Sklárna v Harrachově vyrostla již v roce 1712. O padesát let později se stala – a to na další dvě stovky let – vlastnictvím rodu Harrachů. Luxusní nápojové sklenky, mohutné křišťálové lustry a především v zahraničí oblíbené sklo dekorativní v ní vznikají dodnes.

A to zásadně tradiční ruční prací! Zásluhu na tom má sklář František Novosad, původem z Nového Boru, který druhou nejstarší sklárnu v Česku i střední Evropě v červenci 1993 zakoupil. Posléze ji otevřel i veřejnosti.

Doslova ke sklárně přistavěl restauraci a minipivovar. Usednete-li za stůl v pivovarské restauraci, nabídne se vám výhled přímo do haly sklářské hutě. Chcete-li ovšem sklářům nakouknout přímo pod ruce, můžete se vydat na exkurzi s průvodcem. Spatříte tak brusírnu z roku 1895, dodnes poháněnou vodní turbínou. Horko vás polije v blízkosti dvou pecí, úžas přepadne při pohledu na um současné generace harrachovských sklářů.

Lahodné pivo

Teprve pak přichází ten správný čas na ochutnávku místního piva. Je zdravé, kvasnicové a nefi ltrované, vaří se třikrát týdně ve třech variantách – osmistupňové huťské, dvanáctistupňový Františkův Ležák, který určitě vznikl na počest pana majitele Novosada, a třináctistupňový tmavý Čerťák, jenž je jistojistě věnován známé harrachovské hoře.

Jedno pivo gratis

Nabídka firmy Novosad a syn ale ještě není zdaleka u konce. V muzeu čeká největší sbírka skla na českém území, jež připomene i ty nejzajímavější kousky z éry hrabat Harrachů.

Pokud zatoužíte po skleněném dárku, můžete navštívit hned dvě prodejny skla. Jedna z nich je dokonce samoobslužná. Rozhodnete-li se utratit pět set korun, pokladní z této sumy odečte výši vstupného za exkurzi ve sklárně. Dospělí za prohlídku provozu v délce pětačtyřiceti minut zaplatí šedesát korun, v nichž je i jedno pivo gratis.

Děti na kvasnicový mok nárok nemají, vstupenka pro ně totiž stojí pouhou desetikorunu. Nedivme se, že sklárna Novosad a syn, jež nabízí i lůžka v ubytovně, je nejnavštěvovanější památkou široko daleko. Ochutnejte lahodné kvasnicové pivo v harrachovské sklárně. (Deník)

Na prázdnej ploche bývalého michalovského pivovaru by malo stáť do konca roka moderné nákupné centrum s názvom Zemplín Market Michalovce. Nákupné stredisko vyrastie na ploche viac ako 7,5-tisíc m2. Otvoriť by ho mali v novembri 2007. Výstavbu zabezpečuje spoločnosť Minag, a. s. V stredisku bude priestor pre 50 predajní s rôznym sortimentom a v jeho okolí parkovacia plocha pre 300 áut.

Spoločnosť Spiller Farmer, s. r. o., ktorá sa zaoberá prenájmom nehnuteľností, v týchto dňoch oslovuje viaceré podnikateľské subjekty v regióne Zemplína, ktoré by mohli po dokončení centra v nákupnom stredisku pôsobiť.

Prázdna plocha v centre mesta tak po viac ako štyroch rokoch opäť ožije. Michalovský pivovar sa v roku 1999 dostal do konkurzu. Kúpila ho košická akciová spoločnosť Minag. Pivovar nebol konkurencieschopný ani na domácom trhu a hoci sa noví majitelia snažili o jeho reprofiláciu, zahraniční investori o investíciu prejavili iba minimálny záujem. Spoločnosť sa preto rozhodla v roku 2002 budovy vo vyše trojhektárovom areáli zlikvidovať. Búracie práce boli tak definitívnou bodkou za takmer 140-ročnou existenciou michalovského pivovaru. Z pôvodných stavieb tu zostala iba dvojposchodová budova v blízkosti cesty, v ktorej bude zdravotné stredisko.

Podľa predstaviteľa firmy Martina Magulu bude v priestoroch nákupného centra doplnkový sortiment už vedľa stojaceho Kauflandu. Nové centrum by malo vytvoriť pracovné príležitosti pre približne sto ľudí. Pôjde o jednoposchodovú budovu. Na prízemí bude priestor pre 24 obchodných jednotiek - predajní a na 1.poschodí pre dvadsaťšesť. (Korzár)

Od 2. apríla 2007 sa môžu spotrebitelia na celom Slovensku stretnúť s novou tvárou piva TOPVAR. Nové logo, etiketa, fľaša, plechovka či prepravka sú súčasťou procesu znovuuvedenia značky na slovenskom trhu. Plánovaná je reklamná kampaň, ktorej súčasťou sú billboardy, printové reklamy, TV spoty a BTL aktivity. Pivovary Topvar, a. s., veria, že značka Topvar má potenciál stať sa najobľúbenejšou značkou na slovenskom trhu.

Pivo Topvar prichádza na trh s novým vzhľadom. Od apríla sa môžu spotrebitelia v obchodoch stretnúť s novým logom piva, s novými fľašami, prepravkami i plechovkami. Tento deň je zároveň štartom reklamnej kampane, ktorá sa zameriava na znovu uvedenie piva Topvar - obľúbeného v jeho domácom regióne, ako aj na celom slovenskom trhu. Ide o prvú veľkú marketingovú ofenzívu od vytvorenia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., 1. januára 2007.

Ústredným mottom uvádzacej kampane je – "To podstatné je vo vnútri". Podstata kampane je v jej jednoduchosti. Nehovorí o tom, čo je pre nás dobré, ale skôr nás pozýva objaviť samotný Topvar. Prvá časť kampane prezentuje pivo Topvar v jeho novom šate. Ďalšia časť prvej "reklamnej vlny" príde s majstrovstvami sveta v hokeji koncom apríla v Moskve, keďže Topvar je oficiálnym partnerom slovenskej hokejovej reprezentácie.

Pivo Topvar bude na trhu v nových fľašiach, ktoré už používa spoločnosť pre značku Šariš. Výhodou týchto fliaš je, že sú zhruba o 20 % ľahšie ako NRW fľaše, pritom sú ale pevnejšie a odolnejšie voči rozbitiu. Zmena šatu značky Topvar podporuje filozofiu, že obal musí odrážať a podporovať kvalitu produktu, ako aj charakteristiky a hodnoty, ktoré ponúka spotrebiteľovi. Nové logo Topvar, ktoré na jednej strane odráža tradičné pivné prvky a na strane druhej zmodernizovaný, viac dynamický dizajn, predstavuje správnu rovnováhu tradičnosti a modernosti. TOPVAR zostáva originál slovenským pivom, ktoré sa pripravuje podľa pôvodnej receptúry v troch variantoch (Topvar 12% Premium, Topvar 10% Tradičné a Topvar Tmavý).

"Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s., je síce formálne mladá, ale naše značky majú na Slovensku dlhú tradíciu," hovorí Olimpia Osinska, riaditeľka marketingu spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. "Táto tradícia a vysoko kvalitné produkty sú základom budovania značiek. Veríme, že so skúsenosťami a znalosťami SABMiller sme schopní portfólio našich pivných značiek úspešne rozvíjať. Topvar nie je prvá značka využívajúca medzinárodné skúsenosti SABMiller, ale je to pre nás na Slovensku značka veľmi dôležitá. V rámci etapy znovuuvedenia dávame novú tvár skvelému produktu. V ďalšej fáze budeme budovať imidž značky atraktívny pre našich spotrebiteľov." (TASR)

Pivo Radegast Birell má od dubna nové internetové stránky s řadou nových informací. Kromě rozšířených informací o produktu, diskuze nebo soutěží je na stránkách možné nově najít také seznam provozoven s nabídkou čepovaného nealkoholického piva Radegast Birell.

Značka Radegast Birell je tradičním partnerem řidičů i cyklistů, proto stránky obsahují také aktuální motoristické informace a podrobně se věnují popisu cyklistických tras, které Radegast Birell provozuje na severní Moravě. Redesign stránek provedla agentura AMI Praha. (Kurzy.cz)

Podesáté otevře v úterý 1. května své brány veřejnosti nošovický pivovar Radegast. V rámci dne otevřených dveří si mohou návštěvníci zdarma prohlédnout místa, kde se vaří oblíbené pivo Radegast a zároveň jej i ochutnat v restauraci umístěné ve vyhlídkové věži. Připraven bude kulturní program, vč. celé řady soutěží o zajímavé ceny. Každý účastník bude moci navíc shlédnout výrobu dřevěných sudů a vyzkoušet si práci s typickými bednářskými nástroji.

Úderem osmé hodiny ranní se v úterý 1. května rozběhne kolotoč prohlídek v pivovaru Radegast v Nošovicích. V rámci desátého dne otevřených dveří čeká návštěvníky i zajímavý doprovodný program. Kromě vystoupení Valašského souboru písní a tanců Radhošť bude promítán historický film o výrobě piva a proběhne celá řada soutěží o ceny.

Zlatým hřebem programu pak bude vystoupení plzeňských bednářů, kteří předvedou výrobu malých transportních dřevěných sudů. Práci s historickými bednářskými nástroji si budou moci vyzkoušet i samotní návštěvníci dne otevřených dveří.

Jak říká manažer pivovaru Radegast, Ivo Kaňák, jsou na nápor návštěvníků v Nošovicích připraveni: „Exkurze budou začínat každou půlhodinu a v případě potřeby jsme schopni ještě některé prohlídky přidat. Zachovat chceme ale kvalitu exkurzní trasy a ta vyžaduje určitou časovou náročnost. V každém případě doporučuji zájemcům o exkurzi rezervovat si konkrétní čas prohlídky na stránkách www.radegast.cz.“

Kromě dne otevřených dveří pořádá značka Radegast i tradiční Radegast Den, který se koná v Nošovicích vždy v září. V loňském roce celodenní akci navštívilo asi 20 000 tisíc návštěvníků. (Web Havířov)

Pivo Radegast Originál zachutnalo degustátorům patnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007. V konkurenci osmnácti světlých výčepních piv získal nošovický Radegast Originál stříbrnou medaili. V anonymní degustaci hodnotili porotci zejména chuť piva, jeho plnost, vůni, říz a hořkost.

Degustační soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, která dospěla do svého patnáctého ročníku hodnotí každé z přihlášených piv v rámci dvoukolového systému. Veškeré degustace probíhají anonymně pod dohledem notáře a kromě subjektivního dojmu členů poroty se v celkovém hodnocení přihlíží i k laboratorním rozborům a hodnocením Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Ceny se udílejí v kategorii světlý ležák a světlé výčepní pivo. Právě v druhé jmenované kategorii se na stříbrné příčce umístil Radegast Originál.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, úspěch piva Radegast Originál je dalším oceněním pro značku z této soutěže: „Světlý ležák Radegast Premium již je držitelem certifikátu kvality v rámci Zlatého poháru Pivex.. Radegast Originál tak potvrzuje fakt, že všechna naše piva jsou dlouhodobě velmi kvalitní a na degustačních soutěžích úspěšná.“

Výsledky soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, kategorie světlá výčepní piva:

1. místo - Litovel Moravan, 2. místo – Radegast Originál, 3. místo – Litovel Classic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Drsná příroda Jeseníků vezme za srdce nejednoho návštěvníka, který sem zavítá. Turisty láká nejen příroda, ale také příjemní a upřímní a lidé, kteří k drsnému horskému kraji patří.

Právě díky nim se tady před léty mohla rozvíjet tradiční řemesla a také jedno z nejstarších, kterým je právě pivovarnictví. V Jeseníkách ho reprezentuje hanušovický pivovar Holba.

Zkušenosti sládků se tady předávají z generace na generaci od doby, kdy byla v roce 1874 uvařena první várka. Uprostřed drsné přírody se rodí zlatý mok nezaměnitelné chuti, která je důvěrně známá nejen kolem pivovarského komína.

Pivovar Holba myslí nejen na své konzumenty, ale také na životní prostředí a rozvoj regionu. Je dlouhodobým partnerem Horské služby Jeseníky, CHKO Jeseníky a tvůrcem projektu Stromy Jeseníkům, zaměřeným na ochranu krajiny.

Holba Šerák je v tomto kraji synonymem dobrého piva. Je to vlajková loď pivovaru a její příslušnost k Jeseníkům je zřejmá už z názvu. Kdo by neznal kopec Šerák s chatou Sv. Jiří, kde můžete u čerstvě načepované Holby posedět a přitom se kochat jedinečným výhledem na panorama Jeseníků.

Svou jedinečnost má i hanušovické pivo, které vítězí nejen u svých konzumentů, ale oceňují ho také pivovarští odborníci v degustačních soutěžích doma i v zahraničí.

Výbornou chuť a kvalitu pivo Holba potvrdilo v soutěži Zlatý pohár PIVEX - Pivo 2007 a stalo se trojnásobným držitelem certifikátu kvality. Postup vaření bedlivě střeží sládek Luděk Reichl, který říká: „Plnou a vyváženou chuť dává pivu nejen samotný proces vaření, ale také kvašení a doba zrání. U nás na pivo nespěcháme, dáváme mu jen to nejlepší a konzumenti to ocení.“ Ve sklepě výčepní Holba zraje 4 až 5 týdnů, což je až dvakrát déle než tzv. europiva. (Právo)

Speciální zelené pivo vyrobil u příležitosti nadcházejících velikonoc brněnský pivovar Starobrno. Speciální třináctistupňový nápoj má skutečně zelenou barvu a premiéru měl před rokem, kdy ho sládci vyrobili sto hektolitrů. Letos ho připravili šestkrát více a má ho nabízet přibližně 800 restaurací po celé republice. Přesnou recepturu na výrobu zeleného moku pivovar tají, zveřejnil pouze, že neobvyklou barvu velikonočnímu pivu dodává jemný bylinný likér. (Lidovky)

"Stále více cítím, že tlak nadnárodních společností v oblasti obchodu je na malé podniky obrovský. V této souvislosti bych rád vysoce vyzdvihl, že vznikla iniciativa, která oceňuje kvalitní výrobky značkou Moravský kras - regionální produkt," říká ředitel pivovaru a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Ing. Jiří Fusek.

Pivovar Černá Hora už dva roky vytváří speciálně pro prodej svých výrobků, propagačních materiálů a suvenýrů vlastní obchodní síť.

"V současnosti připravujeme otevření nové značkové prodejny tohoto typu v Krhově, u hlavního silničního tahu Brno-Svitavy. Vyzývám proto další podnikatele, kteří společně s námi obdrželi regionální ocenění, nebo ty, kteří je chtějí získat, abychom se dali dohromady, toto místo zásobovali svými nejlepšími výrobky a vytvořili určitou značkovou prodejnu regionu. Chceme přilákat další turisty a ukázat jim, že Blanensko a Boskovicko má nejen turisticky zajímavé cíle, hrady, zámky nebo jeskyně, ale i vynikající výrobky," dodává ředitel pivovaru.

Pivovar Černá hora patří mezi první výrobce, kteří v tomto roce obdrželi certifikát garantující regionální původ pro své výrobky. U Černé hory jsou to především pivo, limonády a stolní voda, na jejichž etiketách se zanedlouho bude objevovat označení "Moravský kras - regionální produkt". (Ecconect)

Letos je tomu právě sto let, co Kašpar Krása Blanenský, básník Petr Bezruč a doktor Karel Absolon podnikli v roce 1907 společně s dalšími přáteli svůj jarní turistický výšlap do Černé Hory. Z Brna, Blanska a Boskovic tehdy putovali jarní přírodou našeho kouzelného kraje, aby se sešli k přátelskému posezení v černohorském pivovaru a občerstvili se tu báječným zlatavým mokem. Jako zvláštní odznak účastníků tohoto turistického výšlapu pak zvolili, poněkud netradičně, jednu žlutou ponožku. Na počest tohoto legendárního pochodu vyrazili v neděli 1. dubna 2007 z Blanska, z Boskovic a Brna stovky turistů směrem na Černou Horu. Trasy všech pochodů se napojily na Pivní stezku Petra Bezruče, která je zavedla do Černé Hory do Centra Sladovny v Pivovaru Černá Hora, kde proběhlo slavnostní zahájení turistické sezóny za účasti starostky Blanska paní Králové, místostarostky Boskovic paní Vítkové, starosty Černé Hory pana Hlavičky, poslance parlamentu pana Sivery a majitele Pivovaru Černá Hora pana Fuska. Součástí zahájení turistické sezóny byl zorganizován ve spolupráci s Agenturou Dobrý den pokus o překonání českého rekordu v počtu lidí, kteří mají obutou jednu žlutou ponožku. A povedlo se. Do pivovaru přišlo celkem 554 lidí a 6 psů se žlutou ponožkou, čímž byl pokořen tři roky starý pražský rekord 70 lidí. Do Centra Sladovna přišla kromě toho i celá řada lidí bez ponožky, takže se během dne zde vystřídalo bezmála 750 lidí. V příjemném prostředí čekalo účastníky pochodu pohoštění, losování účastnických lístků o zajímavé ceny (v ceně byl i zahraniční zájezd) a také soutěž o nejoriginálnější historický turistický oděv, kterou vyhrál známý cestovatel a sportovec Milan Daněk v masce železničáře počátku 20.století. V průběhu odpoledne účastníkům hrála boskovická kapela Trní. Při slavnostním otevření sezóny také poprvé veřejně zazněla i nedávno objevená oslavná báseň, kterou na paměť svého pochodu v roce 1907 Petr Bezruč a Kašpar Krása společně složili. Báseň popisuje vznik tradice žlutých ponožek, opěvuje náš kraj, černohorské pivo a zejména nabádá k rozvoji turistiky.

Děkujeme všem za účast, prosíme všechny, aby si uschovali žlutou ponožku, zcela jistě nepřijdou nazmar i příští rok při dalším Ponožkovém pochodu směřujícím do Pivovaru Černá Hora na zahájení turistické sezóny roku 2008.

Tímto považujeme tuto turistickou sezónu za úspěšně zahájenou a zveme všechny k návštěvě Sladovny, doporučujeme vydat se stezkou Petra Bezruče, třeba i bez žluté ponožky. (Web Černá Hora)

Magazín Vlastní cestou od Rodinného pivovaru Bernard získal druhé místo v 5. ročníku prestižní soutěže Zlatý středník.

Ta se zabývá hodnocením firemních publikací, které jsou určené k prezentaci společnosti.

"Prestižní soutěže Zlatý středník jsme se zúčastnili poprvé a při cestě do Prahy jsme si říkali, proč až druhé místo! Když jsme však při vyhlašování cen viděli, do jaké společnosti firem jsme se dostali, jsme výsledkem nadšeni a v další práci nás to pozitivně motivuje. Máme před sebou další vrchol, přestože jsme například "porazili" Volvo, jejichž magazín nám byl v počátcích vzorem" hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dále říká: "Magazín Vlastní cestou tvoří redakční rada čítající pět lidí a nejcennější je, že všechny texty a fotografie jsou původní."

Soutěž Zlatý středník pořádá PR Klub. Před magazínem Vlastní cestou se umístil časopis Čilichili společnsoti Vodafone Czech republic a.s. a na třetím místě skončil časopis Volvo Auto Czech, s.r.o. Tyto společnosti soutěžili v kategorii B2C zaměřené na spotřebitele. (ITBIZ)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšířil sortiment nealkoholických piv. Ke světlému pivu, které se vaří od loňského léta, nyní přibyl polotmavý mok bez alkoholu. Na produkci pivovaru, jenž loni činil 140 000 hektolitrů piva, se nealkoholické pivo podílí již skoro čtyřmi procenty. Spolumajitel podniku Stanislav Bernard je přesvědčen, že jeho prodej bude ještě stoupat. „Obliba nealkoholického piva roste obecně,“ řekl.

Bernard je přesvědčen, že jeho pivovar se nejvíc přiblížil tradičním druhům s alkoholem. Polotmavé nealkoholické pivo bude vařit jako jediný v zemi. Ostatní výrobci v této kategorii produkují pouze světlá piva. „V Česku určitě nikdo takové pivo nedělá a já nevím o tom, že by bylo něco podobného někde v Evropě,“ uvedl Bernard.

Pivo Bernard jantarové free vzniká z pěti druhů sladu - kromě světlého českého sladu i z barevných karamelových a bavorských sladů. Pivovar ho bude stáčet do lahví. Nejprve je bude dodávat do restaurací, jichž v Česku a na Slovensku zásobuje kolem 1 500.

Do letošní letní sezony pivovar vstoupí také s novými lahvemi, podobně, jako to již dříve udělaly velké pivovary v zemi. Díky novým etiketám zákazníci snáze rozliší jednotlivé druhy piv, jichž nyní Bernard vyrábí devět. Kvůli dlouhodobě rostoucí produkci se nyní rozšiřoval závod. Investice za 60 milionů korun se týkaly kapacit pro kvašení a zrání zlatavého moku. (MF Dnes)

CZECH TOP 100: Nejobdivovanější firmou na Vysočině Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2007 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina, a to od roku 2002 již pošesté.

"Pokud výsledek naší práce opakovaně kladně hodnotí odborníci, samozřejmě nás to těší. Neznamená to však, že nemáme k realizaci připraveny další nápady. Naopak nás to velice pozitivně motivuje," hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Zůstáváme věrni tradičnímu způsobu vaření piva, založeném na odděleném hlavním kvašení na spilce a zrání v ležáckých tancích. Právě do rozšíření kvasné kapacity jsme v posledním roce investovali 40 milionů korun.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 již od roku 1999 na základě především ekonomických ukazatelů a hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Protext)

Nejobdivovanější firma Vysočiny se dočkala ocenění i v domovském Humpolci. Stanislav Bernard a Josef Vávra z humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard převzali z rukou starosty města Jiřího Kučery ocenění za reprezentaci Humpolce daleko za hranicemi města.

Před necelými dvěma týdny se pivovar Bernard stal pošesté v řadě nejobdivovanější firmou v regionu a neztratil se ani v celostátním hodnocení ve svém oboru. „K rozhodnutí udělit ocenění jsme dospěli při nedávném jednání o další spolupráci mezi městem a pivovarem,“ řekl starosta Humpolce Jiří Kučera (ODS). Odmítl, že by až šest cen v prestižním hodnocení Czech top 100 bylo důvodem pro ocenění Bernarda doma. „S městem a jeho vedením máme velice dobré vztahy, tohle ocenění je určitým mezníkem,“ poznamenal spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Humpolecká radnice udržuje ovšem kontakty i s dalšími podnikateli a investory v Humpolci. V první polovině devadesátých let zde poutala pozornost první soukromá průmyslová zóna, investor navíc přicházel z Nizozemska, což bylo tehdy nevídané. „Kvůli poloze na dálnici uprostřed republiky je o Humpolec zájem nadále, máme ale dva problémy, které rozvoji podnikání brání. Většina pozemků kolem dálnice je soukromých a kromě toho nejsou dostupné,“ připomenul starosta Kučera.

Podle něho se ale právě značka Bernard stává synonymem pro město. „Pivo Bernard si lidé stále častěji spojují s Humpolcem, pivovar tak propaguje město ve světě,“ připomenul Kučera.

Pivovar ale není pouze místem, kde se vyrábí pivo, Bernard stále více ovlivňuje i společenský život ve městě. Jestliže tradiční firemní pivní slavnosti slouží v první řadě k propagaci samotné společnosti, řada dalších počinů má širší souvislosti. Pivovar Bernard například dává deset haléřů z každé láhve prodané v podnikové prodejně na fotbal, významně se podílí na oceňování žáků a studentů v rámci ankety Mládí, pořádá besedy se zajímavými lidmi především z oblasti sportu. (Právo)

Krajský soud v Hradci Králové včera odsoudil k osmi letům vězení Radka Mecnera, který vloni dvakrát zapálil pivovar v Dobrušce na Rychnovsku. Pivovaru podle soudu ničil i zařízení a jeho odběratelům rozesílal dopisy s lživým tvrzením, že ve výrobcích pivovaru je jed. Škodu soud vyčíslil na více než sedm milionů korun.

Mecner, který je nyní ve vazební věznici v Hradci Králové, chtěl svými činy zabránit výrobě sladu a obnově výroby piva v pivovaru, konstatoval soud.

Rozsudek zatím není pravomocný, protože odsouzený i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na odvolání. Poprvé Mecner pivovar zapálil loni v únoru, když na půdě budovy položil na matraci hořící svíčku. Oheň zasáhl především střechu sladovny, která se zřítila. Poničil také přibližně 100 tun pivovarnického sladu a technologické vybavení sladovny. V březnu za pomoci svíčky a benzinu zapálil varnu.

V březnu Mecner podle soudu v pivovaru poničil zařízení na výrobu sladovnického ječmene. V dubnu poslal dopisy třeba firmám Opavia a Nestlé, v nichž lživě tvrdil, že sladový výtažek z dobrušského pivovaru obsahuje obtížně rozpoznatelný jed. (MF Dnes)

Na zámek do Dětenic jsme pozvali všechny vítězky Miss od roku 1989. Některé se dost změnily.

„Přijedu ráda. Ale nemyslete si, že mám pořád velikost šestatřicet jako dřív. Jsem už trochu kulaťoučká,“ smála se Renata Gorecká.

Přeháněla, vypadala dobře. Žije v Polsku, přesto vzala dceru a udělala si rodinný výlet. Zašla i do vyhlášené dětenické krčmy, kde slabším náturám občas nad chováním obsluhy zaskočí sousto. „Tak co, panenko, nažrala ses dobře?“ ptal se jí číšník po obědě. Že to ve zdejší potemnělé hospodě schytá padesátikilová dívenka stejně jako stokilový chlap, poznaly i další miss.

„Co si dáš k chlastu?“ „Malé pivo, prosím.“ „Hubu drž, dostaneš velký.“ Jako matka pluku si při focení počínala první federální miss Ivana Christová. Bylo vidět, že je nejstarší a u ostatních měla respekt. Když si Petra Minářová chtěla zakrýt své dlouhé nohy, Christová hned přiskočila, látku jí ze stehen zase odhrnula a povídá. „No tak, Petra, ukaž, aká si pekná!“

V přestávkách se dívky daly do řeči a i tam byl vidět věkový rozdíl.

V jednom rohu Christová, Minářová, Gorecká, ve druhém Průšová, Stočesová, Kobzanová. Pak nasedly do svých džípů a mercedesů a odjely. (MF Dnes)

Pivo se v Litoměřicích vyrábět nebude. Po půlročním vyjednávání o prodeji Korunního pivovaru společnosti, která chtěla pivo opět vařit, jsou jednání opět na nule.

„Od listopadu jsme se připravovali k podpisu smlouvy. Těsně před podpisem ale zástupci investora oznámili, že na to asi neseženou peníze,“ potvrdil realitní makléř Miroslav Pokorný.

Korunní pivovar, v němž se vařila například piva Kalich či Fořt, ukončil svou výrobu před pěti lety. Části areálu, který leží v městské památkové rezervaci, se od té doby postupně prodávají. „Jádro pivovaru zůstalo pohromadě, výroba se tam může obnovit. Ale zatím není zájemce. Teď možná prodáme komín společnostem, které nabízejí připojení k internetu,“ uvedl Pokorný.

Zástupci Litoměřic by si přáli, aby měl zbytek areálu jednoho kupce. „Lépe by se tak udržela jednotná tvář prostoru,“ přál si místostarosta města Jiří Landa, podle nějž pivo k městu patří.

Korunní pivovar Litoměřice byl založen roku 1720. Pivo se ale ve městě vařilo už od 13. století. (MF Dnes)

Nad kvalitou výroby piva Zlatopramen dohlíží nový sládek. Od března na této pozici, která je mezi pivovarníky po staletí nejuznávanějším postem, působí Libor Čech. Vystřídal Miloše Baumruka, který přešel do technologického úseku Drinks Union, jehož je pivovar Zlatopramen součástí.

Teprve 33letý sládek kupodivu patří k těm služebně starším. „V pivovarech skupiny Drinks Union pracuji od svých 16 let a za tu dobu jsem prošel všemi pivovarnickými provozy. Ještě si pamatuji, když jsme v pivovaru Louny stáčeli do hliníkových sudů,“ vzpomíná.

Svou první várku zlatavého moku uvařil v pivovaru Velké Březno, který je také součástí Drinks Union. „Pamatuji si, že šlo o světlý ležák Březňák a várku ode mě přebíral současný ředitel pivovaru ve Velkém Březně Jaroslav Rottenborn,“ dodává nový sládek. Zkušenosti jak vařit pivo Čechovi předávaly známé kapacity severočeského, ale i českého pivovarnictví, jako například dnes již bývalí sládci pivovaru Velké Březno Jana Rostová a Jiří Rottenborn či František Procházka z pivovaru Louny.

Co by chtěl Čech Zlatopramenu přinést. „Chtěl bych, aby Zlatopramen ještě posílil svou pozici lídra v segmentu jedenáctistupňových piv. Proto chci vést lidi ve výrobě ještě více k tomu, aby ke své práci přistupovali s láskou. Pivovarnictví totiž není o penězích, ale především o lásce k pivu,“ dodal. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecké pivo Zlatopramen putuje od včerejška do obchodů s novou etiketou a v lahvích nového tvaru. Její novou podobu pokřtila modelka Lenka Taussigová.

„Hrdlo je zúžené a doplněné o výraznou krčkovou etiketu. Změnil se také tvar etikety, který je nyní oválný,“ popsal změnu manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Poslední Zlatopramen ve staré lahvi společně vypili ředitel Drinks Unionu Daniel Váša a ředitel velkobřezenského pivovaru Jaroslav Rottenborn. Láhev se pak stala zatím posledním exponátem v historické řadě lahví, do kterých se v Ústí stáčelo pivo. (MF Dnes)

Ochutnat pěnivý mok z produkce šesti minipivovarů působících v Karlovarském kraji měli v sobotu možnost návštěvníci prvních Lomnických slavností piva. Nabídku doplnil i plzeňský Joe´s garage brewery. Na setkání nechyběla amatérská degustace piv z malých varen.

Z těch pocházela piva z Chebu, Lokte, Velichova, Chyše, Velkého Rybníka a Lomnice u Sokolova.

Provozovatel lomnického minipivovaru Ladislav Sás začal vařit pivo Permon na začátku letošního roku. Velký zájem milovníků piva i dvě prestižní ceny přiměly Sáse k plánům na rozšíření výroby.

Lomnický domácí pivovar navržený propagátorem minipivovarů, plzeňským sládkem Josefem Krýslem, najednou vyprodukuje sto litrů nápoje. Produkce končí v místní restauraci U Franty, kde už mu dává před známými značkami přednost asi polovina hostů.

"Zařízení je řízené počítačem, který hlídá teploty i časy," vysvětlil Ladislav Sás. V malých várkách vyráběné pivo podle něj není nic pro pivní skauty, kteří za den zkonzumují deset či více piv, ale spíš pro labužníky, kteří dokážou ocenit originální chuť.

"Piva z domácích pivovarů neobsahují žádné chemické přísady, nejsou poznamenána průmyslovou výrobou," vysvětlil sládek Josef Krýsl. "Navíc každé chutná jinak, zatímco průmyslově vyráběná piva mají většinou velmi podobnou chuť," poznamenal Krýsl.

V České republice podle Krýsla působí v současné době už 22 minipivovarů, které nabízejí téměř sedm desítek druhů piva. "Opakuje se situace ze Spojených států, kde před třiceti lety po sloučení velkých výrobců piva začaly minipivovary v hojné míře vznikat," řekl Krýsl. Velkou výhodou minipivovarů podle Krýsla je, že mohou sloužit i jako laboratoře při zkoušení nových receptur.

Porovnat rozdíly mezi sedmi druhy světlého a tmavého piva pod Krýslovým vedením mohly téměř tři desítky amatérských degustátorů. Ti hodnotili vůni, hořkost, plnost a také chuť neoznačených vzorků. Odpoledne pak následovala typická pivní klání, například pití na čas. "Při soutěži se ale podává nealkoholické pivo," prozradil Ladislav Sás. (iDnes)