Pivovar STEIGER za 10 mesiacov zvýšil výstav o 27 %

Kým v septembri všetky slovenské pivovary prekonali vlaňajšiu úroveň predaja v porovnávanom mesiaci, v októbri sa to podarilo už len jedinému - pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Ten zvýšil za október 2008 výstav piva (predanú produkciu) o 21 percent, kým celý trh zaznamenal deväťpercentný prepad. STEIGER vedie aj medziročnom porovnaní predaja za 10 mesiacov, keď od začiatku roka vystavil 175 060 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 27 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až október 2008, dosiahol 3 073.324 hl, čo bolo 5 percent pod úrovňou minulého roka. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po septembrovom slnečnom počasí, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách a pivo sa dobre predávalo, nasledovala zmena počasia sprevádzaná relatívnym poklesom predaja. Nezachránili to ani teplotné rekordy v polovici októbra. STEIGER si ako jediný udržal v tomto mesiaci medziročný nárast vystaveného piva – a to o 21percent, kým ešte v septembri to bolo až o 40 percent. Zatiaľ možno iba špekulovať o tom, či za októbrovým medziročným poklesom na slovenskom trhu stojí zmena spotrebiteľských nálad v súvislosti s medializovaním svetovej krízy, alebo či ide o náhodný jav. Traduje sa, že v období krízy sa viacej pije, ale vôbec to nemusí byť pravda, lebo dnešný spotrebiteľ je iný, než bol v minulom storočí. Je ďaleko náročnejší a má nepreberný výber na nápojovom trhu, čo kedysi nebývalo“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 10 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom. Pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív. Pivovar nezabúda ani na informačnú starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Přestože jedna z nejrušnějších vimperských ulic se jmenuje Pivovarská, ten kdo chtěl ochutnat místní pivo, měl smůlu. Poslední várka ze zdejšího pivovaru, který vybudovali Rožmberkové před koncem šestnáctého století, byla totiž stočena před jednačtyřiceti lety, tedy v roce 1967.

To vše se alespoň částečně změnilo uplynulý čtvrtek, kdy vimperský starosta Pavel Dvořák spolu se svým strakonickým kolegou Pavlem Vondrysem pokřtili vimperský ležák Krále Šumavy a poprvé ho představili veřejnosti.

„Přemýšleli jsme na radnici, jak oživit vimperské tradice, a protože ve Vimperku se pivo vařilo 380 let, padla volba právě na tento tradiční vimperský produkt. A mohu říci, že pivo je to opravdu dobré a silné, a tak ať se mu daří,“ uvedl nový vimperský atribut Pavel Dvořák a z více než sto let staré vimperské pivní lahve ho pokřtil vodou Volyňky.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor a foto: Jaroslav Pulkrábek

V Královském pivovaru Krušovice už letos přivítali svého pětatřicátého tisícího návštěvníka. Stal se jím Oleg Gabov z Moskvy, který byl účastníkem zájezdu cestovní společnosti Bohemia travel systém.

V areálu pivovaru ho osobně přivítal předseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Lieven van der Borght , který je současné generálním ředitelem společnosti Heineken Česká republika. Jubilejní návštěvník obdržel od představitele pivovaru několik dárků a suvenýrů. Slavnostní příležitosti byla přítomna také ředitelka cestovní společnosti Bohemia travel system paní Daria Roraback.

Mezi vyhledávané turistické cíle jek českých, tak zahraničních cestovatelů patří nejen muzea, galerie, hrady, zámky, ale také pivovary.

„Krušovický pivovar exkurze pořádá již řadu let a má s nimi bohaté zkušenosti. Při exkurzích návštěvníci procházejí téměř celý pivovar. Jsou seznamováni s jeho historií. Mají možnost poznat celý výrobní proces - od varny až po stáčírnu,“ uvedl pro Rakovnický deník Josef Helebrant z marketingového oddělení krušovického pivovaru.

Nejčastěji do pivovaru jezdí turisté z Ruské federace a z Ukrajiny - návštěvníci z těchto zemí v krušovickém pivovaru tvoří zhruba devadesát procent účastníků exkurzí.

Turisté z těchto zemí často jezdí do lázní v Karlových Varech, my jsme zhruba na polovině cesty mezi Prahou a Karlovými Vary, takže se zde turisté rádi zastavují. V pivovaru je individuálním i skupinovým návštěvám nabízena možnost prohlídek areálu s průvodci hovořícími česky, anglicky, německy a rusky. Do pivovaru jezdí lidé z různých zemí. Mezi nejvzdálenější návštěvníky letošního roku patří turisté z USA a z Japonska. V letošním roce do Krušovic poprvé zavítali také turisté z Izraele, kterých letos branami pivovaru prošly zhruba čtyři tisíce. „Je to z toho důvodu, že se dostalo do povědomí, že jsme držitelem košer certifikátu,“ vysvětlil Josef Helebrant a dodal, že pivovar košer certifikát získal na všechny své produkty vyráběné v láhvích, sudech a plechovkách. Jeho vydání předcházel schvalovací proces, v rámci něhož bylo nutné předložit potvrzení o dodávce sladu z ječmene, popis technologického postupu při výrobě piva, rabinát židovské obce v Praze měl rovněž dozor na výrobním procesem v pivovaru.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs

Na soutoku řek Otavy a Vltavy narazíte při svých toulkách i na Zvíkovské Podhradí. My jsme sem zavítali proto, že už v roce 1447 tady stál pivovarský dvůr. Neví se, kdo ho postavil, ale prokazatelně existuje první písemná zmínka o něm z roku 1550 – jde přímo o popis přestavby, do které se pustil nový majitel.

Místní pivovar byl jedním z nejproslulejších v kraji a vůbec největší slávy dosáhl na počátku sedmnáctého století za pánů ze Švamberka. V devíti krčmách se vytočilo až 350 sudů ročně. Vařilo se pivo bílé a řídké. Jeho výroba byla tehdy podstatně složitější a pracnější.

A protože Česko je pivem vyhlášené, známé a v jeho konzumaci trhá světové rekordy, i proto, že se našli manželé Voldřichovi ze Zvíkovského Podhradí, můžeme tady znovu zavítat do pivovaru i v dnešních časech. Od roku 1994 v něm vaří kvalitní kvasnicové pivo.

Michalu Voldřichovi vnuknul myšlenku na obnovu pivovarské tradice jeho kamarád, který krajem vesloval. Nápad se uchytil, protože pan Voldřich pracoval i jako sládek.

V roce 1993 položil základní kámen Pivovarského dvora Zvíkov. Touha navázat na tradici vaření v době největší slávy za Švamberků se zdařila, naplnila. Švamberští páni měli v erbu labuť. A tak i místní historický dvůr má ve svém znaku Zlatou labuť. A jak se pivo vaří – uvidíte i vy zde...

Zdroj: Toulavá kamera ČT

Opoziční zastupitelé za ČSSD a SNK-ED v náchodském městském zastupitelstvu včera odevzdali na radnici v Náchodě svou představu způsobu případného prodeje pivovaru v Náchodě.

Náchodská radnice zvažuje v současnosti už několik měsíců prodej tohoto pivovaru. Zdůvodňuje ho především tím, že pivovaru v poslední době uškodila sílící koruna při exportu, a také tím, žeměsto není nejideálnějším vlastníkem. Radní a šéfové pivovaru poukazují také na to, že silný partner pivovaru by byl schopen dávat mnohem více peněz na propagaci značky Primátor. Impulsem k zvažování prodeje však byla na jaře především nabídka firmy LIF vlastnící například pivovar Svijany k odkoupení pivovaru.

Opoziční zastupitelé, ale i mnozí obyvatelé města však proti přímému prodeji jak této firmě, tak i dalším zájemcům, kteří se rychle ohlásili, protestovali a dvakrát už prodej znemožnili. Označili ho za neprůhledný stejně jako například pivovar Holba, který kvůli tomu dokonce přestal usilovat o koupi pivovaru. Na posledním zasedání proto opoziční zastupitelé prohlásili, že navrhnou způsob prodeje, který by byl „čistý“. „To jsme včera splnili. Navrhli jsme, ať na prodej pivovaru proběhne regulérní běžné výběrové řízení. Se všemi náležitostmi. S oslovením potencionálních seriózních kupců, eliminováním užším výběrem uvízlých spekulantů a poté prodejem tomu, kdo se bude zdát jako nejvhodnější nový majitel,“ řekl náchodský zastupitel za ČSSD Mirek Brát, který je s Janem Birke za ČSSD a Karlem Petránkem z SNK-ED autorem návrhu.

„Unáhlený prodej akcií Pivovaru Náchod schválený radou města před několika měsíci jednomu zájemci odstartoval vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. K jeho prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na náchodské radnici dostatek sil. Přejeme si stejně jako náchodská veřejnost zprůhlednit celou situaci a nastavit jasná a nezpochybnitelná pravidla při rozhodování o dalším osudu pivovaru,“ uvádí opoziční zastupitelé. Upozorňují však, že radnice by měla ještě před rozhodnutím o prodeji sto procent akcií pivovaru předložit i krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v Pivovaru Náchod vlastními prostředky pro případ, že se žádný prodej neuskuteční. „Prohlášení starosty města, že pokud pivovar nyní neprodáme a neměli bychom se jím dva roky zabývat, totiž považujeme za velmi nezodpovědné,“ uvedli opoziční zastupitelé.

Ti míní, že až bude jejich návrh průhledného prodeje pivovaru doplněn scénářem radnice na zachování pivovaru v rukou města, budou mít jednotliví zastupitelé možnost rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, která z možností je pro město výhodnější.

Když neprodají, chtějí pivovar udržet Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka řekl, že vedení pivovaru už dříve nastínilo scénář případného vývoje pivovaru, pokud ho radnice neprodá. „Město by mělo podle jedné varianty investovat zhruba deset milionů ročně do podpory značky Primátor a půjčit si asi padesát milionů korun, aby odkoupilo přístavbu Beránka, kterou pivovar splácí, a rozvázalo mu tak ruce.

Nebo je tu možnost neinvestovat do pivovaru a stát se regionálním pivovárkem, který bude pouze pro Náchodsko. Ve hře je i krizový scénář na snížení výstavu piva,“ řekl starosta Čtvrtečka. Ten míní, že nynější postoj opozice k prodeji pivovaru je pouze politická hra. „Proč by měli oni zvedat nyní pro prodej pivovaru ruce, když by z něj nic neměli,“ říká starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Už třetí ředitel během jediného roku se pokusí ve vyškovském pivovaru o zázrak. David Kaprál chce podnik vyhrabat z hluboké krize.

Od roku 2000 má prodej piva v akciové společnosti Jihomoravské pivovary provozující pivovar ve Vyškově, trvale sestupnou tendenci. Zlomovým se stal rok 2007. Podnik změnil vedení a to dělalo vše možné i nemožné pro to, aby zastavil dalšímu propadu výstavu piva. Zatím marně. Před rokem hospodařil podnik se ztrátou téměř sedm a půl milionu korun. Jak je na tom v letošním roce, odmítnul ředitel sdělit. „Nerad bych na tuto otázku odpovídal, mohlo by to být zavádějící. Stejně nemám aktuální výsledky. Jakmile bude účetní uzávěrka, nebudeme dělat žádné tajnosti,“ slíbil Kaprál.

Obrázek si ale může udělat každý podle údajů o výrobě piva. „Věříme, že se podaří zdvihnout výstav piva, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufal před rokem Zdeněk Řehák, který nahradil Jiřího Piňose. Ani dalšímu řediteli Vladimíru Slavíkovi se to ale nepovedlo. David Kaprál nastoupil před třemi týdny do podniku s letošním předpokládaným výstavem piva pětatřiceti tisíc hektolitrů. Tímto výsledkem se vyškovský pivovar vrací o šedesát let zpátky.

S tím se Kaprál rozhodně nechce smířit. „Mým cílem je urychlit restrukturalizaci společnosti Jihomoravské pivovary a zastavit pokles výstavu piva. Chci se zaměřit především na zlepšení postavení značky Vyškovské pivo u koncových zákazníků, na zvýšení počtu distribučních míst prodávajících naše pivo i nealkoholické nápoje a na lepší práci s obchodními partnery,“ naznačil strategii Kaprál.

Kaprála jmenovalo novým ředitelem představenstvo společnosti z rozhodnutí jediného akcionáře, kterým je Ministerstvo zemědělství. Nahradil Vladimíra Slavíka, který podle Kaprálových slov odešel ze společnosti po vzájemné dohodě. Současně došlo i ke změnám ve složení představenstva společnosti. Zdeněk Řehák, který dočasně pivovar v začátcích nové éry vedl, dál zůstává předsedou představenstva.

Podle všeho si vyškovský pivovar nedokáže poradit s agresivní prodejní politikou soukromých pivovarů. Ztrácí zákazníky, a to dokonce i v domácím prostředí na Vyškovsku. „Zavázal jsem se vytočit jistý podíl piva Starobrno a za to mi pivovar přispěje na nábytek, opraví markýzu a podobně. Mám s ním dlouhodobou smlouvu,“ naznačil strategii velkých pivovarů jeden z vyškovských restauratérů, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Ačkoli vedení podniku od začátku tvrdilo, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, naznačoval Řehák, že bez prodeje podniku to asi nepůjde. Současný ředitel Kaprál ale tyto úvahy odmítnul komentovat a ministerstvo zemědělství zatím na dotaz redakce neodpovědělo.

David Kaprál

35 let, pochází z Brna, ekonom, působil jako manažer, podniky stabilizoval

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Šárka Dubská

Kauza prodeje pivovaru Primátor se dostává do obrátek. Na minulém zasedání zastupitelstva, které se konal 20. října hlasovali, zastupitelé celkem o deseti variantách, jak prodat akcie pivovaru. Jako zájemce se opět přihlásila liberecká společnost LIF, ruská firma Rusian Tradition a K Brewery.

Nejvyšší nabídku předložili Rusové, a to ve výši 165 milionů korun. Na zastupitelstvu tehdy vystoupil jeho člen za ČSSD Miroslav Brát, který prohlásil, že musí být jasně řečeno, za jakých podmínek bude vybrána konkrétní nabídka. „Jedině tak, může být prodej pivovaru transparentní,“ řekl Brát. K tomuto názoru se přiklonil i zastupitel za SNK–ED Karel Petránek. „Výběr zájemce o koupi pivovaru musí být jasný, ať nám není v budoucnu vyčítáno, že jsme prodávali bez pravidel a neprůhledně,“ uvedl. Právě Brát s Petránkem doplněni ještě o člena zastupitelstva za ČSSD Jana Birkého včera vydali prohlášení, v němž vyjadřují znepokojení nad situací kolem Pivovaru Náchod, kdy podle nich rozhodnutí rady města prodat akcie pivovaru jednomu zájemci odstartovalo vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. „Od počátku této situace upozorňujeme, že se jedná o nekoncepční krok, k jehož prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na radnici dostatek sil. Spolu s veřejností si přejeme zprůhlednění celé situace a nastavení jasných a nezpochybnitelných pravidel při rozhodování o dalším osudu Pivovaru Náchod,“ uvádějí pisatelé v prohlášení, kteří právě včera podstoupili vedení města návrh podmínek transparentního prodeje 100 procent akcií Pivovaru Náchod. „Je to návrh, jež za měsíce vleklých jednání nebylo vedení radnice schopno či ochotno předložit zastupitelům. Chápeme tento návrh jako návod pro eventuální prodej akcií Pivovaru Náchod v případě, že je představenstvo, dozorčí rada a vedení společnosti přesvědčeno, že právě nyní nastala ta nejvhodnější doba pro prodej Pivovaru a město Náchod nemá chuť a vůli rozvíjet podnikatelské aktivity vedoucí k prosperitě a dynamickému růstu této společnosti,“ nastiňují pisatelé.

Podle nich stále chybí i druhá možnost, kterou je písemně zpracovaný krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v pivovaru a jeho rozvoje vlastními prostředky. „Doposud nebyl předložen záchranný plán a z něho vyplývající požadavky na město Náchod, jakožto vlastníka v případě, že k prodeji pivovaru nedojde. Prohlášení starosty města na minulém zasedání zastupitelstva, že pokud pivovar nyní neprodáme, neměli bychom se jím dva roky zabývat, považujeme za velmi nezodpovědné,“ tvrdí trojice zastupitelů, která žádá vedení města a vládnoucí koalici o předložení jasného scénáře, jak zachovat a udržet Pivovar Náchod ve vlastnictví města Náchoda.

Tiskový výstup zastupitelských klubů ČSSD a SNK – ED v Městském zastupitelstvu v Náchodě k situaci týkající se Pivovaru Náchod a.s.

Se znepokojením sledujeme situaci týkající se Pivovaru Náchod a.s.. Unáhlený prodej akcií Pivovaru Náchod a.s. schválený Radou Města před několika měsíci jednomu zájemci odstartoval vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. Ctíme zastupitelský mandát a od počátku této situace upozorňujeme, že se jedná o nekoncepční krok, k jehož prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na náchodské radnici dostatek sil. Spolu s náchodskou veřejností si přejeme zprůhlednění celé situace a nastavení jasných a nezpochybnitelných pravidel při rozhodování o dalším osudu Pivovaru Náchod a.s.

Plníme tedy závazek, který jsme přijali na minulém řádném zasedání Městského zastupitelstva v Náchodě. Dnes jsme podstoupili vedení města Náchoda náš návrh podmínek transparentního prodeje 100% akcií Pivovaru Náchod a.s., návrh, jež za měsíce vleklých jednání nebylo vedení radnice schopno či ochotno předložit městským zastupitelům. Chápeme tento návrh jako návod pro eventuelní prodej akcií Pivovaru Náchod a.s. v případě, že je představenstvo, dozorčí rada a vedení společnosti přesvědčeno, že právě nyní nastala ta nejvhodnější doba pro prodej Pivovaru a Město Náchod nemá chuť a vůli rozvíjet podnikatelské aktivity vedoucí k prosperitě a dynamickému růstu této společnosti.

To, co však stále chybí, je druhá možnost, tj. písemně zpracovaný krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v Pivovaru Náchod a.s. a jeho rozvoje vlastními prostředky. Jinými slovy, doposud nebyl předložen záchranný plán a z něho vyplývající požadavky na Město Náchod, jakožto vlastníka, v případě, že k prodeji pivovaru nedojde. Prohlášení starosty města na minulém zasedání zastupitelstva , že pokud pivovar nyní neprodáme, neměli bychom se jím dva roky zabývat, považujeme za velmi nezodpovědné.

My jsme náš závazek konkrétně naplnili. Žádáme proto vedení města a vládnoucí koalici o předložení jasného scénáře, jak zachovat a udržet Pivovar Náchod a.s. ve vlastnictví Města Náchoda. Tento konkrétní dokument zastupitelům při jejich rozhodování stále chybí a žádné únavné, obecné a účelové deklamace jej nemohou nahradit. Až bude náš návrh doplněn tímto scénářem, budou mít jednotliví zastupitelé možnost rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, která z možností je pro město výhodnější. Rozhodnout, zda zachovat pivovar ve vlastnictví města nebo souhlasit s realizací transparentního prodeje.

V Náchodě dne 6.11. 2008

Podepsáni:

Mirek Brát – člen zastupitelstva za ČSSD

Jan Birke – člen zastupitelstva za ČSSD

Mgr. Karel Petránek – člen zastupitelstva za SNK – ED

Výsadba jedlí a zákonem chráněných tisů v klimaticky nejnáročnějších oblastech probíhala v průběhu celého roku 2008 v Beskydech. Projekt Správy CHKO Beskydy, ČSOP Salamandr, společnosti its Beskydy a pivovaru Radegast umožnil vysazení více než 9 tis. stromků v rezervacích a prvních i druhých zónách CHKO. Právě jedle a tisy patří ke geneticky nejcennějším stromům v Beskydech. V souvislosti s výsadbou tisů bylo také vystavěno masivní individuální oplocení.

Kněhyně – Čertův mlýn, Smrk, Travný – to jsou příklady lokalit, kde bylo díky podpoře pivovaru Radegast vysazeno 9 tis. jedlí a 170 sazenic tisu. Výsadba zákonem chráněného tisu si navíc vyžádala nákladnou stavbu individuálního oplocení, která probíhala v extrémních podmínkách na těžko přístupných místech.

Péče o čistou přírodu a životní prostředí je jedním z důležitýfch cílů pivovaru Radegast. „Základní surovinou pro výrobu piva Radegast je ryzí beskydská voda. Ochrana nádherné krajiny, ze které tato voda pochází, je jedním z našich hlavních zájmů,“ vysvětlil hlavní důvod podpory projektu manažer značky Radegast, Pavel Kmínek.

V minulých letech Správa CHKO zajistila sběr semen z původních beskydských dřevin rostoucích v rezervacích. Jedná se o geneticky nejcennější staré stromy v Beskydech. Tyto stromy vzhledem ke svému věku již jen velmi vzácně plodí a proto je nutné využít každé příležitosti k záchraně jejich jedinečné genetické informace.

Sazenice z těchto semen se pěstují v lesních školkách ve Vlaském a Košařiskách odděleně od ostatních stromků. Vede se jejich přesná oddělená evidence, tak aby se zabránilo záměně s běžně pěstovanými sazenicemi a pro jejich pěstování se nepoužívá chemie z důvodu co nejvyšší odolnosti. Takto vypěstované sazenice je pak možné úspěšně vysadit do nejvyšších klimaticky náročných poloh Beskyd, a to jak v rezervacích, tak v prvních a druhých zónách CHKO.

Zdroj: Radegast.cz

Světové prvenství drží minipivovar v hotelu Zámek Zábřeh v Ostravě. Jako první tu uvařili pivo z vína.

Napůl pivo, napůl víno – dvě mouchy jednou ranou zabili v minipivovaru na Zámku Zábřeh v Ostravě, kde jako první na světě uvařili pivo z vína!

"Skutečně jsme pečlivě hledali, jestli se někdo ve světě pokusil něco podobného vyrobit, ale nikoho jsme nenašli. Takže se to dá označit za světovou premiéru,“ říká manažer minipivovaru Radovan Koudelka.

"Základem bylo víno Modrý Portugal, respektive čtyři sta litrů vinné šťávy, přičemž technologie vaření piva byla prakticky stejná jako u běžných piv. Následný proces zrání už ale vyžadoval větší trpělivost, přičemž bylo úžasné sledovat chuťový vývoj piva,“ usmívá se Koudelka s tím, že se nejprve zdálo, že se pivo nebude dát vůbec pít.

"Ale nakonec jsme se po padesáti dnech zrání trefili do černého, a tohle jedenáctistupňové Svatomartinské pivo každého překvapí svým osvěžujícím dojmem,“ dodává Koudelka, podle něhož uvařili téměř tisíc litrů vinného piva.

"Na své si přijdou pivaři i vinaři, a tohle pivo se dá pít na tři způsoby. Jako klasické čepované pivo, nebo jako aperitiv, či jako pivní koktejl. Na přání ho budeme podávat i mírně dochucené například medem nebo grenadinou,“ říká Radovan Koudelka.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Vyškovský pivovar se zbavuje nepotřebného majetku. „Vyhlašujeme veřejné výběrové řízení na osoby, se kterými bude uzavřená smlouva ohledně prodeje nemovitostí. Jediným hodnotícím kritériem bude výše nabídnuté kupní ceny,“ uvedl v dokumentu předseda představenstva Zdeněk Řehák.

Ten už před časem přiznal, že odprodej nadbytečných nemovitostí má navýšit rozpočet pivovaru, který už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. „Bohužel ale nemovitosti jsou většinou ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si předseda.

V nabídce jsou nejenom výrobní areál bývalého kroměřížského pivovaru, areál bývalé sodovkárny v Uherském Hradišti, pozemky v Podhradí nad Dyjí a chata v Karolince, ale také nemovitosti ve Vyškově. Jde o třípodlažní bytový dům ve vyškovském předměstí, kterého se chce vedení pivovaru zbavit i se čtyřmi nájemníky.

Dál nabízí dva pozemky o celkové rozloze téměř dvou tisíc osm set metrů čtverečních. Na jednom z pozemků se nachází starší budova bývalých jeslí.

Objekt je ve vlastnictví města, které ho pronajímá ke komerčním účelům. Podle Řeháka a nového ředitele pivovaru Davida Kaprála mezi pivovarem a městem Vyškov nebyla v souvislosti s umístěním stavby na cizím pozemku uzavřená žádná nájemní smlouva ani smlouva o věcném břemeni. „Jde o bývalé jesle na Palánku. Vlastnictví budovy není výběrovým řízením dotčené. Řeší se pouze majetek Jihomoravských pivovarů. Zastupitelstvo města Vyškova na svém zasedání rozhodne, zda se město do výběrového řízení o pozemek pod bývalými jeslemi přihlásí,“ reagovala na zprávu mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Šárka Dubská

Nemusíte být zrovna sousedy, ale do Sousedského pivovaru U Bansethů proti nuselské radnici se vyplatí zajet i z větší vzdálenosti. Pivovárek Bašta nabízí dost atrakcí pro citlivý jazýček milovníků netradičního piva. Byl založen v loňském roce jako rozšíření nabídky populární plzeňské restaurace, kam chodíval i Jaroslav Hašek. Dnes ji má v nájmu pan Vladimír Bašta, takže jsem byl zvědav, zda se význam jeho jména v této restauraci naplní...

Přátelské ovzduší

Interiér nevybočuje nijak ze standardu pražských pivnic, zdobí jej však nezbytná spilka a při cestách na sociální zařízení (to by sneslo ještě další vylepšení) se nevyhnete pohledu na bílé pytle, ve kterých se skladuje slad. Přátelský charakter restauraci dávají především očividně spokojení hosté. Jejich dobrou náladu způsobují pohotová a ochotná obsluha, výběr znamenitých pivních speciálů a vyváženě sestavený jídelní lístek, který pamatuje jak na větší jedlíky, tak i na jemnější dámský jazýček.

Obsluha při rychlém obratu nápojů a jídel zvládá své řemeslo se šarmem, který v pivních lokálech není hned tak k vidění. Důležité je, že dokáže s výběrem poradit, a doporučuji na její rady dát. Svědčí o tom třeba i fakt, že ve snaze, abych prošel průřezem hlavních specialit ze zdejšího menu, se vrchní nad vybranou kombinací trochu zarazil, ale nakonec ji schválil s malou obměnou. Tou bylo vynechání langoše, který by zcela jistě narušil vydatnou českou sestavu.

Poctivá kuchyně i jídlo

Ta začala husími jatýrky podle Magdaleny Dobromily Rettigové, zalitými ve vlastním sádle. Atak na vlastní játra se ale kupodivu nekonal. Sádla bylo velice přiměřeně a netlumilo chuť masa. S čerstvým chlebem stylový začátek, obzvlášť, když jsem k němu ochutnal polotmavý dvanáctistupňový ležák. Sládek Jan Kroužek jej vaří dvourmutovým postupem, který dodává pivu při použití plzeňského, karamelového a mnichovského sladu plnou, příjemně nahořklou chuť. Chutnalo i mé společnici, která se vyhnula sádelnému předkrmu a zvolila tataráček. Opět přiměřená porce za přiměřenou cenu 99 korun.

Při volbě hlavního jídla jsem váhal mezi pečenými marinovanými žebírky a kolínkem, ale nakonec jsem se přiklonil k té druhé volbě, a to hlavně kvůli srovnání s jinými pražskými pivnicemi. A koleno bylo opět jiné. Úměrná porce za baťovskou ,,stovku" (99 korun), připravená odlišně, než jsme zvyklí. Koleno bylo naloženo v pivním láku a kuchař jej nechal táhnout údajně dvě hodiny. Výsledkem bylo jemné maso, téměř zcela prosté tukoviny, snad i bezpečná strava pro žlučníkáře. K hladkému trávení přispěl i tmavý speciál, o stupeň vyšší než ležák, v zásadě však vařený obdobným způsobem, ale přece jen o něco sladší, možná i s lehkou kávovou příchutí.

Jídelní lístek nabízí i některé speciality, například připravené z koňského masa, a na objednávku pečené kachny, husy, v sezoně i jehně. Na nápojovém lístku se objevují občas i další speciály, jako je medové a nakuřované pivo. Před Vánocemi prý zkusí i pivo s čokoládovou příchutí, inspirované Bruselem. Když někdo ze společnosti právě neholduje pivu, může si vybrat i z úměrně dobré nabídky vína a samozřejmě nealkoholických nápojů.

Zlatý hřeb

Na závěr české varianty jsme lehce okusili pivní sýr, ke kterému se servírovala i sardelka. V den návštěvy se podávalo ještě světlé kvasnicové pivo. Patnáctistupňový speciál překvapuje faktem, že je čirý, což u kvasnicového nápoje není zcela běžné. V chuti plné se sklonem k sladkým tónům. Doporučuji okusit spíš jen pro chuť, při delším posezení by přece jen mohlo být útokem na rovnovážné ústrojí.

Večeři jsme zakončili hruškovicí a procházka sešeřelými podzimními Nuslemi po této jedné skleničce a třech malých pivech, s účtem nepřesahujícím 500 korun za dvě osoby, vyzněla v téměř jarní náladě.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Sudy, ve kterých se uchovává plzeňský ležák, smolí ručně pivovarští bednáři. Dnes mezi sebe přijali nového kolegu.

"Držíme se tradice, podle které náš ležák musí být ve vysmolených sudech," řekl nám mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. A právě proto také pivovar v západočeské metropoli zaměstnává několik bednářů. Ti do svých řad dnes přijali dalšího kolegu.

"Je to neskutečně krásný pocit," řekl hned po pasování na bednáře pětatřicetiletý Jaroslav Zajíček. Ten, stejně jako další kolegové, má ke dřevu dlouholetý vztah. Vyučil se totiž truhlářem.

"Samotný učební obor bednář neexistuje, ale dělají jej truhláři. Ti, aby se stali bednáři, musí tři roky pracovat ve zkušeném kolektivu v pivovaru a pak dostanou stejný výuční list jako pan Zajíček. Ono to řemeslo není nikde sepsané a všechno jak se to má dělat, se traduje pouze v ústním podání," vysvětlil Mareček.

Mezi jednu z činností bednářů patří také smolení pivních sudů. Jak to vypadá můžete vidět na videu.

Sud bednáři nejprve nahřejí a pak do něj nalijí horkou smolu. Aby se smola dostala po celé nádobě, musí sud válet po betonovém plácku. Následně z něho zbytek smoly zase vylejí a do sudu se může lít pivo.

"Naši bednáři se spíše starají o staré sudy, ale letos jsme po pětatřiceti letech vyrobili dvě ležácké kádě a jeden ležácký sud. Všechno se dělá ručně podle staré tradice," dodal mluvčí pivovaru.

Zdroj: tn.cz | Autor: Jan Skala

Do řádu rytíře gardy císaře Rudolfa II. (tento císař koupil pivovar v roce 1583) byli v Královském pivovaru Krušovice slavnostně pasováni výherci soutěže, kterou pivovar, ve spolupráci se svými partnery, v létě pořádal v Ruské federaci, kam firma začala exportovat v roce 1999.

V příštím roce tedy oslaví deset let exportu do této země. Vývoz do Ruské federace v současné době tvoří již více než polovinu objemu exportu Královského pivovaru Krušovice.

Hlavní cenou v soutěži byl automobil, dále se hrálo o 29 zájezdů do Prahy a do Královského pivovaru Krušovice pro dvě osoby a o řadu drobnějších cen.

„Dvě skupiny výherců z Ruské federace do ČR přijely v uplynulém a předminulém týdnu. Čekal je zde pestrý program, například projížďka historickou tramvají, která je však zvláštní nejen tím, že je historická, ale i tím, že se v ní bude točit pivo z připravených sudů,“ seznámila nás Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice.

Soutěž v Ruské federaci byla největší akcí, kterou Královský pivovar Krušovice v rámci svých exportních aktivit pořádal. Nejvíce piva z královského pivovaru se loni prodalo právě v Ruské federaci, Německu a na Slovensku, velký růst pak zaznamenala Ukrajina.

Krušovické pivo však míří i jinam, například do severských zemí. Pro zajímavost dodejme, že na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který se v průběhu září konal ve Stockholmu, získalo pivo Krušovice Černé 3. místo v kategorii „černé sudové pivo“.

„Beer and Whiskey Festival je nejdůležitější a největší mezinárodní veletrh piva ve Švédsku a 3. největší festival piva na světě. Letos se ho účastnilo zhruba 80 vystavovatelů reprezentujících celkem stovky značek piva z celého světa,“ upřesnila ještě Martina Pastorová.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs

Jediný pivovar ve Stříbře slavil rok své existence

Dvanáct měsíců stačí na důkaz toho, že stříbrský zlatý mok chutná a výborná umístění na soutěžích to jen dokazují. Už po třech měsících vaření získali stříbrští sládci třetí místo za pivo Argent v soutěži Pivní pečeť v Táboře a o měsíc později vychytali první dvě místa se Stříbrňákem a Argentem ve Zvíkově. Tam se jim podařilo získat i i čtvrté místo s Duchmausem.

Oslava prvních narozenin byla spojená se zabijačkovými hody. V nabídce byly jitrnice, jelita, tlačenka, ovar, guláš, smažák a spousta dalších pochutin, které se dají z vepřového vyrobit. „Dala jsem si výborný gulášek a višňové pivo. Takové hody by mohly být častěji, nebo klidně i jiné akce, třeba bramborový den,“ pochutnala si Jiřina Bruhová ze Stříbra. Zabijačku s úplně první návštěvou pivovaru spojila Jiřina Hrubá z Lomničky. „Jsem tu prvně a jsem unešená, vůbec jsem nevěděla, že to tu mají tak pěkné. Mají krásný interiér a moc milou obsluhu. A asi i dobrého kuchaře, soudím dle snězených výpečků,“ nešetřila chválou paní Hrubá.

Pivovar tedy vstoupil do druhého roku své činnosti. A jak je spokojen majitel David Ryba? „Myslím, že máme všichni za sebou kus práce a dobré výsledky. To dokazuje nejen dobré umístění na soutěžích, ale také vysoká návštěvnost pivnice. Celkově jsem spokojený,“ říká podnikatel.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Martina Sihelská

Zdá se Vám tato otázka postavená na hlavu? Není divu, nám také. A přesto jsou lidé, kterým to absurdní nepřijde. Děje se tak v odvětví nám, Čechům, velmi blízkém. V pivovarnictví.

Ne že by se snad zaměstnanci pivovarů pokoušeli pracovat se zavřenýma očima či odpočívat ve vertikální poloze, ale mnohé pivovary používají výrobní technologii, kterou by bylo možno nazvat ležáckým stáním. A nebo rovnou stáním. Že tento pojem do pivovarnictví nepatří? Máte pravdu. Leč, děje se tak.

Proces výroby piva se po staletí neměnil. Pivo přicházelo na svět postupně přes varnu, hlavní kvašení na spilce a zrání v ležáckých tancích. Už sám pojem ležácké tanky objasňuje, že se tyto tanky nacházejí v horizontální poloze a pivo v nich leží. Nicméně hledání úspor se daří zejména tam, kde by se tomu rozhodně dít nemělo – ve výrobě.

Tradiční výrobní technologie byla nahrazena technologií zjednodušenou, jejímž použitím se dá pivo vyrobit levněji a rychleji. Při ní se pro hlavní kvašení a ležácké zrání používají cylindrokónické tanky, což jsou nádrže válcovitého tvaru umístěné nikoli horizontálně jako tanky ležacké, ale vertikálně. A právě proto lze hovořit o „ležení vestoje“.

Bohužel má tento ekonomicky výhodný postup výroby piva, jímž lze kvalitní pivo vyrobit i za 10 dní, i nevýhody. Vede k unifikaci chuti. Pivo ztrácí svůj charakter a postrádá plnost. Namísto toho je hluboce prokvašené a přesycené. A my tak přicházíme o to hlavní – o prožitek při jeho pití.

Rodinný pivovar BERNARD proto nechce čekat, až náš ohrožený, tradičně vyráběný český ležák bude vytlačen z pivního trhu, a rozhodl se být „Na stráži proti europivu“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Král Šumavy - vimperský ležák. Tak se jmenuje nové světlé pivo, které uvařil Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Oficiálně bude pokřtěno 6. listopadu večer v Kulturním domě ve Vimperku v rámci oslav 100 let vimperské radnice. "V ten okamžik budou mít také hospodští možnost Krále objednat a prodávat," uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Stáčení ve čvrtek 30. října se ve strakonickém pivovaru zúčastnil také starosta Vimperka Pavel Dvořák. "Zájem z naší strany i lidí na Šumavě je obrovský. Jde o obnovení pivovarnické tradice u nás," řekl.

Ve Vimperku fungovaly po II. světové válce dva pivovary. "Oba vlastně od dob Petra Voka. Jeden skončil hned po válce, druhý pracoval od roku 1548 do roku 1967," vysvětlil Dvořák.

Sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková vyzdvihujke především říz a plnost nového piva. "Je uvařen ze světlého sladu ve směsi se sladem bavorským a karamelovým. Obsahový objem alkoholu je 5,5 procenta," upřesnila.

Vedení strakonického pivovaru předpokládá, že ročně prodá přibližně 2500 hektolitrů tohoto piva. "Je určeno pro znalce a pochutnání. Ne pro běžnou konzumaci," dodal Tůma.

Král Šumavy je lahové pivo, ale v případě zájmu může být plněno i do sudů. Je nepasterované.

Video a foto zde...

Audio zde...

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko

Dělníci i pracující inteligence Rodinného pivovaru BERNARD dosáhli dnes významného úspěchu. Splnili svůj sdružený socialistický závazek k 91. výročí Velké říjnové socialistické revoluce nejméně o jeden půllitr překročit loňský výstav piva: 156 520 hektolitrů.

Svým nadšením, zvýšeným pracovním úsilím, zavedením několika zlepšovacích návrhů a v neposlední řadě důsledným uplatňováním sovětských zkušeností se tak stalo už na dnešní ranní směně. Celých osm dní před výročím události, která otřásla světem!

Namísto oslavy a bouchání zátek od piva humpolečtí pracující ve svém úsilí nepolevili a stmelený kolektiv uzavřel zpevněný socialistický závazek - do konce roku překonat loňský výstav nejméně o dvacet procent. Blahopřejeme a jen tak dál, soudružky a soudruzi.

Čest práci!

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Rodinný pivovar BERNARD se po dvouleté odmlce vrací k reklamní kampani "Svět se zbláznil, držte se…".

"Na listopad máme připravenou zcela nový reklamní motiv a část billboardových ploch je již vylepena, přesto jsme se nyní rozhodli vrátit ke kampani z roku 2006," vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: "Naším cílem je dalším pokračováním zmíněné kampaně reagovat na současný vývoj ve společnosti."

Kampaň pivovaru je připravena na listopad.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Boj o nejlepší krmi svedlo v hotelu Belveder šestnáct kuchařů

Vůně guláše se v sobotu večer nesla železnorudským Horským hotelem Belveder. Konal se zde totiž první roční kulinářské soutěže ,,O nejlepší šumavský gulášek“. Nejchutnější krmi podle poroty uvařila Jaroslava Sklenářová. „Zaplněný sál hotelu svědčil o nebývalém zájmu místních obyvatel i hostů o tuto akci,“ pochvaloval si majitel hotelu František Strnad, který zároveň v Železné Rudě vaří pivo, a tak bylo guláše čím zapíjet.

Celkem šestnáct přihlášených kuchařů a kuchařek, profesionálů i amatérů soutěžilo o stupně nejvyšší v úpravě, barvě, vůni a hlavně chuti pokrmu, který je v naší zemi tak oblíben. Porota odborníků v čele s mistrem kuchařem Pavlem Aubrechtem neměla lehkou úlohu vybrat ty nejlepší.

Po dvouhodinové degustaci vyhlásila za ohromného potlesku, jásotu a nadšení tři nejlepší guláše. „Přestože se zúčastnili kuchaři z blízkého i dalekého okolí až například ze Sokolova, stupně vítězů zůstali Železnorudským,“ uvedl Strnad.

Třetí místo obsadil kuchař Robert Bandžal z hotelu Engadin. Druhá cena putuje do Alžbětína do hotelu U Larvů a zasloužil se o to kuchař Petr Zdeněk. Na stupeň nejvyšší vystoupila žena - Jaroslava Sklenářová z pensionu Habr v Železné Rudě. „S sebou domů si odnesla krásnou cenu, štěně. Ovšem nikoli pejska, ale malý sud železnoruského piva, kterému se tak v pivovarském žargonu říká,“prohlásil Strnad a dodal: „V pozdních nočních hodinách skončila akce, která určitě bude mít v roce 2009 pokračování.“

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián

Evropská unie zapsala značku České pivo do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, může to moci i pivovarům na Vysočině.

Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, vidí význam nové značky České pivo jako v významný atribut ochrany spotřebitele nejen na Vysočině.

"Má tedy svůj význam nejen v případě exportu, ale dává i tuzemskému zákazníkovi informaci, že daná značka piva je vyráběna z předepsaných surovin, stanoveným způsobem a na území České republiky. Zdaleka ne všechny značky v České republice vaří pivo tradičním postupem výroby, který je pro České pivo typický, Znamená to tedy, že označení výrobku České pivo nebude moci užívat automaticky každý pivovar v České republice. Jsem přesvědčen, že se jedná o významné sdělení spotřebiteli o jaké pivo se jedná."

Jak to může ovlivnit další budoucnost pivovaru v Havlíčkově Brodě?

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. používá označení České pivo už několik let, protože od samého vzniku iniciativy ochraného označení původu splňuje veškeré podmínky pro právoplatné užívání tohoto označení. V budoucnu může tato ochrana pomoci malým pivovarům, tedy nejen pivovaru v Havlíčkově Brodě, k odlišení na exportních trzích a tak dát značce Rebel vyšší přidanou hodnotu, resp. zařadit České pivo mezi piva s vyšší cenou.

Je udělení nové značky České pivo podle Vás spíš signálem dovnitř do České republiky, nebo naopak do zahraničí?

V současné době se jedná o velmi pozitivní signál zejména směrem dovnitř České republiky, protože v současné době jsou úspěšné malé a střední pivovary etablovány zejména na tuzemském trhu. Dosud malé a střední pivovary, jež zvolily strategii exportu piva, se musely vyrovnat se skutečností, že jejich značky byly zpravidla umístěny v nejnižších cenových segmentech, a tudíž se musely přizpůsobit ve výrobních nákladech na takové pivo. V budoucnosti je zeměpisná ochrana a ochrana původu České pivo velkou příležitostí i pro exportní akvitivity, protože už nebude značka piva z malého českého pivovaru přímých konkurentem piv, které jsou vyráběna v dané zemy, ale byla označována jako české pivo. Právě to byla hlavní konkurenční nevýhoda při exportu, protože globální značky vyráběly ryze české značky piv licenčně v dané zemi a tak mohly dosáhnout zcela jiné realizační ceny pro spotřebitele. Dnes už takové pivo nemůže býto označeno jako české.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař