/reggae)

- 10. 7. Fleret + Jarmila Šuláková (folkrock)

Nil (crossover)

- 24. 7. Semtex (countrybeat/folk)

Mandrage (rock)

- 31. 7. Uhlíř Jaroslav (písničkář/hudební skladatel)

Petr Mach (rock)

- 7. 8. Ivan Hlas Trio (classic rock/bluess)

L.S.D. (rock)

- 14. 8. Blue Effect (bigbít)

ILL Fish (crossover)

- 21. 8. Son Caliente (latino-cuba)

Santy y su marabú (latino-cuba)

- 28. 8. Bluesberry (bluessrock)

Na Starý Kolena Band (jižanský rock)

Zdroj: Region Plzeň.cz

Pivovarská pouť je nejen kulturní akce, ale také megashow

Kroky tisíců lidí mířily v sobotu 28. června na Podskalí. Důvod? Tradiční Pivovarská pouť.

Pavel (43) z obce jen několik kilometrů od Strakonic je jejím pravidelným účastníkem. „Stačí jen Pavel, i tak mě spousta lidí pozná,“ usmíval se, když jsme ho v sobotu zpovídali.

Má rád pivo. Ne tak, že by jich na posezení „vytáh“ 15 nebo 20. Ale pije ho každý den. „Tak nějak jsem si na něj zvykl a mám doma pořád bedýnku. Vydrží mi tak týden, někdy deset dní,“ pokračoval. Není náhodou, že mezi jeho oblíbené filmy patří Postřižiny. „To je tak krásná oslava piva, až srdíčko zaplesá. A bez opíjení,“ dodal. Pije 10 ze Strakonic, někdy si dá Gambrinus. „Když mám ale chuť, tak jednou za čas koupíme bednu Prazdroje,“ hovořil dál.

Ale zpět k Pivovarské pouti. Pamatuje ji jako Nektar pouť a ještě úplně v počátcích, kdy to byly spíše rybářské závody. „V začátku to byly opravdu pivní slavnosti, teď je to mega show se soutěžemi, hodně kapel, vystoupeními a stánky. Ale chápu, že je to v současné době nutné. Kdo chce, tak si dá jen to pivo, k tomu klobásu a má vystaráno. Nikde courat nemusí,“ myslí si pivař Pavel.

Ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s., Jaroslav Tůma k tomu říká: „Je to hlavně reklama a určitou část vyplňuje i kulturní stránka celé akce. Ale vždy to je prodělek, protože reklamní podnik takového rozměru nikdy nemůže vydělat,“ vysvětlil Tůma.

Přesné začátky nikdo nepamatuje. „Tak před deseti lety. Nejprve jako dny otevřených dveří, potom rybářské závody a pak jako pouť. Ale hlavně, že se to ujalo,“ vzpomíná bývalý vrchní sládek Jindřich Vondřička.

V sobotu se podle odhadů mohlo na Podskalí vystřídat přes 5000 lidí, kteří vypili přibližně 100 hektolitrů piva.

Video a fotogalerie zde...

Zdroj: Strakonický deník | Autor: Petr Škotko

Hanušovický pivovar Holba musel kvůli zvýšené poptávce, která tradičně roste s příchodem léta, posílit výrobu piva. V nepřetržitém provozu nyní pracuje stáčírna sudů a posílená je i varna.

„O jeden den se také prodloužil cyklus vaření, vaří se tedy od neděle až do pátku s kapacitou šesti várek denně. Ve srovnání s obdobím mimo sezónu je to týdně až o 2000 hektolitrů piva více,“ řekla Právu mluvčí pivovaru Hana Matulová.

„Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Pracují především na stáčírně sudů,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V posledních dnech se podle něj zvýšil odbyt Holby až o třetinu. Pivovar již také letos zaznamenal první rekord. „S prvními vedry v květnu jsme v jednom dni prodali 1263 hektolitrů sudového piva, což je letošní rekord. Letní počasí láká do Jeseníků turisty a poptávka zejména po sudovém pivu roste“ dodal Zíka. Celkový prodej v květnu přesáhl 46 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Právo.cz

Velkolepé klášterské pivobraní přílákalo o uplynulém víkendu tisíce lidí do areálu místního pivovaru. A nenudil se tam nikdo!

Pivo teklo proudem a milovníci zlatavého moku si připadali jako v nebi. Řeč je o 15. ročníku tradičního Klášterského pivobraní.

Nedočkaví návštěvníci začali proudit do areálu Pivovaru Klášter už krátce po jeho začátku. Stolky a lavičky na obou nádvořích se pomalu začínaly plnit návštěvníky s kelímky piva v ruce. Někteří si s sebou na pivobraní dokonce přivezli i své vlastní pivní sklenice, aby si chuť piva co nejvíce vychutnali.

Do Kláštera dorazili lidé i z poměrně velké dálky. Kromě lidí Boleslavska se přijeli pobavit také lidé z Mělnicka, Prahy nebo Liberce. Jako už tradičně dorazili do Kláštera i Medvědi z Liberce. Skupina nadšenců a milovníků klášterského piva. „Jezdíme sem už jedenáct let. Poprvé nás sem přijelo asi sedm, ale dnes nás je tady přes dvacet,“ řekl Boleslavskému deníku Jan Bitman. Přehlédnout je nemohl snad nikdo. Tradičně totiž mají všichni na sobě speciální tričko určené jen pro tuto příležitost. „Každý rok si necháváme vyrobit nové s jiným motivem,“ dodal dále Bitman.

Na všechny návštěvníky čekal bohatý program. Nejrůznější kapely všech hudebních žánrů se neustále střídaly na pódiu. Tanečně nadaní návštěvníci pak na ploše pod pódiem předváděli své taneční kreace. Tančili všichni, od těch nejstarších až po nejmladší věkovou kategorii.

Klášterské pivobraní se během dne neslo i v duchu pivních soutěží. A zájemců soutěžit bylo víc než dost! V kategorii mužů se dokonce přihlásilo tolik lidí, že se muselo soutěžit na etapy. Úkol soutěžících byl naprosto jednoduchý. Co nejrychleji dostat do svých útrob tuplák piva! A jak moderátor soutěže několikrát poznamenal, uvnitř těla alespoň na chvíli udržet.

Na všechno bedlivě dohlíželi porotci, kterým neuniklo nic. Vše muselo být podle pravidel. Kdo by chtěl švindlovat, tvrdě by narazil.

Start! Šestice soutěžících se chopila svých tupláků a zlatavý mok začal pomalu mizet ze sklenic. Některým pivo teklo nejen po obličeji, ale i po celém těle. Radost nakonec měl snad každý, kdo do sebe tuplák piva dokázal dostat.

Ženy byly ušetřeny! Soutěžili jen v pití půllitru piva. Ale i to dalo některým pořádně zabrat.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

V Holbě dnes (13.6.2008) přivítali symbolického 2008-ého návštěvníka. Stal se jím Petr Hejda, který přijel do pivovaru se skupinou cyklistů z Olomoucka, aby se podívali jak se ryzí pivo z hor vaří.

„ Na kole si většinou dám nealkoholické pivo, tady v Jeseníkách je Holba v každé hospodě, to je příjemný. Místní to tady nazývají krajem ryzího piva z hor,“ s úsměvem říká pan Hejda, který si z pivovaru odnesl glejt zlatého moku Holba a batoh plný piv. Hanušovický pivovar je jeden z posledních, kde mohou návštěvníci navštívit všechny provozy. Jinde v pivovarech je sledují už jen na obrazovce.

„Ročně Holbou provedeme více než 5 tisíc účastníků exkurzí, největší zájem je v létě v době dovolených. Prohlídka, která trvá necelou hodinu, začíná na varně. Ta tradičně sklízí největší obdiv a hned po ní následuje spilka. U nás jsou to otevřené kádě plné piva, kde pivo přirozeně kvasí. Téměř každý si tady vzpomene na známé Postřižiny a koupel sládkové,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Exkurzi uzavírají ležácké sklepy a společné posezení při ochutnávce. Zájem je velký, proto je nutné prohlídku i ochutnávku předem objednat.

Zdroj a foto: Holba.cz