Vánočním překvapením se staly ochutnávky piva ze Žateckého pivovaru až na daleké Kubě.

V Havaně, v Santiagu de Cuba a na pláži Varadera se stalo hitem žatecké exportní pivo v třetinkových lahvích a pivo Xantho, které na ostrov dovezl předseda spolku žateckých rodáků Petr Šimáček.

„Na Kubu jsme přivezli čtyři basy piva ze Žatce. Původně mělo být jen pro nás, ale jakmile se rozkřiklo, že jde o české pivo, byli jsme nuceni dělat ochutnávky a všichni si pivo pochvalovali,“ říká.

Na bílých plážích Varadera jeden barman uspořádal dokonce malou degustaci. V konkurenci slabého kubánského piva Cristal i silnějšího Bucanera vyšlo jako jasný vítěz pivo ze Žatce.

„Kromě domorodců měly největší zájem hlavně turistky z Kanady o černé žatecké pivo Xantho, moc jim chutnalo,“ říká Petr Šimáček.

Pivo, které se vyrábí v Žatci, lze koupit například v Anglii, Německu, Švédsku, Austrálii či Spojených státech. Tam všude žatecký pivovar vyváží. „Exportujeme asi patnáct procent výroby, což znamená necelých 5000 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak doma, tak i v zahraničí, v průměru asi o 5%,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel žateckého pivovaru. “Na Kubu zatím nevyvážíme, ale zájem o naše pivo na Kubě či v Kanadě, to by byla výzva k dalšímu možnému rozšíření exportu v roce 2009,“ usmál se.

Zdroj: Žatecký deník | Foto: Petr Šimáček

Černohorský pivovar má v plánu vybudovat novou pivní stezku z Černé Hory na brněnskou přehradu, vznikne tak celý pivní okruh.

První pivní trasa už funguje, vede z Černé Hory, přes Šebrov, Vranov u Brna, Mokrou Horu na vlakové nádraží Brno – Řečkovice. Druhá trasa povede z Černé Hory přes Drásov, Čebín, Rozdrojovice k brněnské přehradě. Bude měřit 28 kilometrů stejně jako první část.

„Druhou stezku postavíme proto, aby se turisté z Brna nemuseli vracet zpět stejnou trasou, ale jinudy,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. „Stezku nyní dolaďujeme v terénu, u brněnské přehrady by se měla napojit na vznikající cyklostezku,“ dodal.

Pivní stezku by měl 2. května otevřít cyklistický závod k příležitosti pivního máje, který pivovar pořádá.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2007 vyrobil 165 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více než v roce 2006. V současné době buduje v Černé Hoře i čtyřhvězdičkový hotel, který by měl vyrůst do první poloviny roku 2010.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

JOZEF a KATARÍNA BRONTVAIOVCI odkúpili pozemok s domom v Kvačanoch, v ktorom kedysi vyrastala Katarínina mama. U akademického maliara Milana Gromnicu si objednali projekt na „vidiecky dvor”, ktorý v sebe skĺbil tradíciu liptovskej dediny s architektúrou súčasnosti a postavili dva domy – z dreva a kameňa. Majiteľka jazykovej školy a umelecký kováč najprv uvažovali, že by poskytovali ubytovanie turistom a predvádzali ľudové remeslá. Až neskôr sa zrodila idea prvého mikropivovaru na Liptove.

Nápad s pivom vznikol počas dovolenky v Pensylvánii v USA, kde manžel Kataríninej sestry Taťjany vyrábal pivo v pivnici svojho domu.V Amerike je celom normálne nakúpiť ingrediencie alebo koncentráty a variť si doma vlastné pivo. Vtedy si Jozef povedal: Prečo by som to nemohol skúsiť aj ja?! A tak najväčšia batožina, ktorú si Brontvaiovci priviezli spoza veľkej mláky, boli slady, z ktorých si uvarili vynikajúci poter. Pri jeho popíjaní sa utvrdili v myšlienke, že začnú variť vlastné pivo. Jozef sa vrhol do štúdia histórie piva, čítal o mikropivovaroch, surfoval po pivných informáciách na internete a začal si cieľavedome skladať tím poradcov. V jeho prípade platilo, kto hľadá, ten nájde. Neďaleko Kvačian našiel spriaznenca v pánovi Vojtechovi Giertlovi, ktorý staval pivovary po celom svete. Ďalším Jozefovým poradcom sa stal inžinier Mišovie, jeho vzdialená rodina. Pri vytváraní mozgového trustu nového podniku mu celkom prirodzene napadlo, že na malom Slovensku je asi každý s každým rodina.?

Začínali na jednom variči

S výrobou piva najprv začali v hospodárskej budove s jedným varičom, štyrmi hrncami, sitom a teplomerom. Po prvom narazení piva museli umývať veľa špinavých hrncov, lepkavých od sladiny či uvarenej a zachmelenej mladiny. Prvé domáce pivko im však výborne chutilo. Jozef sa učil na vlastných chybách. Raz nedal na radu profesionála Vojtecha Giertla, ktorý ho presviedčal, že pivovarník nepoužíva ortuťový teplomer. Jožko si bol istý, že sa nemôže rozbiť! Ale stalo sa a pivo musel zlikvidovať. Vtedy si povedal, že musí čierne remeslo celkom zmeniť na biele. S pomocou poradcov ešte raz využil svoje kováčske náčinie a vyrobil potrebnú aparatúru na varenie piva, ktorá vyhovovuje najprísnejším európskym normám. Za hlavného sládka sa vyučil jeho švagor Palko, ktorý už má aj následníka – syna Jakuba. Dnes je hospodárska budova asi najmenším pivovarom na Slovensku a prvým na Liptove vôbec, v ktorom sa za mesiac vyrobí šesťsto litrov piva – Brontvaiovský svetlý výčapný ležiak, Brontvaiovský polotmavý jantár a Brontvaiovské čierne pivo.?

Vhodné najmä pre ženy

Jozef a Katarína tvrdia, že filozofia ich piva nie je o alkohole, ale o dobrých medziľudských vzťahoch, príjemných zážitkoch a úsmevných stretnutiach s priateľmi. Začiatkom roka postihla ich rodinu veľká rana. Po dlhej a ťažkej chorobe zomrel Katarínin otec, lekár a spisovateľ Benjamín Tinák. Pred rokom mu diagnostikovali rakovinu zažívacieho traktu. Choroba postupovala napriek chemoterapiám a intenzívnej liečbe. Katarínin otec do posledných chvíľ vtipkoval, aby odpútal pozornosť od svojej ťaživej situácie. V posledných mesiacoch začal mať problémy aj s prijímaním tekutín. Vyskúšali všetky možné nápoje, až napokon požiadal Katku, aby mu priniesla svoje pivo. Po ňom sa mu zvyklo uľaviť, lebo z dosiaľ nevysvetliteľných dôvodov upokojovalo poničený žalúdok a vyrovnávalo tekutinový deficit v organizme. Nuž, zdá sa, že pivo z Kvačian má veľmi zaujímavé vlastnosti. „Našou snahou je vyrábať pivo plzenského typu dekokčnou metódou s využitím kvačianskej vody a slovenských surovín,” prezrádza Jozef. O tom, že sa im to darí, hovoria aj posledné štúdie pražského Výskumného ústavu pivovarníckeho, z ktorých vyplýva, že brontvaiovské pivo obsahuje veľa fytoestrogénov, aké sa inak nachádzajú v kvasinkovom nepasterizovanom a nefiltrovanom pive. Majiteľ mikropivovaru hovorí, že to je aj dôvod, prečo je vhodné najmä pre ženy.

Sny o budúcnosti

Kvačianska dolina je krásna. Na leto pripravujú vo „vidieckom dvore” festival, pri ktorom nebude chýbať zábava, hudba a prezentácie remesiel. Jozef Brontvai je rodený gurmán, preto rád varí a vyrába všelijaké špeciality. Tie si už pochvaľovali Indovia, ale aj účastníci americkej svadby, na ktorej si bral americký Indián rodáčku z Kvačian. V budúcnosti by si Brontvaiovci radi od urbáru prenajali kúsok lesnej pôdy, kde by si chceli postaviť niekoľko zrubov, v ktorých by predvádzali tradičné remeslá. Ich „dvor” by mal pre všetkých vytvárať priestor pre posedenie a príjemné rozhovory pri čerstvom nepasterizovanom pive.

Zdroj: Slovenka.sk | Autor: Peter Valo

Investor, ktorý plánuje prestavať pivovar Stein na Blumentálskej ulici na polyfunkčný objekt, predpokladá, že bude mať zmenený územný plán v polovici tohto roka. Uviedla riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group Lucia Švecová. Momentálne je územie klasifikované ako priemyselná zóna.

„Vypracúvame urbanistickú a dopravnú štúdiu, mohli by byť hotové začiatkom tohto roka,“ povedala Švecová. Pokiaľ to bude možné zo statického hľadiska, uvažuje investor o tom, že by sa časť pivovaru zachovala, v prevažnej miere však chce stavať nové objekty. „Vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu prehodnocujeme zloženie a objemy jednotlivých funkcií.“

Objekt by mal mať deväť nadzemných podlaží s 33podlažnou výškovou dominantou. Začiatok výstavby predpokladajú na koniec roka 2010, výstavba by mala trvať dva roky.

„Investor spracoval návrh urbanistickej štúdie, ktorá má byť podkladom pre zmenu územného plánu na území s výmerou 16 822 štvorcových metrov,“ potvrdil námestník primátora Tomáš Korček. Hlavné mesto od investora požaduje, aby podstatne zredukoval objem i výšku zástavby, ktorú má prispôsobiť okolitej zástavbe. Ďalej to, aby štúdiu prerokovali s verejnosťou, orgánmi pamiatkovej ochrany, mestskou časťou Staré Mesto a s ďalšími dotknutými subjektmi. „Ide o dlhotrvajúci a legislatívne náročný proces, preto nepredpokladám zmenu územného plánu skôr ako v roku 2010,“ zdôraznil Korček.

Mesto očakáva aj to, že firma podstatne zvýši podiel zelene, umožní pešie prepojenie Legionárskej a Bernolákovej ulice a vytvorí parter s občianskou vybavenosťou vrátane zelených plôch.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autor: SITA

Postřižinský pivovar – tak se přezdívá pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku, kde režisér Menzel natočil na Hrabalův námět film s nezapomenutelnou komínovou scénou.

První písemná zmínka o pivovaru je z počátku 17. století, velkou modernizací prošel za Rakousko–Uherska. Pivo se zde vařilo do roku 1977 a po té nastala několikaletá pauza. Až v roce 1999 se pustili současní majitelé do rekonstrukce pivovaru s tím, že zachovají jeho původní ráz. Nová generace dalešického piva se tak začala vařit od roku 2002.

V současné době mohou návštěvníci ochutnat několk druhů piv.

- Dalešická 11° - světlá (jak nefiltrovaná, tak filtrovaná)

- Jazzový ležák Kouřící králík - polotmavá 12° (nefiltrovaný)

- Májový ležák - světlý speciál 13° (nefiltrovaný)

- Fledermaus - tmavý speciál 13° (nefiltrovaný)

Pivo vyráběné v dalešickém pivovaru se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva se smí použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno.

Ochutnat dalešické pivo můžete kdykoliv, příležitostí může být i první pivovarský ples, který se koná 17. ledna. Předprodej vstupenek začíná už 2. ledna, rezervovat si je můžete na mailové adrese: pivovar@pivovar-dalesice.cz.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová

Exkurzie a deň otvorených dverí pritiahli do STEIGRA 4720 ľudí

Priestory Pivovaru STEIGER vo Vyhniach sa stávajú zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Popri vyhnianskom akvaparku ,,Vodný raj“, je pivovar lákadlom pre turistov nielen v lete. Od začiatku roka 2008 ho navštívilo 4720 osôb, vo viac ako 70 organizovaných skupinách. Okrem slovenských si v tomto roku prišli pozrieť výrobu piva aj návštevníci z ČR, Nemecka, Švajčiarska, Maďarska, Nórska, Talianska, Turecka a dokonca až zo Saudskej Arábie. Tohtoročný návštevnícky rekord 3500 ľudí zaznamenali v sobotu 2.augusta, počas piateho ročníka ,,Dňa otvorených dverí“. Okrem prehliadky pivovaru k tomu prispelo chladené pivo za symbolickú cenu v horúcom počasí, kompletné občerstvenie, tombola a v neposlednom rade aj spevácke hviezdy na čele so skupinou Vidiek. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Návštevníci k nám však chodia aj mimo dní otvorených dverí, kedy si môžu za symbolický poplatok pozrieť počas cca hodinovej prehliadky celý pivovar. V sprievode lektorov a pri ich zasvätenom výklade, na vlastné oči vidia najmodernejšie zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overia, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco. Nevšedným zážitkom je ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou“, konštatoval E. Mihálik.

Poukázal na to, že milovníci piva si nenechajú ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v najstaršom slovenskom pivovare, ktorý založili mnísi ešte v roku 1473. STEIGER patrí k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným verením stupňovitostí a výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu.

,,V súčasnosti varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Predvianočný trh sme obohatili o ďalšie pivo špeciál, ktorým je „Vianočné pivo STEIGER 14°“. Obmedzená séria 300 sudov, každý po 50 litrov dlhodobo kvalitne uležaného piva, je určená pre cca 300 TOP odberateľov v oblasti HORECA. Svetlá vianočná ,,Štrnástka“ sľubuje štamgastom výnimočný gastronomický zážitok a táto obmedzená séria je ponímaná ako poďakovanie verným zákazníkom, uzavrel E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steger Vyhne

Pivovarská humna v chodovoplánském pivovaru hostila Rybovu Českou mši vánoční. Pivovarští tuto akci pořádali už minulý rok.

„Tehdy se setkala s obrovským úspěchem. Humna mají výtečnou akustiku. Chceme, aby se zpěv Rybovy mše na humnech stal tradicí,“ řekl Deníku obchodní a marketingový ředitel Chodovaru Jiří Plevka s tím, že duchovním otcem myšlenky je celá rodina Plevkových a ředitel místní školy Jan Ambrož.

Mši zpívalo více než padesát zpěváků a hudebníků z různých souborů a orchestrů z Prahy, Mariánských Lázní, Tachova a Plané.

Co je vlastně Rybova Česká mše vánoční?

„Je lidovým pohledem pro ty lidi, kteří se sami chtěli nějakým způsobem sami zpěvem zúčastnit v aranžmá betlému. Nedá se říci, že by to bylo klasické umělecké dílo, které by se dalo porovnat s klasiky z doby romantismu. Rybova mše se často spojuje s klasickou Mší svatou,“ popsal plánský farář Jaroslav Šašek.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Josef Holek

Ležák podle receptury starší víc než 100 let jde na dračku.

Podle receptury z přelomu devatenáctého a dvacátého století uvařili v černickém pivovaru Purkmistr nové vánoční pivo. Je silnější, patnáctistupňové, obsahuje šest a půl procenta alkoholu a jde na dračku. Z uvařených 750 litrů se jich v posledních dnech vypilo přes sedm set.

"Svou chutí připomíná vídeňské ležáky. Je z něj cítit jak tradiční pivní chuť, tak i chuť Vánoc. Je to pivo světlejšího charakteru a jemné sladové chuti. Je připravené ze čtyř druhů sladu - světlého, mnichovského, karamelového a pšeničného," vysvětlil Petr Míč z pivovaru Purkmistr v Plzni - Černicích. Podle něho v pivovaru vánoční pivo vařili už loni. Bylo ale jiné než letošní. Šlo o polotmavé pivo a zájem o něj nebyl takový jako o to letošní.

"Do Vánoc už rozhodně nestihneme navařit další pivo, protože je to ležák a musí zrát několik týdnů. To pivo má hlavně za účel zahřát člověka v těchto nevlídných a uspěchaných dnech. Proto je také dost silné," dodal Míč. Podle něho se jedná o unikátní pivní druh, který se jinde po České republice nevyrábí.

Zdroj: TN.cz | Autor: Jan Skala

Jak se v současné době pivovaru s ježkem ve znaku pod novým vedením na trhu daří? Změnu v současnosti prezentuje třeba logo pivovaru, ale i jeho vztah k odběratelům a naopak.

O vývoji podniku v posledních měsících hovořil na čtvrteční tiskové konferenci v areálu jihlavského pivovaru obchodní zástupce pivovaru Miloš Vostrý.

„Za půlrok jsme změnili logo, které teď i z části využívá městský znak,“ započal hodnocení Vostrý. „Také jsme podepsali střednědobý kontrakt s hokejovou Duklou, domnívám se, že oboustranně úspěšně a výhodně,“ pokračoval Vostrý.

„Za těch pár měsíců jsme mile překvapeni obratem ve vnímání značky lidmi, ale i partnery pivovaru. Otočilo se o stoosmdesát stupňů,“ nešetřil chválou obchodní ředitel.

Hospodářské krize se pivovar nebojí

A jaké má jihlavské pivovarnictví plány do budoucna? Prostředky, které podnik vydělá, chce údajně pivovar vracet zpět do regionu, například v nejrůznějších jednorázových akcích, třeba hudebních programech.

V souvislosti s podporou regionálního dění není v tuto chvíli úplně jasné, v jaké míře bude pivovar podporovat fotbalový klub FC Vysočina. Nyní vlastní pouhých 2,85 procenta akcií klubu. „Fotbalu jsme se nezřekli, ale spíše chceme podporovat mládežnický fotbal,“ nastínil Vostrý.

Za poslední čtyři měsíce podle slov Miloše Vostrého pivovar získal více než sto nových partnerů v regionu. „Spolupracujeme s gastronomickými podniky na jihlavsku, připravili jsem různé akce, aby když my dokážeme vyrobit kvalitní pivo, jej hostinský stejným způsobem dokázal podat zákazníkovi,“ řekl Vostrý.

Oproti stejnému období loňského roku se v tuzemsku podle slov Vostrého prodalo o 26% více jihlavského piva. V prvním čtvrtletí příštího roku by se lidé měli dočkat nového piva v lahvi. „Nové lahvové pivo by mohl vystihovat slogan tradice v novém balení,“ uvedl Vostrý.

Na počtu 96 zaměstnanců pivovaru by se podle Vostrého neměla projevit ani hospodářská krize.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík

Víkend v dalešickém pivovaru bude patřit rybím specialitám. Pivovar v Dalešicích na Třebíčsku, proslavený natáčením adaptace románu Bohumila Hrabala Postřižiny, připravil na 20. a 21. prosinec dvě odpoledne „ve znamení ryb“. Lidé zde budou moci ochutnat rybí speciality, koupit čerstvé i živé ryby přímo ze sádku a poslouchat živou hudbu. Akce bude trvat v sobotu a v neděli od oběda až do pozdních hodin.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Rodinný pivovar BERNARD se rozhodl, že bude každý měsíc losovat, komu ze žadatelů o finanční podporu různých občanských, sportovních a kulturních záměrů věnuje celkem 10 tisíc korun. První losování již proběhlo a finanční příspěvek ve výši 5 tisíc korun na vybudování dětského hřiště získala obec Krasoňov u Humpolce a na záchranu opuštěných, nemocných a zraněných zvířat Klub ochránců zvířat z Mokré u Brna.

"Denně přijde do pivovaru několik žádostí o finanční podporu nejrůznějších projektů," vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Není možné vyhovět všem. Proto jsme se rozhodli vybrat žadatele z řad občanských, sportovních, kulturních a zájmových sdružení především z Humpolecka, kteří si podle našeho názoru podporu zaslouží, a z nich vylosovat jednoho, jemuž věnujeme 10 tisíc korun. Pokud vylosujeme dva, obdrží po 5-ti tisících."

Zdroj: Protext.cz | Autor: Zdeněk Mikulášek - PR manager Bernard

Další úspěch u konzumentů získalo domácí pivo ze Bzence. Kněžihorské, ve sklepě vařené, si vybrali na svůj sraz členové celorepublikového spolku Beerborec. Šlo o pátý sraz, který se po čtyřech českých poprvé dostal na Moravu. Bylo to v Čeložnicích u Kyjova.

Organizátor pro sešlost zkušených pivních pijanů ze všech koutů České republiky vybral a zajistil právě pivo Radomila Patáka, které až na jednu výjimku nelze ochutnat v žádném hostinci. Čepovat je lze jen u něj doma ve sklepě. Sládek připravil čtyři druhy piva, jeden dokonce speciálně pro tuto příležitost.

Server beerborec.cz sdružuje všechny, kdo zachraňují za abstinenty průměrnou spotřebu piva v ČR, která dělá přibližně jedno pivo za den na osobu. Všichni zaregistrovaní si on–line evidují vypité půllitry a server jim vypracovává i statistiky. Ty jim umožňují i srovnání s ostatními pijany.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor a foto: Zdeněk Šmýd

Na prodeji pozemku bývalého pivovaru v Dyleňské ulici se dohodl Cheb s developerskou firmou. S původním zněním smlouvy však město nebylo spokojeno.

"Prostě zkusili to, že veškerá rizika by neslo město Cheb, to znamená ekologická zátěž nebo nějaké nepředvídatelné okolnosti, které bychom měli financovat my. To znamená, že bychom na tom třeba utržili přes tři miliony korun a čtyři, pět milionů by mohli stát tyto zátěže. Takže do takových dohod nemůžeme jít," uvedl starosta města Jan Svoboda.

Investor se zavázal, že do 4 let vybuduje alespoň dva bloky obytných domů s 30 byty. Za pozemek o velikosti více než 5 tisíc metrů čtverečních získá město 3,2 miliony korun. Relativně nízká cena je dána stavem budov, které bude nutné strhnout a pozemek sanovat.

"Je to takzvaný brownfield, je to území, které dlouho nikdo nepoužívá. Za a) ožije město, za b) oni tam chtějí bytové jednotky, to znamená další rozkvět našeho města. Mně trošku vadí, že nové kupce zavazujeme k takovým úkolům a pak můžeme dopadnout jako v případě Rudolfina," varoval Svoboda.

V konečném stavu by měl investor vybudovat celkem 50 bytů.

Zdroj: Západ.cz

Zaplétání se s takzvaným komunitním marketingem neskočilo pro společnost Budvar zavedením značky Pardál. Na komunitu mladých dospělých ve věku osmnácti až 25 let, které spojuje slabost pro hiphopovou kulturu, se nyní hodlá zaměřit i s klasickou značkou Budvar. Prvním oslovením komunity byl dokument z loňského turné raperů Indyho a Wiche. Letos angažoval výrobce piva více umělců a pod značkou BU2R (čti Budvar - jedná se o typické přepisy v komunitě) vytvořili kompilaci, která shrnuje 20 let českého hip hopu - 20ers. "Vloni nebyl Budvar vidět vůbec, letos se objeví logo BU2R," říká Jakub Stránský z reklamní agentury Yinachi, která s Budvarem spolupracuje.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Budějovický Budvar možná prožívá poslední měsíce jako národní podnik. Transformační poradci totiž dokončili analýzu postupů, kterými by šlo změnit právní formu pivovaru na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem. Analýzu si objednal zakladatel, čili Ministerstvo zemědělství. Minulý týden byly rovněž zpracovány dva klíčové oponentní posudky ke zmíněné analýze.

Transformačním poradcem je sdružení advokátní kanceláře Kříž a Bělina a společností Deloitte Advisory a Deloitte Audit. Výsledkem jejich práce je neveřejná analýza, která zahrnuje několik variant, z nichž jednu doporučuje. Oponentní posudky zpracovaly Ministerstvo financí a Ústav státu a práva, informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček

»Vybraná varianta transformace nesmí ohrozit obchodní a ekonomické zájmy pivovaru,« řekl generální ředitel národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček. Ačkoli samotná transformace na akciovou společnost z hlediska vlastnictví neznamená žádnou změnu, vláda bude podle ředitele pod silným tlakem, aby k následné privatizaci přistoupila co nejdříve. Důvodem je, že skupina InBev, která vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské společnosti AmBevletos, nedávno získal firmu Anheuser-Busch.

»InBev vynaloží na akcie amerického pivovaru obrovskou částku,« vysvětluje Boček. Podle agentur zaplatí InBev 52 miliard dolarů. »Taková suma se musí nějak splatit. InBev proto bude chtít ve své světové síti distribuovat pivo značky Budweiser vařené v USA. A vzhledem k tomu, že na mnoha trzích bude narážet na naši značku, dovedu si představit, že začne vyvíjet nátlak na Českou republiku, aby privatizaci urychlila,« doplnil ředitel.

»Nikdo mě nemůže podezírat, že bych byl obhájcem společnosti Anheuser-Busch,« řekl dále ředitel, »ale z čistě profesního hlediska je mi líto, co náš americký rival zažívá po převzetí.« Jde o střet dvou podnikatelských filozofií, domnívá se Boček. Americká dbala na recepturu, suroviny, pivovarské řemeslo, tradici a komunikaci značky jako na základní pilíře, které se nemění ani v době potíží. Přístup společnosti InBev je naproti tomu čistě finanční.

»Brazilský management přebírá americkou společnost, implementuje tam svůj systém ořezávání nákladů, a myslím, že je to k neprospěchu pivovarské branže. Ke každé značce piva patří příběh a poctivé řemeslo. Nelze se dlouhodobě spoléhat na to, že ořežu náklady a pivo udělám co nejlaciněji, a pak za pomoci marketingu vymyji spotřebiteli hlavu, že jde o poctivý a špičkový produkt,« upozornil Boček.

Za rok 2008 uvaří Budvar více než 1,3 milionu hektolitrů. Zisk před zdaněním bude letos asi 130 milionů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Petr Korbel

Radnice v Náchodě inzeráty v Hospodářských novinách a Obchodním věstníku oficiálně vyhlásila soutěž na prodej 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod.

Náchod chce za pivovar, který je se značkou Primátor třináctým největším výrobcem piva v Česku, nejméně 150 milionů korun. Uzávěrka nabídek je 19. ledna. Schválení samotného prodeje by městské zastupitelstvo mohlo projednat v únoru.

Zájemcem musí být podle dalších požadavků radnice subjekt, který podniká na trhu s pivem nejméně pět let. Výrobu a značku Primátor bude nový vlastník muset zachovat po dobu nejméně pěti let, jinak zaplatí sankci 50 milionů korun. Kupec také bude muset městu zajistit jedno místo v představenstvu i v dozorčí radě pivovaru.

O prodeji pivovaru radnice jedná od června, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Zastupitelé nabídku žádného zájemce nepřijali.

Dosud byly nejvážnějšími uchazeči o pivovar liberecká firma LIF a ruská obchodní společnost Russian Tradition, které shodně nabízely 165 milionů korun. Loni pivovar při tržbách 183 milionů korun vykázal zisk půl milionu korun.

Společnost LIF, které patří pivovary Svijany a Rohozec, v říjnu sdělila, že se zřejmě dalšího prodeje účastnit nebude. Ruská společnost uvedla, že má o pivovar i nadále zájem.

Radnice chce také do konce roku uzavřít transakci, v níž městská společnost Beránek Náchod koupí od pivovaru přístavbu náchodského hotelu Beránek.

Pivovar za přístavbu dostane soudním znalcem určených 49 milionů korun. Většinu peněz z prodeje přístavby pivovar použije na splacení úvěru, který měl na stavbu přístavby. Firma Beránek Náchod peníze na nákup přístavby dostane od města jako investiční dotaci. Město si kvůli tomu vezme u banky úvěr 46 milionů korun.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Budovy města v hodnotě cca 60 milionů korun, ve kterých sídlí Měšťanský pivovar, a. s., budou patřit této akciové společnosti. Převod schválili zastupitelé.

Zastupitelka Marcela Křiváčková (ODS) chtěla tento bod stáhnout z prosincového jednání a poté byla i zásadně proti uskutečnění převodu. „Jde o velké peníze. Navíc splácení úvěru zůstává na městském rozpočtu. Domnívám se, že jeho účelem není hradit dluhy,“ konstatovala.

Podle člena dozorčí rady pivovaru Tomáše Hajduška (ODS) se drží pivovar dobře. K 30. říjnu měl zisk více než pět milionů korun, což je rozhodně více než v minulých letech. „I pokles výstavu se podařilo zastavit,“ dodal Hajdušek. Zatímco v minulosti šel stále dolů, v posledních třech letech, kdy jej vlastní město, se drží na úrovni kolem 75 tisíc hektolitrů. Letošek by podle něj měl být podobný.

Starosta Pavel Vondrys (ODS) přiznal, že s převodem skončí smlouva o nájmu nemovitostí. Jeho pomocí město hradilo splátky sedmdesátimilionového úvěru, který si v roce na koupi pivovaru vzalo. „Přesto to vidím jako prospěšný krok. Bude tak zbývat i více peněz na investice v pivovaru,“ poznamenal.

Hlas hlavní oponentky převodu zastupitelky Hany Roudnické (4vize) na jednání tentokrát chyběl. Projednávání pivovaru totiž starosta Pavel Vondrys bez protestů ostatních přesunul z jedenáctého hned na druhý bod jednání. Roudnická se z pracovních důvodů dostavila se zpožděním. „Podle mě došlo ke schválení převodu příliš narychlo,“ zhodnotila zpětně.

Už na listopadové pracovní schůzce zazněl požadavek, aby zastupitelé měli kontrolu nad převody majetku. Do stanov akciové společnosti se tak nově dostane, že zastupitelstvo musí odsouhlasit každý převod majetku i zástavní právo.

Pivovar má na účtě 23 milionů

Měšťanský pivovar, a.s., se má stát už od 1. ledna 2009 vlastníkem nemovitostí, ve kterých sídlí.

Hned po schválení převodu zastupitelstvem rada města ve funkci valné hromady akciové společnosti odsouhlasila navýšení základního jmění na dvojnásobek – z 60 na 120 milionů korun. Podle starosty Pavla Vondryse (ODS) mají tyto urychlené kroky jediný důvod. „Chceme, aby pivovar mohl nemovitosti zahrnout od začátku roku do účetnictví i kvůli uplatňování odpisů,“ vysvětlil.

Podle bleskového průzkumu Strakonického deníku tyto administrativní kroky veřejnost moc nezajímají. Převládá spíše obava z vysokého úvěru. „Zaráží mě, že město dál bude platit dluhy za pivovar,“ podotkl Karel Hvozdík (65).

Podle ředitele pivovaru Jaroslava Tůmy do městské kasy po převodu většiny nemovitostí, v nichž pivovar sídlí, půjde formou nájemného za kancelářskou budovu a garáže kolem tří set tisíc korun ročně. A to jen po omezenou dobu, než se podaří areál lépe dispozičně upravit. Splátky úvěru činí 6,5 milionu korun ročně. Radnice ale počítá s výnosy v příštích letech.

Obava ze zadlužení pivovaru podle Tůmy zatím není reálná. „K 30. listopadu měl na účtě 23 milionů korun. To na investice na příští rok stačí,“ poznamenal.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová

Po půl roce plánování renovačních prací a sedmi týdnech rekonstrukce se v ulicích Plzně opět objevují koně a historický povoz s pivními sudy. Vůz z roku 1942 byl pečlivě zrekonstruován podle historických dokumentů a na jeho kozlíku opět sedí Jana Míčová, pokračovatelka rodinné povoznické tradice.

Plzeňský pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru. Pak bylo užívání koní zrušeno a znovu se na plzeňských ulicích objevili až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. Až do jara 2006 na jeho kozlíku seděl Jan Šůs, legendární plzeňská postava. Po jeho smrti uchopila opratě dcera Jana Míčová, která se rozhodla opustit práci ekonomky a pokračovat v tradici svého otce, známé po celé Plzni.

Čas se však nepříznivě podepsal na technickém stavu koňského povozu. Plzeňský Prazdroj proto za bezmála 400.000 korun zajistil kompletní rekonstrukci povozu.

Jak probíhala rekonstrukce povozu

Nejprve bylo nutné provést přesné zaměření povozu a detailně zpracovat grafický návrh nové podoby formou trojrozměrného modelu. Užitečné byly i historické podklady z pivovarského muzea. Design vychází z historických fotografií, co se nedohledalo v historických pramenech, bylo citlivě zrekonstruováno - např. plachta. Přípravy designu a konceptu trvaly 15 měsíců. Samotná renovace povozu začala letos v říjnu a sedm týdnů na ní nepřetržitě pracovalo několik řemesel - klempíř, kovář, umělecký truhlář a šičky autoplachet.

Při renovaci byl povoz "rozebrán do posledního šroubku". Při speciálním tlakovém čištění základní ocelové konstrukce s pomocí písku se ukázalo, že konstrukce byla natřena více než patnácti vrstvami laku. Na konstrukci bylo na několika místech také vyraženo výrobní datum - rok 1942. Vady na konstrukci vzniklé léty provozu byly opraveny a některé díly nově nahrazeny. Staré dřevěné části povozu nahradilo kvalitní dubové dřevo. Na voze jsou nově také výklopné bočnice a odnímatelné lavice, které umožňují po drobné úpravě i přepravu 8 osob v nákladovém prostoru povozu.

Pokračovatelkou povoznické tradice je Jana Míčová z rodiny Šůsů

Koncem listopadu byl zrenovovaný povoz předán majitelům, manželům Míčovým. Povoz, který táhnou kobylky Barna a Bajka, nyní jezdí třikrát do týdne s nákladem pivních sudů po trase "U Mansfelda" - radnice - "U Švejka" - "Pod Parkánem" - Františkánská zahrada, a udržuje tak v povědomí Plzeňanů již téměř zaniklou živnost a tradici.

"S novým valníkem se jezdí dobře, má teď dobré pérování a na novém polstrování se sedí pohodlněji. Ovládání povozu se ale nezměnilo, je to náš starý dobrý valník, i když zrekonstruovaný," říká Jana Míčová, která s povozem jezdí i na svatby, masopusty, folklórní slavnosti jako jsou akce baráčnických obcí, Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy, kdy vezla dokonce plzeňského biskupa Františka Radkovského.

Technický popis povozu a rekonstruovaných částí:

Před renovací byl dřevěný jen kozlík a ložná plocha, bočnice byly z kovových tyčí - nyní vše z trvanlivého dubového dřeva.

Dříve šlo vozit jen náklad, nyní dvě odnímatelné lavice pro 8 osob.

Lavice i kozlík jsou polstrované (šedostříbrná mikroplyš).

Původní pneumatiky byly zpuchřelé a tento rozměr již žádný výrobce dlouhá léta nevyrábí. Proto renovátoři použili malá kola od traktoru a do jejich středu umístili výměnnou poklici s imitací loukoťových kol.

Rezervní kolo i hever se nachází ve speciální bedničce pod povozem.

Povoz má ruční brzdu, jejíž páka je umístěna na pravé straně na kozlíku. Brzda je zpřevodovaná na zadní kola, ve kterých jsou bubnové brzdy.

U kozlíku je schránka na nářadí.

Na valník se vejde 30 KEG sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Budějovický Budvar dosáhl významného úspěchu u Soudu prvního stupně Evropských společenství ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush.

Soud prvního stupně Evropských společenství v úterý zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), který v minulosti zamítl námitky českého podniku proti tomu, že si Anheuser-Bush může v Evropě zaregistrovat svoji obchodní značku Bud. Server iHNed.cz o tom informovala Zuzana Trebulová z tiskového oddělení Soudu prvního stupně Evropských společenství.

Budějovický Budvar tak dosáhl významného evropského úspěchu ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush. Soud prvního stupně Evropských společenství je druhým nejvyšším soudem Evropské unie.

Soud v Lucemburku tak zrušil rozhodnutí OHIM. Ten už dříve námitky společnosti Budějovický Budvar zamítl v plném rozsahu s tím, že označení Bud nemůže být považováno za označení původu, že Budějovický Budvar neprokázal skutečné užívání označení původu Bud v oblasti obchodu a že toto označení společnosti Budějovický Budvar neposkytuje právo zakázat užívání výrazu Bud jako ochranné známky v Rakousku nebo ve Francii. Podle OHIM nemohou evropští spotřebitelé výraz Bud vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice, jehož německá verze je "Budweis".

Soud: OHIM pochybil ve více bodech

OHIM podle Soudu pochybil, když nezohlednil všechny skutkové a právní okolnosti relevantní k určení, zda rakouské a francouzské právní předpisy poskytují společnosti Budějovický Budvar právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. OHIM musí podle Soudu zohlednit starší práva chráněná v členských státech, aniž by mohl zpochybnit jejich kvalifikaci. Navíc má Soud za to, že Budějovický Budvar prokázal, že dotčená označení jsou užívána v obchodním styku.

Proti rozhodnutí Soudu lze podle Trebulové podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení opravný prostředek omezený na právní otázky k Soudnímu dvoru Evropských společenství.

Více než stoletý souboj pivovarů

Český pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Anheuser-Busch zavedl svou vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Tyto pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny už přes sto let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar podle listu Wall Street Journal ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Téměř polovina produkce Budějovického Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o devět procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v loni meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Nejhodnotnější položkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček