Klasicky vařená piva Zubr, Holba a Litovel opět bodovala v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX- Pivo 2010, kde získala celkem 5 ocenění. Holbu Šerák i Holbu Premium odborníci ocenili certifikátem kvality, které převzali výkonný ředitel Vladimír Zíka a sládek Luděk Reichl na Slavnostním večeru pivovarníků v Brně.

Holba se vyrábí klasickou technologií, pro kterou je typická nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

„Udělené medaile potvrzují, že jsme kvalitu nevyměnili za zisk. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ vyjádřil Luděk Štěpán, obchodní ředitel pivovarnické skupiny sdružující pivovary Zubr, Holba a Litovel.

Zdroj: Holba.cz

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru připravilo nabídku pro předjarní dny. Ke vstupence do multimediální expozice Příběh budějovického piva získává každý návštěvník možnost zúčastnit se prohlídky výrobních prostor.

Až do 20. března se mohou návštěvníci multimediální expozice Příběh budějovického piva zdarma zúčastnit prohlídky pivovaru, a pokud jsou starší osmnácti let, mohou ochutnat nepasterovaný a nefiltrovaný prémiový ležák Budweiser Budvar přímo v ležáckém sklepě. Akce je platí každou sobotu od 9 do 17 hodin až do 20. března.

Pokud návštěvník přijde na druhou prohlídku s alespoň čtyřmi přáteli, automaticky obdrží pětilitrový soudek světlého ležáku Budweiser Budvar.

"Tuto nabídku jsme připravili speciálně pro nadcházející předjarní dny, ve kterých ještě počasí nemusí být vhodné k procházkám v přírodě. Věříme, že lidé se u nás poučí nejen o výrobě originálního ležáku, ale i příjemně stráví čas," uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. V loňském roce navštívilo pivovar téměř 40 000 turistů. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji.

Multimediální expozice Příběh budějovického piva zábavnou formou představuje historii vaření piva v Českých Budějovicích. Návštěvníci mají možnost prostřednictvím nejmodernějších technologií nahlédnout do tajemství výroby ležáku Budweiser Budvar, který se vyrábí z nejkvalitnějších domácích surovin, moravského sladu, žateckého hlávkového chmele a prvotřídních pivovarských kvasnic. Nápaditou formou virtuálního výletu se prezentuje i využití vlastní vody čerpané z artéských studní z hloubky více než 300 metrů. Expozice byla otevřena u příležitosti 110. výročí založení pivovaru v roce 2005.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru zajišťuje komplexní nabídku turistických služeb. Kromě prohlídek výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice sem patří i ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě a nabídka gastronomických služeb v pivnici Budvar přímo v areálu pivovaru nebo v restauraci Masné krámy. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax

Litovel Free získalo třetí místo na soutěži Pivex 2010 v Brně a navazuje tak na své předchozí úspěchy.

Nealkoholické pivo Litovel Free získalo 1. března na 18. galavečeru pivovarníků a sladovníků PIVEX 2010 třetí místo v degustační soutěži v kategorii nealkoholických piv.

„Kvalita piva z centra Hané má hluboké a pevné kořeny. Je postavena na nejkvalitnějších surovinách z naší tradiční zemědělské oblasti, dále pak na dodržování klasického technologického postupu výroby a v nemalé míře na kvalitním kolektivu dlouholetých pracovníků,“ říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru.

V případě nealkoholického piva z Litovle se nejedná o ojedinělý úspěch. Nealkoholické pivo Litovel Free sbírá každoročně ocenění na nejvýznamnějších anonymních degustačních soutěžích. Za posledních deset let bylo uděleno nealkoholickému pivu Litovel Free celkem 10 ocenění.

Ocenění pro nealkoholické pivo Litovel Free za posledních deset let:

 Třetí místo Česká pivní pečeť 2001 v kategorii nealkoholické pivo – Královské pivo Litovel Free

 První místo Česká pivní pečeť 2003 v Táboře v kategorii nealkoholických světlých piv – Pí-Free Litovel

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2004 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2006 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2007 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free.

 Stříbrná ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2008 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Druhé místo PIVEX 2008 za nealkoholické pivo Litovel Free

 Bronzová medaile ČESKÉ PIVO 2008 z Prahy v kategorii nealkoholických piv za Litovel Free

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2009 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Třetí místo PIVEX 2010 za nealkoholické pivo Litovel Free

Tato ojedinělá sbírka ocenění z anonymních degustačních soutěží dokládá, že se dobré pivo v Litovli vaří dlouhodobě. „Litovel Free vaříme více než 10 let, a získali jsme tak velké zkušenosti. Toto pivo má svůj charakter, je krásně plné, a lahodné v hořkosti. Proto je velmi oblíbené. Všechna získaná ocenění jsou pro nás zavazující, abychom udrželi vysokou kvalitu litovelského piva i nadále. Navíc těžko může někdo zpochybnit, že litovelské fríčko, které dodáváme i v sudech do řady hospod, patří mezi nejlepší nealkoholická piva v zemi,“ dodal Koutek.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Letošní plesová sezóna se pomalu blíží ke svému konci a lze říci, že byla pro náchodský pivovar úspěšná. Rok 2010 s sebou přinesl kromě tradičního Reprezentačního plesu města Náchod a PRIMÁTORU a.s. také ples nový, pořádaný znovu po letech pouze pivovarem – Pivovarský ples. Ten se konal 6. února v prostorách náchodské sokolovny a příchozí si mohli vybrat hned ze čtyř druhů točených piv. Nechyběla ani bohatá tombola složená především z pivních cen a vystoupení kouzelníka Tommyho. V ten samý den nejmladší pivo v sortimentu pivovaru – Primátor Ležák 11% zvítězilo v Táboře a získalo zlatou pivní pečeť. Bylo tedy o důvod víc, proč slavit.

Poslední únorovou sobotu proběhl již zmiňovaný Reprezentační ples města a pivovaru. Pro plesové nadšence byl připraven zajímavý kulturní program i pestrá tombola. Nechybělo ani oceňování významných osobností města v oblasti sportu a kultury za uplynulý rok.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Starosta východočeského Náchoda Oldřich Čtvrtečka zažívá těžké časy. Policie ho obvinila ze dvou trestných činů kvůli prodeji pivovaru.

Obvinění z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele TV Nova potvrdil sám starosta. Ten se ještě ve středu ráno sešel s právníkem, aby se poradili jak dál.

Čtvrtečku zaráží, že policie kvůli podivnému prodeji pivovaru obvinila právě jenom jeho. Starosta z ODS si myslí, že trestní stíhání má spojitost s předvolební kampaní.

O co v kauze jde? Náchodští politici v čele se Čtvrtečkou rozhodli, že prodají pivovar liberecké společnosti LIF. Ta nabízela 150 milionů korun a dalších 80 milionů na pokrytí dluhů pivovaru. Verdikt se nelíbil opozici, která kritizovala, že v tendru neuspěl pivovar Holba, který nabízel o 35 milionů vyšší částku. Jenže s tím nesouhlasí starosta, jenž tvrdí, že fakticky přišla Holba s návrhem, který byl pro město nevýhodný.

Důkazy k údajně zmanipulovanému prodeji náchodského pivovaru zajišťovali policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality nejen na náchodské radnici, ale také v sídle vlastníka pivovaru v liberecké společnosti LIF. "Stahovali informace z počítačů a zajišťovali dokumenty,“ řekl předseda představenstva LIF Miroslav Kučera.

Zdroj: TN.cz

Pšeničný světlý ležák Velen, který vaří v Pivovaru Černá Hora, zvítězil v prestižní soutěži Zlatá Salima 2010 v kategorii alkoholických nápojů.

Ocenění z rukou ministra zemědělství v úterý převzal sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek. Soutěžní produkty hodnotila ve dvou kolech komise složená z odborníků. Soutěž se konala jako součást sedmadvacátého mezinárodního potravinářského veletrhu Salima.

Pivo Velen pivovar uvedl na trh loni na podzim. „V tomto svrchně kvašeném pšeničným nefiltrovaném ležáku lze objevit řadu rozličných ovocných chutí a vůní, pivo voní po kvasnicích a má bohatou pěnu,“ přiblížil pivo Hubert Adámek z pivovaru.

Před šesti lety Zlatou Salimu získala černohorská limonáda Koala, předloni na soutěži bodovalo nealkoholické pivo Forman.

Na potravinářském veletrhu letos uspěla i limonáda Grena z Černé Hory. „Tato přírodní limonáda získala ocenění v kategorii Go Trends! v projektu Trendy 2010. Grena byla experty vyhlášena za výjimečný produkt pro aktivní život a výrobek moderního a zdravého stravování. Je to první velké ocenění limonády na významných mezinárodních akcích,“ doplnil Adámek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková

Pivovar Ostravar investuje na jaře více než devět milionů korun do nových zařízení.

Půjde o investice, které pivovaru pomohou uspořit náklady a budou také šetrné k životnímu prostředí. „V pivovaru bude nainstalován nový vzduchový kompresor, nová čistící a sanitační stanice a modernizováno chladicí zařízení,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Minulý týden byl v pivovaru instalován vzduchový kompresor nové generace americké firmy Atlas Copco. Kompresor pivovaru umožní využívat odpadní teplo vznikající při kompresi vzduchu k ohřevu pitné vody a výrobě teplé užitkové vody.

„Využití odpadního tepla je elegantní způsob, jak maximálně využijeme energii potřebnou k výrobě stlačeného vzduchu. Tímto krokem snížíme náklady a zároveň výrazným způsobem šetříme životní prostředí,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru.

Do konce března Ostravar dále hodlá zmodernizovat pivovarské chladicí zařízení a vybudovat novou čistící a sanitační stanici ve varně. Nová stanice spotřebuje méně energie, vody a čistících látek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V soutěži kreativních reklam bodovaly reklamy, které mají vtip. Nejúspěšnější reklamní agenturou je Kaspen / Jung von Matt.

Když necháte chlapy, aby si vytvořili své pivo, musí to dopadnout dobře. Agentura Kaspen / Jung von Matt si za tento nápad a kampaň na pivo Pardál odnesla i cenu za nejlepší reklamu loňského roku – Louskáček Grand Prix. Nejkreativnější reklamy každoročně vyhlašuje Art Directors Club (ADC), a také v době, kdy firmy natáčejí reklamy s polovičními rozpočty než loni, bylo z čeho vybírat.

Jako již tradičně i letos bodovaly hlavně nápad a vtip. Agentura Euro RSCG v kampani pro pražský magistrát předvedla, jak by vypadaly výlohy obchodů nebýt sametové revoluce, za což získala zlato v kategorii Média.

Provázkoví panáčci Kofolásci zase vybojovali stříbro za nejlepší venkovní reklamu. Oblibu této reklamy dokládají i fanouškovské stránky panáčků na sociální síti Facebook či internetem kolující videa parodující známé filmy, v nichž právě Kofolásci hrají hlavní roli.

Přestože už inzerenti nedělají takové množství reklam, na které byli dříve zvyklí, a místo deseti natočí jen tři až čtyři, na kvalitě soutěže se to podle pořadatelů nepodepsalo. Také počet prací, jež se o Louskáčka ucházely, byl pouze o 5 procent nižší než loni. V porovnání s obdobím před dvěmi lety, kdy o Louskáčka 2007 bojovalo 640 reklam, je však současné číslo 353 poměrně nízké.

"Agentury šetřily, a proto i pečlivěji vybíraly, co přihlásí. Úroveň prací tak byla velmi vysoká," říká Eda Kauba, ředitel ADC. Zlatými oceněními však poměrně přísná mezinárodní porota šetřila. Ve dvanácti kategoriích udělila pouze šest zlatých Louskáčků. "Už jenom do užšího výběru se dostaly kampaně, které byly medailové," dodává Kauba.

Úspěšnou reklamu přitom nemusí mít vždy pouze velký kolos s miliardovými rozpočty. Důkazem toho je kategorie tiskové reklamy, v níž s přehledem zvítězila kampaň pro Ambiente známého restauratéra Tomáše Karpíška. Jeho "Triumf české kuchyně" ukázal například to, jak český knedlík porazí zahraniční speciality nebo jak český vepř vyhraje nad mořskými langustami.

Reklama na již zmiňované pivo Pardál obdržela kromě nejsledovanější kategorie, televizní reklamy, rovněž ocenění za kampaň roku a její zadavatel, společnost Budějovický Budvar se stal "klientem roku", tedy firmou, se kterou je pro reklamní agenturu radost spolupracovat.

"U kampaně pro pivo Pardál jsme dokonce stáli na samém počátku – nápadu přivést chlapy, aby si vytvořili své pivo," řekl Slavo Marušinec, výkonný ředitel Kaspenu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Pivovar Svijany uzavřel výběrové řízení, jehož předmětem bylo vybrat agenturu, která bude zajišťovat PR aktivity a nový web značky. Zvítězila v něm agentura 1. pozitivní. V první fázi komunikace se kromě klasických médií značka objeví i na komunitních webových portálech a sociálních sítích.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autorka: Hana Nováková

Z netradičního místa sledovalo pátý zápas prvoligového play off devět fanoušků HC Olomouc. Svůj tým podporovali z hospody Radegast, která vznikla těsně u ledové plochy v rohu zimního stadionu. Hospoda bude stát také na všech dalších domácích zápasech Mory v play off a místo v ní lze vyhrát v soutěži probíhající u všech stánků na zimním stadionu.

„Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy, a proto podporuje hokej v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokej. Jsem přesvědčen, že v hospodě přímo u mantinelu sedí olomoučtí fanoušci jako první v Česku a možná i na světě,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

V hospodě Radegast u ledové plochy nechybí nic, co zdobí každou dobrou hospodu. Hosté si pochutnávají na správně vychlazeném pivu, pečeném koleně a tataráku. Pivo servíruje příjemná hostinská. Místo hokeje v televizi či na plátně ale sledují hosté hru živě přes plexisklo.

„Naším dlouhodobým cílem je přilákat na zimní stadion více fanoušků, aby atmosféra byla co nejlepší. Hospoda, kterou připravil Radegast přímo u ledové plochy je nápad, který určitě přitáhne pozornost,“ uvedla manažerka HC Olomouc Helena Spurná.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Aj v roku 2009 úspešne pokračovali aktívne exkurzie v pivovare STEIGER vo Vyhniach. Jeho priestory si vlani prezrelo viac ako 1200 návštevníkov. Okrem domácich slovenských návštevníkov najväčší záujem pozrieť si tradičnú výrobu piva na najmodernejších výrobných zariadeniach využili predovšetkým záujemcovia z Česka, Nemecka, Švajčiarska, ale i Maďarska a Talianska. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Pivovar STEIGER vo Vyhniach je už tradične zaujímavým cieľom skupinovej turistiky, vlani nás navštívilo aj niekoľko veľkých skupín zahŕňajúcich od 40 až do 76 návštevníkov. Zo slovenských firiem sme tu mali zamestnancov z takých veľkých a známych spoločností ako napríklad Slovenská správa ciest, SPP, Atómové elektrárne Jaslovské Bohunice, SHELL Slovensko, či Cukrovary Sereď. Z predchádzajúcich rokov najvýraznejší dojem zanechala v roku 2008 legendárna roková skupina OLYMPIC, ktorej niektorí členovia sú pivári. Po degustácii si pochvaľovali chuť vyhnianského piva a zvlášť ich zaujalo rezanie tmavého STEIGRA, čo si vraj v Česku veľmi neužijú“, konštatoval E.Mihálik.

Poukázal na to, že milovníci piva si nenechajú ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v najstaršom slovenskom pivovare, ktorý založili mnísi ešte v roku 1473. Návštevníci si môžu počas celého roka za symbolický poplatok pozrieť celý pivovar, degustovať rôzne pivá a na záver dostanú aj darček. V sprievode lektorov a pri ich zasvätenom výklade, počas cca hodinovej prehliadky na vlastné oči vidia najmodernejšie zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overia, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco.

,,Značná časť hostí po prehliadke a koštovke piva vyjadruje prekvapenie nad tým, že v STEIGRI sa varí pivo klasicky a nepretržite už 536 rokov. Tešia nás obzvlášť reakcie hostí, ktorí konštatujú, že naše pivo nepoznali, ale teraz si ho určite všimnú aj kúpia, lebo vedia čo pijú. Nevšedným zážitkom je pre nich ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou. Krásne prostredie Štiavnických hôr, Vyhniansky akvapark ,,Vodný raj“, turistické možnosti regiónu, blízkosť Banskej Štiavnice a v neposlednom rade aj Pivovar STEIGER sú čoraz častejším cieľom skupinovej turistiky, s potenciálom rastu v budúcnosti“, uzavrel E.Mihálik.

Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. STEIGER patrí k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným verením stupňovitostí a výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Havlíčkobrodský pivovar je výjimkou mezi zaměstnavateli nejen na Vysočině, během loňského roku totiž zvýšil počet pracovníků o deset, a tak zaměstnává opět více než stovku lidí.

„Začali jsme znovu sami zajišťovat činnosti, které jsme dřív svěřili jiné firmě,“ vysvětluje ředitel Jiří Hušek.

V brodském pivovaru znovu otevřeli vlastní sladovnu, vybudovali dopravu a také ostrahu nahradili vlastními lidmi. „Situace na trhu práce je příležitostí zaměstnat lidi, jejichž kvalifikace a přístup k práci umožní dělat činnosti lépe, než nám dříve poskytovala cizí firma,“ vysvětluje. Navýšení počtu zaměstnanců umožnily ekonomické výsledky pivovaru. Zatímco pivovarnictví v republice klesá a pokles spotřeby piva se pohybuje kolem deseti procent, havlíčkobrodský pivovar vyrobil v roce 2009 více než v roce 2008.

„Považuji za obrovský úspěch, že jsme v gastronomii překročili růst o šest procent, přičemž právě v této oblasti je v tuzemsku pokles spotřeby nejvyšší. Hostinští se snaží řešit pokles návštěvnosti a zařazení našeho piva do nabídky hospod často přilákalo další hosty,“ dodal Jiří Hušek. Aby v brodském pivovaru dosáhli takového růstu, znamenalo to v roce 2009 získat více než 150 nových hospod. Vedle tradičního regionu Havlíčkobrodska se podařilo získat nová odbytiště v oblastech Kutnohorska a Královéhradecka. Vydařený rok pivovar prožil i přes třicetiprocentní pokles exportu. Celkový stav se zvýšil o procento, stejně jako tržby. Ty loni činily 110 milionů korun.

Letošní rok se brodskému pivovaru zatím jeví jen v tom nejlepším světle. „Podařilo se získat několik významných kontraktů na export piva, jehož objem druhým rokem klesá. Ke konci roku 2009 byly odvezeny první kamiony do Finska a Ruska. Reálným plánem je zdvojnásobení objemu exportních prodejů a pětiprocentní růst prodeje v tuzemsku,“ představil budoucnost ředitel pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč

Další speciální pivo by mělo vzniknout ve Strakonicích. Po vzoru označení jako byl například Klostermann bude mít své vlastní pravděpodobně i Otavská plavba. Jmenovaný projekt, který sdružuje města Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek ležící na této řece, vznikl před zhruba osmi lety kvůli společnému postupu při propagaci regionu Pootaví, společné podpoře turistiky jak vodácké, tak pěší či cyklistické podél řeky. „Nyní strakoničtí radní schvalovali použití znaku na etiketách tohoto pivního speciálu,“ uvedl místostarosta Pavel Pavel. Podle jeho slov přesný název zatím určený není. Měl by však mít nějakou návaznost právě na řeku Otavu.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz

K Trúbě, uším a dalším turistickým atraktivitám přibylo na konci loňského roku Štramberku na Novojičínsku další lákadlo pro návštěvníky. Po 155 letech se ve městečku znovu otevřely lázně. Zatímco v těch původních, klimatických, které ukončily činnost před 60 lety, se pacienti léčili ovčí syrovátkou, bylinnou lázní či sázením baněk, hlavní náplní právě otevřených Lašských kúpelí je místní pivo.

„Jde o navázání na tradici, která tady byla,“ poukazuje Jan Socha, bývalý štramberský starosta, který zastupuje provozovatele lázní společnost Šmíra – Print. Její majitel Pavel Šmíra upozornil na to, že když dům číslo 7 na štramberském náměstí kupoval, netušil, co z něj udělá.

„Tyto prostory jsou bývalé sklady, byly, jak se říká, mrtvé, zasypané zbytečnými věcmi,“ popisuje Šmíra a dodává, že nejprve vybudoval solnou jeskyni, na kterou Lašské pivní kúpele navazují.

Podle Šmíry by nemělo smysl budovat pivní lázně bez toho, že by neměl vlastní pivovar. „Značka Štramberský trubač se ale dobře uchytila, a abychom ji ještě pozvedli a zvýšili její prestiž, rozhodli jsme se udělat právě pivní lázně,“ zdůvodňuje vznik „kúpelí“. Ty jsou schopny za jeden den pojmout až čtyřicet klientů.

„Jedna procedura trvá dvacet minut. Člověk se ponoří do lázně obsahující minerální vody, vitamíny, produkty potřebné při výrobě a zrání piva a soli z Mrtvého moře,“ objasňuje složení pivní lázně Veronika Pracná, provozní Lašských pivních kúpelí.

S plavkami, nebo na Adama?

Lázeň v masivních dubovomodřínových kádích, jejichž dřevo pochází z valašských lesů, má teplotu 37 až 40 stupňů Celsia. A při ní si mohou klienti dopřávat kvasnicové pivo, které se vaří jen kousek odtud.

Dilema, zda do pivní lázně mají jít lidé v plavkách, nebo nazí, vyřešila Pracná radou lékařů. „Doporučují jít bez plavek. Ale pokud si někdo plavky vezme, nevadí to,“ usmívá se.

Aby byl účinek ozdravných procesů dokonalý, je kúra doplněna unikátní aromaterapií založenou na bázi uvolňujících se chmelových silic, jejichž receptura byla vytvořena speciálně pro Lašské pivní kúpele. Aromaterapie vychází z dlouhodobě známých blahodárných účinků chmele na lidské zdraví, které doprovázejí zejména antibakteriální a zklidňující procesy.

Ve Štramberku používají navíc i éterické oleje, extrahované z nejkvalitnější odrůdy žateckého poloraného červeňáku, nekorunovaného krále mezi chmelovými odrůdami. Samotná lázeň má příznivé účinky na lidské tělo především díky celé škále vitamínů B obsažených v pivu a dále lupulinu, hořčinám a pryskyřicím, jež chmelové šištice obsahují.

Po pivní lázni si každý návštěvník odpočine v relaxační místnosti s výhledem na jedno z nejmalebnějších míst Štramberku.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Pavel Karban

Cesta k obnově vaření piva v kutnohorském pivovaru začíná nabývat konkrétnějších obrysů. Radní města totiž v úterý odsouhlasili vyvěšení záměru na jeho pronájem.

„Základní kritéria jsou cena nájmu (minimálně dva a půl milionu korun ročně) a pronájem objektu na patnáct let za účelem výroby piva plus související služby,“ uvedl starosta Kutné Hory Ivo Šalátek s tím, že by záležitost měla být definitivně vyřešena na schůzi zastupitelstva 16. března.

Ačkoliv o pronájmu rozhoduje ze zákona pouze rada města, musí se zastupitelé vyjádřit k případnému odkupu pivovarské technologie od společnosti Heineken. Nabízená cena je však podle dostupných informací jen stěží akceptovatelná. Městská společnost Tebis prodala technologii před několika lety za čtyři miliony korun. Heineken za ni údajně nyní požaduje téměř třicet milionů.

Ukončení výroby piva v kutnohorském pivovaru oznámila společnost Heineken v červnu minulého roku a produkci značky Dačický následně přesunula do Velkého Března. Rozhodnutí nadnárodního gigantu přitom vyvolalo značnou nelibost místních konzumentů, která vyvrcholila uspořádáním protestní demonstrace.

Budoucnost vaření zlatého moku v Kutné Hoře by však ani bez Heinekenu a jeho technologie nakonec neměla být ohrožena. Pivovarníci totiž o čtyři sta let starý objekt ve vlastnictví města projevili zájem takřka okamžitě. To, co je podle starosty na investici v Kutné Hoře láká nejvíce, je tradice pivovaru sahající až do 16. století a marketingově cenná známka Kutné Hory.

Ve Vlašském dvoře prý zanechal svou vizitku i známý český podnikatel Stanislav Bernard.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Vaněk

Pokud patříte k milovníkům piva, nacházíte se v centru Prahy a máte pár hodin času, neváhejte a navštivte Pivovarský dům. Už z názvu je patrné, že nejde o jen tak nějakou restauraci. Součástí podniku je totiž minipivovar, takže vám tu rozhodně nenatočí profláknutý Gambrinus.

Jakmile vezmete za kliku dveří, pochopíte, proč je doporučováno si telefonicky rezervovat místo. Jedná se totiž o velmi oblíbený podnik, především u cizinců. A není divu. V Pivovarském domě vás čeká luxusní a přesto neokázalý interiér, milá obsluha a především originální nápojový lístek.

Nejobyčejnější pivo, které zde točí, je Štěpán, světlý či tmavý ležák plzeňského typu. Pokud ale jdete experimentovat, máte na výběr z originálnějších kousků. Co takhle banánové, kávové nebo višňové pivo? Případně brčálově zelené pivo kopřivové? Jestli máte chuť na něco pikantnějšího, můžete si objednat chilli pivo. A kdyby vám při pohledu do nápojového lístku došla odvaha, můžete poprosit alespoň o ochutnávku 0,1 l jakéhokoliv druhu za 18 korun, případně si dát za 130 korun Komplet 8 vzorků.

Tímto však výčet nabízených chmelových nápojů rozhodně nekončí. V nabídce najdete i pivní míchané nápoje, například Bloody Pepíka za 32 korun, 50% nebo 40% Pivovici za 22 / 20 korun či Pivní likér za stejnou cenu.

Kromě těchto specialit je zde samozřejmě standardní výběr běžných alkoholických i nealkoholických nápojů.

Co se týče jídel, vaří tu především ta klasická česká, která se, jak známo, k pivu výborně hodí. Ani v této oblasti ale nehraje chmel vedlejší roli, a tak si můžete pochutnat na Palačinkách s pivní marmeládou za 45 korun nebo na Žampionech smažených v pivním těstíčku za 105 korun. Přes poledne si navíc můžete objednat Polední menu za velmi přátelské ceny – do 100 korun.

Pivovarský dům je rozhodně ojedinělý podnik, který mohu doporučit každému pivaři, který rád objevuje nové chutě.

Zdroj: Topzine.cz

Litovelské pivo získalo na 20. ročníku soutěže pivovarníků o Zlatou pivní pečeť v jihočeském Táboře Extra zlatou, stříbrnou i bronzovou pivní pečeť. Táborská soutěž je nejobsazovanější celostátní anonymní degustační soutěží v České republice.

Zúčastňují se jí minipivovary i největší české firmy. Litovelské pivo zde o vítězné vavříny bojovalo již po desáté. Za tuto „soutěžní dekádu“ získalo 22 pivních pečetí. Tato ojedinělá sbírka dokládá, že dobré pivo se v Litovli vaří dlouhodobě.

„Kvalita piva z centra Hané má hluboké a pevné kořeny. Je postavena na nejkvalitnějších surovinách z naší tradiční zemědělské oblasti, dále pak na dodržování klasického technologického postupu výroby a v nemalé míře na kvalitním kolektivu dlouholetých pracovníků,“ říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru. „Pivo vaříme na stupňovitost, potom přichází hlavní kvašení na otevřené spilce za použití českých kvasinek při teplotách do 10° C. Pak následuje dokvašování v ležáckém sklepě,“ vysvětluje Koutek.

Sládek litovelského pivovaru Petr Kostelecký k tomu přidává: „Dokvašování pravého českého piva je vlastně dlouhé vyzrávání mladého piva při velmi nízkých teplotách kolem 1 až 2° C. Zrání tvá desítky dnů až měsíců. Vyzrálé litovelské pivo se v podstatě pak už jen filtruje a stáčí. To je hlavní rozdíl mezi naší výrobou a výrobou tzv. europiv. Ty se vyrábí urychlenou cestou a na konci se uměle dosycují oxidem uhličitým (jako sifon), uměle se dobarvují, ředí studenou vodou a to nemá s pravým českým pivem moc společného.“

Litovelské 12% pivo Premium získalo Extra zlatou pivní pečeť a bylo vyhodnoceno mezi oceněnými kategoriemi piv jako absolutně nejlepší.

„Toto pivo zraje v ležáckém sklepě téměř celé dva měsíce. Má krásnou zlatou barvu, je přirozeně samovolně nasyceno oxidem uhličitým a vyznačuje se harmonickou plností. O pivo Premium je značný zájem také v zahraničí např. v Londýně, Švédsku a nová odbytiště si našlo i v sousedním Německu, kde se pivo těší stejné oblibě jako v naší zemi,“ prozradil o absolutním vítězi anonymní degustace v Táboře ředitel Koutek.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Budějovický Budvar loni prodal v Rakousku nejvíce piva v historii. Objem prodeje v této zemi překročil hranici 52 tisíc hektolitrů, což je meziročně o 5,8 procenta více. Ležák Budweiser Budvar tak upevnil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v Rakousku, která mu patří již řadu let. Celková spotřeba piva v Rakousku přitom loni poklesla o tři procenta.

Rakousko je nejstarším vývozním teritoriem Budvaru. Již v roce 1897 dovážel pivovar s velkým úspěchem několik druhů piva do Vídně. Poptávka byla tak vysoká, že už v roce 1901 byl ve Vídni vybudován vlastní sklad. Pivo bylo na počátku 20. století dodáváno také přímo na císařský dvůr.

V Rakousku působí i nejstarší obchodní partner budějovického pivovaru. Nepřetržitá spolupráce s rodinnou firmou Kolarik (dnes Kolarik & Leeb) trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patří i vyhlášená restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je kromě grilovaných vepřových kolen a dalších českých specialit oblíbená i díky ležáku Budweiser Budvar. Schweizerhaus je zároveň největší restaurací na světě, která čepuje Budweiser Budvar.

Od roku 2004 se objem prodeje Budweiseru Budvar v Rakousku zvýšil o 40 procent. Budějovickému Budvaru se loni dařilo i v dalších německo-jazyčných zemích. V Německu se prodej zvýšil o 9,3 procenta a ve Švýcarsku o 3,2 procenta.

Na Slovensku se prodej meziročně se zvýšil o šest procent. Prodej na Slovensku roste nepřetržitě od roku 2004. Během pěti let se zvýšil o 41 procent a loni dosáhl také svého historického maxima. Nárůst v Polsku byl vyšší o 12 procent a v Kanadě o 38 procent. V Rusku se naopak prodeje ležáku Budweiser Budvar snížily o 40 procent.

Pivovar loni vyvezl do 58 zemí dohromady 580 tisíc hektolitrů piva, což je prakticky stejný objem jako v roce 2008. Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na 18 až 20 procent. Nově začal výrobce zlatavého moku vyvážet do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Svijanský pivovar patří mezi stále se zmenšující skupinu výrobců, kteří produkují pivo podle tradičních receptur. Koneckonců – pivo se ve Svijanech vaří už více než 440 let. Jak se ukazuje, chuť tradičního moku a šíři portfolia v kategorii speciálních piv oceňují nejen zákazníci, ale i odborná veřejnost.

Pivo plzeňského typu (tedy vyráběné tradičními postupy) si získalo nemalou oblibu po celém světě. Cestou výroby tradičního moku se ubírá i Pivovar Svijany. Správnost této volby dokládá celá řada cen, které jeho jednotlivé produkty v minulých letech posbíraly.

Letošní rok začal pro liberecký pivovar velmi pozitivně. Na začátku února se konaly Reprezentační slavnosti piva v Táboře, na nichž uspěli Svijanský Baron 15%, Svijanský Vozka, Fitness a Svijany Weizenbier.

V minulých letech bodovaly především speciály. Za nejúspěšnější lze označit Svijanského Barona 15%, jehož název můžete najít na výherních listinách takových soutěží, jako jsou Pivo České republiky, Bronzová pivní pečeť nebo Pivo roku. Tento světlý speciál obsahuje 6,5 % alkoholu, vyrábí se celoročně a jen jednou v roce se stáčí i do sudů. Dalšími oceňovanými jsou Svijanský Rytíř (výrazně hořký ležák se vyrábí speciální metodou studeného dochmelování), Svijanský Máz 11% (tento ležák je jedničkou ve svijanské produkci) nebo Svijanská Kněžna 13 % (speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 5,2 %).

Popularita menšího rodinného pivovaru pomalu, ale jistě přerůstá hranice libereckého regionu. I přes trvale rostoucí výstav (loni vzrostl o 60.000 hl. na 385.000 hl.) se Pivovar Svijany drží tradičních výrobních postupů s důrazem na kvalitu, každoročně proto investuje nemalé prostředky do zvyšování výrobních kapacit. Jen tak si totiž může udržovat pozici vedoucího výrobce v kategorii speciálních piv.

„Všechny ceny, které jsme v průběhu posledních let získali, jsou pro nás obrovskou ctí a důkazem, že naše tradiční výrobní postupy jsou i v dnešní době smysluplné. Jsem rád, že kvalitu piva vyráběného v rodinném pivovaru dokázali ocenit nejen naši příznivci z řad konzumentů, ale i odborná porota,“ říká Ing. Roman Havlík, generální ředitel pivovaru Svijany.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

Vypadá to jako geniální plán. Litoměřická radnice chce oživit místní pivovar a obnovit v něm po letech výrobu piva. A plánuje, že by k tomu využila domácí štamgasty, kteří by se stali podílníky v pivovarnické akciové společnosti.

Znamenitě to zní, však posuďte sami: vložíte své peníze do akcií, pijete své pivo, a čím víc ho vypijete a čím víc utratíte, tím víc nabývají vaše akcie na hodnotě, tím vyšší jsou vaše dividendy a tím víc vyděláváte na další popíjení. A tak pořád dokola. Takové pěkné pivní perpetuum mobile, které, zdá se, nemá žádný háček.

Minimálně jeden přesto vidím. Kdyby podle plánu města stála jedna akcie tisíc korun, muselo by se složit na obnovu pivovaru opravdu hodně pivařů. A potom ve chvíli, až na štamgasty nezbyde místo u stolu a výše zmíněný finanční plán vezme za své, nastane mela, chlapi se porvou o židle a z podniku udělají kůlničku na dříví. Ale koneckonců, proč by to tak nakonec nemohlo dopadnout. Městu jde hlavně o novou turistickou atrakci, a tak když už pořádá každý rok vinobraní, co by se tu nemohla stejně tak uchytit originální tradice pivopraní?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jiří Needrle