„Pardál je první pivo vyladěné samotnými pijáky. Proto i reklamní kampaně značky Pardál jsou ve znamení ladění. Cílem naší nové kampaně je podpora image značky, zvýšení její spontánní znalosti a zvýšení loajality ke značce mezi spotřebiteli,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Základem úvodní části kampaně je spotřebitelská SMS soutěž pro konzumenty o 18 000 věcných cen. Účastníci soutěže mohou získat praktické výhry, které jim pomohou zpříjemnit letní období a doladit správnou letní atmosféru. V místech prodeje budou jako reklamní nosiče k soutěži využity plakáty, trhací letáčky, cenovky a „toppery“ na přepravky.

Důležitou součástí kampaně „Vylaď si léto s Pardálem“ jsou celoplošné televizní spoty. Ty budou nasazeny v termínu od 27. dubna do 31. května. Připraveny jsou dva spoty: jeden je zaměřen na podporu image značky Pardál, druhý se týká podpory spotřebitelské soutěže. V první polovině května bude spotřebitelská soutěž podpořena i rozhlasovými spoty na lokálních a celoplošných stanicích. Komunikaci doplní aktivity na webových stránkách www.pardal.cz. V průběhu prázdnin zakončí kampaň již třetí ročník netradičních eventů “PARDÁLéto“.

Hlavní principy SMS soutěže

Pod každou zátkou výčepního piva Pardál najdou zákazníci soutěžní kód. Po shromáždění 5 soutěžních kódů mohou soutěžící tyto kódy pomocí SMS zprávy odeslat organizátorovi soutěže. Každá třetí SMS vyhrává některou z praktických věcných cen. Výhry jsou rozděleny do tří kategorií – vodák, kutil a turista (např. termoska s karabinou, multifunkční kleště či výletní deka). Za tři zaslané SMS postupuje soutěžící do finálového kola. Úkolem v něm bude odhadnout, kolik korunek piva Pardál se vejde do vodáckého barelu. 300 nejbližších tipů získá pozvánku na červencový Den s Pardálem s celodenním zábavným programem o ještě hodnotnější ceny. SMS soutěž začíná 27. dubna a končí 7. června.

Podrobná pravidla najdete na www.pardal.cz/sms-soutez/.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Andrea Gavendová, degustátorka pivovaru Radegast, viděla od dětství z kuchyně komín nošovického pivovaru, který ji magicky přitahoval.

Z vysoké báňské přešla na chemii, do pivovaru chodila na praxi a nastoupila jako technolog se zaměřením na senzoriku a degustační oblast. "Měla jsem štěstí, bylo to v době, kdy Radegast zakotvil v Plzeňském Prazdroji a rozvoj degustací dostával zelenou," vzpomíná sympatická třicátnice.

Dnes rozumí pivu více než leckterý muž, účastní se pravidelných degustací piva nejen ve většině pivovarů, které patří Plzeňskému Prazdroji, ale i pivních soutěží. Na pracovišti má výčepní stolici, otvíráky lahví a ledničky plné různých druhů piva. Je zde ale také řada počítačů, sklenic a lahviček s různými esencemi, které slouží ke tříbení a cvičení chuti. V restauracích rozezná, zda je pivo dobré nebo jestli je třeba naražené už několik dnů. Smysly má hodně vytříbené, ale sama tvrdí, že ne tolik jako lidé, kteří testují parfémy. U jiných nápojů a potravin se snaží nepracovat, tj. nedegustovat.

"Nejčastěji degustujeme s lidmi z provozu. Kontrolujeme tak, že v našem pivu jsou jen ty chutě, které má mít. Jindy se testují konkurenční piva. Degustátoři nevědí, co pijí, neoznačené vzorky mají seřadit podle toho, jak jim chutnají. Musí odhalit jejich dobré i špatné vlastnosti," popisuje svou pracovní náplň Andrea.

Lidé, kteří odpovídají na provoze za uvaření piva, také chodí k Andree pravidelně "cvičit". Při tréninku jim přidává do piva různé kapsle, každá má své aroma, které musí degustátor rozpoznat.

"U degustací piva je nejčastější tzv. trojúhelníkový test, ochutnávají se naslepo například dva vzorky našeho piva a nějaké pivo konkurenční. Složitější degustace jsou, když se hodnotí tzv. profilovým testem, ty trvají kolem tři čtvrtě hodiny. Hodnotí se více chuťových atributů od sladkosti, hořkosti, plnosti přes karamel, připálenou, sladovou chuť a řadu dalších. Degustace ale není konzumace, dohromady mám pak v sobě jen několik loků," vzkazuje Andrea všem případným závistivcům.

Zdroj: iHNed.cz

Na varně smícháme správný poměr rozdrceného sladu s vodou a zahříváním na různé teploty změníme s pomocí enzymů ze sladu škrob na cukr.

Použijeme pro výrobu českého piva typický dekokční způsob rmutování na dva rmuty. Při scezování oddělíme cukerný roztok (sladinu) od obalů zrn (mláta). Sladinu vaříme s chmelem, který se přidává postupně v několika dávkách. Konzervuje a hlavně dodává pivu příjemně hořkou chuť a vůni. Celý proces na varně trvá asi 9 hodin...

Kdopak by poznal, že popisujeme první fázi zrození výborného pěnivého moku v pivovaru ve Svijanech? Obecný pracovní postup je ve všech pivovarech stejný nebo přinejmenším příbuzný. Co je jiné, to je vlastní receptura, finesy a speciality toho konkrétního pivovaru, které z jeho piva činí jedinečný a jinému nepodobný nápoj.

Ve svijanském pivovaru na technologické postupy vaření všech sedmi druhů piv dohlíží sládek Petr Menšík.

Jak jste se k této profesi dostal a jaká byla vaše "učňovská" léta?

V roce 1981 přišel do základní školy, kam jsem chodil, ředitel tehdejšího pivovaru v Jablonci nad Nisou a hledal někoho, kdo by měl zájem jít do Prahy na pivovarskou školu. SPŠPT v Podskalské, kde je pivovarnická škola dodnes, byla tehdy škola výběrová, proto chtěl nejlepšího žáka z ročníku. Já byl zrovna v osmičce, měl nejlepší prospěch ze školy a nevěděl, co budu dělat. Tak jsem na nabídku kývl, přestože jsem pivovar nikdy neviděl, o pivu nic nevěděl a navíc mi vůbec nechutnalo. Takže žádný starý pivovarský rod ani žádný jiný vztah k pivovarnictví, jen čirá náhoda. A možná trochu útěk na internát do Prahy.

Pivovar jsem poznával kromě praxe ve škole, která nebyla nijak rozsáhlá, hlavně o prázdninách. Nechával jsem si týden volna, jinak jsem celé prázdniny trávil v pivovaru na brigádě. Nezůstalo jen u pomocných prací obvyklých pro brigádníky, ale zastupoval jsem na dovolených postupně i kvalifikované pracovníky, takže jsem se naučil spílat, sudovat, stáčet sudy a v sedmnácti jsem uvařil sám svoji první várku. A na staré varně. Žádný počítač, všechno ručně, vařič tenkrát musel opravdu něco umět, musel si umět poradit se spoustou nečekaných situací. To byla ta nejlepší škola. Nasával jsem všechny zkušenosti "starých pivovarských". To se z žádných knížek nenaučíte. Po skončení školy jsem nějakou dobu bydlel přímo v pivovaře. Kromě toho, že jsem postupně prošel v pivovaru všemi odbornými pracemi, musel jsem okusit i ty ne úplně pivovarské. Například když do kotelny nepřišel na noční směnu zauhlovač, koho myslíte, že budili?

Pivovar byl tenkrát můj skutečný domov a lidi v něm moje rodina. Myslím, že tenhle přístup mi zůstal dodnes. Nikdy jsem nechodil do pivovaru jako do práce, "odmakat" směnu a jít domů.

Jak dlouho pracujete ve Svijanech? Poznal jste i jiné pivovary?

Jak jsem už řekl, začínal jsem v pivovaru Jablonec nad Nisou. To byl pivovar v dezolátním stavu. Nic nefungovalo, jak mělo, všechno se rozpadalo, katastrofální technický stav, nebyli lidi, nebyly peníze... V takových podmínkách se člověk nejlíp naučí, jak si poradit, jak řešit problémy, jak to udělat, aby bylo na konci vždycky dobré pivo. Jablonecký pivovar dodýchal v roce 1990. Přišel jsem z vojny a čekalo mě jen postupné vyprazdňování sklepů... To bylo hodně smutné období. Pak jsem ještě asi rok dělal mistra na stáčírně lahví. Stáčeli jsme pivo přivezené z Vratislavic v cisternách. Jako zkušenost to bylo taky super. Podařilo se mi víc než zdvojnásobit výkon linky. Bez investic. Jenže pak si ve Vratislavicích postavili novou lahvovnu a v Jablonci zbyla jen sladovna. Nabídli mi dělat mistra sladovny nebo jít do Vratislavic. Moc jsem neváhal, pivo je pivo, a tak jsem stál v roce 1991 v kanceláři sládka vratislavického pivovaru. To byl spolužák a kamarád sladmistra z Jablonce, který mě neměl moc rád. Zvlášť potom, co mi vlastně nabídli jeho místo. Takže mému nástupu předcházelo pár telefonátů. Nenechali mě ani mýt tanky. Začal jsem čištěním kanálů. Tenkrát jsem to pokládal za strašnou křivdu. Dneska bych těm dvěma nejradši poděkoval. Všechno jsem prošel znovu od úplných základů. Postupně jsem myl tanky, sudoval, filtroval, pak jsem dělal parťáka, sklepmistra, mistra stáčírny sudů, podsládka, sládka a nakonec vrchního sládka. Zažil jsem zavádění nových technologií, první pokusy o automatizaci některých fází výroby, přechod z hliníkových sudů na KEGY, zavádění informačního systému, prodlužování trvanlivosti, výrobu exportních piv a spoustu dalšího. Ne z kanceláře, všechno jsem si osahal přímo v praxi. K nezaplacení!

Bohužel tehdejší majitel Vratislavic, anglická firma BASS, se rozhodl pod tlakem neuspokojivých odbytových a ekonomických výsledků Pražských pivovarů, jejichž byl pivovar Vratislavice součástí, některé provozy uzavřít. Po Holešovicích v roce 1997 následovaly o rok později Vratislavice. Jako vrchní sládek jsem měl smutnou povinnost ukončit postupně výrobu a propustit lidi. Tuhle zkušenost bych klidně oželel. Nabídnutou funkci v Pražských pivovarech jsem odmítl a díky tomu jsem se stal nepotřebným ještě před úplným koncem vratislavického pivovaru.

Ve stejné době, na jaře 1998, se podařilo Františkovi Horákovi za pomoci investorů z Liberecka odkoupit tehdy živořící pivovar ve Svijanech. Noví majitelé mi nabídli místo. Nebylo co řešit. Svijanský pivovar byl tenkrát v zoufalém stavu, pivo mělo kolísavou kvalitu, prodávalo se něco přes 30 tisíc hektolitrů piva za rok. Franta Horák byl sám zkušený "pivovarský", a tak malou výrobu dokázal uřídit sám. Nastoupil jsem tedy v říjnu 1998 na místo obchodního ředitele. Měl jsem určitou vizi, jak se může malý pivovar uchytit na trhu, věděl jsem taky, jak na trhu pracují velké pivovary. Znal jsem jejich výhody, ale taky jsem tušil, co ti velcí dělat nikdy nemůžou a co dělají podle mého názoru špatně. Od začátku jsme se snažili s velkými a silnými pivovary nebojovat, ale spíš je na trhu doplňovat.

Rozhodli jsme se dát lidem klasické české pivo, jak na něj byli zvyklí v minulosti, než se na produkci většiny našich pivovarů podepsala snaha o maximální snižování nákladů, překotnou modernizaci výroby, zavádění moderních technologií typických spíš pro piva ze západní Evropy, která nám přece nikdy nechutnala. České pivo zůstalo českým pivem právě proto, že se mu za minulého režimu jakákoliv modernizace vyhýbala. Byla to taková z nouze ctnost. A to i pro Svijany. Prostě jsme využili toho, že byl pivovar v roce 1998 relativně zaostalý a noví majitelé se báli do tehdy pochybného podniku investovat. Brzy nás rostoucí zájem o svijanské pivo přesvědčil, že je to ta správná cesta, a dodnes striktně dodržujeme pro ostatní zastaralé výrobní postupy. Zjistili jsme, že i klasicky se dá vyrábět pivo kvalitně a hospodárně. Vždyť produktivitou práce šlapeme dnes těm největším na paty a ekonomické výsledky by nám mohl leckterý z nich závidět. Vše jsme ještě vylepšili tím, že jsme se rozloučili s tunelovým pastérem a naučili se dosáhnout nezbytně dlouhé trvanlivosti i bez pasterizace. To byl právě okamžik, kdy už byl pivovar větší a navíc lidem z výroby chyběly určité zkušenosti. Byla to příležitost pro mě. A tak mě ředitel Horák jmenoval do funkce sládka.

Co je na profesi sládek nejhezčí a co nejtěžší?

Těžká otázka. Ale protože smyslem života sládka je logicky dělat skvělé pivo, je nejhezčí, když se dílo daří. Pivo je živý organismus. Vyrábí se za pomoci pivovarských kvasinek. Je to život. Musíte dát kvasinkám dostatek správné potravy a perfektní životní podmínky a ony se vám odmění tím, že se množí a pracují pro vás, jak nejlíp umí, po celý svůj život. Je radost přijít ráno na spilku a sledovat kvasící mladinu. Vidíte, jak se kvasinky činí, kádě překypují bílohnědou pěnou, cítíte svěží vůni. Hned víte, že je všechno v pořádku. V téhle fázi víte, že na konci, za jeden, dva měsíce se vy i lidi "venku" za zdmi pivovaru potěší skvělým pivem. O tenhle pohled jsou dnes sládci většinou ochuzeni. Žádnou spilku už totiž nemají.

Hodně příjemné jsou taky okamžiky, kdy dostanete dopis nebo e-mail, ve kterém vaše pivo někdo chválí. Pak víte, že to děláte opravdu dobře.

No a nejtěžší? Všechno ostatní. Strach, aby bylo všechno, jak má být. Aby se nestala chyba, aby pivo vždycky dostalo to, co má, aby neselhala technika nebo některý člověk. Lidi jsou při klasické výrobě moc důležití. Záleží úplně na každém. Každý přispěje svým dílem ke konečnému výsledku. Je to ruční práce, poctivé řemeslo. Já mám štěstí, že máme v pivovaru dobrou partu, samé skvělé a poctivé lidi. Tímto jim chci poděkovat.

Prodělává profese sládek vývoj jako jiná povolání, nebo se naopak snaží o udržení tradic a zvyklostí?

Profese sládka určitě vývoj prodělává. Jako všechno. V některých pivovarech už ani sládky nemají. Je to samý výrobní ředitel, manažer, vedoucí výroby... Jako by se snad za to styděli. Ale sládek je sládek a má být v každém pivovaru jeden. Já jsem hrdý na to, že jsem sládek. Když jsem před víc než čtvrtstoletím začínal, vzhlížel jsem s obdivem k tehdejšímu sládkovi v jabloneckém pivovaru a snil o tom, že jednou budu taky sládkem. Splnil se mi sen.

Nejvíc mi ale vadí na "vývoji" povolání sládka právě to, že tradice mizí. Bez ohledu na název té funkce je dneska sládek víc všechno ostatní než opravdový sládek. Z pivovarů se stávají fabriky, ze sládků manažeři a úředníci. Ve velkých koncernech to je nejhorší. Sládek nemůže ani sám rozhodnout, jak bude pivo dělat. Tomuhle vývoji jsme se bohužel částečně nevyhnuli ani my ve Svijanech. Víc času než v pivovaru trávím u počítače a papírováním. To mě trošku mrzí. Žádné Postřižiny. Je štěstí, že mám spolupracovníky, na které se můžu spolehnout. A zase jsme u lidí. Jsou ze všeho nejdůležitější. Pivo nedělá sládek, ale všichni v pivovaru. Sládek to jen trošku usměrňuje.

Vařil jste někdy pivo doma? Co byste doporučil těm, kteří se o to chtějí pokusit (je to v poslední době docela móda...)?

Jednou, když jsem ještě pracoval ve Vratislavicích, jsem měl v hlavě ideální pivo. Chtěl jsem ho uvařit, ale tenkrát jsem nemohl ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Tak jsem si usmyslel, že si ho udělám doma sám. Přinesl jsem si domů suroviny, připravil si velké hrnce a dal se do díla. Byla to hrůza! Várka, která normálně trvá asi 9 hodin, se protáhla na dvojnásobek. Musel jsem řešit spoustu problémů. Doma na sporáku hrozně dlouho trvá, než něco ohřejete. Mezi tím vám to ostatní vystydne... Pak dostat sladinu z mláta... A to nejhorší teprve přišlo. Horkou mladinu musíte rychle zchladit. Pak musíte týden, deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zase zelené pivo rychle a včas zchladit. V domácích podmínkách je to prakticky neřešitelná záležitost. Dokvášení už je asi to nejjednodušší. Nalil jsem pivo do PET lahví a zabral manželce na měsíc půlku lednice. No, pít se to celkem dalo, ale upřímně řečeno, kdyby to nebylo moje "dítě", kritikou bych nešetřil. Z toho plyne moje rada: Jestli si chcete na pivu opravdu pochutnat, radši to doma v hrnci nezkoušejte.

Mimochodem po letech jsem přece jenom dostal šanci to moje vysněné pivo přivést na svět. Jmenuje se Svijanský Rytíř. Jsou lidé, kteří říkají, že od okamžiku, kdy ho ochutnali, nechtějí o jiném pivu ani slyšet.

Pokud se přece rozhodnete pokoušet svatého Václava, patrona českých pivovarníků, a pivo si doma uvařit, pamatujte, že základ je v tom, nic neošidit. Každá teplota, každý čas, každý krok v receptuře mají svůj význam. Zapomeňte na myšlenky jako "to je dobrý", "takhle to taky stačí" nebo "ono to nějak dopadne". Pořiďte si přesný teploměr, na škodu by nebyl sacharometr. Zkuste si na vodě, jak dlouho budete jednotlivé rmuty ohřívat a jakou má váš vařič setrvačnost. Na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu jen udržovali konstantní. Všechno si dobře promyslete. Jak budete scezovat? Jak budete chladit? Až všechno vymyslíte, pořiďte si pomocníka, protože se vám určitě sejdou dvě věci najednou a máte jenom dvě ruce. A navíc se to musí všechno celou dobu míchat!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova

Chotěbořský pivovar nežije jen přípravou nového piva, ale pomáhá společenskému a kulturnímu životu města a jeho okolí. Proto se rozhodl uspořádat pivovarské slavnosti, podporuje také místní mládež, zapojil se i do největšího festivalu ve střední a východní Evropě. A tím to nekončí.

Grilování s Chotěboří

Bezstarostnou letní pohodu přinese pivovar Chotěboř společně s Rádiem OK do různých míst Vysočiny a východních Čech. Už od poloviny června se bude podílet na grilovačkách v kraji v rámci tzv. Sluníčkového putování s rádiem OK. Vše začne 11. července a grilovat se bude pod dohledem chotěbořského pivovaru a Rádia OK až do 15. srpna.

Festival Fantazie

Dále pivovar Chotěboř spolupracuje na chotěbořském Festivalu Fantazie, který se bude konat od 2. do 12. července. Tento festival je největší svého druhu ve střední a východní Evropě. Pořádá se už od roku 1996 a bude jako obvykle patřit filmu, seriálům, literatuře, hrám a internetu. Loni se ho zúčastnilo 12 000 lidí. Fanoušci fantazie budou moci uhasit žízeň novým chotěbořským pivem.

Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě!

Pivovar Chotěboř navíc sám zakládá novou tradici. 15. srpna se přímo na chotěbořském náměstí budou konat zbrusu nové pivovarské slavnosti pro všechny místní a nejen pro ně. Celá akce nese název Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě! Pít se tu samozřejmě bude pivo Chotěboř.

V programu vystoupí řada místních souborů, skupin i jednotlivců. A večer zahraje Petr Píša a Zatrestband z Třeště. V průběhu celého odpoledne budou na náměstí probíhat soutěže pro děti a výtvarné dílny. Diváci se mohou těšit i na závěrečný ohňostroj.

Majáles

Spolu s městem Chotěboř pivovar podporuje i aktivity místních studentů. V tomto případě ne pivem, ale penězi a slovem. V programu studentského Majálesu, který se koná 29. května, se objeví i sládek Oldřich Záruba. Majáles organizují místní VOŠ a OA společně s gymnazisty.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru je připraveno na hlavní sezonu. Vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru Antonín Janský řekl v úterý agentuře Mediafax, že v loňském roce navštívilo výrobní prostory pivovaru přes 43 tisíc turistů a multimediální expozici téměř čtyři tisíce lidí.

Počtem turistů se tak Budějovický Budvar řadí mezi nejatraktivnější jihočeské turistické cíle. Návštěvnické centrum se dlouhodobě věnuje rozvoji komplexní nabídky turistických služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice Příběh budějovického piva.

Velmi atraktivní součástí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva v ležáckém sklepě. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích. O spokojenost návštěvníků se stará tým 12 průvodců a čtyř pracovnic v recepci Návštěvnického centra.

Výrobní prostory pivovaru si v loňském roce prohlédlo 43 262 osob. Počet turistů je srovnatelný například s návštěvností zámku Třeboň či hradu Zvíkov. Budějovický Budvar tak právem patří mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji. Přes 70 procent návštěvníků tvořili loni cizinci. Nejvíce hostů přijelo z německy hovořících zemí (42 procent), následovali je Češi (28 procent), turisté hovořící anglicky (19 procent) a lidé z frankofonních zemí (9 procent). Zájem o prohlídky se dlouhodobě zvyšuje, v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi 21 tisíc.

„Velice si vážíme zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Proto nám záleží na tom, aby během prohlídky dostávali z odborného hlediska co nejpřesnější informace, podávané zajímavou a atraktivní formou. Texty prohlídkové trasy proto letos schvaloval také náš sládek Adam Brož,“ řekl Janský.

V loňském roce byl zájem také o prohlídky multimediální expozice Příběh budějovického piva, kterou navštívilo 3776 lidí. Expozici, která srozumitelnou a zábavnou formou představuje historii vaření piva v Českých Budějovicích, otevřel pivovar u příležitosti 110. výročí svého založení v roce 2005.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Rekordní výstav ve své historii zaznamenal Rodinný pivovar Bernard letos v dubnu, když prodal 20.602 hektolitrů piva. Je to nejlepší výsledek pivovaru od roku 1991, sdělil v úterý agentuře Mediafax manažer pivovaru Zdeněk Mikulášek.

„Nejlepším měsíčním výstavem byl doposud červen loňského roku. Tehdy pivovar prodal 19.795 hektolitů piva. Letos jsme dokázali tento rekord překonat již na jaře. Léto tím pro náš pivovar začalo již v dubnu," uvedl obchodní ředitel Zdeněk Šípek s tím, že meziroční dubnový prodej nepasterizovaného piva Bernard stoupl o 4.467 hektolitrů, což je 27 procent.

Výstav piva Bernard byl v loňském roce 188 tisíc hektolitrůl. "Díky rostoucímu prodeji o 20 procent přesáhly roční tržby za pivo 328 milionů korun, v roce 2007 to bylo 251 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun. Pro srovnání, v roce 2001 měl pivovar zaměstnanců 75 a obrat 104,5 milionu korun," sdělil Šípek.

Vzrůstající výstav piva pokrývá pivovar vlastními surovinami, především výrobou sladu ve sladovně v Rajhradě. Sladovna Bernard je výrobcem tradičního humnového sladu. Ten z jedné poloviny využívá pivovar pro svoji výrobu piva, druhou polovinu sladovna prodává ostatním pivovarům. Roční obrat sladovna meziročně zvýšila z 61 milionů na 76,4 milionu korun. Ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Jitka Voglová

V ležáckém sklepě pivovaru Herold dozrává skutečná lahůdka, speciální světlé pivo vyrobené z pšeničného sladu.

V polovině května to "bude venku" a všichni zaměstnanci pivovaru Herold budou s napětím čekat, co na pivo řekne náročný zákazník. Teď ještě v ležáckém sklepě pivo dozrává, z nejsledovanějšího tanku číslo 41 se denně odebírá několik vzorků, všichni kdo ochutnali jsou nadšeni.

Pro sládka Františka Pinkavu nebylo vaření "svrchně kvašené pšenice" nic nového, v roce 2005 jí navařil téměř pět set hektolitrů. O technologii a surovinách nám toho nechtěl mnoho říci, podle jeho slov "aby to nedělal každý".

Prozradit můžeme jen že kvasnice jsou z Bavorska, k pšeničnému sladu se přidává malé množství ječmenného sladu pro barvu piva, místo chmelového extraktu se vaří z žateckého chmele. Nepřidává se žádný cukr, antioxidanty, umělé enzymy a barviva. Jde o opravdu čistý přírodní produkt, který má výrazné regenerační účinky a je vyhledáván aktivními sportovci.

O pšeničné kvasnicové pivo je zájem u zahraničních zákazníků. Ředitel pivovaru Miroslav Abrahám vede jednání s několika ruskými zákazníky a věří, že naváže na exportní úspěchy pšeničného piva ve Finsku a ve Velklé Británii, kam pivovar Herold pšeničné pivo dříve vyvážel.

Ale dostane se i na české zákazníky, v obchodní síti by se měl pšeničný Herold objevit v půlce května. Pro fajnšmekry se připravují zajímavé prezentace v První Pivní Tramwaji v Praze na Spořilově a v Pivovarském klubu v Karlíně.

Pšeničné svrchně kvašené pivo Herold má specifickou chuť kvasinek, které zůstávají v pivu. Vyznačuje se vysokou pěnivostí a stálostí pěny. Jeho jedinečné chuťové vlastnosti nejlépe vychutnáte ve vlahém letní podvečeru. Tak se těšte...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Finančníci z K Brewery nemají vliv na chod pivovaru, ve kterém drží polovinu akcií. Ředitel Jiří Fusek je do firmy nepustí

Česká pivovarnická skupina K Brewery má problém. Vedení pivovaru v Černé Hoře, kde K Brewery drží polovinu akcií, odřízlo lidi z uskupení od možnosti podílet se na řízení a chodu společnosti.

Zákaz vstupu

"Zakázal jsem jim vstup. Já pivovar řídím a nepřeji si, aby mi do toho mluvili," kategoricky prohlašuje ředitel, majitel druhé poloviny akcií a zároveň i prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

K důvodům své averze vůči K Brewery se Fusek zatím nevyjádřil. On a členové jeho rodiny ovládají tři posty v pětičlenném představenstvu. K Brewery nezmůže nic.

K Brewery zatím váhá, jak se k celé situaci postavit. Předseda představenstva Zdeněk Radil i další zástupci K Brewery se k situaci ani po opakovaných výzvách nevyjádřili. Pokud nechtějí zůstat jen pasivními akcionáři, mají jedinou možnost - svůj podíl prodat. Fusek, který má předkupní právo, ale tvrdí, že ho zatím nikdo neoslovil.

Černá Hora je prvním pivovarem, do kterého majitelé většinového podílu v K Brewery, finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, investovali. V květnu 2007 koupili první akcie od tehdejší spolumajitelky Černé Hory Zdeňky Schmidtové.

Fusek tehdy neměl prostředky. Zpočátku chválil - alespoň na veřejnosti - úmysly svých partnerů. Jenže Hóta s Burdou by chtěli celý pivovar, který v polistopadové době postavil na nohy právě Fusek.

Rozum versus srdce

"Majitelé skupiny K Brewery jsou především finančníci, jdou sice postupně, ale tvrdě za výsledky. Pro pana Fuska je ale pivovar víc srdeční záležitost," popisuje rozpory ohledně řízení Černé Hory anonymně jeden z pivovarnických expertů v Česku.

Černé Hoře vládne jeho rodina pevnou rukou a jak sám říká - pro K Brewery v podstatě jen zhodnocuje majetek.

O možnosti, že by prodal svůj podíl, odmítá spekulovat. Černá Hora pod jeho vládou výrazně investuje, letos 150 milionů korun. Loni pivovar uvařil 162 tisíc hektolitrů, vydělal kolem sedmi milionů a zvýšil tržby o šest procent na 260 milionů.

Marné pokusy o vládnutí

S pokusem o ovládnutí celého pivovaru neuspělo K Brewery před časem ani ve Svijanech a Rohozci, kde ale drží menšinový podíl.

S většinovým akcionářem, libereckou společností LIF, se nakonec K Brewery dohodlo na spolupráci a oba pivovary v současné době řídí právě LIF. Liberecká firma navíc letos rozšířila své pivovarnické aktivity o Pivovar Náchod.

Ještě loni vystupovaly jednotlivé pivovary spadající pod skupinu K Brewery samostatně. Což tam, kde je produkce menší než 200 tisíc hektolitrů, umožnilo využívat výhody kategorie malého pivovaru.

Tedy především odvádět sníženou spotřební daň. To v celkovém součtu ušetřilo podle informací HN sumu zhruba okolo 20 milionů korun.

Od letošního roku K Brewery produkci plně ovládaných pivovarů (tedy i bez Černé Hory) už sčítá a daňovou výhodu neuplatňuje.

Podle Otakara Bindera, který ve skupině dohlíží na vlastní chod jednotlivých pivovarů, to znamená větší tlak na úsporu nákladů.

"Centralizuje nákup surovin a některé další činnosti. Zároveň posilujeme roli pivovarů v jednotlivých regionech," vyjádřil se Binder.

Pivní kolos

Produkce pivovarů, v nichž má vlastnický podíl K Brewery

Pivovar podíl, výstav (v tis. hektolitrů)

Janáček, Uherský Brod 100%, 76,5

Platan Protivín 100%, 270

Ježek Jihlava 100%, 90

Klášter Hradiště 100%, 83

Rychtář, Hlinsko 100%, 76

Lobkowicz, Vys. Chlumec 100%, 111

Svijany 45% / LIF 55%, 350

Rohozec 45% / LIF 55%, 53

Černá Hora 50% / Jiří Fusek 50% , 162

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Novu turistickou sezonu dnes zahájilo Automuzeum v areálu pivovaru v Liberci - Vratislavicích. Stejně jako v minulých šesti sezonách i tentokrát nabízí návštěvníkům nějaké novinky. Mimo jiné torza dvou předválečných luxusních automobilů Škoda Favorit a také Porsche 924. Milovníci motorismu mohou v muzeum vidět na pět desítek historických automobilů z nichž nejstarší byl vyroben v roce 1923. Vystavuje i motocykly nebo historické bicykly.

Automuzeum první návštěvníky přivítalo v roce 2003, kdy vznikla první expozice v bývalé ledárně pivovaru. V úzké a tmavé hale se silnými stěnami bez oken skladoval kdysi pivovar led pro své hospody. Po náročné rekonstrukci a zvýšení podlahy téměř o metr na úroveň ostatních podlah v budově, zde Automuzeum otevřelo svou expozici předválečných vozidel. "Expozici dominuje Praga Alfa z roku 1923, ale hned následují jen nepatrně mladší vozy Škoda Populár i Rapid, nebo americký Studebacker Erskine z roku 1928," řekl jeden ze zakladatelů muzea Milan Bumba.

V dalších letech se muzeum postupně rozrůstalo do dalších nevyužívaných prostor pivovaru. Nové využití tak dostala i bývalá uhelná kotelna, v níž je dnes expozice poválečných automobilů. Předchází ji ale vstupní hala, která je koncipována jako "Síň závodních tradic" Libereckého regionu. Liberec měl totiž svého prvního závodníka už v roce 1898. K nejznámějším závodníkům regionu patřil Leopold Lancman, který jel v roce 1949 a 1950 i slavné Rallye Monte Carlo. V expozici mají místo i závodníci ze 70. a 80. let minulého století jako Zdeněk Vojtěch, Břetislav Enge, Ladislav Bareš a Vlastimil Tomášek nebo první český jezdec ve Formuli 1 Tomáš Enge.

Muzeum dnes zahájilo novou sezonu tradičním autofestivalem a setkáním veteránů. Také pivovar při té příležitosti otevřel dveře veřejnosti. Motorismem dnes žil doslova celý Liberec. V ulicích lidé potkávali nejen historické automobily a motocykly, ale i autobusy a starou tramvaj. Dopravní podnik uspořádal totiž také den otevřených dveří a starými vozy zajišťoval dopravu milovníků motorismu ze své vozovny do pivovaru. Na rozdíl od dopravního podniku ale zůstane Automuzeum veřejnosti přístupné i v příštích týdnech, každou neděli až do podzimu vždy od 10:00 do 16:00.

Zdroj: RTM.tv

Nové nealkoholické pivo představí veřejnosti v sobotu pivovar Černá Hora v rámci zábavné akce Pivní máj, kterou ve svém sídle pořádá. Další dvě pivní novinky černohorského pivovaru by měly světlo světa spatřit už na podzim.

Pivovar teprve nedávno uvedl na trh nealkoholické pivo Forman, které má jako první pivo u nás 0% alkoholu. "Veřejnosti v sobotu představíme novou verzi nealko piva, a to polotmavé,“ uvedl Fusek s tím, že na akci proběhne slavnostní degustace tohoto nového produktu. V plánu však jsou také dvě další pivní novinky, které chce pivovar představit letos v září. "Zatím je ale obě necháme pod rouškou tajemství, aby se pivaři měli na co těšit,“ dodal Fusek.

V sobotu na nádvoří pivovaru v rámci Pivního máje vystoupí např. Peter Nagy, Zdeněk Izer, Děda Mládek Illegal Band nebo ALL X. Proběhne i cyklistický nezávod "Ve stopě Petra Bezruče s Josefem Zimovčákem".

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko. Letos zkouší štěstí i v Číně, hodlá sem vyvézt asi 3000 hektolitrů piva.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Pivovar Nymburk prodal za první čtvrtletí letošního roku celkem 28 tisíc hl. piva, což představuje 3% nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Nárůst prodeje byl způsoben především zvýšenou poptávkou po Postřížinském pivu v zahraničí, a to zejména ve Spolkové republice Německo a skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o 15 % a nyní tvoří asi pětinu z celkového výstavu.

Největším odběratelem zůstává i nadále Německo, kam se vyváží nymburské pivo pod názvem Gold Bohemia Beer. Ve druhém čtvrtletí roku 2009 se začne na tamním trhu prodávat Postřižinské pivo také pod českým názvem a se zcela novými etiketami. „K tomuto kroku nás vedl zvýšený zájem ze strany německých zákazníků. Současně tak chceme zlepšit povědomí o původu našeho piva a zdůraznit jeho kvalitu,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák. Na základě zvýšené poptávky německých pivařů bude v první polovině letošního roku zahájena také výroba pivního speciálu, pro nějž bude charakteristická výrazně hořká chuť a zvýšený obsah alkoholu. První várky tohoto piva už uvaří nový sládek Bohumil Valenta.

K dalším tradičním odběratelům nymburského piva patří např. Francie, Velká Británie, Slovinsko, Itálie, Dánsko nebo Finsko. Po několika letech bylo Postřižinské pivo expedováno také do Ruska. V blízké budoucnosti hodlá nymburský pivovar proniknout také na ukrajinský trh nebo do Maďarska.

Pivovar Nymburk nezapomíná ani na kulturní vyžití příznivců Postřižinského piva a Bohumila Hrabala. Stejně jako v minulých letech se spolupodílí např. na pořádání Hrabalova Kerska (už 11. ročník proběhne v sobotu 23. května) a na 20. června připravuje tradiční Pivovarský den, v jehož rámci vystoupí mimo jiné skupina Kryštof, Janek Ledecký nebo Walda Gang. Poslední květnovou sobotu zase vyrazí na svou pouť Posázavím Postřižinský expres. Nejen zahraniční turisty pak láká k návštěvě pivovaru především jeho spjatost s životem a dílem Bohumila Hrabala. „Pivovar organizací těchto akcí rozšiřuje kulturní nabídku na nekomerční bázi, chce přinést svým zákazníkům něco navíc a současně oslovit potencionální spotřebitele,“ říká Pavel Benák.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk

Novodobou prvomájovou oslavu spojenou s možností netradičního výstupu na vrchol pivovarského komína připravil na sobotu černohorský pivovar.

Na jeho nádvoří vyrazí i rekordman na vysokém kole Josef Zimovčák. Zájemci s ním mohou vyrazit z Brna po stezce Petra Bezruče. „Očekáváme, že na cyklistický nezávod dorazí až dvě stě cyklistů, je to už tradiční akce, Pepa Zimovčák ji navíc spojí s promo akcí ke svému výjezdu do Bruselu,“ uvedl Hubert Adámek z pivovaru s tím, že každý cyklista dostane i novinku letošního léta - pampeliškovou limonádu, kterou bude pivovar křtít.

Odpolední Pivní máj, na němž vystoupí třeba Děda Mládek Illegal Band, Zdeněk Izer, Peter Nagy, v plné sestavě ale také skupina All X, okoření i nadšenci, kteří zdolávají komíny. Na 27 metrů vysoký komín pivovaru doprovodí i příchozí.

„Na výstup je připravených více než dvacet lidí ze svazu českých komínářů. Na komín vezmeme i zájemce z řad příchozích. Budeme je jistit na laně, musí ale počítat s tím, že se možná ušpiní. Dostat by se mělo asi na dvacet lidí,“ uvedl Tůva Bívod z brněnské sekce komínářů. Výstup bude pro zájemce o foto ve stylu Stréce Pepina z filmu Postřižiny na komíně dokumentovat i fotograf.

* Pivní máj program oslav 10:30 - vlakové nádraží v Brně-Řečkovicích, cyklistický nezávod Ve stopě Petra Bezruče. Povede jej rekordman na vysokém kole Josef Zimovčák. 14:00 - zahájení akce, nádvoří pivovaru v Černé Hoře 14:20 - Děda Mládek Illegal Band 15:30 - přehlídka historických kol 16:00 - vyhlášení soutěže o nejkurióznější kolo a jízdu 16:15 - Zdeněk Izer a jeho show 17:10 - přivítání účastnic extrémistického běhu „Mamky běží z Černé hory do Černé Hory“ 17:20 - křest nových výrobků pivovaru 17:45 - koncert skupiny All X 19:00 - Petr Nagy a skupina Indigo Odpoledne mohou zájemci za pomoci komínářů vylézt na pivovarský komín a nechat se tam vyfotit. Připraveny jsou exkurze,ochutnávky i soutěže, běh na gumě, poznávání různých druhů piva a limonád pro děti. Vstupné je 50Kč, děti do 140 centimetrů mají vstup zdarma.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

O tom, jak se vyrábí nejoblíbenější pivo na Moravě, se mohou v pátek 1. května přesvědčit všichni příznivci značky Radegast. Nošovický pivovar pořádá tradiční den otevřených dveří, který zpestří ukázkou svého umění mistři bednáři z Plzně. Prohlídku, která zavede návštěvníky do reálné výroby piva, je dobré si rezervovat předem. Vstupné do pivovaru, které zahrnuje degustaci správně hořkého Radegasta, se v pátek neplatí.

Brány nošovického pivovaru se otevřou v pátek úderem 8. hodiny ranní. Dobu mezi začátky prohlídek zpestří návštěvníkům mistři bednáři z Plzně, kteří budou mít připraveny soutěže ve skládání a koulení sudů. Lidové tance představí soubor Ostravička.

Hlavním lákadlem je ale exkurzní trasa, která je v Radegastu unikátní. "Na rozdíl od mnoha českých i evropských pivovarů neukazujeme zájemcům o pivo uzavřené návštěvnické centrum, ale reálnou výrobu," přibližuje exkurzi manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák a dodává: "Třešničkou na dortu je určitě zakončení prohlídky v degustační síni ve věži, odkud se nabízí krásný výhled na panoráma Beskyd s vychlazeným Radegastem v ruce."

Exkurzní skupiny budou vyrážet každých 30 minut, poslední pak v 16 hod. Vzhledem k tradičně velkému zájmu o prohlídky doporučují pořadatelé rezervaci exkurze v předstihu. Do pivovaru je možno se dopravit linkovými autobusy. Ty jezdí z Frýdku-Místku v intervalu asi 45 minut.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Jiří Mareček

Co čtrnáct dní putují z černohorského pivovaru do čínského města Tian Jin kontejnery s pivem, pivovar by ho chtěl do Číny v roce 2009 exportovat celkem 3000 hektolitrů. Agenturu Mediafax o tom informoval generální ředitel pivovaru Jiří Fusek.

První dva kontejnery do Číny putovaly letos v lednu, každých čtrnáct dní tam nyní putují další dva až čtyři. Číňané mají podle Fuska zájem především o pivní speciály, přes hamburský přístav, kde se kontejnery naloďují, tam poputuje např. speciálně řezané pivo Black Hill nebo světlé pivo s přídavkem medu Kvasar.

„Trvalo opravdu dlouho, než jsme u čínských partnerů prorazili, ale začíná to vypadat slibně,“ sdělil Fusek s tím, že v Tian Jinu budou v květnu otevírat první černohorskou restauraci v Číně, stejný měsíc pak v Pekingu své pivo pivovar představí na velké gastronomické výstavě. „Letos bychom tak do Číny chtěli vyvézt zhruba 3000 hektolitrů našeho piva," upřesnil Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Na pivovarské zahradě v Jihlavě pracuje bagr. Dětské průlezky zmizely. Kluci a holky ale nemusí plakat.Brzy si budou moci otestovat nové dětské hřiště.

Aby tátové šli na pivo a děti se mezitím vydováděly na prolézačkách, to není na Vysočině v pivovarech obvyklé. V humpoleckém pivovaru například pivovarskou restauraci se zahrádkou neprovozují.

V Havlíčkově Brodě se pak ti nejmenší musí spokojit s děláním báboviček. „V blízkosti zahrádky máme pro děti pískoviště, v letních měsících je zahrádka rodiči s dětmi hojně využívaná,“ zmínila se Dana Holanová, asistentka ředitele havlíčkobrodského pivovaru.

Dospělí nebyli proti novému záměru

Oslovení rodiče záměr jihlavského pivovaru vesměs chválili. „Můžu si sednout na zahrádku na kávu, zatímco si děti hrají. A je to za plotem, takže hřiště snad nemůžou vandalové zničit,“ řekla například jedenatřicetiletá maminka Lenka Mikletičová.

Přístup na hřiště bude možný pouze přes novou zahrádku, vchod na hřiště z ulice bude trvale uzavřený. Důvodem je především bezpečnost dětí v blízkosti poměrně frekventované Vrchlického ulice.

Také pětasedmdesátiletý senior Zdeněk Smutný záměr včera schvaloval. „Když děti budou mít v pivovaru hřiště, proč by si táta nemohl dát jedno pivo,“ řekl s úsměvem.

„Na dětském hřišti bude důležitá bezpečnost dětí. Povrch bude ze speciální měkčené barevné pryže. Vizuálně bude pestrý s různými motivy, třeba s šachovnicí nebo se skákacím panákem,“ poznamenal obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý.

Nový dětský koutek pro desítky kluků a holek projektoval jihlavský architekt Jaroslav Huňáček. Atrakce jsou uzpůsobeny pro děti různého věku.

Počítá se s částí pro menší děti v doprovodu maminek i s částí hřiště pro větší děti ve věku zhruba od pěti let výše.

Restaurace se vrátí o století zpět

Proměny se dočká také interiér Pivovarské restaurace, která se stylově vrátí o sto let zpátky. V restauraci by se měla změnit technologie čepování piva, které by se mělo nově stáčet nepasterizované z tankových nádrží.

Dětské hřiště by se mělo otevřít do zkušebního provozu 15. června. Slavnostní otevření celého areálu včetně zrekonstruované restaurace je plánováno na 19.června při příležitosti Dne Ježka a jihlavského Havíření.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík

Mnohokrát oceněný sládek Oldřich Záruba si v Chotěboři plní sen. Do nově vznikajícího pivovaru zapracoval své připomínky a představy a může tak vařit pivo podle svého gusta. „To se mnohým v oboru nepoštěstí za celý život,“ říká.

---

Jaké to je být u zrodu nového pivovaru?

Je to sen každého sládka, mít možnost účastnit se stavby nového pivovaru, kde jsou navíc zapracovány jeho názory, připomínky a pivovar je postaven podle sládkových představ. To se mi nyní v Chotěboři vyplnilo, mám z toho obrovskou radost, protože vím, že něco takového se nepovede každému z mých kolegů.

Kdy jste se poprvé dostal k pivu?

Tajně mi ho dal děda ochutnat už v sedmi letech. Pamatuji si, že to bylo černé pivo, sladké. Moc mi chutnalo.

Už tehdy vás napadlo, že byste se stal sládkem?

To ještě ne, až o pár let později. V legraci jsem to ale říkal už na základní škole, když nám asi v patnácti nechtěli v hospodě nalít. To jsem si řekl, že si pivo uvařím sám. Ale ke kariéře sládka vedla ještě dlouhá cesta přes učiliště v Českých Budějovicích a střední školu v Praze, kde se vyučoval kvasný obor zaměřený hlavně na výrobu piva.

Je lehké stát se dobrým sládkem?

Jsou to léta dřiny a odříkání, je to řemeslo, které je pro mě zároveň koníčkem a je to kolikrát i na úkor rodiny. Aby byl sládek opravdu dobrý, musí projít všemi výrobními úseky, tedy sladovnou, varnou, přes spilku, sklep, filtraci, stáčírnu lahví a sudů, musí znát i práci v laboratoři. A to vše dělat s láskou a bez ohledu na množství času, které v pivovaru stráví. Jednoduché to tedy není.

Řekněte, jak je možné, že sládek ještě před uvařením nového piva ví, jakou bude mít chuť?

Každý dobrý sládek má svoji osvědčenou recepturu a především vychází ze zkušeností, které získával během profesního života. Stejně jako kuchař ví, co má dát do guláše, aby měl dobrou chuť, také já vím, jak správně namíchat všechny ingredience tak, aby pivo bylo dobré a lidem chutnalo.

Můžete popsat pracovní den sládka?

Ráno projdu všechna střediska a zkontroluji, zda je vše v pořádku. Určuji, řídím a kontroluji všechny výrobní procesy. Každý den degustuji vyrobená piva, zajišťuji suroviny na výrobu, přejímám a kontroluji jakost nakoupeného sladu, chmele, pivovarských kvasinek, křemeliny apod. Dohlížím na hygienu výrobních prostor, určuji, jaký druh piva se bude vařit, jaké pivo se bude filtrovat a následně stáčet. Vedu výrobní manuály, skladovou evidenci, pivní a sladové hlášení, hlídám spotřebu surovin na výrobu piva. Je toho docela dost. Můj pracovní den tak začíná brzy ráno a končí pozdě odpoledne.

***

Kdo je sládek Oldřich Záruba?

Chotěbořský sládek Oldřich Záruba posbíral během kariéry celou řadu ocenění. Má na kontě ceny pro nejlepší piva i profesní ocenění od kolegů sládků. Uspěl nejen doma, ale i v zahraničí.

Záruba začínal v havlíčkobrodském pivovaru jako výrobní dělník. V letech 1978-80 působil v pivovaru v Golčově Jeníkově jako podsládek. Poté se vrátil do Havlíčkova Brodu, kde sbíral zkušenosti na pozici sladmistra. V roce 1982 se stal podsládkem, o sedm let později povýšil na sládka. Na této pozici působil až do roku 2004.

V letech 2004 až 2007 působil v pivovaru Rakovník (Czech Brewery Rakovník, a.s.), kde se jako sládek a hlavní technolog významně podílel na rekonstrukci a znovuoživení rakovnického pivovaru, který byl předtím sedm let uzavřen. Od roku 2007 pracuje na projektu nového pivovaru v Chotěboři, kde je sládkem a hlavním technologem.

Oldřich Záruba je ženatý, má dvě děti.

Ocenění:

1995 Soutěž piv MNP ČR - 1. místo

1998 Zlatý pohár PIVEX - 11 % pivo

Stříbrná pivní pečeť - 11% pivo

Stříbrná pivní pečeť - 12% pivo

1999 Pivo ČR 1999 - 3. místo 11% pivo

Česká pivní pečeť - 3. místo spec.pivo

2000 Světová přehlídka piv v USA WORLD BEER CUP - 2. místo

Pivo ČR 2000 - 1. místo 12% pivo světlé

Pivo ČR 2000 - 1. místo 12% pivo tmavé

Pivo ČR 2000 - 3. místo 11% pivo

2001 Česká pivní pečeť - 1. místo spec.pivo

Pivo ČR 2000 - 2. místo 10% pivo

Pivo ČR 2000 - 2. místo 11% pivo

Cena sládků speciál - 1. místo

2003 Dočesná Žatec - 3. místo 12% pivo sv.

Dočesná Žatec - 3. místo 11% pivo

2005 Bronzová pivní pečeť - 10% pivo tm.

2006 Mezinárodní výstava v Soči - zlatá medaile 12% pivo světlé

- zlatá medaile 12% pivo tmavé

Velký moskevský festival piva - zlatá medaile 12% pivo tmavé

- zlatá medaile – nejlepší dovozové pivo

- zlatá medaile – nejlepší novinka

2007 Velký moskevský festival piva - zlatá medaile, polotmavé výčepní pivo

- zlatá medaile – nejlepší dovozové pivo

Pivo České republiky - bronzová medaile tmavý ležák

Mezinárodní výstava v Soči - zlatá medaile, polotmavé výčepní pivo

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Největší pravé pivní lázně na světě otevírá ve čtvrtek pod patronací Rudolfa Hrušínského Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. Pro veřejnost bude provoz největších pivních lázní slavnostně zahájen v sobotu 25. dubna

Sobotní zahájení se podle informací z pivovaru ponese pod patronací seriálového doktora House. V 11 hodin totiž vystoupí Komedyjanti z Tachova s představením Dr. House patronem a prvním hostem Pivních lázní.

Součástí sobotního programu bude také 11. ročník unikátní barmanské soutěže Chodovar Cup.

Sobotní program bude zahájen hodinu před polednem požehnáním pravým Pivním lázním a již zmíněným slavnostním zahájením provozu s představením divadelního spolku Komedyjanti z Tachova. Od 11.30 hodin následuje prohlídka pravých Pivních lázní.

Ve 12.30 hodin začne hrát dechová kapela Daliborka z Mariánských Lázní a ve 13 hodin vyjde na trasu městysem Chodová Planá veselý průvod gastronomů s dechovou kapelou Daliborka.

Ve dvě hodiny odpoledne bude zahájen 11. ročník barmanské soutěže Chodovar Cup v míchání drinků z piva. V 16.30 hodin budou vyhlášeny výsledky této soutěže.

Na pátou hodinu odpolední je ohlášen cíl štafetového běhu s pivním sudem z německého Störnsteinu do Chodovaru a s ním spojené slavnostní naražení prvního sudu pivní sezony 2009. O hudební doprovod večera se postará Melody Makers Jazz Band.

Součástí doprovodného programu v Chodovaru budou barmanská vystoupení juniorských i profi barmanů z České republiky i ze zahraničí, dětská zahrada, prohlídky pivovarského provozu, jazzový večer v pivovarské zahradě. Podávat se budou speciality na grilu a čepovat kromě jiných také jedinečné ovocné pivo Chodovar.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout | Foto: Antonín Hříbal

Jak chutná pivo z originálních dubových soudků měli možnost poznat štamgasti v mnoha hospodách na západě Čech.

Chodovar šedesáti pivy zdarma ocenil „svoje“ hostince s největší výtočí.

Mezi padesáti hospodami byly i restaurace U Schneiderů v Domažlicích, Na Sídlišti v Horšovském Týně, Kulturní dům v Luženičkách, U Lišáka v Kolovči, U Dušana v Poběžovicích a Na Růžku v Holýšově.

V každé ze zmíněných hospod se nejen zdarma ochutnávalo a pilo, ale také se v nich veršovalo.

Štamgasty, kteří vytvořili nejlepší báseň, zástupci Chodovaru znovu navštíví a to ve společnosti korzárek jednoho západočeského rádia, aby nejlepší pivaře – poety při soutěžích odměnili cenami.

Foto naleznete zde...

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor: Daniela Bartošová

Obdobně jako v loňském roce i letos získá kultura, sport a sociální oblast ve městě zajímavou podporu od značky Dačický. Tentokrát budou tradiční i zcela nové akce, zařazené do programu nazvaného „Dačický pro Kutnou Horu“, podpořeny celkovou částkou 1,4 milionu korun.

Osm sportovních odvětví získá na podporu vybraných letošních akcí sumu 150 tisíc korun.

V letošním roce, kdy i na zájmovou činnost, jak mládeže tak dospělých, doléhá hospodářská krize, je pro pořadatele každá koruna dobrá. Myslí si to rovněž organizátoři kutnohorského závodu Českého poháru horských kol, který se uskuteční v srpnu. Po loňské přestávce se na soutěž těší nejen samotní závodníci, ale všichni příznivci cyklistiky. Organizátorem klání je opět firma Straka sport.

Projekt „Dačický pro Kutnou Horu“ letos podporuje v oblasti sportu mimo závod Českého poháru horských kol fotbal v oddílu SK Sparta, lední hokej v oddílu Stadion, kuželky v TJ Sparta, atletiku a florbal v SKP Olympia, nezapomíná ani na tradiční, letos už 6. ročník Kutnohorské laťky - mítinku ve skoku o tyči v působivém prostředí sousedství chrámu sv. Barbory či populární Pukma Cup, turnaj v malé kopané, který poslední červencovou sobotu pořádá TJ Sokol Červené Janovice.

Značka Dačický se snaží podporovat město Kutná Hora a jeho tradice, do kterých neodmyslitelně patří tamní pivo. Pro zvýšení povědomí místních obyvatel a návštěvníků města k těmto tradicím, je připravováno na květen spuštění turistického portálu a na celé léto odstartování putování po turistických trasách v Kutné Hoře a jejím okolí se zastávkami u kulturních památek a v Dačického hospodách. Součástí projektu bude i soutěž za Dačického pokladem.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz

Kombinace surovin používaných k výrobě nealkoholického piva s chutí ovoce má přivést nové zákazníky pivovaru Bernard. Osvěžující nápoj pod názvem Švestka nejdříve pivovar vyzkoušel v okolí "rodného" Humpolce a nyní se pouští i do dalších měst. Už teď jej zájemci najdou v regálech Hypernovy a Teska. "Od poloviny dubna ho bude nabízet Interspar, od června Kaufland, následovat by měly i další řetězce," potvrdil Ekonomu mluvčí Bernardu Zdeněk Mikulášek. "Prodeje je zatím těžko předjímat, ale výstav by mohl být několik tisíc hektolitrů ročně," odhaduje Mikulášek.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz